Novela přinesla mj. důležité změny v právní úpravě sjednávání pracovního poměru na dobu určitou s pedagogickým pracovníkem. Cílem tohoto článku je tyto změny popsat a pomocí příkladů vysvětlit, jak jsou nově nastaveny podmínky pro „řetězení“ doby trvání pracovních poměrů na dobu určitou pedagogických pracovníků. První část článku se zaměřuje na pravidla opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, kdy u zaměstnavatele nejsou dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce ve smyslu ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Text článku se shodně vztahuje na školy veřejné i neveřejné.

Dosavadní právní úprava v zákoně o pedagogických pracovnících

Jak vyplývá z ustanovení § 1 odst. 1 ZoPP, tento zákon upravuje mj. zvláštní pravidla pro sjednávání doby trvání pracovního poměru pedagogických pracovníků. Tato pravidla jsou vymezena v ustanovení § 23a ZoPP. Do 31. 8. 2023 platilo následující:

23a zákona o pedagogických pracovnících (ve znění účinném do 31. 8. 2023)

(1) Na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát.

(3) Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky.

(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem

a) jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka nebo

b) který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 7.

(5) Sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li pedagogický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i pedagogický pracovník uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

Jak vidno, oproti obecné právní úpravě sjednávání pracovního poměru na dobu určitou v ustanovení § 39 ZP obsahoval zákon o pedagogických pracovnících do konce srpna 2023 tyto odchylky:

minimální dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou s možností jejího dvojího opakování, přičemž z tohoto omezení zákon sám konstruuje výjimky, a
maximální dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou včetně realizovaných opakování, a to bez výjimky.

Minimální doba trvání a počet opakování od 1. 9. 2023

Požadavek na minimální dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka obsažený v ustanovení § 23a odst. 2 ZoPP zůstal zachován. Z tohoto ustanovení byla nicméně vypuštěna slova o počtu opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

K případům, na které se nevztahuje právní úprava obsažená v ustanovení § 23a odst. 3 ZoPP (tj. k „výjimkám“ z omezení dle ustanovení § 23a odst. 2 ZoPP), přibyla výjimka spočívající v naplnění podmínek dle ustanovení § 39 odst. 4 ZP (tj. „výjimka“ vycházející z existence vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, pokud jsou blíže vymezeny v písemné dohodě uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo ve vnitřním předpisu u zaměstnavatele, u něhož tito zástupci zaměstnanců nepůsobí).

23a zákona o pedagogických pracovnících (ve znění účinném od 1. 9. 2023)

(1) Na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem

a) jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka,

b) který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 10, nebo

c) za podmínek § 39 odst. 4 zákoníku práce.

(4) Sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li pedagogický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, mohou zaměstnavatel i pedagogický pracovník uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

Pokud jde o vypuštění pravidla o možném počtu opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou s pedagogickým pracovníkem, zákonodárce zřejmě vyšel z toho, že tuto normu netřeba zdůrazňovat. Důvodem je skutečnost, že stejné pravidlo vyplývá z obecné právní úpravy obsažené v ustanovení § 39 odst. 2 ZP, které se na pedagogické pracovníky od 1. 9. 2023 plně vztahuje.

39 odst. 2 zákoníku práce

Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.

Jako příklad demonstrující použití zmíněných norem uveďme následující modelovou situaci.

S učitelem prvního stupně základní školy, který není odborně kvalifikovaný, byl postupně sjednán pracovní poměr na dobu určitou takto:

- od 1. 2. 2022 do 30. 6. 2022, tj. na dobu 5 měsíců,

- od 1. 9. 2022 do 30. 6. 2023, tj. na dobu 10 měsíců, a

- od 1. 9. 2023 do 31. 1. 2024, tj. na dobu 5 měsíců.

Doba trvání každého z postupně sjednaných pracovních poměrů na dobu určitou je kratší než 12 měsíců. Protože jde ale o výjimku výslovně upravenou zákonem o pedagogických pracovnících, postup zaměstnavatele byl v pořádku.

Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou byla opakována dvakrát, což odpovídá zákonným pravidlům před novelou, i po novele uvedeného zákona.

Nicméně jeden – a otázkou je, zdali zamýšlený, – důsledek vypuštění slov o dvojím možném opakování pracovního poměru na dobu určitou z ustanovení § 23a odst. 2 ZoPP přeci jen má. Výjimky uvedené dříve v ustanovení § 23a odst. 4 ZoPP se vykládaly tak, že umožňují zaměstnavateli sjednat s pedagogickým pracovníkem pracovní poměr na dobu určitou nejen na dobu kratší 12 měsíců, ale též bez omezení maximálně dvěma opakováními. Nově (od 1. 9. 2023) jde o výjimky toliko z minimální doby trvání pracovního poměru, protože počet opakování se řídí obecnou úpravou v zákoníku práce včetně možného použití v něm uvedených výjimek. Proto například sjednávání pracovního poměru na dobu určitou s pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, už není možné opakovat více než dvakrát, protože nepůjde o naplnění výjimky ani podle zákona o pedagogických pracovnících, ani podle zákoníku práce.

Ukažme si to na konkrétním příkladu:

Právní úprava účinná do 31. 8. 2023

Právní úprava účinná od 1. 9. 2023

- učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy není odborně kvalifikovaný,

- první pracovní poměr na dobu určitou byl sjednán od 1. 9. 2020 do 31. 1. 2021, tj. na 5 měsíců

- první opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou bylo prodloužení na dobu od 1. 2. 2021 do 30. 6. 2021, tj. na 5 měsíců,

- druhé opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou bylo prodloužení na dobu od 1. 9. 2021 do 31. 1. 2022, tj. na 5 měsíců,

- třetí opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou bylo prodloužení od 1. 2. 2022 do 30. 6. 2022, tj. na dobu 5 měsíců,

- díky „výjimce“ dané v ustanovení § 23a odst. 4 ZoPP se omezení opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou nepoužije a dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou lze opakovat/prodloužit více než dvakrát; doba trvání pracovního poměru na dobu určitou byla prodloužena třikrát,

- celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou ode dne vzniku prvního pracovního poměru činí 1 rok a 8 měsíců (4 x 5 měsíců = 20 měsíců = 1 rok a 8 měsíců).

- učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy není odborně kvalifikovaný,

- první pracovní poměr na dobu určitou byl sjednán od 1. 9. 2020 do 31. 1. 2021, tj. na 5 měsíců

- první opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou bylo prodloužení na dobu od 1. 2. 2021 do 30. 6. 2021, tj. na 5 měsíců,

- druhé opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou bylo sjednáno na dobu od 1. 2. 2023 do 30. 6. 2023, tj. na 5 měsíců,

- s účinností od 1. 9. 2023 již ustanovení § 23a odst. 2 ZoPP neobsahuje pravidlo, podle kterého doba trvání pracovního poměru na dobu určitou odborně nekvalifikovaného pedagogického pracovníka může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát; proto nelze použít „výjimku“ z tohoto pravidla spojenou s případy uvedenými v ustanovení § 23a odst. 3 ZoPP,

- s odborně nekvalifikovaným pedagogickým pracovníkem nelze sjednat třetí opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou např. od 1. 9. 2023 do 31. 1. 2024, tj. o 5 měsíců.

Maximální doba trvání

Do 31. 8. 2023 platilo dle ustanovení § 23a odst. 3 ZoPP, že celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky. Toto pravidlo bylo pro zaměstnavatele velmi omezující a nedůvodně přísnější než obecná právní úprava obsažená v zákoníku práce. S účinností od 1. 9. 2023 bylo proto zrušeno a při opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka se od 1. 9. 2023 aplikuje pravidlo obsažené v ustanovení § 39 odst. 2 ZP (viz citace výše), kterému se v praxi přezdívá „třikrát tři“ nebo též „třikrát a dost“.

Zákoník práce tím vyjadřuje, že zaměstnavatel může až na výjimky uzavřít se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou celkem maximálně třikrát (tomu je třeba rozumět i tak, že lze takový pracovní poměr jednou uzavřít a dvakrát opakovat nebo dvakrát prodloužit) a že ke každému z těchto 3 možných „pokusů“ se váže maximální délka 3 let. Platí přitom, že pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.

V praxi nejen škol není vždy správně chápáno splnění podmínky pro to, aby se k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou nepřihlíželo při počtu jeho možných opakování. Nutno upozornit, že zmíněná přetržka 3 let se počítá mezi skončením jednoho pracovního poměru na dobu určitou (přitom je nerozhodné, jakým způsobem ke skončení pracovního poměru na dobu určitou došlo, nemusí to být jen uplynutím doby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 2 ZP) a vznikem následujícího pracovního poměru na dobu určitou s týmž zaměstnancem. Za skončení pracovního poměru na dobu určitou je třeba pro tento účel považovat i jeho případnou změnu na dobu neurčitou po dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, případně změnu pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou ze zákona v případech uvedených v ustanovení § 39 odst. 5 a § 65 odst. 2 ZP. Znázornit to lze na následujících příkladech.

S pedagogickým pracovníkem byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021. Tento pracovní poměr skončil dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ke dni 31. 10. 2020. Další pracovní poměr s týmž zaměstnancem byl sjednán opět na dobu určitou od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022. Zaměstnavatel zvažuje, že by stejného zaměstnance zaměstnal od 1. 11. 2023 na dobu určitou do 30. 6. 2025. Pokud by se tak stalo, šlo by o druhé opakování pracovního poměru na dobu určitou.

Je podstatné, že

- od skončení prvního pracovního poměru na dobu určitou 31. 10. 2020 do vzniku druhého pracovního poměru na dobu určitou 1. 9. 2021 uplynula doba 11 měsíců (tj. méně než 3 roky),

- od skončení druhého pracovního poměru na dobu určitou 31. 8. 2022 do vzniku plánovaného třetího pracovního poměru na dobu určitou od 1. 11. 2023 má uplynout doba 14 měsíců (tj. méně než 3 roky),

a proto se opakování doby trvání pracovního poměru od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 i plánované opakování pracovního poměru na dobu určitou od 1. 11. 2023 do 30. 6. 2024 zahrnuje do zákoníkem práce povoleného počtu opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

Protože lze podruhé opakovat dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou, zaměstnavatel správně plánuje sjednání pracovního poměru na dobu určitou od 1. 11. 2023 do 30. 6. 2025. Jeho postup je v souladu se zákoníkem práce.

Naopak nesejde na tom, že mezi skončením prvního pracovního poměru na dobu určitou ke dni 31. 10. 2020 a vznikem plánovaného, posledního pracovního poměru na dobu určitou s týmž zaměstnancem ke dni 1. 11. 2023 by uplynula doba 3 let. Tato přetržka se posuzuje vždy jen mezi po sobě následujícími pracovními poměry na dobu určitou.

Pracovní poměr učitele základní školy byl sjednán na dobu určitou, a to od 1. 2. 2018 do 5. 2. 2019. Dne 5. 2. 2019 byl pracovní poměr na dobu určitou dohodou zaměstnavatele a zaměstnance změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. Zaměstnavatel a zaměstnanec plánují, že dohodnou další změnu obsahu pracovního poměru, a to změnu stávajícího pracovního poměru na dobu neurčitou na pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023. Zaměstnavatele i zaměstnance zajímá, kolikrát mohou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou opakovat a jak dlouho může trvat každý z pracovních poměrů na dobu určitou.

Protože povaha pracovního poměru na dobu určitou skončila ke dni 5. 2. 2019, kdy došlo k jeho změně na dobu neurčitou, a další pracovní poměr na dobu určitou má vzniknout ke dni 1. 9. 2023, od skončení prvního pracovního poměru na dobu určitou do vzniku plánovaného (druhého) pracovního poměru na dobu určitou uplyne doba 3 roky a delší. Proto se k pracovnímu poměru na dobu určitou od 1. 2. 2018 do 5. 2. 2019 nepřihlíží a je možné „od začátku řetězit“ dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou s využitím nejvýše dvou opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou a maximální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou 3 roky. Proto se mohou zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout hypoteticky např. takto:

- sjednat změnu pracovního poměru na pracovní poměr na dobu určitou, a to od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2026 (na 3 roky),

- poprvé prodloužit dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou do 31. 8. 2029 (o 3 roky) a

- podruhé zopakovat dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou od 1. 9. 2031 do 31. 8. 2034 (na 3 roky).

Vztah dosavadní a nové právní úpravy

Ačkoliv jde o zásadní změnu dosavadního právního stavu, novela zákona o pedagogických pracovnících neobsahuje ve spojitosti s ustanovením § 23a ZoPP žádná přechodná ustanovení regulující vztah ke skutečnostem nebo právním vztahům, které vznikly v době použití dřívější právní úpravy (tj. skutečnostem nebo právním vztahům, které vznikly do 31. 8. 2023 za podmínek daných dřívější právní úpravou). S ohledem na absenci přechodných ustanovení nutno dovodit, že:

Od 1. 9. 2023 může být doba trvání pracovního poměru na dobu určitou opakována/prodlužována až na výjimky nejvýše dvakrát (tj. sjednána celkem třikrát). Do uvedeného počtu opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou se zahrnuje dřívější opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou neuplynula doba 3 let. To znamená, že do počtu opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou se za této podmínky zahrnuje i opakování/prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, ke kterému došlo do 31. 8. 2023.
Od 1. 9. 2023 lze každý ze tří možných pracovních poměrů na dobu určitou sjednat až na výjimky nejdéle na dobu 3 let. Při maximálním využití tohoto pravidla může pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka trvat v souhrnu hypoteticky až 9 let. Podle našeho názoru lze s ohledem na publikaci novely ve Sbírce zákonů postupovat i tak, že s pedagogickým pracovníkem bude pracovní poměr na dobu určitou sjednán podle nových pravidel sice ještě do 31. 8. 2023, ale s tím, že účinnost této dohody nastane nejdříve ke dni 1. 9. 2023.

Jako příklad použití výše uvedených pravidel lze uvést následující modelovou situaci:

První sjednání pracovního poměru na dobu určitou

S pedagogickým pracovníkem A byl dne 15. 8. 2020 sjednán pracovní poměr na dobu určitou, a to jako zástup za pedagogického pracovníka B, který byl v dočasné pracovní neschopnosti. Pracovní poměr trval od 1. 9. 2020 do 28. 2. 2021, tj. 6 měsíců.

První opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou

Dne 15. 3. 2021 bylo s pedagogickým pracovníkem A sjednáno první opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, a to jako zástup za pedagogického pracovníka C čerpajícího rodičovskou dovolenou. Pracovní poměr trval od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2023 (tj. 2 roky a 4 měsíce). V den, kdy bylo sjednáno opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (15. 3. 2021), i v době vlastního faktického naplnění smluvního ujednání (tj. od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2023) zaměstnavatel a zaměstnanec vycházeli z právní úpravy, podle které mohla celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou ode dne vzniku prvního pracovního poměru činit nejvýše 3 roky (6 měsíců + 2 roky a 4 měsíce = 2 roky a 10 měsíců).

Druhé opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou

Dne 15. 8. 2023 se zaměstnavatel a pedagogický pracovník A dohodli na druhém opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, a to od 1. 9. 2023 do 31. 1. 2024 (5 měsíců). V době, kdy se smluvní ujednání naplní a fakticky dojde k druhému opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (tj. od 1. 9. 2023 do 31. 1. 2024), bude v účinnosti nová právní úprava. Podle této nové právní úpravy lze opakovat dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou nejvýše dvakrát, přičemž takový pracovní poměr lze sjednat maximálně na dobu 3 let. V modelové situaci jsou tato pravidla dodržena. Druhé opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou proběhne v souladu s ustanovením § 23a ZoPP ve znění účinném od 1. 9. 2023 a v souladu s ustanovením § 39 odst. 2 ZP.

Shrnutí

Od 1. 9. 2023 se počet opakování/prodlužování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou a celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou řídí také u pedagogického pracovníka pravidly vymezenými zákoníkem práce. I nadále je však nutné brát v potaz speciální úpravu pro pedagogické pracovníky obsaženou v ustanovení § 23a odst. 2 a 4 ZoPP, která je spojena s minimální dobou trvání pracovního poměru na dobu určitou a „výjimkami“ z tohoto pravidla.

Sdílení dokumentu

Poznámka k dokumentu