137/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 17. března 2004
o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní
hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
Změna: 602/2006 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona
č. 274/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 7 odst. 1, § 20 písm. d), § 23
odst. 3 a § 24 odst. 1 písm. c) až e) a g) a odst. 2 zákona:
ČÁST 1
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy
Evropských společenství1)
a) některé podmínky uvádění pokrmů do oběhu,
b) některé podmínky značení pokrmů,
c) základní podmínky pro přípravu a podávání pokrmů v rámci zdravotních
a sociálních služeb,
d) způsob stanovení kritických bodů a jejich evidence,
e) postup při odběru a uchovávání vzorků vyrobených pokrmů a
f) zásady osobní a provozní hygieny pro výkon činností epidemiologicky
závažných.
(2) Minimální hygienické požadavky a zásady pro provozování stravovacích
služeb, minimální požadavky na provozovny stravovacích služeb a mikrobiologické požadavky
na potraviny stanoví přímo použitelné předpisy Evropských společenství1).
ČÁST 2
HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA STRAVOVACÍ SLUŽBY
HLAVA II
HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PŘÍPRAVU A VÝROBU POKRMŮ, JEJICH ROZVOZ, PŘEPRAVU,
SKLADOVÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A UVÁDĚNÍ DO OBĚHU
§ 25
Podmínky uvádění pokrmů do oběhu
Pokrmy nevydané ve lhůtě, která byla určena osobou provozující stravovací
službu v rámci postupů založených na zásadách kritických bodů, nelze dále skladovat,
opakovaně ohřívat ani dodatečně zchlazovat nebo zmrazovat. Teplé pokrmy se uvádějí
do oběhu tak, aby se dostaly ke spotřebiteli co nejdříve, a to za teploty nejméně
+60 stupňů C. Teplým pokrmem se pro účely této vyhlášky rozumí potravina kuchyňsky
upravená ke konzumaci v teplém stavu nebo udržovaná v teplém stavu po dobu uvádění
do oběhu, rozvozu nebo přepravy.
§ 37
Označování rozpracovaných pokrmů, polotovarů, cukrářských výrobků a pokrmů
(1) Teplé pokrmy, dodávané mimo provozovnu, a zchlazené a zmrazené pokrmy
ve víceporcovém balení se označují obchodní firmou nebo názvem výrobce a jeho sídlem,
jde-li o právnickou osobu, nebo místem podnikání, jménem, popřípadě jmény a příjmením,
jde-li o fyzickou osobu; názvem pokrmu, údajem o množství porcí, datem výroby a datem
spotřeby u zchlazených a zmrazených pokrmů a hodinou spotřeby u teplých pokrmů. Dietní
pokrmy se označují druhem diety. Jde-li o zchlazené nebo zmrazené pokrmy, musí výrobce
uvést na obalu nebo dodacím listu skladovací podmínky a způsob ohřevu. Zchlazeným
pokrmem se pro účely této vyhlášky rozumí teplý nebo studený pokrm, který byl po
ukončení výroby neprodleně zchlazen na teplotu +4 stupně C a nižší ve všech částech
pokrmu; zmrazeným pokrmem se rozumí pokrm, který byl po ukončení výroby neprodleně
zmražen na teplotu -18 stupňů C a nižší ve všech částech pokrmu.
(2) Studené pokrmy a nebalené cukrářské výrobky, které jsou podávány v
rámci stravovací služby, se na skupinovém balení označují názvem, údajem o množství
porcí (kusů) a datem, popřípadě hodinou použitelnosti. Studeným pokrmem se pro účely
této vyhlášky rozumí potravina kuchyňsky upravená ke konzumaci za studena a uchovávaná
v chladu po dobu uvádění do oběhu, rozvozu nebo přepravy; cukrářským výrobkem se
rozumí výrobek, jehož základem je zpravidla pekařský výrobek, který je dohotoven
pomocí náplní, polev, ozdob a kusového ovoce, jakož i výrobek cukrářského charakteru
připravený z dehydratovaných směsí nebo jiných potravin (například pěny, šlehané
krémy, korpusy, želé, poháry).
(3) Na obalech jednotlivých porcí zchlazených nebo zmrazených pokrmů, balených
studených pokrmů a cukrářských výrobků uváděných do oběhu musí být vyznačena obchodní
firma nebo název výrobce a jeho sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání,
jméno, popřípadě jména a příjmení, jde-li o fyzickou osobu; název pokrmu, údaj o
jeho množství, datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti, údaj o teplotě skladování,
a jde-li o zchlazené a zmrazené pokrmy, též údaj o způsobu ohřevu. Jde-li o teplé
pokrmy v jednoporcovém balení, musí být spotřebitel vhodným způsobem informován o
názvu pokrmu a době spotřeby.
(4) Požádá-li spotřebitel při podávání pokrmů o jejich zabalení nebo dodání,
musí být vhodným způsobem informován o tom, že pokrm je určen k přímé spotřebě bez
skladování. Jde-li o nebalené cukrářské výrobky či studené pokrmy, musí podle jejich
charakteru informace pro spotřebitele obsahovat údaj o době použitelnosti, popřípadě
o skladovací teplotě.
(5) V provozovně vyrobené polotovary a rozpracované pokrmy musí být při
skladování vhodným způsobem označeny datem výroby a spotřeby. Při expedici ke zpracování
mimo provozovnu, ve které byly vyrobeny, se označují na obalu nebo dodacím listu
obchodní firmou nebo názvem výrobce a jeho sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo
místem podnikání, jménem, popřípadě jmény a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, a
vždy se uvedou skladovací podmínky. Polotovarem se pro účely této vyhlášky rozumí
kuchyňsky upravená potravina určená pouze k tepelnému zpracování; rozpracovaným pokrmem
se rozumí kuchyňsky opracovaná potravina ve všech fázích přípravy a výroby určená
k další kuchyňské úpravě před konzumací v teplém nebo studeném stavu.
(6) Na obalu zmrzlinové směsi vyrobené pro potřebu provozovny musí být
uveden název výrobku11), datum a přesný čas výroby. Je-li zmrzlinová směs rozvážena,
musí být na obalu výrobku uvedena obchodní firma nebo název výrobce a jeho sídlo,
jde-li o právnickou osobu, nebo místo podnikání a jméno a příjmení, jde-li o fyzickou
osobu, název výrobku11), údaj o jeho množství, datum výroby, datum spotřeby a údaj
o skladovací teplotě.
HLAVA III
STANOVENÍ KRITICKÝCH BODŮ A ODBĚR VZORKŮ
§ 38
Způsob stanovení kritických bodů a jejich evidence
(1) Kritické body se stanoví v písemné nebo elektronické podobě.
(2) Kritické body se evidují takto:
a) změny systému kritických bodů po dobu 1 roku,
b) monitorovací postupy v kritických bodech po dobu 14 dnů od data
výroby pokrmu, rozpracovaného pokrmu nebo polotovaru (dále jen "produkt"),
c) překročení kritických limitů a nápravná opatření po dobu 14 dnů
od data výroby produktu,
d) výsledky ověřování účinného fungování kritických bodů po dobu 1
roku.
HLAVA V
POŽADAVKY NA PŘÍPRAVU A PODÁVÁNÍ POKRMŮ V RÁMCI ZDRAVOTNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB
§ 46
Podmínky přípravy kojenecké stravy
(1) Pro přípravu kojenecké stravy lze používat jen vodu, která splňuje
požadavky stanovené pro balenou kojeneckou vodu nebo balenou stolní vodu, označenou
jako "vhodná pro přípravu kojenecké stravy a nápojů".
(2) Kojenecká strava pro denní krmení musí být připravována vždy jako čerstvá.
Lahvičky, do kterých se kojenecká strava plní, musí být sterilní; ihned po jejich
uzavření musí být distribuovány v krytých, hygienicky vyhovujících přepravkách. Pro
noční krmení lze mléčnou kojeneckou stravu uchovávat nejdéle 8 hodin, a to ve vyčleněné
chladničce při teplotě do +4 stupně C.
(3) Pro přepravu na dislokovaná pracoviště a pro noční krmení musí být
po naplnění lahviček kojenecká strava zchlazena na teplotu nejvýše +4 stupně C do
60 minut u hutné kojenecké stravy a do 30 minut u tekuté kojenecké stravy. Přepravní
obaly musí při distribuci zajistit teplotu stravy nejvýše +4 stupně C. Ohřev se provádí
v lahvičkách bezprostředně před krmením do teploty +37 stupňů C ve všech částech
pokrmu rovnoměrně v celém objemu stravy.
§ 47
Mateřské mléko
(1) Provozovatel banky mateřského mléka a sběrny mateřského mléka je povinen
zajistit jeho kvalitu a zdravotní nezávadnost. Bankou mateřského mléka je pracoviště
provádějící sběr, kontrolu zdravotní nezávadnosti, skladování a distribuci mateřského
mléka mimo vlastní zdravotnické zařízení. Sběrnou mateřského mléka je pracoviště
provádějící sběr, kontrolu zdravotní nezávadnosti a skladování mateřského mléka pouze
pro potřebu vlastního zdravotnického zařízení.
(2) Požadavky na manipulaci s mateřským mlékem:
a) čerstvé mateřské mléko bez pasterace (pouze matka pro vlastní dítě)
musí být skladováno při teplotě +4 stupně C a spotřebováno do 24 hodin,
b) v ostatních případech musí být mateřské mléko vždy pasterováno.
Pasterované mateřské mléko musí být skladováno při teplotě +4 stupně C a spotřebováno
do 48 hodin. Pasterace musí probíhat při teplotě nejméně +62,5 stupňů C po dobu 30
minut. Po pasteraci se mléko bez prodlení zchladí na teplotu +4 stupně C. Takto ošetřené
mléko musí být označeno datem pasterace a datem spotřeby,
c) kontrola zdravotní nezávadnosti mléka musí být prováděna před pasterací
a po pasteraci,
d) mražené pasterované mateřské mléko musí být skladováno při teplotě
-18 stupňů C a spotřebováno nejdéle do 3 měsíců. Zmrazení mléka na teplotu -18 stupňů
C musí být provedeno co nejrychleji a nejúčinněji. Takto ošetřené mléko musí být
označeno datem pasterace a datem spotřeby,
e) rozmrazování mateřského mléka je možno provádět
1. v chladicím
zařízení při teplotě nejvýše + 4 stupně C, nebo
2. pod studenou tekoucí vodou,
f) rozmrazené mléko musí být skladováno při teplotě +4 stupně C a musí
být spotřebováno nejdéle do 24 hodin od vyskladnění z mrazícího zařízení. K rozmrazování
nesmí být použito mikrovlnné zařízení. Rozmrazené mléko musí být označeno datem a
hodinou vyskladnění z mrazicího zařízení,
g) ohřev mateřského mléka se provádí ve vodní lázni do teploty +37
stupňů C. K ohřevu nesmí být použito mikrovlnné zařízení,
h) distribuce mateřského mléka musí být zajištěna tak, aby nedošlo
k porušení teplotního řetězce ošetřeného mléka,
i) mateřské mléko nespotřebované ve stanovené lhůtě, či jednou rozmrazené
se nesmí znovu mrazit, chladit a dále použít pro výživu kojenců a
j) při použití infuzní pumpy pro krmení nedonošených dětí se musí stříkačka
s mateřským mlékem měnit po 4 hodinách.
§ 48
Podmínky podávání pokrmů v rámci léčebného procesu, tekuté výživy ústy
a výživy aplikované gastrickou sondou
(1) Pokrmy v rámci léčebného procesu lze poskytovat v individuálním režimu
za předpokladu zachování jejich zdravotní nezávadnosti.
(2) Tekutou výživu podávanou ústy a výživu aplikovanou gastrickou sterilní
sondou je nutno připravovat na samostatném pracovišti stavebně odděleném od jiných
provozů.
(3) Tekutá výživa pro podávání ústy se připravuje a podává zásadně čerstvá.
Vztahují se na ni požadavky stanovené v § 15 až 17 a 20.
(4) Tekutou nutričně definovanou výživu určenou k aplikaci gastrickou sterilní
sondou je nutno po výrobě naplnit do sterilních obalů a konzervovat varem 30 minut,
dále rychle zchladit na teplotu +2 stupňů C do 60 minut a skladovat při této teplotě
nejdéle 5 dnů. Výživu je možné také zmrazit na teplotu nejméně -18 stupňů C a skladovat
ji při této teplotě nejdéle 30 dnů ode dne výroby. Obaly musí být označeny názvem
výživy, datem výroby a datem spotřeby.
ČÁST 3
ZÁSADY PROVOZNÍ A OSOBNÍ HYGIENY PŘI ČINNOSTECH EPIDEMIOLOGICKY ZÁVAŽNÝCH
§ 49
(1) Pro provozování stravovacích služeb, výrobu potravin a uvádění potravin
do oběhu platí tyto zásady provozní hygieny:
a) udržování sanitárních zařízení (šaten, umýváren, sprch a záchodů)
a pomocných zařízení (zařízení k umývání pracovní obuvi, sušení pracovních oděvů,
ohříváren, místnosti pro odpočinek, prostor pro poskytování první pomoci a prostory
pro uskladnění úklidových prostředků) a jejich vybavení v čistotě a provozu schopném
stavu,
b) skladování produktů a potravin neurčených pro stravovací službu jen
v samostatném a označeném chladicím nebo mrazicím zařízení, které je umístěno mimo
prostor výroby, přípravy, skladování a oběhu (dále jen "prostor manipulace") potravin
a produktů, například v kanceláři, místnosti pro odpočinek nebo šatně,
c) nepřechovávání předmětů nesouvisejících s výkonem pracovní činnosti
v prostorách manipulace s potravinami a produkty,
d) nepřipuštění vstupu nepovolaných osob do prostor manipulace s potravinami
a produkty,
e) odkládání osobních věcí, občanského oděvu a obuvi pouze v šatně nebo
ve vyčleněném prostoru,
f) pro úklid používání jen mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
které jsou určeny pro potravinářství,
g) nekouření v prostorách manipulace s potravinami a produkty a v prostorách,
kde se myje nádobí,
h) skladování čisticích prostředků a přípravků pro provádění běžné ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace v originálních obalech mimo prostory manipulace
s potravinami a produkty,
i) nepoužívání nádob a obalů určených pro potraviny a produkty k úschově
čisticích přípravků a přípravků pro provádění běžné ochranné dezinfekce, dezinsekce
a deratizace.
(2) Na infekčních odděleních zdravotnických zařízení a v dalších zařízeních,
pokud to vyžaduje charakter jejich provozu, je vždy nutno před mytím dezinfikovat
nádobí, náčiní a přepravní obaly.
§ 50
Pro provozování stravovacích služeb, výrobu potravin a uvádění potravin
do oběhu platí tyto zásady osobní hygieny:
a) pečování o tělesnou čistotu a před započetím vlastní práce, při přechodu
z nečisté práce na čistou (například úklid, hrubá příprava), po použití záchodu,
po manipulaci s odpady a při každém znečištění si umýt ruce v teplé vodě s použitím
vhodného mycího, popřípadě dezinfekčního prostředku,
b) nošení čistých osobních ochranných prostředků odpovídajících charakteru
činnosti, zejména pracovní oděv, pracovní obuv a pokrývku hlavy při výrobě potravin
a pokrmů. Udržování pracovního oděvu v čistotě a jeho vyměňování podle potřeby v
průběhu směny. Při pracovní činnosti vyžadující vysoký stupeň čistoty nebo při vyšším
riziku kontaminace používání jednorázových ochranných rukavic a ústní roušky,
c) neopouštění provozovny v průběhu pracovní doby v pracovním oděvu a
v pracovní obuvi,
d) vyloučení jakéhokoliv nehygienického chování (například kouření, úpravy
vlasů a nehtů),
e) zajištění péče o ruce, nehty na rukou ostříhané na krátko, čisté,
bez lakování, na rukou nenosit ozdobné předměty a
f) ukládání použitého pracovního oděvu, jakož i občanského oděvu na místo
k tomu vyčleněné; ukládání pracovního oděvu a občanského oděvu odděleně.
§ 51
(1) Pro výrobu kosmetických prostředků, holičství, kadeřnictví, pedikúru,
manikúru, kosmetické služby, masérské služby, pro provozování živnosti, při níž je
porušována integrita kůže, a živnosti, při které se používají k péči o tělo speciální
přístroje (například solária, myostimulátory), platí tyto zásady provozní hygieny:
a) zajištění pracovních ploch a inventáře v takovém stavu, aby se daly
snadno čistit a v případě potřeby dezinfikovat, a jejich udržování v takovém technickém
stavu, aby nedošlo k ohrožení zdraví fyzických osob,
b) označení, používání a ukládání pomůcek a prostředků určených k hrubému
úklidu odděleně od pomůcek na čištění pracovních ploch a zařízení,
c) ukládání odpadu kontaminovaného biologickým materiálem (například
krev, hnis) odděleně od komunálního odpadu, do krytých, pevnostěnných, nejlépe spalitelných
nádob, bez další manipulace; vracení krytů na použité jednorázové jehly je nepřípustné,
d) nepřechovávání předmětů zaměstnanců, které nesouvisejí s výkonem práce,
mimo vyhrazené místo,
e) zamezení vstupu nepovolaných osob a zvířat do zázemí provozovny s
výjimkou vodicího psa nevidomé osoby a psa speciálně vycvičeného pro doprovod osoby
s těžkým zdravotním postižením,
f) odkládání osobních věcí, občanského oděvu a obuvi zaměstnanců pouze
v šatně nebo ve vyhrazeném prostoru; ukládání pracovního oděvu a občanského oděvu
odděleně.
(2) Pro činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou výroby kosmetiky, platí
tyto další zásady provozní hygieny:
a) ukládání čistého prádla odděleně od použitého prádla; použité prádlo
se skladuje samostatně, a to v nepropustných a uzavíratelných obalech, které musí
být omyvatelné a dezinfikovatelné nebo na jedno použití; použité prádlo nesmí přijít
do styku s čistým prádlem,
b) dosušování použitého prádla pouze v místnosti vyčleněné k tomuto účelu
a nebo mimo provozní dobu poskytování služby,
c) používání čistého prádla nebo jednorázového materiálu vždy pro každého
zákazníka,
d) provádění úklidu a čištění provozovny vždy po znečištění, nejméně
však jednou denně, zpravidla na vlhko. Po ukončení obsluhy každého zákazníka řádné
očištění pracovního místa, ukládání použitých nástrojů zvlášť od čistých,
e) ukládání směsného komunálního odpadu do kryté nádoby na odpadky, která
se denně vyprazdňuje a dezinfikuje,
f) chránění oděvu zákazníka během poskytované služby v provozovnách holičství,
kadeřnictví, pedikúry, manikúry a kosmetických služeb čistou rouškou,
g) při náhodné kontaminaci pokožky zaměstnance nebo zákazníka biologickým
materiálem provedení dezinfekce dezinfekčním přípravkem s virucidním účinkem,
h) používání čistých a dezinfikovaných umyvadel, vaniček nebo mís k umývání
pro každého zákazníka,
i) používání sterilních nástrojů, kterými je porušována integrita kůže
(například depilační jehly, skalpely) a používání čistých a dezinfikovaných ostatních
nástrojů k poskytnutí služby pro každého zákazníka. Pracovní nástroje a pomůcky se
po použití po každém zákazníkovi vždy řádně mechanicky očistí, omyjí horkou vodou
s přídavkem saponátu, dezinfikují a opláchnou pitnou vodou,
j) okamžité překrytí ploch, předmětů a nástrojů kontaminovaných biologickým
materiálem mulem nebo papírovou vatou namočenou v účinném dezinfekčním prostředku
s virucidním účinkem. Po expozici se místo očistí a provede se úklid s použitím dezinfekčního
prostředku; nástroje znečištěné biologickým materiálem se po dezinfekci dezinfekčním
prostředkem s virucidním účinkem s předepsanou koncentrací a expozicí mechanicky
očistí horkou vodou s přídavkem saponátu, usuší a sterilizují,
k) provádění dezinfekce nástrojů a plošné dezinfekce tak, aby byly dezinfekční
prostředky s různými aktivními látkami pravidelně obměňovány.
§ 52
Při činnostech uvedených v § 51 odst. 1 platí tyto zásady osobní hygieny:
a) pečování o tělesnou čistotu; mytí rukou v tekoucí teplé vodě s použitím
vhodného mycího (případně dezinfekčního) prostředku v umyvadle určeném pro mytí rukou
personálu před a po každém poskytnutí služby, po použití záchodu, po manipulaci s
odpady a při jiném znečištění; k osoušení rukou se používají osoušeče či ručníky
pro jednorázové použití,
b) nošení čistého pracovního oděvu a obuvi po celou provozní dobu. Používání
ostatních osobních ochranných pracovních prostředků, které odpovídají prováděné pracovní
činnosti a jsou čisté a bezpečné pro zdraví osob,
c) neopouštění provozovny v pracovním oděvu a v pracovní obuvi v průběhu
pracovní doby.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 53
(1) Rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o prodloužení lhůty k úpravě
provozu stravovacích služeb vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají
i nadále v platnosti.
(2) U staveb, které jsou kulturními památkami,18) se požadavky na světlou
výšku pracovišť podle ustanovení § 4 odst. 2 až 4 uplatní jen tehdy, pokud to stavebně
technické důvody nevylučují.
Ministryně:
MUDr. Součková v. r.
Příl.5
Postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů výrobcem
1. Vzorky se odebírají do čistých vyvařených či vysterilizovaných nádob s
uzávěrem, a to před ukončením výdeje pokrmů.
2. K odběru se používají lžíce, naběračky a další pomůcky vyvařené nebo vysterilizované,
které nejsou používané při vlastní přípravě pokrmů.
3. Každá součást pokrmů (například polévka, maso, omáčka, knedlíčky, moučníky)
musí být uchovávána v samostatné vzorkovnici.
4. Je-li příloha součástí několika pokrmů (například brambory, knedlíky,
rýže), lze uchovávat jen jeden vzorek. To platí i tehdy, je-li například maso ze
stejné partie dodávky součástí několika pokrmů, lišících se jen například omáčkou
nebo přílohou.
5. Jsou-li stejné pokrmy ze stejných potravin připravovány několika pracovními
skupinami, uchovávají se vzorky od každé skupiny.
6. Každý vzorek musí mít hmotnost nejméně 100 g, u kusových výrobků odpovídající
počet kusů, u tekutých pokrmů 100 ml. U jednoporcových balení pokrmů se uchovává
celá porce.
7. Vzorky pokrmů odebrané v teplém stavu se ihned uzavřou, urychleně zchladí
a uchovávají se v chladničce při teplotě do +4 st. C.
8. Po uplynutí 48 hodin od výroby nebo doby použitelnosti se vzorky likvidují
jako organický odpad. V případě soustředěného pracovního klidu se vzorky likvidují
až po ukončení výdeje v první následující pracovní den.
9. O odebraných vzorcích se vede evidence, ve které se uvede
a) datum odběru (případně hodina, jsou-li připravovány v různou dobu),
b) druh vzorku,
c) jméno zaměstnance, který odběr provedl.
10. Dokumenty o evidenci odběru vzorků se uchovávají 14 dnů ode dne odběru
vzorků nebo 14 dnů ode dne likvidace vzorků.
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna
2004 o hygieně potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002,
kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský
úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin,
v platném znění.
Nařízení Komise (ES) 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických
kritériích pro potraviny.
2) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění zákona č. 362/2003 Sb.
3) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve
znění zákona č. 104/1995 Sb.
11) Vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné
výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění vyhlášky č. 124/2004 Sb.
15) Příloha č. 3 odst. 1 vyhlášky č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších
podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví.
16) Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku
a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče.
17) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.