183/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. března 2006
o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)
Změna: 68/2007 Sb.
Změna: 191/2008 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 345/2009 Sb.
Změna: 379/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.
Změna: 350/2012 Sb.
Změna: 257/2013 Sb.
Změna: 39/2015 Sb.
Změna: 91/2016 Sb.
Změna: 298/2016 Sb.
Změna: 264/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 194/2017 Sb.
Změna: 205/2017 Sb.
Změna: 193/2017 Sb.
Změna: 225/2017 Sb.
Změna: 169/2018 Sb.
Změna: 312/2019 Sb.
Změna: 47/2020 Sb. (část)
Změna: 403/2020 Sb.
Změna: 19/2023 Sb.
Změna: 47/2020 Sb., 261/2021 Sb., 152/2023 Sb.
Změna: 465/2023 Sb. (část)
Změna: 277/2019 Sb., 465/2023 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly
územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování,
vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení
postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí,
podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, vedení
informačního systému územního plánování a kvalifikační požadavky pro územně plánovací
činnost.
(2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb
a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled
a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů,
soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění
staveb.
(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění
staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb,
ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní
úpravy.
§ 2
Základní pojmy
(1) V tomto zákoně se rozumí
a) změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně
umisťování staveb a jejich změn,
b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený
a určený k umístění stavby územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba
umisťuje a povoluje (dále jen "společné povolení"), anebo regulačním plánem,
c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí
jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením,
tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,
d) zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle
tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím
zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí
(dále jen "intravilán"),
e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce,
která nemá vydaný územní plán, a to
1. pozemek veřejné zeleně a parku1) sloužící
obecnému užívání;
2. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících
lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha,
f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do
zastavitelné plochy,
g) plochou část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí,
která je vymezena v politice územního rozvoje, územním rozvojovém plánu, zásadách
územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s
ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam,
h) plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která
svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popřípadě území více
krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu nadmístního významu považuje plocha
celoměstského významu,
i) koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické
infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,
j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu,
zásadách územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu,
k) plochou změny v krajině plocha vymezená v územním plánu, u které se
předpokládá změna ze stávajícího využití nezastavěného území na jiné využití nezastavěného
území,
l) plochou přestavby plocha vymezená v územním plánu ke změně stávající
zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území,
m) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to
1. dopravní
infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť
a s nimi souvisejících zařízení;
2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a
stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody,
vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území
živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice,
energetické vedení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů, komunikační vedení veřejné
komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody
a zásobníky plynu;
3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící
například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby,
kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
4. veřejné prostranství1),
zřizované
nebo užívané ve veřejném zájmu,
n) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená
k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací
dokumentaci,
o) veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke
snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického
dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci,
p) územně plánovací dokumentací
1. územní rozvojový plán;
2. zásady územního
rozvoje;
3. územní plán;
4. regulační plán.
(2) V tomto zákoně se dále rozumí
a) pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro
místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje
územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území
nebo politiku územního rozvoje,
b) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo
montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů2),
c) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení
nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní
nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud
nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti;
stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby,
d) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný
osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo
střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při
provádění staveb,
e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území,
technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové
užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.
(3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo
montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité
stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná
stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu
se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům,
je stavba pro reklamu.
(4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností
i její část nebo změna dokončené stavby.
(5) Změnou dokončené stavby je
a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně
provozně propojena s dosavadní stavbou,
c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení
stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
(6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby
oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným
inspektorem.
(7) Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých
staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty
vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné
roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých
obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími
líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí
bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem
střešní konstrukce do vodorovné roviny.
(8) Souborem staveb se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci
jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným
účelem.
(9) Stavbou hlavní souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby
souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou
hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost
stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.
§ 3
(1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny
terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a
jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost
prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky,
úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.
(2) Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel,
tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle
§ 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko
stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m
2
se považuje za stavbu pro
reklamu.(3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací
práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný
stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném
stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.
(4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební
stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její
uživatelnost.
(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím podle
okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 4
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující
postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány a aby v případě,
kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb,
pouze jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se
stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad všechny
stavby projedná v režimu stavby hlavní. Stanoví-li tak tento zákon, mohou orgány
územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo
vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených
osob a zájmy dotčených orgánů3).
(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné
součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních
předpisů4) nebo tohoto zákona. Dotčené orgány vydávají
a) závazná stanoviska5) pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního
úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak,
b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení
a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy
podle tohoto zákona.
Pro obsah stanoviska se použije § 149 odst. 2 správního řádu obdobně.
(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje
každou variantu samostatně.
(4) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem.
Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže
věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které
nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo
původní stanovisko nebo závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících
z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí
nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona,
jinak se k nim nepřihlíží.
(5) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k závazným
stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v územně plánovací
dokumentaci, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo
v územním opatření o asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě
nově zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 4.
(6) Stanoví-li dotčené orgány ve svém závazném stanovisku podmínky, jsou
příslušné kontrolovat jejich dodržování; stavební úřad poskytne součinnost potřebnou
ke kontrole těchto podmínek.
(7) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán
veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko,
zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované
stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li
požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Ustanovení správního řádu
o společném řízení6) se použijí přiměřeně.
(8) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná
stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu
mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými
orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu.
(9) O prodloužení lhůty k vydání závazného stanoviska podle správního řádu
vydá dotčený orgán usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a dotčený orgán vyrozumí
o této skutečnosti žadatele. Jestliže není závazné stanovisko dotčeného orgánu vydáno
ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.
(10) Jestliže v případě uvedeném v odstavci 9 větě druhé nebyly splněny
předpoklady pro vydání souhlasného závazného stanoviska bez podmínek, vydá nadřízený
správní orgán nové závazné stanovisko, kterým se závazné stanovisko podle odstavce
9 ruší. Nové závazné stanovisko lze vydat do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí,
které bylo závazným stanoviskem podmíněno.
(11) Lhůty pro zahájení přezkumného řízení a zrušení nebo změnu závazného
stanoviska v přezkumném řízení u závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. a),
které je podkladem pro jiný úkon stavebního úřadu, počínají běžet ode dne, kdy jiný
úkon nabyl právních účinků. Lhůty pro zahájení přezkumného řízení a zrušení nebo
změnu závazného stanoviska v přezkumném řízení u závazného stanoviska podle odstavce
2 písm. a), které je podkladem pro vydání certifikátu autorizovaného inspektora,
počínají běžet ode dne vzniku práva provést oznámený záměr.
(12) Odstavce 9 a 10 se nepoužijí na závazné stanovisko
a) k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí,
b) orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
kterým se
1. vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému
poškození nebo ke zničení přírodního stanoviště v zájmu Evropských společenství nebo
druhů v zájmu Evropských společenství,
2. uděluje souhlas k činnostem podmíněným souhlasem
orgánu ochrany přírody v ptačích oblastech,
3. posuzuje splnění podmínek pro povolení
výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem
ochrany podle práva Evropské unie a podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
4. uděluje
souhlas s činnostmi vymezenými v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných
území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť
nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných
lokalit,
5. posuzuje záměr z hlediska zájmů chráněných podle zákona o ochraně přírody
a krajiny, a které je vydáno jako jednotné závazné stanovisko k zásahu do přírody
a krajiny.
HLAVA II
PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU
§ 5
Působnost ve věcech územního plánování
(1) Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona vykonávají
orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany.
(2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování
podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje
zastupitelstvo obce nebo kraje.
(3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud nejsou
svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům kraje nebo na základě
zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům.
(4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom
mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených případech, a to
pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují přitom v součinnosti s orgány
obcí.
(5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v
zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území
státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí.
(6) Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací
dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na
základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu
příslušné územně plánovací dokumentace.
§ 6
Orgány obce
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako orgán územního plánování
(dále jen "úřad územního plánování") v přenesené působnosti
a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
b) pořizuje územně plánovací podklady,
c) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce
ve svém správním obvodu,
d) pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním
obvodu,
e) vydává závazné stanovisko podle § 96b, není-li příslušný krajský
úřad,
f) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,
g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon
územně plánovací činnosti podle § 24, vykonává přenesenou působnost podle odstavce
1 písm. a), d), f), g) a pořizuje územní studii; na základě veřejnoprávní smlouvy
vykonává tuto působnost pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.
(3) Obecní úřad, který je stavebním úřadem,
a) vydává rozhodnutí a provádí jiná opatření podle části třetí hlavy
III dílů 4 a 5, není-li dále stanoveno jinak,
b) vydává rozhodnutí, provádí jiná opatření a vykonává další činnosti
podle části čtvrté,
c) poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně
plánovací dokumentace,
d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(4) Obecní úřad, který nevykonává působnost podle odstavců 1 až 3, poskytuje
informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace.
(5) Zastupitelstvo obce
a) rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního
plánu,
b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování
návrhu územního plánu,
c) vydává v samostatné působnosti územní plán,
d) vydává regulační plán,
e) projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního
plánu,
f) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce
a) vydává vymezení zastavěného území,
b) schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo
podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou
k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),
c) vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře,
d) uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje
a připomínky k územnímu plánu sousední obce,
e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
§ 7
Orgány kraje
(1) Krajský úřad v přenesené působnosti
a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech
regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu a územního rozvojového plánu,
b) pořizuje územně plánovací podklady,
c) vydává závazné stanovisko podle § 96b u záměrů nacházejících se
ve správních obvodech několika obcí s rozšířenou působností,
d) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,
e) určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených
případech,
f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování a do evidence
územně plánovací činnosti za svůj správní obvod,
g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Zastupitelstvo kraje
a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,
b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování
návrhu zásad územního rozvoje,
c) schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního
rozvoje,
d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,
e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(3) Rada kraje
a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního
rozvoje,
b) vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci
a územní opatření o stavební uzávěře.
(4) Krajské úřady vykonávají státní dozor ve věcech územního plánování
a stavebního řádu.
§ 8
Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy
(1) Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního
města Prahy7), vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo. Pořizuje-li územní
plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost
krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.
(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v odůvodněných případech rozhodnout
o souběžném pořízení územního plánu nebo jeho změny a aktualizace zásad územního
rozvoje, která je územním plánem nebo jeho změnou vyvolána. Územní plán nebo jeho
změna nemusí být v tomto případě v souladu s částmi zásad územního rozvoje, které
jsou měněny souběžně pořizovanou aktualizací zásad územního rozvoje. Vydání aktualizace
zásad územního rozvoje je podmínkou pro vydání územního plánu nebo jeho změny, která
aktualizaci zásad územního rozvoje vyvolala.
§ 10
Ministerstvo obrany
(1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů
a) vydává územní plán a regulační plán,
b) projednává územně analytické podklady a územní studie,
c) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
(2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu
a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii,
b) pořizuje územně analytické podklady,
c) poskytuje územně plánovací informace,
d) připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
Ministerstvo
§ 11
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního
plánování a
a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
b) pořizuje politiku územního rozvoje a územně plánovací podklady,
c) pořizuje a vydává územní rozvojový plán,
d) vede národní geoportál územního plánování a evidenci územně plánovací
činnosti,
e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků
územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků stavebně technických, jakož
i veřejných zájmů ve výstavbě a stavebnictví, zejména v ochraně životů a zdraví,
v péči o životní prostředí a v ochraně kulturního, archeologického a přírodního dědictví.
(3) Ministerstvo může zřídit organizační složku státu, která
a) řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování
a stavebního řádu, urbanismu a architektury, a
b) zpracovává návrh politiky územního rozvoje, územního rozvojového
plánu, jejich aktualizací a úplná znění po jejich aktualizaci a územně plánovací
podklady.
§ 12
(1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního
řádu a
a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu,
b) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje
závažné nebo opakující se vady ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet,
a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,
c) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o jejich
rozvoj,
d) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky
a stavební výrobky a může dávat podněty k úpravě Českých technických norem nebo certifikace
stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
e) koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských
a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle tohoto zákona,
f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů.
(2) Ministerstvo
a) může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně technických příčin
havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky
ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,
b) může v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými
inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb,
c) může pověřit provozováním systému stavebně technické prevence
organizační složku státu.
(3) Ministerstvo může zřídit odbornou organizační složku státu k navrhování
technických požadavků na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k vyhodnocování
příčin havárií staveb.
§ 13
Obecné stavební úřady
(1) Obecným stavebním úřadem je
a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního
řádu,
b) krajský úřad,
c) obecní úřad obce s rozšířenou působností8),
d) pověřený obecní úřad8),
e) městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.
prosince 2012.
(2) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout působnost
stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e), pokud nebude splňovat
podmínky pro řádný výkon této působnosti. Zároveň určí, který stavební úřad bude
vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.
(3) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v odstavci
1 písm. b) až e) jako působnost přenesenou.
(4) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním obvodu
dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně
nadřízený stavební úřad. Ten může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý
ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
(5) Kraj je povinen ohlásit změny územní působnosti stavebních úřadů správci
základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí59).
(6) K vedení řízení podle tohoto zákona, které je navazujícím řízením podle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, je v prvním stupni příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává
rovněž pravomoc podle části čtvrté hlavy I dílu 1 a podle § 122, 123, 124 a 134.
(7) Správní obvody obecných stavebních úřadů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13a
Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu
(1) Obecný stavební úřad uvedený v § 13 vykonává činnost na úseku územního
rozhodování a stavebního řádu prostřednictvím zaměstnanců splňujících kvalifikační
požadavky podle tohoto zákona; jde-li současně o úředníka územního samosprávného
celku, musí splňovat také požadavky podle zvláštního právního předpisu17).
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba,
která má
a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním
programu ve studijním oboru stavebního, architektonického nebo právnického směru,
b) vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru
stavebnictví, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky
praxe v oboru stavebnictví.
(3) Úředník splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale nesplňující
požadavky podle zvláštního právního předpisu17), může vykonávat činnost na úseku
územního rozhodování a stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění
uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího
kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního právního
předpisu17), maximálně však po dobu 18 měsíců.
§ 14
(1) Jestliže si ministerstvo vyhradí působnost podle § 12 odst. 2 písm.
a), stavební úřad a správní orgány zúčastněné na šetření poskytují zaměstnancům ministerstva
nebo osobám ministerstvem pověřeným součinnost a napomáhají k objasnění příčin havárie.
(2) Stavební úřady v rámci spolupráce při provozování systému stavebně
technické prevence ministerstva předávají ke zpracování provozovateli systému informace
o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby, pokud jsou jim takové informace předávány
nebo pokud je zjistí v rámci výkonu své činnosti. Rozsah a způsob předávání informací
podle věty první provozovateli systému stanoví prováděcí právní předpis.
§ 15
Speciální stavební úřady
(1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování, vykonávají u
a) staveb leteckých,
b) staveb drah,
c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných
účelových komunikací,
d) vodních děl
orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních
právních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní
právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak. Povolení pro stavby
mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního
rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím.
Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí závazné stanovisko
podle § 96b.
(3) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle odstavce
1, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí stanovisko příslušného
speciálního stavebního úřadu.
§ 16
Vojenské a jiné stavební úřady
(1) Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají újezdní
úřady.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále
a) Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území
vojenských újezdů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu a jsou
zřizovány Ministerstvem obrany nebo právnickou osobou jím zřízenou nebo založenou,
a u staveb sloužících k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační
bezpečnost,
b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, kterými se rozumí
stavby nebo jejich části sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra, organizačních
složek státu zřízených Ministerstvem vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie
České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční
styky a informace a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich
částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, a u staveb sloužících k
plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu,
c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb pro účely Vězeňské služby a
jejích organizačních jednotek,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování,
transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely,
u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní
radionuklidy, u staveb ropovodů a produktovodů a u staveb zařízení pro přenos elektřiny,
zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny
o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více10).
(3) Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají obvodní
báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních
ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich
dobýváním, včetně staveb úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou
staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle odstavce
2 písm. d) a staveb vodních děl.
(4) Působnost stavebního úřadu u staveb v areálu jaderného zařízení10)
a staveb s těmito stavbami souvisejícími vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(5) Stavební úřady uvedené v odstavci 2 a 4 mohou vydat povolení pro stavby
v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru.
(6) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle odstavce
2, 3 nebo 4, nebo o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, platí stanovisko
příslušného jiného stavebního úřadu.
§ 17
Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu
(1) Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu
prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb
nebo u opatření s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí, kulturní památku, památkovou
rezervaci nebo památkovou zónu v jejich okolí. Pokud si vyhradí pravomoc ve věcech
upravených v části čtvrté hlavě I dílu 1, vykonává rovněž pravomoc podle § 122, 123
a 124.
(2) Vyhradí-li si krajský úřad podle odstavce 1 pravomoc k vydání územního
rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na životní prostředí podle
zvláštních právních předpisů11), vykonává rovněž pravomoc podle části čtvrté hlavy
I dílu 1 a podle § 122, 123 a 124 tohoto zákona.
(3) Ministerstvo si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu k vydání územního
rozhodnutí u staveb přesahujících hranice kraje, u staveb s mimořádnými negativními
vlivy na životní prostředí nebo u staveb s vlivem na území sousedních států.
ČÁST TŘETÍ
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
§ 18
Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro
udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a
který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací
budoucích.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území
soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území
s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji
území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné
i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území
a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona a zvláštních
právních předpisů.
(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní
a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického
dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel
a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání
zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.
Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití
zastavěného území.
(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby,
zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu
nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
přípojky a účelové komunikace, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních
katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a
stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu,
například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra;
doplňková funkce bydlení či pobytové rekreace není u uvedených staveb přípustná.
Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně
souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud
je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje.
(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu
způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
§ 19
Úkoly územního plánování
(1) Úkolem územního plánování je zejména
a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační
hodnoty,
b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce
s ohledem na hodnoty a podmínky území,
c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich
provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví,
životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na
její hospodárné využívání,
d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na
využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání
a řešení staveb a veřejných prostranství,
e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro
umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na
využitelnost navazujícího území,
f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a
přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to především přírodě blízkým
způsobem,
h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských
změn,
i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní
bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu,
j) s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat
a, je-li to účelné vymezovat vhodné plochy pro výrobu; plochy pro výrobu elektřiny,
plynu a tepla včetně ploch pro jejich výrobu z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž
s ohledem na cíle politik, strategií a koncepcí veřejné správy v oblasti energetiky
a klimatu,
k) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání
prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
l) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
m) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
n) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů4),
12) před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
o) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
p) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního
plánování a ekologie a památkové péče.
(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního
rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na
udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů
na životní prostředí, ve kterém se určí, popíšou a posoudí možné významné vlivy na
životní prostředí vyplývající z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu,
zásad územního rozvoje nebo územního plánu a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím
k cílům posuzovaných dokumentů. Náležitosti tohoto posouzení jsou stanoveny v příloze
k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti.
§ 19a
Charakter území
Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, struktury a
typu zástavby, uspořádání veřejných prostranství, dalších prvků prostorového uspořádání
a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a přírodních hodnot
území, včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb, a to především vymezením v územně
plánovací dokumentaci.
HLAVA II
OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ
§ 20
Zveřejňování písemností
(1) Příslušný správní orgán musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit
možnost seznámit se s návrhy zadání, územně plánovací dokumentace nebo zprávy o jejím
uplatňování ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky.
(2) Příslušný správní orgán zveřejňuje zadání územně plánovací dokumentace
a jeho návrh, zprávu o uplatňování územně plánovací dokumentace a její návrh a návrh
územně plánovací dokumentace v informačním systému územního plánování.
(3) Písemností se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazení.
§ 20a
Jednotný standard územně plánovací dokumentace
(1) Územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změna a úplné znění
územně plánovací dokumentace po vydání poslední aktualizace nebo změny se vyhotovuje
rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu68) včetně prostorových dat74)
ve vektorové formě.
(2) Vybrané části územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změny
a úplné znění územně plánovací dokumentace se zpracovávají v jednotném standardu.
(3) Jednotný standard územně plánovací dokumentace stanoví standardizované
části územně plánovací dokumentace a požadavky na
a) strukturu standardizovaných částí územně plánovací dokumentace,
b) grafické vyjádření standardizovaných částí územně plánovací dokumentace,
c) výměnný formát dat a
d) metadata.
(4) Podrobnosti jednotného standardu územně plánovací dokumentace podle
odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21
Územně plánovací informace
(1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon
činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své působnosti jako předběžné
informace13) územně plánovací informace o
a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě
územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně
seznamu dotčených orgánů,
c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím
nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.
(2) Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní
požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní
údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření
v území.
(3) Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání,
pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek,
za kterých byla vydána, zejména na základě provedení aktualizace příslušných územně
analytických podkladů, schválení zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje a zprávy
o uplatňování územního plánu.
(4) Obsahové náležitosti žádosti o územně plánovací informaci stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 22
Veřejné projednání
(1) Veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace nařizuje
pořizovatel. Je-li to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah řešeného území, nařídí pořizovatel
více veřejných projednání na jím určených místech. Pro počítání lhůt stanovených
zákonem je rozhodný den konání posledního veřejného projednání.
(2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.
(3) Stanoviska, námitky a připomínky se uplatňují písemně.
(4) Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s fyzickou
osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě14)
(dále jen "projektant") výklad územně plánovací dokumentace.
§ 23
Zástupce veřejnosti
(1) Veřejnost může být při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace
zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.
(2) Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně způsobilá
k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů
obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují
věcně shodnou připomínku k návrhu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti
může zmocnit rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů kterékoli
obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů obce na území
kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k návrhu zásad územního rozvoje.
(3) Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce nebo kraje
nebo obyvatel podle zvláštních právních předpisů15), kteří uplatňují věcně shodnou
připomínku, a podpisovou listinou, v níž je uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt
nebo pobyt, popřípadě adresa místa pobytu v zahraničí a podpis osob s prohlášením,
že jmenovaného zástupce veřejnosti zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné
připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a prohlášením zástupce
veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý
pobyt nebo pobyt a podpis, že toto zmocnění přijímá.
(4) O tom, zda osoba splňuje podmínky podle odstavců 1 až 3, rozhodne v
případě pochybností správní orgán postupem podle správního řádu usnesením16), které
se oznamuje pouze této osobě; do pravomocného rozhodnutí o této věci má tato osoba
všechna procesní práva zástupce veřejnosti.
§ 23a
Oprávněný investor
(1) Vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické
infrastruktury (dále jen "oprávněný investor") je oprávněn požadovat, aby byl o úkonech
správního orgánu při projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo
regulačního plánu vyrozuměn jednotlivě; za tím účelem podává žádost místně příslušnému
krajskému úřadu. V žádosti uvede své identifikační údaje včetně údajů umožňujících
zasílání do datové schránky, seznam obcí, kterých se žádost o doručování týká, a
doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na
území uvedených obcí. Je-li žádost úplná, krajský úřad zaznamená oprávněného investora
do seznamu oprávněných investorů, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Oprávněný investor zaznamenaný v seznamu oprávněných investorů je o úkonech správního
orgánu podle věty první informován tímto správním orgánem.
(2) Záznam v seznamu oprávněných investorů je účinný 5 let ode dne jeho
zveřejnění. Žádost podle odstavce 1 lze podávat opakovaně. Změní-li se údaje poskytované
podle odstavce 1, je oprávněný investor povinen o této změně neprodleně vyrozumět
místně příslušný krajský úřad, který seznam oprávněných investorů upraví.
§ 23b
Územní rezerva
(1) Územní rezervou je plocha nebo koridor, které jsou vymezené v územně
plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně
prověřit.
(2) Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití
lze jen na základě aktualizace nebo změny územně plánovací dokumentace.
(3) Územní rezerva se při jejím vymezení neposuzuje z hlediska vlivů na
udržitelný rozvoj území, na životní prostředí, ani na předmět ochrany nebo celistvost
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; uvedené vlivy se posuzují následně
při aktualizaci nebo změně územně plánovací dokumentace, která má umožnit stanovené
využití.
(4) V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené
využití podstatně ztížit nebo znemožnit.
§ 24
Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost
(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost
podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 prostřednictvím úředníků splňujících kvalifikační
požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Obecní úřad, který není úřadem územního
plánování, vykonává územně plánovací činnost podle § 6 odst. 2 prostřednictvím úředníka
nebo jiné fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník
nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního
právního předpisu17) a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto
zákona; ustanovení zvláštního právního předpisu17) o vydávání osvědčení o uznání
rovnocennosti vzdělání se nepoužije.
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt,
kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru
podle zvláštního právního předpisu14).
(3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba,
která má
a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování
a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě
(dále jen "odpovídající praxe"),
b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci
v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně
3 roky odpovídající praxe, nebo
c) vysokoškolské vzdělání v dalších oborech souvisejících s územním
plánováním, jejichž seznam určí ministerstvo prováděcím právním předpisem, a nejméně
3 roky odpovídající praxe.
(4) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací
činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků
vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky
pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.
HLAVA III
NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Díl 1
Územně plánovací podklady
§ 25
Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které zjišťují
a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky
změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně
plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.
§ 26
Územně analytické podklady
(1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu
a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů,
vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních
předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen "limity využití území"),
záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje
území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen "rozbor
udržitelného rozvoje území").
(2) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 27
Pořizování územně analytických podkladů
(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj
správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních
plánů. Krajský úřad pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti
a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně
plánovací činnost kraje. Ministerstvo pořizuje územně analytické podklady v rozsahu
nezbytném pro plnění svých úkolů, přitom vychází zejména z územně analytických podkladů
krajů. Při pořizování územně analytických podkladů ministerstvem se postup podle
odstavců 2 až 4 a § 28 a 29 nepoužije.
(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě
průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu
území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například
ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna
zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení
změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování,
případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti (dále jen "údaje o území").
Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů je i digitální technická mapa
kraje podle zvláštního právního předpisu75).
(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená
právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel
údajů") v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom
zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Povinnost podle věty první je
splněna, jsou-li údaje o území poskytnuty do digitální technické mapy kraje podle
zvláštního právního předpisu75). Grafická část se poskytuje ve vektorové formě v
souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální18). Údaje o území
mohou být použity pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektanta územně
plánovací dokumentace a územní studie.
(4) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat
na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto
zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů
na doručení pořizovateli.
§ 28
Aktualizace územně analytických podkladů
(1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě
nových údajů o území a průzkumu území a nejpozději do 4 let pořídí jejich úplnou
aktualizaci.
(2) Nejpozději do 42 měsíců od pořízení územně analytických podkladů
nebo od jejich poslední úplné aktualizace pořizovatel pořídí návrh nové úplné aktualizace,
doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a vyzve je k potvrzení správnosti,
úplnosti a aktuálnosti jimi poskytnutých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud
tak poskytovatel údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost
a aktuálnost potvrdil.
(3) Poskytovatel údajů, který nesplní povinnost podle § 27 odst. 3, nebo
prokáže-li se, že poskytovatel údajů neupozornil na nesprávnost údajů o území jím
poskytnutých podle odstavce 2, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci
a změny územně plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů.
§ 29
Projednání územně analytických podkladů
(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností
a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení
v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém
správním obvodu.
(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku projednání
a bezodkladně je zašle krajskému úřadu.
(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje
krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro správní obvody obcí s rozšířenou
působností a předkládá je k projednání zastupitelstvu kraje v rozsahu a formě stanovené
prováděcím právním předpisem. Krajský úřad zašle ministerstvu a Ministerstvu životního
prostředí územně analytické podklady pro území kraje do 6 měsíců od lhůty stanovené
pro jejich pořízení nebo aktualizaci.
§ 30
Územní studie
(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných
problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například
veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně
ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.
(2) Pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo
územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie
určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.
(3) Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit
úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal.
(4) V zadání územní studie může pořizovatel stanovit, že ten, kdo hodlá
změnu v území realizovat, může zajistit zpracování územní studie na své náklady.
(5) Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího
využití podle § 25, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací
činnosti.
(6) Pořizovatel nejpozději do 8 let od posledního vložení dat o územní
studii do evidence územně plánovací činnosti prověří aktuálnost jejího řešení a v
případě možnosti dalšího využití územní studie zajistí o této skutečnosti vložení
dat do evidence, jinak ministerstvo, popřípadě jím pověřená organizační složka státu,
údaje o územní studii z evidence vypustí. Ministerstvo, popřípadě jím pověřená organizační
složka státu, vypustí údaje o územní studii z evidence územně plánovací činnosti
též v případě, že její obsah je v rozporu s právními předpisy.
Díl 2
Politika územního rozvoje
§ 31
(1) Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na
konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních
souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a
základní podmínky pro naplňování těchto úkolů.
(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje
tvorbu a aktualizaci územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, tvorbu
koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry
na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci.
(3) Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky
a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů a mezinárodních
smluv bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a celý dokument
zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání územního
rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro
rozhodování v území dnem následujícím po dni zveřejnění sdělení podle odstavce 3.
§ 32
Obsah politiky územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje
a) stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění
udržitelného rozvoje území,
b) vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů
soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem
přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a rozvojové osy,
c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy
mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho
kraje,
d) schematicky vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury
mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho
kraje,
e) stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria
a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a
pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení,
rozvoj, útlum, preference a rizika,
f) stanoví úkoly podle § 31,
g) stanoví, které plochy a koridory zejména dopravní a technické
infrastruktury budou předmětem řešení územního rozvojového plánu.
(2) K návrhu politiky územního rozvoje ministerstvo zajistí vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou
a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní
prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle politiky územního rozvoje.
§ 33
Návrh politiky územního rozvoje
(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci
s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo životního
prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
(2) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na
základě
a) územně plánovacích podkladů,
b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje19),
c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních
a republikových souvislostech vliv na využívání území státu, například politik, strategií,
koncepcí, plánů, programů, generelů,
d) zprávy o stavu životního prostředí20),
e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu
rozvoji.
(3) Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením
vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a
krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska do 60 dnů po obdržení návrhu politiky
územního rozvoje. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
politiky územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, oznámí
místo a dobu konání veřejného projednání nejméně 30 dnů předem a stanoví lhůtu pro
podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů
ode dne veřejného projednání. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným
připomínkám se nepřihlíží. Ustanovení § 22 odst. 1 až 3 se použijí přiměřeně.
(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem
životního prostředí zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů
na udržitelný rozvoj území sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním
politiky územního rozvoje významně ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední
stát o konzultace projeví zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních
věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.
(6) Ministerstvo zašle kopie stanovisek, připomínek a případných výsledků
konzultací podle odstavců 3 až 5 Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro
vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí
stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných důvodů, které
Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30 dnů od obdržení
podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud
Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani
v prodloužené lhůtě, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez jeho stanoviska.
(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv na předmět
ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje
se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo
životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(8) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území, stanoviska, připomínky obcí a veřejnosti a případná vyjádření sousedních států
a výsledky konzultací a upraví návrh politiky územního rozvoje. Tento upravený návrh
projedná se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.
§ 34
Schválení politiky územního rozvoje
Ke schválení politiky územního rozvoje předkládá ministerstvo vládě
návrh politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se zástupci ministerstev,
jiných ústředních správních úřadů a krajů. Spolu s návrhem politiky územního rozvoje
se předkládá
a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující
vyhodnocení stanovisek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů, připomínek
obcí a veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací se
zdůvodněním způsobu jejich zapracování,
b) výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů
na životní prostředí11) se sdělením, jak bylo zohledněno,
d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.
§ 35
Aktualizace politiky územního rozvoje
(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními
správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje,
která má náležitosti stanovené v odstavci 2. První zprávu ministerstvo zpracuje do
4 let od prvního schválení politiky územního rozvoje vládou.
(2) Zpráva o uplatňování politiky územního rozvoje obsahuje zejména
a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,
b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením, zda nebyly
zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí, spolu s návrhy pro
jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci,
c) posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů
a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením, například politik, strategií,
koncepcí, plánů, programů, generelů, na uplatňování politiky územního rozvoje,
d) návrhy na aktualizaci politiky územního rozvoje a jejich zdůvodnění,
popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje,
e) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny,
f) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě
kritérií podle přílohy č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s uvedením,
zda má být aktualizace politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní
prostředí,
g) návrh opatření, která je nutno provést v územně plánovací činnosti
krajů a obcí, v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů.
(3) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje a stanoví lhůtu pro podání písemných
připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zveřejnění
návrhu. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se
nepřihlíží.
(4) Na základě zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda rozhodne
o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky územního rozvoje; při
tom se postupuje obdobně podle ustanovení § 33 a 34. Vyhodnocení vlivů aktualizace
na udržitelný rozvoj území se zpracovává jen tehdy, pokud tak stanovilo Ministerstvo
životního prostředí ve stanovisku podle odstavce 2 písm. f).
(5) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci
politiky územního rozvoje, jejím obsahu a zkrácení lhůt uvedených v § 33 bez předložení
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje. Při této aktualizaci se použijí přiměřeně
§ 33 a 34.
(6) Vláda může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení
aktualizace politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu nebo jeho aktualizace.
(7) Aktualizace politiky územního rozvoje se projednává a schvaluje v
rozsahu měněných částí. Po jejím schválení ministerstvo zajistí vyhotovení úplného
znění politiky územního rozvoje po její poslední aktualizaci.
(8) Aktualizaci politiky územního rozvoje a úplné znění politiky územního
rozvoje po její aktualizaci ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Díl 3
Územně plánovací dokumentace
Oddíl 1
Územní rozvojový plán
§ 35a
(1) Na základě politiky územního rozvoje vydá ministerstvo územní rozvojový
plán. Současně s návrhem územního rozvojového plánu se zpracovává vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území.
(2) Územní rozvojový plán je závazný pro pořizování a vydávání zásad
územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
(3) Územní rozvojový plán se pořizuje pro celé území republiky a vydává
se formou opatření obecné povahy.
(4) Územní rozvojový plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu
plánu nebo navazujícím rozhodnutím.
§ 35b
Obsahové náležitosti a struktura územního rozvojového plánu
(1) Územní rozvojový plán obsahuje textovou a grafickou část.
(2) Textová část územního rozvojového plánu obsahuje zejména
a) vymezení ploch a koridorů mezinárodního a republikového významu
nebo ploch a koridorů, které svým významem přesahují území jednoho kraje, stanovené
politikou územního rozvoje a stanovení účelu jejich vymezení, popřípadě podmínky
pro rozhodování v území,
b) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření,
staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních
území, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,
c) je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území a
d) stanovení kompenzačních opatření podle § 35d odst. 6.
(3) Grafická část obsahuje
a) výkres ploch a koridorů,
b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a
c) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.
(4) Výkresy grafické části se zpracovávají a vydávají v měřítku 1:
100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna
schématy. V případě potřeby lze výkres ploch a koridorů dále členit na samostatné
výkresy.
(5) Odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje textovou a grafickou
část.
(6) Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje
zejména
a) stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, s politikou
územního rozvoje a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů
a se stanovisky ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů, popřípadě
s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z případných vyjádření
příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi,
e) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
f) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů
na životní prostředí11) se sdělením, jak bylo zohledněno,
g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území,
h) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,
i) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy
a koridory a
j) vyhodnocení připomínek.
(7) Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje
zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 100 000 a
b) je-li to účelné, schéma širších vztahů dokumentující vazby na
území sousedních států.
Projednání návrhu územního rozvojového plánu
§ 35c
(1) Ministerstvo pořizuje územní rozvojový plán na základě aktualizace
politiky územního rozvoje nebo na základě rozhodnutí vlády.
(2) Obsah územního rozvojového plánu stanoví
a) ministerstvo na základě aktualizace politiky územního rozvoje
v rozsahu podle § 32 odst. 1 písm. g),
b) vláda podle § 35 odst. 6,
c) vláda, nevyžaduje-li aktualizace územního rozvojového plánu
aktualizaci politiky územního rozvoje.
(3) Návrh obsahu územního rozvojového plánu doručí ministerstvo příslušnému
orgánu ochrany přírody k vydání stanoviska podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody
a krajiny a Ministerstvu životního prostředí.
(4) Ministerstvo životního prostředí vydá k návrhu obsahu územního
rozvojového plánu do 30 dnů od doručení stanovisko, ve kterém podle přílohy č. 8
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a na základě stanoviska orgánu ochrany
přírody podle předchozího odstavce stanoví podrobnější požadavky na obsah a rozsah
vyhodnocení vlivů na životní prostředí a případné požadavky na vyhodnocení variant
řešení, které ještě rozumně vedou k dosažení cílů územního rozvojového plánu. Příslušný
orgán ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody
a krajiny ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7 dní před uplynutím
lhůty podle věty první.
§ 35d
(1) Na základě obsahu územního rozvojového plánu a stanovisek podle
§ 35c odst. 4 zajistí ministerstvo zpracování návrhu územního rozvojového plánu a
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(2) Ministerstvo zašle návrh územního rozvojového plánu a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a
krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska do 60 dnů od obdržení návrhu územního
rozvojového plánu. Ke stanoviskům a vyjádřením podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(3) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh
územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a nejméně
30 dnů předem oznámí místo a dobu konání veřejného projednání. Do 7 dnů ode dne veřejného
projednání může každý podat u ministerstva písemné připomínky. K později uplatněným
připomínkám se nepřihlíží.
(4) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí
a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh územního rozvojového plánu spolu
s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území sousedním státům, jejichž území může
být uplatňováním územního rozvojového plánu významně ovlivněno, a nabídne jim konzultace.
Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem
zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.
(5) Ministerstvo zašle kopie stanovisek, připomínek a případných
výsledků konzultací podle odstavců 1 až 3 Ministerstvu životního prostředí jako podklad
pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního
prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných
důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30
dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však
o 30 dnů. Pokud Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle
věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné územní rozvojový plán vydat i bez jeho
stanoviska.
(6) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že územní rozvojový plán má významný negativní vliv na předmět ochrany
nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje
se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo
životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
§ 35e
(1) Pokud návrh územního rozvojového plánu obsahuje varianty řešení,
podle výsledků projednání vybere ministerstvo nejvhodnější variantu.
(2) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, připomínky, případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací
s nimi, stanoviska, popřípadě výsledky řešení rozporů a zajistí úpravu návrhu územního
rozvojového plánu.
(3) V případě, že došlo k podstatné úpravě návrhu na základě výsledků
projednání, ministerstvo si vyžádá stanovisko Ministerstva životního prostředí a
stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně
přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku uvede, zda podstatná
úprava vyžaduje posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví
podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Upravený návrh a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území projedná ministerstvo v rozsahu těchto úprav s ministerstvy, jinými
ústředními správními úřady a kraji, které mohou ve lhůtě do 30 dnů od projednání
uplatnit svá stanoviska k částem řešení, které se změnily od projednání podle § 35d
odst. 3. Upravený návrh ministerstvo zveřejní po dobu 30 dnů způsobem umožňujícím
dálkový přístup a v této lhůtě může každý uplatnit písemné připomínky k částem řešení,
které se změnily od projednání podle § 35d odst. 3.
(4) Ke stanoviskům a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto
při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.
§ 35f
Vydání územního rozvojového plánu
(1) Územní rozvojový plán se oznámí vyvěšením pouze na úřední desce
ministerstva.
(2) Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení
o vydání územního rozvojového plánu.
(3) Územní rozvojový plán se opatří záznamem o účinnosti, který
obsahuje
a) označení správního orgánu, který územní rozvojový plán vydal,
b) datum nabytí účinnosti územního rozvojového plánu a
c) jméno a příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele,
otisk úředního razítka.
§ 35g
Aktualizace územního rozvojového plánu
(1) Na návrh, projednání a vydání aktualizace územního rozvojového
plánu se použijí § 35c až 35f obdobně.
(2) Aktualizace územního rozvojového plánu se zpracovává, projednává
a vydává v rozsahu měněných částí.
(3) V případě aktualizace územního rozvojového plánu v rámci postupu
dle § 35c odst. 4 stanoví Ministerstvo životního prostředí také, zda má být návrh
jeho aktualizace posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí.
(4) Vyhodnocení vlivů aktualizace územního rozvojového plánu na udržitelný
rozvoj území se zpracovává pouze, pokud bylo stanoveno, že tento plán má být posuzován
z hlediska vlivů na životní prostředí.
(5) Ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění územního rozvojového
plánu po jeho aktualizaci a toto vyhotovení po nabytí účinnosti aktualizace opatří
záznamem o účinnosti.
Oddíl 2
Zásady územního rozvoje
§ 36
(1) Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné
a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu
a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné
stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách
nebo alternativách změn v jejich využití. Záležitosti týkající se rozvoje území státu,
které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje, mohou být součástí zásad územního
rozvoje, pokud to ministerstvo ve stanovisku podle § 37 odst. 8 z důvodů významných
negativních vlivů přesahujících hranice kraje nevyloučí. Zásady územního rozvoje
mohou vymezit plochu nebo koridor pro územní rezervu. Současně s návrhem zásad územního
rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení
vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné
vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující
cíle zásad územního rozvoje.
(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech
uložit prověření změn jejich využití územní studií. V zásadách územního rozvoje lze
vymezit plochu nebo koridor, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno
vydáním regulačního plánu; v tomto případě je součástí zásad jeho zadání a u regulačního
plánu z podnětu i přiměřená lhůta pro jeho vydání. Vydání regulačního plánu jako
podmínka pro rozhodování marným uplynutím uvedené lhůty zaniká. Zásady územního rozvoje
mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a jeho zadání jen v dohodě
s obcemi v řešeném území.
(3) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje
zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního
rozvoje a územním rozvojovým plánem, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují
územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje ani vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu,
regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím.
(4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají
se formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
(5) Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání
územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
(6) Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní
předpis.
Návrh zásad územního rozvoje
§ 37
nadpis vypuštěn
(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání
nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje
krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(2) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu
zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území jednotlivě
nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené
orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě
mohou sousední kraje uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám
se nepřihlíží.
(3) Krajský úřad doručí návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může
k návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu písemné připomínky. K později
uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(4) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí
a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním
zásad územního rozvoje významně ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední
stát o konzultace projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních
věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.
(5) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci
Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva
průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva
kultury, ministerstva a krajské hygienické stanice. Místo a dobu jednání oznámí krajský
úřad uvedeným ministerstvům a krajské hygienické stanici nejméně 15 dnů předem a
vyzve je k uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode dne jednání.
K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Ve vyjádřeních ministerstva a krajská
hygienická stanice uvedou připomínky k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek
udržitelného rozvoje území a k výběru varianty řešení.
(6) Krajský úřad zašle návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky, vyjádření a případné výsledky
konzultací podle odstavců 2 až 5 Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro
vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2, a ministerstvu. Ministerstvo
životního prostředí uplatní stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených podkladů.
Ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí krajskému úřadu
nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje,
nejdéle však o 30 dnů. Pokud Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní
ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje
vydat i bez jeho stanoviska.
(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv na předmět
ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje
se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo
životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(8) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu zásad
územního rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem
na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a souladu s politikou územního rozvoje
a územním rozvojovým plánem, a to do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 6
věty první. Pokud nezašle stanovisko ve stanovené lhůtě, je možné zásady územního
rozvoje vydat i bez jeho stanoviska.
(9) V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad
na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 8, lze zahájit řízení o zásadách územního
rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.
§ 38
nadpis vypuštěn
(1) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad územního
rozvoje a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8). Pokud Ministerstvo životního
prostředí neuplatnilo stanovisko k návrhu koncepce podle § 37 odst. 6, krajský úřad
zohlední také vyjádření dotčených orgánů, případná vyjádření sousedních států, připomínky
a výsledky konzultací podle § 37 odst. 4 k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území.
(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje varianty řešení,
navrhne krajský úřad na základě vyhodnocení výsledků projednání a vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území zastupitelstvu kraje ke schválení výběr nejvhodnější varianty,
který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky
odchylují od zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou. Zastupitelstvo
kraje je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení
rozporů. Na základě výsledků projednání, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
a schválení nejvhodnější varianty krajský úřad zajistí upravení návrhu.
(3) Dojde-li krajský úřad na základě výsledků projednání k závěru,
že je potřebné pořídit nový návrh zásad územního rozvoje, navrhne pokyny pro jeho
zpracování. K návrhu pokynů si vyžádá stanovisko Ministerstva životního prostředí
a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody
a krajiny. Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku uvede, zda má být nový
návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější
požadavky podle §10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh pokynů
předloží spolu s odůvodněním zastupitelstvu kraje ke schválení. V rozsahu, v jakém
se tyto pokyny odchylují od zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její
změnou.
Řízení o zásadách územního rozvoje
§ 39
(1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného projednání krajský
úřad doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání21) návrhu a vyhodnocení se koná
nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání krajský úřad přizve jednotlivě
ministerstvo, dotčené orgány, újezdní úřady dotčených vojenských újezdů, obce v řešeném
území a obce sousedící s tímto územím (dále jen „dotčené obce") a sousední kraje,
a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Dotčené obce, oprávněný investor a zástupce veřejnosti mohou
podat námitky proti návrhu zásad územního rozvoje. Námitky s odůvodněním a vymezením
dotčeného území lze uplatnit do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dotčené orgány
a ministerstvo uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od
společného jednání (§ 37 odst. 2) změněny. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit připomínky
k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným námitkám, stanoviskům a připomínkám
se nepřihlíží. Dotčené obce, oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na
tuto skutečnost upozorněni.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje nebo při vydání územního rozvojového
plánu, se nepřihlíží.
(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje s ohledem
na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Návrhy
doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od
obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní stanovisko
v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský
úřad zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu s výsledky projednání.
(5) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
zásad územního rozvoje, krajský úřad si vyžádá stanovisko Ministerstva životního
prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona
o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku uvede,
zda podstatná úprava vyžaduje posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě
stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Upravený návrh a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání;
přitom se postupuje obdobně podle odstavců 1 až 3.
(6) Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního
rozvoje zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na přepracování do zprávy
o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období. Část zásad územního rozvoje,
která splňuje požadavky na vydání, je možné vydat samostatně.
§ 40
(1) Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje
zejména
a) s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem,
b) s cíli a úkoly územního plánování,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje je kromě náležitostí
vyplývajících ze správního řádu zejména
a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,
b) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
c) stanovisko podle § 37 odst. 6,
d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 37 odst. 6 zohledněno,
s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly,
e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty.
(3) Dojde-li však pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh
zásad územního rozvoje v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci
1, předloží návrh na jeho zamítnutí.
(4) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
upraví prováděcí právní předpis.
§ 41
Vydání zásad územního rozvoje
(1) Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad
územního rozvoje s jejich odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří,
zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem,
se stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem ministerstva.
(3) V případě, že zastupitelstvo kraje nesouhlasí s předloženým návrhem
zásad územního rozvoje nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh krajskému
úřadu se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj
povinen uvést zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby
nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí zásad územního rozvoje, které jsou
vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.
(5) Kraj je povinen bez zbytečného odkladu uvést do souladu zásady
územního rozvoje se schválenou politikou územního rozvoje nebo územním rozvojovým
plánem. Do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle částí zásad územního rozvoje,
které jsou v rozporu se schválenou politikou územního rozvoje nebo územním rozvojovým
plánem.
§ 42
Aktualizace zásad územního rozvoje
(1) Krajský úřad pořídí návrh zprávy o uplatňování zásad územního
rozvoje v uplynulém období a zašle ho ministerstvu, dotčeným orgánům, sousedním krajům,
dotčeným obcím, příslušnému orgánu ochrany přírody a Ministerstvu životního prostředí.
Do 30 dnů od obdržení návrhu mohou uplatnit u krajského úřadu ministerstvo a dotčené
orgány vyjádření s požadavky na obsah zprávy, obce připomínky a Ministerstvo životního
prostředí stanovisko zpracované podle kritérií přílohy č. 8 zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí, ve kterém uvede, zda mají být aktualizace nebo nový návrh zásad
územního rozvoje posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí, a případně stanoví
požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán
ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a
krajiny krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7 dní před
uplynutím lhůty pro uplatnění vyjádření, připomínek a stanoviska. K vyjádřením a
připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží.
(2) Krajský úřad doručí návrh zprávy o uplatňování zásad územního
rozvoje veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý k návrhu uplatnit
písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(3) Krajský úřad upraví návrh zprávy podle výsledků projednání a
předloží ho ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po vydání zásad
územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace.
(4) Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy
o jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně podle ustanovení § 36
až 41 s výjimkou vyhodnocení vlivů aktualizace zásad územního rozvoje na udržitelný
rozvoj území, které se zpracovává jen pokud Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku
podle odstavce 1 uvedlo, že má být tato aktualizace posouzena z hlediska vlivů na
životní prostředí. Krajský úřad zajistí vyhotovení úplného znění zásad územního rozvoje
po vydání poslední aktualizace a toto vyhotovení po nabytí účinnosti aktualizace
opatří záznamem o účinnosti.
(5) Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován nový
návrh zásad územního rozvoje.
(6) Dojde-li ke zrušení části zásad územního rozvoje nebo nelze-li
podle nich rozhodovat na základě § 41 odst. 4 a 5 anebo je-li kraji podán oprávněným
investorem návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje z důvodu rozvoje veřejné dopravní
nebo technické infrastruktury [§ 2 odst. 1 písm. k)], zastupitelstvo kraje bezodkladně
rozhodne o aktualizaci zásad územního rozvoje a jejím obsahu. Zpráva o uplatňování
zásad územního rozvoje se v tomto případě nepořizuje. Při aktualizaci se postupuje
obdobně podle § 36, § 37 odst. 2 až 9, § 38 až 41; to neplatí při aktualizaci nevyžadující
zpracování variant řešení, při které se postupuje obdobně podle § 42a a 42b. K návrhu
aktualizace zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, pokud se zpracovává. Dojde-li ke zrušení zásad územního rozvoje nebo
jejich části, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
(7) Pokud je pořízení aktualizace zásad územního rozvoje vyvoláno
výhradní potřebou navrhovatele, může kraj podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou
úhradou nákladů uvedených v § 42a odst. 2 písm. f) navrhovatelem. Pokud je pořízení
aktualizace zásad územního rozvoje vyvoláno schválením politiky územního rozvoje
nebo její aktualizace nebo vydáním územního rozvojového plánu nebo jeho aktualizace,
na žádost kraje uhradí takto vyvolané náklady uvedené v § 42a odst. 2 písm. f) ten,
v jehož prospěch nebo na jehož návrh byl záměr vymezen, s výjimkou případů, kdy příslušné
části politiky územního rozvoje nebo územního rozvojového plánu nebo jejich aktualizací,
které změnu vyvolaly, jsou zjevně ve prospěch rozvoje nebo ochrany hodnot území kraje,
nebo byly přijaty na návrh kraje.
(8) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje
stanoví prováděcí právní předpis.
(9) Aktualizace zásad územního rozvoje včetně zkráceného postupu
pořízení aktualizace se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí.
(10) Aktualizaci zásad územního rozvoje včetně aktualizace pořizované
zkráceným postupem a úplné znění zásad územního rozvoje po této aktualizaci kraj
doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení aktualizace zásad územního rozvoje a úplného
znění nabývá aktualizace účinnosti.
Zkrácený postup pořizování aktualizace zásad územního rozvoje
§ 42a
(1) Zkrácený postup pořizování aktualizace zásad územního rozvoje
se použije v případě, že takto výslovně uvede zastupitelstvo kraje při rozhodnutí
o pořízení aktualizace zásad územního rozvoje a o jejím obsahu, nebo při schválení
zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období; v prvním případě
se zpráva o uplatňování ani zadání aktualizace zásad územního rozvoje nepořizují.
(2) Zastupitelstvo kraje rozhoduje o pořízení aktualizace zásad
územního rozvoje a jejím obsahu z vlastního podnětu nebo na návrh. Návrh na pořízení
aktualizace zásad územního rozvoje mohou podat ministerstva, jiné ústřední orgány
státní správy, obce přímo dotčené navrhovanou aktualizací, sousední kraje a oprávněný
investor. Návrh obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení
skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat návrh na pořízení aktualizace zásad
územního rozvoje,
b) důvody pro pořízení aktualizace zásad územního rozvoje,
c) návrh obsahu aktualizace zásad územního rozvoje, včetně případného
požadavku na zpracování variant řešení,
d) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona
o ochraně přírody a krajiny k navrhovanému obsahu aktualizace zásad územního rozvoje,
ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu
nebo ptačí oblast11) či nikoliv,
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí k navrhovanému
obsahu aktualizace zásad územního rozvoje, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku
orgánu ochrany přírody podle písmene d) uvede, zda má být návrh aktualizace posuzován
z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle
§ 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
f) návrh úhrady nákladů na zpracování aktualizace zásad územního
rozvoje, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, vyhotovení
úplného znění zásad územního rozvoje po jejich aktualizaci, náklady podle § 45 odst.
2, náklady na zpracování změn regulačních plánů touto aktualizací vyvolaných a vyhotovení
úplného znění regulačních plánů po jejich změně, popřípadě náklady podle § 71 odst.
7.
(3) Je-li aktualizace zásad územního rozvoje pořizována z vlastního
podnětu, zajistí stanoviska podle odstavce 2 písm. d) a e) krajský úřad, s výjimkou
pořizování aktualizace na základě zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém
období; bez zohlednění stanovisek podle odstavce 2 písm. d) nebo e) nelze o pořízení
aktualizace zásad územního rozvoje rozhodnout.
(4) Návrh na pořízení aktualizace se podává u příslušného krajského
úřadu, který návrh posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a v případě nedostatků
vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li navrhovatel
nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě, krajský úřad návrh odmítne
a sdělí tuto skutečnost navrhovateli a informuje o ní zastupitelstvo kraje. Splňuje-li
návrh všechny stanovené náležitosti, krajský úřad jej se svým stanoviskem bezodkladně
předloží k rozhodnutí zastupitelstvu kraje.
(5) V případě, že ze stanovisek podle odstavce 2 písm. d) nebo e)
vyplynula potřeba posouzení vlivů na životní prostředí, krajský úřad doplní návrh
obsahu aktualizace o požadavek na posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(6) Zastupitelstvo kraje může podmínit pořízení aktualizace zásad
územního rozvoje na návrh úhradou nákladů uvedených v odstavci 2 písm. f) navrhovatelem.
§ 42b
(1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva kraje podle § 42a odst.
1, krajský úřad zajistí zpracování návrhu aktualizace a vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, pokud se zpracovává. Návrh aktualizace zásad územního rozvoje a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území krajský úřad doručí ministerstvu.
(2) Návrh aktualizace zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání
krajský úřad doručí veřejnou vyhláškou. Dále se postupuje obdobně podle § 39 odst.
1 vět druhé a třetí.
(3) Návrh aktualizace zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů,
pokud se zpracovává, krajský úřad projedná obdobně podle § 37 odst. 4 a podle § 37
odst. 5 s tím, že vyjádření k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území mohou
zde uvedené orgány uplatnit nejpozději do 15 dnů ode dne jednání, jinak se k nim
nepřihlíží.
(4) Dotčené orgány uplatní do 7 dnů ode dne veřejného projednání
svá stanoviska k návrhu aktualizace a vyjádření k vyhodnocení vlivů, jinak se k nim
nepřihlíží. Pro uplatňování námitek a připomínek se použije obdobně § 39 odst. 2
a 3. Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, uplatňují se stanoviska, námitky
a připomínky ke každé variantě samostatně.
(5) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu aktualizace
zásad územního rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území, zejména s
ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a souladu s politikou územního
rozvoje a územním rozvojovým plánem. Pokud nezašle stanovisko do 30 dnů od obdržení
návrhu aktualizace zásad územního rozvoje, stanovisek, námitek, připomínek a výsledků
konzultací, je možné aktualizaci zásad územního rozvoje vydat i bez jeho stanoviska.
V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na nedostatky z uvedených
hledisek, lze v řízení o aktualizaci zásad územního rozvoje pokračovat až na základě
potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.
(6) Pokud ze stanovisek uplatněných podle § 42a odst. 2 písm. d)
nebo e) vyplynula potřeba zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí, krajský
úřad zašle Ministerstvu životního prostředí návrh aktualizace zásad územního rozvoje,
vyhodnocení vlivů této aktualizace na udržitelný rozvoj území, stanoviska, námitky,
připomínky a výsledky konzultací uplatněné k návrhu aktualizace zásad územního rozvoje
a vyjádření k vyhodnocení vlivů jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce
podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem
podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí uplatní stanovisko do 30 dnů
od obdržení uvedených podkladů. Pokud Ministerstvo životního prostředí neuplatní
stanovisko v uvedené lhůtě, je možné aktualizaci zásad územního rozvoje vydat i bez
jeho stanoviska; v tomto případě krajský úřad zohlední také vyjádření dotčených orgánů,
případná vyjádření sousedních států, připomínky a výsledky konzultací k vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území.
(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že návrh aktualizace zásad územního rozvoje má významný negativní
vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
postupuje se obdobně podle § 37 odst. 7.
(8) Obsahuje-li návrh aktualizace zásad územního rozvoje varianty
řešení, krajský úřad ve spolupráci s projektantem na základě uplatněných stanovisek,
popřípadě řešení rozporů, námitek a připomínek navrhne výběr nejvhodnější varianty,
ostatní varianty zařadí do odůvodnění včetně informace, jaké k nim byly uplatněny
stanoviska, námitky a připomínky. S ohledem na veřejné zájmy krajský úřad zpracuje
návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu
nejvhodnější varianty a k invariantním částem návrhu aktualizace zásad územního rozvoje.
Návrhy doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě do 30
dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní
stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy krajského úřadu souhlasí. Pokud
je to nezbytné, krajský úřad zajistí úpravu návrhu aktualizace zásad územního rozvoje
v souladu s výsledky projednání.
(9) Zastupitelstvo kraje je při schvalování výběru nejvhodnější varianty
vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
(10) V případě, že zastupitelstvo kraje nesouhlasí s předloženým
návrhem aktualizace zásad územního rozvoje, vrátí předložený návrh krajskému úřadu
se svými pokyny k úpravě nebo jej zamítne. Jedná-li se o podstatnou úpravu, krajský
úřad projedná upravený návrh na opakovaném veřejném projednání.
(11) Při pořizování a vydání aktualizace zásad územního rozvoje se
v částech neupravených v odstavcích 1 až 10 postupuje obdobně podle § 39 odst. 4
až 6, § 40, 41 a § 42 odst. 9 a 10.
Oddíl 3
Územní plán
§ 43
(1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany
jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"),
uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy
a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině a plochy přestavby,
pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy
a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Záležitosti nadmístního významu,
které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu,
pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních
vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.
(2) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování
o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny
navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s
rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci"),
zpracováním územní studie, vydáním regulačního plánu nebo uzavřením plánovací smlouvy
podle § 43a. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního
plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence
územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 5); marným uplynutím lhůty omezení změn v území
zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je součástí územního plánu
zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z podnětu přiměřená lhůta pro jeho
vydání. Podmínka vydání regulačního plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím
uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud
k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního
plánu; do uvedené lhůty se nezapočítává doba, po kterou žadatel zajišťoval úpravu
návrhu regulačního plánu podle výsledků projednání. V případě podmínění rozhodování
uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a územní plán stanoví základní obsah této plánovací
smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí
účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka
platnosti.
(3) Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje
a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje,
s politikou územního rozvoje a s územním rozvojovým plánem. Územní plán ani vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem
regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím, pokud zastupitelstvo obce v rozhodnutí
o pořízení nebo v zadání územního plánu nestanoví, že bude pořízen územní plán nebo
jeho vymezená část s prvky regulačního plánu; tato skutečnost musí být v rozhodnutí
zastupitelstva výslovně uvedena.
(4) Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé
území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Na pořizování
územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně ustanovení § 43 až 47, § 50
až 55 a § 57. Územní plán může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního
města Prahy. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního
řádu.
(5) Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu
zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.
Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů na
provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán
hlavního města Prahy je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území
hlavního města Prahy.
(6) Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání
území stanoví prováděcí právní předpis.
§ 43a
Plánovací smlouvy
(1) Plánovací smlouvou pro účely podmínění rozhodování v území podle
§ 43 odst. 2 a § 66 odst. 2 je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a
obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo vlastníkem veřejné infrastruktury,
jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění
ve smlouvě uvedeného stavebního záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným
způsobem.
(2) Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob
v oblasti soukromého práva. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena;
ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně.
(3) Příloha č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti,
se na obsah plánovací smlouvy uzavřené podle tohoto ustanovení nepoužije.
§ 43b
Obsah plánovací smlouvy
(1) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy
nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že
a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění stavebního záměru,
b) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci
nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění stavebního záměru,
c) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních
řízeních týkajících se rozhodnutí nebo jiného úkonu podle tohoto zákona ve věci stavebního
záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu
s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.
(2) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy
nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že
a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci stavebního záměru,
k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou
dobu nezatíží nebo nezcizí,
b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné
infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k
uskutečnění stavebního záměru,
c) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,
d) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.
(3) Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k
a) účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb
nebo opatření vyvolaných stavebním záměrem,
b) převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně
prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných stavebních záměrem,
c) účasti na asanaci území dotčeného záměrem,
d) účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném stavebním
záměrem,
e) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku
vydáním územně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel.
§ 43c
Uzavírání a přezkum plánovací smlouvy
(1) Plánovací smlouvu uzavíranou obcí nebo hlavním městem Prahou schvaluje
zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy. Plánovací smlouvu uzavíranou
městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské části.
(2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí s právními předpisy
a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad. K přezkumu souladu plánovací
smlouvy uzavřené městskou částí hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování
sporů z ní je příslušný Magistrát hlavního města Prahy.
(3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené hlavním městem Prahou
s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo.
§ 44
Pořízení územního plánu
O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce
a) z vlastního podnětu,
b) na návrh orgánu veřejné správy,
c) na návrh občana obce,
d) na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo
obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce,
e) na návrh oprávněného investora.
§ 45
Úhrada nákladů na pořízení územního plánu
(1) Náklady na zpracování územního plánu nebo jeho změny projektantem,
na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a na vyhotovení úplného znění územního
plánu po jeho změně hradí obec, která rozhodla o pořízení.
(2) Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního rozvoje
nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s výjimkou případů,
kdy příslušná část aktualizace zásad územního rozvoje, která změnu územního plánu
vyvolala, byla vydána na základě výhradní potřeby dotčené obce.
(3) Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel.
Náklady na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje územní plán
úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.
(4) Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou
navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů
uvedených v § 55a odst. 2 písm. f) navrhovatelem.
§ 46
Návrh na pořízení územního plánu
(1) Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž
území se územní plán pořizuje, a obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho
vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,
b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,
c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,
d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,
e) návrh úhrady nákladů na pořízení změny územního plánu a dalších
nákladů uvedených v § 55a odst. 2 písm. f).
(2) Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí
úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele,
aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li navrhovatel nedostatky požadovaným
způsobem a ve stanovené lhůtě, pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli
a předloží o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání územního plánu.
(3) Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej
posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce
příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec
bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.
§ 47
Zadání územního plánu
(1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu,
na základě územně analytických podkladů a s využitím doplňujících průzkumů a rozborů,
pořizovatel ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva (dále jen „určený zastupitel“)
zpracuje návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky
na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u územního plánu
pro vymezenou část území hlavního města Prahy.
(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům,
sousedním obcím, krajskému úřadu. V případě pořizování územního plánu jiným obecním
úřadem zašle pořizovatel návrh zadání též obci, pro kterou ho pořizuje. Pořizovatel
doručí návrh zadání veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý uplatnit
u pořizovatele písemné připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené
orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve
kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a
územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský úřad jako příslušný úřad
u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou uplatnit podněty. Nejpozději 7 dní
před uplynutím této lhůty doručí příslušný orgán ochrany přírody pořizovateli a příslušnému
úřadu stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. K připomínkám, vyjádřením
a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.
(3) Krajský úřad jako příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 2
uvede, zda má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí,
případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí. Pokud má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní
prostředí nebo pokud příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 45i zákona
o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu
či ptačí oblast11), doplní pořizovatel do návrhu zadání požadavek na vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území.
(4) Na základě výsledků projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným
zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení.
(5) Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro jejíž
území je územní plán pořizován. V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného
orgánu11), 12) zastupitelstvo obce uloží v zadání zpracování variantního řešení návrhu
územního plánu.
(6) Náležitosti obsahu zadání územního plánu stanoví prováděcí právní
předpis.
Návrh územního plánu
§ 50
nadpis vypuštěn
(1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených
pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování
návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává.
Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v rozsahu § 19 odst.
2 stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává,
nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou
je územní plán pořizován, újezdnímu úřadu sousedícího vojenského újezdu a sousedním
obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení podle odstavců
5 až 7 spolu s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává.
Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné
lhůtě mohou sousední obce uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a
připomínkám se nepřihlíží.
(3) Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu
územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, veřejnou vyhláškou.
Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky.
K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(4) Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní
prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, pořizovatel
ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí
zašle návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území příslušným
orgánům sousedního státu, jehož území může být uplatňováním územního plánu významně
ovlivněno, a nabídne mu konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem,
pořizovatel se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní;
k účasti přizve Ministerstvo životního prostředí a krajský úřad.
(5) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný
rozvoj území, pořizovatel zašle stanoviska, připomínky a výsledky konzultací podle
odstavců 2 až 4 příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce
podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem
podle § 4 odst. 2. Příslušný úřad stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto
podkladů. Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli nejpozději
do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle
však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé
ani v prodloužené lhůtě, je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska; v tomto
případě pořizovatel zohlední také stanoviska dotčených orgánů, připomínky, případná
vyjádření sousedních států a výsledky konzultací podle odstavce 4 k vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území.
(6) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že územní plán má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo
celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem
posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle
§ 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede příslušný orgán
ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(7) Krajský úřad zašle pořizovateli stanovisko k návrhu územního
plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy,
souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem a s výjimkou územního
plánu pro území hlavního města Prahy souladu s územně plánovací dokumentací vydanou
krajem. Pokud nezašle stanovisko do 30 dnů od obdržení stanovisek, připomínek a výsledků
konzultací, je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska.
(8) V případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele
na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 7, lze zahájit řízení o územním plánu
až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění nedostatků.
§ 51
nadpis vypuštěn
(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8);
na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení rozporů a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, zajistí upravení návrhu.
(2) Pokud návrh územního plánu obsahuje varianty řešení, předloží
pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení rozporů a
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, zastupitelstvu
obce ke schválení návrh výběru nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky
k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zadání územního plánu,
jsou jeho změnou. Zastupitelstvo obce je při schvalování vázáno stanovisky dotčených
orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
(3) Dojde-li pořizovatel na základě výsledků projednání k závěru,
že je potřebné pořídit nový návrh územního plánu, zpracuje ve spolupráci s určeným
zastupitelem návrh pokynů pro jeho zpracování. K návrhu pokynů si pořizovatel vyžádá
stanovisko příslušného úřadu a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle
§ 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda
má být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví
podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu předloží pořizovatel spolu se zdůvodněním
zastupitelstvu obce ke schválení. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od
zadání územního plánu, jsou jeho změnou.
Řízení o územním plánu
§ 52
(1) Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání
pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání21) návrhu a vyhodnocení
se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve
jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad,
újezdní úřad sousedícího vojenského újezdu a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci
pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti.
Námitky k prvkům náležejícím regulačnímu plánu mohou uplatnit i osoby uvedené v §
85 odst. 2.
(3) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit
své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění,
údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené
námitkou. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě
stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání (§ 50) změněny. K později
uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné
k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.
(4) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje nebo při vydání územního rozvojového
plánu, zásad územního rozvoje nebo regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží.
§ 53
(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným
orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě
30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako
nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele
souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu územního
plánu v souladu s výsledky projednání.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
územního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko příslušného
orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Příslušný
úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na
životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případné upravené nebo doplněné vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném
veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 52.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat,
postupuje se obdobně podle § 51 odst. 3.
(4) Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména
a) s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem a
územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na
ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu
nezastavěného území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(5) Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí vyplývajících
ze správního řádu zejména
a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,
b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující
základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů
na životní prostředí,
c) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,
d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno,
s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly,
e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,
f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení
potřeby vymezení zastavitelných ploch.
(6) Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh územního
plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 4, předloží návrh
na jeho zamítnutí.
§ 54
Vydání územního plánu
(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na
vydání územního plánu s jeho odůvodněním.
(2) Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu
s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem, s územně plánovací dokumentací
vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo
stanoviskem krajského úřadu.
(3) V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem
územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli
se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec
povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat
a postupovat podle těch částí územního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o
zrušení rozhodnutí o námitkách.
(5) Část územního plánu, která v území znemožňuje realizaci záměru
obsaženého v politice územního rozvoje, územním rozvojovém plánu nebo zásadách územního
rozvoje, se při rozhodování nepoužije.
(6) Obec je povinna bez zbytečného odkladu uvést do souladu územní
plán s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, územním rozvojovým plánem a schválenou
politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu,
které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, územním rozvojovým
plánem nebo s politikou územního rozvoje.
§ 55
Vyhodnocování územního plánu a jeho změny
(1) Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let
po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování
územního plánu v uplynulém období. Na projednání návrhu této zprávy se použije přiměřeně
§ 47 odst. 1 až 4 a její schválení se použije obdobně § 47 odst. 5. Na základě požadavku
uvedeného ve zprávě může být zpracován nový návrh územního plánu nebo návrh změny
územního plánu. V takovém případě se dále postupuje podle ustanovení § 50 až 54 obdobně.
(2) Pokud není změna územního plánu pořizována na základě zprávy
o uplatňování územního plánu, postupem podle § 55a a 55b, nebo postupem podle odstavce
3, postupuje se dále v rozsahu této změny obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a
přiměřeně podle § 47.
(3) Dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle
něj rozhodovat na základě § 54 odst. 4 až 6, zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne
o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu. Zpráva o uplatňování
územního plánu ani zadání změny územního plánu se v tomto případě nezpracovávají.
Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení
územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje nebo s územním rozvojovým
plánem nezpracovává, v ostatních případech si pořizovatel k návrhu obsahu změny vyžádá
stanoviska podle § 55a odst. 2 písm. d) a e); bez zohlednění těchto stanovisek nelze
o pořízení změny územního plánu rozhodnout. V rozsahu této změny se dále postupuje
obdobně podle § 43 až 45, § 50 odst. 2 až 8 a § 51 až 54; to neplatí při pořizování
změny nevyžadující zpracování variant řešení, při které se postupuje obdobně podle
§ 55a odst. 5 a § 55b. Dojde-li ke zrušení územního plánu nebo jeho změny, při pořizování
se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.
(4) Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze
na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.
(5) Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího
úplné znění po vydání jeho změny a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří
záznamem o účinnosti.
(6) Změna územního plánu včetně zkráceného postupu pořizování změny
se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí.
(7) Změnu územního plánu včetně změny pořizované zkráceným postupem
a úplné znění územního plánu po této změně obec doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení
změny územního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.
(8) Obsahové náležitosti zprávy o uplatňování územního plánu a jeho
změny stanoví prováděcí právní předpis.
Zkrácený postup pořizování změny územního plánu
§ 55a
(1) Zkrácený postup pořizování změny územního plánu se použije v
případě, že takto výslovně uvede zastupitelstvo obce při rozhodnutí o pořízení změny
územního plánu a o jejím obsahu, nebo při schválení zprávy o uplatňování územního
plánu v uplynulém období; v prvním případě se zpráva o uplatňování ani zadání změny
územního plánu nepořizují.
(2) Zastupitelstvo obce rozhoduje o pořízení změny územního plánu
a jejím obsahu z vlastního podnětu nebo na návrh. Návrh na pořízení změny územního
plánu mohou podat orgány a osoby uvedené v § 44 písm. b) až e). Návrh obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení
skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat návrh na pořízení změny územního plánu,
b) důvody pro pořízení změny územního plánu,
c) návrh obsahu změny územního plánu, včetně případného požadavku
na zpracování variant řešení,
d) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona
o ochraně přírody a krajiny k navrhovanému obsahu změny územního plánu, ve kterém
uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast11),
e) stanovisko krajského úřadu jako příslušného úřadu k navrhovanému
obsahu změny územního plánu, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany
přírody podle písmene d) uvede, zda má být návrh změny posuzován z hlediska vlivů
na životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí,
f) návrh úhrady nákladů na zpracování změny územního plánu, vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, vyhotovení úplného znění územního
plánu po jeho změně, náklady na zpracování změn regulačních plánů touto změnou vyvolaných
a vyhotovení úplného znění regulačních plánů po jejich změně, popřípadě náklady podle
§ 71 odst. 7.
(3) Je-li změna územního plánu pořizována z vlastního podnětu, zajistí
stanoviska podle odstavce 2 písm. d) a e) pořizovatel, s výjimkou pořizování změny
na základě zprávy o uplatňování územního plánu v uplynulém období; bez zohlednění
stanovisek podle odstavce 2 písm. d) nebo e) nelze o pořízení změny územního plánu
rozhodnout.
(4) Návrh na pořízení změny územního plánu se podává u obce, pro
jejíž území se změna územního plánu pořizuje. Při posouzení návrhu se postupuje obdobně
podle § 46 odst. 2 a 3.
(5) V případě, že ze stanovisek podle odstavce 2 písm. d) nebo e)
vyplynula potřeba posouzení vlivů na životní prostředí, pořizovatel doplní návrh
obsahu změny o požadavek na posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(6) Zastupitelstvo obce může podmínit pořízení změny územního plánu
úhradou nákladů uvedených v odstavci 2 písm. f) navrhovatelem.
§ 55b
(1) Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce podle § 55a odst. 1,
pořizovatel zajistí zpracování návrhu změny územního plánu a vyhodnocení vlivů na
udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. Návrh změny územního plánu a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, pořizovatel doručí krajskému
úřadu a obci, pro kterou je změna pořizována, nejméně 30 dnů přede dnem veřejného
projednání.
(2) Pro veřejné projednání návrhu změny územního plánu se použije
obdobně § 52 odst. 1 a 2. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý
uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle § 52 odst. 2 námitky, ve kterých musí
uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit
území dotčené námitkou. O této skutečnosti musí být dotčené osoby poučeny. Povinnost
doložit údaje podle katastru nemovitostí se nevztahuje na zástupce veřejnosti. Dotčené
orgány uplatní do 7 dnů ode dne veřejného projednání svá stanoviska k návrhu změny
a vyjádření k vyhodnocení vlivů. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a
námitkám se nepřihlíží, dotčené osoby oprávněné k uplatnění námitek musí být na tuto
skutečnost upozorněny. Pro uplatňování stanovisek, námitek a připomínek se použije
obdobně § 52 odst. 4. Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, uplatňují se
stanoviska, námitky a připomínky ke každé variantě samostatně.
(3) Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na
životní prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, postupuje
se podle § 50 odst. 4.
(4) Krajský úřad jako nadřízený orgán zašle pořizovateli stanovisko
k návrhu změny územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem
na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým
plánem a s výjimkou změny územního plánu pro území hlavního města Prahy souladu s
územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Pokud neuplatní stanovisko do 30 dnů
od obdržení návrhu změny územního plánu, stanovisek, námitek, připomínek a výsledků
konzultací, je možné změnu územního plánu vydat i bez jeho stanoviska. V případě,
že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele na nedostatky z uvedených hledisek,
lze v řízení o změně územního plánu pokračovat až na základě potvrzení krajského
úřadu o odstranění nedostatků.
(5) Pokud ze stanovisek uplatněných podle § 55a odst. 2 písm. d)
nebo e) vyplynula potřeba zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pořizovatel
zašle krajskému úřadu jako příslušnému úřadu stanoviska, námitky, připomínky a výsledky
konzultací uplatněné k návrhu změny územního plánu a vyjádření k vyhodnocení vlivů
jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2. Krajský úřad
uplatní stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených podkladů. Pokud krajský úřad neuplatní
stanovisko v uvedené lhůtě, je možné změnu územního plánu vydat i bez jeho stanoviska;
v tomto případě pořizovatel zohlední také stanoviska dotčených orgánů, připomínky
a případná vyjádření sousedních států k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(6) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že návrh změny územního plánu má významný negativní vliv na předmět
ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje
se obdobně podle § 50 odst. 6.
(7) Obsahuje-li návrh změny územního plánu varianty řešení, pořizovatel
ve spolupráci s určeným zastupitelem a projektantem na základě uplatněných stanovisek,
popřípadě řešení rozporů, námitek a připomínek navrhne výběr nejvhodnější varianty,
ostatní varianty zařadí do odůvodnění včetně informace, jaké k nim byly uplatněny
stanoviska, námitky a připomínky. S ohledem na veřejné zájmy pořizovatel zpracuje
návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu
nejvhodnější varianty a k invariantním částem návrhu změny územního plánu. Návrhy
doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby
k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo
krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za
to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí
pro obec úpravu návrhu změny územního plánu v souladu s výsledky projednání.
(8) Zastupitelstvo obce je při schvalování výběru nejvhodnější varianty
vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
(9) V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem
změny územního plánu, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě
nebo jej zamítne. Jedná-li se o podstatnou úpravu, pořizovatel projedná upravený
návrh na opakovaném veřejném projednání.
(10) Při pořizování a vydání změny územního plánu se v částech neupravených
v odstavcích 1 až 9 postupuje obdobně podle § 53, 54 a § 55 odst. 4 až 7.
§ 56
Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu
Je-li při zpracování a projednávání návrhu zadání nebo návrhu územního
plánu překročena lhůta 1 roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva obce, a činnost
pořizovatele je zajišťována podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo podle § 6 odst. 2, je
pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu předložit zastupitelstvu obce, pro kterou
je územní plán pořizován, návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu,
pokud zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší lhůtu.
§ 57
Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu
V odůvodněných případech je možno z rozhodnutí zastupitelstva obce
spojit pořízení územního plánu a regulačního plánu. Spojené veřejné projednání musí
splňovat požadavky pro projednání územního plánu i regulačního plánu.
§ 58
Zastavěné území
(1) Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území.
Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných
případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto
hranicích.
(2) Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou
vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské
výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených
do orné půdy22) nebo do lesních pozemků22), a dále pozemky vně intravilánu, a to
a) zastavěné stavební pozemky,
b) stavební proluky,
c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy
na ostatní pozemky zastavěného území,
d) ostatní veřejná prostranství1),
e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného
území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.
(3) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho
změnou.
Vymezení zastavěného území
§ 59
(1) Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení
zastavěného území svým obecním úřadem (§ 6 odst. 2) nebo požádat o pořízení vymezení
zastavěného území úřad územního plánování, kterému zároveň předá kopii katastrální
mapy příslušného území a kopii mapy s vyznačeným intravilánem, pokud není intravilán
vyznačen v katastrální mapě.
(2) Zastavěné území se vymezuje podle § 58 odst. 1 a 2 a vydává se
formou opatření obecné povahy23).
(3) Pořizovatel do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných mapových
podkladů nebo od rozhodnutí o pořízení navrhne vymezení zastavěného území a svolá
místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na
úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa
a státní památkové péče; konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem.
(4) Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního
šetření, jinak se k nim nepřihlíží.
(5) Pořizovatel upraví návrh vymezení zastavěného území v souladu
se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů.
§ 60
(1) Pořizovatel vede o návrhu zastavěného území projednaného s dotčenými
orgány řízení o jeho vydání; námitky mohou podat pouze vlastníci pozemků uvedených
v § 58 odst. 2 a vlastníci sousedících pozemků.
(2) Návrh vymezení zastavěného území se zveřejní a vystaví u příslušné
obce.
(3) Na základě uplatněných stanovisek a vyhodnocení námitek upraví
pořizovatel návrh zastavěného území, včetně odůvodnění, které vždy obsahuje i vyhodnocení
souladu s § 58 odst. 1 a 2.
(4) Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná pořizovatel
tuto změnu s dotčenou obcí a dotčenými orgány na místním šetření; konání místního
šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. O projednání sepíše zápis, ve kterém dotčené
orgány mohou uplatnit svá stanoviska; k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží.
(5) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu
s výsledky projednání. V případě, že rada obce nesouhlasí s předloženým návrhem nebo
s výsledky jeho projednání, schválí pokyny pro přepracování návrhu a vrátí jej pořizovateli
k úpravě a novému projednání. Pokyny pro přepracování musí být v souladu s § 58 odst.
1 a 2.
(6) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o námitkách nebo k jeho změně,
v jehož důsledku je nutné změnit vymezené zastavěné území, pozbývá vymezení zastavěného
území platnosti. Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu,
který toto zastavěné území převzal. Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném
řízení podle správního řádu.
Oddíl 4
Regulační plán
§ 61
(1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití
pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru
území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví
podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb
veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.
(2) Regulační plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán
vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulačním
plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví,
která územní rozhodnutí nahrazuje. Regulačním plánem nelze nahradit územní rozhodnutí
pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního
předpisu.
(3) Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 62
Pořízení regulačního plánu
(1) Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření
obecné povahy podle správního řádu.
(2) O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout z vlastního
nebo jiného podnětu
a) zastupitelstvo kraje v ploše nebo koridoru vymezeném zásadami
územního rozvoje,
b) zastupitelstvo obce v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem,
c) zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavěném území
nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter,
d) Ministerstvo obrany v ploše, která je součástí vojenského újezdu;
na pořizování a vydání regulačního plánu se vztahuje přiměřeně ustanovení § 61 až
74.
(3) Regulační plán na žádost lze vydat na žádost fyzické nebo právnické
osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán, a je-li jejich součástí
zadání regulačního plánu.
§ 63
Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu
(1) Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu z podnětu projektantem,
na mapové podklady a v případě změny regulačního plánu též náklady uvedené v § 72
odst. 2 písm. d) hradí obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je zpracování
regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může příslušné zastupitelstvo
v rozhodnutí podmínit jeho pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na zpracování
návrhu regulačního plánu projektantem a na mapové podklady, v případě změny regulačního
plánu úhradou nákladů uvedených v § 72 odst. 2 písm. d).
(2) Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho
zpracování, mapové podklady a projednání s dotčenými orgány žadatel.
(3) Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.
Pořízení regulačního plánu z podnětu
§ 64
(1) Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí
podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci pozemků, údaje o dosavadním
využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu, návrh, která územní
rozhodnutí regulační plán nahradí, a návrh jeho zadání, není-li součástí územně plánovací
dokumentace. Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání regulačního plánu.
Příslušné zastupitelstvo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh zadání
upravený podle svých požadavků pořizovateli, jinak podnět odloží.
(2) Pokud není zadání regulačního plánu součástí územního plánu
nebo zásad územního rozvoje, zpracuje pořizovatel návrh zadání. Návrh zadání pořizovatel
a) doručí veřejnou vyhláškou,
b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je jiný
obecní úřad, zašle je též obci, pro kterou regulační plán pořizuje.
(3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
návrhu zadání regulačního plánu písemně požadavky na obsah zadání. Orgány uvedené
v odstavci 2 písm. b) mohou uplatnit do 30 dnů od obdržení návrhu zadání u pořizovatele
vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah zadání. K později uplatněným požadavkům
a vyjádřením se nepřihlíží.
(4) Na základě uplatněných požadavků a vyjádření pořizovatel upraví
návrh zadání regulačního plánu a předloží ho příslušnému zastupitelstvu ke schválení.
Spolu s návrhem zadání předloží vyhodnocení, jak byly uplatněné požadavky a vyjádření
do jeho návrhu zapracovány.
(5) Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo
o pořízení regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně plánovací dokumentace.
(6) Obsahové náležitosti podnětu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 65
(1) Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj
zajistí zpracování návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu záměru na území
a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků
této infrastruktury.
(2) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v § 64 odst. 2
písm. b) a dotčeným obcím místo a dobu konání společného jednání o návrhu regulačního
plánu, a to nejméně 15 dnů předem. Současně tyto orgány vyzve k uplatnění stanovisek
k návrhu regulačního plánu do 30 dnů ode dne společného jednání. K později uplatněným
stanoviskům se nepřihlíží.
(3) Pořizovatel doručí návrh regulačního plánu veřejnou vyhláškou.
Do 15 dnů ode dne doručení může každý u pořizovatele uplatnit písemně připomínky
k návrhu regulačního plánu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(4) Pokud návrh regulačního plánu obsahuje varianty řešení, předloží
pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání a výsledku řešení rozporů
zastupitelstvu ke schválení návrh výběru nejvhodnější varianty, který může obsahovat
i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zadání
regulačního plánu, jsou jeho změnou. Zastupitelstvo je při schvalování vázáno stanovisky
dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
(5) Pořizovatel podle výsledku projednání zajistí upravení návrhu
regulačního plánu.
§ 66
Pořízení regulačního plánu na žádost
(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí
podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci pozemků, údaje o dosavadním
využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu a návrh, která
územní rozhodnutí regulační plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.
(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci.
Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením plánovací smlouvy.
Pro obsah a uzavírání plánovací smlouvy se § 43a až 43c použijí obdobně.
(3) K žádosti žadatel připojí
a) stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,
b) návrh regulačního plánu upravený na základě stanovisek dotčených
orgánů,
c) vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním,
d) údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,
e) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu
založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám v řešené
ploše, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí, anebo souhlas vlastníků
pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o parcelaci, k nimž žadatel nemá potřebné
právo; souhlas nebo dohoda o parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit
nebo vyměnit,
f) návrh plánovací smlouvy; v případě, že záměr klade nové nároky
pouze na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu nebo na veřejná prostranství,
může žadatel místo návrhu plánovací smlouvy podle § 43a doložit smlouvy s příslušnými
vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, které zajistí vybudování
nebo úpravu této infrastruktury v rozsahu a čase potřebném pro uskutečnění záměru,
a smlouvu s obcí o vybudování veřejných prostranství.
(4) Pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad předložených
stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně zajistí předložení návrhu
plánovací smlouvy podle § 43a příslušnému zastupitelstvu ke schválení.
(5) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
nadpis vypuštěn
§ 67
Řízení o regulačním plánu
(1) Upravený a posouzený návrh regulačního plánu a oznámení o konání
veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání21)
návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel
přizve jednotlivě obec, pro kterou je regulační plán pořizován, a dotčené orgány,
a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit
připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění,
údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené
námitkou. Dotčené orgány uplatní ve stejné lhůtě stanovisko k částem řešení, které
byly od společného jednání (§ 65 odst. 2 a 3) změněny. K později uplatněným stanoviskům,
připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí
být na tuto skutečnost upozorněny.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu
vydaného krajem, se nepřihlíží.
(4) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh
vyhodnocení připomínek. Návrhy doručí dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě
30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko
v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
§ 68
Posouzení regulačního plánu pořizovatelem
(1) Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu
regulačního plánu z podnětu v souladu s výsledky projednání; úpravu regulačního plánu
na žádost zajišťuje na základě předání výsledků projednání žadatel.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
regulačního plánu, projedná se upravený návrh v rozsahu těchto úprav na opakovaném
veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 67.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh regulačního plánu přepracovat,
postupuje se obdobně podle § 65 odst. 2 až 5, § 67 a přiměřeně podle § 66.
(4) Pořizovatel posoudí soulad návrhu regulačního plánu zejména
a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na
ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(5) Součástí odůvodnění regulačního plánu je kromě náležitostí
vyplývajících ze správního řádu zejména
a) výsledek posouzení regulačního plánu podle odstavce 4,
b) komplexní zdůvodnění přijatého řešení.
§ 69
Vydání regulačního plánu
(1) Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje
(dále jen "příslušné zastupitelstvo") návrh na vydání regulačního plánu s jeho odůvodněním,
v případě pořizování návrhu na žádost též se schválenou plánovací smlouvou podle
§ 43a.
(2) Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není
v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 odst. 4.
(3) V případě, že příslušné zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým
návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí s pokyny pro
jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.
(4) Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, musí obec
nebo kraj, jehož příslušné zastupitelstvo regulační plán vydalo, uvést jej do souladu
s tímto rozhodnutím; do té doby nelze podle jeho dotčených částí postupovat.
(5) Práva a povinnosti z regulačního plánu vydaného na žádost lze
převést písemnou veřejnoprávní smlouvou, jejíž přílohou je regulační plán. Pro tyto
veřejnoprávní smlouvy se použijí příslušná ustanovení správního řádu o veřejnoprávních
smlouvách25).
§ 70
Souběžné pořízení regulačního plánu a změny územního plánu
Zastupitelstvo obce může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném
pořízení a vydání regulačního plánu pořizovaného z podnětu a změny územního plánu,
která je vyvolána tímto regulačním plánem. Regulační plán nemusí být v tomto případě
v souladu s částmi územního plánu, které jsou měněny souběžně pořizovanou změnou
územního plánu. Vydání změny územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu,
který změnu vyvolal.
§ 71
Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu
(1) Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který
nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Pokud se změní podmínky, za kterých
byl regulační plán pořízen a vydán, zajistí příslušná obec nebo kraj jeho změnu nebo
jej zruší.
(2) Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem
z podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v odůvodněných případech
stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba platnosti může být v odůvodněných
případech prodloužena změnou regulačního plánu v době jeho platnosti. Regulační plán
však nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době platnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů, nebo vzniklo-li na základě ohlášení stavebního záměru
podaného v době platnosti právo stavbu provést, nebo
b) bylo-li v době platnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává, nebo
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného
autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat,
anebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující
stavební povolení podaného v době platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a
tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(3) Regulační plán z podnětu lze změnit nebo zrušit rozhodnutím příslušného
zastupitelstva. Při změně regulačního plánu, pokud není změna pořizována podle §
72 až 74, se postupuje přiměřeně podle ustanovení § 61 až 65 a obdobně podle ustanovení
§ 67 až 69. Při zrušení regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle § 67 a 69,
ustanovení o zadání se přitom nepoužijí.
(4) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s vydanou
územně plánovací dokumentací kraje, schválenou politikou územního rozvoje anebo vydaným
územním plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle částí regulačního plánu, které
jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací nebo politikou územního rozvoje.
Při této změně regulačního plánu postupuje obec jako při změně z vlastního podnětu.
(5) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán z podnětu s vydanými
zásadami územního rozvoje a územním rozvojovým plánem nebo schválenou politikou územního
rozvoje. Do té doby nelze postupovat podle částí regulačního plánu, které jsou v
rozporu s těmito zásadami, politikou územního rozvoje nebo územním rozvojovým plánem.
Při této změně regulačního plánu postupuje kraj jako při změně z vlastního podnětu.
(6) Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní
odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý regulační plán. Regulační
plán pořízený na žádost pozbývá také platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení
žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se regulační plán vztahuje; to neplatí,
byla-li realizace záměru již zahájena. Regulační plán pořízený na žádost lze změnit
nebo zrušit rozhodnutím příslušného zastupitelstva pouze na žádost toho, komu přísluší
vykonávat práva z něj vyplývající. Bez takové žádosti lze regulační plán pořízený
na žádost změnit nebo zrušit z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5, a to jen v záležitostech
týkajících se veřejně prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných opatření. Při změně
nebo zrušení regulačního plánu pořízeného na žádost se postupuje podle odstavce 3.
(7) Dojde-li z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5 ke změně regulačního
plánu pořízeného na žádost a prokáže-li ten, komu přísluší vykonávat práva z regulačního
plánu vyplývající, že mu tím vznikla majetková újma, postupuje se při její náhradě
obdobně podle § 102.
(8) Dojde-li ke zrušení části regulačního plánu či změně nebo zrušení
rozhodnutí o námitkách, je obec nebo kraj příslušný k vydání tohoto regulačního plánu
povinen bez zbytečného odkladu zajistit pořízení a vydání jeho změny nebo rozhodnout
o jeho zrušení. Při této změně se postupuje přiměřeně podle § 61 a § 64 odst. 2 až
6 a obdobně podle § 65 a § 67 až 69; to neplatí při pořizování změny nevyžadující
zpracování variant řešení, při které se postupuje obdobně podle § 73, při zrušení
se postupuje podle odstavce 3. Dojde-li ke zrušení regulačního plánu nebo jeho změny,
při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, pokud
příslušné zastupitelstvo u regulačního plánu pořizovaného z podnětu nerozhodne, že
regulační plán nebude pořizován.
(9) Pořizovatel zajistí pro obec vyhotovení úplného znění regulačního
plánu po jeho změně a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o
účinnosti.
(10) Změna regulačního plánu včetně zkráceného postupu pořizování
změny se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí.
(11) Změnu regulačního plánu včetně změny pořizované zkráceným postupem
a úplné znění regulačního plánu po této změně obec nebo kraj doručí veřejnou vyhláškou;
dnem doručení změny regulačního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.
Zkrácený postup pořizování změny regulačního plánu
§ 72
(1) Zkrácený postup pořizování změny regulačního plánu se použije
v případě, že takto výslovně uvede zastupitelstvo obce nebo kraje příslušné k vydání
regulačního plánu při rozhodnutí o pořízení změny regulačního plánu a o jejím obsahu.
Zkrácený postup pořizování změny regulačního plánu se nepoužije při změně regulačního
plánu, který nahradil územní rozhodnutí pro záměr podléhající posuzování vlivů na
životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(2) Zastupitelstvo rozhodne o pořízení změny regulačního plánu
a jejím obsahu z vlastního podnětu nebo na návrh, zadání změny regulačního plánu
se v tomto případě nepořizuje. Návrh na pořízení změny regulačního plánu z podnětu
mohou podat orgány a osoby uvedené v § 44 písm. b) až e). Návrh obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení
skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat návrh na pořízení změny regulačního
plánu,
b) důvody pro pořízení změny regulačního plánu,
c) návrh obsahu změny regulačního plánu, včetně případného požadavku
na zpracování variant řešení,
d) návrh úhrady nákladů na zpracování změny regulačního plánu
a vyhotovení úplného znění regulačního plánu po jeho změně, v případě změny regulačního
plánu vydávaného zastupitelstvem kraje též náklady na zpracování změn územních plánů
a regulačních plánů vydávaných obcemi vyvolaných navrhovanou změnou včetně úplného
znění územních plánů a regulačních plánů po jejich změně.
(3) Návrh na pořízení změny regulačního plánu se podává u obce, pro
jejíž území se změna regulačního plánu pořizuje, nebo u kraje, pokud byl regulační
plán vydán zastupitelstvem kraje. Při posouzení návrhu postupuje pořizovatel obdobně
podle § 46 odst. 2 a 3.
(4) Zastupitelstvo může podmínit pořízení změny regulačního plánu
úhradou nákladů uvedených v odstavci 2 písm. d) navrhovatelem.
§ 73
nadpis vypuštěn
(1) Pořizovatel na základě rozhodnutí zastupitelstva podle § 72 odst.
1, zajistí zpracování návrhu změny regulačního plánu a po jeho převzetí jej doručí
obci, pro jejíž území je změna pořizována, nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání.
(2) Návrh změny regulačního plánu a oznámení o konání veřejného projednání
pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání21) návrhu se koná nejdříve
15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec,
pro jejíž území je regulační plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů
předem.
(3) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit
připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění,
údaje podle katastru nemovitostí dokládající dotčená práva a vymezit území dotčené
námitkou. O této skutečnosti musí být dotčené osoby poučeny. Povinnost doložit údaje
podle katastru nemovitostí se nevztahuje na zástupce veřejnosti. Dotčené orgány uplatní
ve stejné lhůtě svá stanoviska. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám
se nepřihlíží, dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost
upozorněny.
(4) Obsahuje-li posuzovaný návrh změny regulačního plánu varianty
řešení, uplatňují se stanoviska, námitky a připomínky ke každé variantě samostatně.
Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem a projektantem na základě uplatněných
stanovisek, popřípadě řešení rozporů, námitek a připomínek navrhne výběr nejvhodnější
varianty, ostatní varianty zařadí do odůvodnění včetně informace, jaké k nim byly
uplatněny stanoviska, námitky a připomínky. S ohledem na veřejné zájmy pořizovatel
zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných
k návrhu nejvhodnější varianty a k invariantním částem návrhu změny regulačního plánu.
Návrhy doručí dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení
uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má
se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí
pro obec úpravu návrhu změny regulačního plánu v souladu s výsledky projednání.
(5) Zastupitelstvo je při schvalování výběru nejvhodnější varianty
vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
(6) V případě, že zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým návrhem
změny regulačního plánu, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě
nebo jej zamítne. Jedná-li se o podstatnou úpravu, pořizovatel projedná upravený
návrh na opakovaném veřejném projednání.
(7) Při pořizování a vydání změny regulačního plánu se v částech
neupravených v odstavcích 1 až 6 postupuje obdobně podle § 67 odst. 3 a 4, § 68,
69 a § 71 odst. 9.
§ 74
nadpis vypuštěn
Při pořizování a vydání změny regulačního plánu na žádost se postupuje
podle § 72 a 73 za předpokladu, že návrh na pořízení podal ten, komu přísluší vykonávat
práva z regulačního plánu vyplývající. Z vlastního podnětu příslušného zastupitelstva
lze změnu regulačního plánu vydaného na žádost pořídit a vydat, jedná-li se o změnu
z důvodů uvedených v § 71 odst. 4 a 5, a to jen v záležitostech týkajících se veřejně
prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných opatření; přitom se použije obdobně §
71 odst. 7.
Díl 4
Územní rozhodnutí
§ 76
(1) Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání
na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě
územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,
je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních
pozemků a staveb, za tímto účelem si může vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li
mu podmínky využití území a vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu známy.
§ 77
Územním rozhodnutím je rozhodnutí o
a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění
stavby"),
b) změně využití území,
c) změně vlivu užívání stavby na území,
d) dělení nebo scelování pozemků,
e) ochranném pásmu.
§ 78
(1) Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených
v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a.
(2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.
(3) Územní rozhodnutí o umístění stavby se nevydává, pokud se vydává
společné povolení.
(4) Stavební úřad může podle § 96a spojit vydání územního souhlasu se
souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.
(5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou
(§ 78a) a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní smlouvou (§
116), lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí
a stavební povolení.
(6) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav
uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana
veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv účastníků řízení,
stanovit, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení.
§ 78a
Veřejnoprávní smlouva
(1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění
stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí
územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který
je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
(2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který
obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně
všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění
souladu s požadavky § 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které
by byly účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako k
žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální
mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Žadatel k návrhu
připojí souhlas k umístění stavebního záměru podle § 184a.
(3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne
jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní smlouvy. Stavební
úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu
8 dnů. Stavební úřad na základě posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme,
nebo odmítne a sdělí žadateli důvody odmítnutí.
(4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení
s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu
veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení,
a grafickou přílohu, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě
další vybraná část dokumentace, k vyznačení účinnosti.
(5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po
vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní smlouvu s vyznačením
účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem,
a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení
stavby a dotčeným orgánům.
(6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne
její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky veřejnoprávní
smlouvy nezanikají,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její účinnosti právních účinků
souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,
b) bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným
inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato
veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se
použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem
účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem územního
řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební
úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě
se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle
§ 93 odst. 3.
(8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel
sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se veřejnoprávní smlouva vztahuje;
to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit
na základě dohody stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem
podle odstavců 1 až 4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo zrušit
samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšného opatření.
(9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném řízení
podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti
veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze
vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
(10) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní
rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 79
Rozhodnutí o umístění stavby
(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje
navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování
projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro
napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Při umisťování souboru
staveb v areálech jaderných zařízení se v rozhodnutí vymezí areál jako stavební pozemek
a v jeho rámci se stanoví skladba, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich
umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (zejména vnější
půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a
sousedních staveb) a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu; v rámci stanovených
podmínek se stavby umístí při povolení staveb.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m
2
umisťovaná
mimo ochranná pásma pozemních komunikací,b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na
pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely, body
seismické monitorovací sítě,
e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní
informace na pozemních komunikacích,
f) opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí
s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím1) a které
se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše,
g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,
h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední
nemovitosti,
j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících
elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů
před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního
systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení
provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti
do 30 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech
a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních
předpisů,
n) skleník do 40 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové
vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,o) stavba do 25 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním
podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby
pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště
radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízen,
nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací,
je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části
pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové
plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,p) bazén do 40 m
2
zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku
rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné
ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související
technické zařízení,q) stavby mostních vah,
r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,
a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m
2
zastavěné plochy a do 4 m výšky,s) výměna vedení technické infrastruktury69), pokud nedochází k překročení
hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, nebo výměna vedení technické
infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního
pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího
ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením
a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo
stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva
o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene; v případě, že je předmětem těchto výměn
výměna nadzemního vedení o napěťové hladině 110 kV, lze v zastavěném území zachovat
jeho umístění nad zemí,
t) prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu
a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,
u) dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující
podmínky zvláštního právního předpisu1),
v) stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným
výkonem do 50 kW, pokud jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, s výjimkou
stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové
rezervaci nebo památkové zóně,
w) připojení k distribuční soustavě75) pomocí elektrické přípojky
nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení
stávající distribuční soustavy zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož
distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno
více než 90 000 odběrných míst.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry, pro které je vyžadováno
závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
(4) Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací
nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o existenci podzemních
staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.
(5) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební
úpravy a udržovací práce.
§ 80
Rozhodnutí o změně využití území
(1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku
a podmínky jeho využití.
(2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují
a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,
b) stanovení dobývacího prostoru,
c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,
d) veřejná a neveřejná pohřebiště,
e) změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemků, zejména zřizování,
rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou
stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,
f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.
(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují
a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m
2
na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným
prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy
do 300 m
2
, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo
látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,c) změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemků o výměře do 300
m
2
,d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích
sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků,
e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené
na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí
nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek
nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentací, a plocha části pozemku
schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy
pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně
nalézají archeologické nálezy.
(5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry, pro které je vyžadováno
závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a na záměry
ve zvláště chráněných územích12).
§ 81
Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území
(1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky
pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové
změny v užívání stavby, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí11) nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu.
§ 82
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové
rozdělení nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na
žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí,
nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné
stavby (§ 101).
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud podmínky
pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, rozhodnutím stavebního
úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu33). Není-li třeba stanovit
podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost
sdělením, kterým současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je
rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.
§ 83
Rozhodnutí o ochranném pásmu
(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek
před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před
jejich negativními účinky.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování
podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.
(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany
jsou stanoveny zvláštním právním předpisem34) nebo na jeho základě.
Díl 5
Územní řízení
§ 84
Příslušnost k územnímu rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního
řízení nebo zjednodušeného územního řízení.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití
území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní
orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán jen v souladu se závazným stanoviskem
podle § 96b.
§ 85
Účastníci územního řízení
(1) Účastníky územního řízení jsou
a) žadatel,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.
(2) Účastníky územního řízení dále jsou
a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr
uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku
nebo stavbě,
b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám
anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo
dotčeno.
c) zrušeno
(3) zrušen
§ 86
Žádost o vydání územního rozhodnutí
(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí
podle správního řádu základní údaje o požadovaném záměru, identifikační údaje o pozemku
nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické
nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být
jejich právo územním rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí
a) souhlas k umístění stavebního záměru podle § 184a,
b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo
jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, nevydává-li se
koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo závazné stanovisko vydávané
správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí, anebo nepostupuje-li
se podle § 96b odst. 2,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury
k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních
pásem,
d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury,
vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické
infrastruktury,
e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní
zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou
část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická
zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho
umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může
být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce,
nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu39), z něhož je možné ověřit
dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících
bezbariérové užívání stavby,
f) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.
(3) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný
záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními
předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně
žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.
(4) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se oznamuje pouze
žadateli. Dojde-li k zastavení řízení z důvodů neodstranění vad žádosti, usnesení
o zastavení řízení se oznamuje pouze žadateli. Pokud k žádosti o vydání územního
rozhodnutí není připojena dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo pokud není
zpracována projektantem, stavební úřad takovou žádost neprojednává a řízení zastaví;
usnesení o zastavení řízení se oznamuje pouze žadateli.
(5) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání
územního rozhodnutí účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením
pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích
příloh, včetně rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, stanoví
prováděcí právní předpis. Dokumentace změny využití území může být nahrazena dokumentací
podle zvláštních právních předpisů60), které upravují nové využití území, pokud náležitosti
takové dokumentace jsou stanoveny zákonem.
§ 87
Zahájení územního řízení
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti
nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; oznámení
o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Stavební úřad může upustit
od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný
podklad pro posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví
lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná stanoviska;
tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení územního řízení a další
úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li
o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení
o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního
řádu, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm.
b), se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou
vždy účastníci řízení podle § 85 odst. 1 písm. a) a § 85 odst. 2 písm. a).
(2) V případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit
k projednání žádosti veřejné ústní jednání. V případech záměrů umisťovaných v území,
ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy.
Pro doručování oznámení o zahájení územního řízení a dalších úkonů v řízení se použije
odstavec 1 obdobně; konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou
vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po tuto dobu musí stavební
úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Žadatel zajistí,
aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí,
byla bezodkladně poté, co bylo oznámeno zahájení územního řízení a nařízeno veřejné
ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem v oznámení, a to do doby
konání veřejného ústního jednání. Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu
územního řízení a o veřejném ústním jednání. Součástí informace je grafické vyjádření
záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou
podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost nesplní,
stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání, pokud mělo porušení této povinnosti
žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže
opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.
(3) U záměrů zasahujících do území několika obcí se v řízení s velkým
počtem účastníků oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují vždy
veřejnou vyhláškou podle § 25 odst. 3 správního řádu; jednotlivě se doručuje dotčeným
orgánům a účastníkům řízení podle § 85 odst. 1 a 2 písm. a). Účastníci řízení podle
§ 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech v řízení
doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují označením pozemků a staveb evidovaných
v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(4) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však
ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech,
zejména při postupu podle odstavce 2, stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do
90 dnů.
(5) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 88
Přerušení územního řízení
Stavební úřad územní řízení přeruší, kromě důvodů uvedených ve správním
řádu, také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení
nebo úpravy stávajících realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení smlouvy
s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, a stanoví mu
k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené
lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.
§ 89
Závazná stanoviska, námitky a připomínky
(1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle §
4 odst. 4, a námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny
nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí
být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže
dojde k upuštění od ústního jednání, musí být závazná stanoviska dotčených orgánů
podle § 4 odst. 4 a námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti uplatněny ve
stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží.
(2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto
při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží.
(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají
jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které
překračují rozsah stanovený v odstavci 4, se nepřihlíží.
(4) Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a zájmů
občanů obce. Osoba, která může být účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a)
a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým může být
její právo přímo dotčeno. Osoba, která je účastníkem řízení podle zvláštního právního
předpisu, může v územním řízení uplatňovat námitky, pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným
záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu
zabývá. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.
(5) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 až 4 musí být
účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
(6) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě
rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje
rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební
úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících
se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv.
§ 90
Posuzování záměru žadatele
(1) V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele
v souladu s požadavky
a) tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s
obecnými požadavky na využívání území,
b) na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti
a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
c) zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě
s rozhodnutími dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů4) nebo tohoto
zákona, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(2) Stavební úřad posuzuje soulad s územně plánovací dokumentací a s
cíli a úkoly územního plánování u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné
stanovisko podle § 96b; stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby,
jde-li o stavby, které lze provést bez stavebního povolení nebo souhlasu s provedením
ohlášeného stavebního záměru.
§ 92
Územní rozhodnutí
(1) Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr, vymezí
pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků,
a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci
záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby; vyžaduje-li to posouzení veřejných
zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání
kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby; tato
dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm.
f) bodů 4 až 8. V rozhodnutí stavební úřad stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li
být delší, než stanoví tento zákon, a v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti.
U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví
lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území.
V případech podle § 78 odst. 6 stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení
záměru.
(2) Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 nebo
jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto
zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad žádost o vydání územního
rozhodnutí zamítne.
(3) Územní rozhodnutí se doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě
doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci řízení podle
§ 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru
nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní
moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku
katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení
územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí jde-li o stavby podle §
15 nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.
(5) Obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 93
Doba platnosti územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu
užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí
právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle
však 5 let.
(2) Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území
nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či zařízení
nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou
žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí staví. Na řízení
o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se vztahují přiměřeně ustanovení o územním
řízení s tím, že veřejné ústní jednání se nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo
připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení,
jinak se k nim nepřihlíží.
(4) Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků
souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,
b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným
inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato
veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(5) Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdržel
sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí vztahuje; to neplatí,
byla-li realizace záměru již zahájena.
(6) Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení
nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.
§ 94
Změna a zrušení územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí lze změnit na odůvodněnou žádost oprávněného, a
to tak, že se jeho dosavadní část nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu
územního rozhodnutí projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Platnost původního
územního rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně rozhodnuto o změně
jeho platnosti podle § 93 odst. 3.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost toho,
komu z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze rozhodnutí o ochranném
pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného orgánu podle zvláštního právního předpisu.
Z rozhodnutí o ochranném pásmu může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá
povinnost, povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti.
(3) Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o
umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.
(4) Při změně nebo zrušení územního rozhodnutí anebo při povolení výjimky
se použijí ustanovení o územním řízení obdobně.
(5) Dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní
rozhodnutí se již nevydává; to neplatí, bylo-li zrušeno územní rozhodnutí pro záměr,
pro který bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí
§ 94a
nadpis vypuštěn
(1) Příslušným k vedení územního řízení s posouzením vlivů na životní
prostředí je obecný stavební úřad podle § 13 odst. 1 písm. c). Žádost o vydání územního
rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí pro stavební záměr, který podléhá
posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí70), projedná stavební úřad v územním řízení s posouzením vlivů na životní
prostředí v součinnosti s příslušným úřadem, který vydá závazné stanovisko o posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen "příslušný úřad") v rámci územního
řízení s posouzením vlivů na životní prostředí; závazné stanovisko je podkladem pro
vydání územního rozhodnutí.
(2) V územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které
je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud v něm není stanoveno
jinak.
§ 94c
(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje náležitosti a připojují
se k ní přílohy podle § 86, včetně dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a dokumentace
vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování
vlivů na životní prostředí, jejíž součástí je posouzení vlivů na předmět ochrany
a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno
v závěru zjišťovacího řízení; k žádosti o vydání územního rozhodnutí se připojuje
také závěr zjišťovacího řízení, byl-li vydán.
(2) Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí se k žádosti o vydání
rozhodnutí připojuje ve třech vyhotoveních. Žádost a dokumentace vlivů záměru na
životní prostředí se připojuje také v elektronické podobě.
(3) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh včetně dokumentace
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 94d
(1) Stavební úřad v součinnosti s příslušným úřadem zkoumá žádost a
připojenou dokumentaci; za tímto účelem do 5 dnů ode dne podání žádosti zašle žádost
a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu. Nemá-li žádost
nebo dokumentace předepsané náležitosti, stavební úřad vyzve žadatele k doplnění
žádosti a řízení přeruší. Usnesení o přerušení řízení se oznamuje pouze žadateli
a příslušnému úřadu. Ustanovení § 88 o přerušení řízení se použije obdobně. Dojde-li
k zastavení řízení z důvodů neodstranění vad žádosti, usnesení o zastavení řízení
se oznamuje pouze žadateli.
(2) Pokud ze závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí
vyplyne, že stavební záměr má významně negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tato skutečnost nebude přímo důvodem
pro zamítnutí žádosti, stavební úřad přeruší řízení do doby uložení kompenzačních
opatření podle zvláštního právního předpisu12).
(3) Pokud k žádosti o vydání územního rozhodnutí není připojena dokumentace
pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace vlivů záměru na životní prostředí
nebo pokud dokumentace nebo její část není zpracována projektantem nebo osobou s
příslušnou autorizací, stavební úřad takovou žádost neprojednává a řízení zastaví;
usnesení o zastavení řízení se oznamuje pouze žadateli a příslušnému úřadu.
§ 94e
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení s posouzením vlivů
na životní prostředí a stanoví lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost
uplatnit připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí, a
dotčené orgány závazná stanoviska, popřípadě vyjádření; tato lhůta nesmí být kratší
než 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení na úřední desce. Stavební úřad může k projednání
stavebního záměru nařídit veřejné ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním
na místě. Veřejné ústní jednání se koná za účasti příslušného úřadu. Účastníci řízení
a veřejnost mohou uplatnit připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní
prostředí a dotčené orgány závazná stanoviska, popřípadě vyjádření k záměru nejpozději
při veřejném ústním jednání. K připomínkám, které překračují rozsah stanovený ve
větě první nebo čtvrté, se nepřihlíží.
(2) Oznámení o zahájení územního řízení s posouzením vlivů na životní
prostředí, stanovení lhůty podle odstavce 1 a o nařízení veřejného ústního jednání
v řízení s velkým počtem účastníků se doručuje postupem podle § 144 odst. 6 správního
řádu, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm.
b), se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou
vždy účastníci řízení podle § 85 odst. 1 písm. a) a § 85 odst. 2 písm. a). Oznámení
o konání veřejného ústního jednání musí být vyvěšeno na úřední desce nejméně 30 dnů
předem. Ustanovení § 87 odst. 2 o informační povinnosti žadatele se použije obdobně;
informace o záměru musí být vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem do konce lhůty
podle odstavce 1 nebo do konce veřejného ústního jednání. U záměrů nacházejících
se na území několika obcí se pro doručování použije § 87 odst. 3 obdobně.
(3) K identifikaci účastníků řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) se
§ 87 odst. 3 použije obdobně.
§ 94f
(1) Stavební úřad předá příslušnému úřadu do 5 dnů ode dne konání ústního
jednání, veřejného ústního jednání anebo uplynutí lhůty pro podání připomínek účastníků
řízení a veřejnosti výsledky projednání, zejména uplatněné připomínky a závazná stanoviska
nebo vyjádření dotčených orgánů, a řízení do doby vydání závazného stanoviska k posouzení
vlivů na životní prostředí přeruší.
(2) Stavební úřad do 5 dnů po obdržení závazného stanoviska podle odstavce
1 zajistí zveřejnění informace o jeho vydání na úřední desce a oznámí lhůtu, která
nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení; nejpozději v této lhůtě mohou ke
stavebnímu záměru na základě všech podkladů pro vydání územního rozhodnutí včetně
závazného stanoviska podle odstavce 1 účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost
připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska.
§ 94g
Při uplatňování závazných stanovisek a námitek se v územním řízení
s posouzením vlivů na životní prostředí postupuje podle § 89 obdobně.
§ 94i
(1) Územní rozhodnutí se doručuje podle § 94e odst. 2. Ustanovení §
87 odst. 4 o lhůtách pro vydání rozhodnutí a § 92 pro obsah územního rozhodnutí a
postup stavebního úřadu po nabytí právní moci rozhodnutí se použijí obdobně. Součástí
odůvodnění územního rozhodnutí je také informace o zapracovaných podmínkách a odůvodnění
závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí; připomínky veřejnosti
a účastníků řízení, které nebyly vypořádány v odůvodnění závazného stanoviska k posouzení
vlivů na životní prostředí, musí být v odůvodnění územního rozhodnutí vyhodnoceny
samostatně.
(2) V případě, že byla z důvodu významně negativního vlivu stavebního
záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti
uložena žadateli kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, stanoví
stavební úřad ve výroku územního rozhodnutí v případě, kdy lze stavební záměr provést
pouze na základě územního rozhodnutí, že toto rozhodnutí je vykonatelné dnem vydání
vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření; po
dobu pozastavení vykonatelnosti neběží lhůta platnosti územního rozhodnutí. V případě,
kdy stavební záměr nelze provést pouze na základě územního rozhodnutí, pak odklad
vykonatelnosti podmíněný vyjádřením orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění
kompenzačních opatření stanoví stavební úřad ve stavebním povolení.
(3) Ustanovení § 93 o době platnosti územního rozhodnutí a § 94 o změně
a zrušení územního rozhodnutí se použijí obdobně.
Společné územní a stavební řízení
§ 94j
(1) U staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených
v § 15 odst. 1 písm. b) až d) a staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) a odst.
4 lze vydat společné povolení. Příslušným k vydání společného povolení je stavební
úřad příslušný k povolení stavby podle § 13 odst. 1, § 15 odst. 1 písm. b) až d)
nebo § 16 odst. 2 písm. d) nebo odst. 4.
(2) U souboru staveb se příslušnost k vydání společného povolení řídí
příslušností k povolení stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřady příslušné k
umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru jsou ve společném územním a stavebním
řízení dotčenými orgány a pro potřeby vydání společného povolení vydávají namísto
rozhodnutí závazná stanoviska.
(3) Stavební úřad, který vydal společné povolení, je příslušný k provedení
kontrolní prohlídky rozestavěné stavby, k povolení změny stavby před dokončením podle
§ 118, k vydání rozhodnutí o odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. b), bude-li
jím povolená stavba prováděna v rozporu s povolením, popřípadě ji dodatečně povolit.
§ 94k
Účastníkem společného územního a stavebního řízení je
a) stavebník,
b) obec, na jejímž území má být požadovaný stavební záměr uskutečněn,
c) vlastník stavby, na které má být požadovaný stavební záměr uskutečněn,
není-li sám stavebníkem, nebo ten, kdo má ke stavbě jiné věcné právo, není-li sám
stavebníkem,
d) vlastník pozemku, na kterém má být požadovaný stavební záměr
uskutečněn, není-li sám stavebníkem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku,
e) osoba, jejíž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním
stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením
přímo dotčeno.
§ 94l
(1) Žádost o vydání společného povolení obsahuje kromě obecných
náležitostí podle správního řádu dále
a) základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu
a době provádění, u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku
po jejím odstranění,
b) identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má stavební
záměr uskutečnit,
c) údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, je-li znám.
(2) K žádosti o vydání společného povolení stavebník připojí
a) souhlas k umístění a provedení stavebního záměru podle § 184a,
b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle
zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, a jiné doklady vyžadované zvláštními
právními předpisy, nevydává-li se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst.
7, nebo nepostupuje-li se podle § 96b odst. 2,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury
k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních
pásem,
d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické
infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní
nebo technické infrastruktury,
e) dokumentaci pro vydání společného povolení, která obsahuje průvodní
zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických
a technologických zařízení a dokladovou část,
f) návrh plánu kontrolních prohlídek stavby,
g) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.
(3) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání
společného povolení účastníci řízení podle § 94k písm. e) identifikují označením
pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem stavebního záměru.
(4) Dokumentace pro vydání společného povolení se připojuje ve dvojím
vyhotovení, a není-li stavebník vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.
Další vyhotovení dokumentace se připojuje v případě souboru staveb, pokud k umístění
nebo povolení vedlejší stavby není příslušný stavební úřad, který společné územní
a stavební řízení vede, a to v počtu, který odpovídá počtu stavebních úřadů, které
jsou v řízení dotčenými orgány; tato dokumentace musí vždy obsahovat průvodní zprávu,
souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů a technických
a technologických zařízení, které jsou částmi vedlejší stavby, k jejímuž umístění
nebo povolení je příslušný jiný stavební úřad než stavební úřad, který společné územní
a stavební řízení vede.
(5) Pokud k žádosti o vydání společného povolení není připojena dokumentace
pro vydání společného povolení nebo pokud není zpracována projektantem, stavební
úřad takovou žádost neprojednává a řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se
oznamuje pouze stavebníkovi.
(6) Pokud žádost o vydání společného povolení neobsahuje požadované
náležitosti, stavební úřad vyzve stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení
o přerušení řízení se oznamuje pouze stavebníkovi. Ustanovení § 88 o přerušení řízení
se použije obdobně. Dojde-li k zastavení řízení z důvodů neodstranění vad žádosti,
usnesení o zastavení řízení se oznamuje pouze stavebníkovi.
(7) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh, včetně rozsahu a
obsahu dokumentace pro vydání společného povolení, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 94m
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení
řízení nejméně 15 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li
to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska
a námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.
V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí
stavební úřad veřejné ústní jednání vždy.
(2) Oznámení o zahájení společného územního a stavebního řízení a další
úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li
o řízení s velkým počtem účastníků. V případě řízení s velkým počtem účastníků stavební
úřad doručuje oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení účastníkům řízení
podle § 94k písm. a) až d) a dotčeným orgánům jednotlivě; účastníky podle § 27 odst.
1 správního řádu jsou vždy účastníci podle § 94k písm. a), c) a d). U stavebních
záměrů zasahujících do území několika obcí se v řízení s velkým počtem účastníků
oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují vždy veřejnou vyhláškou
podle § 25 odst. 3 správního řádu; jednotlivě se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům
řízení podle § 94k písm. a) až d). Účastníci řízení podle § 94k písm. e) se v oznámení
o zahájení řízení a v dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují
označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem stavebního
záměru.
(3) Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání, může stavební
úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný
podklad pro posouzení stavebního záměru a stanovení podmínek k jeho provádění. Upustí-li
od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy mohou dotčené
orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky. Zároveň je upozorní,
že k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, nebude přihlédnuto. Ustanovení
§ 113 odst. 1 a 2 se použije obdobně.
§ 94n
(1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle
§ 4 odst. 4, musí být uplatněna nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném
ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání,
musí být uplatněna ve stanovené lhůtě, jinak se k nim nepřihlíží. Připomínky veřejnosti
musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží.
(2) K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto
při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží.
(3) Osoba, která je účastníkem řízení podle § 94k písm. c) až e), může
uplatňovat námitky proti projednávanému stavebnímu záměru, dokumentaci, způsobu provádění
a užívání stavebního záměru nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud jimi může být
přímo dotčeno jeho vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě. Obec uplatňuje
ve společném územním a stavebním řízení námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů
obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle zvláštního právního předpisu, může
v řízení uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným stavebním záměrem
dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá.
K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Účastník řízení ve
svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka
řízení, a důvody podání námitek.
(4) Námitky stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na
výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických
norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. O námitce občanskoprávní
povahy si stavební úřad učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek
týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv. O podmínkách
pro uplatňování námitek musí být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
§ 94o
(1) Ve společném územním a stavebním řízení stavební úřad posuzuje,
zda je stavební záměr v souladu s požadavky
a) tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
b) na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti
a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
c) zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě
s rozhodnutími dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona,
popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(2) Stavební úřad dále ověří zejména, zda
a) dokumentace je úplná, přehledná, a zda jsou v odpovídající míře
řešeny obecné požadavky na výstavbu,
b) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického,
popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním
právním předpisem.
(3) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.
§ 94p
(1) Stavební úřad ve společném povolení schvaluje stavební záměr, vymezí
pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, případně
stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a pokud je to třeba také pro
její užívání. V případě souboru staveb se stanoví společné, případně specifické podmínky
pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb. Podmínkami
zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující
stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických
norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení
kontrolních prohlídek stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění
stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při kolaudaci, může uložit zpracování
dokumentace pro provádění stavby. U staveb dočasných stanoví lhůtu pro odstranění
stavby. Ustanovení § 115 odst. 2 se použije obdobně.
(2) Není-li stavební záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 94o,
stavební úřad žádost zamítne.
(3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle
však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech stavební
úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.
(4) Po dni nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle
stejnopis písemného vyhotovení společného povolení opatřený doložkou právní moci
a vyhotovení ověřené dokumentace stavebníkovi, vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem,
dotčeným orgánům a stavebnímu úřadu příslušnému k umístění nebo povolení vedlejší
stavby v souboru staveb, a obecnému stavebnímu úřadu, nejde-li o soubor staveb. Stavebníkovi
zašle také štítek obsahující identifikační údaje o povoleném stavebním záměru.
(5) Společné povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li
stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Společné
povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena v době jeho platnosti.
Společné povolení pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka
o tom, že od provedení svého stavebního záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba
již byla zahájena. Dobu platnosti společného povolení může stavební úřad prodloužit
na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se
staví běh lhůty platnosti společného povolení.
(6) Shledá-li ministerstvo, že společné povolení vydané stavebním úřadem
uvedeným v § 15 odst. 1 písm. b) až d) nebo v § 16 odst. 2 písm. d) nebo odst. 4
je v rozporu se závazným stanoviskem vydaným podle § 96b, je oprávněno podat z tohoto
důvodu proti společnému povolení ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho právní moci žalobu
ve správním soudnictví72).
(7) Obsahové náležitosti společného povolení stanoví prováděcí právní
předpis.
Společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí
§ 94q
(1) Stavební úřad příslušný podle § 94j postupuje ve společném územním
a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným
úřadem podle tohoto zákona a podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí pro stavební
záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí71), projedná stavební úřad ve společném územním a stavebním
řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným úřadem,
který vydá závazné stanovisko o posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
v rámci společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí;
závazné stanovisko je podkladem pro vydání společného povolení.
(2) Ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní
prostředí, které je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení
o navazujícím řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud
v něm není stanoveno jinak.
§ 94r
Účastníky společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů
na životní prostředí jsou osoby uvedené v § 94k.
§ 94s
(1) Žádost o vydání společného povolení obsahuje kromě obecných
náležitostí podle správního řádu také
a) základní údaje o požadovaném stavebním záměru, jeho rozsahu
a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh
úpravy pozemku po jejím odstranění,
b) identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má stavební
záměr uskutečnit,
c) údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, je-li znám.
(2) K žádosti o vydání společného povolení stavebník připojí
a) souhlas k umístění a provedení stavebního záměru podle § 184a,
b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů4)
nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, nevydává-li
se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7, nebo nepostupuje-li se podle
§ 96b odst. 2,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury
k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních
pásem,
d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické
infrastruktury, vyžaduje-li stavební záměr vybudování nové nebo úpravu stávající
veřejné dopravní nebo technické infrastruktury,
e) dokumentaci pro vydání společného povolení, která obsahuje průvodní
zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických
a technologických zařízení, dokladovou část a dokumentaci vlivů záměru na životní
prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní
prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné
lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení,
f) závěr zjišťovacího řízení, byl-li vydán,
g) návrh plánu kontrolních prohlídek stavby,
h) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.
(3) Žádost o vydání společného povolení a dokumentace vlivů záměru
na životní prostředí se připojuje také v elektronické podobě.
(4) V žádosti o vydání společného povolení se účastníci řízení podle
§ 94k písm. e) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí
dotčených vlivem stavebního záměru.
(5) Stavebník připojuje dokumentaci ve třech vyhotoveních. Pokud stavebník
není vlastníkem stavby, připojuje jedno další vyhotovení dokumentace. Další vyhotovení
dokumentace se připojuje v případě souboru staveb, pokud k umístění nebo povolení
vedlejší stavby není příslušný stavební úřad, který společné územní a stavební řízení
s posouzením vlivů na životní prostředí vede, a to v počtu, který odpovídá počtu
stavebních úřadů, které jsou v řízení dotčenými orgány; tato dokumentace musí vždy
obsahovat průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci
objektů a technických a technologických zařízení, které jsou částmi vedlejší stavby,
k jejímuž umístění nebo povolení je příslušný jiný stavební úřad než stavební úřad,
který společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí vede.
(6) Obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh, včetně rozsahu a
obsahu dokumentace pro vydání společného povolení, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 94t
(1) Stavební úřad v součinnosti s příslušným úřadem zkoumá žádost o
vydání společného povolení a připojenou dokumentaci; za tímto účelem do 5 dnů ode
dne podání žádosti zašle žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí příslušnému
úřadu. Nemá-li žádost o vydání společného povolení nebo dokumentace předepsané náležitosti,
stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti a řízení přeruší. Usnesení o přerušení
řízení se oznamuje pouze stavebníkovi a příslušnému úřadu. Ustanovení § 88 o přerušení
řízení se použije obdobně. Dojde-li k zastavení řízení z důvodů neodstranění vad
žádosti, usnesení o zastavení řízení se oznamuje pouze stavebníkovi.
(2) Pokud ze závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí
vyplyne, že stavební záměr má významně negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tato skutečnost nebude přímo důvodem
pro zamítnutí žádosti, stavební úřad přeruší řízení do doby uložení kompenzačních
opatření podle zvláštního právního předpisu12).
(3) Pokud k žádosti o vydání společného povolení není připojena dokumentace
pro vydání společného povolení nebo dokumentace vlivů záměru na životní prostředí
nebo pokud dokumentace nebo její část není zpracována projektantem nebo osobou s
příslušnou autorizací, stavební úřad takovou žádost neprojednává a řízení zastaví;
usnesení o zastavení řízení se oznamuje pouze stavebníkovi a příslušnému úřadu.
§ 94u
(1) Stavební úřad oznámí zahájení společného územního a stavebního
řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a stanoví lhůtu, ve které mohou účastníci
řízení a veřejnost uplatnit připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní
prostředí, a dotčené orgány závazná stanoviska, popřípadě vyjádření; tato lhůta nesmí
být kratší než 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení na úřední desce. Stavební úřad může
k projednání stavebního záměru nařídit veřejné ústní jednání, a je-li to účelné,
spojit jej s ohledáním na místě. Veřejné ústní jednání se koná za účasti příslušného
úřadu. Účastníci řízení a veřejnost mohou uplatnit připomínky ke stavebnímu záměru
z hlediska vlivů na životní prostředí a dotčené orgány závazná stanoviska, popřípadě
vyjádření nejpozději při veřejném ústním jednání. K připomínkám, které překračují
rozsah stanovený ve větě první nebo čtvrté, se nepřihlíží. V případech záměrů umisťovaných
v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání
vždy.
(2) Oznámení o zahájení řízení, stanovení lhůty podle odstavce 1 nebo
o nařízení veřejného ústního jednání se v řízení s velkým počtem účastníků doručuje
postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem
řízení podle § 94k písm. b), se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle § 27
odst. 1 správního řádu jsou vždy účastníci podle § 94k písm. a), c) a d). Oznámení
o konání veřejného ústního jednání musí být vyvěšeno na úřední desce nejméně 30 dnů
předem. Ustanovení § 87 odst. 2 o informační povinnosti žadatele se použije obdobně;
informace o záměru musí být vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem do konce lhůty
podle odstavce 1 nebo do konání veřejného ústního jednání.
(3) U stavebních záměrů zasahujících do území několika obcí se v řízení
s velkým počtem účastníků oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují
vždy veřejnou vyhláškou podle § 25 odst. 3 správního řádu; jednotlivě se doručuje
dotčeným orgánům a účastníkům řízení podle § 94k písm. a) až d).
(4) Účastníci řízení podle § 94k písm. e) se v oznámení o zahájení
řízení a v dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují
označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem stavebního
záměru.
§ 94v
(1) Stavební úřad předá příslušnému úřadu do 5 dnů ode dne konání ústního
jednání, veřejného ústního jednání anebo uplynutí lhůty pro podání připomínek účastníků
řízení a veřejnosti výsledky projednání, zejména uplatněné připomínky a závazná stanoviska
nebo vyjádření dotčených orgánů, a řízení do doby vydání závazného stanoviska přeruší.
(2) Stavební úřad do 5 dnů po obdržení závazného stanoviska podle odstavce
1 zajistí zveřejnění informace o jeho vydání na úřední desce a oznámí lhůtu, která
nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení; nejpozději v této lhůtě mohou ke
stavebnímu záměru na základě všech podkladů pro vydání společného povolení včetně
závazného stanoviska podle odstavce 1 účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost
připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska. Pro uplatňování a posuzování
námitek účastníků řízení se § 94w odst. 3 použije obdobně.
§ 94w
(1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle
§ 4 odst. 4, a námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny
nejpozději ve stanovené lhůtě nebo při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží.
(2) K závazným stanoviskům, námitkám a připomínkám k věcem, o kterých
bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží.
(3) Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají
jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek. K námitkám, které
překračují rozsah stanovený v odstavci 4, se nepřihlíží.
(4) Osoba, která je účastníkem řízení podle § 94k písm. c) až e), může
uplatňovat námitky proti projednávanému stavebnímu záměru v rozsahu, jakým může být
její vlastnické nebo jiné věcné právo přímo dotčeno. Dále může uplatňovat námitky
proti dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavebního záměru nebo požadavkům
dotčených orgánů, pokud jimi může být přímo dotčeno její vlastnické nebo jiné věcné
právo k pozemku nebo stavbě. Osoba, která je účastníkem řízení podle zvláštního právního
předpisu, může v řízení uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným
stavebním záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního
předpisu zabývají. Obec uplatňuje námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce.
K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.
(5) O podmínkách pro uplatňování námitek a připomínek podle odstavců
1 až 4 musí být účastníci řízení a veřejnost poučeni v oznámení o zahájení řízení.
(6) Námitky stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na
výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických
norem. O námitce občanskoprávní povahy si stavební úřad učiní úsudek a rozhodne ve
věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických
nebo jiných věcných práv.
§ 94x
(1) Ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů
na životní prostředí stavební úřad posuzuje, zda je stavební záměr v souladu s požadavky
a) tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
b) na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti
a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
c) zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě
s rozhodnutími dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona,
včetně závazného stanoviska příslušného úřadu, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(2) Stavební úřad dále ověří zejména, zda
a) dokumentace je úplná, přehledná, a zda jsou v odpovídající míře
řešeny obecné požadavky na výstavbu,
b) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického,
popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním
právním předpisem.
(3) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.
§ 94y
(1) Stavební úřad vydá společné povolení ve lhůtě do 90 dnů ode dne
zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména u souboru staveb, stavební
úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 120 dnů.
(2) Stavební úřad ve společném povolení schvaluje stavební záměr, vymezí
pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků
a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její
užívání. V případě souboru staveb se stanoví společné, případně specifické podmínky
pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb. Podmínkami
zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující
stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických
norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení
kontrolních prohlídek stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění
stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při kolaudaci, může uložit zpracování
dokumentace pro provádění stavby. U staveb dočasných stanoví lhůtu pro odstranění
stavby. Ustanovení § 115 odst. 2 se použije obdobně. V odůvodnění společného povolení
stavební úřad vyhodnotí připomínky veřejnosti. Součástí odůvodnění je také informace
o zapracovaných podmínkách a odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů na
životní prostředí; připomínky veřejnosti a účastníků řízení, které nebyly vypořádány
v odůvodnění závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí, musí být
v odůvodnění společného povolení vyhodnoceny samostatně.
(3) V případě, že byla z důvodu významně negativního vlivu stavebního
záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti
uložena stavebníkovi kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
stavební úřad ve výroku společného povolení stanoví, že toto rozhodnutí je vykonatelné
dnem vydání vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních
opatření; po dobu pozastavení vykonatelnosti neběží lhůta platnosti společného povolení.
Odklad vykonatelnosti společného povolení se nevztahuje na možnost získání potřebných
práv k realizaci stavebního záměru včetně vyvlastnění podle platného společného povolení.
(4) Není-li stavební záměr v souladu s požadavky uvedenými v § 94p
nebo jestliže by provedením stavebního záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné tímto
zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad žádost zamítne.
(5) Společné povolení se doručuje podle § 94u odst. 2.
(6) Po dni nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle
stejnopis jeho písemného vyhotovení opatřený doložkou právní moci a vyhotovení ověřené
dokumentace pro vydání společného povolení stavebníkovi, vlastníkovi stavby, pokud
není stavebníkem, dotčeným orgánům a stavebnímu úřadu příslušnému k umístění nebo
povolení vedlejší stavby v souboru staveb, a obecnému stavebnímu úřadu, nejde-li
o soubor staveb. Stavebníkovi zašle také štítek obsahující identifikační údaje o
povoleném stavebním záměru.
(7) Shledá-li ministerstvo, že obsah společného povolení vydaného stavebním
úřadem uvedeným v § 15 odst. 1 písm. b) až d) nebo v § 16 odst. 2 písm. d) nebo odst.
4 je v rozporu s obsahem závazného stanoviska vydaného podle § 96b, je oprávněno
podat z tohoto důvodu proti společnému povolení ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho právní
moci žalobu ve správním soudnictví72).
(8) Obsahové náležitosti společného povolení stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 94z
(1) Společné povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li
stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Společné
povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena v době jeho platnosti.
Společné povolení pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka
o tom, že od provedení svého stavebního záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba
již byla zahájena.
(2) Dobu platnosti společného povolení může stavební úřad prodloužit
na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se
staví běh lhůty platnosti společného povolení.
§ 95
Zjednodušené územní řízení
(1) Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území,
o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném
územním řízení, jestliže
a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
b) se nejedná o záměr, pro který je vyžadováno závazné stanovisko
k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí,
c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími
dotčených orgánů,
d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická
nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního
řízení nebo jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním
pozemkům a stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas
s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.
(2) Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.
(3) Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami,
pomůže stavební úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich
odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění
nedostatků v této lhůtě. Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní
řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení
se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je
zahájeno územní řízení. Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení
se dále projednává v územním řízení podle § 87 až 92. Pokud žádost splňuje podmínky
pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí záměr žadatele podle § 90,
vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů; návrh
výroku se doručí žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě.
(4) Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla bezodkladně
poté, co jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v něm stavebním úřadem, a
to po dobu 15 dnů. Informace obsahuje údaje o žadateli a předmětu územního řízení.
Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož
lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru a o jeho vlivu na
okolí. Pokud žadatel informaci nevyvěsí, stavební úřad opakuje vyvěšení návrhu výroku
rozhodnutí na úřední desce podle odstavce 3, nebo rozhodne usnesením o provedení
územního řízení, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení
práv účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že
žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.
(5) Námitky účastníků proti návrhu výroku rozhodnutí lze podat písemně
ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce. K námitkám účastníků
řízení uvedených v odstavci 1 písm. d), pokud se nezměnily podklady pro jejich souhlas,
se nepřihlíží. Dotčené orgány mohou nejpozději ve stejné lhůtě podat výhrady proti
návrhu výroku rozhodnutí, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich
závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich rozhodnutím. Po
podání výhrady nebo námitky postupuje stavební úřad obdobně podle odstavce 3. Pokud
nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané,
nelze se proti němu dále odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad
nebo námitek nabývá právní moci.
(6) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí, včetně odůvodnění,
opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková
situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis
písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také
obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu
úřadu příslušnému k povolení stavby.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném
územním řízení a jejích příloh a obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci
4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 96
Územní souhlas
(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud
je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně
nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko
k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí11).
(2) Územní souhlas postačí v případech
a) stavebních záměrů uvedených v § 103,
b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
c) změn staveb,
d) změn druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300
m
2
nejvíce však do 1 000 m2
,e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími
budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení
a výškové uspořádání prostoru,
f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m
2
nejvíce však do 1 000 m2
na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi
nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních
ploch nad 300 m
2
nejvíce však do 1 000 m2
, které neslouží pro skladování nebo manipulaci
s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.(3) Oznámení záměru obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o požadovaném
záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K oznámení oznamovatel připojí
a) souhlas k umístění stavebního záměru podle § 184a,
b) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, popřípadě rozhodnutí
podle § 169 odst. 3 a 4, nebo nepostupuje-li se podle § 96b odst. 2,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury
k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních
pásem,
d) souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním
stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního
záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním
výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud
nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,
e) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
(4) Je-li oznámení záměru úplné a je-li záměr v souladu s požadavky uvedenými
v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení. Oznámení
záměru se neprojednává v územním řízení podle § 87. O námitkách osob podle odstavce
3 písm. d) se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá
a třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o oznamovateli,
popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn.
Ustanovení § 92 odst. 1 se použije přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků
dnem doručení oznamovateli. Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které
lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí
ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný
správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal. Územní souhlas se
doručuje oznamovateli spolu s ověřeným situačním výkresem; dále se doručuje vlastníkovi
pozemku nebo stavby, pokud není oznamovatelem, osobám uvedeným v odstavci 3 písm.
d), dotčeným orgánům, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu
příslušnému k povolení stavby.
(5) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami,
pomůže stavební úřad oznamovateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k
jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění
nedostatků v této lhůtě. Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení nebo záměr
nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva
dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže by s tím tyto osoby
vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení
se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Oznámení záměru se
považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru
nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně
k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být u staveb podle odstavce 2 písm.
e) a u ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) zpracována projektantem
v rozsahu dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí. Právní mocí usnesení
je zahájeno územní řízení.
(6) Zjistí-li stavební úřad, že stavba, pro kterou postačí územní souhlas,
byla zahájena bez tohoto souhlasu, oznámení záměru odloží a postupuje podle § 129
odst. 2 a 3. Usnesení o odložení se pouze poznamená do spisu. O odložení stavební
úřad oznamovatele vyrozumí.
(7) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní
souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.
(8) Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti územního
souhlasu nelze prodloužit.
(9) Územní souhlas nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků
souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,
b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným
inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato
veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(10) Územní souhlas pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel
sdělení oznamovatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas vztahuje;
to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní souhlas lze změnit na základě
oznámení oprávněného územním souhlasem nebo územním rozhodnutím za podmínek § 94
odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek § 94 odst. 3.
(11) Obsahové náležitosti oznámení záměru a jeho příloh a obsahové náležitosti
územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 96a
Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru
(1) U staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených
v § 15 odst. 1 písm. b) až d), staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) a odst.
4 lze vydat společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru (dále jen "společný souhlas"), kterým se stavba umisťuje a povoluje. Příslušným
k vydání společného souhlasu je stavební úřad příslušný k povolení stavby podle §
13 odst. 1, § 15 odst. 1 písm. b) až d) nebo § 16 odst. 2 písm. d) nebo odst. 4.
(2) Podá-li stavebník oznámení záměru podle § 96 a ohlášení stavebního
záměru podle § 105 (dále jen "společné oznámení záměru"), vydá stavební úřad společný
souhlas, za předpokladu, že jsou splněny požadavky a podmínky § 96 a 105. Ke společnému
oznámení záměru stavebník připojí doklady podle § 96 odst. 3 písm. a) až e) a dokumentaci
podle povahy záměru uvedenou v § 105 odst. 2 až 6.
(3) Stavební úřad při posuzování oznámení záměru a ohlášení stavebního
záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106.
(4) Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 provést
na základě společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje stavebníkovi, vlastníkovi
pozemku nebo stavby, pokud není stavebníkem, dotčeným orgánům a osobám uvedeným v
§ 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f), vyjma staveb v působnosti vojenského
nebo jiného stavebního úřadu. Stavebníkovi a vlastníkovi pozemku nebo stavby, pokud
není stavebníkem, se společný souhlas doručuje spolu s ověřenou dokumentací nebo
projektovou dokumentací a stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační
údaje o ohlašovaném stavebním záměru.
(5) Nemá-li společné oznámení záměru předepsané náležitosti nebo trpí-li
jinými vadami, pomůže stavební úřad stavebníkovi nedostatky odstranit na místě nebo
jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o
následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Dojde-li stavební úřad k závěru,
že společné oznámení záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu nebo
souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo mohou být přímo dotčena
práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 2
písm. f), rozhodne usnesením o provedení společného územního a stavebního řízení.
Právní mocí usnesení je zahájeno společné územní a stavební řízení. Společné oznámení
záměru se považuje za žádost o vydání společného povolení.
(6) Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.
Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti, pokud v této době
bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost společného souhlasu nelze prodloužit.
(7) Obsahové náležitosti společného oznámení záměru, jeho příloh a obsahové
náležitosti společného souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 96b
Závazné stanovisko orgánu územního plánování
(1) Jestliže vydání rozhodnutí nebo jiného úkonu podle části třetí
hlavy III dílů 4 a 5, § 126, 127, 129 odst. 2 a 3 nebo podle zvláštního zákona závisí
na posouzení jím vyvolané změny v území, je podkladem tohoto rozhodnutí nebo jiného
úkonu závazné stanovisko orgánu územního plánování. Závazné stanovisko orgánu územního
plánování se nevydává pro
a) záměry uvedené v § 79 odst. 2,
b) záměry uvedené v § 80 odst. 3,
c) záměry uvedené v § 103 odst. 1 písm. c) až f), které nezasahují
do nezastavěného území,
d) dělení a scelování pozemků v nezastavěném území, nejedná-li se
o pozemkové úpravy33),
e) studny individuálního zásobování vodou,
f) stavby nebo zařízení na zastavěných stavebních pozemcích rodinných
domů související s bydlením či bydlení podmiňující a terénní úpravy potřebné k řádnému
a bezpečnému užívání těchto pozemků, staveb a zařízení na nich,
g) stavby pro podnikatelskou činnost do 25 m
2
zastavěné plochy a
do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m na zastavěných
stavebních pozemcích rodinných domů,h) stavby nebo zařízení na zastavěných stavebních pozemcích staveb
pro rodinnou rekreaci související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující
a terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání těchto pozemků, staveb a
zařízení na nich.
(2) Pokud je stavební úřad zároveň orgánem územního plánování příslušným
k vydání závazného stanoviska, obstarává závazné stanovisko orgánu územního plánování
stavební úřad, není-li toto závazné stanovisko součástí koordinovaného závazného
stanoviska.
(3) V závazném stanovisku orgán územního plánování určí, zda je záměr
přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací
a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Jestliže shledá
záměr přípustným, může stanovit podmínky pro jeho uskutečnění.
(4) Vydání závazného stanoviska není překážkou vydání závazného stanoviska
týkajícího se jiného záměru v daném území.
(5) Závazné stanovisko platí 2 roky ode dne vydání, nestanoví-li orgán
územního plánování v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 3 roky.
(6) Platnost závazného stanoviska nelze prodloužit, pokud se změnily
podmínky v území.
(7) Závazné stanovisko nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno
územní rozhodnutí, společné povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle jiného zákona
a toto rozhodnutí nabylo právní moci,
b) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní
rozhodnutí nebo společné povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena veřejnoprávní
smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti, nebo
c) nabyl-li právních účinků územní souhlas nebo společný územní souhlas
anebo souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru vydaný k oznámení stavebního
záměru učiněného v době platnosti závazného stanoviska.
Díl 6
Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území
§ 97
(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření
obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební
činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití
území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o
jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření
v území, jímž se upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat
také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno
opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část.
Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.
(2) Územní opatření o asanaci území, které se vydává jako opatření obecné
povahy podle správního řádu, se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo
závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území,
a je nezbytné stanovit podmínky pro odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie
a pro další využití území. Územní opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné
území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních,
provozních a ochrany životního prostředí, u nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit
odstranění závad staveb a úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území.
§ 98
(1) Územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci
území vydává v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní opatření o stavební
uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více obcí anebo v případě nečinnosti
příslušné rady obce, je může vydat v přenesené působnosti rada kraje.
(2) Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření
o asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá
stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později uplatněným stanoviskům se
nepřihlíží. S dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního
opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut.
(3) Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo územního
opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v § 172 odst. 5 správního
řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis12).
§ 99
(1) Územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz stavební
činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební uzávěry, popřípadě podmínky
pro povolení výjimek. Součástí územního opatření o stavební uzávěře je grafická příloha
v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.
(2) Náležitosti obsahu územního opatření o stavební uzávěře, včetně grafické
přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu
stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky
neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat.
§ 100
(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na základě průzkumu dotčeného
území a vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení života nebo zdraví
osob nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy
nebo havárie.
(2) Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně technické
podmínky pro odstraňování dopadů živelní pohromy nebo havárie anebo závad v území
a stanoví podmínky pro budoucí využití vymezeného dotčeného území; obsahuje seznam
staveb, včetně uvedení pozemků, které musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu
ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značných majetkových škod. Součástí
územního opatření o asanaci je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením
dotčeného území.
(3) Náležitosti obsahu územního opatření o asanaci území, včetně grafické
přílohy, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v
dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace do doby vydání její
změny nebo vydání nové územně plánovací dokumentace. Územní opatření o asanaci území
pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentace nebo její změny pro
dotčené území.
Díl 7
Úprava vztahů v území
nadpis vypuštěn
§ 101
Předkupní právo
(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně
prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku má obec
nebo kraj anebo stát (dále jen „oprávněná osoba") v rozsahu vymezeném touto územně
plánovací dokumentací předkupní právo; to neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu
postačí zřízení věcného břemene. Předkupní právo se v územním plánu nebo regulačním
plánu vymezuje označením nemovitosti podle zvláštního právního předpisu37) a stanovením
oprávněné osoby, v případě státu též stanovením příslušné organizační složky nebo
příspěvkové organizace nebo státního podniku. Textovou část územního plánu nebo regulačního
plánu obsahující vymezení nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec nebo kraj
neprodleně osobě oprávněné z předkupního práva a osobám, jejichž nemovitosti předkupní
právo zatěžuje. Osoba oprávněná z předkupního práva podá neprodleně návrh na zápis
předkupního práva do katastru nemovitostí. Předkupní právo podle tohoto zákona vzniká
nabytím účinnosti územního plánu nebo regulačního plánu a má účinky věcného práva.
Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto zákona
(dále jen „povinný vlastník"), má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu
nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.
(2) S předkupním právem státu
a) je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo příslušná
státní příspěvková organizace v souladu se zvláštním právním předpisem38), nebo
b) má právo hospodařit státní podnik v souladu se zvláštním právním
předpisem61),
která je vymezena v územním plánu nebo regulačním plánu.
(3) Je-li předkupní právo vymezeno podle odstavce 1 k části pozemku,
je předmětem nabídky příslušná část pozemku. Geometrický plán a sdělení stavebního
úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku, nebo vydání rozhodnutí
o dělení pozemku zabezpečí a náklady s tím spojené uhradí oprávněná osoba. V tomto
případě se lhůta uvedená v odstavci 6 po dobu územního řízení přerušuje. O této skutečnosti
oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí.
(4) Kupní cena pozemku, popřípadě stavby, se určí znaleckým posudkem
ve výši obvyklé ceny podle zvláštního právního předpisu62) opatřeným oprávněnou osobou;
je-li oprávněnou osobou stát, neplatí pro určení výše ceny omezení podle zvláštního
právního předpisu63). Při ocenění obvyklou cenou se za stejný nebo obdobný majetek
v případě nezastavěných pozemků považují pozemky určené pro shodný účel užívání jako
veřejně prospěšné stavby nebo veřejná prostranství uvedená v odstavci 1. Je-li cena
obvyklá nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, stanoví se kupní
cena ve výši ceny zjištěné.
(5) Povinný vlastník je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen
tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná osoba využije
předkupního práva podle tohoto zákona, a umožnit prohlídku nemovitosti za účelem
zpracování znaleckého posudku. Je-li oprávněnou osobou stát, zašle povinný vlastník
oznámení organizační složce státu či státní organizaci podle odstavce 2 nebo Úřadu
pro zastupování státu ve věcech majetkových, který neprodleně zajistí zaslání oznámení
příslušné organizační složce státu nebo státní organizaci.
(6) Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců
ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem využít předkupní
právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi vymezit předmět koupě údaji podle
zvláštního právního předpisu37), uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní
smlouvy, která nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh
kupní smlouvy a znalecký posudek vypracovaný podle odstavce 4. Je-li předmětem předkupního
práva část pozemku, je součástí návrhu kupní smlouvy také geometrický plán vypracovaný
podle odstavce 3.
(7) Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z důvodu
nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své odpovědi a v návrhu
kupní smlouvy podle odstavce 6, zašle oprávněné osobě ve lhůtě stanovené podle odstavce
6 svůj návrh na uzavření kupní smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být
určena znaleckým posudkem zpracovaným v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci
4; znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem na uzavření
kupní smlouvy. Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba na kupní ceně nedohodnou,
oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá návrh na určení kupní ceny soudu nebo
zašle povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva; do rozhodnutí soudu
se běh lhůty podle odstavce 8 přerušuje. O této skutečnosti oprávněná osoba povinného
vlastníka vyrozumí. Po rozhodnutí soudu o určení ceny pozemku, popřípadě stavby,
se postupuje přiměřeně podle odstavce 6.
(8) Pokud ze zaslané odpovědi podle odstavce 6 vyplývá, že oprávněná
osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba nezašle odpověď
ve stanovené lhůtě podle odstavce 6 anebo pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy
nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní smlouvy povinného vlastníka podle odstavce
7, předkupní právo zaniká.
(9) Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po
marném uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 6 a 7 bez zbytečného odkladu vydat povinnému
vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva; pokud oprávněnou osobou není obec
nebo kraj, který vydal územně plánovací dokumentaci zakládající předkupní právo,
sdělí oprávněná osoba zánik předkupního práva současně této obci nebo kraji.
(10) Oprávněná osoba je povinna uhradit kupní cenu do 2 měsíců ode
dne právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné osoby na
základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném případě je povinný vlastník
oprávněn od smlouvy odstoupit.
(11) Nesplní-li povinný vlastník povinnost podle odstavců 5 a 7, jsou
právní úkony spojené s převodem pozemku nebo stavby podle odstavce 1 na jinou osobu
neplatné.
(12) Ustanovení občanského zákoníku o předkupním právu se použijí,
nestanoví-li tento zákon jinak.
nadpis vypuštěn
§ 102
Náhrady za změnu v území
(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě
byla územním opatřením o stavební uzávěře omezena a byla mu tím způsobena majetková
újma, náleží náhrada.
(2) Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma
v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo
vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby
v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v
souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada
náleží též vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením regulačního
plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo
veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna
vykonávat práva z nich vyplývající (dále jen „oprávněný"), pokud uvedenou změnou
nebo zrušením bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková
újma.
(3) Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému
zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí účinnosti územního
plánu nebo jeho změny, či regulačního plánu nebo jeho změny, která zastavění dotčeného
pozemku umožnila. Ustanovení o uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě
a) nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas
pro stavbu, pro kterou bylo zastavění uvedenou územně plánovací dokumentací určeno
a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo
b) před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena veřejnoprávní smlouva
nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná.
(4) Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního
plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento regulační plán nenabyl účinnosti
nebo tato studie nebyla zapsána do evidence územně plánovací činnosti do 4 let od
vydání územně plánovací dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce
3 se prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.
(5) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné
žádosti vlastníka obsahující prokázání majetkové újmy má obec, kraj nebo stát, jejichž
orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře, vydaly územně plánovací dokumentaci
nebo její aktualizaci nebo změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí, územní souhlas
nebo veřejnoprávní smlouvu nahrazující územní rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě o výši
náhrady, rozhodne o její výši soud.
(6) Uhradí-li obec, kraj nebo stát náhradu za změnu v území, jsou oprávněny
požadovat kompenzaci náhrady od orgánu, na základě jehož požadavku obsaženého ve
stanovisku nebo závazném stanovisku bylo zrušeno určení pozemku k zastavění. Pokud
požadavek vedoucí ke zrušení zastavitelnosti pozemku byl uplatněn obecním úřadem
nebo krajským úřadem a zcela jednoznačně vyplynul ze zákona, nařízení nebo usnesení
vlády, vyhlášky nebo směrnice ministerstva, je za orgán podle věty první považován
stát. Ve věcech kompenzace náhrady jednají za stát příslušná ministerstva a jiné
správní úřady. Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny
požadovat kompenzaci náhrady též od žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního
rozhodnutí, které byly důvodem pro náhradu. Obec nebo kraj jsou povinny uplatnit
požadavek na kompenzaci do 3 měsíců od uhrazení náhrady. Kompenzace náhrady musí
být uhrazena do 3 měsíců od doručení oprávněného požadavku obce nebo kraje, který
tuto náhradu uhradil.
(7) V případě, že dojde k následné změně územního plánu, změně nebo
zrušení regulačního plánu nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí podle § 93 odst.
5 a příslušný pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do původního režimu
umožňujícího zastavění, je ten, komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu
v plné výši vrátit poskytovateli náhrady do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této
povinnosti. Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny
územního plánu, změny nebo zrušení regulačního plánu nebo od pozbytí platnosti územního
rozhodnutí, na jejichž základě náhrada vznikla. Povinnost vrátit náhradu dále zaniká
v případech, kdy ten, komu byla náhrada vyplacena, při projednávání návrhu územně
plánovací dokumentace, kterou se příslušný pozemek vrátil do původního režimu umožňujícího
zastavitelnost, uplatnil proti této zastavitelnosti námitku nebo připomínku.
ČÁST ČTVRTÁ
STAVEBNÍ ŘÁD
HLAVA I
STAVBY, TERÉNNÍ ÚPRAVY, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍ PRÁCE
Díl 1
Povolení a ohlášení
§ 103
Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební
povolení ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,
b) terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků
uvedené v § 80 odst. 3 písm. e),
c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví
osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost
při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů
na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost
stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,
e) stavební úpravy nezbytné pro instalaci využívající obnovitelný
zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se jimi nezasahuje
do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení
vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle
právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny,
a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,
f) stavby a zařízení, a to
1. stavby o jednom nadzemním podlaží
do 25 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné
ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo
chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých
plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy
nebo jaderná zařízení;2. stavby pro zemědělství do 60 m
2
zastavěné plochy a do 5
m výšky, bez podsklepení; stavby pro zemědělství nad 60 m2
zastavěné plochy nebo
nad 5 m výšky do 300 m2
zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží,
nepodsklepené, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují, ledaže
se jedná o stavby pro ustájení zvířat nebo chovatelství anebo zemědělské stavby,
které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady
hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);3. stavby pro chovatelství o jednom
nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m
2
a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše
do hloubky 3 m;4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací,
jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů
podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě
elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických
přípojek, s výjimkou budov;
5. distribuční soustava v elektroenergetice69) s výjimkou
budov;
6. distribuční soustava v plynárenství69) s výjimkou budov a těžební plynovody69);
7.
rozvodné tepelné zařízení69) s výjimkou budov;
8. vedení sítí veřejného osvětlení,
včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
9.
vodovodní, kanalizační a energetické přípojky a přípojky elektronických komunikací
včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení
staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci
stavby hlavní;
10. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu
5 m
3
určené výhradně pro odběr plynné fáze;11. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé
kapaliny do objemu 50 m
3
a do výšky 3 m;12. nádrže na vodu do 100 m
3
obsahu ve vzdálenosti
nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní
díla;13. oplocení;
14. reklamní a informační zařízení;
15. výrobky plnící funkci stavby,
včetně základových konstrukcí pro ně;
16. odstavné, manipulační, prodejní, skladové
nebo výstavní plochy do 300 m
2
, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými
látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;17. bazén
nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku
rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci;
18. stožáry pro vlajky výšky nad
8 m.
(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v
odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených parametrů.
§ 104
Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce, u kterých postačí
ohlášení
(1) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u
a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním
podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
b) podzemní stavby do 300 m
2
celkové zastavěné plochy a hloubky do
3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d) nebo odst.
4,c) stavby do 300 m
2
celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou
staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2
celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m,
pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené
a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit,d) stavby do 70 m
2
celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním
nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,
f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo
výstavních ploch o výměře nad 300 m
2
nejvíce však do 1 000 m2
, které neslouží pro
skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit
znečištění životního prostředí,g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f)
bodě 1,
h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými
pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c),
k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje
do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů
na životní prostředí11),
l) stavby podle § 79 odst. 2 písm. v), pokud se stavba nachází ve
zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně.
(2) Ohlášení postačí u změn dokončených staveb uvedených v odstavci 1,
pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.
(3) Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební
úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.
(4) Ohlášení je vyloučeno u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko
k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
Ohlášení
§ 105
(1) Ohlášení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku,
o ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj
o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho provedení má použít sousední
nemovitost, v tom případě souhlas vlastníka této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž
dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění.
(2) K ohlášení stavebník připojí
a) souhlas k provedení stavebního záměru podle § 184a,
b) územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí
nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem vyžadováno
a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby,
c) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo
jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, ne vydává-li
se společné závazné stanovisko podle § 4 odst. 7, popřípadě povolení podle § 169
odst. 4,
d) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury
k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních
pásem,
e) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení;
není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká, stavebním úřadem,
předkládá se trojmo, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního
úřadu; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,
f) souhlasy osob, jejichž vlastnické právo nebo právo odpovídající
věcnému břemenu k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich
může být prováděním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas musí být vyznačen na
situačním výkresu.
(3) K ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník
připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu,
b) souhrnnou technickou zprávu,
c) situační výkresy,
d) dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení,
e) dokladovou část.
f) zrušen
(4) K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových
nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) stavebník připojí dokumentaci,
která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu,
o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění
stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
b) technické řešení stavby s popisem jejího provedení, mechanické
odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a seznamu použitých podkladů,
technických norem nebo technických předpisů,
c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
d) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní
prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků,
e) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění
bezpečnosti při užívání stavby,
f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje
současný stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby s omezenou schopností
pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo
záplavová území, chráněná území a existující stavby, dopravní a technickou infrastrukturu,
vzorové příčné řezy v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy
v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 200.
(5) K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm.
g) stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu,
o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění
stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
c) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní
prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků,
d) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění
bezpečnosti při užívání stavby,
e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
f) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění
stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb na nich,
podzemních sítí technické infrastruktury včetně návrhu přípojek a stanovených ochranných
nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území,
g) požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní
právní předpis64),
h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.
(6) K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h)
stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu,
o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění
stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
b) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy
s vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb
na nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy
specifikující navrhovanou stavbu.
(7) K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) stavebník
připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o záměru, s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a měření, o splnění podmínek závazných stanovisek
dotčených orgánů a rozhodnutí o využití území, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování
do dokumentace,
b) údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí, technický
popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení
vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě,
c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy,
d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaného
záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně vyznačení stanovených
ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území. Podle povahy a rozsahu
záměru se připojí též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání
nebo vytyčovací výkresy; u technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné geometrické
parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a výškové umístění.
(8) K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) stavebník
připojí dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení. K ohlášení stavebních
úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující
navrhované stavební úpravy. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, stavebník přikládá
k ohlášení udržovacích prací a stavebních úprav požárně bezpečnostní řešení, jehož
obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis64).
(9) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u
staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stanoví prováděcí právní předpis.
§ 106
(1) Je-li ohlášení úplné a je-li ohlášený stavební záměr v souladu
s obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími
dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní
smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, jde-li o stavbu či
terénní úpravu podle § 104 odst. 1 písm. a) až i), nebo s územně plánovací dokumentací,
jde-li o stavební úpravu podle § 104 odst. 1 písm. k), stavební úřad vydá souhlas
s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne podání ohlášení.
(2) Ohlášení se neprojednává ve stavebním řízení podle § 111 až 113.
Na vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují části
druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi,
popis druhu a účelu stavebního záměru a dobu trvání u dočasné stavby, identifikační
údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž má být stavební záměr uskutečněn. Ustanovení
§ 115 odst. 1 se použije přiměřeně. Souhlas se doručuje stavebníkovi, vlastníkovi
stavby, pokud není stavebníkem, osobám uvedeným v § 105 odst. 2 písm. f), a místně
příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti
vojenského nebo jiného stavebního úřadu. Stavebníkovi, vlastníkovi stavby, pokud
není stavebníkem, a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem,
se souhlas doručuje spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a stavebníkovi
spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru. Souhlas
nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném
řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí
ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní
orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal.
(3) Souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze
prodloužit. Souhlas s provedením nepozbývá platnosti, bylo-li s prováděním ohlášeného
stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti.
(4) Souhlas s provedením pozbývá platnosti též dne, kdy stavební úřad
obdržel sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru, na který byl
souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního záměru již započato.
(5) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh a obsahové náležitosti
souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru a jeho příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 107
(1) Nemá-li ohlášení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami,
pomůže stavební úřad stavebníkovi nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k
jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění
nedostatků v této lhůtě. Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné
nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního
záměru, rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení; toto usnesení se oznamuje
pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno
stavební řízení.
(2) Podané ohlášení se považuje za žádost o stavební povolení. Pokud
je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k
doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.
(3) Zjistí-li stavební úřad, že ohlášená stavba byla zahájena bez souhlasu
s provedením, ohlášení odloží a postupuje podle § 129 odst. 2 a 3. Usnesení o odložení
se pouze poznamená do spisu. O odložení ohlášení stavební úřad stavebníka vyrozumí.
(4) Ohlášení stavby, u které nepostačí ohlášení, není ohlášením podle
tohoto zákona a stavební úřad je usnesením odloží; spolu s oznámením usnesení stavebníka
poučí o správném postupu a o tom, že se stavbou nelze započít.
Stavební řízení
§ 108
nadpis vypuštěn
(1) Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele
na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li tento zákon
nebo zvláštní právní předpis jinak.
(2) Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v § 104, jejichž
provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.
(3) Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl
usnesením podle § 107, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení. Stavební
řízení se nevede, je-li podána žádost o stavební povolení u stavebních záměrů podle
§ 103. Takovou žádost stavební úřad odloží a poučí stavebníka o oprávnění provést
stavební záměr. Je-li stavebníkem u stavebních záměrů podle § 104 namísto ohlášení
podaná žádost o stavební povolení, stavební úřad ji projedná ve stavebním řízení.
(4) Stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou za podmínek
uvedených v § 116 nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného
inspektora za podmínek uvedených v § 117.
(5) Stavební povolení se nevydává, pokud je vydáno společné povolení.
nadpis vypuštěn
§ 109
Účastníkem stavebního řízení je
a) stavebník,
b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li
stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo
dotčeno,
d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna,
a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li
být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být
jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
f) ten, kdo má k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm právo odpovídající
věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno.
g) zrušeno
§ 110
(1) Žádost o stavební povolení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi,
o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době
provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, a vyjádření vlastníka sousední
nemovitosti, je-li třeba, aby umožnil provedení stavebního záměru ze své nemovitosti;
u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění.
(2) K žádosti o stavební povolení stavebník připojí
a) souhlas k provedení stavebního záměru podle § 184a,
b) územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí
nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem vyžadováno
a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby,
c) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo
jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, nevydává-li se
společné závazné stanovisko podle § 4 odst. 7,
d) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury
k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních
pásem,
e) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem, která obsahuje
průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů
a technických a technologických zařízení a dokladovou část,
f) návrh plánu kontrolních prohlídek stavby.
(3) Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li
obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských
a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby,
připojuje se jedno další vyhotovení.
(4) Pokud k žádosti o stavební povolení není připojena projektová dokumentace
nebo pokud není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad takovou žádost neprojednává
a řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se oznamuje pouze stavebníkovi.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení, rozsah a obsah
projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu není povinen
prokazovat vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření
nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, jde-li o veřejně prospěšné
stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani
s provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu,
pro který je určen.
(7) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o stavební
povolení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují označením pozemků
a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených vlivem záměru.
§ 111
(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z
toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda
a) projektová dokumentace je zpracována v souladu s územním rozhodnutím
nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující
anebo územním souhlasem, a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání
stavby její soulad s územně plánovací dokumentací,
b) projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající
míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,
c) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického,
popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním
právním předpisem,
d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými
orgány.
(2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.
(3) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se oznamuje pouze
stavebníkovi. Dojde-li k zastavení řízení z důvodů neodstranění vad žádosti, usnesení
o zastavení řízení se oznamuje pouze stavebníkovi.
§ 112
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a
dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním,
které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány
a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit
nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. Oznámení o zahájení
stavebního řízení a další písemnosti v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným
orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým
počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další písemnosti v řízení doručují
postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, dotčeným orgánům se doručuje jednotlivě;
účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou vždy účastníci řízení podle
§ 109 písm. a) až d). U stavebních záměrů zasahujících do území několika obcí se
v řízení s velkým počtem účastníků oznámení o zahájení řízení a další písemnosti
v řízení doručují vždy veřejnou vyhláškou podle § 25 odst. 3 správního řádu; jednotlivě
se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům řízení podle § 109 písm. a) až d). V případě
řízení s velkým počtem účastníků se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech
řízení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují označením pozemků
a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených vlivem záměru.
(2) Od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební
úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný
podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění.
Upustí-li od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy
mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky,
popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným stanoviskům,
námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto.
(3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle
však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech
stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.
§ 113
(1) Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat autorizovaného
inspektora; navrhne-li stavebník přizvat autorizovaného inspektora, hradí jeho náklady.
(2) Stavební úřad může ve stavebním řízení přizvat na svůj náklad projektanta,
kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více
projektanty nebo koordinací autorského dozoru (dále jen "hlavní projektant"); navrhne-li
stavebník přizvání hlavního projektanta, hradí jeho náklady.
(3) Doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení veřejnou
vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se
oznámení doručuje do vlastních rukou.
§ 114
Námitky účastníků řízení
(1) Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci,
způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi
přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo
opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. Osoba, která
je účastníkem řízení podle zvláštního právního předpisu, může ve stavebním řízení
uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný
zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. Účastník řízení
ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka
řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah uvedený ve větě
první a druhé, se nepřihlíží.
(2) K námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny
při územním řízení, při pořizování územně plánovací dokumentace nebo při vydání územního
opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží.
(3) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě
rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje
rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební
úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících
se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
(4) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 a 2 musí
být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.
§ 115
Stavební povolení
(1) Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení
stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných
zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení
obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby,
popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník
oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu
lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
(2) U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit
způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného
povolení podle zvláštního právního předpisu9), stavební úřad může uložit ve stavebním
povolení provedení zkušebního provozu. V takovém případě předem projedná se stavebníkem
dobu trvání zkušebního provozu.
(3) Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle
stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím
identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace
zašle vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem.
(4) Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena
do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může
stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím.
Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení. Na řízení o prodloužení
lhůty platnosti stavebního povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním
řízení. Stavební povolení pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení
stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba
již byla zahájena.
(5) Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení uvědoměni
veřejnou vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením veřejnou vyhláškou. Stavebníkovi
a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se však doručuje stavební
povolení do vlastních rukou.
(6) Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními
údaji stanoví prováděcí právní předpis.
§ 116
Veřejnoprávní smlouva
(1) U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít
se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení.
Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné
stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
(2) Stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,
který obsahuje označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném záměru, jeho
rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání
a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění, označení pozemků, na kterých se stavba
povoluje, podmínky pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající
ze závazných stanovisek dotčených orgánů, k jejichž splnění se zavazuje. Stavebník
v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky stavebního řízení,
pokud by bylo vedeno. K návrhu připojí projektovou dokumentaci a další podklady v
rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Projektová dokumentace se předkládá ve
dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb
v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník
není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.
(3) Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy
na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy
obsahuje náležitosti podle odstavce 2, zda projektová dokumentace byla zpracována
projektantem a zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111 odst. 1 a 2. Stavební úřad
návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne předložení přijme, nebo odmítne a sdělí
stavebníkovi důvody odmítnutí; návrh odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není
zpracována projektantem.
(4) Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního
řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Stavebník je povinen předložit stavebnímu
úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti spolu se souhlasy osob, které by
byly účastníky stavebního řízení. Po vyznačení účinnosti smlouvy stavební úřad ověří
projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé bez zbytečného odkladu
doručí stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě.
Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace doručí vlastníkovi stavby, pokud
není stavebníkem, a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem,
vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu.
(5) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její
účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní smlouvy lze
prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti
musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba,
která by byla účastníkem stavebního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti
veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle
§ 115 odst. 4; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní
smlouvy považuje za žádost podle § 115 odst. 4.
(6) Stavebník může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě oznámení
stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla
zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody stavebního úřadu a stavebníka
postupem podle odstavců 1 až 4.
(7) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném
řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od
účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním
stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
(8) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí stavební
povolení, a obsah a rozsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.
nadpis vypuštěn
§ 117
Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora
(1) Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole
projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný inspektor
posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z hledisek uvedených v §
111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem
jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo u záměrů, pro které
je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí,
nebo u stavby, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných
vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem. Uzavření
smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného
odkladu.
(2) Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební
povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem,
který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení připojil
a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců,
b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem,
c) plán kontrolních prohlídek,
d) doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2,
e) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo
jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy,
f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení
podle § 109, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků veřejné dopravní
a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení.
Projektová dokumentace se předkládá v jednom vyhotovení; není-li
obecní úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.
(3) Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že posoudil
projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle § 111 odst. 1 a 2 a
navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení z těchto
hledisek. Na projektové dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno
a příjmení, datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka
s malým státním znakem. Certifikát autorizovaného inspektora musí obsahovat kromě
identifikačních údajů stavebníka, druhu, účelu a doby trvání stavby a identifikačních
údajů o projektové dokumentaci stavby vyhodnocení, zda a jak jsou splněny požadavky
§ 111 odst. 1 a 2 s podrobným popisem posuzování navrhované stavby s uvedením, jak
jsou respektovány zejména podmínky územního rozhodnutí nebo územního souhlasu anebo
veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, popřípadě regulačního plánu,
obecné požadavky na výstavbu a požadavky uplatněné dotčenými orgány a vlastníky dopravní
a technické infrastruktury. K certifikátu autorizovaný inspektor vždy připojí návrh
plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak účastníky stavebního
řízení podle § 109, se stavbou musí být vyznačen v rozhodující výkresové části projektové
dokumentace stavby; stavební úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by
byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního právního předpisu.
(4) Stavební úřad vyvěsí do 5 dnů od obdržení na úřední desce oznámení
stavebního záměru po dobu nejméně 15 dnů a osobám, které by jinak byly účastníky
stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů připojených k oznámení stavebního
záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru
mohou tyto osoby podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu,
že neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z důvodu,
že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se nepřihlíží. Ve stejné lhůtě
může stavební úřad nebo dotčený orgán uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady,
má-li za to, že se jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem
podle odstavce 1, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje náležitosti
podle odstavce 2, autorizovaný inspektor porušil při vystavení certifikátu zákaz
činnosti podle § 148, při posouzení stavby nebyly splněny požadavky podle § 111 odst.
1 a 2 nebo ve věci probíhá stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.
(5) Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 má odkladný
účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání námitek nebo
uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k rozhodnutí správnímu orgánu,
který by byl jinak příslušný k odvolání proti stavebnímu povolení. Správní orgán
přezkoumá oznámení stavebního záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle
odstavce 4 a rozhodne
a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební
záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo
b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro nedůvodnost
nebo opožděnost.
Rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení, se doručuje stavebníkovi,
autorizovanému inspektorovi a osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze
odvolat. Spis se ukládá u stavebního úřadu.
(6) Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným
uplynutím lhůty podle odstavce 4 nebo dnem následujícím po dni, kdy mu bylo oznámeno
rozhodnutí podle odstavce 5 písm. b).
(7) Stavební úřad na požádání stavebníka vyznačí vznik oprávnění na
kopii oznámení s uvedením označení stavebního úřadu, čísla jednacího, data vyznačení,
jména a příjmení oprávněné osoby s připojením podpisu a otisku úředního razítka.
Po vzniku práva provést oznámený stavební záměr stavební úřad zašle stavebníkovi
štítek obsahující identifikační údaje o povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních
údajů autorizovaného inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu. Právo
provést stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let. Lhůta začíná běžet
dnem následujícím po dni vzniku oprávnění podle odstavce 6. Stavební úřad může tuto
lhůtu prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním
žádosti se běh lhůty staví.
(8) Oznámení stavebního záměru, certifikát, ověřenou projektovou dokumentaci
stavby eviduje a ukládá stavební úřad (§ 167). Obsahové náležitosti oznámení stavebního
záměru, certifikátu a štítku podle odstavce 7 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 118
Změna stavby před jejím dokončením
(1) Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením
vydaným podle tohoto zákona. Za povolení stavby se považuje souhlas stavebního úřadu
s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 106, stavební povolení podle §
115, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámení stavebního záměru s certifikátem
autorizovaného inspektora podle § 117, společné povolení, opakované stavební povolení
nebo dodatečné povolení stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební
úřad podle § 78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení,
územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva podle § 78a anebo územní souhlas u stavebních
záměrů podle § 103. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením
stavby nebo v průběhu provádění stavby.
(2) Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s
územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí. Vyžaduje-li
změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout
o této změně ve společném územním a stavebním řízení, ustanovení § 94 se použije
přiměřeně; to neplatí, bylo-li vedeno společné územní a stavební řízení.
(3) Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce
povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí
popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací.
K žádosti připojí projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové
dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o změnu stavby
před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými
orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení,
jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Na řízení a povolení změny
stavby před dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.
(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Přitom se
postupuje přiměřeně podle § 105 až 107. To platí i pro změnu stavby prováděné podle
územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6) nebo územního souhlasu (§ 78 odst. 4). Změnu stavby
před dokončením je možné provést na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116,
změnu stavby prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166 správního
řádu, podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto případech je souhlas osob,
které by byly účastníky stavebního řízení podle odstavce 3.
(5) Změna stavby před dokončením může být prováděna na základě oznámení
stavebnímu úřadu za podmínek § 117; to neplatí u záměrů, pro které je vyžadováno
závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
(6) Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního
řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce
stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého
záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do
spisu, podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak
učinit, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů
chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán
písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.
(7) Pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od ověřené
dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, kdy se nemění půdorysný ani výškový
rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby
ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí11),
její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu
stavby, která je kulturní památkou, může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti
obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek sdělit, že změnu projedná při
vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Může tak učinit, jen pokud
se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí,
veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný
dotčený orgán písemně se změnou souhlasí. Nebude-li záměr stanovené podmínky splňovat,
vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů a postupuje podle odstavce 3.
Díl 2
Kolaudace
§ 119
(1) Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného
užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. f) bodech 4 až 8, nebo stavbu, u které postačí
ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního
právního předpisu65), nebo pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o
a) stavbu veřejné infrastruktury,
b) stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit,
c) stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu,
d) změnu stavby, která je kulturní památkou,
e) vodní dílo podle § 15a odst. 3 vodního zákona,
lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního
rozhodnutí. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a
vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy41).
(2) Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává ten stavební
úřad, který vydal povolení stavby.
(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem
nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová
dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů,
které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.
§ 121
(1) Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního
souhlasu údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa41a) a dokumentaci
skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám
oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst.
7. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí22) nebo její výstavbou
dochází k rozdělení pozemku, uvede stavebník v žádosti též číslo geometrického plánu.
Pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje66), uvede stavebník
v žádosti identifikátor záznamu, ve kterém byly změny týkající se obsahu digitální
technické mapy kraje zapsány nebo předány podklady pro jejich zápis.
(2) Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné
nebo evidenční41b) , případně číslo orientační, stavební úřad po předložení podkladů
uvedených v odstavci 1 vyzve písemně příslušnou obec o přidělení čísla popisného
nebo evidenčního, případně orientačního. Obdobně postupuje stavební úřad též u staveb,
jejichž dokončení ohlásil stavebník podle § 152 odst. 5.
§ 122
Kolaudační souhlas
(1) Souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad. Stavebník
v žádosti uvede identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení.
Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů
k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy4).
(2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví
termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady
při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka stavby musí být vykonána
do 45 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Při závěrečné
kontrolní prohlídce stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace
nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v § 118 odst. 7.
(3) Je-li žádost o kolaudační souhlas úplná a dokončená stavba, popřípadě
část stavby schopná samostatného užívání, je v souladu s povolením stavby a dokumentací,
nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky,
popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních
předpisů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby
nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat,
bezpečnost anebo životní prostředí, stavební úřad vydá do 15 dnů ode dne provedení
závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu
užívání stavby.
(4) Souhlas se doručuje stavebníkovi, vlastníkovi stavby, pokud není
stavebníkem, místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma
staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu. Souhlas nabývá právních
účinků dnem doručení stavebníkovi. Na vydávání kolaudačního souhlasu se nevztahují
části druhá a třetí správního řádu. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které
lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci
v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy
souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní orgán nadřízený
stavebnímu úřadu, který souhlas vydal.
(5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou
splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení
kolaudačního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti
němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno kolaudační řízení. Žádost o kolaudační
souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí; pokud je to pro posouzení
záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti.
(6) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle
odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém
případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat
kolaudační souhlas na základě tohoto posudku. V případě podzemních staveb technické
infrastruktury, s ohledem na jejich rozsah a charakter může stavební úřad upustit
od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat kolaudační souhlas na základě předložených
dokladů. Upustí-li stavební úřad od konání závěrečné kontrolní prohlídky a jsou-li
splněny podmínky podle odstavce 3, stavební úřad vydá kolaudační souhlas ve lhůtě
30 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a jejích
příloh, obsahové náležitosti kolaudačního souhlasu a obsah a strukturu certifikátu
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 122a
Kolaudační řízení
(1) Účastníkem kolaudačního řízení je
a) stavebník,
b) vlastník stavby, není-li stavebníkem.
(2) Vyžaduje-li to zjištění při kontrolní prohlídce, vyzve stavební úřad
stavebníka ke zjednání nápravy ve stanovené lhůtě nebo postupuje podle § 129 odst.
1 písm. b), a kolaudační řízení přeruší. Nezjedná-li stavebník nápravu ve lhůtě stanovené
ve výzvě, stavební úřad žádost o kolaudační rozhodnutí zamítne.
(3) Stavební úřad provede vždy závěrečnou kontrolní prohlídku stavby.
V kolaudačním řízení stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace
nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v § 118 odst. 7.
(4) Jsou-li splněny podmínky podle § 122 odst. 3, stavební úřad vydá
kolaudační rozhodnutí. Kolaudačním rozhodnutím povoluje užívání stavby k určenému
účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.
(5) V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající
z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků skutečného
provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich
odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují
život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí
a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu.
(6) Obsahové náležitosti kolaudačního rozhodnutí stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 123
Předčasné užívání stavby
(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení
k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný
vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo
životní prostředí. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu
se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného
užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání
stavby v žádosti. Účastníkem řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.
(2) Stavebník k žádosti o předčasné užívání stavby doloží závazná stanoviska,
popřípadě stanoviska dotčených orgánů a údaje určující polohu definičního bodu stavby
a adresního místa41a). Pokud stavební úřad vydá povolení k předčasnému užívání stavby,
stavební úřad postupuje obdobně podle § 121 odst. 2.
(3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro povolení předčasného
užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.
(4) Po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle § 122, popřípadě
podle § 124.
(5) Náležitosti žádosti o předčasné užívání stavby stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 124
Zkušební provoz
(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené
stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad
povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného
orgánu nebo v jiném odůvodněném případě. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního
provozu stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro
plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního
provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Zkušební provoz
lze povolit jen na základě souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí
dotčeného orgánu. Stavební úřad může též v případě nutnosti pro provedení zkušebního
provozu uloženého podle § 115 odst. 2 stanovit novým rozhodnutím další podmínky.
Za doby trvání zkušebního provozu lze bez předchozího řízení vydat nové rozhodnutí
o prodloužení doby trvání zkušebního provozu.
(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je stavebník a vlastník stavby.
§ 125
Dokumentace skutečného provedení stavby
(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby
ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení.
V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není
v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení
stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému
vlastníkovi stavby.
(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel,
pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je
svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje
několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez
závad.
(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad
mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná
úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení
zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
(4) Není-li třeba dokumentaci pořízenou podle odstavce 1 nebo 3 doplnit,
změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení
zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází,
není-li sám stavebním úřadem, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního
úřadu. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu
úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
(5) Za vlastníka stavby podle odstavců 1, 3 a 4 se považuje společenství
vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu35).
(6) Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví prováděcí
právní předpis.
Změna v užívání stavby
§ 126
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním
rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li
stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení
stavby.
(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu
výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly
ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí,
nebo změna doby trvání dočasné stavby nebo změna dočasné stavby na stavbu trvalou,
je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Ustanovení §
81 není dotčeno.
(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací,
s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými
zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.
(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,
která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené
stavby. Podle charakteru změny dokončené stavby se postupuje podle § 78 až 96a a
§ 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení nebo v oznámení podle
§ 117 se současně uvede navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se
podle okolností postupuje podle § 122; v oznámení užívání nebo v žádosti o kolaudační
souhlas se současně uvede nový účel užívání.
§ 127
(1) Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby,
oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže
právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny,
její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě,
nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě
souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání, a v případě změny v užívání stavby
spočívající v prodloužení doby trvání dočasné stavby nebo změny dočasné stavby na
stavbu trvalou se připojí též souhlas vlastníka pozemku, na kterém je stavba umístěna,
dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností
a prostorů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na
kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje, a závazná stanoviska,
popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy4) nebo
tímto zákonem.
(2) Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky
podle § 126 odst. 3, nedotýká se práv třetích osob, nejde o záměr, pro který je vyžadováno
závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, nevyžaduje
podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba
stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů,
stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.
(3) Na vydání souhlasu se změnou v užívání stavby se nevztahují části
druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o oznamovateli,
popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového účelu užívání. Souhlas nabývá
právních účinků dnem doručení oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a
vlastníkovi stavby, pokud není oznamovatelem. Oznamovateli se doručí spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení,
které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí
ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný správní
orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna
v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v užívání stavby,
rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání projedná v řízení; toto usnesení
se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Podané oznámení se
považuje za žádost o povolení změny v užívání stavby; řízení je zahájeno právní mocí
usnesení. Pokud je to pro posouzení změny v užívání stavby nezbytné, vyzve stavební
úřad oznamovatele k doplnění dalších podkladů. Bude-li oprávněnou osobou podána žádost
o povolení, je zahájeno řízení a usnesení se nevydává. Povolení ke změně v užívání
stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu podmínky pro nový účel užívání stavby,
kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.
(5) Je-li nezbytné posouzení vlivů užívání stavby na území, vyzve stavební
úřad současně s vydáním usnesení podle odstavce 4 oznamovatele k podání žádosti podle
§ 81. V takovém případě stavební úřad může spojit řízení o změně vlivu užívání stavby
na území s řízením o změně v užívání stavby; písemnosti ve společném řízení se doručují
podle § 87.
(6) Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh, souhlasu, rozhodnutí
o změně v užívání stavby a jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 3
Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení
§ 128
Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit
stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu podle § 103 odst.
1 písm. f) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Ohlášení obsahuje základní
údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění
stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické
ukazatele u budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení
nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), připojí k ohlášení dokumentaci
bouracích prací, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu
odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků
veřejné dopravní a technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické právo
ke stavbě připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým
přístupem. Dokumentace bouracích prací, která obsahuje situaci odstraňované stavby,
její stručný popis, organizaci bouracích prací, informaci o dodržení požadavků dotčených
orgánů, se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním
úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá
se trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu se podává u stavebního úřadu, který stavbu
povolil; zanikl-li, podává se u stavebního úřadu, který by byl příslušný k povolení.
(2) Je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není
třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných
zájmů a nejde o případ podle odstavce 6, stavební úřad vydá souhlas s odstraněním
stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení.
(3) Na vydání souhlasu s odstraněním stavby se nevztahují části druhá
a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o vlastníkovi, údaje
o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích prací. Souhlas nabývá právních
účinků dnem doručení vlastníkovi. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi.
Vlastníkovi se doručí spolu s ověřenou dokumentací bouracích prací. Souhlas lze přezkoumat
v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních
účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí
15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. K přezkumnému řízení je příslušný
správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu, který souhlas vydal.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou
splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený záměr odstranit
stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi; proti tomuto
usnesení se nelze odvolat. Podané ohlášení se považuje za žádost o povolení odstranění
stavby, řízení je zahájeno právní mocí usnesení. Pokud je to pro posouzení odstranění
stavby nezbytné, vyzve stavební úřad současně vlastníka k doplnění žádosti o další
podklady. Bude-li vlastníkem stavby v uvedených případech podána přímo žádost o povolení
odstranění, usnesení se nevydává; pro obsah žádosti se použije odstavec 1 obdobně.
Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. Povolení k
odstranění stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu podmínky pro odstranění stavby,
kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.
(5) Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno
stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení,
může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru.
U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění
pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu14). Povinnosti
vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními předpisy4), nejsou dotčeny.
(6) O povolení odstranění se vede řízení, pokud se ohlášený záměr odstranit
stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je
v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky,
nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny32), a
závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto
záměru. Řízení o povolení odstranění se vede také v případě, kdy se ohlášený záměr
odstranit stavbu týká nemovitosti, v níž je obsažen azbest, a závazné stanovisko
orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru. Podané
ohlášení odstranění se v uvedených případech považuje za žádost a dnem jeho podání
je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Účastníkem řízení není nájemce bytu,
nebytového prostoru nebo pozemku.
(7) U odstranění terénních úprav a zařízení se použije ustanovení odstavců
1 až 6 přiměřeně.
(8) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích
prací, souhlasu, rozhodnutí a jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 129
Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby
a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo
zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob,
a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný
stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního
právního předpisu32),
b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné
nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez
opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba
nebyla dodatečně povolena,
c) vlastníku stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle §
176 odst. 5,
d) vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební
povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními
předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla provedena, není-li vlastník stavby
znám,
e) vlastníku nebo stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené podle
rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo pravomocně zrušeno
a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení,
f) vlastníku stavby dočasné, u které uplynula stanovená doba jejího
trvání a nebyla povolena změna v užívání, nebo
g) vlastníku stavby dočasné podle § 104 odst. 1 písm. c), u které
uplynula stanovená doba jejího trvání.
(2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci
1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti
podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li
žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má
se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník
nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební
úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o
stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti
o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel
předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném
povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání
na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené
v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu
rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení
o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek
v územním a stavebním řízení.
(3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit,
pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že
a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou
územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební
uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími
o území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní
předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným
zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění
stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí.
Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví
podmínky pro její dokončení.
Bude-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba uvedená v
§ 119 odst. 1, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 122 odst. 3
na žádost stavebníka současně samostatným výrokem rozhodnout o povolení užívání stavby
a případně stanovit podmínky pro její užívání.
(4) U stavby podle odstavce 1 písm. d) stavební úřad nenařídí odstranění
stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů nebo vlastník porušení
právních předpisů dodatečně napravil; stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví
usnesením poznamenaným do spisu. Dodatečné povolení se nevydává.
(5) U stavby podle odstavce 1 písm. e) vede stavební úřad opakované stavební
řízení. Za žádost se pro tento účel považuje žádost nebo podání, k nimž bylo dle
stavebního zákona vydáno následně zrušené rozhodnutí nebo opatření. V opakovaném
stavebním řízení postupuje stavební úřad podle § 109 až 115; doplnění podkladů požaduje
pouze v rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby. Lhůta pro vydání rozhodnutí
začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Nebude-li
v opakovaném stavebním řízení stavba povolena, stavební úřad bez předchozího řízení
rozhodnutím nařídí odstranění stavby.
(6) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby podle odstavce 1
písm. f). V oznámení zahájení řízení vlastníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30
dnů žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v prodloužení doby jejího
trvání nebo ve změně na stavbu trvalou. Pokud vlastník stavby tuto žádost podá, stavební
úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti; na řízení
se přiměřeně vztahuje ustanovení § 127. Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad řízení
o odstranění stavby zastaví.
(7) U terénních úprav a zařízení se postupuje podle odstavců 2 až 6 přiměřeně.
Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.
(8) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u které
byly bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo v rozporu s ním
provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění některé části stavby, postupuje
stavební úřad podle odstavců 2 a 3 přiměřeně.
(9) V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat
provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a podmínek pro její
užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová dokumentace nebo jiné podklady,
nařídí stavební úřad vlastníku stavby, na které má být nařízení odstranění její části
provedeno, aby je opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost,
opatří projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na náklady vlastníka
stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem upozornit.
(10) Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby,
které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je odstraňovaná
stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které mají vlastnická nebo jiná
věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být odstraňováním
stavby přímo dotčena.
§ 130
(1) V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo
zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby,
podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění
stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického
postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení
či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby.
(2) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba stavební
úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví,
je prvním úkonem v řízení.
§ 131
(1) Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby
nařízeno.
(2) Ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která
v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo pozemku, pokud
nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných zabezpečovacích prací, které
je nutno provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.
HLAVA II
STAVEBNÍ DOZOR A ZVLÁŠTNÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU
§ 132
Společné zásady
(1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany
veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a
nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných
k jeho provedení.
(2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu
a) provádět kontrolní prohlídky stavby,
b) nařizovat neodkladné odstranění stavby,
c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,
d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném
stavebním pozemku,
e) nařizovat provedení udržovacích prací,
f) nařizovat vyklizení stavby,
g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.
(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby
a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením
stavebního úřadu,
b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost,
životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby,
popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo
důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se
nebezpečí takových účinků snížilo,
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní
nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového
užívání stavby.
(4) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně na terénní úpravy a zařízení.
(5) Stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který
zásah vyžaduje.
Kontrolní prohlídka stavby
§ 133
(1) Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi
uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před
vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění
stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby; může provést
kontrolní prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v
jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.
(2) Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména
a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího
se stavby anebo pozemku,
b) zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené
projektové dokumentace, v souladu s § 160, a zda je řádně veden stavební deník nebo
jednoduchý záznam o stavbě,
c) stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví
osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí,
d) zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno
její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a měření,
e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,
f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,
g) zda je řádně prováděna údržba stavby,
h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.
(3) Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě ověřené projektové dokumentace,
popřípadě dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provedení stavby.
(4) Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit
se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí
a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby
přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
(5) Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních
prohlídkách jednotlivých staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy byla kontrolní
prohlídka provedena, které stavby se týkala a jaký je její výsledek.
(6) Na provádění prohlídek stavby se nevztahují zvláštní právní předpisy
o státní kontrole42). Pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí
ustanovení § 172 odst. 2 až 6 obdobně.
§ 134
(1) Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby
před jejím dokončením (§ 118 odst. 6).
(2) Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo
vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve podle povahy
věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro
tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu14) (dále jen "stavbyvedoucí")
nebo osobu vykonávající stavební dozor anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě
zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné
doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků.
(3) Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad rozhodnutí,
kterým zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může rozhodnout o přerušení
prací a stanovit podmínky pro jejich pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení,
rozhodne bez předchozí výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení,
odvolání proti němu nemá odkladný účinek.
(4) Pokud je stavba prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo opatření
vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad podle povahy
věci stavebníka nebo vlastníka stavby k bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení
podle § 129. Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí
zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu
nemá odkladný účinek.
(5) Pokud není stavba užívána k povolenému účelu nebo stanoveným způsobem
anebo je užívána bez povolení, vyzve stavební úřad vlastníka stavby, aby nepovolený
způsob užívání stavby bezodkladně ukončil. Současně jej poučí o postupu podle § 126
a 127. Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým užívání stavby
zakáže. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek.
(6) Ustanovení § 133 a § 134 odst. 1 až 5 platí přiměřeně i pro kontrolní
prohlídku staveb podle § 103 a 104, výrobku, který plní funkci stavby, terénních
úprav a zařízení a pro kontrolní prohlídku na stavebním pozemku.
(7) Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, náležitosti výzvy
a rozsah zjišťování prováděného při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stanoví
prováděcí právní předpis.
Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce
§ 135
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby
a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba
hrozí zřícením.
(2) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích
prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo
zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit.
(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné
zabezpečovací práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím stavebního
podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven; takovému podnikateli může
stavební úřad provedení prací nařídit.
(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 stavební úřad kontrolní
prohlídkou stavby, na kterou přizve účastníky řízení, zjišťuje pouze její skutečný
stav a rozhodne o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích
prací, popřípadě vyklizení stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení
stavby může stavební úřad nařídit i bez předchozího projednání s vlastníkem stavby.
(6) Náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné zabezpečovací
práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistil provedení prací podle odstavce
3 stavebním podnikatelem a vlastník se s tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů,
uhradí je a na vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.
§ 136
(1) Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací,
popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i ústně při kontrolní prohlídce,
pokud jsou závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo
zvířat.
(2) O průběhu kontrolní prohlídky podle odstavce 1 pořídí stavební úřad
protokol, který obsahuje zjištěné skutečnosti a má náležitosti potvrzení o ústně
vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu; obdrží jej účastníci kontrolní prohlídky.
Písemné vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí doručí stavební úřad účastníkům řízení
bez zbytečného odkladu dodatečně.
(3) Zvláštní právní předpisy upravující postup při řešení havarijních
stavů a zabezpečovacích prací43) nejsou dotčeny.
§ 137
Nezbytné úpravy
(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku
nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy
a) jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo
životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi
včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,
b) jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní
závady a závady na elektrickém zařízení stavby,
c) jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva
uplatněným příslušnými orgány (§ 175),
d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
e) spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a
dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,
f) k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v
souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení
vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,
g) spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo
přerušeno nebo zastaveno,
h) jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo
stavby,
i) jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického
dědictví.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy a zařízení
podle tohoto zákona.
(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze
v případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami
danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány
v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit
nezbytné úpravy podle odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a
za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.
(4) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou
dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a stanoví rozsah,
způsob a podmínky jejího provedení.
(5) Vyžaduje-li provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo
jiné podklady, stavební úřad nejdříve nařídí jejich opatření vlastníku stavby nebo
stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny, a stanoví lhůtu k jejich
předložení. Současně rozhodne o poskytnutí zálohy stavebního příspěvku na úhradu
nákladů na pořízení této dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. Nesplní-li
vlastník uloženou povinnost, opatří potřebné podklady stavební úřad na jeho náklad;
na tento postup musí vlastníka předem upozornit.
(6) Po opatření dokumentace či jiných podkladů postupuje stavební úřad
obdobně jako v odstavci 4. Ukončení prací spojených s nezbytnými úpravami vlastník
stavby nebo stavebního pozemku oznámí stavebnímu úřadu.
§ 138
Stavební příspěvek
(1) Vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního
pozemku, kterému bylo nařízeno provedení nezbytných úprav podle § 137 odst. 1 písm.
c) až i) nebo nezbytných opatření podle zvláštního právního předpisu44), náleží na
úhradu nákladů stavební příspěvek, pokud o něj požádá. Stavební příspěvek se poskytuje
na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných
úprav.
(2) V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které nařízené
nezbytné úpravy je příspěvek požadován a v jaké výši.
(3) Stavební příspěvek se poskytuje v penězích. S výjimkou úprav nařízených
podle § 137 odst. 1 písm. c) příspěvek poskytuje stavební úřad, který nezbytné úpravy
nařídil. O poskytnutí příspěvku vydává rozhodnutí, ve kterém stanoví výši příspěvku
a způsob jeho poskytnutí. Účastníkem řízení je pouze žadatel.
(4) Stavební příspěvek se neposkytne, mají-li být nařízenými nezbytnými
úpravami odstraněny závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností vlastníka,
stanovených tímto zákonem či jiným právním předpisem. Příspěvek se též neposkytne,
lze-li zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav nebo na zpracování
projektové dokumentace podle zvláštních právních předpisů.
(5) Obsahové náležitosti rozhodnutí o poskytnutí příspěvku stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 139
Údržba stavby
(1) Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad vlastníkovi stavby
nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci
bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízených udržovacích prací.
(2) U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu
vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých
částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.
§ 140
Vyklizení stavby
(1) Jestliže jsou závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo
zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné odstranění stavby nebo nutné
zabezpečovací práce podle § 135 odst. 1 a 2, stavební úřad nařídí všem osobám, které
se ve stavbě zdržují, aby ji neprodleně vyklidily. Podle okolností též nařídí, aby
ze stavby byla vyvedena zvířata.
(2) Stavební úřad může nařídit provedení vyklizovacích prací oprávněné
osobě2), která je způsobilá vyklizení provést. Může jí též nařídit odstranění přenosných
věcí nebo i částí stavby a zařízení, které je možné bez ohrožení života a zdraví
osob ze stavby vyjmout.
(3) Nařizuje-li stavební úřad vyklizení stavby a hrozí nebezpečí z prodlení,
omezí řízení na zjištění stavu kontrolní prohlídkou a na vydání ústního nařízení
vyklizení; o jeho obsahu musí být sepsán protokol, který má náležitosti potvrzení
o ústně vyhlášeném rozhodnutí podle správního řádu. Písemné vyhotovení rozhodnutí
o nařízení vyklizení stavby doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi
stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu dodatečně.
(4) Má-li být nařízeno vyklizení bytu nebo místnosti sloužící k bydlení,
musí být pro vyklizované osoby zajištěno alespoň přístřeší45); obce jsou povinny
v mezích své působnosti na výzvu stavebního úřadu poskytnout potřebnou součinnost.
(5) Zvláštní právní předpisy upravující vyklizování staveb pro bezprostřední
ohrožení života nebo zdraví osob43) nejsou dotčeny.
§ 141
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných
zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby
nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná
práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých
pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě. Účastníkem
řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku
nebo stavby mají být práce prováděny.
(2) Ten, v jehož prospěch byla povinnost podle odstavce 1 uložena, musí
dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými
pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést
sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu; nesplní-li tuto povinnost nebo
nedojde k jiné dohodě, postupuje se podle obecných právních předpisů o náhradě škody.
§ 142
Účastníci řízení
(1) Účastníkem řízení podle § 135, 137, 139 a 140 je osoba, která má
vlastnické právo nebo jiné věcné právo k dotčeným pozemkům a stavbám na nich, včetně
sousedních pozemků a staveb na nich, jestliže toto právo může být rozhodnutím přímo
dotčeno.
(2) Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, jen pokud
jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena realizací nařízení stavebního
úřadu podle odstavce 1.
(3) Účastníkem řízení je i stavební podnikatel, kterému má být nařízeno
provedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací podle
§ 135 odst. 3, a oprávněná osoba2), které bylo nařízeno provedení vyklizovacích prací
podle § 140 odst. 2.
(4) Uplatní-li účastník řízení podle odstavce 1 až 3 námitku občanskoprávní
povahy, o které stavební úřad nemůže rozhodnout na základě obecných požadavků na
výstavbu, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, a jde o řízení,
kde hrozí nebezpečí z prodlení, učiní si stavební úřad o námitce úsudek a rozhodne
ve věci. Účastníka řízení poučí o právu uplatnit námitku u soudu.
HLAVA III
AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR
§ 143
(1) Autorizovaným inspektorem jmenuje ministr pro místní rozvoj fyzickou
osobu, která
a) požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,
b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního
směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu14),
c) prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném
vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné
způsobilosti podle zvláštního právního předpisu17),
d) prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne
starším 3 měsíců,
e) prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon
funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr pro
místní rozvoj,
f) prokázala svoji disciplinární bezúhonnost.
(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) a po vyjádření
České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován
i odborník z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje
předepsanou praxi.
(3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč
povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu46).
(4) Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro
celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na jeho žádost prodloužena
bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, a to i opakovaně, jestliže prokazatelně
činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem
stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti fyzické osoby
postupuje ministerstvo podle zákona o uznávání odborné kvalifikace45a). V případě
zjištění podstatného rozdílu v obsahu vzdělávání a přípravy podle zákona o uznávání
odborné kvalifikace se úroveň teoretických a praktických znalostí potřebných pro
výkon povolání autorizovaného inspektora ověřuje rozdílovou zkouškou vykonanou v
českém nebo slovenském jazyce.
§ 144
(1) Funkce autorizovaného inspektora zaniká
a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b) písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti
doručeným ministru pro místní rozvoj,
c) uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo
d) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor
zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním
úkonům omezena.
(2) Ministr pro místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného inspektora,
a) jestliže při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné
zájmy, které měl chránit, nebo se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného
inspektora, nebo
b) pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.
(3) Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného
inspektora též pro jeho nečinnost delší než 3 roky.
(4) Činnost autorizovaného inspektora není živností podle zvláštního právního
předpisu2) a může být vykonávána jako svobodné povolání.
(5) Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného
inspektora, jen pokud prokáží bezúhonnost a zabezpečí její výkon osobami uvedenými
v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o souhlas je žadatel povinen zaplatit správní
poplatek podle zvláštního právního předpisu46). Veřejná obchodní společnost, jejímiž
společníky jsou výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2, může činnost autorizovaného
inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.
(6) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři svobodné povolání společně, upraví
si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky společnosti46a) mohou být výlučně
osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2. Společníci společnosti jsou povinni vykonávat
povolání pod společným jménem a ve společném sídle podnikání.
(7) Právnická osoba prokazuje svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku
trestů ne starším 3 měsíců.
§ 145
(1) Za bezúhonnou se pro účely jmenování autorizovaným inspektorem nepovažuje
osoba,
a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, který spáchala v
souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby anebo s činností autorizovaného inspektora
podle tohoto zákona,
b) které byla Komorou pravomocně uložena jako disciplinární opatření
pokuta nebo pozastavení či odnětí autorizace, nebylo-li k návrhu autorizované osoby
zrušeno soudem47).
(2) Komora bezodkladně uvědomí ministra pro místní rozvoj o pravomocném
uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi.
§ 146
(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává
písemnou smlouvou. Ve smlouvě může být sjednána i úhrada vynaložených nákladů.
(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti.
Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí mít uzavřeno pojištění
z odpovědnosti za škodu. Na požádání osoby, se kterou uzavírá smlouvu podle odstavce
1, je povinen sdělit výši částky, na kterou je pojištěn.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a uchovávat
ji po dobu nejméně 5 let. Při tom postupuje podle zvláštního právního předpisu48).
§ 147
Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a vydaných
certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a prováděných úkonů, za řádné a
nestranné posouzení zjištěných skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů
podle požadavků stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních
prohlídek stavby.
§ 148
Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na kterých
se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo provádění sám nebo osoba
jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí
a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel,
b) osoby, s nimiž je ve vztahu
1. obchodním jako společník
společnosti;
2. pracovním nebo služebním.
§ 149
(1) Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem
a na jeho náklad
a) osvědčit způsobem stanoveným v § 117, že navrhovaná stavba nebo
změna stavby před jejím dokončením (§ 118) může být provedena,
b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu
(§ 122),
c) dohlížet na provádění stavby.
(2) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho
náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování
svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle
samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce organizované Komorou a vysokými
školami.
§ 150
(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných
inspektorů a další úkony s tím související, organizačně zajišťuje Komora. K zabezpečení
jednotného postupu se zřizuje společný koordinační orgán schvalovaný na návrh Komory
ministrem pro místní rozvoj. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním
nese uchazeč.
(2) Koordinační orgán z pověření Komory dále zajišťuje koordinační, organizační
a administrativní záležitosti a odborné vzdělávání potřebné k jednotnému postupu
při výkonu činnosti autorizovaných inspektorů.
(3) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace nezbytné
pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradu nákladů spojených s touto činností
se autorizovaný inspektor každoročně podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku
je shodná s příspěvkem určeným členům Komory.
(4) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost, přípravu,
provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 151
(1) Ministerstvo dozírá na přípravu ke zkoušce, na osnovy a postup při
provádění zkoušek, na podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů,
na činnost Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady
vykonává též dohled nad činností autorizovaných inspektorů a může dát návrh na opatření
podle § 144 odst. 2.
(2) Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje správní
řád.
HLAVA IV
POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB
§ 152
Stavebník
(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato
povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména
ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku,
i šetrnost k sousedství. K tomu je povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek
a měření předepsaných zvláštními právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb
a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného
záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných svépomocí je
stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou
dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném
předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.
(2) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona
opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace
osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace
takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.
(3) Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení
stavebnímu úřadu, je stavebník povinen
a) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a
sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby
jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor;
změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu,
b) před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště
štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání
kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s
uvedením údajů ze štítku,
c) zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená
dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny,
popřípadě jejich kopie,
d) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních
prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné
důvody, této prohlídky se zúčastnit,
e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na
stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost
má stavebník i u staveb podle § 103,
f) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.
(4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební
podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka
nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu14).
Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního
právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního
projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
(5) Dokončení stavby, která byla prováděna na základě povolení vydaného
podle tohoto zákona, ale nepodléhá kolaudaci, je stavebník povinen neprodleně ohlásit
stavebnímu úřadu. V ohlášení stavebník uvede
a) číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v
katastru nemovitostí22) nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku,
b) identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se
obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud
jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje66).
(6) U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu,
je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě.
§ 153
Stavbyvedoucí a stavební dozor
(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím
nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit
dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti
práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště
a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných
technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury
v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě
jejich střetu se stavbou.
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění
stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit
při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat
s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta,
pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li
na staveništi.
(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za
soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků
na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení
rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.
(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění
stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi,
vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního
deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění
stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit,
oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.
§ 154
Vlastník stavby a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen
a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují
životy či zdraví osob nebo zvířat,
c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody,
této prohlídky se zúčastnit,
d) uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu,
popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje,
e) uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného
provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě
jiné důležité doklady týkající se stavby, v rozsahu, v jakém nejsou uloženy v evidenci
územních a stavebních řízení a jiných postupů nebo evidenci elektronických dokumentací.
(2) Vlastník zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen
a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které ohrožují
životy či zdraví osob nebo zvířat,
c) umožnit kontrolní prohlídku zařízení, a pokud tomu nebrání vážné důvody,
této prohlídky se zúčastnit,
d) uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí, souhlasy
a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu jeho existence.
§ 155
(1) Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor,
autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou povinni bezodkladně oznamovat
příslušnému stavebnímu úřadu a ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby
a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení
života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám. Oznámení musí obsahovat
zejména místo, čas, popis oznamované události a jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě
další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin; nezabývá se hodnocením či
posuzováním viny nebo odpovědnosti.
(2) Rozsah a způsob oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby
a výsledky šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní předpis.
§ 156
Požadavky na stavby
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály
a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel
zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence
splní základní požadavky na stavby73).
(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu
stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány
podle zvláštních právních předpisů39).
§ 157
Stavební deník
(1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu
úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající
se provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až
k) postačí jednoduchý záznam o stavbě.
(2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel
stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět
stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní
prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.
Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka
a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž
provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního
dozoru podle zvláštních právních předpisů4).
(3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku
nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.
(4) Stavební deník lze vést též elektronickou formou. Obsahové náležitosti
stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví
prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ A SOUČINNOST VLASTNÍKŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
§ 158
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů
ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich
výkonu podle zvláštního právního předpisu14). Vybranými činnostmi jsou projektová
činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní
studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy
nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné
vedení provádění stavby nebo její změny.
(2) Projektovou dokumentací je dokumentace
a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
e) stavby pro vydání společného povolení,
f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením
podle § 118,
g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení
nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
h) pro provádění stavby,
i) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.
§ 159
Projektová činnost ve výstavbě
(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované
územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,
zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich
koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými
orgány územního plánování a dotčenými orgány.
(2) Projektant územně plánovací dokumentace zpracovává a pořizovateli předává
vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu.
(3) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost
stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby
podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického
zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a
obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a
působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty
musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý
některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování
přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za
jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako
celku tím není dotčena.
(4) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f)
až i) a k) a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona může kromě projektanta
zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického
směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky
praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce
3.
§ 160
Provádění staveb
(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který
při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud
v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na
stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění49), vykonávaly jen osoby,
které jsou držiteli takového oprávnění.
(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím
nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet
obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy
a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a
bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,
s výjimkou § 103 odst. 1 písm. f) bodů 4 až 8,
b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.
(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník
zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li
však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník
povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
§ 161
Vlastníci technické infrastruktury
(1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci,
která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem
na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění. Na žádost pořizovatele
územně analytických podkladů, územní studie nebo územně plánovací dokumentace, obecního
úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo
osoby jím zmocněné sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje
o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou
činnost a provedení stavby. Informace mohou být poskytnuty v digitální podobě. Vlastník
technické infrastruktury je oprávněn požadovat na žadateli úhradu nákladů spojených
s poskytnutím požadovaných údajů, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich
kopií, nosičů dat a nákladů na doručení.
(2) Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou vlastníci
technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout nezbytnou součinnost
při plnění úkolů podle tohoto zákona.
HLAVA II
INFORMAČNÍ SYSTÉM ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, UKLÁDÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A NAHLÍŽENÍ DO
NICH
§ 161a
Národní geoportál územního plánování
(1) Správcem a provozovatelem národního geoportálu územního plánování,
který je informačním systémem veřejné správy a je přístupný způsobem umožňujícím
dálkový přístup, je ministerstvo. Provozováním národního geoportálu územního plánování
může ministerstvo pověřit jím zřízenou organizační složku státu.
(2) Národní geoportál územního plánování slouží pro
a) zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti orgánů územního plánování,
b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,
c) poskytování prostorových dat k tématu plánované využití území76),
d) zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním
plánováním a územním rozvojem, které určí ministerstvo, a
e) další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích
právních předpisů.
(3) Na národním geoportálu územního plánování jsou v jednotných standardech
zveřejňovány vybrané části územně plánovacích dokumentací a územně analytických podkladů.
(4) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená a pověřená organizační složka státu,
vkládá do národního geoportálu územního plánování data vztahující se k působnosti
Ministerstva obrany na návrh Ministerstva obrany v elektronické verzi ve strojově
čitelném formátu. Ochrana utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů
tím není dotčena77).
(5) Krajský úřad vkládá data z územně plánovací činnosti do národního geoportálu
územního plánování za svůj správní obvod v elektronické verzi ve strojově čitelném
formátu včetně prostorových dat ve vektorové formě.
(6) Přístup k datům zveřejněným na národním geoportálu územního plánování
lze omezit nebo odepřít, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany
státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by tím byla porušena ochrana práv třetích
osob plynoucích ze zvláštních právních předpisů78); pro omezení nebo odepření přístupu
k datům zveřejněným na národním geoportálu se přiměřeně použije § 11d zákona č. 123/1998
Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
(7) Náležitosti obsahu národního geoportálu územního plánování stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 162
(1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě jím
pověřená organizační složka státu a vkládá do ní data na návrh Ministerstva obrany.
(2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o
a) územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,
b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich využití,
c) územních studiích.
(3) Evidence územně plánovací činnosti se zveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(4) Krajský úřad, popřípadě jím pověřené úřady územního plánování, vkládá
data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(5) Úřad územního plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení dat
do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(6) Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává
krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.
(7) Obsahové náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 163
(1) Politiku územního rozvoje, zprávu o jejím uplatňování, územní rozvojový
plán a aktualizace politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu včetně
dokladů o jejich pořizování ukládá ministerstvo.
(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup schválenou
politiku územního rozvoje, její aktualizaci, úplné znění politiky územního rozvoje
po její aktualizaci a zprávu o jejím uplatňování a místo, kde je možné do ní a do
její dokladové dokumentace nahlížet, a zašle ji krajským úřadům.
(3) Územní rozvojový plán, jeho aktualizace a úplné znění územního rozvojového
plánu po jeho aktualizaci se zveřejňují v digitální formě způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Ministerstvo poskytne krajským úřadům územní rozvojový plán, jeho aktualizaci
a úplné znění územního rozvojového plánu po jeho aktualizaci v elektronické verzi
ve strojově čitelném formátu68) včetně prostorových dat ve vektorové podobě.
§ 164
(1) Zásady územního rozvoje a jejich aktualizace, včetně dokladů o jejich
pořizování ukládá krajský úřad; zásady územního rozvoje a úplné znění zásad územního
rozvoje po jejich aktualizaci opatřené záznamem o účinnosti se poskytují v rozsahu
potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům, úřadům územního plánování na území
kraje a krajským úřadům sousedních krajů. Zásady územního rozvoje a úplné znění zásad
územního rozvoje po jejich aktualizaci opatřené záznamem o účinnosti krajský úřad
zasílá ministerstvu.
(2) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané zásady
územního rozvoje, jejich aktualizaci a úplné znění zásad územního rozvoje po jejich
aktualizaci spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa, kde je možné do nich
a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci
1 jednotlivě. Krajský úřad rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje schválenou zastupitelstvem kraje.
§ 165
(1) Územní plán, regulační plán a jejich změny, včetně dokladů o jejich
pořizování, ukládá pořizovatel u obce, pro kterou byly pořízeny; územní plán, jeho
změnu, regulační plán, jeho změnu a úplné znění této územně plánovací dokumentace
po vydání její změny opatřené záznamem o účinnosti poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu
územního plánování a krajskému úřadu, jemuž se uvedená dokumentace poskytuje rovněž
v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu68) včetně prostorových dat ve vektorové
formě.
(2) Vymezení zastavěného území vydané formou opatření obecné povahy podle
§ 59 odst. 2 včetně dokladů o jeho pořizování ukládá pořizovatel u obce, pro kterou
bylo pořízeno; opatřené záznamem o účinnosti je bezodkladně poskytne stavebnímu úřadu
a úřadu územního plánování. Vymezení zastavěného území pořizovatel současně zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Pořizovatel zajistí zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup
územního plánu, regulačního plánu, jejich změny, úplného znění této územně plánovací
dokumentace po vydání její změny a místech, kde je možné do této územně plánovací
dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům
neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.
§ 166
(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel
a poskytuje je stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich působnosti.
Pořizovatel poskytuje územně analytické podklady s výjimkou údajů o území na základě
žádosti poskytovatele údajů, od kterých je, s výjimkou orgánů veřejné správy a jimi
zřízených organizací, oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím územně
analytických podkladů, nejvýše však do ceny nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů
dat a nákladů na jejich doručení žadateli.
(2) Pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich aktualizace
v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, z jehož podnětu,
který byl spojen s úhradou nákladů, byla pořízena, krajskému úřadu, jemuž se územní
studie poskytuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu68) včetně
prostorových dat ve vektorové formě, úřadu územního plánování, obci a stavebnímu
úřadu. Územní studii a místa, kde je možné do ní nahlížet, pořizovatel zveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
§ 167
(1) Veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu podle
tohoto zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření, včetně ověřené projektové
dokumentace a certifikátů od autorizovaného inspektora, eviduje a ukládá příslušný
stavební úřad.
(2) Stavební úřad zasílá svá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření podle
tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace a certifikátů od autorizovaného
inspektora, místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není doručováno obci a stavebnímu
úřadu, který je ve společném územním a stavebním řízení dotčeným orgánem.
(3) Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje
a ukládá rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu a ověřenou projektovou dokumentaci
týkající se stavby.
(4) U staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů ukládá podklady
a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.
§ 168
(1) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný
orgán záznamem o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního řádu se použije přiměřeně.
(2) Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními správního
řádu a zvláštního právního předpisu50). Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne,
pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka
stavby, které se dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít
nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb
civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany osob a jejich majetku.
HLAVA III
OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU, ÚČELY VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH DALŠÍCH
PRÁV A POVINNOSTÍ
§ 169
Obecné požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou
povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání
a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na
výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy.
(2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního plánu
nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v jednotlivých odůvodněných případech
povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis
povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana
zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky
musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.
(3) O výjimce z obecných požadavků na využívání území při pořizování územního
plánu a regulačního plánu rozhoduje příslušný pořizovatel. O výjimce z obecných požadavků
na využívání území při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb
na nich rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci.
(4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků
zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout
ve věci.
(5) Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno
s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona; nemusí však být ukončeno
společným správním aktem.
(6) Rozhodnutí o povolení výjimky nebo odchylného řešení podle odstavců
2 až 5 lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který hájí zájmy
chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká.
§ 170
Účely vyvlastnění
(1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo
jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit,
jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o
a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně
plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,
b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi
a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení
prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,
c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
d) asanaci (ozdravění) území.
(2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření
podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.
(3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho
vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis51).
§ 171
Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu
(1) Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají
ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování
a stavební úřady. Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto
zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření
obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona. Státní dozor může být
vykonán i v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace.
(2) Ministerstvo při provádění státního dozoru sleduje, jak orgány veřejné
správy vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem, a státní dozor nad činností
autorizovaných inspektorů, který je součástí státního dozoru ve věcech stavebního
řádu.
(3) V případě zjištění nedostatků orgán uvedený v odstavci 1, se zřetelem
na jejich charakter a následky či možné následky, vyzve ke zjednání nápravy nebo
rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může
do doby zjednání nápravy pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k
porušování právní povinnosti. V případě, že bylo pozastaveno pořizování územně plánovací
dokumentace, lze v jejím pořizování postupovat až po potvrzení orgánu uvedeného v
odstavci 1 o zjednání nápravy.
(4) Působnost jiných orgánů veřejné správy není ustanoveními odstavců 1
až 3 dotčena.
§ 172
Vstupy na pozemky a do staveb
(1) Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování
a orgánu obce (dále jen "oprávněná úřední osoba")52), pokud plní úkoly podle tohoto
zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich
vlastníků při
a) zjišťování stavu stavby a pozemku,
b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí
nebo opatření.
(2) V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat,
které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním neodkladného odstranění stavby,
nutných zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná
úřední osoba vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka.
O tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu
vedly.
(3) Do obydlí může oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to nezbytné
pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Pokud je obydlí užíváno také pro
podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, může do něj oprávněná úřední
osoba vstoupit též, je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto
zákona. Uživatel obydlí je v uvedených případech povinen oprávněné úřední osobě vstup
do obydlí umožnit.
(4) Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je uvedeno
jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby, rozsah oprávnění
a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen otiskem úředního razítka a
podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce osoby, která pověření vydala. Pokud
je to třeba, přizve oprávněná úřední osoba na pozemek, stavbu a do stavby znalce,
autorizovaného inspektora nebo pověřeného pracovníka dotčeného orgánu, popřípadě
další osoby z důvodu jejich odborných znalostí. Vlastník je povinen umožnit pro účely
podle odstavce 1 vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím nezbytných technických
zařízení či prostředků. Oprávněné úřední osoby i přizvané osoby jsou povinny dbát,
aby při vstupu na pozemek, stavbu nebo do stavby nedošlo ke škodě, které bylo možno
zabránit.
(5) Pokud vlastník pozemku nebo stavby bude bránit vstupu oprávněné úřední
osobě nebo jí přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním
úkonem v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti takovému rozhodnutí nemá
odkladný účinek.
(6) Zvláštní právní předpisy o vstupu na pozemky nebo do staveb v okruhu
zájmů obrany, bezpečnosti nebo jiného zájmu státu nejsou dotčeny.
§ 173
Pořádková pokuta
(1) Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000
Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky,
anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že
a) znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na
svůj pozemek nebo stavbu,
b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač
je k tomu podle tohoto zákona povinen.
(2) Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč může stavební úřad uložit vlastníku
technické infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle § 161 odst.
2, ačkoli byl k tomu vyzván.
(3) Při ukládání pořádkové pokuty podle odstavců 1 a 2 se postupuje podle
ustanovení správního řádu o pořádkové pokutě53).
§ 174
Expertní součinnost
(1) V souvislosti s územním a stavebním řízením, s posuzováním způsobilosti
stavby k užívání, se změnami v užívání stavby, s odstraňováním stavby, s dohledem
a uplatňováním svých zvláštních pravomocí může stavební úřad zabezpečit součinnost
autorizovaného inspektora, znalce a vědeckého nebo jiného specializovaného odborného
pracoviště.
(2) Půjde-li o opatření ukládané ve veřejném zájmu, kdy stav stavby ani
opatření stavebního úřadu nejsou vyvolány neplněním povinností vlastníka stavby,
hradí náklady na expertní práce, zejména zpracování posudků, stanovisek a jiných
podkladů stavební úřad. V ostatních případech nese podle okolností tyto náklady nebo
jejich část vlastník stavby, popřípadě stavebník; povinnost hradit náklady nebo jejich
část uloží stavební úřad rozhodnutím. Obdobně se postupuje, nařídí-li stavební úřad
sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavebních materiálů, popřípadě provedení jiných
odborných úkonů a zkoušek.
(3) Právní úprava úhrady dalších nákladů, zejména nákladů správního řízení,
tím není dotčena.
HLAVA IV
OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
§ 175
(1) V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra
lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu umístit a povolit stavbu jen na
základě jejich závazného stanoviska. Dotčeným orgánem jsou také při projednávání
územně plánovací dokumentace, která řeší tato vymezená území. Vymezená území oznámí
pořizovatelům územně analytických podkladů a stavebním úřadům, v jejichž správních
obvodech se nacházejí.
(2) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích vymezených
podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo
si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko ke změnám stavby. Náklady na nezbytné
úpravy provedené na zvláštní požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra
hradí tyto orgány.
§ 176
(1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k
nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí
přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník povinen neprodleně oznámit nález
stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň
učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v
místě nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na stavebního
podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či provádějící jiné práce
podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s příslušným dotčeným orgánem stanoví
podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče a ochrany přírody a krajiny, popřípadě
rozhodne o přerušení prací.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nepostačují podmínky stanovené stavebním
úřadem podle odstavce 1, může orgán státní památkové péče nebo orgán ochrany přírody
do 5 pracovních dnů od oznámení nálezu stanovit opatření k ochraně nálezu a rozhodnout
o přerušení prací. V takovém případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě
písemného souhlasu orgánu, který rozhodl o přerušení prací. Kopie rozhodnutí a souhlasu
se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
(3) Na základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po dohodě
s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany přírody vydané stavební povolení
ve veřejném zájmu změnit.
(4) Ministerstvo kultury může na návrh orgánu státní památkové péče nebo
Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že se jedná o nález
mimořádného významu, a z vlastního podnětu jej prohlásí za kulturní památku32). Kopie
rozhodnutí se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.
(5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě
s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit nebo zrušit.
(6) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly
v důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní památkové péče nebo orgánu
ochrany přírody, anebo v důsledku postupu podle odstavce 5 u Ministerstva kultury,
a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu
tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.
§ 177
Mimořádné postupy
(1) Pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení
státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního předpisu54) anebo při bezprostředně
hrozící živelní pohromě či závažné havárii je třeba bezodkladně provést opatření
k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích odstavců
2 až 4 odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.
(2) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v provádění
staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně
hrozícím důsledkům živelní pohromy nebo závažné havárie, čelí jejich účinkům a zabraňuje
ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena bez
předchozího rozhodnutí nebo jiného opatření podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní
právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být neprodleně oznámeno, že jsou
taková opatření prováděna; následně lze postupovat podle odstavců 5 a 6.
(3) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní
pohromou nebo závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními právními předpisy obnovit
ve shodě s původními rozhodnutími nebo jinými opatřeními stavebního úřadu, postačí,
že takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno. Pro tento postup platí
ustanovení § 106 odst. 1 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu,
že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou údaje o stavbě
nebo terénních úpravách, které mají být obnoveny, jednoduchý technický popis prací
a osoba, která bude činnost provádět.
(4) Souhlas stavebního úřadu podle odstavce 3 platí po dobu 12 měsíců;
nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s prováděním ohlášených prací započato.
Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doručen písemný
souhlas.
(5) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést
ke zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie stavby, může
být
a) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního rozhodnutí
nebo územního souhlasu, popřípadě stanoveno, že k provedení stavby nebo terénních
úprav postačí souhlas stavebního úřadu s jejich ohlášením,
b) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah žádosti a jejích
příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy
k žádosti, popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se stanoví
lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se provede řízení a vydá
rozhodnutí,
e) zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení, nejvýše
však na polovinu lhůty stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem;
o zkrácení lhůt stavební úřad poučí účastníky řízení v oznámení o zahájení řízení.
(6) Odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle odstavce 5 nemá odkladný
účinek.
(7) Dokončení staveb a prací provedených podle odstavců 2, 3 a 5 je stavebník
povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.
HLAVA V
PŘESTUPKY
nadpis vypuštěn
§ 178
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí
přestupku tím, že
a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí
nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo regulační plán,
b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení informace
podle § 87 odst. 2,
c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním
řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle § 95 odst. 4,
d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s veřejnoprávní
smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní rozhodnutí, nebo provede činnosti
jimi zakázané, anebo provede činnosti v rozporu s územním souhlasem,
e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, kterou lze užívat pouze
na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí, bez zajištění zkoušek
nebo měření a jejich vyhodnocení, nebo takové užívání umožní jiné osobě,
f) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu
nebo kolaudačního rozhodnutí, nebo takové užívání umožní jiné osobě,
g) v rozporu s § 126 odst. 1 užívá stavbu v rozporu s účelem vymezeným
v kolaudačním rozhodnutí, v kolaudačním souhlasu nebo v oznámení o užívání stavby,
nebo s účelem vymezeným v povolení stavby, nevyžaduje-li stavba kolaudaci, nebo takové
užívání umožní jiné osobě,
h) užívá stavbu nebo terénní úpravy uvedené v § 104 odst. 1 písm.
e) až i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu, nebo takové užívání
umožní jiné osobě,
i) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127
odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4, nebo takové užívání umožní jiné osobě,
j) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby
podle § 123, nebo takové užívání umožní jiné osobě,
k) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
l) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující
azbest nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. f) bodech 4 až 8 anebo v § 104
bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
m) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení
bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
n) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního
úřadu podle § 128, nebo
o) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené
ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník
dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 104 provede stavbu, terénní úpravy nebo udržovací
práce bez souhlasu stavebního úřadu,
b) v rozporu s § 104 provede stavbu, terénní úpravy nebo udržovací
práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
c) v rozporu s § 104 provede stavbu, terénní úpravy nebo udržovací
práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo
v nezastavěném území bez souhlasu stavebního úřadu,
d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení
nebo společného povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu
autorizovaného inspektora,
e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo
společného povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného
inspektora,
f) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo
společného povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného
inspektora v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku
nebo v nezastavěném území,
g) provede stavbu v rozporu se stavebním povolením nebo společným
povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného inspektora,
opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením stavby,
h) provede stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu, stavebním
povolením, společným povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného
inspektora, opakovaným stavebním povolením nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném
území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
území,
i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k
zastavení prací na stavbě,
k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3, 4
nebo 6,
l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle §
176 odst. 1,
n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam
o stavbě.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c),
f) nebo h),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f)
nebo odstavce 2 písm. e) nebo m),
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d),
g), i), j), k) nebo m) nebo odstavce 2 písm. d) nebo g),
d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c),
e), h), l), n) nebo o) nebo odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n) nebo o).
§ 179
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník
stavby dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním
podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění stavebního
dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při odstraňování stavby, v níž je
obsažen azbest,
b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede
v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 137,
i) neprovede nařízenou údržbu stavby nebo ji provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 139,
j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a) , b),
d) nebo e), nebo
k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník
zařízení dopustí přestupku tím, že
a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede
v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 137,
f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b)
nebo d), nebo
g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník
technické infrastruktury dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3.
(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako autorizovaný
inspektor dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost
nebo nesplní povinnost podle § 117 odst. 1.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), f),
g), h) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm. a), d) nebo e),
b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c),
d), e), j) nebo k) nebo podle odstavce 2 písm. b), c), f) nebo g) nebo podle odstavce
3 nebo 4.
nadpis vypuštěn
§ 180
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 158 provádí
vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu14).
(2) Fyzická osoba se jako projektant územně plánovací dokumentace dopustí
přestupku tím, že neodevzdá vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném
standardu podle § 159 odst. 2.
(3) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
b) poruší některou z povinností podle § 153 odst. 1 nebo 2, nebo
c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(4) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku
tím, že
a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
b) nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí
tím, že poruší některou z povinností podle § 153 odst. 3 nebo 4, nebo
c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 181
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavební podnikatel
dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost,
b) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 nebo 2,
c) provede činnosti bez územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvy
nebo regulačního plánu nahrazujících územní rozhodnutí, nebo bez územního souhlasu,
d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s veřejnoprávní
smlouvou anebo s regulačním plánem nahrazujícími územní rozhodnutí nebo provádí činnosti
jimi zakázané, anebo provede činnosti v rozporu s územním souhlasem,
e) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo změnu stavby anebo terénní
úpravy, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez souhlasu stavebního úřadu nebo
v rozporu s ním, nebo
f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo změnu stavby bez stavebního
povolení, veřejnoprávní smlouvy, oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora
nebo v rozporu s nimi.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d) nebo f),
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo e).
§ 182
Společná ustanovení
Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává stavební úřad
příslušný podle § 13, 15 a 16; přestupek podle § 179 odst. 3 písm. b) a § 180 odst.
2 v prvním stupni projednává stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c)
zákona. Dopustí-li se přestupku podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je stavebním
úřadem příslušným vést řízení o přestupku, určí nadřízený orgán, který jiný obecní
úřad, který je stavebním úřadem, provede řízení a vydá rozhodnutí.
HLAVA VII
SOUHLAS VLASTNÍKA A NAVAZUJÍCÍ ŘÍZENÍ
§ 184a
(1) Není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze
služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit,
dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené
stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny
dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství
vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.
(2) Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním
výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace.
(3) Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo
stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem.
(4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně u postupů podle části třetí hlavy
III a části čtvrté hlavy I, které nejsou správním řízením.
§ 184b
(1) Je-li řízení podle stavebního zákona navazujícím řízením podle § 3
písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, postupuje stavební úřad
též podle § 9b až 9e zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(2) V případě vedení navazujícího řízení podle § 3 písm. g) zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí může veřejnost uplatnit připomínky nejpozději při veřejném
ústním jednání, je-li konáno; jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li stavební úřad
od ústního jednání, lze připomínky uplatnit ve lhůtě stanovené stavebním úřadem,
jinak se k nim nepřihlíží.
HLAVA VIII
ELEKTRONICKÉ ÚKONY A INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 184c
Elektronické úkony
(1) Úkon vůči správnímu orgánu podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 a
části čtvrté hlavy I nebo podle zvláštního právního předpisu vedoucí k vydání závazného
stanoviska nebo jiného podkladu podmiňujícího vydání rozhodnutí nebo jiného opatření
podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 a části čtvrté hlavy I (dále jen "územní nebo
stavební řízení nebo jiný postup"), lze učinit prostřednictvím portálu stavebníka
podle § 184d.
(2) Při činění úkonu prostřednictvím portálu stavebníka lze namísto přiložení
elektronického dokumentu79) odkázat na tento elektronický dokument vedený v evidenci
územních a stavebních řízení a jiných postupů nebo v evidenci elektronických dokumentací.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob přípravy a činění úkonů, způsob
vkládání příloh a dobu uchování úkonů a elektronických dokumentů v portálu stavebníka,
v evidenci územních a stavebních řízení a jiných postupů a v evidenci elektronických
dokumentací.
§ 184d
Portál stavebníka
Portálem stavebníka se rozumí informační systém veřejné správy, jehož
správcem je ministerstvo a který umožňuje
a) činit v rámci územních nebo stavebních řízení nebo jiných postupů
úkony v elektronické podobě a
b) přistupovat k údajům v národním geoportálu územního plánování, evidenci
územních a stavebních řízení a jiných postupů, evidenci elektronických dokumentací
v rozsahu stanoveném tímto zákonem a informačnímu systému digitální mapy veřejné
správy podle § 4d odst. 2 zákona o zeměměřictví.
§ 184e
Poskytování informací vlastníkem technické infrastruktury
(1) Vlastník technické infrastruktury může být požádán o údaje podle §
161 nebo o stanovisko k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných
a bezpečnostních pásem prostřednictvím portálu stavebníka, pokud je vlastníkovi zřízen
přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka nebo pokud má vlastník technické infrastruktury
zřízenu datovou schránku.
(2) Ministerstvo zřídí vlastníkovi technické infrastruktury přístup k datovému
rozhraní portálu stavebníka na základě jeho žádosti.
(3) Žádost je vlastníkovi technické infrastruktury zaslána ve strojově
čitelném formátu prostřednictvím datového rozhraní portálu stavebníka. Pokud nemá
vlastník technické infrastruktury zřízen přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka,
je mu žádost zaslána do jeho datové schránky. V žádosti lze namísto přiložení elektronického
dokumentu odkázat na tento elektronický dokument vedený v evidenci územních a stavebních
řízení a jiných postupů nebo v evidenci elektronických dokumentací. Má se za to,
že žádost zaslaná prostřednictvím datového rozhraní portálu stavebníka je vlastníkovi
technické infrastruktury doručena okamžikem jejího odeslání.
(4) Vlastník technické infrastruktury může sdělit údaje nebo stanovisko,
o které byl požádán podle odstavce 1, jejich vložením do evidence územních a stavebních
řízení a jiných postupů prostřednictvím datového rozhraní portálu stavebníka. Údaje
nebo stanovisko jsou v takovém případě doručeny vložením do evidence územních a stavebních
řízení a jiných postupů podle § 184f.
(5) Za vlastníka technické infrastruktury činí úkony podle odstavců 1 až
4 její správce nebo provozovatel v rozsahu, v jakém plní editační povinnost správce
technické infrastruktury, podle seznamu editorů digitálních technických map krajů
vedeného na základě § 4d odst. 3 písm. d) zákona o zeměměřictví.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) provozní podmínky a popis datového rozhraní portálu stavebníka a
b) obsahové náležitosti žádostí podle odstavce 1.
§ 184f
Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů
(1) Evidencí územních a stavebních řízení a jiných postupů se rozumí
informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo a který umožňuje
evidenci a ukládání
a) úkonů učiněných v rámci územních nebo stavebních řízení nebo jiných
postupů a
b) vydaných rozhodnutí a jiných opatření, kterými se končí územní nebo
stavební řízení nebo jiné postupy (dále jen "elektronicky evidované rozhodnutí nebo
jiné opatření").
(2) Stavební úřad, u kterého je zahájeno územní nebo stavební řízení nebo
jiný postup, vloží bez zbytečného odkladu údaj o zahájení územního nebo stavebního
řízení nebo jiného postupu, jeho spisovou značku a další údaje o územním nebo stavebním
řízení nebo o jiném postupu do evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů.
(3) Pokud byl v územním nebo stavebním řízení nebo jiném postupu učiněn
úkon v elektronické podobě, údaje o dalších úkonech učiněných v tomto územním nebo
stavebním řízení nebo jiném postupu vloží správní orgán do evidence územních a stavebních
řízení a jiných postupů bez zbytečného odkladu.
(4) Správní orgán, který učiní elektronicky evidované rozhodnutí nebo jiné
opatření, zajistí bez zbytečného odkladu jeho vložení do evidence územních a stavebních
řízení a jiných postupů spolu s metadaty, která k němu náleží. Pokud je přílohou
elektronicky evidovaného rozhodnutí nebo jiného opatření elektronicky evidovaná dokumentace
podle § 184g odst. 1, uloží se v evidenci elektronických dokumentací.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) údaje o územním nebo stavebním řízení nebo o jiném postupu, které
se vkládají do evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů,
b) způsob vkládání elektronicky evidovaných rozhodnutí nebo jiných
opatření do evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů, včetně přípustných
formátů,
c) metadata náležející k elektronicky evidovanému rozhodnutí nebo jinému
opatření a
d) dobu uchování údajů a elektronicky evidovaných rozhodnutí nebo jiných
opatření v evidenci územních a stavebních řízení a jiných postupů.
§ 184g
Evidence elektronických dokumentací
(1) Evidencí elektronických dokumentací se rozumí informační systém veřejné
správy, jehož správcem je ministerstvo a který umožňuje evidenci a ukládání jednoduchého
technického popisu záměru s příslušnými výkresy, dokumentace pro vydání územního
rozhodnutí, dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí,
projektové dokumentace, dokumentace podle § 105 odst. 4 až 8, dokumentace skutečného
provedení stavby, dokumentace bouracích prací, dokumentace s vyznačením stávajícího
a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů, geometrického plánu a
dokumentace souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací (dále
jen "územní nebo stavební dokumentace") v elektronické podobě.
(2) Do evidence elektronických dokumentací se vloží územní nebo stavební
dokumentace, která je přílohou
a) úkonu činěného v elektronické podobě v rámci územního nebo stavebního
řízení nebo jiného postupu nebo
b) rozhodnutí nebo jiného opatření v rámci územního nebo stavebního
řízení nebo jiného postupu.
(3) Územní nebo stavební dokumentace se do evidence elektronických dokumentací
vkládá prostřednictvím portálu stavebníka. Pokud je úkon v rámci územního nebo stavebního
řízení nebo jiného postupu činěn v elektronické podobě a není učiněn prostřednictvím
portálu stavebníka, zajistí vložení územní nebo stavební dokumentace do evidence
elektronických dokumentací správní orgán, vůči kterému se úkon činí.
(4) Pokud tento zákon vyžaduje, aby přílohou úkonu v rámci územního nebo
stavebního řízení nebo jiného postupu byla územní nebo stavební dokumentace, která
musí být zpracována projektantem, odkáže se v úkonu na tuto územní nebo stavební
dokumentaci vloženou do evidence elektronických dokumentací; odkaz lze učinit i v
rámci úkonu, jenž není činěn prostřednictvím portálu stavebníka. Pokud je odkázáno
na územní nebo stavební dokumentaci v evidenci elektronických dokumentací v rámci
úkonu, jež nebyl učiněn prostřednictvím portálu stavebníka, poznamená správní orgán,
u kterého se územní nebo stavební řízení nebo jiný postup podle věty první vede,
tuto skutečnost do evidence elektronických dokumentací.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob vkládání územní nebo stavební dokumentace do evidence elektronických
dokumentací,
b) datovou strukturu a požadované formáty územní nebo stavební dokumentace
a
c) dobu uchování údajů a územních nebo stavebních dokumentací v evidenci
elektronických dokumentací.
§ 184h
Přístup do evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů a evidence
elektronických dokumentací
(1) Právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci územních
a stavebních řízení a jiných postupů a v evidenci elektronických dokumentací má ten,
kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu.
(2) Právo na přístup k územní nebo stavební dokumentaci, na kterou je odkázáno
podle § 184e odst. 3, má rovněž ten, komu je žádost zaslána. Právo na přístup k údajům
nebo stanovisku sděleným podle § 184e odst. 4 má rovněž ten, kdo o ně požádal.
(3) Právo na přístup k územní nebo stavební dokumentaci v evidenci elektronických
dokumentací ve strojově čitelném formátu má ten, kdo má právo na poskytnutí kopie
územní nebo stavební dokumentace podle § 168 odst. 2.
(4) Údaje o územních nebo stavebních řízeních nebo jiných postupech, elektronicky
evidovaná rozhodnutí a jiná opatření a údaje o nich vedené v evidenci územních a
stavebních řízení a jiných postupů a územní nebo stavební dokumentace a údaje o ní
vedené v evidenci elektronických dokumentací se zpřístupňují prostřednictvím portálu
stavebníka.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví provozní podmínky a popis datového
rozhraní pro přístup k evidenci územních a stavebních řízení a jiných postupů a evidenci
elektronických dokumentací.
§ 184i
Informační systém identifikačního čísla stavby
(1) Informačním systémem identifikačního čísla stavby se rozumí informační
systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo a který slouží k přidělování
jedinečného identifikátoru stavby, který umožňuje jednoznačně identifikovat stavbu
nebo zařízení v informačních systémech veřejné správy a přiřazovat nebo sdružovat
informace vedené v informačních systémech veřejné správy ke stavbě nebo zařízení
(dále jen "identifikační číslo stavby").
(2) Pokud je předmětem územního nebo stavebního řízení nebo jiného postupu
vedeného u stavebního úřadu stavba nebo zařízení, které vyžadují povolení stavebního
úřadu podle § 118 odst. 1 a které nemají přiděleno identifikační číslo stavby, vloží
stavební úřad, u kterého byly toto územní nebo stavební řízení nebo jiný postup zahájeny,
údaje o stavbě nebo zařízení do informačního systému identifikačního čísla stavby
bez zbytečného odkladu po zahájení územního nebo stavebního řízení nebo jiného postupu.
Stavbě nebo zařízení se přidělí identifikační číslo stavby.
(3) Pokud je předmětem územního nebo stavebního řízení nebo jiného postupu
vedeného u stavebního úřadu stavba nebo zařízení, stavební úřad bez zbytečného odkladu
po vydání rozhodnutí nebo jiného opatření, kterým se územní nebo stavební řízení
nebo jiný postup končí, aktualizuje údaje vedené o stavbě nebo zařízení v informačním
systému identifikačního čísla stavby.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob členění staveb a zařízení pro účely jejich evidence v informačním
systému identifikačního čísla stavby,
b) údaje o stavbě a zařízení, které se vedou v informačním systému
identifikačního čísla stavby, a
c) způsob přidělování identifikačního čísla stavby na základě údajů
vedených v informačním systému identifikačního čísla stavby.
§ 184j
Informační systém stavebního řízení
Informační systém stavebního řízení je agendový informační systém,
který slouží k výkonu působnosti
a) stavebních úřadů a
b) dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, činí-li úkony
vedoucí k vydání závazného stanoviska nebo jiného podkladu podmiňujícího vydání rozhodnutí
nebo jiného opatření podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 a části čtvrté hlavy
I.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
§ 185
(1) Poskytovatelé údajů poskytnou údaje o území pro pořízení územně analytických
podkladů nejpozději do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona úřadům územního
plánování a krajským úřadům. Doloží-li poskytovatel údajů v této lhůtě závažné důvody,
může být lhůta prodloužena nejdéle o 3 měsíce.
(2) Vlastník technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne ve lhůtě do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona úřadu územního plánování polohopisnou situaci technické infrastruktury.
Do 6 let po dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje této situace
v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální18) v měřítku katastrální
mapy nebo měřítku podrobnějším.
(3) Územně analytické podklady pořídí pro své správní území úřad územního
plánování do 24 měsíců a krajský úřad do 30 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona. Nebudou-li územně analytické podklady pořízeny, bude pořízení územně plánovací
dokumentace vždy zahrnovat i zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu
odpovídajícím územně analytickým podkladům.
(4) Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice působnosti jednoho
úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska
jejich aktuálnosti; v ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad
ve spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil aktuálnost
urbanistické studie, územního generelu a územní prognózy, podá návrh na vložení dat,
popřípadě vloží data o nich do evidence územně plánovací činnosti.
(5) Zadání urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy,
rozpracovaných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zadání územní
studie.
§ 186
Politiku územního rozvoje pořídí ministerstvo a předloží vládě ke schválení
do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 187
(1) Územně plánovací dokumentace schválená přede dnem 1. července 1992
pozbývá platnosti nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska
aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního významu. Záměry
vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny do návrhu zásad územního rozvoje
projednaných s dotčenými orgány. Územní plán velkého územního celku a právní předpis,
kterým byla vyhlášena jeho závazná část, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti
zásad územního rozvoje pro území těmito zásadami řešené.
(3) Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo kraje
nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uplynutím této lhůty
pozbývají platnosti územní plány velkých územních celků.
(4) Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad jejich
zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení. Zadání zašle jednotlivě
dotčeným orgánům, dotčeným obcím, sousedním krajům a ministerstvu, které mohou do
30 dnů po obdržení uplatnit své požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení vlivu
uplatňování zásad územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský
úřad návrh zadání, upravený podle výsledků projednání, předloží ke schválení. Zadání
pro pořízení zásad územního rozvoje schvaluje zastupitelstvo kraje.
(5) Ustanovení § 45 odst. 2 se neuplatní na první vydané zásady územního
rozvoje.
(6) Schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný
návrh územního plánu velkého územního celku, které splňují požadavky tohoto zákona
na zásady územního rozvoje, se považují za schválené zadání zásad územního rozvoje
a návrh zásad územního rozvoje.
(7) Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část
územního plánu velkého územního celku rozvojové plochy nadmístního významu, plochy
a koridory umožňující umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního
významu, vymezení regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability,
limity využití území nadmístního významu a plochy pro veřejně prospěšné stavby obsažené
ve schváleném územním plánu velkého územního celku; ostatní části řešení pozbývají
platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při projednávání a vydání návrhu změny
územního plánu velkého územního celku se postupuje přiměřeně podle § 37 odst. 2 až
5, § 38 až 41.
§ 188
(1) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán
obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2022 podle
tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají
platnosti.
(2) Územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle tohoto zákona upraví,
projednají a vydají; přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se posuzují podle právních předpisů platných a účinných do 31. prosince 2006.
(3) Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu obce, regulačního
plánu nebo územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny schválené do 31.
prosince 2006 se postupuje podle tohoto zákona. O úpravě směrné části této dokumentace
rozhoduje pro své území obecní úřad, v ostatních případech úřad územního plánování.
Při úpravě se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(4) Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně plánovací
dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce nebo regulačního plánu,
se pro účely tohoto zákona považují za opatření obecné povahy; ustanovení § 174 odst.
2 správního řádu se nepoužije56a).
§ 188a
(1) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán,
územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny,
lze do doby vydaní územního plánu, nejpozději však do 31. prosince 2020, umisťovat
v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst.
5 také
a) stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných
k 31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,
b) stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena
do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti,
c) stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky
v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem,
d) stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro
zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch
bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby,
nejvýše však 300 m
2
,e) stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici
s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba umisťována, může mít rozlohu
nejvýše 5000 m
2
.(2) Stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se souhlasem
zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna. Souhlas zastupitelstva
obce může obsahovat podmínky pro umístění takové stavby. V řízení o umisťování těchto
staveb má zastupitelstvo obce postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec
účastníkem řízení.
§ 189
(1) Za zastavěné území se považuje současně zastavěné území obce vyznačené
podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo v regulačním plánu,
a to po dobu platnosti této územně plánovací dokumentace. V případě pořizování a
vydání jejich změny se zastavěné území aktualizuje podle tohoto zákona.
(2) Platné územní plány velkých územních celků jsou ve schváleném rozsahu
závazné pro pořizování územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
Platné územní plány obcí a územně plánovací dokumentace sídelních útvarů jsou závazné
pro pořizování regulačních plánů schvalovaných zastupitelstvy obcí a pro rozhodování
v území.
(3) Kvalifikační předpoklad pro výkon územně plánovací činnosti splňuje
úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně plánovací činnost
na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu a má příslušné osvědčení zvláštní
odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu17) vydané přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
§ 189a
Při změnách a rušení stavebních uzávěr vyhlášených podle právních předpisů
účinných před 31. prosincem 2006 a při povolování výjimek z nich se postupuje podle
tohoto zákona.
§ 190
(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají
staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí
jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost
o vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější,
c) řízení o přestupku a správním deliktu, kdy podle nové právní úpravy
se jednání obviněného nepovažuje za porušení stavební kázně; v takovém případě se
řízení zastaví,
d) řízení o vyvlastnění, které se dokončí podle zvláštního právního
předpisu.
(2) Neukončená řízení vedená podle dosavadní právní úpravy dokončí stavební
úřad, který se stal příslušným k vedení řízení v dané věci podle tohoto zákona.
(3) U staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů.
(4) V případě pochybnosti příslušný krajský úřad stanoví, který stavební
úřad povede neukončená řízení.
§ 191
Městské a obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecného stavebního
úřadu, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení činnosti stavebního úřadu
veškeré doklady týkající se neukončených správních řízení vedených podle stavebního
zákona stavebním úřadům, na které tato agenda přechází, a o předání sepsat protokol.
§ 192
Vztah ke správnímu řádu
(1) Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento
zákon nestanoví jinak.
(2) K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného orgány obce je příslušný
krajský úřad. K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného orgány kraje je příslušné
ministerstvo.
(3) Územně plánovací dokumentaci nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst.
3 správního řádu.
(4) Územní rozvojový plán nelze přezkoumat v přezkumném řízení podle správního
řádu.
Zmocňovací ustanovení
§ 193
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 13 odst. 6, § 14 odst. 2, § 20a
odst. 4, § 21 odst. 4, § 24 odst. 3, § 26 odst. 2, § 29 odst. 3, § 36 odst. 6, §
40 odst. 4, § 42 odst. 8, § 43 odst. 6, § 47 odst. 6, § 50 odst. 1, § 55 odst. 8,
§ 61 odst. 3, § 64 odst. 6, § 66 odst. 5, § 78a odst. 10, § 86 odst. 6, § 87 odst.
5, § 92 odst. 5, § 94c odst. 3, § 94l odst. 7, § 94p odst. 7, § 94s odst. 6, § 94y
odst. 8, § 95 odst. 7, § 96 odst. 11, § 96a odst. 7, § 99 odst. 2, § 100 odst. 3,
§ 105 odst. 9, § 106 odst. 5, § 110 odst. 5, § 115 odst. 6, § 116 odst. 8, § 117
odst. 8, § 122 odst. 7, § 122a odst. 6, § 123 odst. 5, § 125 odst. 6, § 127 odst.
6, § 128 odst. 8, § 134 odst. 7, § 138 odst. 5, § 143 odst. 5, § 150 odst. 4, § 155
odst. 2, § 157 odst. 4, § 161a odst. 7, § 162 odst. 7, § 184c odst. 3, § 184e odst.
6, § 184f odst. 5, § 184g odst. 5, § 184h odst. 5 a § 184i odst. 4.
§ 194
K provedení § 169
a) ministerstvo stanoví právním předpisem obecné požadavky na výstavbu
[§ 2 odst. 2 písm. e)],
b) Ministerstvo zemědělství stanoví právním předpisem technické požadavky
pro vodní díla a technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa,
c) Ministerstvo dopravy stanoví právním předpisem technické požadavky
pro letecké stavby podle zákona o civilním letectví57), pro stavby drah a na dráze
včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných
účelových komunikací a rozsah a obsah projektové dokumentace k uvedeným stavbám,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví právním předpisem technické
požadavky pro stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních
surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a pro stavby související s úložišti radioaktivních
odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy a pro stavby v areálu jaderného zařízení,
které jsou jaderným zařízením10) a stavby k účelům přepravy a skladování ropy,
e) hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti
obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě
Praze.
f) Český báňský úřad stanoví právním předpisem požadavky pro stavby,
které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě
a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, požadavky na
stavby skladů výbušnin a požadavky na ochranná pásma důlních děl,
g) Ministerstvo spravedlnosti stanoví právním předpisem technické požadavky
pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek.
§ 195
(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání podle § 24 ministerstvo
udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, pokud prokáže, že
vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy. Při posuzování ministerstvo
vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace a územně
plánovacích podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel.
(2) K žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání
žadatel připojí zejména
a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací
dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu
územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení
se prokazatelně osobně podílel, s uvedením rozsahu svého podílu,
b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace
a návrhu územně plánovací dokumentace, anebo stanoviska krajského úřadu k návrhu
územního plánu, na kterých se osobně podílel,
c) posudek o pracovní činnosti67) nebo jiný doklad prokazující kvalitu
práce,
d) kopii osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost
územní plánování.
Závěrečná ustanovení
§ 196
Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro která
prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na těchto formulářích,
a to i v elektronické podobě.
§ 197
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. Zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově.
2. Zákon č. 115/1947
Sb., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 86, o stavební obnově.
3.
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4. Zákon
č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb.
5. Zákon č. 43/1994
Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6. Zákon č. 59/2001 Sb., kterým
se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
7. Zákon č. 422/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 50/1976
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8.
Vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.
9. Vyhláška č. 132/1998
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
10. Vyhláška č. 135/2001
Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
11. Vyhláška
č. 492/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení stavebního zákona.
12. Vyhláška č. 570/2002 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Příl.
Rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového
plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování
vlivů koncepcí na životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území)
[K § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)]
1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo
územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.
2. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu
k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni.
Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí
přijatým na vnitrostátní úrovni.
3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném
vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace.
4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.
5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména
s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti.
6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických,
kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných,
kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou
rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné
statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy
na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle
jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod
vyhodnocení včetně jejich omezení.
8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech
zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.
9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých
na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje nebo územního
rozvojového plánu a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování
vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a
jejich zohlednění při výběru variant řešení.
10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně
plánovací dokumentace na životní prostředí.
11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z
hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.
12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 191/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 350/2012 Sb.
neplatil
Přechodná ustanovení
1. Obsahuje-li vymezené zastavěné území zákres nezastavitelných zemědělských
pozemků podle dosavadních právních předpisů, tato část vymezení se nepoužije.
2. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje, územně
plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, které byly ukončeny přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů;
části zadání územně plánovací dokumentace, pokynů pro zpracování jejího návrhu a
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace,
které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
3. Část zásad územního rozvoje, ve které bylo uloženo prověření využití územní
studií jako podmínka pro rozhodování o změnách v jejich využití podle dosavadních
právních předpisů, se nepoužije a při nejbližší aktualizaci musí být z této dokumentace
vypuštěna.
4. Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí,
se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně musí být z této dokumentace vypuštěny;
toto ustanovení se nepoužije pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u
regulačního plánu na dokumentaci vlivů.
5. Úkol prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru vymezených
v územním plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud není v uvedené územně plánovací dokumentaci
stanovena lhůta pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti.
Pořízení a vydání regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování v ploše nebo koridoru
vymezených v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu pozbývá platnosti uplynutím
4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v zásadách územního rozvoje nebo
v územním plánu není uvedena lhůta pro pořízení a vydání regulačního plánu.
6. Pokud byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pořízen koncept územního
plánu a nebylo zahájeno jeho projednání, považuje se tento koncept za návrh územního
plánu; v případech, kdy již bylo zahájeno jeho projednání, dokončí se podle dosavadních
právních předpisů včetně schválení pokynů pro zpracování návrhu. O návrhu zpracovaném
na základě těchto pokynů se vede řízení o územním plánu, ustanovení § 50 a 51 zákona
č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v tomto
případě nepoužijí.
7. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje, územně
plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, neuvedené v bodě 6, které byly
započaty a neukončeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a posuzují
podle dosavadních právních předpisů; to neplatí pro vymezení předkupního práva v
územním plánu nebo regulačním plánu.
8. Na území obce, která nemá platný územní plán, lze po 1. lednu 2021 umisťovat
v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst.
5 také stavby, pro které byly před tímto dnem pravomocně umístěny stavby dopravní
nebo technické infrastruktury.
9. Vymezení předkupního práva v územním plánu nebo regulačním plánu, které
je v rozporu s tímto zákonem, se nepoužije. Obec, která územní plán nebo regulační
plán vydala, zašle příslušnému katastrálnímu úřadu bez zbytečného odkladu návrh na
výmaz předkupního práva, které je v rozporu s tímto zákonem, z listu vlastnictví
s uvedením katastrálních území a čísel parcel.
10. Obsahuje-li návrh územního plánu nebo regulačního plánu vymezení předkupního
práva v rozporu s tímto zákonem, zajistí pořizovatel nejpozději před řízením podle
§ 52 nebo 67 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, upravení návrhu. Pokud již bylo toto řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona zahájeno nebo ukončeno a územní plán nebo regulační plán nebyl vydán, pořizovatel
zajistí úpravu návrhu a koná se opakované veřejné projednání upraveného návrhu.
11. Pokud byla nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku zatíženého předkupním
právem učiněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uplatňování
předkupního práva podle dosavadních právních předpisů.
12. V případě záměrů, které vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu, a podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, je již nevyžadují, stavební úřad po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
zahájená řízení, popřípadě jiné postupy, usnesením, které se poznamenává do spisu,
zastaví.
13. Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu podané přede dnem
nabytí účinností tohoto zákona se považuje za žádost o územní souhlas a postupuje
se podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
14. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají staveb,
u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí jako
na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o
vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější.
15. Stavební úřad dokončí postupy, které nejsou správním řízením, k oznámení,
ohlášení nebo žádosti podaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podle dosavadních
právních předpisů.
16. Pokud byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy podán přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uzavírání této veřejnoprávní smlouvy podle
dosavadních právních předpisů.
17. Přezkumné řízení týkající se veřejnoprávních smluv, které nabyly účinnosti
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
18. Obsahuje-li územní plán vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební
řízení, tato jeho část se nepoužije. Pořizovatel ve spolupráci s obcí zajistí, aby
uvedené vymezení bylo z územního plánu vypuštěno při vydání jeho nejbližší změny.
19. Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu
uvedeném v § 13 odst. 1 písm. a) na úseku územního rozhodování a stavebního řádu
podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
splňuje ten, kdo tuto činnost vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Kvalifikační
požadavky podle § 13a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, splňuje úředník obecného stavebního úřadu uvedeného v § 13 odst. 1
písm. b) až e), který činnost vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a má
příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu
nebo je získá do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nebo má osvědčení o
uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části, v souladu s nímž může tuto činnost
vykonávat, nebo získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech
stanovených zvláštním právním předpisem, v důsledku čehož může tuto činnost vykonávat.
Kvalifikační požadavky splňuje také fyzická osoba, která má příslušné osvědčení zvláštní
odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.
Čl. VI zákona č. 39/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Územní řízení vedená podle § 91 stavebního zákona, ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neukončená pravomocným územním rozhodnutím přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Žádost podaná podle § 91 odst. 4 stavebního zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za
oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a stavební úřad ji postoupí
příslušnému úřadu spolu s dokumentací vlivu záměru na životní prostředí; v územním
řízení lze pokračovat po vydání stanoviska podle § 9a odst. 1 zákona č. 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a oznámení, ohlášení nebo žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.
3. Pokud bylo vydáno stanovisko příslušného úřadu podle § 65 odst. 5 stavebního
zákona, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, regulační plán
se pořídí a vydá podle dosavadních právních předpisů.
4. Správní řízení neukončená rozhodnutím, k jejichž vedení je příslušný podle
§ 13 odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
obecní úřad obce s rozšířenou působností, se přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a stavební úřad příslušný podle stavebního zákona, účinného přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, bezodkladně postoupí celý spis příslušnému stavebnímu úřadu
podle § 13 odst. 8 stavebního zákona, ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
5. U záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení
záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se územní rozhodnutí
znovu nevydává, pokud bylo územní rozhodnutí zrušeno přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 225/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Územní studie, o kterých byla vložena data do evidence územně plánovací
činnosti do 30. června 2010, posoudí do 31. prosince 2018 z hlediska jejich aktuálnosti
podle § 30 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, úřad územního plánování, pokud jimi řešené území zasahuje do správního
obvodu pouze jedné obce s rozšířenou působností, jinak krajský úřad. Pokud úřad územního
plánování nebo krajský úřad nevloží v uvedené lhůtě údaje o prověření těchto studií
do evidence územně plánovací činnosti, dosavadní údaje o studii Ministerstvo pro
místní rozvoj z této evidence vypustí. Toto ustanovení se vztahuje i na urbanistické
studie, územní generely nebo územní prognózy evidované podle § 185 odst. 4 zákona
č. 183/2006 Sb.
2. Při posuzování úhrady aktualizace politiky územního rozvoje, aktualizace
zásad územního rozvoje, změny územního plánu a regulačního plánu nebo jeho změny,
u kterých bylo rozhodnuto o pořízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
postupuje podle dosavadních právních předpisů.
3. Pořizování aktualizace zásad územního rozvoje a změny územního plánu nebo
regulačního plánu, u kterých bylo zahájeno projednání návrhu, se, s výjimkou ustanovení
o nabytí účinnosti, dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. Pokud byla vyvěšena veřejná vyhláška, kterou se doručuje aktualizace zásad
územního rozvoje, změna územního plánu nebo změna regulačního plánu přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, nabývá uvedená územně plánovací dokumentace účinnosti podle
dosavadních právních předpisů.
5. Krajský úřad zajistí zveřejnění všech dokumentací podle § 164 odst. 2
zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
u zásad územního rozvoje a jejich aktualizací vydaných přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona nejpozději do 30. června 2018.
6. Obec, pro kterou byl vydán územní plán nebo regulační plán přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí zveřejnění úplného znění této dokumentace
do 30. června 2018. Pokud nebyla vydána žádná změna této dokumentace, zveřejní vydaný
územní plán nebo vydaný regulační plán.
7. Obec, pro kterou byl vydán územní plán obce, územní plán sídelního útvaru,
územně plánovací dokumentace zóny nebo jejich změna přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, zajistí zveřejnění úplného znění této dokumentace do 30. června 2018; to
neplatí, pokud k uvedenému datu bylo zahájeno řízení o nové územně plánovací dokumentaci,
která má původní dokumentaci nahradit a není pořizována změna původní dokumentace.
8. Zveřejnění územní studie podle § 166 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zveřejnění urbanistické studie,
územního generelu a územní prognózy, pořízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, zajistí pořizovatel, který je příslušný k pořízení územní studie, do 30.
června 2018, nebo údaje o této studii z evidence územně plánovací činnosti vyřadí.
9. Právní stavy územně plánovacích dokumentací pořízené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se do nabytí účinnosti nejbližší aktualizace nebo změny těchto
dokumentací považují za úplné znění.
10. Správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.
11. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.
12. V případech stavebních záměrů, pro které bylo vydáno závazné stanovisko
k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, nebo u nichž byl zahájen
proces posuzování vlivů na životní prostředí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se územní řízení, stavební řízení a společné územní a stavební řízení považuje za
navazující řízení podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
stavební úřad postupuje též podle § 9b až 9e zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 91 až 91h a § 94i až 94r zákona
č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o územním
řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a o společném územním a stavebním
řízení s posouzením vlivů na životní prostředí se nepoužijí.
13. Záměry, pro které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno
závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, stanovisko
k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo stanovisko o hodnocení
vlivů, nebo u nichž byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájen proces
posuzování vlivů na životní prostředí, se projednají v územním řízení, ve stavebním
řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení podle zákona č. 183/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 9a odst. 3
až 5 a § 9b až 9d zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, tím nejsou dotčena.
14. Podzemní a nadzemní vedení přenosové soustavy elektřiny včetně podpěrných
bodů a systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační
techniky, s výjimkou budov nebo vedení přepravní soustavy plynu a související technologické
objekty, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky,
s výjimkou budov, na které bylo vydáno územní rozhodnutí nebo územní souhlas anebo
uzavřena veřejnoprávní smlouva územní rozhodnutí nahrazující přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, nevyžadují stavební povolení.
15. Účinnost veřejnoprávních smluv uzavřených podle § 190 odst. 2 zákona
č. 183/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2007 zaniká nabytím účinnosti tohoto
zákona. Neukončená správní řízení se přerušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a obecní úřad, který již nebude na základě veřejnoprávních smluv vykonávat působnost
obecného stavebního úřadu pro jiné obce, předá do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto
zákona pověřenému obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu tyto obce leží, veškeré
podklady týkající se neukončených správních řízení. Postupy, které nejsou správním
řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k oznámení, ohlášení
nebo žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
Čl.II zákona č. 312/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.
2. Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.
Čl.IV zákona č. 47/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Postupy správních orgánů podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 a části
čtvrté hlavy I zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, a postupy správních orgánů podle zvláštního právního předpisu vedoucího
k vydání závazného stanoviska nebo jiného podkladu podmiňujícího vydání rozhodnutí
nebo jiného opatření podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5 a části čtvrté hlavy
I zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
které nebyly pravomocně skončeny před 1. červencem 2023, se dokončí podle zákona
č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy podle zákona č. 183/2006
Sb. podán před 1. červencem 2023, postupuje se při uzavírání této veřejnoprávní smlouvy
podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
3. Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 20a odst. 4 zákona č. 183/2006
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let
od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby nabytí účinnosti této vyhlášky se § 20a
odst. 2 a 3, § 159 odst. 2 a § 180 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí.
Čl.XXV zákona č. 403/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") prověří záměry
dopravní a technické infrastruktury vymezené v zásadách územního rozvoje, které jsou
zároveň obsažené v politice územního rozvoje a současně se jedná o veřejně prospěšné
stavby nebo veřejně prospěšná opatření, které dosud nebyly provedeny a u kterých
již uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního. Záměry
vyhovující uvedeným hlediskům ministerstvo převezme ze zásad územního rozvoje bez
věcné změny do prvního územního rozvojového plánu, přitom jiný způsob grafického
vyjádření se nepovažuje za věcnou změnu.
2. Záměry přebírané do prvního územního rozvojového plánu podle bodu 1 nepodléhají
projednání a posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 35c až 35f zákona
č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinností tohoto zákona, ani nejsou
přezkoumatelné podle správního řádu nebo soudního řádu správního.
3. Aktualizace a změny územně plánovací dokumentace, o jejichž pořízení rozhodlo
příslušné zastupitelstvo před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních
právních předpisů, s výjimkou případů, kdy příslušné zastupitelstvo na návrh pořizovatele
rozhodne, že se na dosavadní postup pořízení naváže zkráceným postupem.
4. Povinnost vést stavební deník v elektronické formě u stavby, která je
předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, se použije, je-li zadávací řízení
zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XXXI zákona č. 152/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu
v dané věci podle tohoto zákona.
Čl.IV zákona č. 465/2023 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Při pořizování územního plánu nebo jeho změny lze se souhlasem určeného
zastupitele vymezit plochu nebo koridor podle § 43 odst. 2, u nichž je rozhodování
v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a.
2. Pokud bylo zahájeno pořizování územního plánu nebo jeho změny před účinností
tohoto zákona, vymezení plochy nebo koridoru, v nichž je rozhodování podmíněno uzavřením
plánovací smlouvy podle § 43a, se nepovažuje za rozpor se zadáním územního plánu
nebo jeho změny.
3. Pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné
projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu regulačního plánu na žádost,
jehož vydání bylo podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 66 odst. 2 zákona
č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí
se podle dosavadních právních předpisů.
4. Plánovací smlouvy uzavřené podle § 66 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních
právních předpisů a nejsou tímto zákonem dotčeny.
1) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných
hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění
pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
3) § 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a
o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích,
zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech
a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění
pozdějších předpisů.
5) § 149 zákona č. 500/2004 Sb.
6) § 140 zákona č. 500/2004 Sb.
7) Zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení
obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb.
9) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci),
ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
12) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) § 139 zákona č. 500/2004 Sb.
14) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu
povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 326/1999
Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
16) § 76 zákona č. 500/2004 Sb.
17) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.
18) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů
a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve
znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění ) zákona
č. 320/2002 Sb.
20) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění
pozdějších předpisů.
21) § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
22) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23) § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb.
25) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb.
32) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 2, 3 a 11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových
úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
34) Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k
budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé
zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
36) Například § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
zákona č. 218/2004 Sb.,
36)§ 23 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004
Sb.
37) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a
doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební
výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády
č. 128/2004 Sb.
40) Například vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
41) Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů,
41) § 15 a 19 vyhlášky
č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
§ 4 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení,
ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
41a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
41b) § 31 odst. 1 až 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2009
Sb.
§ 14 odst. 1 až 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
42) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění
úkolů ochrany obyvatelstva.
44) § 35 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona
č. 102/2000 Sb.
45) Občanský zákoník.
45a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti
státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných
států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
46a) § 15a zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění
zákona č. 224/2003 Sb.
47) § 22 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 224/2003 Sb.
48) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
49) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a
o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších
předpisů.
50) § 68 zákona č. 499/2004 Sb.
51) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku
nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
52) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.
53) § 58 a § 62 odst. 3 až 6 zákona č. 500/2004 Sb.
54) Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
54)Zákon č. 240/2000
Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
56a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
57) § 36 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
59) § 30 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
60) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
61) Například zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších
předpisů.
62) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
63) § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb.
§ 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
64) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu
státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
65) § 15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
66) § 4b zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých
zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
67) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
68) § 3 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
ve znění pozdějších předpisů.
69) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve
znění pozdějších předpisů.
70) § 11 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
71) § 4 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí),
ve znění pozdějších předpisů.
72) § 66 odst. 1 soudního řádu správního.
73) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne
9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků
na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
74) § 2 písm. e) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,
ve znění pozdějších předpisů.
75) § 4b odst. 7 a 8 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
75) § 2 odst. 2 písm. a) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
76) § 11a zákona č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
77) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
78) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně
fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto
údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
79) Článek 3 bod 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014
ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru
pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.