121/2021 Sb. o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě

(1) Zaměstnanci, kterému podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“), přísluší příspěvek za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Příspěvek zaměstnanci nepřísluší, byla-li mu karanténa nařízena v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovních nebo služebních cest.

(1) Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč.

(2) Pokud součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.

(1) Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období.

(2) Při měsíčním vyúčtování mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr²⁾ je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující rovněž údaj o zúčtovaném příspěvku.

Dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci³⁾ a mají podle jiného právního předpisu⁴⁾ v době nařízené karantény nárok na plat ve snížené výši nebo odměnu ve snížené výši, přísluší příspěvek za podmínek stanovených v § 1 až 4 obdobně.

(1) Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvku.

(2) Zaměstnavatel má nárok na odečet podle odstavce 1, jen pokud příspěvek podle tohoto zákona vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek odečetl od pojistného.

(3) Nárok na odečet podle odstavce 1 lze uplatnit do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény.

(4) Zaměstnavatel uplatňuje odečet podle odstavce 1 na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá.

(5) Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavce 1, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Za žádost o úhradu tohoto rozdílu se považuje podání tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(6) Byla-li z částky pojistného odečtena vyšší částka, než měla být podle odstavce 1 odečtena, nebo provedl-li zaměstnavatel odečet, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena nižší částka, než měla být podle odstavce 1 odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se ve věcech pojistného podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

(1) Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

(2) Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů⁵⁾ výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží.

(3) Příspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí.

(4) Příspěvek je příjmem podle § 304d odst. 1 občanského soudního řádu.

(1) Zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli částku odečtu podle § 6, pokud zaměstnavatel tento odečet provedl nesprávně v důsledku zaviněného jednání zaměstnance.

(2) Kromě ostatních případů uvedených v § 147 odst. 1 zákoníku práce smí zaměstnavatel zaměstnanci srazit i příspěvek poskytnutý podle tohoto zákona k úhradě podle odstavce 1.

Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zašle zaměstnavateli na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény zaměstnanci a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace platí § 116a zákona o nemocenském pojištění obdobně. Za žádost zaměstnavatele podle věty první se považuje též žádost o sdělení informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti již podaná podle § 116a zákona o nemocenském pojištění.