Vědce zajímalo, jak učitelé vnímají pracovní schopnost a požadavky, které ji ovlivňují. Studie prokázala, že nároky často přesahují profesní sféru, což vede ke konfliktům mezi prací a rodinou, které dál zhoršují situaci kantorů. „Učitelé vyjadřují obavy ze svého nezdravého životního stylu, který je ovlivněn fyzickými, sociálními a organizačními pracovními požadavky a také pracovním prostředím. Učitelé si například stěžovali na nedostatek času na odpočinek během vyučovacího dne,“ uvedl Petr Hlaďo z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.

Celou studii najdete: Teachers’ perceived work ability: a qualitative exploration using the Job Demands-Resources model

K významným stresorům patří například komunikace s rodiči, která je pro české učitele náročnější než práce se studenty. „Přestože se učitelé snažili rodičům porozumět, výsledky rozhovorů odhalily, že vztah mezi učitelem a rodičem se v posledních letech zhoršil, což vedlo ke zvýšeným nárokům na komunikaci. Někteří pedagogové vnímali nedostatek respektu ke své učitelské autoritě ze strany rodičů, kteří se snaží nadměrně zasahovat do jejich autonomie ve výuce,“ řekl Hlaďo.

Nedostatek respektu rodičů k učitelům jako profesionálům a tendence zpochybňovat jejich odbornost mají významné důsledky. „V rámci naší studie jsme pozorovali, že postoje rodičů k učitelům přispívají k mezilidským konfliktům, které následně vedou k pracovnímu stresu, ohrožujícím pocitům profesní nedostatečnosti a narušují profesní identitu,“ uvedl Hlaďo.

Problémem je i disciplína studentů. „Tento problém je pro kantory dlouhodobě jedním z nejnáročnějších pracovních požadavků. Případy neschopnosti řešit špatné chování studentů pak vyvolávají pocity profesního selhání a vedou k vyčerpání,“ upozornil Hlaďo.

Ne každý problém na školách lze účinně řešit. Ředitelé škol ale mohou učitelům zajistit přiměřené přestávky na odpočinek, osvěžení, hydrataci a udržování hygieny. Podle odborníků kantorům pomůže, když například pořádek na chodbách o přestávkách budou namísto nich řešit nepedagogičtí pracovníci. „Na základě konkrétních stížností z naší studie mohou ředitelé škol zvážit zavedení hodinových přestávek pro učitele do rozvrhu výuky. Kromě toho lze zmírnit důsledky z dlouhého sezení u počítače a hluku ve škole poskytnutím ergonomických stolů a židlí a zavedením technických řešení pro zlepšení akustiky ve třídách a na chodbách,“ dodal Hlaďo.

Odkaz na článek k tématu: https://www.nature.com/articles/s41599-024-02811-1