V rámci tohoto právního rozboru pojednáváme o tom, zda je testovací zadání jednotné přijímací zkoušky (dále jako „Zadání“) dílem autorským ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších novel (dále jako „AutZ“), a pokud ano, zda jeho zveřejnění může podléhat výjimce podle § 3 písm. a) AutZ (zveřejnění jiného autorského díla ve veřejném zájmu).
Kategorizování Zadání jako autorského díla
Aby mohlo být dílo kategorizováno jako autorské a bylo chráněno autorským právem, musí naplnit podmínky vymezené v § 2 AutZ. V případě Zadání připadá v úvahu, že se jedná o autorské dílo literární nebo vědecké podle § 2 odst. 1 AutZ nebo o dílo souborné ve smyslu § 2 odst. 5 AutZ.
Zadání jako dílo literární nebo dílo vědecké
Jak již bylo uvedeno, Zadání by mohlo být považováno za literární dílo nebo za dílo vědecké ve smyslu § 2 odst. 1 AutZ. Aby Zadání skutečně bylo takovým dílem, musí zároveň naplnit následující kumulativní znaky:
1.
být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a
2.
být vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (včetně podoby elektronické), trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.
Tvůrčí činnost autora
Aby Zadání bylo jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, je nutné, aby bylo toto dílo originální ve smyslu své neopakovatelnosti. Při posouzení je nutné vycházet z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu:
Autorské dílo je výsledkem tvůrčí fantazie autora. Předmětem autorského práva nemůže být to, co existuje bez ohledu na autorovu tvůrčí činnost, nebo to, co je předem do té míry objektivně determinováno tak, že při splnění určitých podmínek by dvě osoby mohly nezávisle na sobě dospět k témuž výsledku.
1)Dle názoru autorů tohoto rozboru zadání pro přijímací zkoušky obecně postrádají jedinečnost, neboť jejich výtvor není spjatý s originálním postupem konkrétní osoby autora. Navíc tyto výtvory není možné dle autorů tohoto rozboru charakterizovat jako výsledek tvůrčí činnosti autora tak, jak tento znak definuje AutZ a soudní praxe.
Nejvyšší soud specifikoval znaky tvůrčí činnosti autora, která předchází vzniku jedinečného výsledku, následovně:
Shora uvedenou „tvůrčí činnost“, všechny její druhy, jako pojem autorskoprávní, lze charakterizovat jako činnost spočívající ve „vytvoření“ něčeho nehmotného s tím, že dosažení tohoto cíleného i necíleného výsledku závisí v osobních vlastnostech tvůrce, bez nichž by tento výtvor (duševní plod tvůrčí povahy literární, jiné umělecké nebo vědecké) nebyl vůbec dosažen.
2)Samotné Zadání ve většině případů nereflektuje zvláštní osobnostní vlastnosti autora Zadání, nezahrnuje v sobě prvky patřící mezi osobní vlastnosti, které konkrétní osoba získává v průběhu svého života a ty následně prezentuje navenek v podobě díla.
Autorské právo se však dle § 2 odst. 3 AutZ nevztahuje pouze na dílo jako celek, ale i na jeho jednotlivé části. Může tedy nastat situace, kdy některé části Zadání znaky autorského díla naplňovat budou, a tedy budou autorským právem chráněny. Jednalo by se zejména o jazykové části Zadání, ve kterých se může projevit určitý, alespoň minimální tvůrčí charakter činnosti autora, spočívající ve vymýšlení originálních jmen postav nebo situací uplatněných v testové otázce.
Zadání jako dílo souborné
Souborným dílem ve smyslu AutZ může být sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo dalších prvků. Aby bylo dílo souborným dílem, musí splnit další podmínky uvedené v § 2 odst. 5 AutZ, tedy že způsob výběru jeho prvků nebo jejich uspořádání je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Pro výběr a uspořádání otázek Zadání je však použita specifikační tabulka nebo počítačový program, aby nedošlo ke vzniku totožných variant Zadání. Dle názoru autorů tohoto rozboru Zadání nebude ve většině případů naplňovat znaky souborného díla.
Zveřejnění Zadání z pohledu autorského práva
Z výše uvedených dílčích závěrů vyplývá, že Zadání podle autorů tohoto rozboru zpravidla nenaplní znaky autorského díla a nebude autorskoprávně chráněno. Bude však nutné případ od případu posoudit, jestli je konkrétní Zadání nové, originální a jedinečné a odráží vlastní osobnostní vlastnosti autorů. V takovém případě by Zadání autorským dílem být mohlo a aplikovala by se na něj ochrana podle AutZ.
Pokud Zadání není autorskoprávně chráněno, nebude jeho zveřejnění z pohledu autorského práva problematické. V takovém případě však není vyloučeno, že zveřejnění narazí na smluvní podmínky nebo jiné instituty práva. Takové posouzení však není předmětem tohoto rozboru.
Pokud by Zadání bylo považováno za autorské dílo, není možné je zveřejnit bez příslušné licence. Výjimku tvoří zveřejnění jiného díla ve veřejném zájmu podle § 3 písm. a) AutZ.
Zveřejnění Zadání podle § 3 písm. a) AutZ
AutZ ve zvláštních případech, kdy je na tom veřejný zájem, vylučuje určitá autorská díla z ochrany. Takovými díly jsou díla úřední a jiná díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany.
Autoři tohoto rozboru se domnívají, že na zveřejnění Zadání, které by bylo autorským dílem, by mohl existovat veřejný zájem, který by přesahoval zájem na ochranu autora. Veřejný zájem může například existovat na tom, aby Zadání bylo volbou otázek nestranné, přesné a neobsahovalo chyby, jelikož Zadání do jisté míry rozhoduje o vzdělání celé generace potenciálních studentů, zpravidla dětí a mladistvých, a značně ovlivní jejich život. Zveřejnění Zadání pak umožňuje širší veřejnosti jeho přezkum a jako takové může sledovat výše uvedený veřejný zájem.
Hledání veřejného zájmu však nesmí být samoúčelné a je nutné pečlivě zvažovat, kde je zájem veřejný a kde je pouze subjektivní zájem jednotlivých uchazečů. Autoři rozboru se setkali s názorem, že nezveřejnění Zadání po prvním ze dvou termínů zkoušek diskriminuje uchazeče, kteří se přihlásili až na druhý termín, jelikož oproti uchazečům z prvního termínu u zkoušky Zadání uvidí poprvé, a nemají tak možnost se stejně kvalitně připravit. Zde autoři rozboru shledávají spíše subjektivní zájem uchazečů o zkoušku, jelikož tito měli ve většině případů stejné možnosti dostavit se již na první termín a z nějakého důvodu této možnosti nevyužili.
Závěr
Dle autorů tohoto rozboru Zadání zpravidla nebude naplňovat znaky autorského díla a jako takové nebude chráněno z pohledu autorského práva. Ochrana však není vyloučena, a pokud by Zadání chráněno bylo, je jeho zveřejnění možné jedině se souhlasem autora nebo osoby vykonávající majetková práva k Zadání anebo ve veřejném zájmu. Podle autorů veřejný zájem na zveřejnění Zadání může existovat, ale je nutné jej pečlivě zvážit a odhlédnout od subjektivních zájmů jednotlivých uchazečů.
1) Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 5. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1345/2009.
2) Odstavec 22 rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 11. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4924/2007.