20 006/2007-51
Metodický pokyn
k primární prevenci sociálně patologických
jevů u dětí, žáků a studentů
ve školách a školských zařízeních
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
V Praze dne 16. října 2007
Hlava I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět úpravy
(1) Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy (dále jen MŠMT) k primární prevenci
sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů (dále
jen „žák“) ve školách a školských zařízeních v souladu
s § 29 odst. 1 a § 30 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních
k ochraně před škodami působenými tabákovými
výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami
a o změně souvisejících zákonů, Koncepcí státní politiky
pro oblast dětí a mládeže, Národní strategií protidrogové
politiky, Strategií prevence kriminality a Strategií prevence
sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti
resortu školství, mládeže a tělovýchovy:
a) vymezuje terminologii a začlenění prevence do školního
vzdělávacího programu,
b) popisuje jednotlivé instituce v systému prevence a úlohu
pedagogického pracovníka,
c) definuje Minimální preventivní program,
d) doporučuje postupy škol a školských zařízení (dále jen
„školy“) při výskytu vybraných rizikových forem chování
dětí a mládeže.
(2) Primární prevence sociálně patologických jevů
u žáků v působnosti MŠMT je zaměřena na:
a) předcházení zejména následujícím rizikovým jevům
v chování žáků:
– záškoláctví,
– šikana, rasismus, xenofobie, vandalismus,
– kriminalita, delikvence,
– užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné
a psychotropní látky – dále jen „OPL“) a onemocnění
HIV/AIDS a dalšími infekčními nemocemi
souvisejícími s užíváním návykových látek,
– závislost na politickém a náboženském extremismu,
– netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství
(gambling)
b) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména
v případech:
– domácího násilí,
– týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního
zneužívání,
– ohrožování mravní výchovy mládeže,
– poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální
anorexie).
(3) Aktivity škol jsou cíleně směrovány k efektivní
primární prevenci a eliminaci aktivit z oblasti neúčinné
primární prevence.
(4) Tento metodický pokyn je určen pro právnické osoby
vykonávající činnost škol zřizovaných MŠMT. Podpůrně
je doporučován k využití i ostatním školám zapsaným
do školského rejstříku a poskytovatelům služeb
souvisejících se vzděláváním a výchovou.
Článek 2
Vymezení základních pojmů
(1) Primární prevence sociálně patologických jevů
u žáků – základním principem strategie prevence sociálně
patologických jevů u dětí a mládeže ve školství je výchova
žáků ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního
sociálního chování a zachování integrity osobnosti.
Jedná se o oblast zabývající se prevencí v oblastech uvedených
v Čl. 1 odst. 2 s cílem zabránit výskytu rizikového
chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody
působené jejich výskytem mezi žáky
(2) Nespecifická primární prevence – veškeré aktivity
podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního
sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání
a organizace volného času, například zájmové, sportovní
a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou
k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého
rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání.
(3) Specifická primární prevence – aktivity a programy,
které jsou zaměřeny specificky na předcházení
a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování
žáků. Jedná se o:
a) všeobecnou prevenci, která je zaměřena na širší populaci,
aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo
rizika,
b) selektivní prevenci, která je zaměřena na žáky, u nichž
lze předpokládat zvýšenou hrozbu rizikového chování,
c) indikovanou prevenci, která je zaměřena na jednotlivce
a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt
rizikových faktorů v oblasti chování, problematických
vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky.
(4) Efektivní primární prevence – kontinuální a komplexní
programy, interaktivní programy, především programy
pomáhající čelit žákům sociálnímu tlaku, zaměřené
na zkvalitnění komunikace, nenásilné zvládání konfl iktů,
odmítání návykových látek, zvyšování zdravého sebevědomí,
zvládání úzkosti a stresu apod.
(5) Neúčinná primární prevence:
a) zastrašování, citové apely, pouhé předávání informací,
samostatně realizované jednorázové akce, potlačování
diskuse,
b) hromadné aktivity nebo promítání filmu by měly být
pouze doplňkem, na který by měl vždy navazovat rozhovor
v malých skupinkách.
(6) Minimální preventivní program1) – konkrétní
dokument školy zaměřený zejména na výchovu žáků ke
zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální
rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností.
Minimální preventivní program je založen na podpoře
vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní
práce s žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy
a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. Minimální
preventivní program je zpracováván na jeden školní
rok školním metodikem prevence, podléhá kontrole České
školní inspekce, je průběžně vyhodnocován a písemné
vyhodnocení účinnosti jeho realizace za školní rok je
součástí výroční zprávy o činnosti školy.2)
Hlava II
Doporučené postupy v oblasti primární prevence
sociálně patologických jevů u žáků
Článek 3
Začlenění primární prevence sociálně patologických
jevů u žáků do školních vzdělávacích programů
(1) Do školního vzdělávacího programu vydaného
ředitelem školy3) je začleněna problematika prevence
sociálně patologických jevů u dětí, v případě není-li
vydán rámcový vzdělávací program4) je tato problematika
začleněna do osnov tak, aby se prevence sociálně patologických
jevů u žáků stala přirozenou součástí školních
osnov a výuky jednotlivých předmětů a nebyla pojímána
jako nadstandardní aktivita škol.
(2) Každý pedagogický pracovník dbá, aby uplatňovaná
prevence sociálně patologických jevů u žáků podle
odstavce 1 byla prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech,
jichž se prevence sociálně patologických jevů u žáků
dotýká:
a) oblast zdravého životního stylu (výchova ke zdraví,
osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity),
b) oblast společenskovědní (komunikace, sociální dovednosti
a kompetence),
c) oblast přírodovědná (biologie člověka, fyziologie, chemie),
d) oblast rodinné a občanské výchovy,
e) oblast sociálně-právní.
(3) Školní preventivní strategie (školní preventivní
program)
a) je dlouhodobým preventivním programem pro školy
a školská zařízení,
b) je součástí školního vzdělávacího programu, který
vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu,
popř. přílohou dosud platných osnov a učebních
plánů,
c) vychází z omezených časových, personálních a finančních
investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu,
d) jasně definuje dlouhodobé a krátkodobé cíle,
e) je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována,
f) se přizpůsobuje kulturním, sociálním či politickým
okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak
v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve
školním prostředí,
g) oddaluje, brání nebo snižuje výskyt sociálně patologických
jevů,
h) zvyšuje schopnost žáků a studentů činit informovaná
a zodpovědná rozhodnutí,
i) má dlouhotrvající výsledky,
j) pojmenovává problémy z oblasti sociálně patologických
jevů dle čl. 1, odst. 1 a případné další závislosti,
včetně anabolik, dopingu, násilí a násilného chování,
intolerance a antisemitismu,
k) pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce
ohrožených skupin (minoritám, cizincům, pacientům
či dětem) při ochraně jejich lidských práv,
l) podporuje zdravý životní styl, tj. harmonickou rovnováhu
tělesných a duševních funkcí s pocitem spokojenosti,
chuti do života, tělesného i duševního blaha
(výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa
a pohybové aktivity),
m) poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního
programu.
Článek 4
Systém organizace a řízení primární prevence
sociálně patologických jevů u žáků
(1)
MŠMT
a) v návaznosti na schválené vládní dokumenty z oblasti
primární prevence sociálně patologických jevů u žáků
zpracovává příslušný koncepční materiál resortu na
dané období,
b) vytváří podmínky pro realizaci resortního systému prevence
na národní úrovni v oblasti metodické a legislativní,
c) každoročně vyčleňuje resortní finanční prostředky na
primární prevenci,
d) vytváří informační komunikační systém pro činnost
resortního systému prevence,
e) rozvíjí spolupráci v oblasti primární prevence na meziresortní
úrovni,
f) koordinuje činnost přímo řízených organizací
(Výzkumný ústav pedagogický, Institut pedagogicko-
psychologického poradenství, Národní institut pro
další vzdělávání a Národní institut dětí a mládeže)
v oblasti primární prevence a efektivně využívá jejich
odborného potenciálu v oblasti metodické, vzdělávací,
výzkumu a metodologie, v oblasti kontrolní využívá
odborný potenciál České školní inspekce,
g) svolává Výbor pro udělování certifikací programům
primární prevence užívání návykových látek a na
základě podkladů poskytnutých Agenturou pro certifikace při IPPP ČR uděluje certifikace,
h) metodicky vede krajské školské koordinátory prevence.
(2)
Krajský úřad
(dále jen „KÚ“)a) koordinuje činnosti jednotlivých institucí systému
prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy na
krajské úrovni a zajišťuje naplňování úkolů a záměrů
obsažených ve Strategii prevence sociálně patologických
jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství,
mládeže a tělovýchovy,
b) v rámci organizační struktury krajského úřadu pověřuje
vhodného pracovníka funkcí ”krajského školského
koordinátora prevence”
c) vytváří podmínky pro realizaci Minimálních preventivních
programů ve školách svého regionu a kontroluje
jejich plnění (přerozdělování finančních prostředků
z Programů na podporu aktivit v oblasti prevence
SPJ u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na
daný rok – Program I),
d) zabezpečuje funkční systém vzdělávání pedagogických
a dalších pracovníků školství na úrovni kraje,
zaměřený na zvyšování jejich odborné způsobilosti
pro činnost v oblasti prevence,
e) zařazuje do dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje
vzdělávací soustavy v kraji témata týkající se specifi
cké i nespecifické primární prevence,
f) v rámci koncepce školské politiky a své pravomoci
zřizuje pedagogicko psychologické poradny5) a vymezuje
jejich územní působnost.
Krajskému úřadu se doporučuje každoročně vyčleňovat
z jeho rozpočtu finanční prostředky určené výhradně
na specifickou primární prevenci.
(3)
Krajský školský koordinátor prevence
a) za účelem koordinace činností realizovaných v rámci
krajské koncepce (programu) prevence spolupracuje
s krajským protidrogovým koordinátorem a koordinátorem
prevence kriminality KÚ; spolu s nimi a s dalšími
subjekty podílejícími se na prevenci v rámci
kraje se aktivně účastní na vytváření a zdokonalování
krajské koncepce (programu) prevence na příslušné
období, prosazuje přitom naplňování úkolů a záměrů
obsažených ve Strategii MŠMT,
b) monitoruje situaci ve školách v regionu z hlediska
podmínek pro realizaci Minimálních preventivních
programů a navazujících aktivit v oblasti prevence,
c) metodicky vede a spolupracuje s metodiky prevence
v pedagogicko-psychologických poradnách zřizovaných
krajem při koordinaci preventivních aktivit škol
v rámci kraje a participuje na zajišťování pracovních
porad (seminářů) pro školní metodiky prevence, kteří
ve školách v kraji působí,
d) provádí kontrolu naplňování Minimálních preventivních
programů a připravuje jejich vyhodnocení, využívá
jeho výsledků pro návrhy inovací v krajské koncepci
a programu prevence a prostřednictvím hejtmana
kraje je předkládá MŠMT,
e) sumarizuje návrh na financování Minimálních preventivních
programů a dalších aktivit v oblasti prevence
ze státních zdrojů.
(4)
Metodik prevence v pedagogicko-psychologické
poradně
(dále PPP)a) zajišťuje v PPP specifickou prevenci sociálně patologických
jevů6) a realizaci preventivních opatření
v oblasti územní působnosti vymezené krajským úřadem
podle odstavce (2),
b) zajišťuje koordinaci a metodickou podporu školních
metodiků prevence7), organizuje pro ně pravidelné pracovní
porady (semináře) a poskytuje jim individuální
odborné konzultace,
c) na žádost školy pomáhá ve spolupráci se školním
metodikem prevence a dalšími pedagogickými pracovníky
řešit aktuální problémy související s výskytem
sociálně patologických jevů ve škole,
d) udržuje pravidelný kontakt se všemi institucemi,
organizacemi a jednotlivci, které se v kraji v prevenci
angažují,
e) spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence
zejména při vypracovávání podkladů pro výroční
zprávy či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci
preventivní práce ve školství na úrovni kraje,
f) pečuje o svůj odborný rozvoj formou dalšího vzdělávání
v problematice specifické prevence,
g) minimální rozsah činnosti metodika prevence v PPP je
0, 5 úvazku, doporučený rozsah činnosti je plný úvazek8).
(5)
Ředitel školy
Vytváří
podmínky pro předcházení vzniku sociálně
patologických jevů zejménaa) zabezpečením poskytování poradenských služeb ve
škole se zaměřením na primární prevenci sociálně patologických
jevů,
b) koordinací tvorby, kontrolou realizace a pravidelným
vyhodnocováním Minimálního preventivního programu
a začleněním Školního preventivního programu do
osnov a učebních plánů školního vzdělávacího programu
školy9),
c) řešením aktuálních problémů souvisejících s výskytem
sociálně patologických jevů ve škole10),
d) jmenováním školním metodikem prevence pedagogického
pracovníka, který má pro výkon této činnosti
odborné předpoklady, případně mu umožní studium
k výkonu specializovaných činností v oblasti prevence
sociálně patologických jevů11),
e) pro systematické další vzdělávání školního metodika
v oblasti specifické primární prevence12) a pro činnost
školního metodika s žáky a zákonnými zástupci ve
škole,
f) podporou týmové spolupráce školního metodika, výchovného
poradce, školního psychologa/školního speciálního
pedagoga, třídních učitelů a dalších pedagogických pracovníků
školy při přípravě, realizaci a vyhodnocování
Minimálního preventivního programu13),
g) spoluprací s metodikem prevence v PPP a s krajským
školským koordinátorem prevence,
h) podporou aktivit příslušného obecního úřadu zaměřených
na využívání volného času žáků se zřetelem
k jejich zájmům a jejich možnostem a spolupráci se
zájmovými sdruženími a dalšími subjekty.14)
(6)
Školní metodik prevence
Standardní činnosti školního metodika prevence jsou
vymezeny právním předpisem.15)
(7)
Třídní učitel
(ve vztahu k primární prevenci):a) spolupracuje se školním metodikem prevence na zachycování
varovných signálů16), podílí se na realizaci Minimálního
preventivního programu a na pedagogické diagnostice
vztahů ve třídě,
b) motivuje k vytvoření vnitřních pravidel třídy, která jsou
v souladu se školním řádem, a dbá na jejich důsledné
dodržování (vytváření otevřené bezpečné atmosféry
a pozitivního sociálního klimatu ve třídě); podporuje
rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi žáky třídy,
c) zprostředkovává komunikaci s ostatními členy pedagogického
sboru a je garantem spolupráce školy se zákonnými
zástupci žáků třídy,
d) získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech
žáků třídy a o jejich rodinném zázemí.
Článek 5
Minimální preventivní program
(1) Na tvorbě a realizaci Minimálního preventivního
programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci
školy. Koordinace tvorby a kontrola realizace patří ke
standardním činnostem školního metodika prevence, při
tvorbě a vyhodnocování Minimálního preventivního programu
školní metodik prevence dle potřeby spolupracuje
s metodikem prevence v PPP17).
(2) Škola vždy zpracovává Minimální preventivní
program, který podléhá kontrole České školní inspekce.
K zahájení nebo rozvinutí prioritních preventivních projektů
realizovaných jako součást Minimálního preventivního
programu nebo k zabezpečení Minimálního preventivního
programu může škola využít dotačního řízení
v rámci „Programů na podporu aktivit v oblasti prevence
sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti
resortu MŠMT na daný rok (zpravidla se jedná o Program
I – preventivní programy realizované školami). Uvedený
program každoročně vyhlašují příslušné krajské úřady za
podmínek stanovených manuálem pro předkladatele projektů
vydaným MŠMT.
(3) Rozhodne-li se škola využít konkrétní dotační program
dle odstavce 2, potom příslušné informace o programu
a jeho podmínkách v daném regionu poskytuje
příslušný krajský úřad.
Článek 6
Odměňování školního metodika prevence a metodika
prevence v PPP
(1) Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé
pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti18),
k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační
předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až
2 000 Kč měsíčně.19)
(2) Nezbytnými dalšími kvalifikačními předpoklady
dle odstavce 1 se rozumí studium k výkonu specializovaných
činností v oblasti prevence sociálně patologických
jevů v délce trvání nejméně 250 vyučovacích
hodin ukončené obhajobou závěrečné písemné práce
a závěrečnou zkouškou před komisí (program zahrnuje
250 hodin přímé i nepřímé výuky, včetně stáží na
odborných pracovištích poskytujících poradenskou,
intervenční a léčebnou pomoc – dle Standardů pro udělování
akreditací DVPP).
(3) S přihlédnutím k náročnosti a odbornému zaměření
činnosti školního metodika prevence není vhodné slučovat
jeho funkci s funkcí výchovného poradce.
Článek 7
Doporučené postupy při výskytu sociálně
patologických jevů ve škole a právní vymezení
jednotlivých případů
Doporučené postupy řešení případů konzumace tabákových
výrobků, alkoholu a OPL ve škole a případů souvisejících
s krádežemi a vandalismem v prostředí škol
jsou popsány v příloze č. 1.
Článek 8
Školní řád v oblasti prevence sociálně
patologických jevů
Doporučená úprava školního řádu školy a vnitřního
řádu školského zařízení ve vztahu k prevenci sociálně
patologických jevů ve školách a vzor „Souhlas zletilého
žáka a studenta nebo zákonného zástupce nezletilého
žáka s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL“
jsou uvedeny v příloze č. 2.
Hlava III
Závěrečné ustanovení
Článek 9
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se Metodický pokyn ministra školství, mládeže
a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů
u dětí a mládeže č.j.: 14 514/2000-51 zveřejněný ve Věstníku
MŠMT České republiky, sešit 10 z 29. srpna 2000.
Článek 10
Účinnost
Tento Metodický pokyn nabývá účinnosti dnem jeho
zveřejnění ve Věstníku MŠMT České republiky.
Ing. Eva Bartoňová, v.r.
I. náměstkyně ministryně školství,
mládeže a tělovýchovy
Příloha 1
I. Jak řešit případy související s užíváním
návykových látek v prostředí škol
a školských zařízení
Pojem návykové látky zahrnuje veškeré látky (m. j.
omamné a psychotropní), které jsou schopné ovlivnit
psychiku člověka, jeho sociální chování a ovládací nebo
rozpoznávací schopnosti.
Patří sem také alkohol nebo
tabák.
To, co je považováno za OPL, jedy a prekursory,
stanoví ve svých přílohách zákon o návykových látkách.20)
Jsou to látky podléhající zvláštnímu způsobu zacházení.
V České republice není stanovena věková hranice pro
užívání návykových látek (OPL, alkoholu i tabákových
výrobků). Konzumace návykových látek není považována
za protiprávní jednání. Jejich užívání osobami mladšími 18
let je ovšem považováno za nebezpečné chování. Každý
nezletilec, který se takového jednání dopouští, má nárok
na pomoc orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.21) Navádění
k užívání návykových látek, nebo podpora takového
chování u osob mladších 18 let jsou zakázány a takové
jednání je přestupkem nebo trestným činem. Zakázán je
rovněž prodej tabáku a alkoholických nápojů těmto osobám.
Užívání návykových látek v prostorách školy v době
školního vyučování, na všech školních akcích i při mimoškolní
činnosti není přípustné. Všichni zaměstnanci školy
mají oznamovací povinnost k řediteli školy v případě, kdy
žáci nebo studenti (dále jen „žáci“) omamné látky užívají,
distribuují nebo u sebe přechovávají.Při řešení problematiky spojené s užíváním návykových
látek je třeba spolupracovat s celou řadou institucí. Spolupráce
musí být navázána dříve, než nastanou problémy. Je
třeba si vybudovat korektní vztahy s obvodním (místním)
oddělením Policie ČR a znát kontakt na specialistu Policie
České republiky na oddělení (odboru) obecné kriminality
služby kriminální policie a vyšetřování Policie České
republiky na okresním (obvodním, městském) ředitelství,
popř. správě kraje nebo správě hl.m. Prahy, který se zabývá
odhalováním a dokumentováním kriminality dětí, závadového
chování dětí, trestnou činností páchanou na mládeži
a závadovým jednáním a spolupracuje se školami a školskými
zařízeními. V rámci vytváření preventivních programů
je užitečné být v kontaktu s Preventivně informační
skupinou Policie ČR, která je zřízena u okresních (obvodních,
městských) ředitelství policie. Dalšími důležitými
kontaktními místy jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí
v obcích s rozšířenou působností, pracoviště městské (obecní)
policie, školská poradenská a preventivně výchovná
zařízení, regionální nestátní a neziskové organizace apod.
Doporučené postupy školy
(1) Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů
užívání návykových látek v prostorách školy v době
školního vyučování, včetně všech školních akcí
i mimoškolní činnosti.
(2) Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými
účinky návykových látek v prostorách školy
v době školního vyučování, včetně veškerých školních
akcí.
(3) Školním řádem školy a vnitřním řádem školského
zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz
užívání návykových látek ve škole, jejich nošení do
školy.
(4) Poskytovat žákům a zákonným zástupcům nezbytné
informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto
jevem.
(5) Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace
o návykových látkách formou, která je přiměřená
jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.
(6) Působit na žáky v oblasti primární prevence užívání
návykových látek.
(7) Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví
zakotvit informace o nebezpečnosti užívání návykových
látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech
souvisejících se školními aktivitami.
(8) Poskytovat žákům, kteří mají s užíváním návykových
látek problémy, jakož i jejich zákonným zástupcům,
informace o pomáhajících institucích a možnostech
řešení situace.
(9) Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových
látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat
s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie
ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská
poradenská zařízení apod.
(10) V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací
povinnost směrem k orgánům činným v trestním
řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou
působností a zákonným zástupcům žáka.
TABÁKOVÉ VÝROBKY
Ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol
je zakázáno kouřit.22) Kouřit zde nesmějí žádné osoby
a není možné ani zřizovat kuřárny nebo místa pro kouření
vyhrazená.
(1) Prostory školy je třeba označit viditelným textem
doplněným grafickou značkou zákazu kouření.23)
Takto je třeba označit vnitřní i vnější prostory.
(2) Školním řádem je nutné kouření v prostorách školy
zakázat a stanovit sankce za porušování tohoto
zákazu.24)
Konzumace tabákových výrobků ve škole
(1) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových
výrobků v prostorách školy nebo v době školního
vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných,
je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.
(2) Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit,
aby nemohl v konzumaci pokračovat.
(3) Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního
řádu školy: o události sepíše stručný záznam
s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má
tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence
do své agendy.25)
(4) V případě porušení zákazu kouření informuje třídní
učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.
(5) V závažných případech (zejména s ohledem na věk
nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje,
vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce
s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně-
právní ochrany obce vyžadovat pomoc.
(6) Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba
vyvodit sankce stanovené školním řádem.
ALKOHOL
Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám
mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž
osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci
alkoholu podporovat.26)
(1) Školním řádem škola stanoví zákaz užívání alkoholu
v prostorách školy v době školního vyučování i na
všech akcích školou pořádaných.27)
(2) Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18
let může být trestným činem nebo přestupkem.
Konzumace alkoholu ve škole
(1) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu
v prostorách školy nebo v době školního vyučování,
či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně
nutné mu v další konzumaci zabránit.
(2) Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl
v konzumaci pokračovat.
(3) Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně
dalších okolností pedagogický pracovník posoudí,
jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.
(4) V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té
míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola
nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu
první pomoci.
(5) Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický
pracovník podle školního řádu školy:
O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka
(zejména odkud, od koho má alkohol), který založí
školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí
vedení školy.
(6) V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování,
vyrozumí škola ihned zákonného zástupce
a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně
způsobilý k pobytu ve škole.
(7) Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí
škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce
s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola
může od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce
s rozšířenou působností vyžadovat pomoc.
(8) Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák
konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák
schopen výuky.
(9) Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací
povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.28)
Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního
úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště
dítěte.
(10) V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných
zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech
odborné pomoci při řešení takové situace.
(11) Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit
sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné
a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění
jiných žáků k užívání alkoholických nápojů.
(12) V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický
pracovník provést orientační test na přítomnost
alkoholu (dechová zkouška), ale pouze
na základě předem získaného souhlasu zákonného
zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním
testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud
je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický
pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od
bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník
stručný záznam s vyjádřením žáka.
(13) Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě
příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu,
resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve
škole.
Nález alkoholu ve škole
(1) V případě, kdy pracovníci školy
naleznou v prostorách
školy alkohol
, postupují takto:a) Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění
jeho chemické struktury.
b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
c) Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy pro
případ usvědčujícího důkazu.
d) Zpracují stručný záznam o události.
(2) V případě, kdy pracovníci školy
zadrží u některého
žáka alkohol,
postupují takto:a) Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu
ke zjištění její chemické struktury.
b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
c) O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením
žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum,
místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše
i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo
který jej odevzdal). V případě, že podepsat
odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do
zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/
na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.
Zápis záznamu založí školní metodik prevence
do své agendy.29)
d) O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka,
a v případě, že se jedná o opakovaný nález
u téhož žáka, i orgán sociálně-právní ochrany
dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
e) V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné
příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval,
předají zajištěnou tekutinu přivolanému
lékaři.
OPL
Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření
i propagace omamných a psychotropních látek, a to
bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu
docházelo.30) Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto
látek.
(1) Školním řádem škola stanoví zákaz užívání OPL
a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanoví
zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním
řádem stanoví rovněž sankci za porušení zákazu.
(2) Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný
připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby
a držení omamných a psychotropních látek a jedů
podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového
trestného činu nepřekazí,31) se sám vystavuje
trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že
ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu
zástupci.
Konzumace OPL ve škole
(1) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL
v prostorách školy nebo v době školního vyučování,
či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné
mu v další konzumaci zabránit.
(2) Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji,
aby nemohl v konzumaci pokračovat.
(3) Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně
dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí,
jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.
(4) V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že
je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou
pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.
(5) Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický
pracovník podle školního řádu školy. Především
ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.
(6) V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování,
vyrozumí škola ihned zákonného zástupce
a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně
způsobilý k pobytu ve škole.
(7) V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců
školy, vyrozumí škola ihned zákonného
zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože
není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.
(8) Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí
škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho
pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní
ochrany obce vyžadovat pomoc.
(9) Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák
konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák
schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).
(10) Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-
právní ochrany dítěte.32) Oznamovacím místem
je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle
místa bydliště dítěte.
(11) V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných
zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové
situace.
(12) Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce
stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat
distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný
pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným
činem, užívání OPL je porušením školního řádu.
(13) Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je
považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.
(14) V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický
pracovník provést orientační test na přítomnost
OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě
předem získaného souhlasu zákonného zástupce,
resp. žáka staršího 18 let s orientačním testováním
žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu
pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným
postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události
sepíše pedagogický pracovník stručný záznam
s vyjádřením žáka.
(15) Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě
příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp.
kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.
Distribuce OPL ve škole
(1) Distribuce OPL je v České republice považována za
protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být
kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák
distribuuje, není nijak rozhodující.
(2) Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním.
Množství, které u sebe žák v danou chvíli má,
je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání
bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo
v případě množství většího než malého jako trestný
čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na
kázeňský postih, který je stanovený školním řádem.
(3) Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že
ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti
škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení
Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání
trestného činu.
(4) Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let
nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí
škola také zákonného zástupce a orgán sociálněprávní
ochrany obce s rozšířenou působností.
(5) Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci
školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným
níže.
Nález OPL ve škole
A.
V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách
školy látku,
kterou považují za omamnou nebo
psychotropní, postupují takto:(1) Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické
struktury.
(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
(3) Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku
do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku
přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem
a uschovají ji do školního trezoru.
(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé
látky.
B.
V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého
žáka látku,
kterou považují za omamnou nebo psychotropní,
postupují takto:(1) Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění
její chemické struktury.
(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.
(3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka,
u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas
nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého
byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal).
V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto
skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je
přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.
(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifi
kaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného
zástupce žáka.
(5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí
intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným
postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu,
neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup
nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.
C.
V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že
některý z žáků má nějakou OPL u sebe
, postupují
takto:(1) Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu
nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do
kompetence Policie ČR.
(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní
další postup a informují zákonného zástupce žáka.
(3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je
nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě
neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.
II. Jak řešit případy související s krádežemi
a vandalismem v prostředí škol
Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního
majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního
jednáním, se kterými se lze v prostředí škol setkat.
Jak postupovat preventivně proti krádežím
(1) Ve školním řádu uvést, že krádeže jsou protiprávním
jednáním a jakmile se škola o takovém jednání
dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným
v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho
zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil.
(2) Upozornit žáky a jejich zákonné zástupce, že nošení
cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do
školy je rizikové chování, které může vést k jejich
odcizení. Škola ve školním řádu, školské zařízení ve
vnitřním řádu:
a) zdůrazní, že (cenné) věci, které nesouvisí s vyučováním
a vzděláváním nemají žáci do školy
nebo školského zařízení nosit
nebo
b) ředitel školy ve školním řádu určí způsob zajištění
těchto předmětů na určeném místě.
I v případě, že bude žákům doporučeno nenosit do
školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se
odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených
nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za
klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše
5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým
se provádí občanský zákoník); pokud budou věci
převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení.33)
(3) Vést žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání
rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě,
kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc
pedagogickému pracovníkovi školy.
Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem
(1) O události pořídit záznam na základě výpovědi
poškozeného.
(2) Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit
na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR),
nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného
zástupce), že má tuto možnost.
(3) V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit
věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel
mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným
v trestním řízení.
Jak postupovat preventivně proti vandalismu
(1) Ve školním řádu uvést, že každý je odpovědný za
škody, které svým jednáním způsobil, a proto po
něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu
způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.
(2) V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba
se problematice vzniklých škod věnovat a žáky opakovaně
upozorňovat na jednání, které k poškození
majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout.
Jak postupovat při vzniku škody
(1) Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba
o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se
odhalit viníka.
(2) V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho
zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody.
(3) V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci
nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody,
může škola vymáhat náhradu soudní cestou.
Příloha 2
Doporučení na doplnění školního řádu v oblasti
prevence užívání návykových látek
Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat
návykové látky34), ve škole s nimi manipulovat35).
To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky
v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým
zařízením.
Požívání omamných a psychotropních látek (dále
jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice
považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se
ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní
ochrany dětí.
(1) V případě, kdy se škola o takovém chování dozví,
bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci
žáka.36)
(2) Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní
ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou
působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že
žák požívá návykové látky.37)
(3) Distribuce38) dle § 187 trestního zákona a šíření OPL
dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové
jednání je trestným činem nebo proviněním.
Škola je povinna v takovém případě takový trestný
čin překazit a učiní tak v každém případě včasným
oznámením věci policejnímu orgánu39).
(4) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se
jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách
školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem
bude škola postupovat stejně jako v bodu (3).
Souhlas zletilého žáka a studenta
nebo zákonného zástupce nezletilého žáka
s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL
Škola, adresa, razítko: Souhlasné prohlášení zákonného zástupce k možnosti orientačního testování přítomnosti návykových látek v lidském organismu v průběhu školního roku . . . . . . . . . . . . . . . . Způsob testování: Testování na přítomnost alkoholu pomocí dechové zkoušky, v případě přítomnosti OPL pomocí zkoušky ze slin. Jméno žáka/studenta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souhlasím s možností orientačního testování přítomnosti návykových látek v organismu mého syna/dcery, existuje-li důvodné podezření z požití návykové látky a možného ohrožení jeho/jejího zdraví. V ……………… dne ………… podpis zákonného zástupce
1) § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně
před
škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými
návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
2) § 12 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
3) § 5 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
4) § 5 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
5) § 35 odst. 2 písm. j) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích
(krajské
zřízení) a § 116 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon), ve znění pozdějších předpisů).
6) § 2 písm. c) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
7) § 5 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
8) § 5 odst. 3 písm. e) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
9) § 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně
před
škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými
návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, § 5 odst. 3
a § 29 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
10) § 7 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
11) § 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, § 9 odst.
1 písm. c) a odst. 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším
vzdělávání
pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému
pedagogických pracovníků.
12) § 24 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících
a o změně některých zákonů.
13) § 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
14) § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-
právní
ochraně dětí).
15) příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
16) příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
– poradenské činnosti odst. 2.
17) příloha č. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních –
informační
a metodická činnost odst. 8.
18) § 9 odst. 1 písm. c) a odst. 2 vyhlášky č. 317/2005 o dalším
vzdělávání
pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním
systému pedagogických pracovníků.
19) § 133 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
20) § 2 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně
některých
dalších zákonů.
21) § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
22) § 8 odst. 1 b) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně
před
škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými
návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
23) § 9 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně
před
škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými
návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
24) § 30 odst. 1 c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon) a § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 379/2005 Sb., o
opatřeních
k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem
a jinými návykovými látkami.
25) příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
– metodické a koordinační činnosti odst. 9.
26) § 12 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před
škodami
působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami a o změně souvisejících zákonů.
27) § 12 odst. 1 písm. g) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k
ochraně
před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem
a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.
28) § 10 odst. 4 písm. g) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-
právní
ochraně dětí.
29) příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování
poradenských
služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
– metodické a koordinační činnosti odst. 9.
30) § 187, § 187a, § 188 a § 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní
zákon.
31) § 167 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
32) § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní
ochraně
dětí.
33) § 433 a 434 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
34) § 89 odst. 10 zákona 140/1961 Sb., trestní zákon - návykovou
látkou
se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní láky a ostatní
látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho
ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
35) manipulací pro účely školního řádu se rozumí přinášení,
nabízení,
zprostředkování, prodej, opatření, přechovávání
36) § 7 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně
dětí.
37) § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní
ochraně dětí.
38) a další formy jednání uvedené v zákoně č. 140/1961 Sb.,
trestní
zákon.
39) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.