111/2006 Sb.
Zákon
ze dne 14. března 2006
o pomoci v hmotné nouzi
Změna: 165/2006 Sb.
Změna: 379/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb.
Změna: 239/2008 Sb.
Změna: 259/2008 Sb.
Změna: 585/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část), 382/2008 Sb., 479/2008 Sb. (část)
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 479/2008 Sb.
Změna: 206/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 382/2008 Sb. (část), 479/2008 Sb. (část)
Změna: 141/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 347/2010 Sb., 427/2010 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 329/2011 Sb., 364/2011 Sb., 366/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 399/2012 Sb.
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 252/2014 Sb. (část)
Změna: 252/2014 Sb., 254/2014 Sb.
Změna: 205/2015 Sb.
Změna: 377/2015 Sb.
Změna: 298/2016 Sb.
Změna: 188/2016 Sb.
Změna: 367/2016 Sb.
Změna: 98/2017 Sb. (část)
Změna: 98/2017 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 309/2018 Sb.
Změna: 588/2020 Sb.
Změna: 344/2021 Sb.
Změna: 327/2021 Sb., 363/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 203/2022 Sb.
Změna: 456/2022 Sb.
Změna: 407/2023 Sb.
Změna: 407/2023 Sb. (část), 412/2023 Sb., 454/2023 Sb.
Změna: 407/2023 Sb. (část)
Změna: 407/2023 Sb. (část)
Změna: 289/2024 Sb.
Změna: 330/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních
podmínek1) fyzickým osobám (dále jen "osoba"), které se nacházejí v hmotné nouzi,
prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi (dále jen "dávka").
(2) Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné
nouze nebo jejímu předcházení.
§ 2
Hmotná nouze
(1) Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové
poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými
poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona
o životním a existenčním minimu2), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže
její příjem a příjem společně posuzovaných osob
a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje
částky živobytí (§ 24), nebo
b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1
písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení
(§ 34) a služeb s bydlením bezprostředně spojených (dále jen „odůvodněné náklady
na bydlení“),
přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu
stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních
životních podmínek je tak vážně ohroženo.
(3) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje podmínky
uvedené v odstavci 2, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a
majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.
(4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a jejíž celkové sociální a majetkové
poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami;
vážnou mimořádnou událostí se pro účely tohoto zákona rozumí zejména
a) živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné
pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová
havárie,
b) jiná událost, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat
ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků
ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb.
(5) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům
dostatečné prostředky
a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením
správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného
listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě
ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo
b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních
předmětů dlouhodobé potřeby, nebo
c) na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou
činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se
sociálně-právní ochranou dětí59).
(6) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek
finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním
vyloučením, jestliže zejména
a) je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo
z výkonu trestu odnětí svobody, nebo
b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického
zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení
pro chorobné závislosti, nebo
c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné
výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo
d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu,
že je osobou bez přístřeší, nebo
e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné
osoby.
§ 3
Osoba, která není v hmotné nouzi
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba,
která
a) není v pracovním nebo obdobném vztahu, popřípadě nevykonává tyto
vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou
činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je
v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem,
s výjimkou osoby, která je
1. starší 68 let,
2. poživatelem starobního důchodu,
3.
invalidní ve třetím stupni,
4. osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění
z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím
alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu
trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které
z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném
zařízení,
5. osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci
jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká
závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti
o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena
nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující
pomoc17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z
nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou- li se, nelze
toto ustanovení použít vůbec,
6. poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně
těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná
závislost),
7. nezaopatřeným dítětem,
8. uznána dočasně práce neschopnou,
9. práce neschopná
z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění
důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
10.
zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich
náhradu v termínu jejich splatnosti70),
b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla
vykonávat krátkodobé zaměstnání3) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti4),
a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí,
c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním
přičiněním (§ 11),
d) je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených
nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému
pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou
se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona
o důchodovém pojištění60),
e) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte
spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložen správní trest podle zákona
upravujícího přestupky, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
o uložení správního trestu,
f) nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody
nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím
po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená
skutečnost k tomuto dni nadále trvá,
g) je osobou, které podle zvláštního právního předpisu5c) nevznikl nárok
na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla
pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti
nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto
jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši,
h) je osobou, které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49
odst. 5, nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců
následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta.
(2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou společně
posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně;
k této osobě se přihlíží též při stanovení výše dávky, s výjimkou stanovení výše
příspěvku na živobytí podle § 23 písm. b). Za společně posuzovanou osobu podle věty
první se pro účely zjištění nároku na dávku považuje též osoba, která není oprávněnou
osobou.
(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobu
uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e), g) a h), a dále nezaopatřené dítě umístěné
na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření v pobytovém zařízení
sociálních služeb podle ustanovení § 48 zákona o sociálních službách, bude považovat
za osobu v hmotné nouzi.
(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že
osobou v hmotné nouzi není osoba, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou
takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné
zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb.
(5) Za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí, se považuje příjemce příspěvku
na živobytí a osoba společně posuzovaná s příjemcem příspěvku na živobytí.
§ 4
Dávky
(1) Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi jsou
a) příspěvek na živobytí,
b) doplatek na bydlení,
c) mimořádná okamžitá pomoc.
(2) Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující.
Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.
(3) Náklady na dávky hradí stát.
§ 5
Okruh oprávněných osob
(1) Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok při splnění
tímto zákonem stanovených podmínek
a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu
podle zvláštního právního předpisu7) nebo která má na území České republiky trvalý
pobyt podle zvláštního právního předpisu7a), a to pokud má bydliště na území České
republiky,
b) osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního
právního předpisu8), a to pokud má bydliště na území České republiky,
c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato
práva zaručuje mezinárodní smlouva, a to pokud má bydliště na území České republiky,
d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České
republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu delší než 3 měsíce,
nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských
společenství10), a to pokud má bydliště na území České republiky,
e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie11), pokud
je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9)
po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného
předpisu Evropských společenství10), a to pokud má bydliště na území České republiky,
f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným
právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území
jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno
povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního
předpisu11a), a to pokud mají bydliště na území České republiky.
(2) Na mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 má nárok
při splnění dále stanovených podmínek
a) osoba uvedená v odstavci 1,
b) osoba pobývající na území České republiky na základě zvláštního právního
předpisu9), a to pokud má bydliště na území České republiky.
(3) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 4 a 5 lze poskytnout
osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2. V případech poskytování mimořádné okamžité pomoci
podle § 2 odst. 4 písm. b) nebo § 2 odst. 5 písm. a) se podmínka bydliště na území
České republiky nezjišťuje.
(4) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 lze poskytnout
i osobě, která není uvedena v odstavcích 1 a 2.
(5) Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobě uvedené v § 2 odst.
6, pokud je uvedena v odstavcích 1 a 2.
(6) Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě
zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní
docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují
jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí
této osoby s Českou republikou.
§ 6
Orgány pomoci v hmotné nouzi
Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
§ 6a
(1) Držitel poštovní licence je oprávněn vykonávat státní správu podle
tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí
podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence
může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:
a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání
rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce
Úřadu práce,
b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.
(2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního
orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.
(3) Ministerstvo a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu
na své úřední desce i na svých internetových stránkách.
(4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel
poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které
se stanoví podle cenových předpisů90) obdobně.
§ 7
Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní
úřady
V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené obecní
úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Výkon působnosti
stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností
je výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DRUHÁ
VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 8
Společně posuzované osoby
(1) Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných osob
vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže,
a) že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení, nebo
b) že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb, je-li jinou
osobou podle zákona o životním a existenčním minimu71).
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat v
rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob13), do kterého okruhu osoba
patří, a to podle skutečného soužití osob.
(3) Pokud užívají byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení se
žadatelem o dávku nebo příjemcem dávky další osoby, určí se výše odůvodněných nákladů
na bydlení podílem všech osob užívajících tentýž byt, jiný než obytný prostor nebo
ubytovací zařízení, jako kdyby byly tyto osoby společně posuzované, a to bez ohledu
na to, jestli tyto osoby o dávku žádají.
(4) Pokud byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení užívají osoby,
které nejsou se žadatelem o dávku, popřípadě s příjemcem dávky, společně posuzovány,
a žadatel o dávku, popřípadě příjemce dávky, proto nemůže doložit výši skutečných
nákladů na bydlení pro celý byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení,
určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení postupem uvedeným v odstavci 3 z částky
nákladů na bydlení obvyklých v rozhodném období pro obdobný byt, jiný než obytný
prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci.
(5) Jestliže nebude možné určit výši odůvodněných nákladů na bydlení výpočtem
podle odstavce 4, protože se obdobný byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení v dané obci nenachází, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení pro
byt postupem uvedeným v odstavci 3 podle normativních nákladů na bydlení podle §
26 zákona o státní sociální podpoře, a pro jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení postupem uvedeným v odstavci 3 podle odůvodněných nákladů na bydlení podle
§ 34 písm. d).
(6) Jestliže bude skutečná výše nákladů na bydlení nižší než částka určená
výpočtem podle odstavce 4 nebo 5, bude za odůvodněné náklady na bydlení určena skutečná
výše nákladů na bydlení.
§ 9
Příjem
(1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak,
považuje
a) 70 % příjmu z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění53),
příjmu ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, a to po odpočtu
daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových
nároků vyplácených krajskou pobočkou Úřadu práce podle zákona o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů3),
b) 80 % příjmu
1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené
odměny) po dobu prvních 14 dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních
21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů14a)
a z dávky nemocenského pojištění15),
2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při
rekvalifikaci,
c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním
minimu16), s výjimkou příspěvku na živobytí,
d) 100 % opakujícího se zaopatřovacího příspěvku80).
(2) Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku
na živobytí rozumí příjem podle odstavce 1 snížený o přiměřené náklady na bydlení;
za přiměřené náklady na bydlení se pro účely tohoto zákona považují odůvodněné náklady
na bydlení (§ 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35
% příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. Do odůvodněných nákladů na bydlení
se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech, kdy nelze zjistit přesnou
výši těchto nákladů podle § 34, ale dotyčná osoba takové náklady prokazatelně vynakládá,
náklady až do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75 % normativních
nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře64).
(3) Příjmy se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny,
pokud zákon nestanoví jinak.
(4) Do příjmu se v tom rozhodném období, v němž bylo vyplaceno, započte i
plnění z nároků a pohledávek osoby nebo společně posuzované osoby, přestože nebylo
vyplaceno přímo osobě nebo s ní společně posuzované osobě. Pokud je na příjmu osoby
a společně posuzované osoby prováděn výkon rozhodnutí srážkami z příjmu, započítává
se tento příjem ve výši před provedením výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu, a to
v tom rozhodném období, kdy je osobě a společně posuzované osobě vyplacen příjem
po provedení výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu.
(5) Příjmy podle odstavce 1 nebo jejich část, jejichž zápočet do rozhodného
příjmu pro účely stanovení nároku na dávku by nebylo s ohledem na účel, pro který
má být dávka poskytnuta, spravedlivé požadovat, orgán pomoci v hmotné nouzi do rozhodného
příjmu nezapočítá.
§ 10
Aktuální kalendářní měsíc a rozhodné období
(1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o dávku
kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku, a v průběhu poskytování dávky
kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje
se výše dávky.
(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti
o dávku, je u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu
kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u jedné ze společně posuzovaných
osob k podstatnému poklesu příjmu, a podstatný pokles příjmu v aktuálním kalendářním
měsíci nadále trvá, rozhodné období počíná kalendářním měsícem, ve kterém k podstatnému
poklesu příjmu došlo, nejdříve však kalendářním měsícem, který o 2 kalendářní měsíce
předchází aktuálnímu kalendářnímu měsíci a končí aktuálním kalendářním měsícem; za
podstatný pokles příjmu se považuje snížení nebo ztráta měsíčně se opakujícího příjmu
alespoň o jednu třetinu, a to zejména příjmu z výdělečné činnosti, z podpory v nezaměstnanosti
nebo podpory při rekvalifikaci, z rodičovského příspěvku nebo z dávek nemocenského
pojištění.
(3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování
opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu
měsíci.
(4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu Evropské
unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné
nouzi, je aktuální kalendářní měsíc.
(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťují příjem, sociální a majetkové
poměry v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je období aktuálního měsíce
a 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud by
nebylo s ohledem na účel, pro který má být jednorázová dávka poskytnuta, spravedlivé
požadovat zjišťování a hodnocení příjmů, sociálních a majetkových poměrů za období
3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci, může krajská
pobočka Úřadu práce určit, že bude příjem, sociální a majetkové poměry zjišťovat
a hodnotit za období aktuálního kalendářního měsíce.
(6) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek
a) v případě podání žádosti o opakující se dávku, je aktuální kalendářní
měsíc,
b) v průběhu poskytování opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející
aktuálnímu kalendářnímu měsíci, s výjimkou zjišťování odůvodněných nákladů na bydlení,
kdy je rozhodným obdobím aktuální kalendářní měsíc,
c) v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je aktuální kalendářní
měsíc.
(7) Pokud v případě podání žádosti o dávku dochází k podstatnému poklesu
příjmů alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob, má se za to, že se jedná o
podstatný pokles příjmů všech společně posuzovaných osob.
§ 11
Zvýšení příjmu vlastním přičiněním
(1) Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení
se zjišťuje, s výjimkami uvedenými v odstavcích 4 a 5, zda mají osoba a společně
s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
(2) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu
a) řádným uplatněním nároků a pohledávek,
b) prodejem nebo jiným využitím majetku,
c) vlastní prací.
(3) Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá při posuzování hmotné
nouze u osoby, která je uvedena v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 10.
(4) Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u
a) nemovitosti nebo bytu, které osoba využívá k přiměřenému trvalému
bydlení; orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje přiměřenost bydlení ve vztahu k bydlení
stávajícímu zejména s přihlédnutím k jeho formě, velikosti, výši nákladů na bydlení
a osobním poměrům dotčené osoby a osob s ní společně posuzovaných,
b) prostředků zdravotnické techniky poskytovaných podle zvláštního právního
předpisu18) ,
c) zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením; zvláštní pomůckou
se rozumí taková pomůcka, na kterou je možné poskytnout příspěvek podle zvláštního
právního předpisu19),
d) motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k
jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání,
e) uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem20).
(5) Orgán pomoci v hmotné nouzi nemusí vyžadovat prodej nebo jiné využití
majetku též v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu uplatnění osob.
(6) Možnost zvýšení příjmu z uzavřeného stavebního spoření se posuzuje až
po uplynutí 6 měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá;
v případě, kdy by výše částky, která by byla pro účely zvýšení příjmu zrušením stavebního
spoření získána, byla vyšší než desetinásobek částky životního minima osoby nebo
společně posuzovaných osob, se k této možnosti zvýšení příjmu přihlíží ihned.
§ 12
Zvýšení příjmu vlastní prací
(1) Jako možnost zvýšení příjmu vlastní prací se posuzuje
a) započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující,
b) zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti,
c) možnosti vykonávat lépe placenou výdělečnou činnost.
(2) Za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se považuje
a) prokázaná vlastní snaha o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti ve smyslu
odstavce 1, zejména aktivní součinností s krajskou pobočkou Úřadu práce ve spojitosti
s evidencí uchazečů o zaměstnání, ve spojitosti se sociální prací, využitím služeb
agentur práce, inzerce, nabídek výdělečné činnosti prostřednictvím internetu, korespondence
se zaměstnavateli a aktivní součinností ve spojitosti se sociální prací s pověřeným
obecním úřadem, obecním úřadem obcí s rozšířenou působností a újezdním úřadem,
b) výkon veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání zprostředkovaného
krajskou pobočkou Úřadu práce,
c) výkon veřejné služby (§ 18a), je-li tato služba vykonávána alespoň
v rozsahu 20 hodin měsíčně, a to pouze po dobu, kdy osoba nadále splňuje podmínku
uvedenou v písmenu a).
§ 13
Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek
(1) Zvýšením příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek se rozumí uplatnění
a) nároku na dávky nemocenského pojištění,
b) nároku na dávky důchodového pojištění (zabezpečení), s výjimkou starobního
důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového věku,
c) nároku na dávky státní sociální podpory,
d) nároku na výživné a nároku na úhradu některých nákladů neprovdané
matce,
e) nároku na náhradní výživné pro nezaopatřené dítě,
f) nároků z pracovních nebo obdobných vztahů, nároku na podporu v nezaměstnanosti
a podporu při rekvalifikaci a mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů3),
g) nároku z jiných pohledávek.
(2) Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi
nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku
z něj plynoucímu nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat.
§ 14
Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku
(1) Zvýšením příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se rozumí prodej
nebo jiné využití majetku, který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejich jiné
využití se podle tohoto zákona nevyžaduje, nebo které podle zvláštních právních předpisů
nepodléhají výkonu rozhodnutí22).
(2) Prodej nebo jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi
nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho jiné využití by nebyly
úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat.
§ 15
Celkové sociální a majetkové poměry
(1) Pro účely tohoto zákona se celkovými sociálními poměry rozumí podíl rodiny
na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala. Při posuzování celkových
sociálních poměrů příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje také využívání jiného
než vlastního majetku, které umožňují zpravidla osoby blízké.
(2) Pro účely tohoto zákona se celkovými majetkovými poměry rozumí hodnota
movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné ceny23), kterého lze využít
ihned, popřípadě po určité době, pro zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí
přechodného stavu hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti.
Z movitého a nemovitého majetku, uvedeného ve větě první, je vyloučen majetek, jehož
prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat. Pokud jde podle poměrů osoby
o běžný nemovitý nebo movitý majetek, jehož hodnota je zjevně nízká nebo naopak tak
vysoká, že nelze mít pochyby o tom, že majetkové poměry nebrání přiznání dávky nebo
naopak jsou na překážku přiznání dávky, nemusí být jeho cena podle zvláštního právního
předpisu23) zjišťována.
§ 16
Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi
(1) Požádá-li o poskytnutí dávky občan členského státu Evropské unie, který
je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9)
po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník11), který je hlášen na území
České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu delší než 3
měsíce, příslušný orgán současně posuzuje, zda tato osoba není neodůvodnitelnou zátěží
systému pomoci v hmotné nouzi podle tohoto zákona (dále jen "neodůvodnitelná zátěž
systému"); to neplatí, má-li tato osoba na území České republiky trvalý pobyt. Skutečnost,
zda není osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se posuzuje též v případech osob
společně posuzovaných s osobou uvedenou ve větě první, a to za podmínek v této větě
uvedených.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž
systému, jestliže
a) je účastna nemocenského pojištění52),
b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění53),
c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného
předpisu Evropských společenství10),
d) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná
a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu
5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku
účastna nemocenského pojištění52), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového
pojištění53) a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
e) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní
činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na nemocenském pojištění,
nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém
pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,
f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla
bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než
1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti54),
g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud
jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovní
poměr na dobu určitou uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo pracovněprávní vztah založený
dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní
vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která
nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti54);
taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců
od vzetí do evidence,
h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, a která
se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou
přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle
§ 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti54); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou
zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo
i) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní
činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na nemocenském pojištění,
nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém
pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona
rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře55)
a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti56).
(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje
podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů
a) délka pobytu podle zvláštního právního předpisu9) na území České republiky,
b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na
území České republiky,
c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání25) na území České republiky,
d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace,
nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.
(4) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že
a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky
k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu
1. od 1 do 3 let, 2 body,
2.
od 3 do 6 let, 4 body,
3. od 6 do 8 let, 6 bodů,
4. 8 nebo více let, 8 bodů,
b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území
České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání25) po dobu
1. 12 až 24 měsíců,
4 body,
2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,
3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,
4. 49 až 60 měsíců,
16 bodů,
c) započte v případě osoby, která
1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,
2. má střední
vzdělání, 2 body,
3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,
4. má vysokoškolské vzdělání,
6 bodů,
d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována
zvýšená péče podle zvláštního právního předpisu26) , 4 body,
e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního
předpisu9) v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím
dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový
přístup
1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice,
0 bodů,
2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice,
2 body,
3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a
nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,
4. byla
nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.
(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy považuje osoba, jejíž bodové
ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy nepovažuje
osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.
(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje
20 bodů, příslušný orgán rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží
systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké27),
které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné
obtíže, a zda poskytnutím dávek této osobě nedojde k neúměrnému zatížení systému
pomoci v hmotné nouzi.
(7) Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou
zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních
poměrů.
(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky,
obce a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu příslušného
orgánu sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému.
Pokud příslušný orgán oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží
systému28), je Ministerstvo vnitra povinna příslušnému orgánu sdělit ukončení přechodného
pobytu této osoby podle zvláštního právního předpisu9). Ministerstvo vnitra neprodleně
sdělí na žádost příslušnému orgánu, zda osobě, která žádá o přiznání dávky nebo které
je tato dávka poskytována, byl ukončen podle zvláštního právního předpisu9) pobyt
na území České republiky.
§ 18a
Veřejná služba
(1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména
v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných
prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče.
Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci
uchazečů o zaměstnání54) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje
o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý
pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s krajskou pobočkou
Úřadu práce po dohodě s obcí nebo dalším subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží
odměna.
(2) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní
předpisy. Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní
předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření
smlouvy o výkonu veřejné služby je krajská pobočka Úřadu práce povinna uzavřít pojistnou
smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající
veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími
subjekty nedohodne jinak.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími subjekty
na organizování veřejné služby. Písemná smlouva uzavřená podle věty první obsahuje
podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu (evidence obsahuje základní
údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím
ukončení a její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby,
zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby a způsob zajištění ochranných prostředků
a pracovních pomůcek. Krajská pobočka Úřadu práce poskytne organizátorovi veřejné
služby příspěvek ve výši až 1 000 Kč na ochranné pomůcky a pracovní prostředky na
jednu osobu vykonávající veřejnou službu.
ČÁST TŘETÍ
DÁVKY
Hlava I
Příspěvek na živobytí
§ 21
Podmínky nároku na příspěvek na živobytí
(1) Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi podle § 2 odst.
2 písm. a), jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2)
nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob.
(2) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na živobytí více společně posuzovaných
osob, náleží příspěvek na živobytí jen jednou, a to osobě určené na základě dohody
těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, který
o příspěvku na živobytí rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na živobytí přizná.
§ 22
Povinnost vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část
(1) Osobě, která se nachází v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. a),
avšak lze důvodně předpokládat, že se jedná pouze o přechodný stav hmotné nouze,
se poskytne příspěvek na živobytí podle § 21 s tím, že tato osoba je povinna za podmínek
stanovených v odstavci 3 vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část orgánu pomoci
v hmotné nouzi, který příspěvek na živobytí vyplatil. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku
na živobytí podle věty první je, že očekávaný důchod má být poskytnut zpětně.
(2) Za přechodný stav hmotné nouze se považuje stav, kdy lze na základě
zjištěných skutečností důvodně předpokládat, že osoba nabude v krátké době znovu
soběstačnosti v uspokojování svých základních životních potřeb.
(3) Příjemce příspěvku na živobytí uvedený v odstavci 1, který obdrží očekávaný
důchod, je povinen vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část na základě rozhodnutí
orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku vyplatil, tomuto orgánu. Tato povinnost
se vztahuje rovněž na osobu, která byla s příjemcem osobou společně posuzovanou.
Pokud skutečný získaný důchod bude nižší než příspěvek na živobytí nebo jeho část,
povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká.
§ 23
Výše příspěvku na živobytí
Výše příspěvku na živobytí činí, není-li dále stanoveno jinak, za kalendářní
měsíc rozdíl mezi
a) částkou živobytí osoby (§ 24 odst. 1) a příjmem osoby (§ 9 odst. 2),
není-li osoba společně posuzována s jinými osobami (§ 2 odst. 1),
b) částkou živobytí společně posuzovaných osob (§ 24 odst. 3) a příjmem
společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2); pokud však v rámci společně posuzovaných
osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob
považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše příspěvku
na živobytí bez poměrné části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není
považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou.
§ 24
Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob
(1) Částka živobytí osoby činí
a) u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby
invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let částku životního minima, popřípadě
zvýšenou podle § 29,
b) u osoby, která není uvedena v písmenu a) a která je vedena v evidenci
uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti
o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu
porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané
práci zvlášť hrubým způsobem61) nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného
důvodu, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této
osobě nenáleží,
c) u osoby, která není uvedena v písmenu a) a dluží na výživném pro
nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím
soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací
povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu,
které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která
z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného;
zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této osobě nenáleží,
d) u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení
po celý kalendářní měsíc, s výjimkou osoby uvedené v písmenu a), částku existenčního
minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této osobě nenáleží,
e) u osoby, která vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin
v kalendářním měsíci, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi
životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o částky uvedené
v § 25 až 29,
f) u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních
měsíců, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 28 této
osobě nenáleží. Toto ustanovení se nevztahuje na osobu
1. u které se nezkoumá snaha
zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11 odst. 3),
2. s nárokem na podporu v nezaměstnanosti
nebo podporu při rekvalifikaci,
3. výdělečně činnou, která má z této výdělečné činnosti
příjem ve smyslu aktivity podle § 3 odst. 1 písm. a),
4. invalidní ve druhém stupni,
5.
vykonávající veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci, nebo
osobu, která se prokazatelně účastní na projektech organizovaných prostřednictvím
krajské pobočky Úřadu práce, anebo
6. které výkon veřejné služby, výdělečná činnost
nebo účast na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce
nebyly nabídnuty,
g) u osoby, která není uvedena v předchozích písmenech, částku existenčního
minima, popřípadě zvýšenou o částky uvedené v § 25 až 29.
(2) V případě, že osoba v hmotné nouzi v předcházejících 12 kalendářních
měsících pobírala příspěvek na živobytí a ode dne odejmutí naposledy přiznaného příspěvku
na živobytí neuplynuly více než 3 kalendářní měsíce, započítávají se do lhůty 6 měsíců
uvedené v odstavci 1 písm. f) i předchozí doby čerpání příspěvku na živobytí.
(3) Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí
osob, které jsou osobami společně posuzovanými.
§ 25
Hodnocení snahy zvýšení příjmu vlastní prací
(1) Osobě, s výjimkou osoby uvedené v odstavci 2, která má příjem z výdělečné
činnosti, se zvyšuje částka živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním minimem
osoby31) a existenčním minimem.
(2) Osobě, která je uchazečem o zaměstnání a prokazatelně se snaží využít
další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací podle § 12 odst. 2, se zvyšuje částka
živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby31) a existenčním minimem.
§ 26
Hodnocení možnosti využití majetku
(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním
minimem osoby31) a existenčním minimem má osoba, která majetek
a) nemá,
b) má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu,
c) má a využívá jej ke zvýšení příjmu.
(2) Pokud nedojde k využití majetku do uplynutí 3 měsíců, za které pobírá
osoba nebo společně s ní posuzovaná osoba opakující se dávku, má se za to, že jde
o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).
(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu nevyužití
majetku ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 6 kalendářních měsíců ode
dne odejmutí dávky, aniž by prokázala splnění podmínek podle odstavce 1, považuje
se za osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c). Pokud osoba má majetek, který nevyužívá
ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné nouzi
před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a tato osoba znovu požádá
o dávku do 6 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné
pro hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího pobírání
dávky.
§ 27
Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek
(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním
minimem osoby31) a existenčním minimem má osoba, která
a) nemá nároky ani pohledávky,
b) prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila.
(2) Pokud nedojde k řádnému uplatnění některého z nároků a pohledávek
do uplynutí 3 měsíců, za které pobírá osoba nebo společně s ní posuzovaná osoba opakující
se dávku, má se za to, že jde o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).
(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu neuplatnění
nároků a pohledávek ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 6 kalendářních
měsíců ode dne odejmutí dávky, aniž by prokázala splnění podmínek podle odstavce
1, považuje se za osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c). Pokud osoba má nároky a
pohledávky, které nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání
dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání
dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 6 kalendářních měsíců ode dne odejmutí
dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby,
které proběhly u předchozího pobírání dávky.
§ 28
Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí
Při hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí se postupuje podle
§ 26 nebo 27. Pokud není využíván majetek nezletilého dítěte, přestože by mohl být
ve prospěch společně posuzovaných osob využíván, nebo nejsou řádně uplatněny nároky
a pohledávky tohoto dítěte, sankce podle § 26 nebo 27 jsou uplatňovány u ostatních
společně posuzovaných osob. Při zjišťování možnosti zvýšení příjmu využitím majetku
nebo nároků a pohledávek u nezletilých dětí je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen
spolupracovat s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí32).
§ 29
Zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování
Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje
podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování,
měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví prováděcí právní předpis.
Prováděcí právní předpis dále stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení
potřeby příslušného typu diety.
Hlava II
Doplatek na bydlení
§ 33
Podmínky nároku na doplatek na bydlení
(1) Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá,
nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního
titulu, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek
na bydlení podle jiného právního předpisu12) byl
a) příjem vlastníka bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený
o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo
b) příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek
na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24);
právní titul k užívání bytu je přitom nezbytné prokázat písemným dokladem,
přičemž předložení čestného prohlášení k tomuto účelu nestačí.
(2) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek
na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním
a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu,
že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně
posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných
osob.
(3) Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu
odmítne možnost přiměřeného bydlení, které je povinna si aktivně hledat; za tímto
účelem je osoba také povinna o pomoc při získání takovéhoto bydlení požádat obec,
ve které má trvalý pobyt či ve které se skutečně zdržuje. Obec je povinna žádost
posoudit. Pokud osobě, která ji o pomoc při získání přiměřeného bydlení požádala,
nabídka takového bydlení ze strany obce nebyla učiněna, vydá jí obec písemné doporučení
dalšího postupu. Pokud nabídka přiměřeného bydlení nebyla osobou akceptována, sdělí
to obec příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi. Ustanovení vět první a druhé se
nepoužijí u osoby, které byl poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku podle jiného
právního předpisu19), ze kterého byla financována úprava bytu, a u osoby obývající
byt zvláštního určení, jestliže její zdravotní stav zvláštní úpravu tohoto bytu vyžaduje.
(4) Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě
práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela72), pokud nárok na
doplatek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za nájemce bytu se považují
oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo73). Za dobu trvání nájemního vztahu
se považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení
bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí
lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu
zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.
(5) Nárok na doplatek na bydlení má také osoba užívající nemovitost po
dobu probíhajícího dědického řízení k této nemovitosti, pokud se zůstavitelem, který
byl vlastníkem nemovitosti, žila ve společné domácnosti k datu jeho úmrtí a byla
s ním společně posuzovanou osobou.
(6) V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi
určit s využitím informace pověřeného obecního úřadu nebo újezdního úřadu podle §
35a odst. 1, že za vlastníka nebo jinou osobu užívající byt považuje i vlastníka
nebo osobu užívající na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu,
za účelem bydlení jiný než obytný prostor, za předpokladu, že uvedený prostor splňuje
standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1. Dále může v případech hodných zvláštního
zřetele orgán pomoci v hmotné nouzi s využitím informace pověřeného obecního úřadu
nebo újezdního úřadu podle § 35a odst. 1 určit, že za osobu užívající byt považuje
i osobu užívající na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu za účelem
bydlení ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3 v případě doporučení obce, na jejímž
katastrálním území se ubytovací zařízení nachází, vydaného podle § 33 odst. 3. Za
případ hodný zvláštního zřetele se považuje vždy osoba ubytovaná v domově pro seniory,
domově pro osoby se zdravotním postižením, domově se zvláštním režimem, chráněném
bydlení, domě na půl cesty, terapeutické komunitě, zařízení služeb následné péče,
zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo v azylovém domě podle zákona o sociálních
službách74); ustanovení § 8 odst. 3 až 5 a § 33b se v tomto případě nepoužijí. Pro
prokázání právního titulu k užívání prostorů uvedených ve větách první až třetí se
použije odstavec 1 obdobně.
(7) Nárok na doplatek na bydlení má bez splnění podmínek uvedených v odstavcích
1 až 3 nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro
péči o děti nebo mládež, nebo které žije v náhradní rodinné péči, a to za podmínky,
že na něj přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek
k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení.
(8) Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží
doplatek na bydlení jen jednou v rámci jednoho okruhu společně posuzovaných osob,
a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí
orgán pomoci v hmotné nouzi, které z těchto osob se doplatek na bydlení přizná.
§ 33a
Byt, jiný než obytný prostor a ubytovací zařízení
(1) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná
obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky
na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo
jsou zkolaudovány jako byt.
(2) Jiným než obytným prostorem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor,
který je na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu určen pro bydlení,
a který zároveň splňuje standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1. Pro prokázání
právního titulu k užívání jiného než obytného prostoru uvedeného ve větě první se
použije § 33 odst. 1 obdobně.
(3) Ubytovacím zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí ubytovací zařízení
splňující podmínky uvedené v § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví, jestliže je
ubytování v těchto zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti
měsíců po sobě jdoucích. Pokud je ubytování poskytováno v ubytovacích zařízeních
podle věty první, odstavec 2 a § 33b se v tomto případě nepoužijí.
(4) Za byt se pro účely tohoto zákona považuje též soubor místností, které
tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, nebo samostatná místnost, která
tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, pokud jsou tyto stavby užívány
vlastníkem k trvalému bydlení a pokud splňují standardy kvality bydlení podle § 33b
odst. 1.
(5) V případech hodných zvláštního zřetele lze s využitím informace pověřeného
obecního úřadu nebo újezdního úřadu podle § 35a odst. 1 pro účely tohoto zákona za
byt považovat i část bytu, pokud byt splňuje podmínky podle odstavce 1. Pokud v tomto
bytě žije více osob, které se pro tyto účely společně neposuzují, určuje se výše
odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt, a je-li na tento byt těmto osobám poskytován
příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, odečte se tento příspěvek
od odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt, a dále se postupuje podle § 8. Odečte-li
se příspěvek na bydlení postupem uvedeným ve větě druhé, platí, že pro účely zjišťování
nároku na doplatek na bydlení a jeho výše se tento příspěvek již znovu neodečítá.
§ 33b
Standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru, stavby pro individuální
či rodinnou rekreaci a jejich kontrola
(1) Jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci
musí mít pro účely poskytnutí doplatku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně
vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který
svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k
tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro
vymezení jiného než obytného prostoru se použijí § 3 písm. i), § 8, § 10 odst. 5
a 6, § 11, § 38, § 44 odst. 1 písm. a) a § 44 odst. 1 věta druhá vyhlášky o technických
požadavcích na stavby75), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
přiměřeně. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí §
3 písm. i), § 8, § 11, § 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na
stavby75), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím,
že tato stavba musí mít záchod.
(2) Kontrolu, zda jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální
či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, provádí pro účely tohoto
zákona na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi obecný stavební úřad.
(3) Při provádění kontroly podle odstavce 2 se postupuje podle ustanovení
zákona o kontrole.
§ 33c
Podmínky pro posouzení případů hodných zvláštního zřetele
(1) Za případ hodný zvláštního zřetele podle § 33 odst. 6 věty první
či druhé nebo podle § 33a odst. 5 nelze považovat situaci, kdy osoba, popřípadě osoby
s ní společně posuzované,
a) bez vážných důvodů opustily předchozí bydlení v bytě podle § 33a
odst. 1,
b) nejsou s obcí, v níž mají skutečný pobyt, popřípadě s místem, které
je z této obce běžně dostupné, spjaty,
c) jsou s obcí, v níž mají skutečný pobyt, popřípadě s místem, které
je z této obce běžně dostupné, spjaty a zároveň pro ně v uvedené obci nebo v uvedeném
místě je dostupné jiné přiměřené bydlení.
(2) Při hodnocení plnění podmínky sepětí osoby s obcí se posuzuje zejména,
a) zda osoba v uvedené obci vykonává výdělečnou činnost, a to s výjimkou
osoby, která je uvedena v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až 10,
b) zda je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u krajské pobočky
Úřadu práce, v jejímž územním obvodu se zdržuje, a plní povinnosti uchazeče o zaměstnání
na kontaktním pracovišti této krajské pobočky Úřadu práce, v jehož obvodu je uvedená
obec, a to s výjimkou osoby, která je uvedena v § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 až
10,
c) zda osoba v této obci žije s rodinou,
d) zda osoba v této obci má nezaopatřené děti, které zde plní povinnou
školní docházku nebo se zde soustavně připravují na budoucí povolání,
e) zda osoba v této obci pobývá ze zdravotních důvodů, nebo
f) zda popřípadě existují jiné významné důvody, neuvedené v písmenech
a) až e), které osobu k obci váží.
(3) Při hodnocení plnění podmínky dostupnosti jiného přiměřeného bydlení
se zjišťuje, zda je v obci pro tuto osobu dostupné jiné přiměřené bydlení v bytě
podle § 33a odst. 1, popřípadě v pobytovém zařízení sociálních služeb, a zjišťuje
se též, zda u osoby není předpoklad dostupné bydlení jinak získat a udržet, i když
si jej aktivně hledá.
§ 34
Odůvodněné náklady na bydlení
Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají
a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní
formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní
nebo vlastnické formě bydlení; nájemným nebo obdobnými náklady při užívání bytu v
jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení se rozumí nájemné hrazené
v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá; obdobnými náklady
spojenými s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných
nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře63),
b) pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, maximálně však
do výše, která je v místě obvyklá; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním
bytu se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za
úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a
vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor
v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní
a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související
s bydlením,
c) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné
nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie,
plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá;
výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná
cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných
dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad; v odůvodněných
případech lze navýšit takto zjištěné částky až o 10 %; za odůvodněný případ se považuje
zejména dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav,
d) v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiného než obytného
prostoru nebo ubytovacího zařízení úhrada nákladů uvedená v písmenech a) až c), a
to do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 80 % normativních nákladů
na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře64),
e) v případech hodných zvláštního zřetele podle § 33 odst. 6 věty třetí
úhrada nákladů uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v místě obvyklá,
maximálně však do výše normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální
podpoře64),
f) u stavby pro individuální či rodinnou rekreaci užívané vlastníkem
úhrada nákladů uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v místě obvyklá,
avšak maximálně do výše 90 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní
sociální podpoře76).
§ 35
Výše doplatku na bydlení
Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou
odůvodněných nákladů na bydlení, sníženou o příspěvek na bydlení12) vyplacený v měsíci
bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou
příjem
a) osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje
částku živobytí osoby, nebo
b) osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený
příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob; pokud
však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v
hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou
osobou, stanoví se výše doplatku na bydlení s poměrnou částí příspěvku na živobytí
připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou
osobou.
§ 35a
Vzájemná součinnost krajské pobočky Úřadu práce, obce a pověřeného obecního
úřadu nebo újezdního úřadu
(1) Vyhodnocuje-li krajská pobočka Úřadu práce v rámci posuzování, zda
se jedná o případ hodný zvláštního zřetele podle § 33 odst. 6 věty první či druhé
nebo podle § 33a odst. 5, požádá pověřený obecní úřad nebo újezdní úřad, příslušný
podle místa skutečného pobytu osoby, popřípadě společně posuzovaných osob, o informaci
prostřednictvím Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66). Obsahem
informace uvedené ve větě první jsou údaje potřebné k vyhodnocení podmínek podle
§ 33c odst. 1, které zná pověřený obecní úřad nebo újezdní úřad ze své úřední činnosti.
Úřad uvedený ve větě první poskytne krajské pobočce Úřadu práce požadovanou informaci
bezodkladně, nejpozději však do 20 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti.
(2) O skutečnosti, že osobě užívající jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení byl přiznán doplatek na bydlení nebo doplatek na bydlení přiznán nebyl,
informuje krajská pobočka Úřadu práce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do
20 kalendářních dnů, pověřený obecní úřad nebo újezdní úřad příslušný podle místa
skutečného pobytu této osoby s podnětem k zahájení sociální práce za účelem řešení
bytové situace této osoby.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce poskytne obci na základě její žádosti informace
o počtu osob, kterým je poskytován doplatek na bydlení na jejím území podle lokalit
uvedených v žádosti.
Hlava III
Mimořádná okamžitá pomoc
§ 36
Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc
(1) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc má
a) osoba uvedená v § 2 odst. 3,
b) osoba uvedená v § 2 odst. 4 a 5, pokud je považována za osobu v hmotné
nouzi,
c) osoba uvedená v § 2 odst. 6, pokud je považována za osobu v hmotné
nouzi.
(2) Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2
odst. 3 a 6 se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob. Pro účely poskytování
mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 5 písm. a) může orgán pomoci
v hmotné nouzi určit, že se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob, pokud
společné posuzování není možné po osobě spravedlivě požadovat. Mimořádnou okamžitou
pomoc lze poskytnout pouze jedné z osob společně posuzovaných.
§ 37
Výše mimořádné okamžité pomoci
Výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené
a) v § 2 odst. 3 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima
osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního
minima,
b) v § 2 odst. 4 písm. a) se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům
a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce35);
v § 2 odst. 4 písm. b) se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové
situaci osoby tak, aby součet dávek poskytnutých osobě z tohoto důvodu nepřekročil
čtyřicetinásobek částky životního minima jednotlivce35) v rámci 12 kalendářních měsíců
po sobě jdoucích,
c) v § 2 odst. 5 písm. a) se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům
a příjmové situaci osoby až do výše jednorázového výdaje,
d) v § 2 odst. 5 písm. b) se stanoví až do výše nákladů uvedených v §
2 odst. 5 písm. b) nebo c), s tím, že součet dávek poskytnutých podle každého z těchto
ustanovení nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima
jednotlivce35),
e) v § 2 odst. 6 se stanoví jednorázově až do výše 1 000 Kč s ohledem
na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s
přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba při propuštění ze školského
zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Součet dávek poskytnutých podle tohoto
ustanovení nesmí v rámci jednoho kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního
minima jednotlivce35).
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH
§ 38
Nárok na dávku a její výplatu
(1) Nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení vzniká dnem splnění
podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem, kdy ji příslušný orgán
pomoci v hmotné nouzi přizná.
(3) Dávka, na kterou vzniká nárok splněním podmínek stanovených tímto zákonem
(odstavec 1), náleží osobě od prvního dne kalendářního měsíce, v němž bylo zahájeno
řízení o přiznání dávky, pokud v něm osoba zároveň splnila všechny podmínky pro přiznání
nároku na dávku, jinak od prvního dne kalendářního měsíce, kdy výše uvedené podmínky
splnila.
(4) Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby
a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické osoby
a fyzické osoby sdělily orgánům pomoci v hmotné nouzi, pokud o dávce rozhodují, vyplácí
ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, sociální a majetkové poměry těchto osob,
náklady na bydlení, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní
stav a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 72, a to v rozsahu potřebném
pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě.
§ 39
Minimální výše příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení
Nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za kalendářní
měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.
§ 40
Příjemce a zvláštní příjemce
(1) Příjemcem dávky je ten, komu byla dávka přiznána.
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi ustanoví zvláštního příjemce vždy v případech,
kdyby se výplatou dávky příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit,
nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, v jejichž prospěch je příjemce dávky povinen
dávku používat, nebo nemůže-li příjemce výplatu přijímat anebo kdyby hrozila ztráta
bydlení příjemce a s ním společně posuzovaných osob. Orgán pomoci v hmotné nouzi
může namísto příjemce uvedeného v odstavci 1 ustanovit zvláštního příjemce i z dalších
vážných důvodů. Souhlas příjemce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen
v případě, že příjemce nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud příjemce vzhledem
ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce.
(3) Příjemce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch osoby
nebo společně posuzovaných osob, kterým byla dávka přiznána.
(4) Zvláštní příjemce ustanovený příjemci, který nemůže výplatu přijímat,
je povinen používat dávku podle pokynů příjemce.
(5) Orgán pomoci v hmotné nouzi může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou
nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.
§ 42
Formy poskytování dávek
(1) Příspěvek na živobytí se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě
v obou těchto formách.
(2) Ve věcné formě se příspěvek na živobytí poskytne, pokud je zjevné, že
by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena. Pokud v průběhu poskytování
peněžité formy dávky bude tato dávka používána k jinému účelu, než byla poskytnuta,
postupuje se obdobně, a to i s využitím institutu zvláštního příjemce.
(3) Doplatek na bydlení se poskytuje v peněžní formě. Doplatek na bydlení
nebo jeho část lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nákladů na bydlení,
a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovali služeb
nebo poskytovateli energií. V případě, že vlastník jednotky jako poskytovatel služeb
neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohu za služby spojené s užíváním bytu
a příspěvek do fondu oprav, považuje se pro účely tohoto zákona za poskytovatele
služeb nájemci společenství vlastníků jednotek.
(4) Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě
v obou těchto formách.
§ 43
Výplata dávek
(1) Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží,
v měsíčních lhůtách určených plátcem příspěvku. Je-li zřejmé, že příjemce nedokáže
s větší částkou finančních prostředků hospodařit, lze příspěvek na živobytí poskytovat
týdně nebo denně.
(2) Doplatek na bydlení se vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží,
v měsíčních lhůtách určených plátcem doplatku. Se souhlasem příjemce může být doplatek
na bydlení, nepřesahuje-li jeho výše 100 Kč, vyplacen najednou po uplynutí delšího,
nejdéle však ročního období.
(3) Mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně.
(4) Dávka se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený oprávněnou
osobou, jiným příjemcem dávky nebo zvláštním příjemcem dávky, v hotovosti, poštovním
poukazem, prostřednictvím poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální
služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě
nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek,
k jejichž úhradě je příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi
zavázána.
(5) Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti
a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku
k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty
a) příspěvku na živobytí může určit plátce dávky tak, že nejméně 35
% a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto využitím poukázky opravňující k nákupu
zboží ve stanovené hodnotě. Příjemci dávky, který pobírá dávku déle než 6 měsíců
v posledních 12 měsících, bude dávka vyplácena tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65
% dávky bude vypláceno poukázkami opravňujícími k nákupu zboží ve stanovené hodnotě.
Ustanovení předchozí věty se nepoužije v případech, kdy výše příspěvku na živobytí
nepřesahuje 500 Kč, a v případech, kdy je příjemce nebo osoba s ním společně posuzovaná
osobou, která poskytuje péči podle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 5, nebo osobou, které
1. jsou poskytovány pobytové sociální služby78),
2. je poskytována zdravotní péče
ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc,
3. byla pravomocným rozhodnutím
soudu omezena svéprávnost79),
4. byl přiznán příspěvek na péči ve stupni III (těžká
závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)74), a to ode dne právní moci rozhodnutí
o přiznání této dávky, nebo je osobou starší 70 let,
5. byla přiznána invalidita III.
stupně, anebo v případech, kdy se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele,
b) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst.
3 může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude
poskytnuto využitím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě,
c) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst.
5 určí plátce dávky jako způsob výplaty využitím přímé úhrady výdaje nebo nákladu,
který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo využitím poukázky na
přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní způsob výplaty může u mimořádné
okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určit plátce dávky pouze
v případě, nelze-li využít těchto způsobů výplaty, nebo pokud plátce dávky dospěje
v odůvodněném případě k závěru, že je důvodné poskytnutí dávky tímto způsobem.
(6) Dojde-li v době, ve které je vyplácen příspěvek na živobytí, ke změně
místa, kde je příjemce dávky hlášen k pobytu, zastaví plátce dávky, který byl před
touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního
měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně pobytu příjemce dozvěděl. Plátce
dávky uvedený ve větě první předá orgánu pomoci v hmotné nouzi příslušnému podle
místa pobytu příjemce kopie podkladů, na jejichž základě byla dávka přiznána. Plátce
dávky vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata
dávky zastavena.
Změna skutečností rozhodných pro nárok na dávku a její výši
§ 44
(1) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výplatu
tak, že nárok na dávku nebo na její výplatu zanikne, dávka se odejme nebo její výplata
zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve
kterém tato změna nastala.
(2) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být
zvýšena, provede se zvýšení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího
po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.
(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být
snížena, provede se snížení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího
po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.
(4) Pokud má dojít ke zvýšení nebo snížení opakující se dávky o částku
nižší než 50 Kč, nemění se výše dosud vyplácené dávky. Jestliže suma částek, o které
se měla zvýšit nebo snížit výše opakující se dávky za aktuální kalendářní měsíc a
kalendářní měsíce předchozího období, v němž nedošlo k úpravě výše dávky z důvodu
uvedeného ve větě první, dosáhne 50 Kč, výše opakující se dávky se stanoví nově.
(5) Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných
osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se
nově nárok na dávku a její výši od prvního dne kalendářního měsíce následujícího
po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.
(6) Výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(7) Došlo-li k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka
se
a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše za
3 měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na
dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy příjemce nebo žadatel o přiznání dávky, její
výplatu nebo zvýšení požádá, nebo
b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode
dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.
Ustanovení o odpovědnosti příjemce a společně posuzovaných osob za přeplatek tím
není dotčeno.
§ 45
(1) Dávka neprávem
a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,
b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,
c) odepřená, nebo
d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,
se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení
náleží, nejvýše však 3 roky zpětně ode dne, kdy orgán rozhodující o dávkách tuto
skutečnost zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky příjemce
nebo žadatel požádal.
(2) Dávka neprávem
a) přiznaná,
b) vyplácená, nebo
c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,
se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to ode dne následujícího
po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Ustanovení o odpovědnosti
příjemce a společně posuzovaných osob za přeplatek tím není dotčeno.
§ 46
Přechod nároku na dávky při úmrtí žadatele nebo příjemce
(1) Zemře-li žadatel o dávku před vydáním rozhodnutí o této žádosti, stává
se účastníkem řízení o dávce osoba, která je nejstarší z osob společně posuzovaných
se žadatelem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak.
(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí příjemce, vyplatí se splatné částky,
které nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce, osobě, která je nejstarší z osob společně
posuzovaných s příjemcem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované
osoby jinak. Za okolností uvedených ve větě první přechází nárok na dávku po vyplacení
splatných částek na nejstarší z osob společně posuzovaných se zemřelým příjemcem,
pokud s tím tato osoba souhlasí.
(3) Nároky na dávky nejsou předmětem dědictví.
(4) Není-li osob společně posuzovaných podle § 2 odst. 1 se zemřelým příjemcem
nebo žadatelem, nárok na dávku nebo její výplatu zaniká.
§ 46a
Přechod nároku na opakující se dávky při ztrátě podmínky nároku dosavadního
příjemce
(1) Přestane-li dosavadní příjemce opakující se dávky plnit podmínky nároku
na tuto dávku, přechází tento nárok na nejstarší společně posuzovanou osobu, která
žije s dosavadním příjemcem, za předpokladu, že s tímto přechodem nároku vysloví
tato osoba souhlas.
(2) Je-li vysloven souhlas nejstarší společně posuzované osoby podle odstavce
1, pak v případě přechodu nároku na doplatek na bydlení platí, že právní vztah k
bytu, k jinému než obytnému prostoru nebo k ubytovacímu zařízení, který má dosavadní
příjemce doplatku na bydlení, má pro účely pobírání této dávky i tato nejstarší společně
posuzovaná osoba. Věta první se nepoužije, pokud dosavadní příjemce doplatku na bydlení
svůj právní vztah k bytu, k jinému než obytnému prostoru nebo k ubytovacímu zařízení
pozbyl.
§ 47
Zánik nároku na dávku, zánik nároku na výplatu dávky
(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno
jinak.
(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li tímto zákonem
stanoveno jinak, uplynutím 3 let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Uvedená
lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou osobě, která musí mít opatrovníka,
nebyl opatrovník ustanoven.
§ 48
Postoupení a srážky
(1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny.
(2) Nároky na dávky nelze dát do zástavy.
(3) Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách.
(4) Dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
§ 49
Povinnosti a odpovědnost žadatele, příjemce dávky a osoby společně posuzované
(1) Žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni
a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo
výplatu a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi,
nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav,
b) podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro účely posouzení invalidity
třetího stupně, lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu, vyšetření
zdravotního stavu poskytovatelem zdravotních služeb určeném Institutem posuzování
zdravotního stavu anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli
zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit
a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout
jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu Institutem
posuzování zdravotního stavu vyzváni, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního
stavu určí29).
(2) Příjemce dávky je povinen
a) písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech
rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode
dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl,
b) vyhovět výzvě orgánu pomoci v hmotné nouzi, aby osvědčil skutečnosti
rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne
doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu.
(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce
a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,
b) písemně ohlásit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech,
které osvědčila podle písmene a).
(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci
3 písm. a) a c) na požádání příjemce. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit
povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen
vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do 8 dnů ode dne vyzvání;
orgán pomoci v hmotné nouzi může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění
uvedených povinností dobu delší než 8 dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm.
b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností
došlo.
(5) Nesplní-li osoba uvedená v odstavcích 1 až 4 ve lhůtě stanovené příslušným
orgánem povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4, může být po předchozím upozornění
žádost o dávku zamítnuta, výplata dávky zastavena, nebo dávka odejmuta.
(6) Orgán pomoci v hmotné nouzi, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí,
v případě, že je příslušný k rozhodování ve věcech hmotné nouze, může žadateli, příjemci
nebo společně posuzované osobě uložit pořádkovou pokutu až do 10 000 Kč za porušení
povinností uvedených v odstavcích 1 až 4. Pokutu nelze uložit, jestliže příjemci
nebo společně posuzované osobě vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost
uhradit přeplatek na dávce. Pro vybírání a vymáhání pokut platí § 59 odst. 5 obdobně.
§ 50
Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob
(1) Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické
osoby, s výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných (dále jen "povinná
osoba"), sdělují na výzvu příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který o dávce
rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem pomoci
v hmotné nouzi, platí o úhradě zdravotních služeb poskytnutých poskytovateli zdravotních
služeb zvláštní právní předpisy18). Údaji rozhodnými pro nárok na dávku, její výši
nebo výplatu se rozumí údaje o výši příjmu osob, údaje o skutečnostech prokazujících
nezaopatřenost dítěte, údaje o nepříznivém zdravotním stavu osob a další údaje nezbytné
pro zjištění, zda jsou plněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) až (6)
zrušeny
(7) Jestliže povinné osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona
pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových
údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti
zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž
se takové údaje týkají, dala podle § 38 odst. 4 písemný souhlas k tomu, aby státní
orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené
údaje.
§ 50a
Povinnosti peněžních ústavů
(1) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce
elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé
elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních
institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen "peněžní ústav")
jsou povinni sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho písemnou žádost údaje o
číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho
jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách.
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky
datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne.
Peněžní ústav není povinen poskytnout orgánu pomoci v hmotné nouzi součinnost, není-li
žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové
náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Prováděcí
právní předpis stanoví formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti
žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů
o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto
příjmu.
§ 50b
(1) Jestliže je podle § 50 odst. 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení
o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. a) oprávněné osoby nebo osoby
s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu
pomoci v hmotné nouzi do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v
hmotné nouzi delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, je povinen
potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou
do datové schránky určené orgánem pomoci v hmotné nouzi nebo využitím informačního
systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace
komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem
a strukturou datové zprávy, které stanoví prováděcí právní předpis. Nesplňuje-li
potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán pomoci v hmotné
nouzi je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu,
které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení
nepřihlíží. Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny,
je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v
rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo
potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném
období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení
podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a
dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy,
které stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Ministerstvo může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě
budou orgány pomoci v hmotné nouzi činit výzvy podle § 50 odst. 1 a povinná osoba
bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva
orgánu pomoci v hmotné nouzi ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím
informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí
povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i
automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky
bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba
ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem
této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení
výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi
delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat
a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,
b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního
systému.
§ 51
Přeplatky
(1) Jestliže příjemce dávky přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat,
že tato dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jestliže
dávka byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo
zkreslených údajů, sdělených příjemcem, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(2) Jestliže osoba společně posuzovaná s příjemcem dávky způsobila, že dávka
byla poskytována neprávem, ačkoliv to musela z okolností předpokládat, je povinna
neoprávněně poskytnuté částky vrátit.
(3) Jestliže osoba nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro který
byla určena, popřípadě využije pouze její část, jedná se o přeplatek a osoba je povinna
mimořádnou okamžitou pomoc, popřípadě její část, vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi.
(4) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavcích 1 až
3 společně, odpovídají orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplatil, za vrácení
přeplatku na dávce společně a nerozdílně.
(5) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje
částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.
(6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 4 rozhoduje
orgán pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky
neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané opakující
se dávky; po provedení srážky musí povinné osobě zůstat nejméně částka ve výši existenčního
minima, a v případě dalších povinných společně posuzovaných osob, nejméně částka
ve výši existenčního minima, a jsou-li mezi společně posuzovanými osobami též nezaopatřené
děti, nejméně částka ve výši jejich životního minima, a to každé z těchto osob. Ustanovení
o nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí.
(7) Povinnost vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši zaniká
uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta neplyne po dobu řízení
o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek,
po dobu řízení o výkonu rozhodnutí a jeho provádění a po dobu, kdy jsou na úhradu
přeplatku prováděny srážky z dávky nebo jiného příjmu.
§ 52
Informační systém pomoci v hmotné nouzi
(1) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné
pro rozhodování o dávkách a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické
podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních
údajů36).
(2) Ministerstvo je správcem informačního systému pomoci v hmotné nouzi,
který obsahuje údaje o dávkách a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích
o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního
systému sděluje ostatním orgánům pomoci v hmotné nouzi v souvislosti s řízením o
dávkách, a to v rozsahu nezbytném pro řízení o dávkách.
(3) Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační
program automatizovaného zpracování údajů potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich
výplatu a jejich kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně
orgánům pomoci v hmotné nouzi. Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny při řízení
o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tento program používat.
(4) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny zajistit uložení všech údajů
z informačního systému pomoci v hmotné nouzi, které byly získány na základě zpracování
údajů o hmotné nouzi (odstavec 2), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně
ukončených správních řízení o dávkách po dobu 15 kalendářních let následujících po
kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení
nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona
se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.
(5) Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému pomoci v hmotné
nouzi, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66).
§ 54
(1) Krajské pobočky Úřadu práce vybírají neprávem poskytnuté dávky a dávky
poskytnuté v nesprávné výši a v individuálních případech rozhodují o prominutí povinnosti
vrátit tyto dávky. Rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit částky vyšší než 10 000
Kč však mohou jen s předchozím souhlasem ministerstva.
(2) Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v
případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí. Tyto prostředky je povinen
orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené prostředky,
k jejichž vrácení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí
ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání
vztahů se státním rozpočtem.
(3) Vymáhání neoprávněně vyplacených dávek provádí příslušný celní úřad.
Částky vymožené podle věty první jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 55
Mlčenlivost
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, zaměstnanci státu, zaměstnanci
městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení
do úřadu městské části, zaměstnanci krajů a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení
do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
se kterými se seznámili při rozhodování o dávkách nebo v přímé souvislosti s ním,
pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu.
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni
pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se příjemců dávky, společně posuzovaných osob, státních
orgánů nebo dalších fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci
1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní
právní předpis40) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům
jen se souhlasem příjemce dávky, společně posuzované osoby, státního orgánu nebo
dalších fyzických nebo právnických osob.
(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat
a) orgánům sociálního zabezpečení41) údaje potřebné pro provádění důchodového
pojištění a orgánům nemocenského pojištění67) údaje potřebné pro provádění nemocenského
pojištění; těmto orgánům sdělují rovněž údaje potřebné pro plnění úkolů vyplývajících
z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv
v oblasti důchodového pojištění a nemocenského pojištění,
b) ministerstvu, krajským pobočkám Úřadu práce, obecním úřadům, krajským
úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní
ochrany dětí42),
c) správcům daně z příjmů43) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,
d) zdravotním pojišťovnám44) údaje potřebné pro stanovení pojistného
na veřejné zdravotní pojištění,
e) krajským pobočkám Úřadu práce45) údaje potřebné pro nároky vyplývající
z právních předpisů o zaměstnanosti,
f) orgánům činným v trestním řízení46) údaje potřebné pro trestní řízení,
g) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro soudní řízení a správní
řízení,
h) orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu47)ke kontrole
činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly,
i) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických
registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob,
j) Ministerstvu financí údaje potřebné pro vedení rejstříku fyzických
osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona upravujícího hazardní
hry.
(4) Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny
a) ministerstvu poskytovat informace v případech vyřizování stížností
a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán pomoci
v hmotné nouzi získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle odstavce
1,
b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního právního
předpisu47) ke kontrole činnosti orgánů pomoci v hmotné nouzi informace potřebné
k provádění této kontroly,
c) na žádost osoby, která je příjemcem dávky nebo společně s ním posuzovanou
osobou, nebo zákonného zástupce anebo opatrovníka této osoby, vydat pro účely stanovené
zvláštním právním předpisem48) potvrzení o tom, že daná osoba je příjemcem dávky
nebo společně s ním posuzovanou osobou.
(5) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro
zaměstnance obcí zařazené do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností a pro zaměstnance státu zařazené k výkonu práce v újezdních úřadech, jde-li
o skutečnosti, s kterými se seznámili při výkonu činností sociální práce podle §
64 odst. 3. Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní
úřady jsou povinny na žádost poskytovat orgánům pomoci v hmotné nouzi potřebné údaje
pro účely rozhodování o dávkách a pro účely odvolacího řízení.
(6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a orgány pomoci
v hmotné nouzi získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných
údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti
nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost.
§ 56
Kontrolní činnost
(1) Na kontrolu podkladů poskytovaných jinými státními orgány, obcemi a
kraji a jejich orgány a dalšími právnickými a fyzickými osobami a na kontrolu poskytování
dávek se vztahují zvláštní právní předpisy o provádění kontroly49).
(2) Zaměstnanci zařazení v orgánech pomoci v hmotné nouzi pověření provedením
kontroly mají oprávnění kontrolovat u státních orgánů, obcí a krajů a jejich orgánů
a dalších právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 50. Jde-li
o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka
plní podle § 50 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky
zjišťují.
Přestupky
§ 57
(1) Zaměstnanec uvedený v § 55 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že poruší
povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 55 odst. 1 nebo § 55 odst. 5.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na výzvu podle § 50, §
50a nebo § 50b odst. 1 nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
nebo údaje nesdělí ve stanovené lhůtě podle specifikace komunikace, ve formátu, s
obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 50a nebo 50b odst. 1.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
§ 58
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že na výzvu podle § 50,
§ 50a nebo § 50b odst. 1 nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
nebo údaje nesdělí ve stanovené lhůtě podle specifikace komunikace, ve formátu, s
obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 50a nebo 50b odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
ČÁST PÁTÁ
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ
Hlava I
Organizace
§ 60
Ministerstvo
Ministerstvo
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti pomoci v hmotné
nouzi,
b) zabezpečuje jednotný postup pro řešení hmotné nouze na území České
republiky,
c) zabezpečuje jednotný aplikační program automatizovaného zpracování
údajů potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu, včetně
jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně orgánům pomoci v hmotné nouzi
(§ 52 odst. 3),
d) stanovuje jednotné tiskopisy žádostí o dávky a zveřejní je na internetu,
e) je správcem informačního systému o dávkách a jejich výši,
f) vydá metodický pokyn určující optimální počty zaměstnanců vzhledem
k počtu adresátů dávek.
§ 61
Krajská pobočka Úřadu práce
(1) Krajská pobočka Úřadu práce
a) rozhoduje o přiznání příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci
a doplatku na bydlení a o jejich výši a provádí jejich výplatu,
b) poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k
jejímu předcházení; tyto informace cizinci s povoleným dlouhodobým pobytem na území
České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle
jiného právního předpisu57) sdělí písemně,
c) posuzuje, zda se osoba uvedená v § 16 odst. 1 nestala neodůvodnitelnou
zátěží systému,
d) písemně sděluje Ministerstvu vnitra28) zjištění, že osoba uvedená
v § 16 odst. 1 se stala neodůvodnitelnou zátěží systému,
e) písemně sděluje Ministerstvu vnitra49a), že úhrnný měsíční příjem
osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. f), a společně s ní posuzovaných osob, zjištěný
při rozhodování o příspěvku na živobytí, nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných
osob,
f) spolupracuje zejména s orgány sociálně-právní ochrany dětí, povinnými
osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy při uplatňování nároku dítěte na
výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti,
g) písemně sděluje Ministerstvu vnitra58), že cizinec, kterému bylo
vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání
vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného právního předpisu57), podal žádost
o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc,
h) informuje podle § 35a odst. 2 pověřený obecní úřad nebo újezdní
úřad,
i) podává pověřenému obecnímu úřadu nebo újezdnímu úřadu, příslušnému
podle místa skutečného pobytu osoby, popřípadě společně posuzovaných osob, žádost
o informaci podle § 35a odst. 1.
(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna provést posouzení a oznámení
podle odstavce 1 písm. c) a d) v odůvodněných případech též opětovně.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce dále
a) vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu, která obsahuje
jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt těchto
osob, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a hodnocení,
pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,
b) uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje kontrolu
výkonu veřejné služby, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,
c) uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby s přihlédnutím k dosaženému
vzdělání a profesní praxi, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,
d) uzavírá pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku
nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude
způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,
e) uzavírá dohodu s obcí, že na jejím území může být veřejná služba
vykonávána.
(4) Krajská pobočka Úřadu práce může s obcí nebo dalšími subjekty uzavřít
písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo dalšími subjekty.
Hlava II
Povinnosti a oprávnění orgánů pomoci v hmotné nouzi, pověřených obecních
úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a újezdních úřadů a jejich zaměstnanců
§ 63
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu
žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti
s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí,
a to s cílem provádět sociální šetření, popřípadě šetření v místě pro vyhodnocení
podmínek nároku na dávky. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním
průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné
nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení
účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance
a identifikační údaje vydávajícího orgánu pomoci v hmotné nouzi. O sociálním šetření,
popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky podle věty první
se vždy učiní záznam ve spise.
(2) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná
tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření,
popřípadě šetření v místě, k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo
její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena
její výše.
(3) Zaměstnanci obcí zařazení do pověřených obecních úřadů nebo obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci69) a zaměstnanci státu
zařazení k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci69) jsou na základě
souhlasu osoby v hmotné nouzi a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti
s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí,
a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni
prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 64
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou v souvislosti s poskytováním
dávek povinni
a) chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, přitom respektovat jejich
důstojnost, soukromí a důvěrnost sdělení a zachovávat mlčenlivost, nestanoví-li tento
zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,
b) informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze
a zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k vlastní odpovědnosti,
c) respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ, etnickou
příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou situaci, věk, zdravotní
stav, sexuální orientaci, náboženské a politické přesvědčení, a to bez ohledu na
skutečnost, jak se tato osoba podílí na životě společnosti,
d) vyhledávat aktivně osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí, nebo
se již ve stavu hmotné nouze nacházejí,
e) spolupracovat s obcí, v jejíž působnosti se bydliště osoby v hmotné
nouzi nachází.
(2) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, kteří jsou zařazeni jako
sociální pracovníci69), jsou dále povinni v souvislosti s posuzováním stavu hmotné
nouze příjemců příspěvku na živobytí a společně posuzovaných osob, které se nacházejí
ve stavu hmotné nouze déle než tři kalendářní měsíce, s výjimkou nezaopatřených dětí,
a) shromažďovat a analyzovat údaje o osobách v hmotné nouzi, potřebné
pro posouzení jejich situace,
b) dohodnout ve spolupráci s osobami v hmotné nouzi postup řešení jejich
situace hmotné nouze,
c) používat při řešení situace hmotné nouze osoby metody a postupy,
které jsou vhodné pro tyto osoby,
d) vést nezbytnou dokumentaci o metodách a postupech řešení situace
hmotné nouze osob včetně zhodnocení při ukončení spolupráce s osobami v hmotné nouzi,
e) spolupracovat s dalšími zaměstnanci orgánu pomoci v hmotné nouzi
při řešení situace osob v hmotné nouzi a umožňovat kontrolu použitých metod a postupů,
f) spolupracovat při řešení situace hmotné nouze osob s provozovateli
sociálních služeb, s poradenskými zařízeními a organizacemi, které osobám v hmotné
nouzi v obci pomáhají.
(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro zaměstnance
obcí, kteří jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností jako sociální pracovníci69), a zaměstnance státu, kteří jsou zařazeni
k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci69), při řešení situace
osob v hmotné nouzi, a to bez ohledu na dobu, po kterou se tyto osoby ve stavu hmotné
nouze nacházejí; přitom tito zaměstnanci spolupracují s příslušnou krajskou pobočkou
Úřadu práce. Tito zaměstnanci jsou dále povinni v souvislosti s výkonem činností
sociální práce vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí
Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.
§ 65
Orgány pomoci v hmotné nouzi, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí
s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny
a) zabezpečit, aby jejich zaměstnanci při řešení hmotné nouze osoby
dodržovali povinnosti uvedené v § 64,
b) bezplatně si vzájemně poskytovat informace potřebné k rozhodování
ve věci hmotné nouze,
c) využívat pro řešení hmotné nouze informační systém pomoci v hmotné
nouzi.
§ 65a
Na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti
s povinnostmi uvedenými v § 63 a 64, se pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností
poskytuje příspěvek formou účelové dotace. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního
právního předpisu77). Dotace ze státního rozpočtu je pověřeným obcím a obcím s rozšířenou
působností poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje; tato činnost krajů je činností
vykonávanou v přenesené působnosti.
Hlava III
Řízení
§ 66
Zkrácené řízení
V řízení o změně způsobu výplaty dávky je prvním úkonem v řízení vydání
oznámení podle § 76.
§ 67
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí, pokud tento
zákon nestanoví jinak,
a) místem, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje,
b) jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité
pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce, kde osoba bydlí nebo
kde se skutečně zdržuje, je místně příslušnou krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž
správním obvodu k této situaci došlo.
(2) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce při postupu podle §
61 odst. 1 písm. c) a d) se řídí místem pobytu9) osoby uvedené v § 61 odst. 1 písm.
c).
§ 68
Účastníci řízení
Osoby společně posuzované se žadatelem o dávku nebo jejím příjemcem (§
2 odst. 1) jsou účastníky řízení o dávkách, jen jde-li o řízení o přeplatku na dávce,
který měly tyto osoby způsobit samostatně, popřípadě společně se žadatelem o dávku.
§ 69
Zahájení řízení
(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti osoby,
není-li dále stanoveno jinak (§ 70), podané příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi
na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o
zastavení její výplaty nebo o přeplatku se zahajuje na návrh příjemce, zvláštního
příjemce, osoby společně posuzované nebo z moci úřední.
(3) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 6a odst. 1, lze žádost
podle odstavců 1 a 2 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence.
Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti
v provozovně držitele poštovní licence.
§ 70
Zastupování
(1) Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného
orgánu do péče jiné fyzické osoby, je oprávněna uplatnit nárok nezletilé oprávněné
osoby a zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato fyzická osoba.
(2) Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření zařízení
pro péči o děti nebo mládež, je oprávněno uplatnit nárok nezletilé oprávněné osoby
a zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách toto zařízení v případě, že zákonný zástupce
nebo opatrovník nepožádal o dávku nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána
písemná výzva krajské pobočky Úřadu práce, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal,
nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka není znám.
§ 71
Podání a jiné úkony
(1) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 6a odst. 1, lze podání
podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence.
Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě
první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence.
(2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis,
lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon91), pokud ministerstvo zveřejnilo
příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.
§ 72
Náležitosti žádosti
(1) Žádost o dávku obsahuje kromě náležitostí stanovených správním
řádem
a) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok
na dávku nebo její výši potřebné,
b) prohlášení žadatele, že jeho celkové sociální a majetkové poměry
jsou takové, že mu neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami,
c) určení, jakým způsobem by měla být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena,
d) údaj o počtu osob, které užívají byt, jiný než obytný prostor nebo
ubytovací zařízení společně se žadatelem o dávku.
(2) Žádost o dávku dále obsahuje, posuzují-li se pro nárok na dávku spolu
s žadatelem společně posuzované osoby,
a) údaje o tom, kdo je společně posuzovanou osobou,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodná čísla společně
posuzovaných osob, rodinný stav a adresu místa jejich trvalého pobytu,
c) prohlášení společně s ním posuzovaných osob, že jejich celkové sociální
a majetkové poměry jsou takové, že jim neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními
silami.
(3) K žádosti o příspěvek na živobytí musí být dále přiloženy tyto
doklady:
a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob
v rozhodném období nebo identifikační údaje zaměstnavatele žadatele a společně s
ním posuzovaných osob, jde-li o příjem uvedený v § 9 odst. 1 písm. a),
b) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení
jsou užívány na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu,
c) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
d) doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení
standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci nebo jiného
než obytného prostoru podle § 33b,
e) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů
spojených s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo jinou než
nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,
f) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené
s užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a rozpis
těchto služeb,
g) doklad o výši záloh a úhrad za dodávku elektrické energie a plynu,
případně dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií, anebo identifikační údaje
dodavatele plynu nebo elektřiny a odběrného místa,
h) doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,
i) doklad o plnění soudem stanovené vyživovací povinnosti vůči nezletilému
dítěti, případně o výši dluhu na výživném.
(4) K žádosti o doplatek na bydlení musí být dále přiloženy tyto doklady:
a) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení
jsou užívány na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu,
b) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
c) doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení
standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci nebo jiného
než obytného prostoru podle § 33b,
d) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů
spojených s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo jinou než
nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,
e) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené
s užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a rozpis
těchto služeb,
f) doklad o výši záloh a úhrad za dodávku elektrické energie a plynu,
případně dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií, anebo identifikační údaje
dodavatele plynu nebo elektřiny a odběrného místa,
g) doklad prokazující zdravotní stav žadatele, jestliže je žádáno zvýšení
podle § 34 písm. c),
h) doklady prokazující osiřelost dítěte a skutečnost, že jde o dítě
žijící v náhradní rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o
děti nebo mládež, a doklad prokazující přechod nájmu bytu, jde-li o žádost osiřelého
dítěte.
(5) Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc dále obsahuje stručný popis vážné
mimořádné události s uvedením účelu, ke kterému má být mimořádná okamžitá pomoc použita,
nebo stručný popis okamžité (aktuální) životní situace.
(6) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 ověřit z rozhodnutí
příslušných orgánů51) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.
(7) Je-li žadatelem nebo osobou společně posuzovanou osoba, které nebylo
přiděleno rodné číslo, uvede tato osoba číslo dokladu opravňujícího osobu k pobytu
na území České republiky.
(8) Pokud je předložení dokladů uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) a
v odstavci 4 písm. b) a c) spojeno pro žadatele o dávku s těžko překonatelnou překážkou,
poskytne tyto doklady na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi obecný stavební úřad.
(9) Není-li potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1
písm. a) předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje orgán pomoci v hmotné nouzi výši
tohoto příjmu postupem podle § 50b odst. 1 vět první, druhé a čtvrté nebo § 50b odst.
2; nezjistí-li orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodný příjem tímto postupem, vyzve
k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku. Věta první se vztahuje i na
zjišťování výše nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila
oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, nebo zjišťování výše přeplatku
na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen.
§ 73
nadpis vypuštěn
V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí
použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty
optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní
techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán pomoci
v hmotné nouzi vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu
nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené
kopie.
§ 74
Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí
(1) Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí
možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze
na základě podkladů, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení nebo
osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním
systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace uvedené v § 49 odst.
5.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 může být prvním úkonem správního
orgánu v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední.
§ 75
Vydávání rozhodnutí
Rozhodnutí se vydává jen v případě, že
a) dávka nebyla přiznána nebo nebyla přiznána v požadovaném rozsahu,
b) dávka byla odejmuta,
c) dávka byla snížena,
d) výplata dávky byla zastavena,
e) jde o přeplatek na dávce,
f) jde o rozhodnutí podle § 16 odst. 6,
g) jde o rozhodnutí podle § 76 odst. 3,
h) jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce (§ 40 odst. 2),
i) jde o rozhodnutí podle § 54 odst. 1.
§ 76
Oznámení a námitky
(1) Rozhoduje-li orgán pomoci v hmotné nouzi o dávce v případech, kdy se
nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její
výši. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.
(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 15 dnů ode dne
výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím
přiznání námitky. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.
(3) Námitky se podávají písemně u příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi,
který dávku přiznal. Orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky
došly, rozhodnutí o dávce.
(4) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně výše dávky z důvodu zvýšení
životního minima a existenčního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení
věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima, pokud je důvodem změny
výše dávky pouze změna věku dítěte. Pro podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.
§ 77
Opravné prostředky
(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.
(2) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona nemá odkladný
účinek.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 80
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 29, § 50a odst. 2, § 50b odst.
1 a § 63 odst. 3.
§ 81
Přechodná ustanovení
(1) Řízení o žádostech o dávky sociální péče podle zákona č. 482/1991
Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "dávky sociální
péče") uplatněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o nichž nebylo příslušným
správním orgánem prvního stupně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto,
dokončí orgán pomoci v hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto zákona přešla.
Při rozhodování o nároku a výši dávky sociální péče v řízení zahájeném a pravomocně
neskončeném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se od podání žádosti do 31. prosince
2006 postupuje podle dosavadních právních předpisů a od 1. ledna 2007 se postupuje
podle tohoto zákona. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se v těchto případech
prodlužují o 30 dnů.
(2) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím vydaným o dávkách sociální péče
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí příslušný odvolací orgán podle
právních předpisů účinných před 1. lednem 2007.
(3) Pokud byla dávka sociální péče pravomocně přiznána přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a nárok na ni k tomuto dni trvá, příslušný orgán pomoci v
hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto zákona přešla, posoudí nárok na příspěvek
na živobytí a jeho výši nejpozději do 30. dubna 2007, přičemž nárok na výplatu dávky
sociální péče po tuto dobu nezaniká, pokud trvají podmínky stanovené podle právních
předpisů účinných ke dni 31. prosince 2006. Zjistí-li se, že příspěvek na živobytí
nenáleží, dávka sociální péče se odejme ode dne následujícího po období, za které
již byla vyplacena. Zjistí-li se, že by příspěvek na živobytí náležel ve stejné částce,
jako dosud vyplácená dávka sociální péče, anebo že by rozdíl mezi nimi byl menší
než 100 Kč, pokračuje se beze změny ve výplatě dosavadní dávky sociální péče až do
nejbližší zjištěné změny rozhodných skutečností. Zjistí-li se, že příspěvek na živobytí
náleží v částce vyšší o 100 Kč a více než dosud poskytovaná dávka sociální péče,
přizná se příspěvek na živobytí zpětně od 1. ledna 2007 a rozdíl mezi již vyplacenou
dávkou sociální péče a příspěvkem na živobytí se doplatí. Zjistí-li se, že příspěvek
na živobytí náleží v částce nižší o 100 Kč a více než dosud vyplácená dávka sociální
péče, dávka sociální péče se odejme ode dne následujícího po období, za které již
byla vyplacena, a od téhož dne se přizná příspěvek na živobytí.
(4) Částky dlužného příspěvku na výživu dítěte podle § 5 zákona č. 482/1991
Sb., které nebyly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona od povinné osoby vymoženy,
se promlčují po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Při posuzování hmotné nouze osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) se
do doby 12 měsíců, po kterou je tato osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
nezapočítává doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(6) Při posuzování částky živobytí osoby uvedené v § 31 se doba jednoho roku
vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a současného pobírání příspěvku na živobytí
počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Náleží-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek při péči o
blízkou nebo jinou osobu podle čl. II bodu 2 zákona č. 213/2002 Sb., kterým se mění
zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, považuje
se u příjemce tohoto příspěvku podmínka, že si osoba nemůže zvýšit příjem vlastní
prací, za splněnou.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 82
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti.
2. Zákon č. 165/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb.
3. Zákon č. 134/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady
č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zákon č. 136/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
5. Zákon č. 280/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o sociální
potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 422/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o sociální
potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXVI zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Doba 12 měsíců uvedená v čl. XXV bodu 18 se počítá ode dne účinnosti tohoto
zákona.
Čl. VI zákona č. 259/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud je osobě, které byla stanovena soudem vyživovací povinnost vůči nezletilému
dítěti, ke dni účinnosti tohoto zákona vyplácen příspěvek na živobytí, upraví se
výše příspěvku na živobytí podle článku V bodu 1 nejdříve od prvního dne čtvrtého
kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to platí též, jde-li
o osobu pro účely příspěvku na živobytí společně posuzovanou. Příjemce příspěvku
na živobytí a osoby s ním pro účely této dávky společně posuzované jsou povinni podat
prohlášení o tom, zda jim byla stanovena soudem vyživovací povinnost vůči nezletilému
dítěti, jak plní tuto povinnost a případnou výši dluhu na výživném podle článku V
bodu 3 nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona.
Čl. VI zákona č. 382/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Doba 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích podle § 24 odst. 1 písm. g) a
§ 55 odst. 4 písm. d) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009,
se počítá od 1. ledna 2009.
Čl. II zákona č. 366/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Podmínka bydliště na území České republiky podle § 5 odst. 1 písm. a)
až e), § 5 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi
se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011.
2. Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro účely vzniku nároku na
dávku, se pro účely řízení, které bylo zahájeno a nebylo pravomocně skončeno přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle § 10 zákona č. 111/2006 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Výkon veřejné služby, který byl organizován obcí do 31. prosince 2011,
pokračuje po dohodě s krajskou pobočkou Úřadu práce i po 31. prosinci 2011. Práva
a povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy kryjící odpovědnost za škodu na majetku
nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude
způsobena, která byla uzavřena do 31. prosince 2011 na období po 31. prosinci 2011,
převezme po dohodě s obcí krajská pobočka Úřadu práce. Náklady na pojistné z této
smlouvy na období po 31. prosinci 2011 nese krajská pobočka Úřadu práce. Spisy týkající
se výkonu veřejné služby jsou obce povinny bezúplatně předat příslušné krajské pobočce
Úřadu práce bezodkladně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Krajská pobočka Úřadu
práce od 1. ledna 2012 zajistí ochranné pomůcky a pracovní předměty, pokud se s obcí
nedohodne jinak.
4. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nevymožené částky nahrazující
neplacené výživné, o němž se nevede řízení o výkonu rozhodnutí, přestávají vymáhat
a tyto pohledávky zanikají. V případě, kdy příjemce dávky ještě nepřijal dlužné výživné
a pobíral příspěvek na živobytí s částkami nahrazující neplacené výživné podle §
32, zaniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost vrátit tyto částky.
5. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XII zákona č. 306/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka vyplácena
způsobem podle § 43 odst. 4 a 5 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána krajskou pobočkou Úřadu práce České
republiky nejpozději do 1 kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
aby osobně nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
sociálních systémů.
2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu způsobu
výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu 1.
3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky způsob
výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky,
nejpozději však od šestého kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky oprávněnou
osobou, jiným příjemcem dávky nebo zvláštním příjemcem dávky, a nebude-li takový
účet, bude vyplácena poštovním poukazem.
Čl. II zákona č. 252/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nezaniká
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán pomoci v hmotné nouzi v takovém případě
nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí správní řízení
o přehodnocení nároku na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č.
111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi náležející za období před 1. lednem
2015 se posuzují podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. K hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou
rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě dávek pomoci v hmotné
nouzi, které byly pravomocně přiznány nebo o nichž bylo řízení zahájeno a pravomocně
neskončeno před 1. lednem 2015, budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely přiznání
dávky pomoci v hmotné nouzi přihlížet až od 1. září 2015. V období od 1. ledna 2015
do 31. srpna 2015 bude výše odůvodněných nákladů na bydlení při užívání staveb pro
individuální či rodinnou rekreaci stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v
§ 34 písm. f) nebo v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiného než
obytného prostoru stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d) zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. K hodnocení, zda ubytovací zařízení splňuje požadavky podle § 33a odst.
3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi přihlížet
až od 1. května 2015. V období od 1. ledna 2015 do 30. dubna 2015 bude výše odůvodněných
nákladů na bydlení v případech hodných zvláštního zřetele při užívání ubytovacího
zařízení stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d) zákona č.
111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 2 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona informuje osoby, které pobírají dávku pomoci v hmotné
nouzi na základě užívání stavby pro individuální či rodinnou rekreaci nebo jiného
než obytného prostoru o tom, že nebude-li stavba pro individuální či rodinnou rekreaci
nebo jiný než obytný prostor od 1. září 2015 splňovat standardy kvality bydlení podle
§ 33b odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, bude dávka pomoci v hmotné nouzi odejmuta, popřípadě snížena. Obdobně jako
ve větě první se bude postupovat i v případě, jestliže osoba užívá ubytovací zařízení
podle § 33a odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
6. Orgán pomoci v hmotné nouzi, který v rámci své činnosti nebo na základě
kontroly stavebního úřadu zjistí, že stavba pro individuální či rodinnou rekreaci
nebo jiný než obytný prostor nesplňuje standardy kvality bydlení podle § 33b odst.
1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
je povinen bezodkladně informovat o této skutečnosti příjemce dávky užívající tento
prostor a vlastníka, pronajímatele nebo ubytovatele tohoto prostoru. Obdobně jako
ve větě první se bude postupovat i v případě, jestliže osoba užívá ubytovací zařízení
podle § 33a odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 367/2016 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Doba 6 kalendářních měsíců podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/2006
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se počítá ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi náležející za období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nezaniká
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán pomoci v hmotné nouzi v takovém případě
nejpozději do 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přehodnotí
nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 95/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nezaniká
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 6
kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přehodnotí nárok na opakující
se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou splnění podmínky podle § 33 odst. 9
věty první.
2. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 309/2018 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 3 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona přehodnotí způsob výplaty příspěvku na živobytí podle
§ 43 odst. 5 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 327/2021 Sb.
Přechodné ustanovení
Tento zákon se nepoužije pro pokuty za vybrané přestupky, uvedené v § 51a
zákona č. 111/2006 Sb., ve znění tohoto zákona, spáchané přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona; to neplatí pro přestupky, ve kterých je pokračováno nebo trvají1)
i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.IV zákona č. 203/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce") doručí v období od 1. července 2022
do 30. září 2022 dosavadním příjemcům příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení
písemné sdělení o změně místní příslušnosti krajských poboček Úřadu práce podle tohoto
zákona a zároveň je vyzve, aby v případě, kdy je místo, kde na území České republiky
bydlí, odlišné od místa, kde jsou hlášeni k trvalému pobytu, tuto skutečnost písemně
oznámili krajské pobočce Úřadu práce, která jim příspěvek na živobytí nebo doplatek
na bydlení vyplácí; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
3. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne oznámení změny místa
skutečného pobytu příjemce příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení příslušné
krajské pobočce Úřadu práce podle bodu 2 vyplácí tyto dávky krajská pobočka Úřadu
práce, která jim tyto dávky naposledy vyplácela přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona. Při změně místní příslušnosti postupuje krajská pobočka Úřadu práce podle
§ 43 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, obdobně.
Čl.VI zákona č. 407/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu., pokud tento zákon
nestanoví jinak.
3) § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
4) § 120 zákona č. 435/2004 Sb.
5a) § 48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
5b) § 52 zákona č. 108/2006 Sb.
5c) § 24 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
ve znění pozdějších předpisů.
§ 25 a 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
7)
7) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
7a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů.
9) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků
uvnitř Společenství.
11) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb.
11a) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
12)§ 24 a 25 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů.
13) § 4 odst. 6 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve
znění pozdějších předpisů.
14a) Například § 192 zákoníku práce.
15) Zákon o nemocenském pojištění.
16) § 7 a 8 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
17) § 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.
17a) § 21 a 24 zákona č. 108/2006 Sb.
18) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů.
20) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o
změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů.
21a) § 33 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
22) § 321 a 322 občanského soudního řádu.
23) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.
27) § 116 občanského zákoníku.
28) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 112/2006 Sb.
29) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
30) § 11 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.
31) § 2 nebo 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
32) § 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších
předpisů.
33) § 717 občanského zákoníku.
33a) § 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
35) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
39) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
40) Například § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu.
41) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43) § 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.
44) § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
44) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
45) § 7 zákona č. 435/2004 Sb.
46) § 12 trestního řádu.
47) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších
předpisů.
48) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
49) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a
o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
49a) § 106 odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.
51) Například § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.
52) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
53) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
54) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
55) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
pozdějších předpisů.
56) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
58) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59) § 1 zákona č. 359/1999 Sb.
60) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
61) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.
63) § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
64) § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
66) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
67) § 81 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb.
69) § 109 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
70) § 141 odst. 1 a § 144 zákoníku práce.
71) § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
72) § 744 občanského zákoníku.
73) § 745 a 746 občanského zákoníku.
74) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
75) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění
vyhlášky č. 20/2012 Sb.
76) § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
77) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
78) § 33 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb.
79) § 55 a násl. občanského zákoníku.
80) § 12 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
80) § 50b zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
81) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za
protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon
o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
82) § 40 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
83) § 182a odst. 1 písm. a) body 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona
č. 178/2016 Sb.
84) § 182a odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č.
178/2016 Sb.
85) § 5 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb.
86) § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 251/2016 Sb.
87) § 8 odst. 1 a 3 zákona č. 251/2016 Sb.
88) § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb.
89) § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
zákona č. 313/2002 Sb.
90) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
91) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.