111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)

(1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.

(2) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v § 39a odst. 5 a 6.

(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku, jde-li o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Účinnost udělení státního souhlasu nastává nejdříve vznikem právnické osoby, které se státní souhlas uděluje.

(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.

(6) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu; Akreditační úřad vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.

(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

(2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

(3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu.

(6) Ustanovení odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c) se použije pouze v případě, že splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo podmínky řádného ukončení studia ve studijním programu prokazuje uchazeč vysoké škole, která má institucionální akreditaci pro alespoň jednu oblast vzdělávání, a tato vysoká škola nemá pochybnosti o dostatečné úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče, doloženého zahraničním dokladem; v případě potřeby vyzve vysoká škola uchazeče k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. a) nebo odstavci 5 písm. a).

(7) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c), který činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2. Poplatek je příjmem vysoké školy.

(1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních programů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje-li to povaha studijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje ve vztahu k požadavkům na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu, které jsou vysokou školou nebo fakultou zveřejňovány podle odstavce 5; text zveřejněných požadavků na zdravotní způsobilost předloží uchazeč poskytovateli zdravotních služeb před posouzením zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost uchazeče o studium posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost; není-li uchazeč o studium u takového poskytovatele registrován, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává kterýkoliv poskytovatel v uvedených oborech. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Jde-li o studium ve studijním programu se zaměřením na sport nebo tělesnou výchovu, vydává lékařský posudek poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství.

(2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí.

(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.

(5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání v listinné nebo elektronické podobě, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Je-li podmínkou přijetí ke studiu zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu, zveřejní vysoká škola nebo fakulta rovněž požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu.

(6) Je-li udělena akreditace studijního programu nebo institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Akreditačním úřadem, nemusí vysoká škola nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají nezměněny.

(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.

(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu, nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je poslední den lhůty 3 let uvedené v § 81b odst. 3 větě první. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. f) je den, ke kterému zaniklo oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. g) je den, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí podle § 47c až 47e, § 47f nebo 47g o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) nebo přerušení studia podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 50 odst. 4 až 6 obdobně, přičemž účastníkem řízení je pouze osoba, o jejíž studium jde.

(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.

(2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.

(3) Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu. Období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech, nebo v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství.

(4) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu a může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 1 až 3.

(5) Výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok veřejná vysoká škola stanoví a zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu; pokud vysoká škola stanoví a zveřejní výši poplatků pro následující akademický rok později, nelze od uchazečů přijatých ke studiu počínajícímu následujícím akademickým rokem vybírat za studium v následujícím akademickém roce poplatky za studium ve vyšší výši, než která platila pro akademický rok, ve kterém byla přihláška podána. Pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.

(6) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 4 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.

(7) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.

(8) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 4 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.

Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.

(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.

(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.

Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem.

(2) Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta podle tohoto zákona je pouze student. V řízení ve věcech podle odstavce 1 písm. a) až f) není vysoká škola povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení rozhodnutí.

(3) Vydání rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy v řízení ve věcech uvedených v písmenech c) a e), pokud jsou v souladu s vnitřním předpisem vysoké školy nebo fakulty zahájena z moci úřední, a ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. f). Učinění výzvy vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy ve věcech podle odstavce 1 písm. g), přičemž vysoká škola může výzvu učinit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy.

(4) Proti rozhodnutí se student může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.

(5) Odvolacím správním orgánem je rektor.

(6) Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty.

(7) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.

(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67.

(1) Vysoká škola v řízeních podle § 50 doručuje písemnosti uchazečům o studium sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je-li rozhodnutím vydaným v řízení podle § 50 vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je možno rozhodnutí uchazeči doručit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy a uchazeč s tímto způsobem doručení předem na přihlášce souhlasil; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému uchazeči.

(2) Nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 68 doručit z důvodu, že student nesplnil povinnost uvedenou v § 63 odst. 3 písm. b), nebo nepodaří-li se písemnost doručit na adresu pro doručování nahlášenou studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž vysoká škola není povinna ustanovit studentovi opatrovníka.

(3) Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a), b) a d), kterým se vyhovuje žádosti studenta a rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. e) se doručují prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí studentovi v elektronickém informačním systému.

(1) Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programy vyplývá z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu.

(2) Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programů v určené oblasti nebo v určených oblastech vzdělávání. Vysoká škola je oprávněna na základě institucionální akreditace uskutečňovat kombinovaný studijní program, pokud má institucionální akreditaci pro všechny oblasti vzdělávání, do nichž studijní program náleží.

(3) Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu a má funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.

(4) Pokud oprávnění uskutečňovat určitý studijní program daného typu a případného profilu nevyplývá z institucionální akreditace vysoké školy, může vysoká škola toto oprávnění získat udělením akreditace daného studijního programu.

(5) Akreditace studijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programu.

(6) V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu stanovisko příslušného uznávacího orgánu^19a), že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. V případě akreditace studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu kladné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a druhé vydávají stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena.

(7) V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání povolení příslušného uznávacího orgánu^19a). Povolení se nevydá, zjistí-li uznávací orgán, že by absolventi daného studijního programu nebyli připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu daného povolání. V případě studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou povolení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a třetí vydávají povolení do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o povolení doručena.

(8) Je-li praktickou výuku ve studijním programu možno provádět pouze na pracovišti akreditovaném podle zvláštního právního předpisu^19b), je podmínkou pro udělení akreditace tohoto studijního programu nebo pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání vedle souhlasného stanoviska podle odstavce 6 nebo povolení podle odstavce 7 také akreditace pro praktickou výuku tohoto programu udělená podle zvláštního právního předpisu.

(9) Není-li studijní program akreditován nebo uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly.

(10) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě institucionální akreditace toto oprávnění vyplývá z institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání. Oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5 lze vykonávat, pouze pokud je vysoká škola oprávněna uskutečňovat v dané oblasti vzdělávání alespoň jeden doktorský studijní program.

(1) Akreditační úřad při své činnosti podle tohoto zákona vychází v rámci správního uvážení ze standardů pro akreditace, jimiž se rozumí soubor požadavků týkajících se vysoké školy, stanovených se zřetelem k druhu řízení, účelu hodnocení nebo typům a profilům studijních programů.

(1) Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy.

(3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících agentur podle § 77a odst. 4.

(5) O akreditaci studijního programu může požádat také žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije obdobně.

(6) Jde-li o kombinovaný studijní program, splnění požadavků vyplývajících z odstavce 4 písm. c) se posuzuje ve vztahu ke všem oblastem vzdělávání, do nichž je studijní program zařazen, a to v míře odpovídající alespoň jejímu podílu na tomto studijním programu.

(2) V rozhodnutí musí být uveden typ studijního programu a standardní doba studia a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také jeho profil. V rozhodnutí se uvede rovněž oblast vzdělávání, do níž program náleží; jde-li o kombinovaný studijní program, uvede se v rozhodnutí vedle příslušných oblastí vzdělávání, do nichž program náleží, rovněž jejich podíl na výuce.

(3) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79.

(4) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.

(5) Akreditace studijního programu zaniká odnětím akreditace, oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

(6) Byla-li vysoké škole žádost o udělení akreditace studijního programu zamítnuta, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta.

(7) Byla-li vysoké škole akreditace studijního programu odňata, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla akreditace odňata.

(8) Byl-li vysoké škole uložen správní trest za některý přestupek podle § 93n odst. 1, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci studijního programu nejdříve po uplynutí doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla sankce uložena.

(1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou požádat též právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností.

(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde byl studijní program uskutečňován.

(3) Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců 1 a 2 se vztahuje § 79 přiměřeně.

(4) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy v oborové radě.

(1) Institucionální akreditaci uděluje vysoké škole pro oblast nebo oblasti vzdělávání, a v jejich rámci pro příslušný typ nebo typy studijních programů Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy. Byla-li vysokou školou současně s žádostí o institucionální akreditaci podána i žádost o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vede se o těchto žádostech společné řízení.

(3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 150 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. a) a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících agentur podle § 77a odst. 3; v případě uvedeném v odstavci 1 větě druhé přihlíží také k naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. c) a k výsledku posouzení uvedeného v § 82 odst. 4.

(5) Je-li vedeno společné řízení i o žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vysoká škola předkládá Akreditačnímu úřadu i náležitosti žádosti podle § 82 odst. 2. Akreditační úřad žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nevyhoví z důvodů uvedených v § 82 odst. 6.

(6) Nemá-li vysoká škola institucionální akreditaci a její žádost o udělení institucionální akreditace pro jednu nebo více oblastí vzdělávání byla zamítnuta, může podat novou žádost o udělení institucionální akreditace nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta.

(8) Požádala-li vysoká škola s institucionální akreditací o rozšíření institucionální akreditace o další oblast nebo oblasti vzdělávání a tato žádost byla zamítnuta, může podat novou žádost o rozšíření institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta.

(1) Institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání se uděluje na dobu 10 let; na dobu 5 let se institucionální akreditace uděluje, pokud se vysoké škole uděluje pro oblast nebo oblasti vzdělávání, pro které byla dané vysoké škole zamítnuta bezprostředně předcházející žádost o rozšíření institucionální akreditace. V rozhodnutí o udělení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání musí být uveden typ nebo typy studijních programů, které mohou být na základě institucionální akreditace vysokou školou uskutečňovány v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání.

(2) Institucionální akreditace zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vzdává akreditace. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí.

(3) Zanikla-li institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, studijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programy akreditované na dobu 3 let. Akreditační úřad přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programy rozhodnout o případném omezení nebo odnětí akreditace studijního programu podle § 86 odst. 2 písm. a) nebo b).

(4) V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

Vysoká škola s institucionální akreditací může v době platnosti institucionální akreditace požádat o její rozšíření pro další oblast nebo oblasti vzdělávání nebo pro další typ nebo typy studijních programů v rámci oblasti, pro kterou již má institucionální akreditaci. Na řízení o rozšíření institucionální akreditace se přiměřeně použije ustanovení § 81a; doba platnosti institucionální akreditace se jejím rozšířením neprodlužuje.

(1) Hodlá-li vysoká škola s institucionální akreditací uskutečňovat studijní program ve spolupráci s jinou právnickou osobou, může tak činit pouze na základě udělení akreditace podle § 81, jde-li o studijní program, který má být uskutečňován mimo oblast vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci.

(1) Zřizuje se Akreditační úřad. Členové orgánů Akreditačního úřadu jsou ve svém rozhodování podle odstavce 2 nezávislí. Materiálně, administrativně a finančně činnost Akreditačního úřadu zajišťuje ministerstvo.

(3) Akreditační úřad a ministerstvo si vzájemně na žádost poskytují informace potřebné pro svoji činnost podle tohoto zákona.

(4) Stanoviska k typu vysoké školy a stanoviska vyžádaná v rámci součinnosti při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena.

(1) Výkonným orgánem Akreditačního úřadu, který vykonává působnost Akreditačního úřadu zejména ve věcech uvedených v § 83c odst. 2, je patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, kterou tvoří předseda Rady Akreditačního úřadu, 2 místopředsedové Rady Akreditačního úřadu a další členové Rady Akreditačního úřadu. Členství v Radě Akreditačního úřadu je veřejnou funkcí; jmenování předsedou, místopředsedou nebo dalším členem Rady Akreditačního úřadu nezakládá pracovní ani služební poměr státního zaměstnance. Předseda Rady Akreditačního úřadu je zároveň předsedou Akreditačního úřadu; dva místopředsedové Rady Akreditačního úřadu jsou zároveň místopředsedy Akreditačního úřadu. Jednání Rady Akreditačního úřadu svolává a řídí její předseda.

(2) V čele Akreditačního úřadu je předseda Akreditačního úřadu. Předseda Akreditačního úřadu jmenuje a odvolává členy hodnotících komisí a vykonává další působnost svěřenou mu tímto zákonem.

(3) Předsedu Akreditačního úřadu v době nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu v jím určeném pořadí místopředsedové Akreditačního úřadu. Předseda a místopředsedové Akreditačního úřadu jsou oprávněni dávat státním zaměstnancům zařazeným v ministerstvu, působícím v Kanceláři Akreditačního úřadu, příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě nebo závazné pokyny podle § 11 zákoníku práce.

(4) Činnost členů Rady Akreditačního úřadu a členů hodnotících komisí je úkonem v obecném zájmu⁴⁾ a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu. Odměnu předsedy, místopředsedů a dalších členů Rady Akreditačního úřadu stanoví na návrh ministra vláda, a to s přihlédnutím k vysokým odborným nárokům kladeným na činnost těchto funkcionářů a k jejich odpovědnosti za řádný a nezávislý výkon činnosti Akreditačního úřadu. Odměnu členů hodnotících komisí stanoví statut Akreditačního úřadu.

(5) Členům Rady Akreditačního úřadu a členům hodnotících komisí přísluší cestovní náhrady ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru⁵⁾ s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije.

(6) Statut Akreditačního úřadu schvaluje vláda na návrh Rady Akreditačního úřadu předložený prostřednictvím ministra.

(1) Předsedu, 2 místopředsedy a 11 dalších členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje vláda na období 6 let z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou; 1 člena jmenuje vláda na období 2 let z řad studentů. Pět členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených ministerstvem, jinými ústředními orgány státní správy, profesními komorami, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, 9 členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol podle § 92 a 1 člena z řad studentů jmenuje na návrh ministra vláda ze studentů navržených orgánem reprezentace vysokých škol uvedeným v § 92 odst. 1 písm. a); členové jsou jmenováni zpravidla tak, aby 9 členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy a 1 místopředsedy byly osoby dlouhodobě působící v akademickém prostředí a 5 členů Rady Akreditačního úřadu včetně 1 místopředsedy byly osoby působící v praxi, které mají zkušenosti z akademického prostředí, zejména představitelé profesních komor zřízených zákonem. Návrh na jmenování předsedy Rady Akreditačního úřadu ministr před jeho předložením vládě projednává s orgány reprezentace vysokých škol podle § 92.

(2) Dojde-li k zániku funkce člena Rady Akreditačního úřadu před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období. Táž osoba může být jmenována členem Rady Akreditačního úřadu nejvýše na dvě funkční období.

(3) Do Rady Akreditačního úřadu nemůže být jmenována osoba pravomocně odsouzená pro úmyslný trestný čin nebo osoba, které byla omezena její svéprávnost.

(4) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu je neslučitelná s funkcí poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce a člena Nejvyššího kontrolního úřadu; dále je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, děkana, proděkana, ředitele vysokoškolského ústavu, člena akademického senátu vysoké školy nebo fakulty, kvestora a tajemníka fakulty, jakož i s odpovídajícími funkcemi na soukromé vysoké škole.

(5) Členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.

(6) Předseda Rady Akreditačního úřadu ani místopředsedové Rady Akreditačního úřadu nesmějí vykonávat placené ani neplacené funkce na vysokých školách, nesmějí být členy jejich orgánů a nesmějí se podílet na podnikání či rozhodování právnických osob působících jako vysoké školy. Dále nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k vysokým školám a nesmí přímo nebo zprostředkovaně poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc vysokým školám; to neplatí, podílejí-li se na výuce vysoké školy podle § 70 odst. 3.

(7) Ostatní členové Rady Akreditačního úřadu smějí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou nebo uměleckou, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady Akreditačního úřadu. Pokud členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrožuje řádný výkon funkce člena Rady Akreditačního úřadu a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Akreditačního úřadu.

(8) Vláda může odvolat člena Rady Akreditačního úřadu, jestliže po dobu 6 měsíců bez vážného důvodu nevykonává funkci, nebo jestliže se dopustil jednání zpochybňujícího nezávislost výkonu působnosti Akreditačního úřadu. Rada Akreditačního úřadu může podat vládě návrh na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu.

(1) Rada Akreditačního úřadu rozhoduje ve všech věcech náležejících do působnosti Akreditačního úřadu, nestanoví-li zákon jinak.

(3) K přijetí usnesení ve věcech podle odstavce 2 písm. a) je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech členů Rady Akreditačního úřadu.

(4) Proti rozhodnutí vydanému ve věci uvedené v odstavci 2 písm. b) lze podat odvolání k Přezkumné komisi Akreditačního úřadu, která přezkoumává pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a statutem Akreditačního úřadu. Přezkumná komise Akreditačního úřadu může v řízení o odvolání napadené rozhodnutí pouze potvrdit a odvolání zamítnout anebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání nebo rozhodnutí nebo jeho část zrušit a řízení zastavit.

(5) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výrokovou část pravomocných rozhodnutí vydaných podle odstavce 2 písm. b) a výrokovou část pravomocných rozhodnutí o odvolání vydaných podle odstavce 4.

(1) Přezkumná komise Akreditačního úřadu má 5 členů, jmenovaných a odvolávaných vládou. Členové Přezkumné komise Akreditačního úřadu jsou jmenováni z osob s vysokoškolským vzděláním, které je podle zákona o advokacii předpokladem pro zápis žadatele do seznamu advokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou, z toho 3 členové jsou jmenováni z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol uvedenými v § 92.

(2) Činnost členů Přezkumné komise Akreditačního úřadu je úkonem v obecném zájmu⁴⁾ a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu, jejíž výši stanoví statut Akreditačního úřadu. Členům Přezkumné komise Akreditačního úřadu přísluší také cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru⁵⁾ s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije.

(1) Poradními orgány Rady Akreditačního úřadu jsou hodnotící komise, které ustavuje předseda Akreditačního úřadu; členové hodnotících komisí jsou jmenováni z osob evidovaných v Seznamu hodnotitelů. Návrh členů hodnotící komise Akreditační úřad předloží příslušné vysoké škole ke stanovisku. V případě nesouhlasného stanoviska školy navrhne Akreditační úřad jiného člena nebo členy hodnotící komise; takto upravený návrh se již vysoké škole ke stanovisku nepředkládá. Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci se na členy hodnotících komisí použijí obdobně; o námitce podjatosti rozhoduje Rada Akreditačního úřadu.

(3) Akreditační úřad spravuje Seznam hodnotitelů. Seznam slouží k evidenci osob, které mohou být jmenovány do hodnotících komisí. Seznam se člení podle oblastí vzdělávání. Nejvyšší počet osob zapsaných v seznamu pro jednotlivou oblast vzdělávání stanoví statut Akreditačního úřadu.

(4) Do Seznamu hodnotitelů může být zapsána pouze osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou v příslušné oblasti vzdělávání nebo studentem a kterou k zařazení do Seznamu hodnotitelů navrhlo ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, orgán reprezentace vysokých škol podle § 92 nebo profesní organizace nebo jiná právnická osoba uvedená v § 77b odst. 2 písm. e) nebo která na výzvu Akreditačního úřadu zveřejněnou na internetových stránkách ministerstva projevila zájem podílet se na činnosti hodnotících komisí. Zápis se provede, pokud daná osoba splňuje podmínky pro zařazení do Seznamu hodnotitelů stanovené Radou Akreditačního úřadu, po projednání s orgány reprezentace vysokých škol, na základě souhlasného usnesení Rady Akreditačního úřadu a písemného souhlasu zapisované osoby podílet se na činnosti hodnotících komisí, a to na dobu 6 let. V případě osob zaměřených na oblast vzdělávání "Bezpečnostní obory" se k jejich zápisu do seznamu vyžaduje také souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Na zápis do seznamu není právní nárok.

(5) Rada Akreditačního úřadu může zapsaného hodnotitele vyřadit ze Seznamu hodnotitelů před uplynutím doby, na niž byl zapsán, na základě jeho žádosti, z vlastního odůvodněného podnětu nebo na základě odůvodněného podnětu ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany.

(7) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výpis ze Seznamu hodnotitelů, který obsahuje u každého hodnotitele osobní jméno a příjmení, tituly a vědecké hodnosti a povolání a jeho odborné zaměření; u studentů se uvede rovněž jejich právní postavení studenta a název vysoké školy, na které studují.

Kancelář Akreditačního úřadu je organizační součástí ministerstva a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Akreditačního úřadu, včetně vedení databází spojených s činností Akreditačního úřadu a provádění úkonů Akreditačního úřadu ve správním řízení, s výjimkou úkonů vyhrazených orgánům nebo oprávněným úředním osobám stanoveným zákonem.

(1) Akreditační úřad vykonává u vysokých škol kontrolu dodržování právních předpisů při uskutečňování akreditovaných činností a provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol.

(3) Při hodnocení podle odstavce 1 může využívat Akreditační úřad výsledky vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné hodnocení provedené všeobecně uznávanou hodnotící agenturou podle § 77a odst. 4, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí agentura, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství).

(1) Zjistí-li Akreditační úřad nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, uloží vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(4) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v činnosti vysoké školy, které byla udělena institucionální akreditace, rozhodne o odnětí institucionální akreditace pro ty oblasti vzdělávání, ve kterých zjistil nedostatky. Zároveň může rozhodnout o přijetí opatření uvedených v odstavci 3 písm. a) a b).

(5) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, rozhodne podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v těch oborech, ve kterých zjistil nedostatky.

(6) Opatření uvedená v odstavcích 2 až 5 může Akreditační úřad přijmout také v případě, že zjištěné nedostatky podle odstavce 1 nebyly ve stanovené lhůtě po výzvě Akreditačního úřadu odstraněny, nebo v případě, že vysoká škola neposkytla Akreditačnímu úřadu součinnost nezbytnou pro výkon jeho působnosti.

(7) Akreditační úřad může akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.

(8) V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. b) nebo k zániku oprávnění podle odstavce 3 písm. b), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

(9) Pominou-li důvody, pro které bylo přijato nápravné opatření podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo c) nebo opatření pozastavující akreditaci podle odstavce 5, Akreditační úřad přijaté opatření zruší.

(1) Účastníkem řízení ve věcech uvedených v § 78 až 86 je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem o akreditaci; účastníkem řízení podle § 81 je rovněž příslušná právnická osoba zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností uvedená v § 81 odst. 1.

(2) Účastníkem řízení uvedeného v § 79 odst. 5 je pouze žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti.

(3) Účastníkem řízení o žádosti o udělení institucionální akreditace je také právnická osoba podle § 81d odst. 2 písm. b), pokud má být vysoké škole rozhodnutím o udělení institucionální akreditace založeno oprávnění uskutečňovat studijní program ve spolupráci s touto osobou.

(2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části samo.

(3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona.

(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.

(2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů.

(3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany^21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením.

(5) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne.

(2) Je-li žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 podána veřejné vysoké škole, vybírá veřejná vysoká škola poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, který činí 3 000 Kč. Poplatek je příjmem veřejné vysoké školy, platí se na její účet.

(3) Podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích³⁴⁾.

(2) Údaje z registru poskytne ministerstvo na žádost osobám a orgánům uvedeným v § 87 odst. 2 písm. c).

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné vysoké školy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra oznamují údaje týkající se jimi vedených správních řízení, technické podmínky a lhůty předávání údajů.