Vydávaná jídla mají být výživná a chutná, jejich příprava ale musí být zároveň snadno proveditelná v podmínkách školních jídelen.

Výstupy pilotního testování návrhu přílohy 1

Na změnách pracuje pod záštitou ministra zdravotnictví Vlastimila Válka Mezirezortní pracovní skupina pro institucionální stravování - Odborná skupina pro školní stravování, kterou vede Státní zdravotní ústav v rámci projektu Máme to na talíři a není nám to jedno (MTNT). Ve spolupráci s lékaři, nutričními terapeuty, metodiky školního stravování, zástupci řady ministerstev, hygieniky a dalšími profesionály sestavují znění nového spotřebního koše, který má lépe reflektovat nutriční potřeby dětské populace.

Informace školám

Za vyváženou skladbou školních jídelníčků stojí tzv. spotřební koš, který jídelnám stanovuje zastoupení jednotlivých skupin potravin (maso, zelenina atd.), v celkové podobě jídelníčku.

„Neadekvátní plnění výživových hodnot školní stravy ukázaly i studie SZÚ z let 2015/16 a 2017/18. Zjistili jsme nedostatečnou energetickou hodnotu, málo prospěšných tuků, nadbytek soli a celkově nesprávný poměr živin. Za chybami v plnění vyhlášky stojí její neaktuálnost, špatně formulovaná pravidla a velká obecnost zadání. To změní připravovaná novela, která by měla vejít v platnost již v příštím školním roce,” říká ředitelka Státního zdravotního ústavu a hlavní hygienička Barbora Macková.

Chystané změny vycházejí ze světových výživových doporučení a napravují některé nedostatky v původní verzi spotřebního koše.

aktualizace výživových potřeb dle soudobých doporučení
větší důraz na plnění spotřebního koše kvalitními a nutričně hodnotnými potravinami
zavedení metodiky výpočtu z tzv. čisté hmotnosti surovin – nelze započítávat do výživy dětí to, co nesnědí (pecky a slupky z některého ovoce, nebo třeba kosti v případě masa)
zavedení ovoce nebo zeleniny s každým jídlem
zrušení nutnosti doslazovat jídla – pokud ale jídelny potřebují, sladit mohou
omezení sladkých nápojů – pro jejich prokazatelné negativní zdravotní dopady
mírné navýšení celozrnných obilovin – pro jejich vysokou výživovou hodnotu
drobné navýšení ryb – pro jejich vysokou výživovou hodnotu
drobné navýšení luštěnin – cca o 1 lžíci týdně pro jejich vysokou výživovou hodnotu
omezení četnosti masových pokrmů, zároveň ale adekvátní porce masa v masných pokrmech
možnost volby bezmasého pokrmu v jídelnách s výběrem z dvou a více jídel

Jídelnám má pomoci zavést změny do praxe i chystaná metodika. Bude zahrnovat doplňující výklad spotřebního koše, objasnění zdravotních přínosů jednotlivých potravin, pomůže i s orientací při nákupu potravin. Nebudou chybět ani kulinářské tipy, sezónní kalendář, recepty a praktické tipy od úspěšných školních jídelen nebo informace o biopotravinách a rady k jejich nákupu za přijatelné ceny. Metodiku plánuje SZÚ vydat ještě před vstoupením novely vyhlášky o školním stravování v platnost, aby měli vedoucí jídelen dostatek času se na změny připravit.

Ukázka receptů

Spotřební koš je ale jen jedním z několika pilířů školního stravování. Vedle potravin, se kterými školní jídelny nakládají, ovlivňuje kvalitu výsledných pokrmů také finanční ohodnocení personálu, vybavení jídelen a nastavení procesů, dodavatelský řetězec a další faktory. Všem těmto oblastem se bude projekt MTNT postupně věnovat v následujících letech.

Všechny aktuální informace vždy naleznete na webových stránkách mametonataliri.cz.

Sdílení dokumentu

Poznámka k dokumentu