Provázející učitel jako slepá skvrna přípravy učitelů

Ať už ve vzdělávacím systému provedeme jakékoliv změny, bez kvalitní přípravy a podpory učitelů nedosáhneme nikdy toho, aby se děti učily naplno a s radostí, připraveny na výzvy 21. století. Současná učitelská příprava nicméně nevyužívá svého potenciálu ani co do nalákání kvalitních zájemců o studium, ani co do zajištění dostatečně kvalitních absolventů připravených na reálnou učitelskou praxi. Víme, že 38 % zájemců o učitelství je od studia odrazeno, jedním z nejčastějších důvodů bývá nedostatek praxe při studiu(46 %) a nemoderní či nekvalitní výuka (41 %)1). Dále 32 % vysokoškolských studentů a čerstvých absolventů uvedlo, že by zvažovali studium učitelství, pokud by bylo modernía zaměřené zejména na získání praxe2). Podíl učitelů, kteří se cítili připraveni na výuku, od roku 2013 výrazně poklesl,z 99 % na 78 % u obsahové stránky vyučovaných předmětůa z 91 % na 60 % u didaktiky vyučovaných předmětů. Celých 40 % učitelů se tedy po studiu necítí připraveno na výuku z hlediska didaktiky vyučovaných předmětů3). Učitelská příprava totiž skutečně nenabízí studentovi mnoho příležitostí vyzkoušet si reálnou výuku, podíl praxe na celém studiu je nejčastěji kolem pouhých 10 %4), do kterých ovšem spadajíi jiné aktivity než studentova přímá výuka ve škole. Ještě více než na kvantitu praxe při studiu stojí ale za to se zaměřit na její kvalitu.

Výzkum Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity5) potvrzuje, že dostatečné množství praxe samo o sobě její efektivitu nezaručí. Zásadní je právě její kvalita. Kvalitní praxe představují jeden z dílčích cílů probíhající reformy pregraduální přípravy učitelů, na které ministerstvo školství spolupracuje s fakultami připravujícími učitele od podzimu 2021. Zmíněný výzkum i samotná reforma v souvislosti s kvalitou učitelské praxe akcentují jednoho zásadního aktéra – provázejícího učitele.

 (Jana, absolventka studia učitelství a učitelka na ZŠ)

Provázející učitel je vedle vyučujícího na fakultě jeden ze dvou typů vzdělavatelů v učitelské přípravě. Jedná seo zkušeného pedagoga, který ve škole, kde sám působí jako učitel, podporuje profesní růst studenta učitelství na praxi. Se studentem spolupracuje na přípravě výuky, její realizaci i následné reflexi. Tato spolupráce v důsledku ovlivňujei úspěšnost studenta jakožto začínajícího učitele při vstupu do profese, a má tak potenciál snižovat počet předčasných odchodů začínajících učitelů ze školství. V tomto smyslu je role provázejícího učitele ještě zásadnější a náročnější než role uvádějícího učitele během adaptačního období. Již dlouhou dobu se v akademickém prostředí i ve vzdělávací politice o významu učitelské praxe pro profesní přípravu učitelů diskutuje, stejně jako o nutnosti propojení teoretické přípravy učitelů s její složkou praktickou. Přesto role, která ve zcela zásadní míře kvalitu praxe spoluutváří a teorii s praxí propojuje, představuje v současném systému učitelské přípravy slepou skvrnu – není nikde ukotvena a nemá systémovou podporu.

Nemůže být proto překvapením, že význam role provázejícího učitele není v přípravě učitelů náležitě uznán, ani ze strany fakultních vyučujících a ani ředitelů škol, na kterých provázející učitelé působí. Provázející učitelé se tak nadále ocitají nad jakousi propastí: jejich práce není prioritou pro ředitele škol, neboť v této roli nepracují pro svou školu, není ale prioritou ani pro fakultu, která obvykle učitelským praxím nepřikládá dostatečný význam. Pro integraci praktické a teoretické části učitelské přípravy ve smysluplný celek je přitom spolupráce mezi provázejícím učitelem a fakultním vyučujícím naprosto klíčová.

Kromě zajištění systémové podpory spolupráce fakultního vyučujícího s provázejícím učitelem je potřeba pozici provázejícího učitele ukotvit v zákoně. Legislativní úpravy by kromě vymezení činnosti provázejícího učitele a vstupních požadavků na tuto roli (např. na minimální učitelskou praxi), měly stanovit také další nezbytnou podporu, jako je především povinné přípravné studium a snížení přímé pedagogické činnosti. Provázející učitel totiž potřebuje specifické dovednosti nutné pro práci s dospělými v rámci reflektivního pojetí praxí. V důsledku absence alespoň základních reflektivních dovedností provázejícího učitele trpí efektivita učitelské praxe, protože řada příležitostí k učení studentů učitelství zůstává nevyužita. Stejně tak potřebuje pro kvalitní výkon této role čas, ať už pro spolupráci se studentem v rámci společné přípravy a reflexe, tak pro spolupráci s fakultou a fakultním vyučujícím. Provázející učitelé dnes vykonávají tuto činnost nad rámec svého úvazku učitele, bez jakékoliv přípravy a v lepším případě za zcela symbolickou finanční odměnu. Takové podmínky jen těžko mohou podpořit kvalitu.

Potvrdit si, že tudy vede ta správná cesta, lze i z řady zahraničních příkladů. V mnoha vyspělých zemích je činnost provázejícího učitele považována za klíčový nástroj systémové podpory profesního učení studentů učitelství a patří mezi priority vzdělávací politiky v oblasti přípravy učitelů.6) Vymezení činnosti provázejícího učitele v legislativě, stejně jako jeho odměny i spolupráce s vysokou školou, nalezneme například v Německu. Povinné přípravné studium pak existuje kromě Německa například ve Finsku, Norsku, Anglii či Rakousku. Zajistit požadavky na kvalitní přípravné studium pro provázející učitele, metodickou a případně finanční podporu školám ve věci realizace zmíněných opatření by následně bylo důležitým úkolem ministerstva školství.

Na první pohled by bylo možné se domnívat, že provázející učitel je přínosem pouze pro učitelskou přípravu vysokoškolského studenta učitelství. Zkušený a dobře připravený provázející učitel, který je výše zmíněným způsobem systémově podpořen, ale přináší prospěch i své vlastní škole a dětem v ní. Škola prostřednictvím provázejícího učitele získává prestiž školy spolupracující s vysokou školou, jinými slovy pracoviště, na němž působí vzdělavatelé budoucích učitelů. Jde tedy o školu, která má díky provázejícímu učiteli nejmodernější poznatky a přehled o aktuálním vývoji v oboru i didaktice. Tím, že ředitel určí na své škole provázející učitele, umožňuje těmto učitelům kariérní růst. Učitelé se rolí provázejícího učitele sami rozvíjí a stávají se zkušenějšími učiteli s lepšími reflektivními i mentorskými dovednostmi. Mají například možnost získat cenné dovednosti pro párovou výuku, kterou mohou využívat při spolupráci s kolegya výuku tak více individualizovat7). Škola s provázejícími učiteli má současně potenciál přilákat více kvalitních začínajících učitelů, kteří upřednostní školu s přehledem o současných inovacích v pedagogice, popřípadě mají s takovou školou již přímou zkušenost ze studijní praxe. Dobře nastavená spolupráce provázejícího učitele a studenta učitelství může mít také pozitivní dopad na vzdělávací výsledky žáků ve třídě.8) Podle zjištění organizace Učitel naživo, která s provázejícími učiteli ve svém kvalifikačním studiu pro učitele pracuje, žákům tato spolupráce přináší mimo jiné větší pestrost výuky a nový elán, který do třídy vnáší student učitelství. Zapojení studentů učitelství do výuky považovalo za přínosné pro žáky celkem 26 ze 30 dotázaných provázejících učitelů.9) Pokud se navíc daří vytěžit tuto spolupráci jako příležitost pro vzájemné učení se, demonstrují provázející učiteléa studenti učitelství na praxi žákům dobré příklady mezigeneračního učení.10)

V Česku ročně vystuduje přibližně 7 000 studentů učitelství a všichni potřebují kvalitní praxi na školách. Přemýšlíme-li tedy nad tím, jak kvalitní praxe a potažmo kvalitní učitelskou přípravu zajistit, nabízí se podpora provázejících učitelů jako chybějící díl skládanky. Nemusí to být řešení pro učitelskou přípravu samospásné, ale nepochybně je to krok směrem ke zkvalitnění učitelské přípravy zcela zásadní. Nezbývá proto než doufat, že to bude právě chystaná novela zákona o pedagogických pracovnících společně s probíhající reformou pregraduální přípravy učitelů, která tento díl do skládanky nakonec doplní.