Jsou to mladí lidé, kteří se neúspěšně pokoušejí omezit čas strávený na sítích, zanedbávají své koníčky, lžou svému okolí o množství času stráveného na sítích nebo se kvůli němu dostávají do konfliktu s rodiči či kamarády.

Charakteristiky odlišující problematické uživatele sociálních sítí od zbytku populace: častější deprese, vysoká konzumace energetických nápojů, málo spánku a životní nuda.

Sociální sítě

Potíže se sociálními sítěmi reportují ve větší míře děvčata než chlapci. Je důležité všimnout si, že počty problematických uživatelek se skokově zvyšují mezi 11. a 13. rokem života, tedy v okamžiku, kdy dívky přecházejí na 2. stupeň ZŠ.

S čím je problematické užívání sociálních sítí spojené?

Kde je hranice pro „zdravé“ používání sociálních sítí?

Rodiče dětí a mladých lidí se často ptají, jak odlišit normální užívání sociálních sítí a elektronických médií od potenciálně nebezpečného. Odborníci na online chování se postupně odklánějí od kritéria doporučované délky času stráveného u obrazovek (2 hodiny denně). V souladu s nejnovějšími poznatky tuto hranici určují doprovodné symptomy a jevy (nikoliv čas před obrazovkami). Nebo ještě jinak: délka času stráveného před obrazovkou může poukázat na potenciální problém. Ten ale vzniká až v okamžiku, kdy užívání sociálních sítí negativně ovlivňuje další aspekty života, jakými jsou koníčky, plnění školních či jiných povinností či vztahy s okolím, především s rodiči a vrstevníky.

Ani úplná „abstinence“ s sebou nenese jen samá pozitiva. Neuživatelé vnímají nižší sebeúčinnost, reportují lehce vyšší riziko depresivních stavů a také nižší úroveň pohybové aktivity.

Počítačové hry

Každý den je hraje 48 % chlapců (pouze 16 % dívek). Znaky problematického hraní se objevují přibližně u 13 % chlapců a 5 % dívek.

S čím je problematické hraní spojené?

Zatímco rodiče (nebo alespoň jeden z nich) mají dobré povědomí o tom, jak jejich děti tráví svůj volný čas (78 %), v případě online aktivit je situace jiná – podle výpovědí dospívajících jsou rodiče v obraze o jejich online životě jen ze 43 %. Rodičovské povědomí se neliší u chlapců a dívek, ale klesá s věkem.

Česká část mezinárodní studie

HBSC studie (Health Behaviour in School-aged Children) je mezinárodní výzkumná studie kolaborativního charakteru věnující se životnímu způsobu u dětí.

Studii zpracoval Výzkumný tým studie HBSC Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky. Výzkum podpořila Technologická agentura ČR v rámci Programu ÉTA.

Zdroj: https://zdravagenerace.cz/report/socialni-site-a-gaming/; https://hbsc.org/network/countries/czechia/