Rodiče se často ptají, zda je nutné a přínosné vědět, jestli je jejich dítě intelektově nadané (tzv. MiND dítě 1) ). Učitelé zase jak jim tato informace pomůže ve výuce. Dost často totiž převládá názor, že intelektově nadané děti žádnou podporu nepotřebují, jsou přece chytré a pomohou si samy, tak proč je vlastně jako nadané tzv. identifikovat. MiND děti ale potřebují, jak ve výchově, tak ve vzdělávání, specifický přístup, a proto je jejich identifikace velmi důležitá.
V populaci je statisticky 10 až 12 % dětí intelektově nadaných a 2 až 3 % dětí mimořádně intelektově nadaných. Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je v České republice aktuálně diagnostikováno pouze 2 244 nadaných žáků základních škol a z nich je 894 mimořádně nadaných. To je stále jen zlomek (0,2 %) z celkového počtu 940 928 školáků. Je tedy zjevné, že jen velmi málo MiND dětí je identifikovaných, a proto je třeba je aktivně vyhledávat.
Proces identifikace intelektového nadání má několik fází
Ze zcela praktických důvodů není možné, aby byla diagnostika realizována plošně u všech dětí, je nutné nejprve „vytipovat“ děti, které diagnostikou projdou.
Toto „vytipování“ může mít dvě podoby – první je tzv. nominace, tedy doporučení dítěte k diagnostice. Někdo si povšimne, že by jeho projevy chování (verbální i neverbální) mohly souviset právě s nadáním, a doporučí, aby dítě absolvovalo diagnostiku. Tím někým může být kdokoliv z okolí dítěte – rodič, pedagog, vedoucí na kroužku, člen širší rodiny či třeba soused. Velmi dobrou možností je i cílená nominace, většinou ve školním prostředí, kdy člověk se zkušeností v oblasti intelektového nadání během pozorování a interakce s dětmi ve vyučování nominuje děti, u kterých je následně realizována diagnostika. Takovým člověkem může být pedagog, školní psycholog či speciální pedagog nebo externí odborník (z Qiido PORADNY, PPP apod.). Při nominaci lze využít i pomocné nominační nástroje, v Qiido PORADNĚ využíváme Nominační dotazníky pro mateřské školy a 1. stupeň základních škol, které jsme vyvinuli – vyplňují je rodiče i učitelé a zaměřují se na typické charakteristiky MiND dětí, které si lidé běžně s projevy nadání většinou nespojují. Jejich vyhodnocení provádíme individuálně po zaslání vyplněné verze nominačního dotazníku.
Druhou možností je tzv. screening nadání. Ten se od nominace liší tím, že nejde pouze o doporučení na základě pozorování, ale většinou o soubor konkrétních úkolů, které se dětem předkládají, a na základě jejich plnění je zákonnému zástupci dítěte doporučeno, jestli má dítě diagnostiku podstoupit. Dostupné nástroje pedagogického screeningu jsou např. NOMI pro děti předškolního věku a IDENA pro žáky základních škol.
Pokud chce škola s MiND dětmi cíleně a systematicky pracovat, je dobré realizovat cílenou nominaci či screening nadání následovaný psychologickou diagnostikou u stávajících žáků. Ve spolupráci s našimi partnerskými školami se nám v Qiidovi velmi osvědčil i screening MiND dětí u zápisu do základní školy, pro který jsme vyvinuli vlastní screeningovou metodiku. Tímto způsobem je totiž možné vyhledat potenciální MiND děti a provést u nich diagnostiku ještě před nástupem do 1. třídy, což škole umožňuje začít s nimi adekvátně pracovat už od začátku jejich školní docházky. V současné době vyvíjíme i metodu screeningu MiND dětí již v mateřské škole, aby bylo možné začít adekvátně rozvíjet jejich intelektový potenciál a naplňovat jejich specifické potřeby co nejdříve.
Čeho si všímat – typické charakteristiky MiND dětí
- MiND mívá často nerovnoměrný, tzv. asynchronní vývoj (věkový nesoulad mezi jednotlivými oblastmi vývoje – rychlejší vývoj v kognitivní oblasti a nezralost např. v oblasti socioemoční či motorické).
- MiND má divergentní myšlení, a proto bývá i vysoce kreativní (vytváří nové věci, navrhuje odlišné postupy a originální řešení).
- MiND je zvídavý a rád experimentuje, mívá zájmy neobvyklé v jeho věku. Stále se ptá: „Jak? Proč?“
- MiND je vysoce citlivý k určitým typům vjemů a emocí (tzv. hypersensitivita) a v projevech chování bývá často impulzivní, nepředvídatelný, až výbušný (tzv. hyperexcitabilita).
- MiND je často perfekcionista vůči sobě i druhým.
- MiND má vysokou míru energie, vnitřní motivace, zapálení do tématu, které ho ovšem zajímá, baví a má pro něj smysl.
- MiND má v hodnotě přátelství hlubší potřeby než vrstevníci (přátelství již brzy vnímá „na život a na smrt“, bezpodmínečně).
- MiND má nekonformní jednání (jasně vyhraněné postoje si dokáže bravurně obhájit).
- MiND má vysoké morální standardy, touží po smyslu, pravdě a spravedlnosti.
Po fázi nominace či screeningu přichází samotná diagnostika. Diagnostiku nadání může provést pouze psycholog za využití standardizovaných komplexních testů inteligence, posouzení osobnosti dítěte a jeho kreativity. Jde tedy o komplexní psychologické vyšetření.
Kvalitní diagnostika intelektového nadání (a socioemočních dovedností) spojená s poradenstvím pro rodiče i učitele může být pro dítě i jeho okolí velmi prospěšná. Profil schopností bývá u MiND dětí velmi často nerovnoměrný, což souvisí s asynchronicitou vývoje, která je pro MiND děti typická. Diagnostika tak může pomoci určit, jaké jsou silné a nadprůměrné stránky dítěte, ve kterých oblastech se rozvíjí adekvátně věku a jestli jsou případně nějaké jeho schopnosti zatím nezralé nebo oslabené. Rodiče a učitelé potom mohou více porozumět prožívání daného dítěte, chápou důvody jeho chování, a mohou tak k dítěti lépe přistupovat, komunikovat s ním a rozvíjet ho v jednotlivých oblastech adekvátně úrovni jeho schopností. Často se totiž stává, že okolí dítěte nechápe, jak může být dítě v některých oblastech „tak napřed“ a v některých „tak pozadu“, a vnímá jeho chování jako drzost či vzdor. Stejně tak se stává, že okolí nadání dítěte zpochybňuje a argumentuje tím, že nemůže být nadané, když je např. pomalé nebo dělá chyby z nepozornosti. Včasná identifikace intelektového nadání tak může být klíčová pro adekvátní rozvoj dítěte a předcházení případným vzdělávacím i výchovným obtížím, většinou způsobeným neporozuměním mezi dítětem a jeho okolím.
Více o diagnostice MiND dětí, jejích úskalích a častých misdiagnózách bude následovat v příštím čísle.
Nadační fond Qiido poskytuje know-how nejen odborníkům ve vzdělávání (učitelům, speciálním pedagogům, ředitelům a jejich zástupcům, psychologům), ale i rodičům.
Pro ředitele a učitele základních škol vzdělávajících MiND žáky pořádá již čtvrtým rokem pracovní konference (SETKÁNÍ ŠKOL) zaměřené na získání nových znalostí, poznatků a výměnu zkušeností. Školy, ředitelé a učitelé mohou využít také programy Qiida v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), které nabízí Qiido AKADEMIE. Další cyklus, akreditovaný MŠMT, s názvem „Jak systematicky vzdělávat a komplexně rozvíjet intelektově nadané žáky?“ se otevírá na jaře 2020. Do programu je možné se přihlásit nejpozději do konce února 2020. S partnerskými školami Qiido pracuje v tzv. formě programu Qiido NA MÍRU.K dalším aktivitám Qiida patří provozování diagnosticko-poradenského centra Qiido PORADNA, kam se rodiče a poradenští pracovníci obracejí se žádostí o odbornou diagnostiku IQ i EQ, individuální poradenství a konzultace.
Pro rodiče, kteří si nevědí rady a chtějí prvotní kuchařku „Jak na své MiND dítě?“, je určeno každoroční SETKÁNÍ RODIČŮ.
Bližší informace o těchto aktivitách na internetových stránkách nadačního fondu www.qiido.cz.
1) MiND = mimořádně a nadprůměrně intelektově nadané dítě.
Zdroj: Pro Školní poradenství v praxi Andrea Štěfáčková