131/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2000
o hlavním městě Praze
Změna: 145/2001 Sb.
Změna: 273/2001 Sb.
Změna: 450/2001 Sb.
Změna: 320/2001 Sb.
Změna: 320/2002 Sb. (část)
Změna: 311/2002 Sb., 312/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 22/2004 Sb.
Změna: 216/2004 Sb.
Změna: 257/2004 Sb.
Změna: 387/2004 Sb.
Změna: 421/2004 Sb.
Změna: 499/2004 Sb., 626/2004 Sb.
Změna: 501/2004 Sb.
Změna: 234/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb., 186/2006 Sb.
Změna: 66/2008 Sb.
Změna: 169/2008 Sb.
Změna: 298/2008 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 305/2008 Sb.
Změna: 477/2008 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 199/2010 Sb., 347/2010 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 246/2011 Sb.
Změna: 364/2011 Sb.
Změna: 424/2010 Sb. (část), 142/2012 Sb.
Změna: 239/2012 Sb.
Změna: 457/2011 Sb., 350/2012 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 24/2015 Sb.
Změna: 298/2015 Sb.
Změna: 106/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 257/2017 Sb.
Změna: 99/2017 Sb., 225/2017 Sb.
Změna: 32/2019 Sb.
Změna: 263/2019 Sb.
Změna: 36/2021 Sb., 330/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 152/2023 Sb.
Změna: 418/2023 Sb. (část)
Změna: 160/2023 Sb., 418/2023 Sb.
Změna: 196/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního
města České republiky, kraje1) a obce a dále postavení městských částí.
(2) Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek,
má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených
tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(3) Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese
odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(4) Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního
města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy,
primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního
města Prahy a městská policie hlavního města Prahy.
§ 2
(1) Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy (dále jen "samostatná
působnost hlavního města Prahy") plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto
nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly
patřící do samosprávy městských částí (dále jen "samostatná působnost městských částí")
plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního
města Prahy (dále jen "Statut") a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.
(2) Hlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého
území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený
v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen "veřejný zájem").
(3) Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy (dále
jen "přenesená působnost hlavního města Prahy"), je území hlavního města Prahy správním
obvodem.
(4) Hlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního
právního předpisu.1a)
§ 3
(1) Hlavní město Praha se člení na městské části.
(2) Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v
právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3) Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví
tento zákon, zvláštní zákony a Statut.
(4) Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního
předpisu.1a)
§ 4
(1) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími
orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské
části a zvláštní orgány městské části.
(2) Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem
svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen "přenesená působnost městské části").
(3) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto
zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.
§ 5
(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v
přenesené působnosti hlavního města Prahy a městských částí.
(2) Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů,
které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny, pokud
je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahou opatření dotýkající se jeho
samostatné působnosti.
(3) Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na požádání
údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti bezplatně, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Praha a městské
části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů2)
zůstává nedotčena.
§ 5a
(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení
a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak
právní předpis.
(2) Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské
části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.
HLAVA II
OBČANÉ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 6
(1) Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem
České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.
(2) Občanem městské části je občan hlavního města Prahy, který je v městské
části přihlášen k trvalému pobytu.
§ 7
Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit
a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem,3)
b) hlasovat v místním referendu4) konaném na celém území hlavního
města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti
hlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem,
c) požadovat projednání určité
záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem
hlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města
Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d) vyjadřovat
na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e) nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města
Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního
města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního
města Prahy a komisí rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,
f) podávat
orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány hlavního
města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu
hlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní
rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního
města Prahy.
§ 8
Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem,3)
b) hlasovat v místním referendu,4) jehož předmětem jsou záležitosti
spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem,
c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti
radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně
0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do
60 dnů,
d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s
jednacím řádem svá stanoviska,
e) nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské
části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské
části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí
rady městské části a pořizovat si s nich výpisy,
f) podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání
orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu
městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo
ústně na zasedání zastupitelstva městské části.
§ 9
(1) Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku
18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Praze
nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika
vázána a která byla vyhlášena.
(2) Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i
fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahy
nebo městské části nemovitost.
§ 10
(1) Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou
měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahy.
Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy
svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.
(2) Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou
zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má
právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu
s jednacím řádem zastupitelstva městské části.
(3) Hlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla
mající vztah k hlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.
(4) Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající
vztah k městské části udělovat ceny městské části.
HLAVA III
ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A JEHO ZMĚNY
§ 11
(1) Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze
č. 1 tohoto zákona.
(2) Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3
až 9 Statut.
(3) Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody
zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se
souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy.
(4) Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě
vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy sloučit. Městská
část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy
připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.
(5) Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze
uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do
30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda
o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských
částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda
konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.
(6) Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí
obsahovat
a) den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská
část připojuje,
b) název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských
částí,
c) popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,
d) určení majetku,
včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních
složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.
(7) Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí
je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské
části nezaniká. Na tuto městskou část přechází majetek, včetně finančních prostředků
a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto
městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob,
a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově
vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis
dohody Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo"), příslušnému katastrálnímu úřadu
a finančnímu úřadu.
(8) Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního
roku. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením městské části musí být podána
hlavnímu městu Praze nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení
nebo připojení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku.
(9) Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské
části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských
částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.
§ 12
(1) Připojení sousední obce k hlavnímu městu Praze nebo oddělení městské
části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy je možné provést
pouze zákonem. Změny hranic hlavního města Prahy, při nichž nedochází k připojení
sousední obce k hlavnímu městu Praze, nebo k oddělení městské části, která územně
sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy, se uskutečňují na základě dohody hlavního
města Prahy a sousední obce po projednání s příslušnými katastrálními úřady. Uzavření
dohody se oznámí Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu
a příslušným finančním úřadům.
(2) Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně
sousedí s jinou obcí, v místním referendu souhlas s oddělením této městské části
od hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno ve lhůtě
90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o
změně území hlavního města Prahy.
Názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a číslování
budov
§ 13
(1) Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.
(2) O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných
prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných
městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších
veřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají
podle jmen žijících osobností veřejného života.
(3) Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranství
a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník
nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo
jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit
jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
(4) K pojmenování ulice nebo jiného veřejného prostranství, jejich přejmenování
nebo zániku dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí24).
§ 14
(1) Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Evidenčními čísly se označují
a) stavby pro rodinnou rekreaci,
b) stavby dočasné,
c) budovy, které nevyžadují povolení podle stavebního zákona s
výjimkou
1. staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše
do 16 m
2
a do 5 m výšky,2. zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do
40 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky,3. přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které
slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m
2
zastavěné
plochy a do 4 m výšky.(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství
budovy6), která jsou součástí jednoho celku.
(4) K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných
veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
(5) O číslování budov rozhoduje hlavní město Praha. Číslování budov popisnými
a evidenčními čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální území. Každé popisné
nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci každého katastrálního území jedinečné.
Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze užít opakovaně, a to ani v
případě přečíslování budov podle odstavce 7. Číslo orientační se opakovaně přiděluje
pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
(6) Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným
hlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.
(7) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné
důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Praha.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob označování ulic a ostatních
veřejných prostranství názvy,
b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 14a
(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje hlavní město Praha
a) v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující povolení
podle stavebního zákona, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu6a),
b) v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy,
jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena
do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy
k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené
v § 14 odst. 2 písm. c).
(2) Hlavní město Praha sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně
příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti
k městské části, název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá Magistrát
hlavního města Prahy vlastníku budovy písemný doklad.
(4) Při zániku budovy hlavní město Praha přidělená čísla zruší.
(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená
čísla orientační zrušují.
(6) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází
zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí24).
Znak, vlajka a razítko hlavního města Prahy a městských částí
§ 15
(1) Hlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené
hlavním městem Prahou mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahy.
(2) Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené
městskými částmi mohou užívat znak a vlajku městské části.
(3) Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku
hlavního města Prahy jen s předchozím písemným souhlasem hlavního města Prahy a znak
a vlajku městské části jen s předchozím písemným souhlasem městské části.
(4) Městským částem, které nemají znak a vlajku, mohou být tyto symboly
uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Praha
na základě žádosti městské části. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení
znaku nebo vlajky městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(5) Hlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko.
Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka
je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Praha nebo
městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání
úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá
barva.
HLAVA IV
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 16
(1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí,
které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené
působnosti hlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny
správním úřadům jako výkon státní správy.
(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které
do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony
svěřeny obcím nebo krajům.
(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti
uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu
dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek
pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o
uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby
informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného
pořádku.
(4) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města
Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.
§ 17
(1) Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy
města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména
a) výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),
b) záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti
městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána
přenesená působnost městských částí,
c) způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských
částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich
hospodaření,
d) vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských
částí,
e) zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti
s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního
města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,
g) způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy
a strategie rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,
h) majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem,
a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,
i) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
(2) Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými
částmi. V případě změny Statutu spočívající ve svěření věci z majetku hlavního města
Prahy do správy městské části nebo odejmutí věci z majetku svěřeného městské části
se návrh této změny projedná pouze s dotčenou městskou částí. Připomínky a návrhy
městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány
zastupitelstvem hlavního města Prahy.
(3) Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.
§ 18
(1) Do samostatné působnosti městské části náleží
a) schvalování strategie rozvoje městské části,
b) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby
a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů
městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné
zeleně, sociální služby, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu
bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení
jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele
a zřizovatele,
c) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
d) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,
e) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
f) rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje
k území městské části,
g) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává
územní rozhodnutí, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo
dodatečné povolení stavby územní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního
předpisu6b) v území městské části.
(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí
zákony a jinými právními předpisy.
(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména
rozhodování o těchto právních jednáních:
a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, návratné finanční
výpomoci, zápůjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku,
o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26), orgány městské části,
b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních
společností a svazků,
c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou
právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí
podle zvláštních zákonů,
e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,
f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
g) o vzdání se práva a prominutí dluhu,
h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,
i) o dohodách o splátkách dluhů,
j) o uzavírání smluv podle § 23, 24, 26 až 27.
(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských
částí podle odstavce 3.
§ 19
(1) Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města
Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním
městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního
města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit
podle zvláštního právního předpisu nebo se souhlasem městské části.7)
(2) Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě,
jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní
tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která nesmí být kratší
než 60 dnů.
(3) O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo
hlavního města Prahy změnou Statutu.
(4) Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města
Prahy, které se nacházejí na jejich území. Městské části může být svěřen též majetek
hlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahy.
Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi
§ 20
(1) Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat
s ostatními kraji a obcemi.
(2) Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim
zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými
celky.
(3) Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi a na spolupráci
městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky nelze
použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
§ 23
(1) Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního
úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými
celky i na základě smlouvy.
(2) Předmětem těchto smluv však nemohou být právní jednání, o jejichž
svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3
tohoto zákona.
(3) Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 24, 26 až
27 tohoto zákona.
§ 24
(1) Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného
svazku obcí (dále jen "svazek"). Hlavní město Praha může též vstupovat do svazků
již vytvořených.
(2) Předmětem činnosti svazku mohou být zejména
a) úkoly v oblasti
školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu
a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně
a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné
úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních
vod,
c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů
veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d) úkoly v
oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů
k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování
energeticky úsporných opatření stavby,
e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících
k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa majetku hlavního města Prahy, zejména
místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení
a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou,
g) správa datových fondů a
poskytování informací o území.
(3) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž
musí být uvedeno
a) název a sídlo členů svazku,
b) název a sídlo svazku a předmět
jeho činnosti,
c) orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob
jejich rozhodování,
d) majetek členů svazku, který vkládají do svazku,
e) zdroje
příjmů svazku,
f) práva a povinnosti členů svazku,
g) způsob rozdělení zisku a podíl
členů na úhradě ztráty svazku,
h) podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj
včetně vypořádání majetkového podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem
Prahou a obcemi, které svazek vytvořily.
(4) Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený
ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí
nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů
členských obcí.
(5) Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou
oprávněni
a) účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho
jednání,
b) podávat orgánu svazku písemné návrhy.
(6) Svazek nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného
u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku. Do rejstříku svazků obcí se zapisuje
den vzniku svazku, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku,
název a sídlo svazku, identifikační číslo osoby svazku poskytnuté správcem základního
registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět
činnosti svazku, orgány, kterými svazek jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště
osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán
svazek zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce a údaje o členských
obcích svazku obcí v rozsahu název obce a její identifikační číslo osoby, včetně
údaje o dni vzniku a zániku jejich členství. Rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík;
jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí
spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcí
v přenesené působnosti. Je-li sídlem svazku hlavní město Praha, vede rejstřík svazků
obcí Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(7) K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o
vytvoření svazku spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení,
kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemi, které
jsou členy svazku. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcí podává
svazek obcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.
§ 26
(1) Svazek požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní
rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti
(dále jen "auditor").
(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek
ze svých rozpočtových prostředků.
(3) Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek
obdobně.
§ 27
Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných
států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky mohou
spolupracovat s dobrovolnými svazky obcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být
jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku, který smlouvu o vzájemné spolupráci
uzavřel.
HLAVA V
PŘENESENÁ PŮSOBNOST ORGÁNŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ORGÁNŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 31
Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy
(1) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která
je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů.
(2) Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která
je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem
a orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy
řídí
a) při vydávání nařízení hlavního města Prahy zákony a jinými právními
předpisy,
b) v ostatních případech též
1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních
správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům
hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou
platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády
pro orgány krajů a orgány obcí;
2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými
při kontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(4) Hlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti
a obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.
Přenesená působnost orgánů městských částí
§ 32
(1) Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části
v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.
(2) Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou
působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným
obecním úřadem nebo orgánům obcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno
jinak.
(3) Při výkonu přenesené působnosti městské části se orgány městské části
řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních
správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a
dále opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené
působnosti.
(4) Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží
z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.
§ 33
(1) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a nestanoví,
že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti
patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahy.
(2) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví,
že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti
patřící do samostatné působnosti městské části.
Přestupky
§ 33a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice
nebo jiného veřejného prostranství,
b) neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní,
a tím naruší vzhled městské části, nebo
c) naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené
místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo
jiného veřejného prostranství,
b) neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní,
a tím naruší vzhled městské části, nebo
c) naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené
místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník
nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a) neoznačí na svůj náklad budovu číslem určeným hlavním městem Prahou
nebo je neudržuje v řádném stavu, nebo
b) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice
nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s
označením umístí jiný nápis.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm.
b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm.
a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5) Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává městská část; zasahuje-li
jednání pachatele svými důsledky území více městských částí a dotčené městské části
se ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom,
která z nich bude přestupek projednávat, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty,
projedná přestupek hlavní město Praha.
HLAVA VI
HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 34
(1) Hlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za
podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(2) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto
zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.
(3) Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem
se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání
se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu
vymezeném tímto zákonem a Statutem.
(4) Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního
města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházejí se na
území této nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s těmito
věcmi spojené.
(5) Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy.
Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města
Prahy.
§ 35
(1) Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně
v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Porušením
povinností stanovených ve větě první není takové nakládání s majetkem hlavního města
Prahy, které sleduje jiný důležitý zájem hlavního města Prahy, který je řádně odůvodněn.
Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek, kontrolovat hospodaření s tímto
majetkem a vést účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2) Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením,
odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby
a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,11) pokud tento zákon nestanoví
jinak.
(3) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního
města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a
právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(4) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda
dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo
zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
(5) Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku
uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části povinny uchovat
po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahy.
(6) Hlavní město Praha a městské části nesmí ručit za závazky fyzických
a právnických osob vyjma
a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních
fondů nebo Národního fondu,
b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky
určeny pro investici do nemovitosti vlastněné hlavním městem Prahou,
c) těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, městská část nebo
stát,
d) těch, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcí (obcemi),
krajem (kraji) nebo státem přesahuje 50 %,
e) bytových družstev,
f) honebních společenstev.
(7) Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou neplatná.
(8) Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahy, pokud tento
závazek nepřevezme stát smluvně.
§ 36
(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat,
pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo
je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo městských částí smluvně
zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy hlavní město Praha
nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního
města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce11a) Magistrátu
hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli
zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská
část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část
záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji
podle zvláštního zákona 30) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která
je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od
ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka
od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových
míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy na dobu kratší
než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě,
jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Praha nebo městská část anebo
kterou hlavní město Praha nebo městská část ovládá31).
§ 37
(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv
a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového
majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření
a nakládání s tímto majetkem.
(2) Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Praze podle odstavce
1 může Ministerstvo financí hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000
Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3) Učiní-li hlavní město Praha právní jednání s majetkem uvedeným v odstavci
1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je
hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající
obvyklé ceně dotčeného majetku.
§ 38
(1) Hlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní
rok Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi. Městská část hlavního
města Prahy požádá o přezkoumání hospodaření Magistrát hlavního města Prahy anebo
zadá přezkoumání hospodaření auditorovi. Magistrát hlavního města Prahy přezkoumává
hospodaření městské části v přenesené působnosti.
(2) Nepožádá-li hlavní město Praha o přezkoumání svého hospodaření Ministerstvo
financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Ministerstvo financí. Nepožádá-li
městská část hlavního města Prahy o přezkoumání svého hospodaření Magistrát hlavního
města Prahy, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Magistrát hlavního města
Prahy.
(3) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11a) Ministerstvo
financí může v případech, kdy je příslušné k přezkoumání hospodaření hlavního města
Prahy podle odstavců 1 a 2, pověřit tímto přezkoumáním Generální finanční ředitelství
nebo finanční úřad.
(4) Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu
hospodaření městských částí.
(5) Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Praze při postupu
podle odstavce 4 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné
k řádnému provedení kontrol hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor
úřadu městské části.
(6) Městská část je povinna na základě výsledků kontrol podle odstavce
4 přijmout a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto
opatření a opatření přijatých na základě přezkoumání hospodaření informovat hlavní
město Prahu.
(7) Hlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření uvedených
v odstavci 6.
(8) Hlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku
požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad
jako v odstavci 1.
(9) Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město
Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.
§ 39
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření hlavního
města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo
hlavního města Prahy nebo městské části do 30. června následujícího roku a přijme
opatření k nápravě nedostatků.
§ 40
Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky,
ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí i v průběhu rozpočtového
roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění
zjištěných nedostatků.
§ 41
Hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a závěrečného
účtu hlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu
se dále řídí zvláštním právním předpisem.
§ 42
Informace týkající se nabytí věci hlavním městem Prahou nebo městskou částí
v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným
způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva hlavního města
Prahy nebo městské části ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným
způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného
obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného
právního předpisu32), pokud by jejich zpřístupnění mohlo hlavní město Prahu nebo
městskou část při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva
znevýhodnit proti jiným zájemcům.
§ 43
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání hlavního města Prahy
nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina
o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.
Je-li listina touto doložkou hlavním městem Prahou nebo městskou částí opatřena,
má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 35 odst. 7,
§ 36 odst. 1 a 2 a § 72 odst. 2 přihlédne soud i bez návrhu.
HLAVA VII
OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
§ 44
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti
hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.
(2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě
a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní
město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje.
(3) Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti
jen obecně závaznou vyhláškou
a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku;
zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním
městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti,
zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou
určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním
městě Praze jsou takové činnosti zakázány,
b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti
přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték,
stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c) k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích, k
ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně13) (dále
jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení hlavního města Prahy nebo městské části,
d) stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 45
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy
(dále jen "právní předpis hlavního města Prahy") a podmínky nabytí platnosti a účinnosti
právních předpisů hlavního města Prahy stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních
samosprávných celků a některých správních úřadů40).
§ 46
(1) Hlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního
města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního
města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta může být ve výjimečných
případech na základě rozhodnutí rady hlavního města Prahy zkrácena, nesmí však být
kratší než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za
to, že s návrhem souhlasí.
(3) Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy
stanoví Statut.
HLAVA VIII
ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
DÍL 1
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
§ 48
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy se skládá z členů zastupitelstva
hlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 55 až
70 členů.
(2) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy na příští volební
období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb
do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě,
volí se počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí
uvedeného v odstavci 1.
(3) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy, který má být zvolen,
se oznámí na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy nejpozději do 2 dnů
po jeho stanovení.
§ 49
Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města
Prahy upravuje zvláštní právní předpis.3)
§ 50
(1) Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká zvolením;
ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib na začátku prvního
zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní.
(3) Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahy zní: "Slibuji věrnost
České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě,
v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky."
(4) Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahy do rukou předsedajícího
zasedání zastupitelstva a pronese slovo "slibuji". Předsedající ustavujícího zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou
druhého nejstaršího člena zastupitelstva hlavního města Prahy. Složení slibu stvrdí
člen zastupitelstva hlavního města Prahy svým podpisem.
§ 51
(1) Členové zastupitelstva hlavního města Prahy jsou povinni vykonávat
svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
(2) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má při výkonu své funkce
právo
a) předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy návrhy na projednání,
b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahy
a její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města Prahy,
na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Praha,
a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které hlavní město
Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c) požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu
hlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které hlavní město
Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho
funkce, nestanoví-li zákon jinak.
(3) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat
zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných orgánů hlavního
města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v
těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů
hlavního města Prahy a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho
funkce.
(4) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují,
že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné
působnosti hlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu
nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu,
kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost
před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat.
Odměňování členů zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 52
(1) Funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejnou funkcí.
(2) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být pro výkon své
funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného
právního vztahu.
(3) Funkci člena zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávají
a) členové zastupitelstva hlavního města Prahy zvolení do funkcí,
jež zastupitelstvo hlavního města Prahy určilo jako funkce, pro které budou členové
zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni, (dále jen "uvolněný člen zastupitelstva
hlavního města Prahy"),
b) ostatní členové zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen
"neuvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy").
(4) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytne
zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah
doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí hlavní město Praha. Náhradu mzdy nebo platu,
včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních
právních předpisů34), uhradí hlavní město Praha zaměstnavateli.
(5) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který
je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou
činnost, poskytuje hlavní město Praha náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem
jeho funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou
lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu
za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(6) Hlavní město Praha nesmí členovi zastupitelstva hlavního města
Prahy poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města
Prahy dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
§ 53
(1) Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje
hlavní město Praha za výkon funkce odměnu ve výši podle § 54 odst. 1. Odměna se poskytuje
ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo hlavního města Prahy určilo jako funkci,
pro kterou budou členové zastupitelstva hlavního města Prahy uvolněni, nejdříve však
ode dne, od kterého ji zastupitelstvo hlavního města Prahy jako takovou funkci určilo.
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem
nebo členem vlády, poskytuje hlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny,
která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy může hlavní
město Praha poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 54 odst.
2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem hlavního
města Prahy, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva hlavního města
Prahy, kterým odměnu stanovilo.
(3) V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo hlavního města Prahy
stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za měsíc,
a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů,
které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy uložilo,
a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy.
Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva
hlavního města Prahy, které odměnu stanovilo.
(4) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který
vykonává funkci primátora hlavního města Prahy, poskytuje hlavní město Praha odměnu
v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi
zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města
Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahy neuvolněnému členovi zastupitelstva
hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy, odměnu
nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce primátora hlavního města Prahy odměna
ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva
hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy.
(5) Odměna se členovi zastupitelstva hlavního města Prahy poskytuje
měsíčně. Pokud člen zastupitelstva hlavního města Prahy vykonával funkci jen po část
měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny
a počtu kalendářních dnů, po které tuto funkci v daném měsíci vykonával.
(6) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy
funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a
mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě
mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li
tento zákon jinak.
(7) Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy za každý
kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti
nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení
výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným
způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z
nemocenského pojištění35).
(8) Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské
podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené
výši stanovená podle odstavce 7 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se
zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(9) Je-li člen zastupitelstva hlavního města Prahy odvolán z funkce
nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží
odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu
odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny,
o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy.
§ 54
(1) Odměna uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se
určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze
č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.
(2) Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního
města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného
v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.
(3) Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se
považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v
národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle
zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního
roku.
(4) Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje ministerstvo
sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5) Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 55
(1) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který
je oprávněn k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství36),
může zastupitelstvo hlavního města Prahy s přihlédnutím k časové náročnosti a četnosti
obřadů zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon
jeho funkce podle tohoto zákona.
(2) V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi
zastupitelstva hlavního města Prahy odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží
nejvyšší odměna.
(3) V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi
zastupitelstva hlavního města Prahy poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za
tři různé funkce. Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena
rady hlavního města Prahy, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva hlavního města
Prahy, předsedy nebo člena komise rady hlavního města Prahy anebo předsedy nebo člena
zvláštního orgánu hlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahy
nerozhodne o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva
hlavního města Prahy odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená
zastupitelstvem hlavního města Prahy.
§ 56
(1) Náměstkovi primátora hlavního města Prahy, který z pověření zastupitelstva
hlavního města Prahy nebo primátora hlavního města Prahy po dobu delší než 4 týdny
nepřetržitě zastupoval primátora hlavního města Prahy v plném rozsahu jeho funkce
z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy primátor hlavního města Prahy nevykonával
funkci, náleží od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období
náležela primátorovi, je-li tato odměna vyšší.
(2) Osobě, která nadále vykonává pravomoci primátora hlavního města
Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy podle § 75, náleží po dobu výkonu
těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky
spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady
hlavního města Prahy podle § 69a, náleží dosavadní odměna za výkon této funkce a
další související nároky spojené s výkonem této funkce do zvolení nové rady hlavního
města Prahy.
(3) Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu hlavního
města Prahy, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy
do odvolání z funkce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky
spojené s výkonem této funkce.
(4) Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady hlavního města
Prahy, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy dosavadní
odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce
po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady hlavního města Prahy podle § 69a.
(5) Náležela-li by členovi zastupitelstva hlavního města Prahy v jeden
den odměna podle odstavce 2, 3 nebo 4 a současně odměna podle § 53 odst. 1 nebo 2,
náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn
podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž
rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy.
§ 57
(1) Členovi zastupitelstva hlavního města Prahy může hlavní město Praha
poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů
hlavního města Prahy.
(2) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce
členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který byl alespoň po část tohoto roku
uvolněným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, nesmí být vyšší než dvojnásobek
nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím
zastávaných funkcí za měsíc.
(3) Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce
neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být vyšší než dvojnásobek
nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy,
která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být hlavním městem Prahou poskytována
za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4) Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva hlavního
města Prahy musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva
hlavního města Prahy. Důvod poskytnutí odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva
hlavního města Prahy, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
§ 58
(1) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který
vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města
Prahy, a uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž zanikl mandát
člena zastupitelstva hlavního města Prahy, poskytne hlavní město Praha odchodné,
pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy náležela
odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 53 odst.
6 se nepřihlíží.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který
vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města
Prahy, a uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří byli v průběhu
funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne hlavní město Praha odchodné,
pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení
odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 53 odst. 6 se nepřihlíží.
(3) Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva
hlavního města Prahy dnem voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy členovi zastupitelstva
hlavního města Prahy nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen
do funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo do funkce neuvolněného
člena zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního
města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy, za niž mu náleží odměna.
O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující
obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4) Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva hlavního města
Prahy nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva hlavního
města Prahy opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města
Prahy nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy, který
vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města
Prahy, za niž mu náleží odměna.
(5) Odchodné členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nenáleží,
pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo
pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva
hlavního města Prahy, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně
zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6) Vznikl-li členovi zastupitelstva hlavního města Prahy nárok na
odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin
nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva
hlavního města Prahy, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva hlavního
města Prahy pro trestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní
stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a
zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě
se odchodné vyplatí.
(7) Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva hlavního města
Prahy poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
§ 58a
(1) Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva
hlavního města Prahy náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva
hlavního města Prahy nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte
násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce,
nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první
se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 58
odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena
zastupitelstva hlavního města Prahy nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva
hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka
primátora hlavního města Prahy.
(2) Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci
§ 58 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v
nejbližším výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné
podle § 58 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy,
jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit,
jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4.
(3) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen předložit čestné
prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 58
odst. 5 a 6.
§ 58b
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti
s výkonem funkce členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i srážky z nich,
odpovědnost člena zastupitelstva hlavního města Prahy za škodu, kterou způsobil hlavnímu
městu Praze v souvislosti s výkonem funkce, a postup hlavního města Prahy v případě
zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě
smrti člena zastupitelstva hlavního města Prahy se řídí zákoníkem práce. Pro tyto
účely se hlavní město Praha považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva hlavního
města Prahy se považují za zaměstnance.
§ 58c
(1) Členovi zastupitelstva hlavního města Prahy lze z peněžního
fondu nebo z rozpočtu hlavního města Prahy poskytnout
a) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li
o primátora hlavního města Prahy, náměstka primátora hlavního města Prahy nebo člena
zastupitelstva hlavního města Prahy pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců,
že spolu vstupují do manželství36),
b) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v
souvislosti se zastupováním hlavního města Prahy na veřejných občanských obřadech,
c) příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce
člena zastupitelstva hlavního města Prahy,
d) příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva
hlavního města Prahy,
e) příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové
penzijní spoření nebo životní pojištění,
f) odměnu při významném životním výročí,
g) příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena
zastupitelstva hlavního města Prahy,
h) příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit,
jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy,
i) příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva
hlavního města Prahy.
(2) Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva hlavního města
Prahy poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům hlavního
města Prahy.
§ 58d
(1) Členovi zastupitelstva hlavního města Prahy náleží v souvislosti
s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními
předpisy platnými pro zaměstnance hlavního města Prahy37) a v jejich mezích podle
pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahy,
stanovených zastupitelstvem hlavního města Prahy.
(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může stanovit, že za pravidelné
pracoviště člena zastupitelstva hlavního města Prahy pro účely cestovních náhrad
se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3) Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům
zastupitelstva hlavního města Prahy zastupitelstvo hlavního města Prahy jinak, podmínky,
které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu
a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva
hlavního města Prahy před zahájením pracovní cesty písemně primátor hlavního města
Prahy.
(4) Stanoví-li tak zastupitelstvo hlavního města Prahy, náleží členovi
zastupitelstva hlavního města Prahy náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo
jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy.
To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí
odstavci 1 až 3.
§ 58e
(1) Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má nárok na dovolenou
v délce 5 týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout
na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem38).
(2) Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města
Prahy netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené,
která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené
za kalendářní rok.
(3) Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4) Hlavní město Praha poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního
města Prahy též tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním
k výkonu veřejné funkce.
(5) Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy
dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok
na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná
dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního
roku se již tento nárok nepřevádí.
(6) Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy
ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní
rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu hlavní město
Praha náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního
roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7) Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako
násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny,
která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy ke dni ukončení
výkonu funkce.
(8) Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy dovolenou
v rozsahu větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý
den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9) Magistrát hlavního města Prahy vede evidenci o čerpání dovolené
uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy. Člen zastupitelstva hlavního
města Prahy oznámí předem čerpání dovolené Magistrátu hlavního města Prahy prostřednictvím
primátora hlavního města Prahy.
§ 59
nadpis vypuštěn
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících
do samostatné působnosti hlavního města Prahy.
(2) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno
a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b) předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu
soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,
c) vydávat územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního
města Prahy,
d) schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat strategii
rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem
hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu
strategie rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,
e) schvalovat po projednání s městskými částmi střednědobý výhled
rozpočtu hlavního města Prahy, rozpočet hlavního města Prahy, závěrečný účet hlavního
města Prahy a účetní závěrku hlavního města Prahy sestavenou k rozvahovému dni,
f) vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné
působnosti hlavního města Prahy,
g) volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního
města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je
z funkce,
h) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva hlavního
města Prahy uvolněni,
i) rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými
celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat
a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity
a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy,
zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny, včetně jejich změn, a rozhodovat
o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,
j) schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje
územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti
území hlavního města Prahy,
k) schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje
informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,
l) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města
Prahy,
m) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního
města Prahy,
n) navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,
o) zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy
a volit jejich členy,
p) zřizovat a rušit městskou policii hlavního města Prahy,
q) rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními
samosprávnými celky a o formách této spolupráce,
r) rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahy, jehož
výkon primátor pozastavil podle § 73,
s) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,
t) delegovat zástupce hlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst.
2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha
majetkovou účast,
u) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního
města Prahy za měsíc,
v) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti
s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57
a o plněních pro členy zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 58c,
w) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva
hlavního města Prahy,
x) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám,
které nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahy, za výkon funkce členů výborů
zastupitelstva hlavního města Prahy, komisí rady hlavního města Prahy a zvláštních
orgánů hlavního města Prahy,
y) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi hlavním
městem Prahou a členem zastupitelstva hlavního města Prahy,
z) další záležitosti, které zastupitelstvu hlavního města Prahy
svěří zákon.
(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování
o těchto právních jednáních:
a) o vydání komunálních dluhopisů,
b) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných
osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou
o hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
c) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy
o společnosti26), jde-li o závazek větší než 50 000 000 Kč,
d) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského
závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 25 000 000 Kč,
e) o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního
města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního
fondu a s výjimkou poskytování dotací v době trvání krizového stavu25) , mimořádného
opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního
opatření a v souvislosti s nimi,
f) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1
000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření
veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního
rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním
městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání
krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku
nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
g) o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 50 000 000 Kč,
h) o zastavení nemovitých věcí,
i) o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských
sítí a pozemních komunikací,
j) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností,
nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 25 000
000 Kč,
k) o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší
než 10 000 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování
ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
l) o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 25 000 000 Kč,
m) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 25 000
000 Kč,
n) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
o) nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby
k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
p) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města
Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva
stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku
nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo hlavního města Prahy
zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahy nebo primátorovi hlavního města
Prahy.
(4) Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci
v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního
města Prahy dle § 68 odst. 2.
(5) Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního
města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.
Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 60
(1) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svolává písemně a
se sdělením navrženého programu jednání primátor hlavního města Prahy, a to podle
potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.
(2) Primátor hlavního města Prahy je povinen svolat zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy na základě písemné žádosti alespoň jedné třetiny všech jeho
členů. Zasedání se v takovém případě musí konat nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy
byla doručena písemná žádost, která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního
města Prahy.
(3) Magistrát hlavního města Prahy informuje občany hlavního města
Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního
města Prahy na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní
před jeho konáním. Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy
v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném
systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo
jestliže se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření
při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní
se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy alespoň po dobu
2 dnů před jeho konáním; záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených
ve větě před středníkem, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže
byla informace zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva hlavního města
Prahy.
(4) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejné.
(5) Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy o slovo
člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno.
(6) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy
není zastupitelstvo hlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62), primátor hlavního
města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy ukončí a svolá jeho náhradní
zasedání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne ukončeného zasedání.
(7) Do lhůt stanovených v odstavcích 1, 2 a 6 se nezapočítává doba,
po niž se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření
při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
§ 60a
(1) Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva hlavního města
Prahy, může se člen zastupitelstva hlavního města Prahy účastnit jednání zastupitelstva
hlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro
přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na
jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva hlavního města
Prahy distančním způsobem. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má vždy právo
účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy osobně v místě, v němž se
zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy koná.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti
na jednání zastupitelstva hlavního města Prahy.
(3) O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy
distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje Magistrát
hlavního města Prahy v informaci podle § 60 odst. 3.
§ 61
(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města
Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy po uplynutí lhůty pro podání
návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do
15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo
na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním
z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu
zasedání předsedá zpravidla dosavadní primátor hlavního města Prahy, případně nejstarší
člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního
města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy. Na ustavujícím zasedání
zastupitelstva hlavního města Prahy se volí primátor hlavního města Prahy, náměstci
primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy.
(2) Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního
města Prahy nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo,
ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci
o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zveřejní ministerstvo
v rozsahu stanoveném v § 60 odst. 3 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své
úřední desce.
§ 62
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní
předpis jinak.19a)
§ 64
(1) Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví
a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města
Prahy.
(2) O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu
zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo hlavního města
Prahy.
§ 65
O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se pořizuje
zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva hlavního města
Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, průběh a výsledek
hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje primátor hlavního města Prahy nebo
náměstek primátora hlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno
pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu hlavního města
Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva hlavního města Prahy proti zápisu
rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
§ 66
Zastupitelstvo hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví
podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké
sněmovně.
§ 67
(1) Nastanou-li důvody pro nové volby,3) do doby, než bude zvoleno
zastupitelstvo hlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo
hlavního města Prahy. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu hlavního města
Prahy vykonávat působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu
a hospodaření podle něj, rozhodování podle § 59 odst. 2 písm. g), h) a u) až y) a
stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost Magistrátu hlavního města Prahy.
Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.
(2) Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahy postupovat
v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti
samostatné působnosti hlavního města Prahy na celém území hlavního města Prahy, vyzve
ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu.
Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí
a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.
(3) Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší
než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti tomuto
rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno
nové zastupitelstvo hlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti
hlavního města Prahy rada hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit
nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě
radě hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat
ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3,
s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahy. Do lhůty podle věty první se
nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový stav25),
mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární
opatření.
DÍL 2
Rada hlavního města Prahy
§ 68
(1) Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahy
v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního
města Prahy. Rada hlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva
hlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2) Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného
rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,
b) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem
hlavního města Prahy,
c) ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné
působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,
d) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí
členy zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy nebo
městskými částmi,
e) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
f) na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit
odbory Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního
města Prahy,
g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným
zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních
právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, a schvalovat
účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Prahou, sestavenou k
rozvahovému dni,
h) plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným akcionářem
nebo jediným společníkem,
i) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy,
jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
j) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního
města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti,
k) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
l) rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí
nepřesahujících 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám
a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z
prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím
zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované
v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí
jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
m) rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání
jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem
Prahou o hodnotě nižší než 25 000 000 Kč,
n) rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření
smlouvy o společnosti26), nejde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč,
o) rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí
ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 25 000
000 Kč,
p) rozhodovat o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující
50 000 000 Kč,
q) rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních
společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě nepřevyšující
25 000 000 Kč,
r) rozhodovat o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 25
000 000 Kč,
s) rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující
25 000 000 Kč,
t) rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující
18 měsíců,
u) rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy
zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez
právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků
na platy těchto zaměstnanců,
v) rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního
města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání
ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahy je neplatné.
(3) Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti
hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města
Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí; rada hlavního
města Prahy může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi hlavního města
Prahy nebo Magistrátu hlavního města Prahy; rada hlavního města Prahy může svěřit
městské policii hlavního města Prahy zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních
souvisejících s činností městské policie hlavního města Prahy.
(4) Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního
města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahy
může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
§ 69
(1) Rada hlavního města Prahy je volena zastupitelstvem hlavního města
Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor
hlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora hlavního města Prahy a další
členové rady hlavního města Prahy. Členové rady hlavního města Prahy musí být občany
České republiky.
(2) Je-li primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního
města Prahy odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá, přestává být i členem rady
hlavního města Prahy.
§ 69a
(1) Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona
i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení
nové rady hlavního města Prahy. Za zvolení nové rady hlavního města Prahy podle věty
první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady hlavního
města Prahy podle § 69 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení primátora hlavního města
Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy.
(2) Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je
rada hlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém
se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy, kromě
pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria
a schvalovat rozpočtová opatření19b).
(3) Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahy,
protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování,
vykonává rada hlavního města Prahy ode dne následujícího po dni, ve kterém končila
lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování,
do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního
města Prahy, pravomoci podle odstavce 2.
§ 70
(1) Rada hlavního města Prahy se schází ke svým schůzím podle potřeby.
Schůze rady hlavního města Prahy svolává primátor hlavního města Prahy. Schůze rady
jsou neveřejné. Rada hlavního města Prahy může k jednotlivým bodům svého jednání
přizvat i dalšího člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo jiné osoby.
(2) K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahy
je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3) Rada hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti
o jednání rady hlavního města Prahy.
(4) Stanoví-li tak předem jednací řád rady hlavního města Prahy, může
se člen rady hlavního města Prahy nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady
hlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro
přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na
schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady hlavního města Prahy distančním
způsobem. Člen rady hlavního města Prahy má vždy právo účastnit se schůze rady hlavního
města Prahy osobně v místě, v němž se schůze rady hlavního města Prahy koná.
(5) Rada hlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje
primátor hlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo
jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního města Prahy,
pořad schůze rady hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být pořízen do 15 dnů od jejího konání.
O námitkách člena rady hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší schůze
rady hlavního města Prahy. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být uložen
u Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí.
(6) Rada hlavního města Prahy podává pololetně na zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy zprávu o své činnosti.
§ 71
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního města
Prahy pod polovinu zákonného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního
města Prahy nebude doplněn alespoň na 6, vykonává její funkce až do doplnění počtu
zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v takovém
případě svěřit plnění úkolů rady hlavního města Prahy primátorovi hlavního města
Prahy.
DÍL 3
Primátor hlavního města Prahy
§ 72
(1) Primátor hlavního města Prahy je z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu
hlavního města Prahy.
(2) Primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek.
Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy nebo
rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení,
jinak jsou tato právní jednání neplatná.
(3) Primátor hlavního města Prahy
a) spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy podepisuje právní
předpisy hlavního města Prahy,
b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele
Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního
města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c) ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,
d) stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu
hlavního města Prahy,
e) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního
města Prahy,
f) zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními
přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahy,
g) vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon nestanoví jinak,
h) vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy,
pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahy,
i) plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem,
j) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle
zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva hlavního města
Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy.
(4) Primátor hlavního města Prahy svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva
hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy, podepisuje spolu s ověřovateli
zápis z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zápis z jednání rady hlavního
města Prahy.
(5) Primátor hlavního města Prahy je oprávněn požádat Policii České
republiky o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.
Policie České republiky je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v
tom nebrání jiné zákony.
§ 72a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona
o integrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování
jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahy vztahuje krizový
stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné
veterinární opatření, může primátor hlavního města Prahy rozhodovat v záležitostech
podle § 68 odst. 3 namísto rady hlavního města Prahy, popřípadě zastupitelstva hlavního
města Prahy, pokud si podle § 59 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem
vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou hlavního města Prahy
podle § 68 odst. 3.
§ 73
Primátor hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního
města Prahy, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu
zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, které je povinno usnesení rady hlavního
města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
§ 74
(1) Primátora hlavního města Prahy zastupuje náměstek primátora hlavního
města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může zvolit více náměstků primátora
hlavního města Prahy.
(2) Náměstkům primátora hlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního
města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v
samostatné působnosti hlavního města Prahy.
§ 75
Dosavadní primátor hlavního města Prahy v období ode dne voleb do zastupitelstva
hlavního města Prahy do zvolení nové rady hlavního města Prahy podle § 69a vykonává
pravomoci primátora hlavního města Prahy podle § 72; v tomto období vykonává své
pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy. Nevykonává-li dosavadní
primátor hlavního města Prahy své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní
náměstek primátora hlavního města Prahy, a je-li dosavadních náměstků primátora hlavního
města Prahy více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo hlavního
města Prahy zastupováním primátora hlavního města Prahy, jinak ten, kterého pověřil
dosavadní primátor hlavního města Prahy.
§ 76
(1) Primátor hlavního města Prahy má právo užívat při významných příležitostech
a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak
a po obvodu odznaku je uveden název "Česká republika".
(2) Rada hlavního města Prahy může stanovit, ve kterých případech může
tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo ředitel Magistrátu
hlavního města Prahy.
DÍL 4
Výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města
Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy
§ 77
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány
pro jednotlivé úseky své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory
zastupitelstvu hlavního města Prahy, popřípadě radě hlavního města Prahy ve věcech
jí svěřených.
(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy volí předsedu výboru z řad členů
zastupitelstva hlavního města Prahy, členy výboru z řad členů zastupitelstva hlavního
města Prahy a občanů hlavního města Prahy a tajemníka výboru z řad zaměstnanců hlavního
města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy.
(3) Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo hlavního města
Prahy. Rada hlavního města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v rozsahu své působnosti
svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy. Ze své činnosti odpovídají
výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy; radě hlavního města Prahy jen v rámci
jí vymezené působnosti.
(4) Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního města Prahy tak,
aby byl vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
(5) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů
výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.
§ 78
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje vždy výbor finanční,
výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2) Pokud v územním obvodu hlavního města Prahy žije podle posledního
sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlavního města Prahy hlásících se k národnosti jiné
než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahy výbor pro národnostní menšiny,
pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny33). Nejméně
polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku
nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(3) Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být primátor hlavního
města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, ředitel Magistrátu hlavního
města Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na Magistrátu hlavního
města Prahy.
(4) Finanční výbor
a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními
prostředky hlavního města Prahy,
b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo
hlavního města Prahy.
(5) Kontrolní výbor
a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a
rady hlavního města Prahy,
b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory
a Magistrátem hlavního města Prahy na úseku samostatné působnosti,
c) plní další
kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(6) Výbor pro výchovu a vzdělávání
a) posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy
a vzdělávání v hlavním městě Praze,
b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými
zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Praha zřizuje,
c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací a návratných finančních
výpomocí v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol,
školských zařízení a předškolních zařízení, které hlavní město Praha zřizuje,
e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří
zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(7) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly,
jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků.
Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(8) Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního města Prahy; k zápisu
připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
DÍL 5
Magistrát hlavního města Prahy
§ 81
(1) Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "Magistrát") tvoří ředitel
Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do tohoto orgánu. V
čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem zaměstnancům hlavního
města Prahy do Magistrátu zařazeným.
(2) Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy plní úkoly
uložené zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahy. Magistrát
rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním
zákonem21).
(3) Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy,
není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy.
Magistrát
a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním
řízení nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, pokud není zákonem
tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,
b) řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí; k tomu
organizuje a provádí kontroly na vybraných úsecích přenesené působnosti úřadů městských
částí, vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě nedostatků přijímá potřebná opatření,
c) projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 33a),
d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému
Magistrátu a úřadů městských částí kompatibilního s informačními systémy veřejné
správy,
e) podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu
a úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,
f) kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských
částí v přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,
g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
(4) Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních jednotek
a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační řád. Základními organizačními
jednotkami jsou odbory, které se dále člení na oddělení. Sekretariáty členů rady
hlavního města Prahy jsou zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny
pro výkon a zabezpečení určitých činností do vyšších organizačních jednotek.
(5) Ředitel Magistrátu
a) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního
města Prahy, radou hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy,
b)
stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města
Prahy zařazeným do Magistrátu,
c) jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy
své zástupce,
d) vydává svým nařízením zejména pracovní řád, spisový řád a skartační
řád Magistrátu,
e) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních
právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,
f) zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města
Prahy s hlasem poradním.
(6) Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi městské části návrh
na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve stanoveném termínu
a rozsahu zjednána náprava na základě přijatého opatření podle odstavce 3 písm. b).
Takový návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97 odst.
2.
(7) Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené
působnosti hlavního města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi hlavního
města Prahy.
(8) Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách
a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora
a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části.
DÍL 6
§ 82
Označování listin
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahy se v záhlaví
označují uvedením slov "Hlavní město Praha". Dále se v záhlaví uvede označení orgánu,
který písemnost vyhotovil, a to slovy "Zastupitelstvo hlavního města Prahy", "Rada
hlavního města Prahy", "Primátor hlavního města Prahy", "Magistrát hlavního města
Prahy" s přesným označením odboru nebo "Zvláštní orgán hlavního města Prahy" s přesným
označením druhu zvláštního orgánu.
(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města
Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní
město Praha" s malým znakem hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti hlavního města Prahy vyhotovená
orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní město Praha" s
malým státním znakem.
HLAVA IX
ORGÁNY MĚSTSKÉ ČÁSTI
DÍL 1
Zastupitelstvo městské části
§ 87
(1) Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva městské
části.
(2) Slib člena zastupitelstva městské části zní: "Slibuji věrnost České
republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě,
v zájmu městské části a jejích občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky."
(3) Na postavení a jednání zastupitelstva městské části a na práva a
povinnosti jeho členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a
jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a na práva a povinnosti členů zastupitelstva
hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zastupitelstva
městské části se použije ustanovení vztahující se na rozhodování zastupitelstva hlavního
města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(4) Odměna uvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako
součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto
zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.
(5) Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva městské části
se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze
č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.
(6) Za základnu pro výpočet odměny od 1. ledna do 31. prosince kalendářního
roku se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců
v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku
podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího
kalendářního roku.
(7) Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 6 vyhlašuje ministerstvo
sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(8) Při určení výše odměny člena zastupitelstva městské části se vychází
z počtu obyvatel městské části39), kteří byli hlášeni v městské části k trvalému
pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva
městské části.
(9) Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva městské
části hlášených v městské části k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve
srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 8 počet obyvatel městské části
o více než 20 % tak, že současně dojde ke změně zařazení městské části ve velikostní
kategorii městských částí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, náleží od 1. ledna
tohoto kalendářního roku
a) uvolněnému členovi zastupitelstva městské části odměna ve výši
odpovídající velikostní kategorii městské části,
b) neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části dosavadní odměna,
pokud nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii městské
části, jinak mu přísluší odměna v maximální výši.
(10) Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 88
(1) Počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období
stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev
v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet
členů zastupitelstva městské části podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci
2.
(2) Zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů zastupitelstva
městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu městské
části. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části
a) do 500 obyvatel 5 až 9 členů, b) nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů, c) nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů, d) nad 10 000 do 30 000 obyvatel 15 až 25 členů, e) nad 30 000 do 70 000 obyvatel 25 až 35 členů, f) nad 70 000 obyvatel 35 až 45 členů.
(3) Počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, se
oznámí na úřední desce11a) úřadu městské části a případně též jiným způsobem v místě
obvyklým nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
(4) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části
je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(5) Dojde-li ke sloučení městských částí, stanoví počet členů zastupitelstva
městské části, který má být zvolen, Magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení
počtu členů zastupitelstva městské části se postupuje podle odstavce 2 obdobně.
nadpis vypuštěn
§ 89
(1) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat ve věcech
jemu svěřených tímto nebo zvláštním zákonem. Dále je zastupitelstvu městské části
vyhrazeno
a) volit starostu městské části, místostarostu (místostarosty)
městské části a další členy rady městské části a odvolávat je z funkce,
b) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva městské
části uvolněni,
c) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva městské
části za měsíc,
d) vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního
města Prahy,
e) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy,
f) vyjadřovat se k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahy,
g) schvalovat strategii rozvoje městské části v souladu se strategií
rozvoje hlavního města Prahy,
h) schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části,
i) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy městské části,
j) zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky
jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny,
společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny,
včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti městské části v již založených nebo zřízených
právnických osobách,
k) rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi,
jakož i územními samosprávnými celky a o formě této spolupráce,
l) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části,
m) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny městské části,
n) rozhodovat o zrušení usnesení rady městské části, jehož výkon
starosta městské části pozastavil podle § 102,
o) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti
s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57
a o plněních pro členy zastupitelstva městské části podle § 58c,
p) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva
městské části,
q) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám,
které nejsou členy zastupitelstva městské části, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva
městské části, komisí rady městské části a zvláštních orgánů městské části,
r) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi městskou
částí a členem zastupitelstva městské části.
(2) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto
právních jednáních, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny:
a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o
převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy
o společnosti26) orgány městské části,
b) o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250
000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních
smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým
organizacím zřízeným městskou částí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci
poskytované v době trvání krizového stavu25) , mimořádného opatření při epidemii
nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti
s nimi,
c) o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do
obchodních společností a svazků,
d) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s
výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
e) o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí,
f) o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší
než 250 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování
ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
g) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
h) o vzdání se práva, prominutí dluhu a úplatném postoupení pohledávky
vyšší než 500 000 Kč,
i) o zastavení nemovitých věcí,
j) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 500
000 Kč,
k) o dohodách o splátkách s lhutou splatnosti delší než 18 měsíců,
l) nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby
k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy,
m) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města
Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva
stavby hlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku
nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo městské části zcela
nebo zčásti svěřit radě městské části nebo starostovi městské části.
(3) Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné
vyhlášky.
(4) Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách přenesené působnosti,
jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 92
(1) Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva
městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je Magistrát do 15
dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.
(2) Starosta městské části je povinen svolat zasedání zastupitelstva
městské části též na základě písemné žádosti primátora hlavního města Prahy.
(3) Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6 měsíců
tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je zastupitelstvo hlavního města Prahy.
Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k Městskému soudu v Praze.22)
Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce
městské části (§ 93), zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti městské části rada
městské části; není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské části. V tomto případě
radě městské části, a není-li zřízena, ani starostovi městské části nepřísluší rozhodovat
ve věcech vyhrazených zastupitelstvu městské části podle § 89 s výjimkou schválení
rozpočtu městské části.
(4) Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské části
postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum
v záležitosti samostatné působnosti městské části hlavního města Prahy na území městské
části hlavního města Prahy, vyzve primátor hlavního města Prahy zastupitelstvo městské
části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části
neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí
může městská část podat žalobu k soudu.22)
§ 93
(1) Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské části, pokud
a) se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva
městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské části22a),
b) zanikne mandát všem členům zastupitelstva městské části a na uprázdněné
mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c) dojde ke sloučení městských částí.
(2) Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti
podle § 89 odst. 1 písm. h), § 94 odst. 2 a 3, § 97 až § 99. Správce městské části
stanoví pravidla rozpočtového provizoria22b). Správce městské části zastupuje městskou
část navenek a je v čele úřadu městské části. Správce městské části svolává ustavující
zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části.
(3) Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce městské části. Osobní
a věcné výdaje spojené s výkonem funkce správce městské části hradí hlavní město
Praha.
(4) Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově
zvoleného zastupitelstva městské části. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské
části podá správce městské části zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření
a majetku městské části.
DÍL 2
Rada městské části
§ 94
(1) Na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti
jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a
na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno
jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující
se na rozhodování rady hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno
jinak.
(2) Radě městské části je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,
b) na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory
úřadu městské části a schvalovat organizační řád úřadu městské části,
c) na návrh tajemníka úřadu městské části jmenovat a odvolávat vedoucí
odborů úřadu městské části; jmenování nebo odvolání vedoucího odboru bez návrhu tajemníka
úřadu městské části je neplatné,
d) stanovit celkový počet zaměstnanců městské části zařazených do
úřadu městské části a do zařízení městské části bez právní subjektivity,
e) prohlašovat náhradníka za člena zastupitelstva městské části na
uprázdněný mandát,
f) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí
členy zastupitelstva městské části, komisemi rady městské části,
g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným
zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních
právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části,
h) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem
městské části.
(3) Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné
působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části
nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí; rada městské části může
tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi městské části nebo úřadu městské
části.
(4) Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené působnosti, jen
stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 95
(1) Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů,
přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části.
Rada městské části se nevolí v městských částech, kde zastupitelstvo městské části
má méně než 15 členů.
(2) V městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její
funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm. b), d) a e);
tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.
§ 96
(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady městské
části pod polovinu stanoveného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva městské
části nebude doplněn alespoň na polovinu stanoveného počtu, vykonává její funkce
až do doplnění počtu zastupitelstvo městské části. Zastupitelstvo městské části může
v takovém případě svěřit plnění úkolů rady městské části starostovi městské části.
(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva
městské části pod spodní hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na uprázdněné mandáty
nenastoupí náhradníci, končí činnost rady městské části uplynutím 30 dnů od uprázdnění
mandátů v zastupitelstvu městské části.
(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady městské
části jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části, aniž počet členů zastupitelstva
městské části poklesne pod 11, plní rada městské části nadále své funkce.
§ 96a
(1) Rada městské části vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po
ukončení funkčního období zastupitelstva městské části až do zvolení nové rady městské
části nebo do zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části v případě,
že se rada městské části nevolí. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně.
Za zvolení nové rady městské části podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční
většiny počtu členů rady městské části, který má být volen podle § 95 odst. 1, jestliže
došlo ke zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části.
(2) V městských částech, v nichž rada městské části nebyla před ukončením
funkčního období zastupitelstva městské části volena, vykonává její pravomoci v období
podle odstavce 1 dosavadní starosta městské části v rozsahu podle § 95 odst. 2. Ustanovení
§ 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně.
DÍL 3
Starosta městské části
§ 97
(1) Na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a
povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na
práva a povinnosti primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak.
Na rozhodování starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se
na rozhodování primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno
jinak.
(2) Starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské
části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho plat podle zvláštních
právních předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu
městské části bez předchozího souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.
§ 98
Starosta městské části je oprávněn při zabezpečování místních záležitostí
veřejného pořádku městské části požádat o součinnost Policii České republiky nebo
městskou policii hlavního města Prahy. Policie České republiky nebo městská policie
hlavního města Prahy je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom
nebrání jiné zákony.
§ 99
(1) Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání zastupitelstva
hlavního města Prahy s hlasem poradním; na zasedání zastupitelstva hlavního města
Prahy mu musí být uděleno slovo, jedná-li se o záležitosti příslušné městské části.
Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání rady hlavního města Prahy,
jedná-li se o návrh podaný městskou částí.
(2) Starostu městské části zastupuje místostarosta městské části. Zastupitelstvo
městské části může zvolit více místostarostů městské části.
§ 99a
Dosavadní starosta městské části v období ode dne voleb do zastupitelstva
městské části do zvolení nového starosty městské části nebo místostarosty městské
části, a jde-li o městskou část, v níž je volena rada městské části, až do zvolení
nové rady městské části podle § 96a, vykonává pravomoci starosty městské části; v
tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta městské části. Nevykonává-li
dosavadní starosta městské části své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní
místostarosta městské části, a je-li dosavadních místostarostů městské části více,
ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo městské části zastupováním
starosty městské části, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta městské části.
DÍL 4
Výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části a zvláštní
orgány městské části
§ 100
(1) Na postavení a jednání výborů zastupitelstva městské části a zvláštních
orgánů městské části a na jejich práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení
vztahující se na postavení a jednání a práva a povinnosti výborů zastupitelstva hlavního
města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak.
Na rozhodování zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující
se na rozhodování zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem
stanoveno jinak.
(2) Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor kontrolní a výbor
finanční.
DÍL 5
Úřad městské části
§ 103
Na postavení a jednání úřadu městské části na práva a povinnosti, tajemníka
a zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části se obdobně použijí
ustanovení vztahující se na postavení a jednání Magistrátu, na práva a povinnosti
ředitele Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu,
není-li stanoveno zákonem jinak. Na rozhodování úřadu městské části se obdobně použijí
ustanovení vztahující se na rozhodování Magistrátu, není-li zákonem nebo Statutem
stanoveno jinak.
§ 104
(1) Úřad městské části tvoří starosta, místostarosta (místostarostové),
tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci městské části
zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena,
vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je
svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo obce s
rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V čele
úřadu městské části je starosta.
(2) Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o zřízení funkce tajemníka
úřadu městské části. Za plnění uložených úkolů je tajemník úřadu městské části odpovědný
starostovi městské části.
(3) Úřad městské části vykonává přenesenou působnost městské části, není-li
zákonem svěřena jiným orgánům městské části.
DÍL 6
Označování listin
§ 105
(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány městských částí se v záhlaví
označují uvedením slov "Městská část" a názvem městské části. Dále se v záhlaví uvede
označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy "Zastupitelstvo městské části",
"Rada městské části", "Starosta městské části", "Úřad městské části" s přesným označením
odboru nebo "Zvláštní orgán městské části" s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části
vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem
městské části, s malým znakem městské části, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna
rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti městské části vyhotovená orgány městské
části se opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem městské části s malým
státním znakem.
HLAVA X
DOZOR
DÍL 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek hlavního města
Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné
působnosti
§ 106
(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy zákonu,
vyzve ministerstvo hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město
Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná,
rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost
obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí
ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu
městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního
města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení
účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co
obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(2) V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky hlavního města
Prahy s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost
bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního
města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze.
Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání
nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě,
ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního
města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání
nápravy.
(3) Nezjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu ve stanovené
lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad,
podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu soudu
návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy. Je-li proti rozhodnutí
ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu
soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut.
Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí
ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy
pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahy nápravu před rozhodnutím
Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto
skutečnost Ústavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení
účinnosti obecně závazné vyhlášky zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města
Prahy o zjednání nápravy.
§ 107
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města
Prahy v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a
nejde-li o obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahy, vyzve ministerstvo hlavní
město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy
nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná,
pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu
hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného
opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení
rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně
stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán
hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání
nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního
města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti se zákonem může
ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání
nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního
města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva
hlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze
lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu
ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně
poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je
i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy ve stanovené lhůtě
nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad,
podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu
návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města
Prahy v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce
1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode
dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud
tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení
výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné
působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy před rozhodnutím soudu
o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost
soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti
zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož
přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy
v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5) Ministerstvo nerozhodne o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, jestliže
již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor
nebo kontrola výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy upraveny zvláštním
právním předpisem23).
DÍL 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení hlavního města Prahy a usnesení,
rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti
§ 108
(1) Odporuje-li nařízení hlavního města Prahy zákonu nebo jinému právnímu
předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní
město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy
nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému
ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne věcně příslušné ministerstvo
nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení hlavního
města Prahy. Účinnost nařízení hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení
rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu
hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad
v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li
příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti
nařízení hlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města
Prahy o zjednání nápravy.
(2) V případě zřejmého rozporu nařízení hlavního města Prahy s lidskými
právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední
správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost
nařízení hlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Praze. Věcně příslušné
ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu
městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního
města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední
správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy
zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(3) Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu ve stanovené
lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů
ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu soudu návrh na zrušení nařízení hlavního
města Prahy. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví,
rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu
o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy
rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
(4) Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy před rozhodnutím Ústavního
soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Praha neprodleně tuto
skutečnost Ústavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu
správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí
o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy zruší do 15 dnů od doručení
sdělení hlavního města Prahy o zjednání nápravy.
§ 109
(1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního
města Prahy v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích
též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného
ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrole výkonu
přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní
úřad hlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Praha nápravu
do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu
správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný
ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního
města Prahy zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti informuje Magistrát.
(2) V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo
jiného opatření orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti se zákonem může
věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí
nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání
nápravy.
DÍL 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů
městských částí hlavního města Prahy
§ 110
(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části
v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví
Magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské
části v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Magistrátu městské
části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městské části lhůtu ke zjednání nápravy,
která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městské části nápravu
ve stanovené lhůtě, Magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení
městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné
opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2) Nezjedná-li příslušný orgán městské části ve stanovené lhůtě nápravu
nebo Magistrátu sdělí, že nápravu nezjedná, podá Magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí
návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v
samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení
zastaví, pozbývá rozhodnutí Magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí
nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti platnosti dnem,
kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3) Zjedná-li příslušný orgán městské části před rozhodnutím soudu nápravu,
sdělí městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a Magistrátu. Magistrát své rozhodnutí
o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části
v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu
městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4) Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření
orgánu městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno;
v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních
předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor
nebo kontrola výkonu samostatné působnosti obcí upraveny zvláštním právním předpisem23).
(6) Postup Magistrátu podle odstavců 1 až 4 je výkonem přenesené působnosti.
§ 111
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v
přenesené působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, usnesením
vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením Magistrátu přijatým při
kontrole výkonu přenesené působnosti, Magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení,
rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v přenesené působnosti informuje
úřad městské části. Postup Magistrátu je výkonem přenesené působnosti.
DÍL 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 112
(1) Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po
dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení,
rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti.
(2) Městská část vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městské části
po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje
usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti.
(3) Hlavní město Praha na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení,
rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti. Hlavní
město Praha na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému
ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města
Prahy v přenesené působnosti.
(4) Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí
a jiná opatření orgánů městské části v samostatné působnosti. Městská část na požádání
zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části
v přenesené působnosti.
(5) Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahy
a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahy
nebo městské části v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí,
s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(6) Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů
hlavního města Prahy nebo městské části učiněné podle správního řádu nebo podle daňového
řádu.
HLAVA XI
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 113
nadpis vypuštěn
(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné
působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy ministerstvo a výkon přenesené působnosti
svěřené orgánům hlavního města Prahy věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední
správní úřady.
(2) Magistrát v přenesené působnosti kontroluje výkon samostatné a přenesené
působnosti svěřené orgánům městských částí.
(3) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné
správy uvedených v odstavcích 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány hlavního města
Prahy a městských částí dodržují
a) při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy,
s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b) při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v
jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření
příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 114
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Hlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu
nedostatků zjištěných kontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2) Požádá-li hlavní město Praha nebo městská část o doporučení opatření
k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu
o kontrole.
(3) Primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo
starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrole
zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části na jeho nejbližším zasedání
konaném po ukončení kontroly. V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup
hlavního města Prahy nebo městské části, přijme hlavní město Praha nebo městská část
opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontrolou
zjištěných nedostatků.
(4) Informaci o přijatých nápravných opatřeních hlavní město Praha nebo
městská část vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části po dobu nejméně
15 dnů.
(5) Hlavní město Praha informuje ministerstvo o splnění povinností stanovených
v odstavcích 1, 3 a 4. Městská část informuje Magistrát o splnění povinností stanovených
v odstavcích 1, 3 a 4.
§ 115
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města
Prahy nebo městských částí jedná za tyto orgány v případě Magistrátu ředitel Magistrátu
nebo jím pověřená osoba, v případě úřadu městské části tajemník úřadu městské části
nebo jím pověřená osoba, v případě ostatních orgánů hlavního města Prahy primátor
hlavního města Prahy nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů městské
části starosta městské části nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných
kontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA XII
VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE
§ 118
(1) Ministerstvo ve vztahu k hlavnímu městu Praze v oblasti přenesené
působnosti hlavního města Prahy
a) koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev
a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti hlavního
města Prahy,
b) ve
spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol
na vybraných úsecích přenesené působnosti hlavního města Prahy, vyhodnocuje jejich
výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
c) organizuje porady s ředitelem
Magistrátu.
(2) Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy je hlavní město
Praha podřízeno příslušnému ministerstvu.
(3) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží oblasti přenesené
působnosti hlavního města Prahy,
a) řídí v rámci zákonů výkon přenesené působnosti
hlavního města Prahy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic
a instrukcí,
b) přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaná ve správním
řízení.
(4) Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaných ve
správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu.
ČÁST DRUHÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 119
(1) Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování
a) hlavního města
Prahy a městských částí podle § 29 a 30,
b) hlavního města Prahy a městských částí
o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob
v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské
části, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají
správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní
výkon rozhodnutí.
§ 119a
(1) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného
do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují řediteli
příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující vyloučení ředitele odboru
Magistrátu se oznamují řediteli Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti
oznamuje primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž
se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že zaměstnanec nebo
člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího
řízení.
(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských částí
zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů městských částí. V
městských částech, kde není zřízen odbor úřadu městské části nebo v nichž není zřízena
funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.
§ 119c
(1) Úkony podle občanského zákoníku27) spočívající v doporučení k uzavření
smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo
přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto
bytu činí Magistrát nebo úřad městské části v přenesené působnosti.
(2) Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem28) primátor hlavního
města Prahy, starosta městské části nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn
primátora hlavního města Prahy nebo starostu městské části zastupovat, zaznamenává
zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané
úkony a zařizuje úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3) Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku29) hlavním
městem Prahou nebo městskou částí je výkonem přenesené působnosti.
§ 121
(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998 se
považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební
období skončí dnem 14. listopadu 2002.
(2) Rada zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke
dni účinnosti tohoto zákona se stává radou hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(3) Primátor hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považuje za primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(4) Náměstci primátora hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni
účinnosti tohoto zákona se považují za náměstky primátora hlavního města Prahy podle
tohoto zákona.
(5) Magistrát hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považuje za Magistrát podle tohoto zákona. Tajemník Magistrátu hlavního
města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává ředitelem
Magistrátu podle tohoto zákona.
(6) Zvláštní orgány hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni
účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány hlavního města Prahy podle
tohoto zákona.
§ 122
(1) Městské části existující ke dni účinnosti tohoto zákona, včetně jejich
území, se považují za městské části podle tohoto zákona.
(2) Obvodní a místní zastupitelstva zvolená ve volbách v roce 1998 nebo
v následných nových volbách se stávají zastupitelstvy městských částí podle tohoto
zákona, jejichž volební období skončí 14. listopadu 2002.
(3) Obvodní a místní rady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto
zákona se stávají radami městských částí podle tohoto zákona.
(4) Starostové městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považují za starosty městských částí podle tohoto zákona.
(5) Zástupci starostů městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považují za zástupce starostů městských částí podle tohoto zákona.
(6) Obvodní a místní úřady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto
zákona se stávají úřady městských částí podle tohoto zákona. Tajemníci obvodních
a místních úřadů vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají
tajemníky úřadů městských částí podle tohoto zákona.
(7) Zvláštní orgány městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti
tohoto zákona se považují za zvláštní orgány podle tohoto zákona.
§ 123
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev městských
částí se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcích.3)
§ 124
Číslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto
zákona zůstává i nadále v platnosti.
§ 125
U správních řízení zahájených před účinností tohoto zákona se příslušnost
správních orgánů určí podle dosavadních právních předpisů.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha 1
Seznam katastrálních území v hlavním městě Praze
1. Benice 2. Běchovice 3. Bohnice 4. Braník 5. Břevnov 6. Březiněves 7. Bubeneč 8. Čakovice 9. Černý most 10. Čimice 11. Dejvice 12. Dolní Chabry 13. Dolní Měcholupy 14. Dolní Počernice 15. Dubeč 16. Ďáblice 17. Háje
18. Hájek u Uhříněvsi
19. Hloubětín 20. Hlubočepy 21. Hodkovičky 22. Holešovice 23. Holyně 24. Horní Měcholupy 25. Horní Počernice 26. Hostavice 27. Hostivař 28. Hradčany 29. Hrdlořezy 30. Chodov 31. Cholupice 32. Jinonice 33. Josefov 34. Kamýk 35. Karlín 36. Kbely 37. Klánovice 38. Kobylisy 39. Koloděje 40. Kolovraty 41. Komořany 42. Košíře 43. Královice 44. Krč 45. Křeslice 46. Kunratice 47. Kyje 48. Lahovice 49. Letňany 50. Lhotka 51. Libeň 52. Liboc 53. Libuš 54. Lipany 55. Lipence 56. Lochkov 57. Lysolaje 58. Malá Chuchle 59. Malá Strana 60. Malešice 61. Michle 62. Miškovice 63. Modřany 64. Motol 65. Nebušice
66. Nedvězí u Říčan
67. Nové Město 68. Nusle 69. Petrovice 70. Písnice 71. Pitkovice 72. Podolí 73. Prosek 74. Přední Kopanina 75. Radlice 76. Radotín 77. Ruzyně 78. Řeporyje 79. Řepy 80. Satalice 81. Sedlec 82. Slivenec 83. Smíchov 84. Sobín 85. Staré Město 86. Stodůlky 87. Strašnice 88. Střešovice 89. Střížkov 90. Suchdol 91. Šeberov 92. Štěrboholy 93. Točná 94. Troja 95. Třebonice 96. Třeboradice 97. Uhříněves
98. Újezd u Průhonic
99. Újezd nad Lesy 100. Veleslavín 101. Velká Chuchle 102. Vinohrady 103. Vinoř 104. Vokovice 105. Vršovice 106. Vysočany 107. Vyšehrad 108. Záběhlice 109. Zadní Kopanina 110. Zbraslav 111. Zličín 112. Žižkov
Příloha 2
Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstva hlavního města Prahy
a členů zastupitelstev městských částí
I-------------------I-------------------I-----------------------------------------------------------I----------------------------------------------------------------------------------------------I I Číslo řádku - I Počet obyvatel I Uvolnění členové zastupitelstva I Neuvolnění členové zastupitelstva I I velikostní I s trvalým pobytem I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I kategorie městské I na území dané I starosta, I místostarosta, I člen rady I předseda výboru I starosta, I místostarosta, I člen rady I předseda výboru I člen výboru I člen I I části a hl. m. I městské části I primátor I náměstek I (neuvedený I zastupitelstva, I primátor I náměstek I (neuvedený I zastupitelstva, I zastupitelstva, I zastupitelstva I I Praha I a hl. m. Praha I I primátora I ve sl. 1 I komise rady, I I primátora I ve sl. 5 I komise rady, I komise rady, I bez dalších I I I I I I a 2) I zvl. orgánu, I I I a 6) I zvláštního I zvláštního I funkcí I I I I I I I ostatní I I I I orgánu I orgánu I I I I I I I I uvolnění I I I I I I I I---------I---------I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I I I 1 I 2 I 3 I 4 I 5 I 6 I 7 I 8 I 9 I 10 I I---------I---------I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 1 I městská I do 300 I 1,211 I 1,065 I 0,944 I 0,823 I 0,726 I 0,654 I 0,145 I 0,073 I 0,061 I 0,036 I I---------I část I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 2 I I 301 -600 I 1,360 I 1,197 I 1,061 I 0,925 I 0,816 I 0,734 I 0,163 I 0,082 I 0,068 I 0,041 I I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I
I 3 I I 601 - 1 000 I 1,573 I 1,384 I 1,227 I 1,070 I 0,944 I 0,849 I 0,184 I 0,094 I 0,078 I 0,047 I I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 4 I I 1 001 - 3 000 I 1,751 I 1,541 I 1,365 I 1,190 I 1,051 I 0,945 I 0,205 I 0,105 I 0,088 I 0,053 I
I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 5 I I 3 001 - 5 000 I 1,868 I 1,644 I 1,457 I 1,270 I 1,121 I 1,009 I 0,224 I 0,112 I 0,093 I 0,056 I I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 6 I I 5 001 - 10 000 I 2,040 I 1,795 I 1,591 I 1,387 I 1,224 I 1,102 I 0,245 I 0,122 I 0,102 I 0,061 I I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 7 I I 10 001 - 20 000 I 2,211 I 1,946 I 1,724 I 1,503 I 1,326 I 1,194 I 0,265 I 0,133 I 0,111 I 0,066 I I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 8 I I 20 001 - 50 000 I 2,413 I 2,123 I 1,882 I 1,641 I 1,448 I 1,303 I 0,290 I 0,145 I 0,121 I 0,072 I I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 9 I I 50 001 - 100 000 I 2,621 I 2,307 I 2,045 I 1,782 I 1,573 I 1,415 I 0,315 I 0,157 I 0,131 I 0,079 I I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 10 I I 100 001 - 200 000 I 2,845 I 2,504 I 2,219 I 1,935 I 1,707 I 1,536 I 0,341 I 0,171 I 0,142 I 0,085 I I---------I I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I 11 I I nad 200 000 I 3,451 I 3,037 I 2,691 I 2,346 I 2,070 I 1,863 I 0,414 I 0,207 I 0,173 I 0,104 I I---------I---------I-------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I I hl. m. Praha I 3,995 I 3,516 I 3,196 I 2,717 I 2,397 I 2,158 I 0,479 I 0,280 I 0,240 I 0,200 I I---------------------------------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------I----------------I------------I-----------------I-----------------I----------------I
Vybraná ustanovení novel
Čl.VI zákona č. 234/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy,
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
2. Řízení o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu
hlavního města Prahy v samostatné působnosti, zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Kontrola výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy, zahájená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení u soudu
věcně příslušného podle tohoto zákona, dokončí se řízení podle dosavadních právních
předpisů.
Čl.LVII zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Byl-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněný člen
zastupitelstva městské části hlavního města Prahy uznán dočasně práce neschopným
nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve snížené výši
mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek,
ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
Čl. XXIV zákona č. 347/2010 Sb.
zrušen
Čl. XXI zákona č. 364/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena
před 1. lednem 2014 a trvá ještě v roce 2014, náleží uvolněnému členu zastupitelstva
hlavního města Prahy nebo uvolněnému členu zastupitelstva městské části hlavního
města Prahy měsíční odměna podle § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném
ke dni 31. prosince 2013.
Čl. XX zákona č. 239/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Schvalování účetní závěrky podle § 59 odst. 2 písm. e) a § 68 odst. 2 písm.
g) zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se poprvé provede za účetní období roku 2012.
Čl. XLIII zákona č. 303/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Údaje a dokumenty dosud vedené u krajského úřadu v registru zájmových sdružení
právnických osob, které se týkají dobrovolných svazků obcí, se dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona stávají součástí rejstříku svazků obcí, který je veden u krajského
úřadu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. VI zákona č. 106/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud orgán hlavního města Prahy nebo orgán městské části rozhodl přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona o majetkoprávním jednání, posoudí se splnění podmínek
pro toto jednání, které jsou stanoveny zákonem o hlavním městě Praze, podle zákona
o hlavním městě Praze ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.VI zákona č. 99/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona vykonává funkci člena zastupitelstva hlavního města Prahy,
do které byl zvolen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží namísto odchodného
podle zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
odměna při skončení funkčního období podle zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části, který vykonává funkci
starosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva městské části, kteří ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona vykonávají funkci člena zastupitelstva městské části, do
které byli zvoleni přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží namísto odchodného
podle zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
odměna při skončení funkčního období podle zákona č. 131/2000 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XVI zákona č. 32/2019 Sb.
Přechodné ustanovení
Odměna v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény člena
zastupitelstva hlavního města Prahy, která vznikla před účinností tohoto zákona a
trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních právních předpisů.
Čl.VI zákona č. 418/2023 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Dobrovolný svazek obcí je povinen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona podat příslušnému úřadu návrh na zápis obcí, které jsou ke dni podání návrhu
členy dobrovolného svazku obcí, do rejstříku svazků obcí spolu s údajem o dni vzniku
členství.
2. Základnu pro výpočet odměny v roce 2024 vyhlásí na základě údaje Českého
statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců
v národním hospodářství dosažené za první pololetí roku 2023 známého k 1. říjnu 2023
Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů do 30 dnů od tohoto dne nebo ode dne
vyhlášení tohoto zákona, podle toho, který den nastane později.
1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných
celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
1a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých
zákonů (zákon o finanční kontrole).
2) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů.
3) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění
některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
4) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
6) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
6a) § 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
11) Například zákon č. 40/1964 Sb., zákon č. 513/1991 Sb.
11a) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných
celků a dobrovolných svazků obcí.
11a) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č.
29/2000 Sb.
13) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992
Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění
zákona č. 89/1996 Sb.
19a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých
zákonů.
19b) § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů.
20) § 214 a násl. občanského zákoníku.
21) Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
22) § 250l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
22a) § 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí
a o změně některých zákonů.
22b) § 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.
23) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně
některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků
a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
24) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
27) § 3075 občanského zákoníku.
28) § 1543 občanského zákoníku.
29) § 471 odst. 3 občanského zákoníku.
30) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
31) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon
o obchodních korporacích).
32) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších
předpisů.
33) § 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin
a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
34) § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů.
35) § 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
36) § 11a odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37) Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných
dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných
číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
40) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných
celků a některých správních úřadů.
41) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.