234/2014 Sb.
ZÁKON
ze dne 1. října 2014
o státní službě
Změna: 199/2015 Sb.
Změna: 298/2015 Sb.
Změna: 131/2015 Sb.
Změna: 26/2016 Sb.
Změna: 47/2016 Sb.
Změna: 195/2016 Sb.
Změna: 137/2016 Sb.
Změna: 190/2016 Sb.
Změna: 298/2016 Sb.
Změna: 302/2016 Sb.
Změna: 24/2017 Sb.
Změna: 319/2016 Sb., 66/2017 Sb.
Změna: 144/2017 Sb.
Změna: 150/2017 Sb.
Změna: 190/2016 Sb. (část), 205/2017 Sb.
Změna: 335/2018 Sb. (část)
Změna: 35/2019 Sb.
Změna: 111/2019 Sb.
Změna: 335/2018 Sb., 32/2019 Sb.
Změna: 178/2019 Sb.
Změna: 205/2020 Sb.
Změna: 285/2020 Sb., 484/2020 Sb.
Změna: 218/2021 Sb., 251/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 358/2022 Sb.
Změna: 384/2022 Sb., 423/2022 Sb., 471/2022 Sb.
Změna: 49/2023 Sb.
Změna: 152/2023 Sb.
Změna: 172/2023 Sb.
Změna: 281/2023 Sb.
Změna: 412/2023 Sb., 464/2023 Sb.
Změna: 196/2024 Sb. (část)
Změna: 230/2024 Sb.
Změna: 448/2024 Sb. (část)
Změna: 427/2023 Sb., 196/2024 Sb., 448/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY A ROZSAH PŮSOBNOSTI
§ 1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a) právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech
státní správu,
b) organizační věci státní služby (dále jen „služba“),
c) služební vztahy státních zaměstnanců,
d) odměňování státních zaměstnanců a
e) řízení ve věcech služebního poměru.
(2) Tento zákon dále upravuje organizační věci týkající se zaměstnanců
ve správních úřadech, kteří pracují v základním pracovněprávním vztahu.
§ 2
(1) Tento zákon se nevztahuje na
a) člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další
činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu člena vlády,
b) vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a
zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,
c) náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro
náměstka člena vlády,
d) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
e) předsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu,
f) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
g) člena Rady Energetického regulačního úřadu,
h) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů,
i) předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí,
j) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,
k) zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální
práce ve správních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí, organizuje a kontroluje
výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací,
l) ředitele a inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých
nehod,
m) předsedu, místopředsedy a další členy Rady Národního akreditačního
úřadu pro vysoké školství a členy Přezkumné komise Národního akreditačního úřadu
pro vysoké školství,
n) člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje
a odporu proti komunismu.
n)
zrušeno
,o) člena Etické komise Státního ústavu pro kontrolu léčiv,
p) lékaře orgánu sociálního zabezpečení a odborného nelékařského zdravotnického
pracovníka, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního
stavu a pracovní schopnosti,
r) předsedu a místopředsedu Národní sportovní agentury a člena rady
Národní sportovní agentury,
s) ředitele Digitální a informační agentury.
(2) Tento zákon se dále nevztahuje na zaměstnance zařazeného v bezpečnostním
sboru, Generálním štábu Armády České republiky, Vojenské policii, Vojenském zpravodajství,
krajských vojenských velitelstvích, Národním úřadu pro kybernetickou a informační
bezpečnost a v Národním bezpečnostním úřadu.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 3
Správní úřad
Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní
úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad
nebo orgán státní správy.
§ 4
Služební úřad, služební působiště a nadřízený služební úřad
(1) Správní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.
(2) Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o kterých
tak stanoví jiný zákon.
(3) Služebním působištěm státního zaměstnance je obec, ve které státní
zaměstnanec pravidelně vykonává službu.
(4) Nadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného
zákona nadřízeným správním úřadem.
§ 5
Služba a obory služby
(1) Služba zahrnuje
a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,
b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné
mezinárodní organizace,
c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních
složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou
správními úřady,
e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného
zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,
f) státní statistickou službu,
g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu
a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,
h) ochranu utajovaných informací,
i) zabezpečování obrany státu,
j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,
k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky
vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,
l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,
m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,
p) zadávání veřejných zakázek,
q) audit,
r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů
a odměňování státních zaměstnanců,
s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r),
t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným
v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních
měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů,
u) přípravu k výkonu zahraniční služby.
(2) Vláda stanoví nařízením obory služby.
(3) Pro služební místo mohou být služebním předpisem stanoveny nejvýše
3 obory služby, a jde-li o služební místo představeného, nejvýše 4 obory služby.
(4) Pro služební místo mohou být stanoveny pouze obory služby, které odpovídají
na tomto služebním místě převažujícím a obvykle vykonávaným činnostem podle odstavce
1; pro služební místo musí být vždy stanoven obor služby, v němž je vykonávána nejnáročnější
činnost podle odstavce 1.
§ 6
Státní zaměstnanec
Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního
poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného
k výkonu některé z činností uvedených v § 5.
§ 7
Služební označení státního zaměstnance
(1) Státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy přísluší
služební označení referent, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle
odstavce 2. Státnímu zaměstnanci zařazenému do 10. až 16. platové třídy přísluší
služební označení rada, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle
odstavce 3.
(2) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až
9. platové třídy služební označení vyšší referent, plní-li zpravidla složité, odpovědné
a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností.
(3) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému v 10.
až 16. platové třídě služební označení
a) vyšší rada, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které
vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností,
b) odborný rada, plní-li zpravidla nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější
služební úkoly, které vyžadují nejvyšší míru znalostí a dovedností,
c) vrchní rada, koordinuje-li dlouhodobě nejnáročnější činnosti, jejichž výkon se
na služebním místě požaduje, nebo
d) odborný garant, přísluší-li mu služební označení podle písmene b) nebo c) a podílí-li
se na vzdělávání státních zaměstnanců podle tohoto zákona.
(4) V ministerstvu se místo služebního označení rada použije služební označení
ministerský rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení
vyšší ministerský rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební
označení odborný ministerský rada, místo služebního označení vrchní rada se použije
služební označení vrchní ministerský rada a místo služebního označení odborný garant
se použije služební označení odborný ministerský garant. V Úřadu vlády se místo služebního
označení rada použije služební označení vládní rada, místo služebního označení vyšší
rada se použije služební označení vyšší vládní rada, místo služebního označení odborný
rada se použije služební označení odborný vládní rada, místo služebního označení
vrchní rada se použije služební označení vrchní vládní rada a místo služebního označení
odborný garant se použije služební označení odborný vládní garant.
(5) Služební označení podle odstavce 2 nebo 3 přiznává a odebírá služební
orgán na návrh bezprostředně nadřízeného představeného; přitom vychází z výsledku
služebního hodnocení státního zaměstnance.
(6) Nejvyšší státní tajemník vydá služební předpis, kterým stanoví kariérní
řád služby upravující podmínky pro přiznávání a odebírání služebního označení.
§ 9
Představený
(1) Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené
státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat
výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za představeného se považuje i fyzická
osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu zaměstnanci příkazy k
výkonu služby; představeným může být i příslušník bezpečnostního sboru nebo voják
z povolání.
(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a
jejich služební označení jsou
a) vrchní ředitel sekce,
b) ředitel odboru,
c) vedoucí oddělení.
(3) Služební místa představených v jiných správních úřadech a jejich
služební označení jsou
a) vedoucí služebního úřadu,
b) ředitel sekce,
c) ředitel odboru,
d) vedoucí oddělení.
(4) Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.
(5) Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele
tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem.
(6) Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti,
jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.
(7) Příslušný člen vlády může stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn
účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru
nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována
osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu; přitom se považuje
za náměstka člena vlády.
§ 9a
Zástupce představeného
(1) Představený ze svých přímo podřízených představených může písemně určit
jednoho, který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené představené,
nebo jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo o ředitele
odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády anebo ředitele sekce nebo ředitele odboru
v jiném ústředním správním úřadu, může písemně určit zástupce ze svých přímo podřízených
státních zaměstnanců. Určení zástupcem představeného nabývá právních účinků dnem
doručení písemného oznámení o určení zástupcem představeného určenému zástupci, není-li
v něm uveden den pozdější. Zástupce zastupuje představeného v plném rozsahu jeho
řídicí činnosti, pokud představený rozsah zastupování neomezil.
(2) Služební orgán stanoví služebním předpisem, kdy je pro určení zástupce
představeného nutný předchozí souhlas služebního orgánu. Služební orgán dále služebním
předpisem stanoví podmínky pro určení zástupce představeného.
(3) V době nepřítomnosti představeného jej zástupce zastupuje v plném rozsahu
jeho řídicí činnosti. Je-li doba zastupování podle věty první delší než 4 týdny bezprostředně
po sobě jdoucí, přísluší zástupci představeného plat, který by mu příslušel, pokud
by byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší
zástupci představeného od prvého dne nepřítomnosti představeného.
(4) Určení zástupcem představeného pozbývá právních účinků zrušením zastupování
představeným nebo služebním orgánem, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení
určení zástupcem zástupci, není-li v něm uveden den pozdější.
HLAVA III
ORGANIZAČNÍ VĚCI SLUŽBY A SPRÁVA SLUŽEBNÍCH VZTAHŮ
§ 10
Služební orgán
(1) Služebním orgánem je
a) vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády vůči nejvyššímu
státnímu tajemníkovi,
b) vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu,
který je ústředním správním úřadem,
c) nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který
nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce
pro státní službu,
d) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu podřízeného
služebního úřadu,
e) personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancům
zařazeným v sekci pro státní službu,
f) vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním
zaměstnancům.
(2) Služební orgán jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru.
Služební předpis
§ 11
(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.
(2) Služební předpis se vydává písemně.
(3) Služební předpis je pro státního zaměstnance závazný; služební předpis
je závazný i pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5
a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve
služebním úřadu. Služební úřad je povinen zajistit, aby tyto osoby byly se služebními
předpisy řádně seznámeny a měly k nim zajištěn přístup.
(4) Služební předpisy vydává nejvyšší státní tajemník, vedoucí služebního
úřadu, státní tajemník nebo personální ředitel sekce pro státní službu.
(5) Nejvyšší státní tajemník může vydat služební předpis, který je závazný
pro všechny státní zaměstnance, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající činnosti
podle § 5 a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby
ve služebním úřadu. Ustanovení věty první se nepoužije v případě státního zaměstnance,
který vykonává službu v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Českém telekomunikačním
úřadu, Energetickém regulačním úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu
pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a
politických hnutí, Českém statistickém úřadu nebo Státním úřadu pro jadernou bezpečnost.
Ustanovení věty první se dále nepoužije v případě zaměstnance v pracovním poměru
vykonávajícího činnosti podle § 5 v úřadu uvedeném ve větě druhé a v případě osoby
ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v úřadu uvedeném
ve větě druhé.
(6) Vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník může vydat služební
předpis, který je závazný i pro státního zaměstnance, který vykonává službu v podřízeném
služebním úřadu, zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5
v podřízeném služebním úřadu a osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou
k výkonu služby v podřízeném služebním úřadu, je-li pro podřízené služební úřady
nezbytná jednotná úprava organizačních věcí služby.
(7) Služební orgán je povinen vést přehled platných služebních předpisů
a aktualizovat jej.
§ 12
(1) Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo služebním
předpisem vydaným služebním orgánem v nadřízeném služebním úřadu nebo nejvyšším státním
tajemníkem.
(2) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a má-li příslušný
služební úřad nadřízený služební úřad, vyzve služební orgán v nadřízeném služebním
úřadu příslušný služební orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost
takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení
rozhodnutí služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadu o pozastavení účinnosti
služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu. Služební orgán v nadřízeném služebním
úřadu v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
(3) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, služební
orgán v nadřízeném služebním úřadu své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního
předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o
zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým
byla zjednána náprava.
(4) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu do 30 dnů od doručení
výzvy, služební orgán v nadřízeném služebním úřadu takový služební předpis zruší
a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje příslušný služební orgán.
(5) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a služební orgán
v nadřízeném služebním úřadu nepostupuje podle odstavců 2 až 4 nebo příslušný služební
úřad nemá nadřízený služební úřad, vyzve nejvyšší státní tajemník příslušný služební
orgán ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu.
Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí nejvyššího státního
tajemníka o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu orgánu.
Nejvyšší státní tajemník v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání
nápravy.
(6) Zjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě, nejvyšší
státní tajemník své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší
neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního orgánu o zjednání nápravy,
jehož přílohou je i opatření příslušného služebního orgánu, kterým byla zjednána
náprava.
(7) Nezjedná-li příslušný služební orgán nápravu ve stanovené lhůtě,
podá nejvyšší státní tajemník do 30 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení služebního
předpisu soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá
rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka o pozastavení účinnosti služebního předpisu
platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
§ 13
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra
a) připravuje návrh systemizace služebních míst (dále jen „systemizace“)
na základě návrhů služebních orgánů a vyhodnocuje její dodržování,
b) koordinuje zpracování návrhů organizačních struktur služebních úřadů,
není-li stanoveno jinak,
c) koordinuje systém hodnocení státních zaměstnanců a o hodnocení státních
zaměstnanců zpracuje jednou ročně zprávu,
d) koordinuje vzdělávání státních zaměstnanců a adaptační proces, zpracuje
o vzdělávání státních zaměstnanců jednou ročně zprávu a stanoví rámcová pravidla
pro vzdělávání státních zaměstnanců,
e) koordinuje systém vytváření podmínek pro sladění rodinného a osobního
života s výkonem služby služebními úřady a zpracuje o podmínkách pro sladění rodinného
a osobního života s výkonem služby jednou ročně zprávu,
f) plní další úkoly stanovené zákonem.
(2) Působnost Ministerstva vnitra stanovenou tímto zákonem, s výjimkou
působnosti svěřené přímo ministrovi vnitra, nejvyššímu státnímu tajemníkovi, státnímu
tajemníkovi nebo personálnímu řediteli sekce pro státní službu a vydávání vyhlášek,
vykonává sekce pro státní službu.
(3) Sekce pro státní službu je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
(4) V čele sekce pro státní službu je nejvyšší státní tajemník.
(5) V sekci pro státní službu se zřizuje služební místo personálního ředitele
sekce pro státní službu. Personální ředitel sekce pro státní službu má postavení
ředitele odboru. Nejvyšší státní tajemník může pověřit personálního ředitele sekce
pro státní službu výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí
do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního
místa představeného nebo skončení služebního poměru.
(6) Není-li služební místo nejvyššího státního tajemníka obsazeno, vykonává
jeho pravomoci personální ředitel sekce pro státní službu. Není-li služební místo
nejvyššího státního tajemníka ani služební místo personálního ředitele sekce pro
státní službu obsazeno, pověří vláda některého ze státních tajemníků výkonem pravomocí
nejvyššího státního tajemníka do doby jmenování nového nejvyššího státního tajemníka.
(7) Nejvyšší státní tajemník a státní zaměstnanec jím písemně pověřený
jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních
zaměstnanců. Pověření ke kontrole může mít i formu průkazu, jehož vzor stanoví Ministerstvo
vnitra vyhláškou. Při výkonu kontroly se postupuje podle kontrolního řádu.
(8) Stanoví-li tento zákon úkoly služebnímu orgánu, plní je v Ministerstvu
vnitra státní tajemník.
§ 14
Vedoucí služebního úřadu
(1) Vedoucí služebního úřadu řídí činnosti související se zajišťováním
organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců
a vedoucího podřízeného služebního úřadu.
(2) Vedoucí služebního úřadu zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje
služebního úřadu.
(3) Vedoucí služebního úřadu dále plní úkoly související s pracovněprávními
vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.
(4) Vedoucí služebního úřadu může pověřit výkonem svých pravomocí svého
zástupce.
(5) V době nepřítomnosti vedoucího služebního úřadu vykonává jeho zástupce
všechny pravomoci vedoucího služebního úřadu.
(6) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení
ve věcech služby, může vedoucí služebního úřadu přenést služebním předpisem na představené.
§ 15
Státní tajemník
(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu
vlády. Státní tajemník má postavení vrchního ředitele sekce.
(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních
věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího
služebního úřadu podřízeného ministerstvu.
(3) Státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo vedoucím
Úřadu vlády zpracuje a naplňuje strategii trvalého rozvoje ministerstva nebo Úřadu
vlády. Pro tyto účely ve spolupráci s představenými zajišťuje vytvoření organizačních,
personálních, ekonomických a materiálně technických předpokladů.
(4) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy
zaměstnanců ve správním úřadu.
(5) Ve věci týkající se jmenování na služební místo představeného, s výjimkou
jmenování na služební místo vedoucího oddělení, postupuje státní tajemník po projednání
s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(6) Státní tajemník může pověřit výkonem svých pravomocí svého zástupce.
(7) V době nepřítomnosti státního tajemníka vykonává jeho zástupce všechny
pravomoci státního tajemníka.
(8) Rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení
ve věcech služby, může státní tajemník přenést služebním předpisem na představené.
§ 16
Zvláštní ustanovení o plnění některých úkolů služebního úřadu
Nadřízený služební úřad plní úkoly při zajišťování organizačních věcí
služby a správě služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů
zaměstnanců ve správním úřadu za
a) obvodní báňský úřad,
b) územní správu sociálního zabezpečení,
c) Institut posuzování zdravotního stavu,
d) oblastní inspektorát práce,
e) Odvolací finanční ředitelství,
f) finanční úřad, nebo
g) služební úřad neuvedený v písmenech a) až f), v němž je zařazeno méně než 25 služebních
míst státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání
anebo pracovních míst zaměstnanců v pracovním poměru.
HLAVA IV
SYSTEMIZACE A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SLUŽEBNÍHO ÚŘADU
§ 17
Systemizace
(1) Systemizace je souborem údajů o počtu služebních míst klasifikovaných platovými
třídami a objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních
místech. Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů
tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu, a stanoví pro každý
služební úřad
a) počet služebních míst státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými,
klasifikovaných platovými třídami,
b) počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami,
c) objem prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na
služebních místech,
d) počet služebních míst, u kterých se stanoví zákaz se po skončení
služebního poměru přímo nebo nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů
nebo být jejich společníkem nebo členem v oboru, který je shodný s příslušným oborem
služby, nebo být v pracovním nebo obdobném poměru k podnikateli v takovém oboru (dále
jen „zákaz konkurence“).
(2) Návrh systemizace vypracuje Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem
financí na základě návrhů služebních orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem
vnitra předkládají prostřednictvím příslušných ústředních správních úřadů. Při vypracování
návrhu systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se postupuje
v součinnosti s příslušným členem vlády, v případě systemizace Úřadu vlády v součinnosti
s vedoucím Úřadu vlády, a pokud jde o část systemizace týkající se státních zaměstnanců
zařazených v útvaru podřízeném členovi vlády, s tímto členem vlády. V případě Ministerstva
vnitra návrh systemizace vypracovává státní tajemník v součinnosti s ministrem vnitra,
a pokud jde o část systemizace týkající se sekce pro státní službu, též v součinnosti
s nejvyšším státním tajemníkem; návrh systemizace předkládá státní tajemník.
(3) Systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok. Návrh systemizace
předkládá vládě ministr vnitra. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním
systemizace organizační strukturu služebního úřadu.
(4) Není-li systemizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující
kalendářní rok dosavadní systemizace.
(5) Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců
podle schválené systemizace nelze použít pro jiný účel.
§ 18
Změna systemizace
(1) Změnou systemizace se rozumí změna údajů podle § 17 odst. 1 provedená
poté, co systemizace nabyla účinnosti.
(2) Změna systemizace, která spočívá ve změně počtu služebních míst, objemu
prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech nebo
změně platové třídy, v níž je zařazeno služební místo, o více než jednu třídu dolů
nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti služebního
úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.
(3) Změnu systemizace schvaluje Ministerstvo vnitra na základě návrhů služebních
orgánů, které mu je v termínu stanoveném Ministerstvem vnitra předkládají prostřednictvím
příslušných ústředních správních úřadů. Ustanovení § 17 odst. 2 o vypracování návrhu
systemizace ministerstva nebo jemu podřízeného služebního úřadu se použijí obdobně.
(4) Souvisí-li s navrhovanou změnou systemizace povinnost předložit Ministerstvu
financí žádost o provedení rozpočtového opatření nebo žádost o změnu limitů v oblasti
regulace zaměstnanosti, služební orgán předloží návrh na změnu systemizace až po
schválení takové žádosti Ministerstvem financí. Neschválí-li Ministerstvo financí
žádost a příslušný ústřední správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, předloží
návrh změny systemizace Ministerstvu vnitra; ministr vnitra předloží návrh změny
systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení návrhu změny systemizace příslušným
ústředním správním úřadem.
(5) Neschválí-li Ministerstvo vnitra změnu systemizace a příslušný ústřední
správní úřad na návrhu změny systemizace trvá, ministr vnitra předloží návrh změny
systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení stanoviska příslušného ústředního
správního úřadu.
§ 19
Organizační struktura služebního úřadu
(1) Služební orgán zpracuje podle systemizace návrh organizační struktury
služebního úřadu nebo její změny a prostřednictvím příslušného ústředního správního
úřadu jej předloží Ministerstvu vnitra k vyjádření. Nevyjádří-li se Ministerstvo
vnitra k návrhu do 30 dnů od jeho předložení, považuje se návrh za schválený. Pokud
služební orgán nezohlední vyjádření Ministerstva vnitra, může Ministerstvo vnitra
návrh předložit k rozhodnutí vládě, jinak se po uplynutí 15 dnů od vyjádření považuje
návrh za schválený.
(2) Nedojde-li v důsledku schválení organizační struktury nebo její změny
ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa představeného, schvaluje
organizační strukturu nebo její změnu státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném
služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu.
(3) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění rozhodnutí soudu
anebo rozhodnutí orgánu mezinárodní organizace, může služební orgán do doby schválení
organizační struktury služebního úřadu nebo její změny prozatímně postupovat tak,
jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí,
pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. Nebude-li navržená organizační
struktura nebo její změna schválena, změny prozatímně provedené v jejím důsledku
se od počátku ruší a služební vztahy se navracejí v předešlý stav.
(4) Jde-li o organizační strukturu Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní
vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českého statistického úřadu
nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, schvaluje ji ten, kdo je v jejich čele.
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.
(5) Služební orgán v souladu se schválenou organizační strukturou stanoví
služebním předpisem organizační řád služebního úřadu; organizační řád ministerstva
nebo Úřadu vlády stanoví státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády
nebo vedoucím Úřadu vlády. Organizační řád služebního úřadu stanoví zejména působnost
organizačních útvarů služebního úřadu a jejich vzájemné vztahy.
(6) Služební orgán v součinnosti s představeným, který stojí v čele organizačního
útvaru, v němž je služební místo zařazeno, písemně zpracuje charakteristiku služebního
místa, jež zahrnuje popis služebního místa a popis činností, jejichž výkon se na
něm požaduje; charakteristika služebního místa může dále zahrnovat popis povinností
spojených s výkonem činností, které se na služebním místě požadují.
ČÁST DRUHÁ
SLUŽEBNÍ POMĚR
HLAVA I
SLUŽEBNÍ POMĚR NA DOBU NEURČITOU A NA DOBU URČITOU
§ 21
(1) Státní zaměstnanci vykonávají službu zpravidla ve služebním poměru
na dobu neurčitou.
(2) Do služebního poměru na dobu určitou lze přijmout osobu, je-li třeba
nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance.
(3) Další případy, ve kterých lze s ohledem na zvláštní povahu služby přijmout
osobu do služebního poměru na dobu určitou, stanoví vláda nařízením.
HLAVA II
VZNIK A TRVÁNÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 22
Základní předpoklad pro přijetí do služebního poměru
Do služebního poměru lze přijmout pouze osobu, u které lze předpokládat,
že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky
a řádně vykonávat službu.
§ 23
Přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a jmenování na
služební místo představeného
(1) Do služebního poměru se osoba přijímá rozhodnutím služebního orgánu.
Spolu s rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne služební orgán o zařazení
státního zaměstnance na služební místo nebo o jmenování státního zaměstnance na služební
místo představeného.
(2) Na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a na jmenování
na služební místo představeného není nárok.
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa
§ 24
(1) Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení.
(2) Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec nebo jiná
osoba za podmínek stanovených tímto zákonem.
(3) Státní zaměstnanec podá služebnímu orgánu žádost o zařazení na služební
místo nebo jmenování na služební místo představeného, které má být na základě výběrového
řízení obsazeno.
(4) Jiná osoba podá služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního
poměru, jejíž součástí je též žádost o zařazení na služební místo nebo jmenování
na služební místo představeného, které má být na základě výběrového řízení obsazeno.
(5) Výběrové řízení podle odstavce 1 se nekoná, postupuje-li se podle
§ 47, § 49 odst. 2 až 4, § 61, 67, 70 nebo § 75 odst. 2. Výběrové řízení se dále
nekoná, jedná-li se o zařazení státního zaměstnance na služební místo uvolněné v
souvislosti s vysláním k výkonu služby v zahraničí; to neplatí, jde-li o služební
místo představeného. Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební
místo postupem podle jiného zákona.
(6) Výběrové řízení vyhlašuje služební orgán na úřední desce, dále se
zveřejní v informačním systému o státní službě. Právní účinky má zveřejnění na úřední
desce. Výběrové řízení se zpravidla dokončí do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro
podávání žádostí.
(7) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o
a) předpokladech a požadavcích podle § 25,
b) služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno,
c) oboru služby, jehož se výběrové řízení týká,
d) tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba
vykonávána ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě
služebního poměru na dobu určitou též dobu jeho trvání,
e) zákazu konkurence, je-li pro služební místo stanoven,
f) zařazení do platové třídy,
g) datu, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí
do služebního poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební
místo nebo jmenování na služební místo představeného.
(8) Nejvyšší státní tajemník stanoví služebním předpisem rozsah údajů
o služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno, podle odstavce
7 písm. b) a další údaje, které musí obsahovat oznámení o vyhlášení výběrového řízení
nebo které musí služební orgán zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména
a) popis činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
b) obvyklou výši jednotlivých složek platu státních zaměstnanců vykonávajících
stejnou službu nebo službu stejné hodnoty a
c) podmínky výkonu služby.
(9) Žádosti podle odstavců 3 a 4 se podávají písemně v českém jazyce.
Žádosti lze podat také prostřednictvím elektronického nástroje pro komunikaci ve
věcech služby (dále jen „elektronický nástroj“), uvede-li to služební orgán v oznámení
o vyhlášení výběrového řízení. Nemá-li žadatel datovou schránku, uvede v žádosti
adresu elektronické pošty, na kterou mu mají být písemnosti ve výběrovém řízení doručovány.
Žádosti a další úkony ve výběrovém řízení učiněné žadatelem elektronickou poštou
nemusí obsahovat podpis. Vzory žádostí zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových
stránkách.
(10) Lhůta pro podávání žádostí podle odstavců 3 a 4 nesmí být kratší
než 7 dnů, zmeškání lhůty pro podávání žádostí nelze prominout a po uplynutí lhůty
pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti. Lhůta pro podávání žádostí podle
odstavců 3 a 4 je zachována, je-li žádost nejpozději posledního dne lhůty doručena
služebnímu orgánu.
(11) Nedoručuje-li se písemnost ve výběrovém řízení žadateli, který není
státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti
podle § 5, na místě, doručuje se prostřednictvím datové schránky. Nemá-li žadatel,
který není státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím
činnosti podle § 5, datovou schránku, písemnost ve výběrovém řízení se doručuje na
adresu elektronické pošty, kterou žadatel uvedl v žádosti.
(12) Je-li písemnost ve výběrovém řízení doručována prostřednictvím datové
schránky a nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah
svého oprávnění přístup k dodané písemnosti, ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byla písemnost
dodána do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této
lhůty. Písemnost ve výběrovém řízení doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje
za doručenou okamžikem, kdy osoba její převzetí potvrdí. Jestliže její převzetí nepotvrdí
ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty, považuje se
písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Věty druhá a třetí se nepoužijí,
pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus
o doručení písemnosti stejným způsobem. Bude-li další pokus o doručení neúspěšný,
písemnost se doručí jiným vhodným způsobem; v takovém případě se považuje za doručenou
pátým dnem ode dne, kdy byla odeslána. Žádost o určení neplatnosti doručení písemností
nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, není přípustná. Poučení o způsobech a
účincích doručování ve výběrovém řízení se uvede v oznámení o vyhlášení výběrového
řízení.
(13) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny žádosti ostatních žadatelů.
§ 25
(1) Žadatel o přijetí do služebního poměru musí
a) být státním občanem České republiky, občanem jiného členského
státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském
hospodářském prostoru,
b) dosáhnout věku 18 let,
c) být plně svéprávný,
d) být bezúhonný,
e) dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem,
f) mít potřebnou zdravotní způsobilost a
g) mít potřebnou znalost českého jazyka, není-li státním občanem
České republiky.
(2) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro
úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti,
pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se na pachatele nehledí, jako by nebyl
odsouzen.
(3) Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo
požadavek potřebný pro výkon služby, zejména požadavek
a) státního občanství České republiky, pokud je pro ochranu oprávněného zájmu České
republiky nezbytné, aby činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, vykonával
státní občan České republiky,
b) oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
c) úrovně znalosti cizího jazyka,
d) způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího
ochranu utajovaných informací, nebo
e) délky předchozího výkonu činností podle § 5 nebo činností obdobných.
§ 25a
Předpoklad vzdělání
(1) Služební orgán může služebním předpisem stanovit služební místo,
s výjimkou služebního místa představeného, které lze výjimečně obsadit státním zaměstnancem
nebo osobou, která dosáhla nižšího vzdělání, než je pro uvedené služební místo stanoveno
tímto zákonem jako předpoklad vzdělání. Nejnižším vzděláním, které musí státní zaměstnanec
nebo osoba pro postup podle věty první splňovat, je střední vzdělání s maturitní
zkouškou.
(2) Za vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání
s maturitní zkouškou se pro účely tohoto zákona považuje také vysokoškolské vzdělání,
vyšší odborné vzdělání a střední vzdělání s maturitní zkouškou získané studiem na
vysokých školách, vyšších odborných školách a středních školách v členských státech
Evropské unie, smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Švýcarské
konfederaci nebo Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Vláda může
nařízením stanovit další vysoké školy, v nichž se studiem získaný stupeň vzdělání
považuje za stupeň vzdělání stanovený tímto zákonem.
(3) Za vysokoškolské vzdělání se pro účely tohoto zákona nepovažuje vzdělání
získané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa,
Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních
školách a učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na fakultách
všech těchto vysokých škol, nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu
mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).
§ 26
(1) Splnění předpokladů podle § 25 odst. 1 písm. a), b) a e) a splnění
požadavků podle § 25 odst. 3 je žadatel povinen doložit příslušnými listinami. Splnění
předpokladů a splnění požadavků uvedených ve větě první nebo jiného požadavku potřebného
pro výkon služby lze při podání žádosti místo předložení originálu listiny doložit
také předložením její kopie nebo čestným prohlášením; originál listiny žadatel předloží
následně, nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3.
(2) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. c) je žadatel povinen
doložit čestným prohlášením.
(3) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. d) se dokládá výpisem
z rejstříku trestů; výpis z rejstříku trestů si služební orgán vyžádá od Ministerstva
spravedlnosti. Pobýval-li žadatel v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší
než 6 měsíců v jiném státu, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným
výpisu z rejstříku trestů vydaným tímto státem. Není-li žadatel státním občanem České
republiky, je povinen doložit splnění předpokladu dokladem obdobným výpisu z rejstříku
trestů vydaným státem, jehož je státním občanem. Místo dokladu obdobného výpisu z
rejstříku trestů může žadatel předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující
informace, které jsou zapsané v evidenci trestů příslušných států. Pokud doklad obdobný
výpisu z rejstříku trestů jiný stát nevydává, žadatel doloží splnění předpokladu
písemným čestným prohlášením. Doklad podle tohoto odstavce nesmí být starší než 3
měsíce.
(4) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. f) se dokládá písemným
čestným prohlášením. Služební orgán ověří u žadatele vybraného podle § 28 odst. 2
nebo 3 splnění tohoto předpokladu postupem podle § 28 odst. 5.
(5) Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. g) se dokládá písemným
čestným prohlášením. Výběrová komise podle § 27 odst. 3 nebo bezprostředně nadřízený
představený podle § 28a ověří splnění tohoto předpokladu při pohovoru.
(6) Splnění požadavku podle § 25 odst. 3 písm. c) může být ověřeno při
pohovoru postupem podle § 27 odst. 3 věty třetí, pokud služební orgán nestanovil
povinnost doložit splnění tohoto požadavku pouze příslušnou listinou.
(7) Žadatel dále k žádosti přiloží životopis, ve kterém uvede údaje o
dosavadní praxi a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se služebního
místa, jehož se výběrové řízení týká.
§ 27
(1) Výběrového řízení se může zúčastnit jen osoba, která splňuje předpoklady
stanovené zákonem a požadavky podle § 25 odst. 3 písm. a) až c) a e).
(2) Služební orgán vyřadí žádost podle § 24 odst. 3 a 4, pokud
a) nemá náležitosti stanovené zákonem nebo je podána opožděně,
b) žádost je nesrozumitelná nebo ze žádosti není patrné, kdo jí podal
nebo čeho se domáhá, nebo
c) žadatel nesplňuje předpoklady stanovené zákonem a požadavky podle
§ 25 odst. 3 písm. a) až c) a e) nebo v kalendářním roce, v němž má být přijat do
služebního poměru, dosáhne věku 71 let nebo více; žadatel se o této skutečnosti vyrozumí.
(3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede
výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen na obor služby, jehož se výběrové řízení
týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Součástí pohovoru s žadatelem, který
není státním občanem České republiky, je ověření znalosti českého jazyka. Součástí
pohovoru může být i ověření znalosti cizího jazyka, je-li požadována. Součástí pohovoru
dále může být i ověření schopností a osobnostních předpokladů žadatele pro výkon
služby na služebním místě, a to i prostřednictvím třetích osob; služební orgán tuto
skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.
(4) Pohovor lze doplnit písemnou zkouškou. Je-li žadatelů, jejichž žádost
nebyla vyřazena podle odstavce 2, nejméně 5 a pohovor je doplněn písemnou zkouškou
konanou před provedením pohovoru, výběrová komise provede pohovor nejméně s 3 žadateli,
kteří vykonali písemnou zkoušku nejlépe.
(5) Pokud se žadatel z účasti na pohovoru náležitě omluví, může výběrová
komise s žadatelem na jeho požádání pohovor provést v náhradním termínu pouze se
souhlasem služebního orgánu, který souhlas udělí, pokud provedení pohovoru v náhradním
termínu nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu. Služební orgán může stanovit,
a tuto skutečnost uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení, že se pro výběrové
řízení udělení souhlasu podle věty první vylučuje nebo že se jeho udělení nevyžaduje,
popřípadě může stanovit, že se udělení souhlasu vyžaduje pouze, jde-li o žadatele,
který se nemůže dostavit k pohovoru pro překážku na jeho vůli nezávislou, pro kterou
není možné provést pohovor v takovém náhradním termínu, aby bylo možné výběrové řízení
dokončit ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 6; v takovém případě může výběrová komise
se souhlasem služebního orgánu stanovit náhradní termín pohovoru po odpadnutí této
překážky.
(6) Žadatel může z výběrového řízení kdykoli v jeho průběhu odstoupit.
Nevyrozumí-li žadatel služební orgán nebo výběrovou komisi o odstoupení z výběrového
řízení písemně, o odstoupení žadatele z výběrového řízení se učiní záznam do spisu.
Platí, že žadatel z výběrového řízení odstoupil i tehdy, pokud
a) se nedostaví k pohovoru bez náležité omluvy,
b) se nedostaví k pohovoru, aniž by požádal o jeho provedení v náhradním
termínu,
c) se nedostaví k pohovoru a služební orgán neudělil souhlas s jeho
provedením v náhradním termínu nebo bylo udělení tohoto souhlasu vyloučeno,
d) se nedostaví k pohovoru v náhradním termínu,
e) v průběhu výběrového řízení ani na výzvu neposkytuje součinnost
potřebnou k zajištění jeho účasti ve výběrovém řízení, nebo
f) je z jeho jednání jinak zřejmé, že již nemá zájem o účast ve výběrovém
řízení.
§ 28
(1) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její
členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ředitele
odboru. V jiném služebním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí
služebního úřadu. Služební orgán může služebním předpisem stanovit jednací řád výběrových
komisí jmenovaných ve služebním úřadu.
(2) Výběrová komise vybere z žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli,
3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení
uspěli, a seznam žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. V případě postupu
podle § 27 odst. 4 věty druhé se žadatelé, se kterými nebyl proveden pohovor, považují
za žadatele, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Služební orgán vybere v dohodě s
bezprostředně nadřízeným představeným jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů;
dohoda je písemná.
(3) Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební orgán
vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch, kteří uspěli. Pokud
všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového řízení odstoupili, služební orgán vybere
v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným dalšího v pořadí z těch žadatelů,
kteří uspěli. Dohoda mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným
podle tohoto odstavce je písemná.
(4) O průběhu a výsledku výběrového řízení se sepisuje protokol, do kterého
se žadateli na jeho požádání umožní nahlédnout. Protokol obsahuje označení služebního
orgánu, oboru služby a služebního místa, kterého se výběrové řízení týkalo, jména
a příjmení členů výběrové komise, výsledek provedeného výběrového řízení v podobě
abecedního seznamu žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli a byli vybráni jako
nejvhodnější, pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznamu
žadatelů, kteří ve výběrovém řízení neuspěli. Protokol musí dále obsahovat datum
jeho vyhotovení a podpis všech členů výběrové komise.
(5) Služební orgán zajistí po uzavření dohody podle odstavce 2 nebo 3
vstupní lékařskou prohlídku vybraného žadatele podle zákona o specifických zdravotních
službách. Pokud vybraný žadatel nemá potřebnou zdravotní způsobilost, považuje se
dohoda podle odstavce 2 nebo 3 od počátku za neplatnou.
(6) Služební orgán může dalšího nejvhodnějšího žadatele vybraného podle
odstavce 2 nebo 3, o němž nebyla uzavřena dohoda, přijmout s jeho souhlasem do služebního
poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně
služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné
vhodné služební místo ve stejné nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby
a se stejnými nebo odlišnými požadavky podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady
a požadavky stanovené pro toto služební místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst.
3 písm. d), a v kalendářním roce, v němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne
věku 71 let nebo více. Žadatele lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději
do 1 roku ode dne, kdy byl ve výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo
byl vybrán jiný žadatel.
§ 28a
(1) Jde-li o služební místo zařazené v 6. až 12. platové třídě s výjimkou
služebního místa představeného, může služební orgán před vyhlášením výběrového řízení
stanovit, že pohovor před výběrovou komisí se neprovádí; služební orgán tuto skutečnost
uvede v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Za účelem posouzení vhodnosti žadatelů
lze provést pohovor nebo písemnou zkoušku před bezprostředně nadřízeným představeným.
U žadatele, který není státním občanem České republiky, ověří bezprostředně nadřízený
představený znalost českého jazyka. Ve výběrovém řízení provedeném podle vět první
až třetí vybere nejvhodnějšího žadatele služební orgán v dohodě s bezprostředně nadřízeným
představeným z těch žadatelů, jejichž žádosti nebyly vyřazeny. Dohoda mezi služebním
orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným je písemná. Vybraný žadatel, který
ve výběrovém řízení doložil splnění předpokladů a požadavků podle § 25 odst. 1 písm.
a), b) a e) a § 25 odst. 3 pouze čestnými prohlášeními a kopiemi listin, předloží
listiny bezodkladně po výzvě služebního orgánu; pokud vybraný žadatel listiny nepředloží,
považuje se dohoda podle věty páté od počátku za neplatnou.
(2) Po posouzení vhodnosti žadatelů podle odstavce 1 lze přijmout do
služebního poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo také dalšího vhodného žadatele,
a to s jeho souhlasem, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně
nadřízeným představeným. Žadatele lze zařadit na jiné vhodné služební místo ve stejné
nebo nižší platové třídě, ve stejném oboru služby a se stejnými nebo odlišnými požadavky
podle § 25 odst. 3, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro toto služební
místo, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 3 písm. d), a v kalendářním roce, v
němž má být přijat do služebního poměru, nedosáhne věku 71 let nebo více. Při dokládání
splnění předpokladů a požadavků se postupuje podle odstavce 1 věty poslední. Žadatele
lze na jiné vhodné služební místo zařadit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl ve
výběrovém řízení vyrozuměn o tom, že na služební místo byl vybrán jiný žadatel.
§ 28b
(1) Výběrové řízení se zruší, pokud
a) nikdo nepodá žádost,
b) žádosti všech žadatelů byly vyřazeny,
c) všichni žadatelé z výběrového řízení odstoupili,
d) žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl, nebo
e) služební orgán žádného žadatele postupem podle § 28 odst. 2 nebo
3 anebo podle § 28a odst. 1 nevybral.
(2) O zrušení výběrového řízení se učiní záznam do spisu.
§ 28c
Služební orgán bez zbytečného odkladu vyrozumí neúspěšné žadatele a úspěšné
žadatele, o jejichž přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo
jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo
jmenování na služební místo představeného služební orgán nerozhodl, o tom, že rozhodl
o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební
místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební
místo představeného jiného žadatele, anebo o tom, že výběrové řízení bylo zrušeno
z důvodu uvedeného v § 28b odst. 1 písm. d) nebo e).
§ 29
Zkušební doba
(1) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru stanoví
zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které
státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené
se zkušební doba prodlužuje.
(2) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru a zařazení
na služební místo, na kterém ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního
poměru konal práci v pracovním poměru podle § 178, a jehož zkušební doba stanovená
podle § 178 odst. 3 již uplynula, zkušební doba podle odstavce 1 nestanoví. Pokud
tomuto státnímu zaměstnanci zkušební doba dosud neuplynula, stanoví se mu zkušební
doba podle odstavce 1 ve zkrácené délce odpovídající délce dosud neuplynulé zkušební
doby v pracovním poměru.
(3) Služební orgán může podle odstavce 2 postupovat obdobně i u státního
zaměstnance, který ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru
konal práci v pracovním poměru podle § 178 v témže služebním úřadu na jiném služebním
místě.
§ 30
Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, rozhodnutí o zařazení na služební
místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného
(1) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru kromě obecných náležitostí
podle správního řádu obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum a místo narození,
c) obor služby,
d) služební místo,
e) den vzniku služebního poměru a den nástupu do služby,
f) údaj o tom, zda služba bude vykonávána ve služebním poměru na dobu
neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního poměru na dobu určitou též dobu
jeho trvání,
g) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu,
a služební působiště,
h) služební označení,
i) zkušební dobu, byla-li stanovena,
j) platové zařazení a výši jednotlivých složek platu,
k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.
(2) Rozhodnutí o zařazení na služební místo a rozhodnutí o jmenování
na služební místo představeného kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum a místo narození,
c) obor služby,
d) služební místo,
e) den nástupu do služby na služebním místě,
f) údaj o tom, zda služba bude na služebním místě vykonávána na dobu
neurčitou nebo na dobu určitou, v případě doby určité též její trvání,
g) údaj o tom, zda a jak se mění doba trvání služebního poměru, jde-li
o jmenování státního zaměstnance vykonávajícího dosud službu ve služebním poměru
na dobu určitou,
h) služební úřad, v němž státní zaměstnanec bude vykonávat službu,
a služební působiště,
i) služební označení,
j) platové zařazení a výši jednotlivých složek platu,
k) délku kratší služební doby, byla-li povolena.
§ 30a
Informování o služebním poměru
(1) Služební orgán je povinen nejpozději s vydáním rozhodnutí o přijetí
do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo
představeného písemně informovat osobu, která má být přijata do služebního poměru
a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného, o
a) služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě
požaduje,
b) místu pravidelného výkonu služby ve služebním úřadu (dále jen "pracoviště"),
c) době trvání a podmínkách zkušební doby,
d) způsobu odměňování, splatnosti platu, termínu výplaty platu a způsobu
vyplácení platu,
e) stanovené týdenní služební době, způsobu rozvržení služební doby
včetně délky vyrovnávacího období, a o rozsahu služby přesčas,
f) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého
odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky ve službě na jídlo a oddech nebo přiměřené
doby na oddech a jídlo,
g) výměře dovolené a způsobu nařizování dovolené,
h) podmínkách skončení služebního poměru a o postupu, který je služební
orgán a státní zaměstnanec povinen dodržet při skončení služebního poměru,
i) povinnosti úspěšně vykonat úřednickou zkoušku,
j) odborném rozvoji státního zaměstnance, který služební úřad zabezpečuje,
k) kolektivních dohodách, které upravují podmínky výkonu služby, a
označení stran těchto kolektivních dohod,
l) orgánu sociálního zabezpečení, kterému služební úřad odvádí pojistné
na sociální zabezpečení v souvislosti se služebním poměrem státního zaměstnance.
(2) Informace podle odstavce 1 písm. a) služební orgán poskytne ve formě
charakteristiky služebního místa. Informace o skutečnostech uvedených v odstavci
1 písm. c) až j) a l) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní nebo služební
předpis nebo na kolektivní dohodu, v nichž jsou obsaženy.
(3) O změnách skutečností uvedených v odstavci 1 je služební orgán povinen
státního zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v
den, od kterého se změna uplatňuje. Tato povinnost se nevztahuje na změny skutečností
uvedených v právních a služebních předpisech a kolektivních dohodách.
(4) Služební orgán je povinen poskytnutí informace doložit. V případě poskytnutí
informace v elektronické podobě musí být informace přístupná takovým způsobem, aby
si ji osoba uvedená v odstavci 1 nebo státní zaměstnanec mohli uložit nebo vytisknout.
§ 31
Vznik služebního poměru
(1) Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí
do služebního poměru.
(2) Nenastoupí-li státní zaměstnanec do služby v den, který je uveden v
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž by mu v tom bránila závažná překážka,
nebo neuvědomí-li služební orgán o vzniku této překážky do 7 dnů, služební orgán
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru zruší s účinky ode dne vzniku služebního
poměru.
§ 32
Služební slib
(1) Státní zaměstnanec skládá služební slib v den nástupu do služby.
(2) Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní
služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených.
Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České
republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat
tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“
(3) Služební slib se skládá před služebním orgánem.
(4) Služební slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní
zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení služebního
slibu. V úředním záznamu o složení služebního slibu musí být uvedeno datum a místo
složení služebního slibu. Úřední záznam o složení služebního slibu se založí do osobního
spisu státního zaměstnance.
(5) Bylo-li složení služebního slibu odmítnuto nebo byl-li složen služební
slib s výhradou, služební poměr se považuje od počátku za neexistující.
§ 33
Překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby
(1) Do služebního poměru nelze přijmout
a) justičního čekatele, justičního kandidáta nebo právního čekatele,
b) poslance nebo senátora,
c) poslance Evropského parlamentu,
d) prezidenta republiky,
e) soudce Ústavního soudu,
f) asistenta soudce Ústavního soudu,
g) asistenta soudce nebo státního zástupce,
h) prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
i) předsedu a člena Národní rozpočtové rady,
j) guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní
banky,
k) Veřejného ochránce práv nebo zástupce Veřejného ochránce práv,
l) asistenta Veřejného ochránce práv,
m) člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro
výkon funkce dlouhodobě uvolněn (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),
n) osobu vykonávající vojenské cvičení, službu v operačním nasazení
nebo mimořádnou službu,
o) jinou osobu vykonávající činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až j),
l), r) nebo s).
(2) Do služebního poměru nelze dále přijmout
a) soudce,
b) státního zástupce,
c) člena nebo kontrolora Nejvyššího kontrolního úřadu,
d) vyššího soudního úředníka nebo vyššího úředníka státního zastupitelství,
e) vojáka z povolání,
f) příslušníka bezpečnostního sboru.
(3) Je-li na základě výsledku výběrového řízení vybrána k přijetí do služebního
poměru osoba podle odstavce 1 nebo 2, učiní neprodleně právní jednání směřující k
odstranění překážky podle odstavce 1 nebo 2.
(4) Ten, u koho nastala překážka podle odstavce 1 nebo 2, je povinen tuto
skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit služebnímu orgánu; jde-li o státního
zaměstnance, založí se oznámení do jeho osobního spisu.
§ 34
Pozbytí předpokladů pro trvání služebního poměru
Předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 musí státní zaměstnanec splňovat po
celou dobu výkonu služby; služebnímu úřadu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit,
že tyto předpoklady přestal splňovat.
§ 34a
Součinnost soudu a státního zástupce
Soud, který v prvním stupni rozhodl o omezení svéprávnosti státního zaměstnance
nebo o jeho odsouzení pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin proti pořádku ve věcech
veřejných z nedbalosti nebo pro trestný čin, za jehož spáchání byl uložen nepodmíněný
trest odnětí svobody nebo trest zákazu činnosti vykonávat službu, nebo soud nebo
státní zástupce, který trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti
pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti podmíněně zastavil nebo rozhodl o schválení
narovnání a zastavení trestního stíhání, o tom po právní moci rozhodnutí bez zbytečného
odkladu vyrozumí služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
HLAVA III
ÚŘEDNICKÁ ZKOUŠKA
nadpis vypuštěn
§ 35
Povinnost vykonat úřednickou zkoušku
(1) Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku,
která je tvořena částí obecnou a částí zvláštní.
(2) Obecnou část úřednické zkoušky je státní zaměstnanec povinen úspěšně
vykonat nejpozději do 9 měsíců ode dne vzniku služebního poměru.
(3) Zvláštní část úřednické zkoušky v oboru služby, v němž vykonává
službu, je státní zaměstnanec povinen úspěšně vykonat nejpozději do
a) 18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, nebo
b) 18 měsíců ode dne, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo
dalším oboru služby, přičemž tato lhůta se státnímu zaměstnanci, který již dříve
vykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle písmene a), prodlužuje o dobu
celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu.
§ 36
Účel, forma a zabezpečení úřednické zkoušky
(1) V obecné části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec
má potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a etických
pravidel státních zaměstnanců, právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní
správy a práva Evropské unie.
(2) Obecná část úřednické zkoušky se koná formou písemného testu a její
provedení zabezpečuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
(3) Ve zvláštní části úřednické zkoušky se ověřuje, zda státní zaměstnanec
má potřebné znalosti a je dostatečně odborně připraven pro výkon služby v oboru služby,
v němž vykonává službu. Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání
obecné části úřednické zkoušky.
(4) Zvláštní část úřednické zkoušky se koná ústně před zkušební komisí
a její provedení zabezpečuje pro každý obor služby služební úřad, který je ústředním
správním úřadem (dále jen „garant oboru služby“). Garant oboru služby zabezpečuje
provedení zvláštní části úřednické zkoušky ve spolupráci se služebním úřadem, ve
kterém státní zaměstnanec vykonává službu.
(5) Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci spojené
s úřednickou zkouškou se uskutečňují prostřednictvím portálu pro přihlašování na
úřednickou zkoušku.
§ 37
Obecná část úřednické zkoušky
Obsah a rozsah obecné části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními
otázkami, které Ministerstvo vnitra zveřejní v portálu pro přihlašování na úřednickou
zkoušku. Ministerstvo vnitra v portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku dále
zveřejní
a) seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení
vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky,
a
b) učební text poskytující systematické a strukturované informace potřebné pro vykonání
obecné části úřednické zkoušky.
§ 38
Zvláštní část úřednické zkoušky
(1) Obsah a rozsah zvláštní části úřednické zkoušky je vymezen zkušebními
okruhy, které garant oboru služby prostřednictvím Ministerstva vnitra zveřejní v
portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Garant oboru služby v portálu pro
přihlašování na úřednickou zkoušku prostřednictvím Ministerstva vnitra dále zveřejní
a) seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení
vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební okruhy,
a
b) učební text poskytující systematické a strukturované informace ke každému zkušebnímu
okruhu potřebné pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.
(2) Patří-li obor služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu,
garant oboru služby připraví seznam podle odstavce 1 písm. a) a učební text podle
odstavce 1 písm. b) ve spolupráci s tímto ústředním správním úřadem.
§ 39
Zkušební komise
(1) Zkušební komise se zřizuje u garanta oboru služby. Patří-li obor
služby do působnosti dalšího ústředního správního úřadu, garant oboru služby a tento
ústřední správní úřad si dohodnou organizační podmínky zabezpečení zvláštní části
úřednické zkoušky a způsob jmenování členů zkušební komise.
(2) Členy zkušební komise jmenuje ze státních zaměstnanců a dalších odborníků
služební orgán garanta oboru služby. Zkušební komise má 3 členy, z nichž nejméně
2 jsou státními zaměstnanci.
(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů
a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti ve
zkušební komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Ve věci hodnocení výsledku
zvláštní části úřednické zkoušky se člen zkušební komise nesmí zdržet hlasování.
Usnesení zkušební komise v této věci zní: „uspěl“ nebo „neuspěl
(4) Služební orgán garanta oboru služby vydá služebním předpisem jednací
řád zkušebních komisí jmenovaných ve služebním úřadu.
§ 40
Konání úřednické zkoušky
(1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat
obecnou a zvláštní část úřednické zkoušky.
(2) Služební orgán, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky, nebo
služební orgán ve spolupráci s garantem oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické
zkoušky, nejméně 15 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního
zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky; při stanovení termínu se
přihlíží k žádosti státního zaměstnance.
(3) Brání-li státnímu zaměstnanci ve vykonání úřednické zkoušky v určeném
termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín konání úřednické zkoušky.
(4) Úřednická zkouška probíhá podle zkušebních otázek, zkušebních okruhů,
seznamu odborné literatury a seznamu mezinárodních smluv, právních předpisů, usnesení
vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební otázky
a zkušební okruhy, a učebních textů podle § 37 a 38, které byly zveřejněny nejméně
15 dní přede dnem konání úřednické zkoušky.
§ 41
Opakování úřednické zkoušky
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti
úřednické zkoušky včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.
(1) Jestliže státní zaměstnanec některou část úřednické zkoušky vykonal
neúspěšně, umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti.
Každou část úřednické zkoušky lze na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou.
(2) Opakovaná část úřednické zkoušky může být konána nejdříve po uplynutí
21 dnů po předchozím neúspěšném vykonání; ustanovení § 40 odst. 2 se použije obdobně.
(3) Členem zkušební komise při opakování zvláštní části úřednické zkoušky
nesmí být ten, kdo byl jejím členem při zvláštní části úřednické zkoušky, kterou
státní zaměstnanec vykonal neúspěšně.
§ 42
Úřednická zkouška ve zvláštních případech
(1) Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat
na náklady služebního úřadu zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru služby,
než ve kterém vykonává službu, a to včetně jednoho jejího opakování, nejvýše však
ve 2 oborech služby v kalendářním roce. Účast na úřednické zkoušce se považuje za
výkon služby.
(2) Ministerstvo vnitra, pokud jde o obecnou část úřednické zkoušky,
a garant oboru služby, pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, umožní osobě,
která splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm.
a) a b), vykonat úřednickou zkoušku; tato osoba si hradí náklady na vykonání úřednické
zkoušky sama. To platí obdobně pro
a) státního zaměstnance, který koná zvláštní část úřednické zkoušky v jiném oboru
služby, než ve kterém vykonává službu, jestliže zkoušku podle odstavce 1 opakovaně
vykonal neúspěšně,
b) zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže koná zvláštní část úřednické zkoušky
v jiném oboru služby, než je obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo,
a
c) zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5, jestliže obecnou nebo zvláštní část úřednické
zkoušky v oboru služby stanoveném pro jím obsazené služební místo opakovaně vykonal
neúspěšně.
(3) Státní zaměstnanec, který úspěšně vykonal úřednickou zkoušku před
vznikem služebního poměru jako osoba podle odstavce 2, má nárok na úhradu nákladů
na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo
zařazen nebo jmenován. Úhradu nákladů poskytuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec
vykonává službu, po uplynutí zkušební doby v nejbližším výplatním termínu určeném
ve služebním úřadu pro výplatu platu.
(4) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou výši paušální částky nákladů
na vykonání úřednické zkoušky.
§ 42a
Rovnocennost úřednické zkoušce
(1) Za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky se považuje zkouška
vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku.
(2) Vláda stanoví nařízením, že za rovnocennou zvláštní části úřednické
zkoušky pro příslušný obor služby se považuje
a) zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k
výkonu konkrétní správní činnosti, nebo
b) zkouška podle jiného zákona,
je-li její obsah a rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný.
(3) Vláda může při změně oborů služby nařízením stanovit, že úspěšně
vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky pro dosavadní obor služby se považuje za
úspěšně vykonanou zvláštní část úřednické zkoušky pro nový obor služby.
§ 42b
Písemnosti související s úřednickou zkouškou
(1) O úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo o uznání
rovnocennosti obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky vystaví státnímu zaměstnanci
nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán osvědčení, a to ve 2 stejnopisech.
Jeden stejnopis osvědčení se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním
úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě, které bylo
umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví osvědčení o úspěšném
vykonání obecné části úřednické zkoušky nebo osvědčení o uznání rovnocennosti obecné
části úřednické zkoušky pro účely konání zvláštní části úřednické zkoušky Ministerstvo
vnitra.
(2) O neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky vystaví státnímu
zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu služební orgán písemnou zprávu, a
to ve 2 stejnopisech. Jeden stejnopis zprávy se předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci
ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí do jeho osobního spisu. Osobě,
které bylo umožněno vykonat úřednickou zkoušku podle § 42 odst. 2, vystaví písemnou
zprávu o neúspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky Ministerstvo vnitra.
(3) O úspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební
komise osvědčení. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním úřadu,
vystaví zkušební komise osvědčení ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis předá státnímu
zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou, druhý se založí
do jeho osobního spisu.
(4) O neúspěšném vykonání zvláštní části úřednické zkoušky vystaví zkušební
komise písemnou zprávu. Jde-li o státního zaměstnance nebo zaměstnance ve služebním
úřadu, vystaví zkušební komise písemnou zprávu ve 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis
předá státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci ve služebním úřadu do vlastních rukou,
druhý se založí do jeho osobního spisu.
(5) Garant oboru služby vede evidenci osvědčení vystavených u něj jmenovanými
zkušebními komisemi.
HLAVA IV
ZAŘAZENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE VE SLUŽBĚ S OHLEDEM NA JEHO PŘÍBUZENSKÉ A OBDOBNÉ
VZTAHY
§ 43
(1) Státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými, nesmějí
být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho
finanční nebo účetní kontrole.
(2) Žadatel o přijetí do služebního poměru je povinen oznámit služebnímu
orgánu skutečnost podle odstavce 1. Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu
orgánu bez zbytečného průtahu skutečnost podle odstavce 1, k níž došlo po vzniku
služebního poměru.
(3) Nastane-li skutečnost podle odstavce 1 po vzniku služebního poměru,
služební orgán změní podřízenost státního zaměstnance oproti té, která vyplývá z
organizačního uspořádání správního úřadu v činnostech vykonávaných ve službě.
HLAVA V
ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 44
Druhy změn služebního poměru
Změnou služebního poměru je
a) vyslání na služební cestu,
b) přeložení,
c) zproštění výkonu služby,
d) zařazení na služební místo,
e) změna doby trvání služebního poměru,
f) jmenování na služební místo představeného,
g) odvolání ze služebního místa představeného a skončení výkonu služby
na služebním místě představeného na základě žádosti,
h) převedení na jiné služební místo,
i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
j) zastupování,
k) vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,
l) vyslání do orgánu nebo instituce Evropské unie, mezinárodní organizace,
mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí (dále
jen "mezinárodní organizace"),
m) povolení kratší služební doby,
n) přerušení výkonu služby.
Služební cesta
§ 45
(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou vyslán na služební
cestu, a to i bez svého souhlasu. Při vyslání na služební cestu se určí místo nástupu,
místo cíle a místo ukončení služební cesty, doba trvání a způsob dopravy a ubytování;
mohou se též určit další podmínky služební cesty.
(2) Při vyslání na služební cestu na území jiného státu přesahující dobu
4 po sobě jdoucích týdnů je služební orgán povinen předem písemně informovat státního
zaměstnance o měně, ve které mu bude vyplácen plat, o peněžitém nebo věcném plnění
poskytovaném služebním úřadem v souvislosti s výkonem služby a o tom, zda a za jakých
podmínek je zajištěn návrat státního zaměstnance. Ustanovení § 30a odst. 3 a 4 se
použijí obdobně.
(3) Při vyslání na služební cestu musí být přihlédnuto ke zdravotnímu
a osobnímu stavu státního zaměstnance a k jeho rodinným poměrům.
(4) Těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec
se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a státní zaměstnankyně
nebo státní zaměstnanec pečující o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní
školy, smějí být vysláni na služební cestu jen se svým souhlasem; to platí obdobně
i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují
o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který
pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního
důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího
lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči
nebo pomoc potřebuje.
§ 46
(1) Státní zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech
pracovního klidu, jestliže to je k plnění úkolů služby nezbytné.
(2) Státní zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů představeného,
který ho na tuto cestu vyslal.
(3) Za člena rodiny státního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů
v souvislosti se služební cestou považuje jeho manžel, partner podle zákona o registrovaném
partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu
zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník
a pěstoun. Jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že
žije se státním zaměstnancem v domácnosti.
(4) Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství osob, které
spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
§ 47
Přeložení
(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být
předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu
služby do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního
úřadu, pokud je s ohledem na svou kvalifikaci, znalosti, dovednosti a zkušenosti
schopen požadované činnosti vykonávat, a to i bez svého souhlasu. Státního zaměstnance
lze podle věty první přeložit k výkonu služby i ve vyšší platové třídě, pro kterou
nesplňuje stanovené vzdělání. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení
prodloužit, nejdéle však na dobu 1 roku; takto lze státního zaměstnance znovu přeložit
nejdříve po uplynutí 1 měsíce od skončení předchozího přeložení. Souhlas s přeložením
podle věty třetí může vzít státní zaměstnanec zpět; přeložení skončí uplynutím 15
dnů následujících po dni doručení zpětvzetí souhlasu, není-li dohodou mezi státním
zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší.
(2) Pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném služebním
úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to po celou dobu přeložení.
Přeložení nelze použít k jinému účelu než k zajištění výkonu služby. Při přeložení
státního zaměstnance musí být přihlédnuto k jeho osobním, zdravotním a rodinným poměrům.
(3) Těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec
se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a státní zaměstnankyně
nebo státní zaměstnanec pečující o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní
školy, smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou
státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které
dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu
blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu.
Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího
lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči
nebo pomoc potřebuje.
(4) Při přeložení státního zaměstnance do jiné obce, než ve které je jeho
služební působiště nebo bydliště, zajistí státnímu zaměstnanci služební úřad, do
kterého byl přeložen, ubytování na své náklady a poskytuje mu náhrady výdajů jako
při služební cestě.
(5) Dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního zaměstnance,
přísluší mu doplatek do výše platu před přeložením.
§ 48
Zproštění výkonu služby
(1) Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, bylo-li zahájeno jeho
trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech
veřejných z nedbalosti a jeho ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo řádný výkon
služby.
(2) Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, byl-li vzat do vazby,
a to po dobu jejího trvání.
(3) Ode dne zproštění výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci plat
ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného
právního předpisu; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou
státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního
platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje
nebo je povinen poskytovat. Plat podle věty první státnímu zaměstnanci nepřísluší
po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu
služby.
(4) Pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v odstavci 1
nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní
stíhání nebylo podmíněně zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a
zastavení trestního stíhání, zkrácení jeho platu se mu po skončení trestního stíhání
doplatí.
§ 49
Zařazení na služební místo
(1) Státní zaměstnanec se zařadí na jiné služební místo na základě výsledku
výběrového řízení na obsazení volného služebního místa. Den nástupu státního zaměstnance
do služby na jiném služebním místě stanoví nový služební orgán se souhlasem původního
služebního orgánu. Neudělí-li původní služební orgán souhlas ve lhůtě 60 dnů ode
dne jeho vyžádání, stanoví se den nástupu státního zaměstnance do služby na jiném
služebním místě jako první pracovní den po uplynutí této lhůty.
(2) Státní zaměstnanec se zařadí se svým souhlasem na jiné služební místo
v témže služebním úřadě, zařazené ve stejné nebo nižší platové třídě, jako je dosavadní
služební místo, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro jiné služební místo
a dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným
představeným, nebo se stávajícím bezprostředně nadřízeným představeným, jde-li o
služební místo, které je v podřízenosti stejného bezprostředně nadřízeného představeného;
pokud podle 2 po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval ve službě vynikajících
výsledků, lze státního zaměstnance zařadit i na služební místo zařazené v platové
třídě o 1 platovou třídu vyšší, než je dosavadní služební místo.
(3) Státní zaměstnanec se za podmínek podle odstavce 2 zařadí též na jiné
služební místo v jiném služebním úřadě, dohodnou-li se na zařazení písemně nový služební
orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným. O zařazení státního zaměstnance
na jiné služební místo rozhodne nový služební orgán. Ustanovení odstavce 1 vět druhé
a třetí se použijí obdobně.
(4) Zaniká-li potřeba nahradit dočasně nepřítomného státního zaměstnance
z důvodu skončení jeho služebního poměru nebo jeho přechodu na jiné služební místo,
lze státního zaměstnance, jenž dočasně nepřítomného státního zaměstnance dosud nahrazoval,
zařadit s jeho souhlasem na téže služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně
služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným.
(5) Doba trvání služebního poměru na dobu neurčitou není zařazením na jiné
služební místo dotčena.
(6) Doba trvání služebního poměru na dobu určitou se zařazením na jiné
služební místo nezkracuje.
(7) Při zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě lze státnímu
zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek
ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu osvědčovací doby,
a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Zařazení na jiné služební
místo v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká
zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení
důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení zařazení, není-li v oznámení
uveden den pozdější.
§ 50
Změna doby trvání služebního poměru
Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu určitou změní
jeho zařazením na služební místo nebo jmenováním na služební místo představeného,
na kterém má být služba vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, která
uplyne později než jeho dosavadní služební poměr na dobu určitou.
§ 51
Základní ustanovení o výběrovém řízení na obsazení volného služebního místa
představeného
(1) Na obsazení volného služebního místa představeného se koná výběrové
řízení, není-li stanoveno jinak. Na obsazení volného služebního místa nejvyššího
státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele
sekce, ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru
se koná výběrové řízení vždy. Ustanovení § 49 odst. 1 vět druhé a třetí se použijí
obdobně.
(2) Výběrové řízení na služební místo představeného vyhlašuje ten, kdo
jej na dané služební místo jmenuje. Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 24
až § 28.
(3) Předpoklad praxe se dokládá příslušnými listinami. Příslušné listiny
žadatel předloží nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3; při podání
žádosti může doložit splnění předpokladu předložením jejich kopií.
(4) Při jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě
na základě výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa představeného
lze státnímu zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních
překážek ve službě, pro které představený nekoná službu v průběhu osvědčovací doby,
a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Jmenování na služební
místo představeného v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací
doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo
bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení jmenování, není-li
v oznámení uveden den pozdější.
§ 52
Jmenování na služební místo nejvyššího státního tajemníka
(1) Nejvyššího státního tajemníka jmenuje vláda na návrh předsedy vlády
na dobu 6 let na základě výsledku výběrového řízení.
(2) Výběrová komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda. Výběrové
řízení organizuje Úřad vlády.
(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která je státním občanem
České republiky, dosáhla věku 40 let a v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně
po dobu 5 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 4
let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.
§ 53
Jmenování na služební místo státního tajemníka
(1) Státního tajemníka jmenuje nejvyšší státní tajemník na dobu 5 let na
základě výsledku výběrového řízení.
(2) Výběrové řízení organizuje sekce pro státní službu. Výběrová komise
má 4 členy, které jmenuje a odvolává nejvyšší státní tajemník, z toho 2 členy na
návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. Při rovnosti hlasů rozhoduje
hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen jmenovaný nejvyšším státním tajemníkem
bez návrhu příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády.
(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech
vykonávala nejméně po dobu 4 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho
nejméně po dobu 3 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické
osoby.
§ 54
Jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu
(1) Vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na
dobu v něm stanovenou, jinak na dobu 5 let, a to na základě výsledku výběrového řízení.
Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje služební
orgán ve služebním úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu, v němž
má být služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební úřad, jmenuje vedoucího
služebního úřadu nejvyšší státní tajemník.
(2) Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v ústředním
správním úřadu má 4 členy, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1 člena na návrh
nejvyššího státního tajemníka; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové
komise, kterým je člen výběrové komise navržený nejvyšším státním tajemníkem. Výběrová
komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní
působností má 4 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu
jmenuje, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího jiného ústředního
správního úřadu a 1 člena na návrh nejvyššího státního tajemníka; při rovnosti hlasů
rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen výběrové komise navržený
nejvyšším státním tajemníkem. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3 členy,
které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 1 člena
na návrh nejvyššího státního tajemníka.
(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech
vykonávala nejméně po dobu 4 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho
nejméně po dobu 3 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické
osoby.
§ 55
Jmenování na služební místo vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce
(1) Vrchního ředitele sekce jmenuje státní tajemník na dobu 5 let na základě
výsledku výběrového řízení. Ředitele sekce jmenuje vedoucí služebního úřadu na dobu
5 let na základě výsledku výběrového řízení.
(2) Výběrová komise v ministerstvu nebo v Úřadu vlády má 4 členy, které
jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra
nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise,
kterého jmenuje státní tajemník z těch členů výběrové komise, které jmenoval na návrh
příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadu má výběrová
komise 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.
(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech
vykonávala nejméně po dobu 3 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho
nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické
osoby.
§ 56
Jmenování na služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu
Personálního ředitele sekce pro státní službu jmenuje vláda na návrh předsedy
vlády na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. Na výběr personálního
ředitele sekce pro státní službu se použijí ustanovení o výběru a jmenování nejvyššího
státního tajemníka obdobně.
§ 57
Jmenování na služební místo ředitele odboru
(1) Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník
na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje
ředitele odboru na základě výsledku výběrového řízení na dobu 5 let vedoucí služebního
úřadu.
(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její
členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného vrchního
ředitele sekce. V jiném správním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí
služebního úřadu.
(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech
vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho
nejméně po dobu 1 roku ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické
osoby.
nadpis vypuštěn
§ 58
Jmenování na služební místo vedoucího oddělení
(1) Vedoucího oddělení v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní
tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje vedoucího
oddělení na základě výsledku výběrového řízení vedoucí služebního úřadu.
(2) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15
letech vykonávala nejméně po dobu 1 roku činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.
§ 60
Odvolání ze služebního místa představeného
(1) Ten, kdo představeného na dané služební místo jmenoval, jej z tohoto
služebního místa odvolá, jen pokud
a) je dán důvod pro převedení na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. a),
c), e) až i) nebo k),
b) služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval
nevyhovujících nebo dostačujících výsledků nebo pokud je hodnoticí kritérium organizování,
řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a
výkonu práce podřízených zaměstnanců klasifikováno jako plněné v rámci nároků na
ně kladených s občasnými výhradami nebo plněné nedostatečně, nebo,
c) mu bylo v období 12 měsíců před zahájením řízení o odvolání ze služebního místa
představeného uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající
mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů
a z příkazů k výkonu služby.
(2) Nejvyšší státní tajemník, státní tajemník a personální ředitel sekce
pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu,
že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno, se ze služebního místa
odvolá i v případě, pokud se dopustil zaviněného jednání, jímž narušil důstojnost
své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování.
(3) Nejvyšší státní tajemník a personální ředitel sekce pro státní službu,
pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo
nejvyššího státního tajemníka není obsazeno, se ze služebního místa může odvolat
také v případě, že nevykonává službu po dobu delší než 6 měsíců.
§ 60a
Skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti
(1) Výkon služby na služebním místě představeného skončí na základě písemné
žádosti představeného, a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet
prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou
mezi představeným a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení výkonu
služby na služebním místě představeného může představený vzít zpět bez souhlasu služebního
orgánu jen tehdy, nedojde-li k uzavření dohody o sjednání doby kratší.
(2) Má-li podle písemné žádosti představeného výkon služby na služebním
místě představeného skončit v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni
doručení žádosti, může v této době výkon služby na služebním místě představeného
skončit na základě písemné dohody představeného a služebního orgánu. Výkon služby
na služebním místě představeného skončí dnem sjednaným v dohodě.
§ 61
Převedení na jiné služební místo
(1) Státní zaměstnanec se převede na jiné služební místo v témže služebním úřadě,
na kterém je služba pro něj vhodná, nemůže-li vykonávat službu na dosavadním služebním
místě
a) ze zdravotních důvodů,
b) v důsledku odvolání ze služebního místa představeného nebo v důsledku
skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,
c) v důsledku zrušení jeho služebního místa,
d) v důsledku uplynutí doby, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen
na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného na dobu určitou,
aniž by současně skončil jeho služební poměr,
e) z důvodu, že přestal splňovat požadavek způsobilosti mít přístup
k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných
informací podle § 25 odst. 3 písm. d),
f) z důvodu, že přestal splňovat požadavek státního občanství České
republiky podle § 25 odst. 3 písm. a),
g) z důvodu, že odmítl uzavřít dohodu o zákazu konkurence nebo dohodu
o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci k vyúčtování,
h) z důvodu, že nevykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky nejpozději
do 18 měsíců ode dne, kdy začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby
za předpokladu, že již dříve vykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle
§ 35 odst. 3 písm. a),
i) z důvodu, že přestal splňovat předpoklad stanovený pro služební
místo jiným právním předpisem,
j) z důvodu zrušení zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě nebo
zrušení jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě v osvědčovací
době, nebo
k) z důvodu, že přestal splňovat předpoklad vzdělání podle § 25 odst. 1 písm. e)
nebo § 25a s výjimkou postupu podle § 74 odst. 1 písm. i).
(2) Podle odstavce 1 písm. a) se převede státní zaměstnanec na služební
místo, na kterém je služba pro něj vhodná,
a) jestliže ze závěru lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských
služeb vyplývá, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu,
b) koná-li těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která
kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu službu,
kterou nesmějí být tyto státní zaměstnankyně zaměstnány nebo která podle lékařského
posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání,
c) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem
pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu
ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčními nemocemi,
d) jestliže byl státní zaměstnanec vykonávající službu v noci na základě
lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým
ke službě v noci, nebo
e) požádá-li o to těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně,
která kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která
vykonává službu v noci.
(3) Převedení státního zaměstnance na jiné služební místo v jiném služebním
úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná, není postupem podle odstavců 1 a 2 dotčeno.
(4) Dojde-li v důsledku převedení podle odstavce 2 písm. a) ke snížení
platu státního zaměstnance, přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše
platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích.
§ 62
Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů
(1) Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst.
1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo nebo
nemůže-li být v případech uvedených v § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a zařazen
na volné služební místo, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 3 měsíce. Po
dobu překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li
o § 195 až 198 zákoníku práce, se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních
důvodů podle věty první staví.
(2) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 činí plat státního
zaměstnance 80 % měsíčního platu; tento plat státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu
čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.
(3) Po dobu zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních
důvodů služební orgán, který státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních
důvodů zařadil, činí úkony ve snaze státního zaměstnance převést podle § 61 odst.
1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařadit podle § 70 odst. 3, § 75
odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo v témže služebním úřadě. Tím není
dotčeno převedení nebo zařazení státního zaměstnance jiným služebním orgánem v jiném
služebním úřadě na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě.
(4) Bude-li státní zaměstnanec zařazený mimo výkon služby z organizačních
důvodů převeden podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo
zařazen podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo
v jiném služebním úřadě, lze mu stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O
dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v
průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje.
Po dobu osvědčovací doby se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů
staví.
(5) Převedení podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm.
a) nebo zařazení podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na jiné služební místo
v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením
v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu,
a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení převedení nebo zařazení, není-li
v oznámení uveden den pozdější. Zánikem převedení nebo zařazení podle věty první
pokračuje běh doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Služební orgán
informuje o této skutečnosti bezodkladně služební orgán ve služebním úřadě, který
státního zaměstnance poprvé zařadil mimo výkon služby z organizačních důvodů; tento
služební orgán postupuje podle odstavce 3 a vyplácí státnímu zaměstnanci plat.
(6) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 5 činí plat státního
zaměstnance 80 % měsíčního platu, na který mu naposledy vznikl nárok nebo který mu
byl naposledy určen před zařazením mimo výkon služby podle odstavce 1; tento plat
státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po
dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.
§ 66
Zastupování
(1) Státní zaměstnanec je povinen na základě příkazu zastupovat představeného
nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než
je zařazeno služební místo, na které byl zařazen nebo jmenován. Příkaz k zastupování
představeného nelze vydat, je-li představený zastupován zástupcem podle § 9a; to
neplatí, není-li ve službě přítomen ani představený, ani jeho zástupce podle § 9a.
Je-li doba zastupování delší než 4 týdny bezprostředně po sobě jdoucí, přísluší státnímu
zaměstnanci plat, který by mu příslušel, pokud by byl zařazen nebo jmenován na služebním
místě státního zaměstnance nebo představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší
od prvého dne zastupování.
(2) V době zastupování státní zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu dosavadní
služební úkoly.
(3) Doba zastupování nesmí překročit 180 dnů v kalendářním roce; to neplatí
v případě, že státní zaměstnanec s delší dobou zastupování souhlasí.
§ 67
Vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení
(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na území
jiného státu na předem určenou dobu k výkonu služby v zahraničí. Státní zaměstnanec
vykonávající službu v Ministerstvu zahraničních věcí nebo Ministerstvu obrany, s
výjimkou státního zaměstnance podle § 45 odst. 4, může být vyslán k výkonu služby
v zahraničí i bez svého souhlasu, nepřevyšuje-li doba jeho vyslání 6 měsíců a je-li
to nezbytné k výkonu služby v zahraničí, a to nejvýše jednou za období 5 let počínající
prvním dnem doby vyslání k výkonu služby v zahraničí bez souhlasu státního zaměstnance.
Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.
(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s vysláním
k výkonu služby v zahraničí uzavřít dohodu o výkonu služby v zahraničí, která obsahuje
a) závazek státního zaměstnance
1. vykonávat službu v zahraničí na
služebním působišti po dobu podle odstavce 1,
2. uhradit náklady spojené s vysláním
k výkonu služby v zahraničí, nevykoná-li službu v zahraničí na služebním působišti
po dobu podle odstavce 1,
b) druhy nákladů, které bude státní zaměstnanec povinen služebnímu
úřadu uhradit, a jejich nejvyšší částku,
c) důvody, pro které lze státnímu zaměstnanci povinnost k úhradě nákladů
prominout.
(3) Služební orgán může výkon služby v zahraničí ukončit i před uplynutím
určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu výkonu služby v zahraničí
prodloužit.
(4) Státního zaměstnance lze po ukončení výkonu služby v zahraničí zařadit
po dobu nejvýše 2 let k výkonu služby na volné služební místo, s výjimkou služebního
místa představeného, bez ohledu na obor služby stanovený pro volné služební místo;
po tuto dobu není povinen vykonat zvláštní část úřednické zkoušky pro tento obor
služby.
§ 67a
Vyslání do mezinárodní organizace
(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na území
jiného státu na předem určenou dobu do mezinárodní organizace; doba vyslání se považuje
za výkon služby. Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.
(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s jeho vysláním
do mezinárodní organizace uzavřít dohodu o výkonu služby; pro obsah této dohody se
použije § 67 odst. 2 obdobně.
(3) Služební orgán může vyslání do mezinárodní organizace ukončit i před
uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu vyslání do mezinárodní
organizace prodloužit.
(4) Po dobu vyslání státního zaměstnance do mezinárodní organizace přísluší
státnímu zaměstnanci plat a náhrady výdajů tehdy, nejsou-li hrazeny mezinárodní organizací.
§ 68
Povolení kratší služební doby
Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost povolit kratší služební dobu.
§ 69
Přerušení výkonu služby
(1) Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost přerušit výkon služby až na
dobu delší než 12 měsíců.
(2) Po dobu přerušení výkonu služby podle odstavce 1 nepřísluší státnímu
zaměstnanci plat.
Společná ustanovení o změnách služebního poměru
§ 70
(1) Státní zaměstnanec se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru
podle § 47, 48 nebo § 67a zařadí k výkonu služby na jeho původní služební místo.
(2) Na služební místo státního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 lze
zařadit nebo jmenovat jiného státního zaměstnance jen na dobu určitou, která nesmí
být delší než doba, po kterou trvá změna služebního poměru podle odstavce 1.
(3) Nelze-li postupovat podle odstavce 1 v důsledku zrušení služebního
místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na kterou byl státní zaměstnanec uvedený
v odstavci 1 zařazen nebo jmenován na služební místo, anebo odpadne-li jiný důvod
změny služebního poměru, pro který státní zaměstnanec nemohl vykonávat službu, nebo
skončí-li přeložení státního zaměstnance do Ministerstva zahraničních věcí nebo vyslání
státního zaměstnance přeloženého do Ministerstva zahraničních věcí podle § 38 zákona
o zahraniční službě k výkonu služby v zahraničí anebo vyslání státního zaměstnance
vykonávajícího službu v Ministerstvu obrany k výkonu služby v zahraničí, zařadí se
státní zaměstnanec k výkonu služby na vhodné volné služební místo ve služebním úřadu,
v němž vykonával službu před změnou služebního poměru. K výkonu služby na služební
místo zařazené v nižší platové třídě však lze státního zaměstnance zařadit jen s
jeho souhlasem.
HLAVA VI
SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 71
Základní ustanovení
Služební poměr skončí v případech stanovených tímto zákonem, neskončil-li
smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého, popřípadě uplynutím
doby, jde-li o služební poměr na dobu určitou.
§ 72
Skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu
(1) Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru, jestliže
a) 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom,
že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků,
b) státní zaměstnanec v době nejdéle 1 roku před zahájením řízení o skončení služebního
poměru zaviněně zvlášť závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů,
které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,
c) státní zaměstnanec v době nejdéle 1 roku před zahájením řízení o skončení služebního
poměru zaviněně závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů, které
se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,
d) státnímu zaměstnanci bylo v období 18 měsíců před zahájením řízení o skončení
služebního poměru uloženo třetí písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti
vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních
předpisů a z příkazů k výkonu služby, nebo
e) se na státního zaměstnance podle § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních
službách hledí jako na osobu zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla
dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu, anebo jako na osobu,
jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován.
(2) Služební poměr skončí dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního
poměru, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a e), nebo uplynutím doby 2 kalendářních
měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení
rozhodnutí o skončení služebního poměru v ostatních případech.
§ 73
Skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance
(1) Služební poměr skončí na základě písemné žádosti státního zaměstnance,
a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního
měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem
a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení služebního poměru může
státní zaměstnanec vzít zpět bez souhlasu služebního orgánu jen tehdy, nedojde-li
k uzavření dohody o sjednání doby kratší.
(2) Má-li podle písemné žádosti státního zaměstnance služební poměr skončit
v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni doručení žádosti, může v
této době služební poměr skončit na základě písemné dohody státního zaměstnance a
služebního orgánu. Služební poměr skončí dnem sjednaným v dohodě.
§ 73a
Skončení služebního poměru na základě dohody mezi představeným a služebním
orgánem
(1) Služební poměr nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího
služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce, personálního ředitele
sekce pro státní službu a ředitele odboru může skončit na základě písemné dohody
mezi tímto představeným a služebním orgánem. Uzavřít tuto dohodu s představeným,
který je jmenován na služebním místě v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, lze pouze
se souhlasem člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády. Služební poměr skončí dnem sjednaným
v dohodě, nejdříve však okamžikem uzavření dohody.
(2) Skončí-li služební poměr podle odstavce 1, přísluší představenému,
jenž vykonával službu na témže služebním místě představeného po nepřetržitou dobu
alespoň 18 měsíců, částka ve výši šestinásobku měsíčního platu.
(3) Peněžité plnění podle odstavce 2 se vyplatí jednorázově v nejbližším
výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení
služebního poměru podle odstavce 1.
§ 74
Skončení služebního poměru ze zákona
(1) Služební poměr skončí
a) v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný
trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin proti pořádku ve věcech
veřejných z nedbalosti anebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody, dnem nabytí právní moci rozsudku,
b) v případě, že byl státnímu zaměstnanci pravomocně uložen trest zákazu
činnosti vykonávat službu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
c) v případě, kdy byl státní zaměstnanec na základě pravomocného soudního
rozhodnutí omezen na svéprávnosti, dnem nabytí právní moci rozsudku,
d) zrušením služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem
ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení
písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější;
služební orgán nesmí ve zkušební době zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů
trvání dočasné neschopnosti k výkonu služby,
e) dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání obecné části úřednické zkoušky podle
§ 35 odst. 2 nebo zvláštní části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a), anebo
dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky podle
§ 35 odst. 3 písm. b) v případě, že přede dnem, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat
službu v jiném nebo dalším oboru služby, nevykonal úspěšně zvláštní část úřednické
zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a),
f) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil
věk 70 let,
g) marným uplynutím doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby
z organizačních důvodů,
h) v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad občanství členského
státu Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském
hospodářském prostoru, dnem pozbytí tohoto předpokladu, nebo
i) v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad středního vzdělání
s maturitní zkouškou, dnem pozbytí tohoto předpokladu.
(2) Služební poměr skončí rovněž dnem vzniku překážky výkonu služby podle
§ 33 odst. 2.
§ 74a
Odbytné
(1) Státní zaměstnanec má při skončení služebního poměru na dobu neurčitou
z důvodu podle § 74 odst. 1 písm. g) nárok na výplatu odbytného. Při nepřetržité
době trvání služebního poměru
a) nepřesahující 1 rok přísluší odbytné ve výši jednonásobku měsíčního platu,
b) nepřesahující 2 roky, ale přesahující 1 rok, přísluší odbytné ve výši dvojnásobku
měsíčního platu,
c) nepřesahující 10 let, ale přesahující 2 roky, přísluší odbytné ve výši trojnásobku
měsíčního platu,
d) nepřesahující 15 let, ale přesahující 10 let, přísluší odbytné ve výši pětinásobku
měsíčního platu,
e) nepřesahující 20 let, ale přesahující 15 let, přísluší odbytné ve výši šestinásobku
měsíčního platu,
f) přesahující 20 let přísluší odbytné ve výši sedminásobku měsíčního platu státního
zaměstnance.
(2) Odbytné se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném
ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle
§ 74 odst. 1 písm. g).
(3) Je-li bývalý státní zaměstnanec, jemuž bylo vyplaceno odbytné podle
odstavce 1, znovu přijat do služebního poměru podle tohoto zákona nebo přijat do
pracovního poměru na služební místo ve služebním úřadu před uplynutím doby určené
podle počtu násobků měsíčního platu, z nichž byla odvozena výše odbytného, je povinen
služebnímu úřadu, v němž vykonává službu nebo práci, vrátit odbytné nebo jeho poměrnou
část. Poměrná část odbytného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového vzniku
služebního poměru podle tohoto zákona nebo vzniku pracovního poměru ve služebním
úřadu do uplynutí doby podle odstavce 1.
(4) Pokud státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 3 odbytné
nebo jeho poměrnou část nevrátí nejpozději ke dni nástupu do služby nebo nástupu
do práce, služební nebo pracovní poměr se považuje od počátku za neexistující.
§ 75
Nezákonné skončení služebního poměru
(1) Je-li podle pravomocného rozhodnutí skončení služebního poměru nezákonné,
služební poměr trvá a státní zaměstnanec se zařadí zpět na jeho původní služební
místo. Státní zaměstnanec má nárok na plat za dobu od neplatného skončení služebního
poměru do doby zařazení k výkonu služby.
(2) Nelze-li státního zaměstnance zařadit zpět na jeho původní služební
místo v důsledku zrušení služebního místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na
kterou byl státní zaměstnanec na služební místo zařazen nebo jmenován, anebo jeho
původní služební místo není volné, zařadí se k výkonu služby na vhodné volné služební
místo ve služebním úřadu, v němž vykonával službu. K výkonu služby na služební místo
zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
(3) Oznámí-li státní zaměstnanec písemně služebnímu úřadu, že nehodlá ve
službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle § 73. V takovém
případě má zaměstnanec nárok na plat do dne nabytí právní moci rozhodnutí podle §
73.
HLAVA VII
Služební posudek a potvrzení o službě
§ 76
(1) Služební orgán vydá státnímu zaměstnanci potvrzení o službě a na
požádání také služební posudek; jinému je nelze vydat.
(2) Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního zaměstnance
a smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby.
(3) Potvrzení o službě obsahuje
a) obor služby, který státní zaměstnanec vykonával,
b) dobu trvání služebního poměru,
c) závazky státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu,
d) v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnance
prováděny srážky,
e) údaj o důvodu skončení služebního poměru,
f) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných
pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.
(4) Jiné informace o státním zaměstnanci, než uvedené v odstavci 3, mohou
být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zákon jinak.
ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI A PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY A OCENĚNÍ
ZA PŘÍKLADNÝ VÝKON SLUŽBY
Povinnosti státních zaměstnanců
§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice,
b) vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se
při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost,
c) při výkonu služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu
výkonu, služební předpisy a příkazy k výkonu služby,
d) plnit služební úkoly osobně, řádně a včas,
e) absolvovat adaptační proces a prohlubovat si vzdělání podle pokynů
služebního orgánu,
f) poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o
svobodném přístupu k informacím, jestliže to patří k jeho služebním úkolům,
g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu
služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí,
pokud byl této povinnosti zproštěn; povinnost zachovávat mlčenlivost, která státnímu
zaměstnanci vyplývá z jiného zákona, není dotčena,
h) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu
se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem
služby ve prospěch vlastní nebo jiného, jakož i nezneužívat postavení státního zaměstnance,
i) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody,
s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním úřadem,
j) oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu zahájeno trestní stíhání
a v jaké věci,
k) zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním
místě zařazeném ve vyšší platové třídě,
l) vykonávat službu ve výběrové komisi, zkušební komisi, jako mentor
a v dalších orgánech zřizovaných služebním orgánem podle služebního předpisu,
m) zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státním
zaměstnancům a zaměstnancům ve správním úřadu a při úředním jednání,
n) plně využívat služební dobu k výkonu služby,
o) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu služebním úřadem a střežit
a ochraňovat majetek, který mu byl svěřen, před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím,
p) při výkonu služby z jiného místa vykonávat službu pouze na místě
sjednaném v dohodě o výkonu služby z jiného místa a dodržovat podmínky sjednané v
této dohodě,
q) při úředním ústním nebo písemném jednání s fyzickými osobami nebo
právnickými osobami sdělit své jméno, popřípadě jména, a příjmení, služební označení
a název organizačního útvaru služebního úřadu, v němž je zařazen,
r) vykonávat službu při odvracení živelní pohromy nebo jiného hrozícího
nebezpečí anebo se podílet na zmírnění jejich bezprostředních následků,
s) dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním předpisem.
(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a g) až j) je povinen státní zaměstnanec
dodržovat, i když nevykonává službu.
(3) Víra, náboženství ani politické nebo jiné smýšlení státního zaměstnance
nesmějí být na újmu řádného a nestranného výkonu jeho služby.
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může státního
zaměstnance zprostit služební orgán; vedoucího služebního úřadu může této povinnosti
zprostit vedoucí nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební
úřad, může vedoucího služebního úřadu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost
nejvyšší státní tajemník.
(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může nejvyššího
státního tajemníka zprostit vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády.
(6) Jiné zákony, které stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, nejsou
odstavci 4 a 5 dotčeny.
§ 78
Představený je dále povinen
a) řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci,
průběžně hodnotit výkon služby státních zaměstnanců a podílet se na jejich služebním
hodnocení,
b) zachovávat pravidla slušnosti vůči podřízeným státním zaměstnancům
a zaměstnancům,
c) plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucího zaměstnance
podle zákoníku práce,
d) poskytovat podřízeným státním zaměstnancům informace potřebné pro
řádný výkon jejich služby.
§ 79
Práva státních zaměstnanců
(1) Státní zaměstnanci, kteří vykonávají službu v mezích oprávnění stanovených
jinými právními předpisy, tímto zákonem a služebními předpisy, mají právo, aby jim
služební úřad, v němž vykonávají službu, poskytoval podporu při výkonu služby.
(2) Státní zaměstnanec má zejména právo
a) na vytvoření podmínek pro řádný výkon služby,
b) na to, aby mu byla ve služebním úřadu k dispozici odborná literatura
vztahující se k jím vykonávanému oboru služby a k činnostem, které státní zaměstnanec
vykonává,
c) na veřejné užívání služebního označení státního zaměstnance včetně
služebního označení představeného nebo služebního orgánu,
d) na absolvování přípravy k vykonání obecné a zvláštní části úřednické
zkoušky a na prohlubování vzdělání,
e) na plat a platový postup; platová třída státního zaměstnance odpovídá
služebnímu místu v oboru služby, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován,
f) odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby,
v němž vykonává službu; to neplatí, spadá-li služební úkol do působnosti organizačního
útvaru, v němž je zařazeno jeho služební místo, a při přeložení,
g) odmítnout splnit služební úkol, který má podle jiného právního předpisu,
služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně představený; to neplatí v případě
zastupování,
h) podat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů stížnost,
i) domáhat se zákonným způsobem svých práv vyplývajících ze služebního
poměru.
Omezení některých práv státních zaměstnanců
§ 80
Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci
v politické straně nebo v politickém hnutí.
§ 81
(1) Státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů
právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy byl
do těchto orgánů vyslán služebním orgánem; vyslaný státní zaměstnanec jedná v těchto
orgánech jako zástupce státu a je povinen prosazovat jeho zájmy. Celkový úhrn odměn
vyplacených státnímu zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních
orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok
včetně podílu na zisku či jiného plnění (dále jen "plnění") činí nejvýše 25 % z ročního
úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné
platové třídě a v případě představeného též příplatku za vedení, který mu lze jako
nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, a to podle služebního
místa, na kterém státní zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával
službu. Státní zaměstnanec je povinen služební orgán informovat o celkovém úhrnu
plnění, které mu bylo vyplaceno v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do
31. ledna následujícího kalendářního roku.
(2) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu
podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu. Státní
zaměstnanec je povinen ukončit jinou výdělečnou činnost než službu nebo požádat služební
orgán o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nejpozději do 3 měsíců
po vzniku služebního poměru. Omezení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby neplatí
v případech podle § 104 odst. 3 a 4 a při výkonu vazby. Toto omezení se rovněž nevztahuje
na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost
znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud nebo jiný správní
úřad než ten, ve kterém vykonává službu, na činnost v poradních orgánech vlády a
jejich orgánech, činnost v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního úřadu
nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu,
a na správu vlastního majetku.
§ 83
Zákaz konkurence
(1) Služební orgán může stanovit podle systemizace služebním předpisem
služební místa představených, pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence.
Služební orgán může stanovit podle systemizace služebním předpisem služební místa
státních zaměstnanců, na kterých se rozhoduje o zadávání veřejných zakázek nebo při
výkonu práv a povinností zprostředkovatele při realizaci dotační politiky, pro která
lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence.
(2) Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnanci stanovit při jmenování na
služební místo představeného podle odstavce 1. Zákaz konkurence lze stanovit jen
na určitou dobu počínající dnem skončení služebního poměru, nejdéle však na dobu
1 roku ode dne odvolání ze služebního místa představeného nebo ode dne uplynutí doby
jmenování na služební místo představeného na dobu určitou.
(3) Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnanci stanovit při zařazení na
služební místo podle odstavce 1. V tomto případě lze zákaz konkurence stanovit jen
na určitou dobu počínající dnem skončení služebního poměru, nejdéle však na dobu
6 měsíců ode dne skončení zařazení na takové služební místo.
(4) Zákaz konkurence po jmenování nebo zařazení na služební místo podle
odstavce 1 lze sjednat dohodou.
(5) Po dobu trvání zákazu konkurence přísluší bývalému státnímu zaměstnanci
peněžité vyrovnání ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval na služebním místě
podle odstavce 1. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období.
(6) Osoba, která zákaz konkurence poruší, je povinna vrátit služebnímu
úřadu dvojnásobek poměrné části peněžitého vyrovnání, která se určí počtem dnů od
počátku porušení zákazu konkurence do konce jeho trvání.
(7) Zákaz konkurence se nevztahuje na podnikatelskou činnost vykonávanou
jako svobodné povolání podle jiného zákona.
Příkaz k výkonu služby
§ 84
(1) Služební úkoly ukládá a jejich plnění řídí a kontroluje příslušný člen
vlády, náměstek člena vlády, vedoucí Úřadu vlády a představený.
(2) Člen vlády a náměstek člena vlády může státním zaměstnancům zařazeným
v příslušném útvaru Úřadu vlády ukládat služební úkoly a jejich plnění řídit a kontrolovat,
pokud jej vláda pověřila zabezpečováním úkolů, které jinak spadají do působnosti
Úřadu vlády.
(3) Příkazy k výkonu služby je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci ten,
kdo je uveden v odstavci 1 anebo 2, nebo ten, o němž tak stanoví jiný zákon; představený
je oprávněn státním zaměstnancům dávat tyto příkazy v rozsahu stanoveném služebním
předpisem a náměstek člena vlády v rozsahu stanoveném příslušným členem vlády.
(4) Ten, kdo je uveden v odstavci 3, není oprávněn přikázat podřízenému
státnímu zaměstnanci, aby plnil služební úkol, který má podle jiného právního předpisu,
služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně sám; to neplatí v případě zastupování.
§ 85
(1) Má-li státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem
nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného,
vyššího představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího
Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je státní
zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit.
(2) Trvá-li bezprostředně nadřízený představený, vyšší představený, vedoucí
služebního úřadu, příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády přes písemné upozornění
na splnění příkazu, je povinen vydat příkaz státnímu zaměstnanci písemně. Písemné
upozornění a písemný příkaz se založí do osobního spisu státního zaměstnance; o tomto
postupu se neprodleně písemně vyrozumí nejvyšší státní tajemník.
(3) Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz, spáchal-li by jeho splněním
trestný čin nebo správní delikt.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně i v případě, má-li státní zaměstnanec
za to, že služební předpis je v rozporu s právním předpisem.
(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro zaměstnance v pracovním poměru
vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona
zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu.
§ 86
Ocenění za příkladný výkon služby
(1) Služební orgán může státnímu zaměstnanci přiznat ocenění za příkladný
výkon služby.
(2) Oceněním za příkladnou službu je písemná pochvala nebo věcný dar.
(3) Záznam o přiznání ocenění za příkladnou službu se založí do osobního
spisu státního zaměstnance. Hodnota věcného daru nesmí překročit v kalendářním roce
částku 5 000 Kč.
(4) Služební orgán může státnímu zaměstnanci poskytnout peněžitou odměnu,
kterou ocení významný skutek s projevem osobní odvahy a statečnosti nebo poskytnutí
pomoci při předcházení, likvidaci nebo odstraňování událostí, při nichž může být
ohrožen majetek, zdraví nebo život. Odměnu lze dále poskytnout i při životním nebo
pracovním jubileu a při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního
důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod.
ČÁST ČTVRTÁ
PORUŠENÍ POVINNOSTI STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE A DROBNÉ NEDOSTATKY VE SLUŽBĚ
§ 88
Výtka
Drobné nedostatky ve službě může představený vyřídit tak, že je státnímu
zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne. Písemná výtka se založí do osobního spisu
státního zaměstnance na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se z osobního spisu státního
zaměstnance vyřadí.
§ 89
Písemné napomenutí za porušení povinnosti státního zaměstnance
(1) Služební orgán může uložit státnímu zaměstnanci písemné napomenutí za
zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují
k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby. Písemné napomenutí
lze uložit nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Písemné
napomenutí se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 18 měsíců, po
uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí.
(2) Písemné napomenutí nelze uložit nejvyššímu státnímu tajemníkovi, státnímu
tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci
nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka
není obsazeno.
ČÁST PÁTÁ
PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY
HLAVA II
SLUŽEBNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU
§ 99
Služební doba
(1) Služební doba státních zaměstnanců a přestávka ve službě se řídí §
78, § 79 odst. 1 a 2, § 80 až 84, 88 a 89 zákoníku práce. Pracovní doba podle zákoníku
práce se pro účely tohoto zákona považuje za služební dobu.
(2) Stanovená týdenní pracovní doba podle § 79 odst. 1 zákoníku práce se
pro účely tohoto zákona považuje za stanovenou služební dobu.
(3) Služební dobu rozvrhuje, kratší služební dobu povoluje a začátek a
konec služební doby určuje služební orgán; řídí se § 90 odst. 1, § 90 odst. 2 písm.
a) a e), § 91 odst. 1 a 2, § 91 odst. 3 písm. c) až f), § 91 odst. 4, § 92 odst.
1, 3 a 4 a § 96 zákoníku práce.
(4) Služební orgán stanoví služebním předpisem podrobnější pravidla pro
rozvržení služební doby včetně začátku a konce služební doby a pružného rozvržení
služební doby, a to i s ohledem na vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního
života s výkonem služby.
§ 100
Pružné rozvržení služební doby
(1) Pružné rozvržení služební doby může povolit služební orgán.
(2) Bylo-li pružné rozvržení služební doby povoleno, řídí se § 85, 97 a
98 zákoníku práce.
§ 101
Služební pohotovost
(1) Služební pohotovost nařizuje státnímu zaměstnanci písemně služební
orgán.
(2) Služba konaná v době služební pohotovosti nad stanovenou služební dobu
je službou přesčas.
§ 102
Služba přesčas a služba v noční době
(1) Služba přesčas a služba v noční době státních zaměstnanců se řídí §
93 a 94 zákoníku práce.
(2) Službu přesčas státnímu zaměstnanci nařizuje písemně služební orgán.
§ 103
Dovolená a dodatková dovolená
(1) Dovolená státních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce; jinak
se řídí § 211 až 223 a 348 zákoníku práce.
(2) Čerpání dovolené a dodatkové dovolené nařizuje písemně služební orgán.
(3) Za dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené přísluší státnímu zaměstnanci
náhrada platu ve výši průměrného výdělku.
(4) Doba, po kterou státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu zařazení
mimo výkon služby z organizačních důvodů, se pro účely dovolené považuje za výkon
služby.
(5) Doba, po kterou státní zaměstnanec nevykonává službu z důvodu zproštění
výkonu služby, se pro účely dovolené považuje za výkon služby pouze tehdy, pokud
státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v § 48 odst. 1 nebo v trestním řízení,
v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně
zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6) Služební orgán může státnímu zaměstnanci nařídit čerpání dovolené také
na dobu, po kterou je státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních
důvodů nebo po kterou nevykonává službu z důvodu zproštění výkonu služby podle §
48 odst. 1.
HLAVA III
PŘEKÁŽKY VE SLUŽBĚ A SLUŽEBNÍ VOLNO
Překážky ve službě na straně státního zaměstnance
§ 104
(1) Překážky ve službě na straně státního zaměstnance pro důležité osobní
překážky, překážky ve službě na straně státního zaměstnance z důvodu obecného zájmu
a společná ustanovení o překážkách ve službě na straně státního zaměstnance se řídí
§ 191, § 191a, § 195 až 198,§ 199 odst. 1 a 2, § 200 až 204 a 206 zákoníku práce
a nařízením vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek
v práci.
(2) Státnímu zaměstnanci přísluší za dobu překážky ve službě plat,
pokud jde o překážku, která se řídí
a) § 199 odst. 2 zákoníku práce a nařízením vlády, kterým se stanoví
okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a je podle těchto pracovněprávních
předpisů placená,
b) § 203 odst. 2 a § 203a zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního
předpisu placená, nebo
c) § 204 zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu
placená.
(3) Výkon funkce v orgánu odborové organizace, jež vyžaduje uvolnění
státního zaměstnance v rozsahu stanovené služební doby, je překážkou ve službě na
straně státního zaměstnance. Za dobu překážky ve službě podle věty první státnímu
zaměstnanci plat nepřísluší.
(4) Překážka uvedená v § 33 odst. 1, jež nastala po přijetí do služebního
poměru, je překážkou ve službě na straně státního zaměstnance. Za dobu překážky ve
službě podle věty první státnímu zaměstnanci plat nepřísluší.
(5) Vláda může nařízením stanovit další překážky ve službě, za které
přísluší státnímu zaměstnanci plat.
§ 104a
Společné ustanovení o překážkách ve službě na straně státního zaměstnance
(1) Po odpadnutí překážky ve službě na straně státního zaměstnance pokračuje
státní zaměstnanec ve službě na svém původním služebním místě. Státní zaměstnanec
uvedený v § 33 odst. 1 písm. a), d) až l) a o), pokud nejde o člena vlády, náměstka
člena vlády nebo osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. d) až j), l), r) a s), se po
odpadnutí překážky zařadí k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba
pro něj vhodná. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě
lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
(2) Dojde-li po dobu trvání překážky ve službě na straně státního zaměstnance
podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce, podle § 104 odst. 3 nebo
podle § 104 odst. 4, jde-li o § 33 odst. 1 písm. b), c), m), n) a o), pokud jde o
člena vlády, náměstka člena vlády nebo osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. d) až j),
l), r) a s), ke zrušení služebního místa nebo uplynutí doby určité, na kterou byl
státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován na služební místo, zařadí se po odpadnutí
překážky ve službě k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba pro
něj vhodná. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze
státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
§ 105
Neplacené služební volno
(1) Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost povolit čerpání neplaceného
služebního volna až na dobu 12 měsíců. Služební volno povoluje služební orgán.
(2) Povolení podle odstavce 1 má písemnou formu a musí v něm být uvedena
doba, na kterou bylo čerpání služebního volna povoleno.
§ 106
Překážky ve službě na straně služebního úřadu
(1) Za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro překážky
na straně služebního úřadu, mu přísluší plat.
(2) Po odpadnutí překážky ve službě na straně služebního úřadu pokračuje
státní zaměstnanec ve službě na svém původním služebním místě.
HLAVA IV
ADAPTAČNÍ PROCES A VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
§ 107
Adaptační proces
(1) Adaptační proces je soubor opatření usnadňujících nástup státního zaměstnance
do služby s cílem zkrátit období potřebné pro dosažení výkonu služby v rámci nároků
na něj kladených.
(2) Adaptační proces se zahajuje dnem nástupu do služby na služebním místě
a probíhá zpravidla po dobu 6 měsíců, nejméně však po dobu 60 dnů podle § 155 odst.
12. Výjimku z absolvování adaptačního procesu povoluje služební orgán.
(3) Adaptační proces se uskutečňuje pod vedením mentora, který státnímu
zaměstnanci poskytuje pomoc a podporu při plnění služebních úkolů a předává mu znalosti
a zkušenosti. Mentora určuje služební orgán; přitom vychází z návrhu bezprostředně
nadřízeného představeného.
(4) Služební orgán stanoví služebním předpisem rozsah, obsah, formu a průběh
adaptačního procesu.
§ 107a
Prohlubování vzdělání
(1) Služební úřad vytváří podmínky pro prohlubování vzdělání státních zaměstnanců
a služební orgán prohlubování vzdělání státním zaměstnancům průběžně umožňuje; přitom
se řídí zásadami systémovosti, účelnosti a hospodárnosti.
(2) Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad.
(3) Rozsah, obsah, formu a průběh prohlubování vzdělání určuje služební
orgán.
(4) Prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby, za který přísluší
státnímu zaměstnanci plat.
(5) Služební orgán stanoví služebním předpisem postup při identifikaci
vzdělávacích potřeb, plánování vzdělávání, uskutečňování vzdělávání a vyhodnocování
vzdělávání.
§ 107b
Systém prohlubování vzdělání
Prohlubování vzdělání státního zaměstnance zahrnuje
a) vstupní vzdělávání,
b) průběžné vzdělávání,
c) vzdělávání představených a
d) jazykové vzdělávání.
§ 107c
Vstupní vzdělávání
Vstupní vzdělávání zahrnuje
a) vstupní vzdělávání úvodní a
b) vstupní vzdělávání následné.
§ 107d
Vstupní vzdělávání úvodní
(1) Vstupní vzdělávání úvodní se zaměřuje na získání znalostí a dovedností
potřebných pro výkon služby na služebním místě a ve služebním úřadu a na získání
dalších informací týkajících se působnosti, úkolů a chodu služebního úřadu nad rámec
adaptačního procesu.
(2) Státní zaměstnanec je povinen absolvovat vstupní vzdělávání úvodní
nejpozději do 3 měsíců od nástupu do služby na služebním místě. Výjimku z absolvování
vstupního vzdělávání úvodního povoluje služební orgán.
(3) Vstupní vzdělávání úvodní zajišťuje služební úřad.
§ 107e
Vstupní vzdělávání následné
(1) Vstupní vzdělávání následné se zaměřuje na přípravu na vykonání obecné
části úřednické zkoušky a na přípravu na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky.
(2) Vstupní vzdělávání následné zajišťuje služební úřad.
(3) Služební orgán je povinen bez zbytečného odkladu státnímu zaměstnanci
umožnit absolvování přípravy na vykonání obecné části úřednické zkoušky, a to nejméně
v rozsahu 2 dnů výkonu služby. Čerpání služebního volna k individuálním studijním
účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.
(4) Služební orgán je povinen bez zbytečného odkladu státnímu zaměstnanci
umožnit absolvování přípravy na vykonání zvláštní části úřednické zkoušky v oboru
služby, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, a to nejméně v rozsahu 2 dnů
výkonu služby a nejdříve po úspěšném vykonání obecné části úřednické zkoušky. Čerpání
služebního volna k individuálním studijním účelům podle § 108 odst. 3 tím není dotčeno.
§ 107f
Průběžné vzdělávání
Průběžné vzdělávání zahrnuje
a) průběžné vzdělávání odborné a
b) průběžné vzdělávání ostatní.
§ 107g
Průběžné vzdělávání odborné
(1) Průběžné vzdělávání odborné se zaměřuje na odborný rozvoj státního
zaměstnance v jím vykonávaném oboru služby včetně získávání nebo zdokonalování znalostí
a dovedností v činnostech, jejichž výkon se na služebním místě státního zaměstnance
požaduje.
(2) Průběžné vzdělávání odborné zajišťuje služební úřad, garant oboru služby
a ústřední správní úřad, do jehož působnosti patří právní předpis upravující činnosti,
jejichž výkon se na služebním místě státního zaměstnance požaduje.
§ 107h
Průběžné vzdělávání ostatní
(1) Průběžné vzdělávání ostatní se zaměřuje na odborný rozvoj státního
zaměstnance v jiných oblastech než uvedených v § 107g odst. 1 a na jeho osobní rozvoj.
(2) Průběžné vzdělávání ostatní zajišťuje služební úřad.
§ 107i
Vzdělávání představených
(1) Vzdělávání představených se zaměřuje na získávání nebo zdokonalování
znalostí a dovedností potřebných pro výkon služby na služebním místě představeného.
(2) Vzdělávání představených zajišťuje služební úřad.
§ 107j
Jazykové vzdělávání
(1) Jazykové vzdělávání se zaměřuje na získávání nebo zdokonalování znalostí
cizího jazyka potřebných pro výkon služby na služebním místě se stanoveným požadavkem
úrovně znalosti cizího jazyka.
(2) Jazykové vzdělávání se dále zaměřuje na získávání nebo zdokonalování
znalostí cizího jazyka potřebných pro výkon činností, které vyplývají z plnění mezinárodních
závazků a které se na služebním místě státního zaměstnance požadují.
(3) Jazykové vzdělávání lze umožnit i ostatním státním zaměstnancům v souvislosti
s jejich odborným a osobním rozvojem.
(4) Jazykové vzdělávání zajišťuje služební úřad.
§ 108
Služební volno k individuálním studijním účelům
(1) Státnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce služební volno k individuálním
studijním účelům v rozsahu 5 dnů výkonu služby.
(2) Služební volno k individuálním studijním účelům lze čerpat za účelem
získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností týkajících se služebního
místa státního zaměstnance, oboru služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu,
a působnosti organizačního útvaru, v němž je jeho služební místo zařazeno. Služební
volno k individuálním studijním účelům lze dále čerpat za účelem přípravy na vykonání
úřednické zkoušky pro obor služby, který je stanoven pro služební místo zařazené
v témže organizačním útvaru, v němž je zařazeno i služební místo státního zaměstnance.
(3) Služební volno k individuálním studijním účelům lze také čerpat za
účelem získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností v zájmu služebního
úřadu a v zájmu státu anebo za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky pro
jiný obor služby než uvedený v odstavci 2.
(4) Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle odstavce
2 povolí služební orgán na žádost státního zaměstnance, nebrání-li tomu řádné plnění
úkolů služebního úřadu.
(5) Čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům podle odstavce
3 služební orgán na žádost státního zaměstnance může povolit.
(6) Za dobu čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům se
státnímu zaměstnanci plat nekrátí; náklady vynaložené na dosažení individuálního
studijního účelu nese státní zaměstnanec.
Zvýšení vzdělání
§ 109
(1) Ke zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu
včetně služebního volna k tomuto vzdělání je třeba povolení služebního orgánu. Zvýšením
vzdělání se rozumí též jeho rozšíření.
(2) Při zvyšování vzdělání státního zaměstnance studiem na střední škole,
vyšší odborné škole nebo vysoké škole, včetně programu celoživotního vzdělávání,
anebo vysláním na studijní pobyt přísluší státnímu zaměstnanci služební volno s náhradou
platu ve výši průměrného výdělku.
(3) Rozsah úlev ve službě při zvýšení vzdělání státního zaměstnance se
řídí § 232 odst. 1 zákoníku práce; větší rozsah úlev nelze povolit.
(4) Náhrada platu nepřísluší za služební volno k účasti na opravné zkoušce.
§ 110
(1) Státní zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na náklady
služebního úřadu studiem na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole,
je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající době
trvání studia.
(2) Státní zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na
náklady služebního úřadu vysláním na studijní pobyt, je povinen po skončení studijního
pobytu setrvat ve služebním poměru po dobu
a) 1 roku, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 20
000 Kč,
b) 2 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 30
000 Kč,
c) 4 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 50
000 Kč,
d) 5 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 100
000 Kč.
(3) Nesplní-li státní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru
po dobu uvedenou v odstavcích 1 a 2, je povinen uhradit služebnímu úřadu náklady
spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt. Povinnost uhradit náklady mu
vznikne i tehdy, jestliže jeho služební poměr skončí v průběhu studia nebo vyslání
na studijní pobyt.
(4) Náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt zahrnují
náhradu platu poskytnutou státnímu zaměstnanci za dobu služebního volna při studiu
nebo vyslání na studijní pobyt, jakož i další náklady uhrazené služebním úřadem v
souvislosti se studiem nebo vysláním na studijní pobyt. Celková výše nákladů, které
je povinen státní zaměstnanec uhradit, nesmí překročit částku
b) 150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vyšší odborné škole,
vysoké škole v bakalářském studijním programu nebo navazujícím magisterském studijním
programu nebo v programu celoživotního vzdělávání,
b) 150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole
v bakalářském studijním programu nebo v programu celoživotního vzdělávání,
c) 200 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole
v magisterském nebo doktorském studijním programu,
d) 500 000 Kč, jde-li o studijní pobyt.
(5) Splní-li státní zaměstnanec povinnost setrvat ve služebním poměru
jenom zčásti, úhrada nákladů spojených se studiem nebo vysláním na studijní pobyt
se poměrně sníží.
(6) Do doby setrvání státního zaměstnance ve služebním poměru se nezapočítává
a) zproštění výkonu služby, pokud byl státní zaměstnanec pro trestný
čin uvedený v § 48 odst. 1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně
odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení
narovnání a zastavení trestního stíhání, a,
b) doba překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li
o § 195 až 198 zákoníku práce.
§ 111
(1) Služební úřad kontroluje průběh a výsledky zvyšování vzdělání
státního zaměstnance; může zastavit poskytování úlev ve službě, jestliže státní zaměstnanec
a) se stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si
zvyšuje vzdělání; služební orgán mu však může poskytnout neplacené služební volno,
nebo
b) bez zavinění služebního úřadu neplní bez vážného důvodu povinnosti,
které má při zvyšování vzdělání.
(2) Povinnost státního zaměstnance k úhradě nákladů vynaložených služebním
úřadem na zvýšení vzdělání nevzniká, jestliže
a) služební orgán v průběhu zvyšování vzdělání zastavil poskytování
volna ke zvýšení vzdělání, protože státní zaměstnanec se bez svého zavinění stal
dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si zvyšoval vzdělání,
b) služební poměr skončil podle § 74 odst. 1 písm. g) nebo na žádost
státního zaměstnance zařazeného mimo výkon služby podle § 62, nebo
c) služební úřad nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně
6 měsíců kvalifikaci státního zaměstnance, které na základě zvýšení vzdělání dosáhl.
HLAVA V
NÁHRADY VÝDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM SLUŽBY
§ 112
Náhrada výdajů, které státním zaměstnancům vzniknou v souvislosti s výkonem
služby, se řídí § 151 až 154, § 173 až 176 a § 178 až 190 zákoníku práce; nelze však
použít možnost ujednání v kolektivní dohodě ani v jiné smlouvě. Náhrada nákladů,
které vzniknou při výkonu služby z jiného místa, státnímu zaměstnanci nepřísluší;
to neplatí, pokud kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo
odborovými organizacemi stanoví, že jim tato náhrada přísluší paušální částkou ve
výši stanovené podle § 190a zákoníku práce pro zaměstnance odměňované platem. Pravidelným
pracovištěm pro účely cestovních náhrad je pracoviště nebo jiné místo, ze kterého
státní zaměstnanec nejčastěji začíná cesty za účelem výkonu služby, a byl-li sjednán
výkon služby z jiného místa, také sjednané místo jejího výkonu. Kde je v části sedmé
zákoníku práce svěřena pravomoc zaměstnavateli, vykonává tuto pravomoc služební orgán
prostřednictvím služebního předpisu.
HLAVA VII
PODMÍNKY PRO VÝKON SLUŽBY A ZABEZPEČENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE
§ 114
Podmínky pro výkon služby
(1) Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vytváří podmínky
pro řádný a bezpečný výkon služby; za tím účelem zajišťuje informace potřebné k řádnému
výkonu služby a pracovnělékařské služby.
(2) Ustanovení § 225 zákoníku práce se použije obdobně.
(3) Služební úřad vytváří podmínky pro stravování státních zaměstnanců
a bývalých státních zaměstnanců-důchodců, které se řídí § 69 rozpočtových pravidel.
(4) Ve služebním úřadu konají na vhodných služebních místech službu státní
zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením; zákon o zaměstnanosti se
použije obdobně.
(5) Služební úřad zajistí bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů,
které státní zaměstnanec obvykle do služby nosí.
§ 114a
Zvláštní ustanovení o funkčních požitcích některých představených
Nejvyšší státní tajemník, státní tajemník, vrchní ředitel sekce, vedoucí služebního
úřadu, který je ústředním správním úřadem, zástupce vedoucího služebního úřadu, který
je ústředním správním úřadem, podle § 9a, podle zákoníku práce nebo podle jiného
zákona má právo na
a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez
něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou a
b) bezplatné používání jednoho mobilního telefonu.
§ 115
Zabezpečení státního zaměstnance
(1) Při skončení služebního poměru v důsledku služebního úrazu, onemocnění
nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí přísluší státnímu zaměstnanci odbytné
ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu.
(2) Při souběhu nároku na odbytné podle § 74a s nárokem na odbytné podle
odstavce 1 se vyplatí pouze odbytné podle odstavce 1.
(3) Odbytné podle odstavce 1 se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním
termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního
poměru podle odstavce 1.
HLAVA VIII
PODMÍNKY PRO SLADĚNÍ RODINNÉHO A OSOBNÍHO ŽIVOTA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ S VÝKONEM
SLUŽBY A VÝKON SLUŽBY Z JINÉHO MÍSTA
§ 116
Podmínky pro sladění rodinného a osobního života státních zaměstnanců s
výkonem služby
(1) Služební úřad vytváří podmínky pro sladění rodinného a osobního života
státních zaměstnanců s výkonem služby, zejména rozvržením služební doby včetně stanovení
začátku a konce služební doby a pružného rozvržení služební doby, povolováním kratší
služební doby, sjednáváním možnosti vykonávat službu z jiného místa a zřizováním
školských zařízení za účelem předškolního vzdělávání nebo poskytováním péče o dítě
v dětské skupině podle jiného zákona.
(2) Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, služební orgán
povolí těhotné státní zaměstnankyni, státnímu zaměstnanci se zdravotním postižením
nebo se závažným zdravotním důvodem, státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které
dosud nedokončilo první stupeň základní školy, nebo osamělému státnímu zaměstnanci
pečujícímu o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, změnu rozvržení služební doby,
pružné rozvržení služební doby nebo kratší služební dobu; to platí obdobně i pro
státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči
nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního
orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o
niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.
(3) Pokud služební orgán změnu rozvržení služební doby nebo pružné rozvržení
služební doby nepovolí, je povinen o tom písemně uvědomit dotčeného státního zaměstnance
včetně důvodů, které k tomuto závěru vedly.
§ 117
Výkon služby z jiného místa
(1) Služební orgán může se státním zaměstnancem uzavřít dohodu o výkonu
služby z jiného místa, než je pracoviště státního zaměstnance. V dohodě o výkonu
služby z jiného místa se sjednají podmínky výkonu služby.
(2) Pokud služební orgán dohodu o výkonu služby z jiného místa neuzavře,
je povinen o tom písemně uvědomit státního zaměstnance včetně důvodů, které k tomuto
závěru vedly.
(3) Uzavírání dohod o výkonu služby z jiného místa může služební orgán
přenést služebním předpisem na představené.
§ 117a
Služební orgán písemně nařídí státnímu zaměstnanci výkon služby z jiného
místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona1),
a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky,
že jiné místo bude pro výkon služby způsobilé. Státní zaměstnanec je povinen na výzvu
služebního orgánu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, ze kterého mu služební
orgán může výkon služby nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo
způsobilé k výkonu služby.
§ 118
Podmínky výkonu služby státních zaměstnankyň
Podmínky výkonu služby státní zaměstnankyně se řídí § 238 odst. 2 zákoníku
práce.
Podmínky výkonu služby těhotných státních zaměstnankyň a státních zaměstnankyň-matek
§ 119
Převedení těhotné státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí,
nebo státní zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu, která vykonává
službu, kterou nesmějí tyto zaměstnankyně vykonávat, na jiné služební místo a zařazení
této zaměstnankyně z noční služby na denní službu se řídí § 239 zákoníku práce.
§ 120
Zařazení státní zaměstnankyně pečující o dítě k výkonu služby ve směnách
a omezení výkonu služby přesčas státní zaměstnankyně se řídí § 240 odst. 3 § 241
odst. 1 zákoníku práce; to platí též pro státního zaměstnance pečujícího o dítě.
§ 121
Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená a přestávky ke kojení
(1) Mateřská dovolená státní zaměstnankyně, otcovská dovolená státního
zaměstnance a rodičovská dovolená státní zaměstnankyně nebo státního zaměstnance
se řídí § 195 až 198 zákoníku práce.
(2) Přestávky ke kojení se řídí § 242 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
(3) Přestávky ke kojení se započítávají do doby výkonu služby. Po dobu
přestávek ke kojení se plat nekrátí.
ČÁST ŠESTÁ
NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY
§ 123
nadpis vypuštěn
(1) Náhrada majetkové a nemajetkové újmy vzniklé služebnímu úřadu nebo státnímu
zaměstnanci se řídí částí jedenáctou zákoníku práce. Plnění pracovních úkolů podle
zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za plnění služebních úkolů. Pracovní
úraz podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za služební úraz.
(2) Služební úřad nahradí majetkovou újmu způsobenou státnímu zaměstnanci,
pokud mu tato újma byla způsobena pro výkon služby. Náhrada této újmy se řídí občanským
zákoníkem.
(3) Služební úřad nahradí majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou osobě,
která poskytla státnímu zaměstnanci na jeho žádost nebo s jeho vědomím pomoc při
plnění jeho služebních úkolů; této odpovědnosti se zprostí jen tehdy, způsobí-li
si poškozený tuto újmu úmyslně. Náhrada této újmy se řídí občanským zákoníkem.
(4) Právní věci podle odstavců 1 až 3 projednává a rozhoduje soud v občanském
soudním řízení.
ČÁST SEDMÁ
SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
Základní ustanovení
§ 126
Zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a důchodové pojištění státních
zaměstnanců upravují jiné zákony.
§ 127
Sociální zajištění státního zaměstnance zahrnuje plat při dočasné neschopnosti
k výkonu služby.
§ 128
Plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby
(1) Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby,
přísluší v době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které
jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %. Vznikne-li státnímu
zaměstnanci v době dočasné neschopnosti k výkonu služby právo na plat podle věty
první, nepřísluší mu současně plat z důvodu jiné překážky ve službě.
(2) Plat stanovený podle odstavce 1 se snižuje o 50 %, jde-li o případy,
kdy nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění náleží ve výši 50
%; plat stanovený podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci, který si úmyslně
přivodil dočasnou neschopnost k výkonu služby.
(3) Dočasnou neschopností k výkonu služby se pro účely tohoto zákona rozumí
uznaná dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa.
ČÁST OSMÁ
INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY, ODBOROVÉ ORGANIZACE,
RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO BEZPEČNOST A OCHRANU
ZDRAVÍ
HLAVA I
INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ VĚCÍ SLUŽBY
§ 129
Základní ustanovení
(1) Státní zaměstnanci mají právo na informace a projednání v záležitostech
výkonu služby a podmínek jejího výkonu.
(2) Projednáním se rozumí jednání mezi služebním úřadem a státními zaměstnanci,
v němž mají možnost zaujmout své stanovisko k projednávané věci za účelem dosažení
shody.
(3) Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnance a jednat s nimi
přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace, rada státních zaměstnanců nebo zástupce
státních zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jestliže
u služebního úřadu působí více odborových organizací, rad státních zaměstnanců nebo
zástupců státních zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
je služební úřad povinen plnit povinnosti podle tohoto zákona vůči všem, nedohodnou-li
se mezi sebou a služebním úřadem o jiném způsobu součinnosti.
§ 130
Informování státních zaměstnanců
(1) Služební úřad je povinen informovat státní zaměstnance o
a) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti ve služebním úřadu,
b) početním stavu a struktuře státních zaměstnanců ve služebním úřadu,
c) základních podmínkách výkonu služby a jejich změně.
(2) Informování státních zaměstnanců za služební úřad zajišťuje služební
orgán a představení.
§ 131
Projednání se státními zaměstnanci
(1) Služební úřad je povinen se státními zaměstnanci projednat otázky bezpečnosti
a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném § 101 až 108 zákoníku práce
a § 2 až 11 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci.
(2) Účast státních zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví
při výkonu služby, jde-li o činnost zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví při
výkonu služby nebo o přímé jednání nebo poskytování informací státním zaměstnancům,
se řídí § 108 zákoníku práce.
(3) Projednání se státními zaměstnanci za služební úřad zajišťuje služební
orgán a představení.
HLAVA II
ODBOROVÉ ORGANIZACE
§ 132
(1) Služební úřad je povinen informovat příslušnou odborovou organizaci
o záležitostech uvedených v § 130 a projednat s ní záležitosti uvedené v § 131.
(2) Odborová organizace je dále oprávněna zejména
a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným k sestavení
organizační struktury služebního úřadu,
b) dostat zprávu o osobách nově přijatých do služebního poměru,
c) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících
se změn a skončení služebního poměru,
d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které
mají být vydány služebním orgánem a týkající se služebního úřadu, v němž odborová
organizace působí,
e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek výkonu
služby a tyto návrhy předkládat,
f) být přítomna při konání úřednické zkoušky,
g) být zúčastněna v poradních orgánech služebního orgánu,
h) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu
služby v rozsahu a za podmínek vyplývajících z § 322 zákoníku práce.
(3) Služební orgán je povinen s odborovou organizací projednat návrhy
a) ve věcech systemizace služebních úřadů,
b) na zlepšení podmínek výkonu služby,
c) služebních předpisů, které se týkají více služebních úřadů.
(4) Odborová organizace má právo vyjadřovat se ke všem návrhům právních
předpisů týkajících se státních zaměstnanců.
(5) Služební orgány jsou povinny zajistit, aby odborové organizace mohly
vykonávat oprávnění podle tohoto zákona.
(6) Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami.
§ 133
(1) Odborová organizace působí ve služebním úřadu a má právo jednat, jen
jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové vykonávají v tomto
služebním úřadu službu ve služebním poměru.
(2) Oprávnění odborové organizace ve služebním úřadu vznikají dnem následujícím
po dni, kdy služebnímu orgánu oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 1; přestane-li
odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to služebnímu orgánu bez zbytečného
odkladu oznámit.
(3) Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, je služební
úřad povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu státních zaměstnanců,
kdy tento zákon vyžaduje informování nebo projednání s odborovou organizací, plnit
tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne- li se s nimi na jiném
způsobu informování nebo projednání.
(4) Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, jedná za státní
zaměstnance ve vztahu k jednotlivým státním zaměstnancům odborová organizace, jejímž
je státní zaměstnanec členem. Za státního zaměstnance, který není odborově organizován,
jedná ve služebních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří
vykonávají ve služebním úřadu, v němž odborová organizace působí, službu, neurčí-li
tento státní zaměstnanec jinak.
HLAVA III
RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZÁSTUPCE STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO BEZPEČNOST
A OCHRANU ZDRAVÍ
§ 134
(1) Státní zaměstnanci ve služebním úřadu si mohou zvolit radu státních
zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu
služby.
(2) Služební úřad informuje radu státních zaměstnanců o záležitostech podle
§ 130.
(3) Rada státních zaměstnanců má právo na informace podle § 130 a dále
je oprávněna se služebním úřadem projednat opatření v souvislosti s organizačními
změnami.
(4) Služební úřad projedná se zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost
a ochranu zdraví při výkonu služby záležitosti v rozsahu stanoveném v § 131.
(5) Služební orgán je povinen zajistit, aby rada státních zaměstnanců a
zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby mohli
vykonávat oprávnění, která jim jsou tímto zákonem stanovena.
(6) Oprávnění podle § 130 a 131 a podle odstavce 3 nelze dále rozšiřovat.
§ 135
(1) Radu státních zaměstnanců lze zvolit ze státních zaměstnanců ve služebním
úřadu, v němž vykonává službu více než 25 státních zaměstnanců. Rada státních zaměstnanců
má nejméně 3, nejvýše však 15 členů; počet jejích členů musí být lichý.
(2) Zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu
služby lze zvolit ze státních zaměstnanců ve služebním úřadu, v němž vykonává službu
více než 10 státních zaměstnanců; jejich celkový počet závisí na celkovém počtu státních
zaměstnanců a na riziku vykonávané služby. Jednoho zástupce státních zaměstnanců
pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby lze však ustavit nejvýše pro 10
státních zaměstnanců.
(3) Počet členů rady státních zaměstnanců a počet zástupců státních zaměstnanců
pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby určí služební orgán po projednání
s volební komisí.
§ 136
(1) Pro volby rady státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců
pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby je rozhodný počet státních zaměstnanců
vykonávajících službu ve služebním úřadu v den podání písemného návrhu na vyhlášení
voleb.
(2) Funkční období rady státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců
pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby trvá 3 roky.
(3) Rada státních zaměstnanců zvolí ze svých členů na svém prvním zasedání
předsedu a informuje o tom služební orgán a státní zaměstnance.
§ 137
(1) Působí-li při přechodu výkonu práv a povinností ze služebního poměru
mezi služebními úřady i u přejímajícího služebního úřadu rada státních zaměstnanců
a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby,
přejímající služební úřad plní tímto zákonem stanovené povinnosti vůči oběma radám
státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví
při výkonu služby, nedohodnou-li se mezi sebou a služebním orgánem jinak.
(2) Rady státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost
a ochranu zdraví při výkonu služby plní povinnosti podle § 134 až do dne, kdy jim
skončí funkční období. Jestliže před skončením funkčního období počet členů jedné
z rad státních zaměstnanců klesl na méně než 3, přebírá její funkci zbývající rada
státních zaměstnanců.
§ 138
(1) Rada státních zaměstnanců a funkce zástupce státních zaměstnanců
pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby zaniká dnem
a) skončení funkčního období, nebo
b) zrušení služebního úřadu.
(2) Rada státních zaměstnanců dále zaniká dnem, kdy počet členů rady zaměstnanců
klesne na méně než 3.
(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 předá rada státních zaměstnanců
a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby
veškeré podklady související s výkonem funkce služebnímu orgánu, který je uschová
po dobu 5 let ode dne zániku funkce rady státních zaměstnanců nebo funkce zástupce
státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.
(4) Členství v radě státních zaměstnanců a funkce zástupce státních
zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby končí rovněž dnem
a) vzdání se funkce, nebo
b) skončení služebního poměru.
§ 139
(1) Volby rady státních zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu
zdraví při výkonu služby se řídí 283 až 285 zákoníku práce s tím, že radou zaměstnanců
se rozumí rada státních zaměstnanců, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochranu zdraví
při práci se rozumí zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby, zaměstnavatelem
se rozumí služební úřad, v němž vykonává státní zaměstnanec službu, zaměstnanci se
rozumí státní zaměstnanci, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, pracovním
poměrem se rozumí služební poměr a pracovní cestou se rozumí služební cesta.
(2) Volby rady státních zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu
zdraví při výkonu služby vyhlašuje služební orgán.
HLAVA IV
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 140
(1) Členové odborových orgánů, členové rady státních zaměstnanců a zástupci
státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby nesmějí být
pro výkon své činnosti diskriminováni nebo znevýhodněni ani zvýhodněni.
(2) Služební poměr nesmí být skončen z důvodu výkonu funkce v odborové
organizaci, radě státních zaměstnanců nebo zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost
a ochranu zdraví při výkonu služby.
§ 141
(1) Služební úřad je povinen poskytnout k výkonu činnosti podle § 131,
§ 132 odst. 1 a 2 a § 134 odst. 4 odborové organizaci nebo radě státních zaměstnanců
a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby
pravdivé a úplné informace a podklady včas a přihlížet k jejich stanoviskům. Na požádání
je povinen poskytnout informace písemně. Odborová organizace nebo rada státních zaměstnanců
a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby
a v případě uvedeném v § 129 odst. 3 větě první státní zaměstnanci mají právo požadovat
na služebním úřadu doplnění informací a odpovědi na položené otázky.
(2) Služební úřad je povinen umožnit státním zaměstnancům konání voleb
do orgánů odborové organizace, voleb členů rad státních zaměstnanců a zástupců státních
zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby, a vytvořit podmínky
pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností
v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na
údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady.
(3) Služební úřad je povinen poskytnout členům volební komise, členům odborové
organizace, členům rad státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro
bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby k výkonu jejich činnosti podle tohoto
zákona služební volno v nezbytně nutném rozsahu; za dobu uvolnění jim přísluší plat.
§ 142
(1) Odborová organizace působící ve služebním úřadu, rada státních zaměstnanců
a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby
jsou povinni vhodným způsobem informovat státní zaměstnance o své činnosti a o obsahu
a závěrech informací a projednání se služebním úřadem.
(2) Členové odborové organizace, členové rad státních zaměstnanců a zástupci
státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce,
pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k vyzrazení utajovaných informací nebo
porušení oprávněných zájmů služebního úřadu nebo státních zaměstnanců. Povinnost
podle věty první trvá po dobu 1 roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud jiný
právní předpis nestanoví jinak.
§ 143
Kolektivní dohoda
(1) Ke zlepšení podmínek výkonu služby, zejména zdravotních, sociálních
nebo kulturních, je možné v kolektivní dohodě upravit práva státních zaměstnanců,
jakož i práva a povinnosti stran této dohody.
(2) Ustanovení § 8 a § 10 až 26 zákona o kolektivním vyjednávání a ustanovení
§ 22, 24, § 25 odst. 3 a 4, § 26, § 27 odst. 3, § 28 a 29 zákoníku práce se na kolektivní
dohodu použije obdobně s tím, že
a) podnikovou kolektivní smlouvou se rozumí kolektivní dohoda uzavřená
mezi služebním orgánem nebo více služebními orgány a odborovou organizací nebo více
odborovými organizacemi působícími u služebního úřadu,
b) kolektivní smlouvou vyššího stupně se rozumí kolektivní dohoda uzavřená
mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi,
c) stávkou ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy se rozumí stávka
za uzavření kolektivní dohody,
d) pracovněprávními nároky se rozumí nároky ze služebního poměru,
e) zaměstnavatelem se rozumí služební úřad, v němž vykonává státní
zaměstnanec službu,
f) zaměstnancem se rozumí státní zaměstnanec, který vykonává ve služebním
úřadu službu,
g) pracovním poměrem se rozumí služební poměr,
h) mzdou se rozumí plat.
(3) Kolektivní dohoda je závazná pro její strany. Kolektivní dohoda podle
odstavce 2 písm. a) je závazná také pro všechny státní zaměstnance, kteří vykonávají
službu ve služebním úřadu, v němž odborová organizace působí. Kolektivní dohoda podle
odstavce 2 písm. b) je závazná také pro všechny služební úřady, pro všechny státní
zaměstnance a pro všechny odborové organizace, za které tuto dohodu uzavřela odborová
organizace.
(4) K ujednání kolektivní dohody podle odstavce 2 písm. a), které upravuje
práva státních zaměstnanců a práva a povinnosti stran této dohody v jiném rozsahu
než kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. b), se nepřihlíží.
ČÁST DEVÁTÁ
ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
§ 144
Obecná ustanovení o platu a odměně za služební pohotovost
(1) Odměňování státních zaměstnanců se řídí zákoníkem práce, není-li stanoveno
jinak.
(2) Kde se v zákoníku práce používá pojem
a) zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona státní zaměstnanec,
b) vedoucí zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona představený,
c) zaměstnavatel, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební orgán,
d) pracovní poměr, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební poměr,
e) výkon práce, rozumí se tím pro účely tohoto zákona výkon služby,
f) plat za práci přesčas, rozumí se tím pro účely tohoto zákona plat
za službu přesčas,
g) příplatek za práci v sobotu a v neděli, rozumí se tím pro účely tohoto
zákona příplatek za službu v sobotu a v neděli,
h) příplatek za noční práci, rozumí se tím pro účely tohoto zákona příplatek
za službu v noční době,
i) příplatek za práci ve svátek, rozumí se tím pro účely tohoto zákona
příplatek za službu ve svátek,
j) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, rozumí se tím
pro účely tohoto zákona příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí,
k) pracovní pohotovost, rozumí se tím pro účely tohoto zákona služební
pohotovost.
§ 145
Zvláštní ustanovení o platovém tarifu a platových třídách
(1) První až pátá platová třída stanovená zákoníkem práce se v případě státních
zaměstnanců nepoužijí. Výši platových tarifů s přihlédnutím k povinnostem a omezením
při výkonu služby a k jeho významu, způsob jejich určení pro státní zaměstnance,
včetně způsobu klasifikace služebních míst platovými třídami, a podmínky pro určení
započitatelné praxe stanoví vláda nařízením.
(2) Charakteristika platových tříd je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Vláda na jejím základě stanoví nařízením katalog správních činností a jejich zařazení
podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd.
(3) Pro nové služební místo státního zaměstnance, na kterém se mají vykonávat
činnosti neuvedené v katalogu správních činností, platovou třídu navrhne služební
orgán v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí při
vypracování návrhu systemizace nebo její změny.
§ 146
Zvláštní ustanovení o příplatku za vedení
(1) Rozpětí příplatků za vedení stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Vláda může nařízením stanovit závazná pravidla pro určení konkrétní výše
příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí.
§ 147
Zvláštní ustanovení o příplatku za službu přesčas
K veškeré službě přesčas je přihlédnuto v platu představeného, který je služebním
orgánem nebo vedoucím zastupitelského úřadu.
§ 148
Zvláštní ustanovení o zvláštním příplatku
(1) Vláda nařízením stanoví pravidla pro určení konkrétní výše zvláštního
příplatku.
(2) Služební orgán služebním předpisem stanoví výši zvláštního příplatku
pro služební místa ve služebním úřadu.
§ 149
Zvláštní ustanovení o osobním příplatku
(1) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo
odejmout v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení.
(2) Státnímu zaměstnanci lze do jeho prvního služebního hodnocení přiznat,
zvýšit, snížit nebo odejmout osobní příplatek, a to na návrh představeného.
(3) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit nebo snížit
též v souvislosti s jeho zařazením, převedením nebo jmenováním na jiné služební místo.
(4) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo
odejmout též v souvislosti s jeho vysláním k výkonu služby v zahraničí nebo s ukončením
tohoto vyslání, a to na návrh představeného.
§ 150
Zvláštní ustanovení o odměně
(1) Odměnou lze ocenit též úspěšné splnění naléhavých služebních úkolů za
nepřítomného státního zaměstnance, pokud mu nevznikl nárok na příplatek za vedení
nebo plat při zastupování podle § 66.
(2) Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za kalendářní rok
činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného
osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě představeného též příplatku
za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto
zákonu, a to podle služebního místa, na kterém státní zaměstnanec v příslušném kalendářním
roce naposledy vykonával službu.
§ 151
Zvláštní ustanovení o odměně za služební pohotovost
Výše odměny za služební pohotovost činí 10 % průměrného výdělku.
§ 152
Zvláštní ustanovení o platu některých služebních orgánů
(1) Výši platového tarifu, výši příplatku za vedení, poskytnutí odměny a
její výši a přiznání a výši osobního příplatku, jeho zvýšení, snížení nebo odejmutí
představenému na služebním místě nejvyššího státního tajemníka, vedoucího služebního
úřadu v ústředních správních úřadech a vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený
služební úřad, určí ten, kdo jej na dané služební místo jmenoval, podle této části
a příloh č. 1 a 2 k tomuto zákonu. Pokud služební orgán jmenovala na dané služební
místo vláda, může vláda pověřit jednáním podle věty první příslušného člena vlády.
(2) U ostatních vedoucích služebních úřadů rozhodne o platových náležitostech
uvedených v odstavci 1 nadřízený služební orgán.
ČÁST DESÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
OSOBNÍ SPIS, SLUŽEBNÍ PRŮKAZ, SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ A STÍŽNOST STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE
§ 153
Osobní spis
(1) O služebním poměru státního zaměstnance se vede osobní spis, který
smí obsahovat jen písemnosti nezbytné pro služební poměr a hodnocení státního zaměstnance.
(2) Obsahem osobního spisu jsou i osobní údaje státního zaměstnance, které
ho identifikují, a údaje o jeho osobním stavu, způsobilosti k výkonu služby, bezúhonnosti
a dosaženém vzdělání, jež jsou potřebné pro služební poměr, zabezpečení řádného výkonu
služby a uplatnění práv a povinností státního zaměstnance ve služebním poměru.
(3) Státní zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu orgánu změnu v osobních
údajích obsažených v osobním spisu do 8 dnů ode dne, kdy k ní došlo nebo kdy se o
ní dozvěděl.
(4) Do osobního spisu mají právo nahlížet služební orgán, jakož i představení,
kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet do osobního spisu, jakož
i právo na pořízení opisu osobního spisu má Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce,
Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní
bezpečnostní úřad a zpravodajská služba.
(5) Státní zaměstnanec a bývalý státní zaměstnanec mají právo nahlížet
do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebního úřadu z něho
požadovat opisy listin.
(6) Služební úřad uchovává osobní spis po dobu 50 let následujících po
roce, kdy byl spis uzavřen.
§ 154
Služební průkaz
(1) Služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, vystaví
státnímu zaměstnanci služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že jeho držitel
je státním zaměstnancem. Služební průkaz obsahuje
a) fotografii státního zaměstnance,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul
státního zaměstnance,
c) evidenční číslo státního zaměstnance,
d) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává službu,
e) číslo služebního průkazu,
f) datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu,
g) jiné údaje, stanoví-li tak jiný právní předpis.
(2) Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo
jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací
lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při výkonu služby nebo v souvislosti
s ním.
Služební hodnocení
§ 155
(1) Státní zaměstnanec podléhá služebnímu hodnocení.
(2) Služební hodnocení státního zaměstnance zahrnuje hodnocení výkonu
služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými
individuálními cíli. Služební hodnocení představeného zahrnuje také hodnocení výkonu
služby z hlediska organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených
státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců.
(3) Hodnoticí kritérium je klasifikováno jako
a) plněné vysoko nad rámec nároků na ně kladených,
b) plněné nad rámec nároků na ně kladených,
c) plněné v rámci nároků na ně kladených,
d) plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami, nebo
e) plněné nedostatečně.
(4) Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec
dosahoval ve službě
a) vynikající výsledky,
b) velmi dobré výsledky,
c) dobré výsledky,
d) dostačující výsledky, nebo
e) nevyhovující výsledky.
(5) Služební hodnocení dále obsahuje stanovení individuálních cílů pro
další osobní rozvoj státního zaměstnance.
(6) První služební hodnocení se provede nejpozději do 6 měsíců ode dne
vzniku služebního poměru, ne však dříve než po 60 odsloužených dnech.
(7) Služební hodnocení se dále provede podle potřeby za uplynulé, dosud
nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů ode dne seznámení
státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením.
(8) Služební hodnocení se dále provede na požádání státního zaměstnance
za uplynulé, dosud nehodnocené období, které zahrnuje alespoň 60 odsloužených dnů
ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím služebním hodnocením. Na požádání
státního zaměstnance lze služební hodnocení provést pouze jednou ročně.
(9) Obsahuje-li služební hodnocení státního zaměstnance závěr o tom,
že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků, další služební hodnocení se provede
vždy po uplynutí 60 odsloužených dnů ode dne seznámení státního zaměstnance s předchozím
služebním hodnocením.
(10) Služební hodnocení se dále provede, přechází-li státní zaměstnanec
na jiný služební úřad; toto služební hodnocení neobsahuje závěr o tom, jaké státní
zaměstnanec dosahoval ve službě výsledky, ani stanovení individuálních cílů pro další
osobní rozvoj státního zaměstnance a zašle se novému služebnímu orgánu státního zaměstnance.
(11) Služební orgán může služebním předpisem stanovit podrobnosti provádění
služebního hodnocení státních zaměstnanců. Služební orgán může služebním předpisem
stanovit, že se ve služebním úřadu provádí pravidelné služební hodnocení všech státních
zaměstnanců.
(12) Za odsloužený se považuje den, v němž státní zaměstnanec skutečně
vykonával službu převážnou část své směny. Části směn odsloužené v různých dnech
se nesčítají.
(13) Státní zaměstnanec musí být se služebním hodnocením seznámen.
(14) Vláda stanoví nařízením hodnoticí kritéria, na základě kterých je
státní zaměstnanec v rámci služebního hodnocení posuzován, způsob určení závěru služebního
hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení.
§ 156
(1) Služební hodnocení státního zaměstnance provede bezprostředně nadřízený
představený v součinnosti se služebním orgánem, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený
služební úřad, provede pověřený člen vlády v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem.
Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu,
provede příslušný člen vlády v součinnosti se státním tajemníkem. V ostatních případech
provede služební hodnocení vedoucího služebního úřadu nadřízený služební orgán.
(3) Služební hodnocení státního tajemníka provede nejvyšší státní tajemník
v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(4) Služební hodnocení vrchního ředitele sekce provede státní tajemník
v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.
(5) Služební hodnocení personálního ředitele sekce pro státní službu
provede nejvyšší státní tajemník.
(6) Služební hodnocení nejvyššího státního tajemníka provede vláda nebo
ministr vnitra na základě pověření vlády.
§ 156a
Námitky proti služebnímu hodnocení
(1) Státní zaměstnanec může podat proti služebnímu hodnocení námitky
do 15 dnů ode dne seznámení se služebním hodnocením. Námitky se podávají písemně
služebnímu orgánu, musí z nich být zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení
směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu se služebním hodnocením a návrh způsobu
úpravy služebního hodnocení.
(2) Služební orgán vyřídí podané námitky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich
doručení tak, že jim zcela nebo zčásti vyhoví a služební hodnocení upraví, nebo je
zamítne. Námitky, z nichž není zřejmé, proti jaké části služebního hodnocení směřují,
nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění nesouhlasu se služebním hodnocením nebo návrh
způsobu úpravy služebního hodnocení, služební orgán zamítne jako nedůvodné. Proti
upravenému služebnímu hodnocení nelze podat další námitky.
(3) Námitky proti služebnímu hodnocení vedoucího služebního úřadu, který
nemá nadřízený služební úřad, vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně
podřízen ministerstvu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního
ředitele sekce a personálního ředitele sekce pro státní službu vyřizuje služební
komise postupem podle odstavce 2.
Stížnost
§ 157
(1) Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech
služebního poměru, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), písemnou stížnost
služebnímu orgánu. Stížnost ve věci služebního posudku a potvrzení o službě může
podat také bývalý státní zaměstnanec; při jejím vyřízení se postupuje podle odstavců
2 až 8 obdobně.
(2) Stížnost státního zaměstnance musí být podána nejpozději do 60 dnů
ode dne, kdy se státní zaměstnanec dozvěděl, že došlo ke skutečnosti, která je předmětem
stížnosti, nejpozději však do 12 měsíců ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.
(3) Stížnost státního zaměstnance vyřizuje podle jejího obsahu představený,
který je státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízen, nebo služební orgán, není-li
dále stanoveno jinak. Stížnost bývalého státního zaměstnance vyřizuje služební orgán
nadřízený služebnímu orgánu, který bývalému státnímu zaměstnanci vydal služební posudek
nebo potvrzení o službě.
(4) Stížnost státního zaměstnance nesmí vyřizovat představený nebo služební
orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený představený nebo nadřízený
služební orgán představeného nebo služebního orgánu, vůči kterému směřuje.
(5) Stížnost státního zaměstnance, který je služebním orgánem, vyřizuje
nadřízený služební orgán.
(6) Ten, kdo vyřizuje stížnost vůči státnímu zaměstnanci, musí o jejím
podání a o výsledku jejího vyřízení vyrozumět státního zaměstnance a jeho služební
orgán.
(7) Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději
do 60 dnů od jejího doručení. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li
v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(8) Má-li státní zaměstnanec za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena,
může požádat nadřízeného představeného, služební orgán nebo nadřízený služební orgán,
aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. O přešetření způsobu vyřízení stížnosti
lze požádat pouze jednou, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyřízení
stížnosti.
(9) Opožděně podanou stížností nebo opožděně podanou nebo opakovanou
žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti se představený nebo služební orgán
nezabývá a státního zaměstnance o tom písemně vyrozumí.
HLAVA II
ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽBY
§ 159
Základní ustanovení
(1) Ustanovení o řízení ve věcech služby se vztahují na rozhodování
o
a) přijetí do služebního poměru,
b) zařazení na služební místo,
c) jmenování na služební místo představeného,
d) odměňování,
e) změně služebního poměru,
f) skončení služebního poměru,
g) povolení
1. kratší služební doby,
2. zvýšení vzdělání státního zaměstnance
na náklady služebního úřadu včetně volna k němu a zastavení poskytování tohoto volna,
3.
výkonu jiné výdělečné činnosti než služby,
h) náhradě nákladů podle § 110,
i) zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111.
(2) Ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení správního řádu
o správním řízení se nevztahují na
a) jmenování na služební místo představeného a odvolání z tohoto služebního
místa, pokud spadá do působnosti vlády,
b) vyslání na služební cestu,
c) zastupování státního zaměstnance nebo představeného,
d) zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost,
e) povolení změny rozvržení služební doby a pružného rozvržení služební
doby,
f) nařízení služební pohotovosti, služby přesčas nebo ve dnech pracovního
klidu,
g) povolení služebního volna,
h) čerpání dovolené a dodatkové dovolené,
i) prohlubování vzdělání,
j) provádění služebního hodnocení státního zaměstnance a vyřizování
námitek proti služebnímu hodnocení,
k) stanovení platu, je-li předmětem
1. změna výše platového tarifu
v důsledku změny výše platových tarifů stanovených nařízením vlády, nebo
2. zařazení
státního zaměstnance do vyššího platového stupně v důsledku dosažení délky započitatelné
praxe stanovené pro vyšší platový stupeň,
l) poskytnutí odměny,
m) výběrové řízení a jmenování a odvolání člena výběrové komise,
n) nařízení výkonu služby z jiného místa,
o) jmenování a odvolání člena zkušební komise,
p) poskytnutí odbytného,
q) přeložení a změna platu v důsledku přeložení,
r) uložení písemného napomenutí a písemné výtky,
s) zrušení služebního poměru služebním orgánem ve zkušební době,
t) zrušení zařazení, převedení nebo jmenování služebním orgánem v osvědčovací době,
u) přiznávání a odebírání služebního označení.
§ 160
Použití správního řádu
Nestanoví-li zákon jinak, v řízení ve věcech služby se postupuje podle
správního řádu.
Účastníci řízení a rozhodující orgány
§ 161
Účastníkem řízení je
a) žadatel o přijetí do služebního poměru,
b) státní zaměstnanec, nebo
c) bývalý státní zaměstnanec.
§ 162
(1) Ve věcech služby rozhoduje v prvním stupni příslušný služební orgán.
(2) O nároku státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu a o nároku služebního
úřadu vůči státnímu zaměstnanci rozhoduje služební orgán služebního úřadu, ve kterém
byl v době vzniku nároku státní zaměstnanec zařazen. Pro rozhodování o nároku bývalého
státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu, ve kterém byl zařazen, nebo o nároku
služebního úřadu vůči bývalému státnímu zaměstnanci se použije věta první obdobně.
(3) Pokud se rozhodnutí služebního orgánu má týkat působnosti jiného
služebního orgánu, lze ho vydat jen s jeho souhlasem.
(4) Nadřízeným služebním orgánem je
a) nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který
nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu řediteli sekce pro
státní službu a ve věcech, v nichž rozhodl nejvyšší státní tajemník,
b) vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního
úřadu,
c) státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného ministerstvu¨.
§ 162a
Služební komise
(1) Zřizuje se služební komise. Služební komise rozhoduje o odvolání
ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. c) a § 60 odst. 2 nebo
o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. b) nebo c), jde-li o vedoucího
služebního úřadu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele
sekce nebo personálního ředitele sekce pro státní službu. Proti rozhodnutí služební
komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech,
v nichž rozhodla služební komise, je služební komise.
(2) Služební komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho
2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného
ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala
bez návrhu.
(3) Členem služební komise může být jmenována fyzická osoba, která
a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm.
a), c) a d),
b) má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a
c) nevykonává žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
(4) Alespoň 1 člen služební komise, který je jmenován vládou bez návrhu,
musí mít vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním
programu v oblasti práva.
(5) Členové služební komise jsou jmenováni na funkční období 7 let. Nikdo
nemůže být členem služební komise jmenován více než dvakrát za sebou.
(6) Členství ve služební komisi je veřejnou funkcí. Vláda člena služební
komise odvolá, pokud člen služební komise přestane splňovat podmínky podle odstavce
3 nebo pokud o odvolání požádá.
(7) Služební komise přijímá usnesení většinou hlasů přítomných členů;
při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy nebo předsedajícího. Člen služební
komise se nesmí zdržet hlasování. Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání
rozhodnutí, mohou být pověřeni státní zaměstnanci vykonávající službu v Ministerstvu
vnitra, kteří nejsou členy služební komise; přitom jsou podřízeni pouze služební
komisi.
(8) Výkon působnosti služební komise odborně, organizačně, finančně a
materiálně zabezpečuje Ministerstvo vnitra. Služební komise se pro tyto účely považuje
za organizační jednotku Ministerstva vnitra. Za výkon funkce člena služební komise
náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují
ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce, přičemž za pravidelné pracoviště
člena služební komise se považuje jeho bydliště.
§ 163
Zvláštní ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci
Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci
podle tohoto zákona se nepoužijí pro člena služební komise, nejvyššího státního tajemníka
a státního tajemníka.
§ 165
Zvláštní ustanovení o vydání rozhodnutí
(1) Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.
(2) Služební orgán může na žádost státního zaměstnance nebo z moci
úřední vydat nové rozhodnutí, kterým zruší rozhodnutí o povolení výkonu jiné výdělečné
činnosti než služby nebo rozhodnutí o povolení kratší služební doby, zkrátí dobu,
na kterou je státnímu zaměstnanci povolen výkon jiné výdělečné činnosti než služby
nebo povolena kratší služební doba, anebo změní rozsah povolení výkonu jiné výdělečné
činnosti než služby nebo povolení kratší služební doby, jestliže
a) pominuly důvody vydání rozhodnutí,
b) se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno,
zejména pokud výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo kratší služební doba
brání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.
§ 166
Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení
Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo
přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od služebního úřadu. Jestliže
má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na poměrnou náhradu nákladů. Nárok
musí účastník uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů
ode dne doručení rozhodnutí, jinak zaniká.
§ 167
Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí
Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění,
která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle § 159 odst. 1 písm. h),
rozhodne služební orgán o srážkách z jeho platu.
§ 168
Odvolací řízení
(1) Odvolacím orgánem je nadřízený služební orgán.
(2) Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti rozhodnutí
o náhradě nákladů podle § 110.
(3) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně
oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí,
které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost.
Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti lze podat pouze
ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení
vykonatelnosti rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byl předán
spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(4) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního
místa představeného, o skončení služebního poměru nebo o přiznání, zvýšení, snížení
nebo odejmutí osobního příplatku, lze přezkoumat i služební hodnocení, které bylo
podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že služební hodnocení
je v rozporu s právními předpisy, po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání se
provede nové služební hodnocení; původní služební hodnocení, ke kterému se nepřihlíží,
se vyřadí z osobního spisu státního zaměstnance.
(5) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního
místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i písemné napomenutí,
které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že je písemné
napomenutí v rozporu s právními předpisy, vyřadí se po nabytí právní moci rozhodnutí
o odvolání z osobního spisu státního zaměstnance a nepřihlíží se k němu.
HLAVA III
PŘECHOD VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 170
(1) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká sloučením nebo splynutím
s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru v
plném rozsahu na přejímající služební úřad.
(2) Stanoví-li jiný zákon, že služební úřad zaniká rozdělením, přechází
výkon práv a povinností ze služebního poměru na služební úřady nově vzniklé.
HLAVA IV
SYSTEMIZACE PRACOVNÍCH MÍST A POSTAVENÍ NÁMĚSTKA ČLENA VLÁDY
§ 172
Systemizace pracovních míst
Pro stanovení systemizace pracovních míst zaměstnanců ve správním úřadu
platí § 17 a 18 obdobně s tím, že počet míst náměstků člena vlády a zaměstnanců,
kteří vykonávají práci pro člena vlády, včetně zaměstnanců zařazených v kabinetu
člena vlády, nebo zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro vedoucího Úřadu vlády,
a jejich platový tarif určuje a objem prostředků na jejich platy navrhuje příslušný
člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády. Kabinetem člena vlády se rozumí útvar v ministerstvu
nebo v Úřadu vlády, v jehož působnosti je formulování politik výlučně pro člena vlády.
§ 173
Náměstek člena vlády
(1) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády. Náměstek člena vlády
zastupuje člena vlády v rozsahu stanoveném členem vlády ve vztahu k působnosti služebního
úřadu nebo úkolům svěřeným členovi vlády, s výjimkou věcí, které vyhrazuje členovi
vlády zákon. Zejména je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády
a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací
komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru
nebo komise Senátu.
(2) Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání
správního úřadu stupněm řízení.
(3) Náměstek člena vlády je v pracovním poměru ke státu a jmenuje a odvolává
jej příslušný člen vlády; náměstek člena vlády, který není pověřen řízením ministerstva,
je zařazen v Úřadu vlády.
HLAVA V
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
§ 174
Zjišťování a používání průměrného výdělku se řídí § 352, 353, § 354 odst.
1 až 3 a § 355 až 357 zákoníku práce.
§ 175
Plat při
a) zproštění výkonu služby,
b) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
c) dočasné neschopnosti k výkonu služby.
se pro účely zjišťování průměrného výdělku nezahrnuje do hrubého platu
zúčtovaného státnímu zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a doba, po kterou je
tento plat poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v rozhodném období.
HLAVA VI
VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 176
(1) Platem státního zaměstnance se pro účely
a) doplatku k platu v souvislosti s přeložením státního zaměstnance,
b) zproštění výkonu služby,
c) snížení platu při převedení státního zaměstnance na jiné služební
místo,
d) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,
e) peněžitého plnění podle § 73a odst. 2,
f) odbytného,
g) poskytování platu ve snížené výši po dobu dočasné pracovní neschopnosti,
h) odchodného,
rozumí součet měsíčních částek platového tarifu, příplatku za vedení,
příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního příplatku a zvláštního
příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo které mu byly
naposled určeny.
(2) Platem státního zaměstnance se pro účely odbytného, na které státnímu
zaměstnanci vznikl nárok v souvislosti se skončením služebního poměru marným uplynutím
doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, jejíž běh pokračoval zánikem
převedení nebo zařazení státního zaměstnance na vhodné volné služební místo v jiném
služebním úřadě v osvědčovací době podle § 62 odst. 4, rozumí součet měsíčních částek
platového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za službu ve ztíženém pracovním
prostředí, osobního příplatku a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci
naposledy vznikl nárok nebo které mu byly naposled určeny před zařazením mimo výkon
služby z organizačních důvodů podle § 62 odst. 1.
§ 177
(1) Pro ohrožení nemocí z povolání se použije § 347 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při výkonu služby a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby
se rozumějí předpisy a pokyny uvedené v § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
(3) Karanténou se rozumějí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného
zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání státnímu zaměstnanci
ve výkonu služby, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle
zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických
osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další
určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto
zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce.
(4) Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní,
ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li
s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem.
(5) Pro doby, které se považují za výkon služby, se použije tento zákon
a § 348 odst. 1 zákoníku práce.
(6) Pro přechod a zánik peněžitých práv po smrti státního zaměstnance se
použije § 328 zákoníku práce.
HLAVA VII
POUŽITÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
§ 178
(1) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru
na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně
nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než 1 kalendářní měsíc.
(2) Je-li vážně ohrožen řádný výkon působnosti služebního úřadu, může služební
orgán obsadit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, osobou v
pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, a to s trváním
do doby, než bude toto místo obsazeno státním zaměstnancem postupem podle § 24 odst.
1 nebo 5, nejdéle však na 6 měsíců.
(3) Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjedná zkušební doba
v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná
práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.
(4) Se zaměstnancem uvedeným v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované
činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší mu plat podle části deváté.
(5) Zaměstnanci uvedenému v odstavcích 1 a 2 se na jeho žádost umožní vykonat
na náklady služebního úřadu obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické
zkoušky pro obor služby stanovený pro jím obsazené služební místo, a to včetně jednoho
jejich opakování. Vykonání úřednické zkoušky se považuje za výkon práce.
(6) Ustanovení o adaptačním procesu a o vzdělávání státních zaměstnanců
se pro zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 použijí obdobně.
(7) Ke zvýšení kvalifikace zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 na
náklady služebního úřadu včetně pracovního volna k tomuto zvýšení je třeba uzavření
kvalifikační dohody.
HLAVA VIII
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
§ 179
Informační systém o platech státních zaměstnanců
Informační systém o platech státních zaměstnanců je součástí informačního
systému o platech podle § 137 zákoníku práce.
Informační systém o státní službě
§ 180
(1) Zřizuje se informační systém o státní službě jako informační systém
veřejné správy, jehož účelem je vedení údajů nezbytných pro správu organizačních
věcí služby a služebních vztahů v rámci služebních úřadů i mezi nimi a činění některých
úkonů podle tohoto zákona.
(2) Správcem informačního systému o státní službě je Ministerstvo vnitra.
(3) Součástí informačního systému o státní službě je rejstřík státních
zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech, evidence obsazovaných služebních
míst, portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku, evidence uskutečněných úřednických
zkoušek a evidence systemizace a organizační struktury.
§ 181
(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
obsahuje údaje o státním zaměstnanci, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) státní občanství,
e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f) číslo služebního průkazu,
g) evidenční číslo státního zaměstnance,
h) adresa elektronické pošty zřízená státnímu zaměstnanci služebním úřadem a adresa
elektronické pošty zřízená státním zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické
pošty, na kterou mu mohou být doručovány písemnosti,
i) služební označení,
j) den vzniku služebního poměru,
k) údaj o tom, zda se jedná o služební poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou;
v případě služebního poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,
l) služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonává nebo vykonával službu, služební
místo a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
m) obor služby,
n) služební působiště,
o) údaj o výsledku úřednické zkoušky,
p) údaje o změnách služebního poměru v členění na údaj o
1. jmenování na služební
místo představeného a o odvolání z něj nebo o skončení výkonu služby na služebním
místě představeného na základě žádosti,
2. přeložení,
3. převedení na jiné služební
místo,
4. zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby a jeho důvod,
5. vyslání
k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení,
6. vyslání k výkonu služby
do mezinárodní organizace a zařazení po jeho ukončení,
7. povolení kratší služební
doby,
8. přerušení výkonu služby,
q) údaj o překážce ve službě na straně státního zaměstnance podle
1. § 104 odst.
1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce,
2. § 104 odst. 3,
3. § 104 odst. 4,
r) platové zařazení,
s) údaj o zastupování,
t) údaj o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu,
u) den skončení služebního poměru a jeho důvod,
v) údaj o vyplaceném odbytném podle § 74a.
(2) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, jímž je obsazeno služební místo,
kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) státní občanství,
e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f) evidenční číslo zaměstnance,
g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické
pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou
mu mohou být doručovány písemnosti,
h) den vzniku pracovního poměru,
i) den obsazení služebního místa v pracovním poměru na dobu určitou a doba jeho trvání,
j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, služební místo
a činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
k) obor služby,
l) služební působiště,
m) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,
n) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,
o) platové zařazení,
p) údaj o uzavření kvalifikační dohody,
q) den skončení pracovního poměru na služebním místě.
(3) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
dále obsahuje údaje o zaměstnanci v pracovním poměru, kterými jsou
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě i akademický titul,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) státní občanství,
e) dosažené vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
f) evidenční číslo zaměstnance,
g) adresa elektronické pošty zřízená zaměstnanci služebním úřadem a adresa elektronické
pošty zřízená zaměstnancem, pokud ji sdělil jako adresu elektronické pošty, na kterou
mu mohou být doručovány písemnosti,
h) den vzniku pracovního poměru,
i) údaj o tom, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou;
v případě pracovního poměru na dobu určitou rovněž doba jeho trvání,
j) služební úřad, v němž zaměstnanec vykonává nebo vykonával práci, pracovní místo
a činnosti, jejichž výkon se na pracovním místě požaduje,
k) údaj o výsledku úřednické zkoušky, byla-li vykonána,
l) údaj o tom, zda se jedná o vedoucího zaměstnance,
m) zařazení podle katalogu prací ve veřejných službách a správě,
n) údaj o uzavření kvalifikační dohody,
o) den skončení pracovního poměru.
(4) Evidence obsazovaných služebních míst obsahuje údaje o volném služebním
místě, kterými jsou
a) název služebního úřadu, ve kterém je volné služební místo systemizováno,
b) obor služby, jehož se obsazované služební místo týká,
c) místě výkonu služby na obsazovaném služebním místě,
d) požadavky související s obsazovaným služebním místem,
e) platová třída obsazovaného služebního místa,
f) den nástupu do služby na obsazovaném služebním místě,
g) informace o tom, zda se jedná o obsazení služebního místa, na němž je služba vykonávána
ve služebním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, v případě služebního
poměru na dobu určitou též doba jeho trvání,
h) datum, do kterého musí být podána služebnímu orgánu žádost o přijetí do služebního
poměru nebo v případě státního zaměstnance žádost o zařazení na služební místo nebo
jmenování na služební místo představeného, místo a způsob podání žádosti, adresa,
na kterou se žádost odesílá, a výčet příloh týkajících se skutečností souvisejících
s výkonem služby na obsazovaném služebním místě, které žadatel přiloží k žádosti.
(5) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku slouží k přihlašování
na úřednickou zkoušku. Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku obsahuje termín,
místo a čas konání úřednické zkoušky, seznam zkušebních otázek pro obecnou část úřednické
zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních předpisů,
usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny zkušební
otázky pro obecnou část úřednické zkoušky, seznam zkušebních okruhů pro zvláštní
část úřednické zkoušky, seznam odborné literatury a seznam mezinárodních smluv, právních
předpisů, usnesení vlády, služebních předpisů a jiných dokumentů, z nichž byly vytvořeny
zkušební okruhy pro zvláštní část úřednické zkoušky, učební text pro obecnou část
úřednické zkoušky, učební texty pro zvláštní část úřednické zkoušky a může obsahovat
další údaje.
(6) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek obsahuje údaje o provedené
úřednické zkoušce, kterými jsou
a) datum konání obecné části úřednické zkoušky, zvláštní části úřednické zkoušky
nebo datum vystavení osvědčení o jejich rovnocennosti,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno,
popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5,
který vykonal úspěšně úřednickou zkoušku,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo státního zaměstnance nebo jméno,
popřípadě jména, příjmení a evidenční číslo zaměstnance uvedeného v § 178 odst. 5,
který nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční
číslo osoby podle § 42, která vykonala úspěšně úřednickou zkoušku,
f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční
číslo osoby podle § 42, která nevykonala úspěšně úřednickou zkoušku.
§ 182
(1) Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu,
koho zmocnil; údaj podle § 181 odst. 2 a 3 je dále přístupný způsobem umožňujícím
dálkový přístup příslušnému členu vlády, vedoucímu Úřadu vlády nebo vedoucímu služebního
úřadu, popřípadě tomu, koho zmocnil. Údaj uvedený v § 181 odst. 1 písm. a), e), g)
až i), l) a v) a v § 181 odst. 2 písm. a), e) až g) a j) je dále přístupný způsobem
umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu v každém služebním úřadu, popřípadě
tomu, koho k tomu zmocnil.
(2) Evidence obsazovaných služebních míst je přístupná způsobem umožňujícím
dálkový přístup v rozsahu služebních míst, která nebylo možno obsadit státním zaměstnancem
zařazeným mimo výkon služby; v ostatním je přístupná pouze služebnímu orgánu a státnímu
zaměstnanci zařazenému mimo výkon služby.
(3) Portál pro přihlašování na úřednickou zkoušku je přístupný způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(4) Evidence uskutečněných úřednických zkoušek je přístupná způsobem
umožňujícím dálkový přístup služebnímu orgánu, popřípadě tomu, koho zmocnil.
(5) Evidence systemizace a organizační struktury je přístupná způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(6) Údaje do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních
úřadech, evidence obsazovaných služebních míst a evidence systemizace a organizační
struktury zapisuje příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil. Údaje do
portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku a evidence uskutečněných úřednických
zkoušek zapisuje ten, kdo zabezpečuje provedení úřednické zkoušky.
(7) Údaje uvedené v § 181 odst. 1 až 3 jsou vedeny v rejstříku státních
zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech po dobu trvání služebního poměru
státního zaměstnance, pracovního poměru zaměstnance, jímž je obsazeno služební místo,
nebo pracovního poměru zaměstnance, jehož se týká, a po dobu 10 let ode dne jeho
skončení. Údaje uvedené v § 181 odst. 6 jsou v evidenci uskutečněných úřednických
zkoušek vedeny po dobu 50 let ode dne jejich zápisu do evidence uskutečněných úřednických
zkoušek.
HLAVA IX
Úkony státních zaměstnanců, doručování státním zaměstnancům a uzavírání dohod
§ 183
Zvláštní ustanovení o úkonech státních zaměstnanců
(1) Státní zaměstnanec může činit úkon vůči služebnímu orgánu nebo jinému
příslušnému orgánu podle tohoto zákona také prostřednictvím elektronického nástroje,
umožňuje-li to služební orgán nebo jiný příslušný orgán.
(2) Úkon učiněný státním zaměstnancem vůči služebnímu orgánu nebo jinému
příslušnému orgánu elektronickou poštou nemusí obsahovat podpis.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně i pro právní jednání učiněné
zaměstnancem v pracovním poměru vykonávajícím činnosti podle § 5.
§ 183a
Zvláštní ustanovení o doručování státním zaměstnancům
(1) Nedoručuje-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán státnímu zaměstnanci
písemnost na místě, doručuje ji prostřednictvím elektronického nástroje, a není-li
to možné, prostřednictvím datové schránky.
(2) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu
zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 1, doručuje písemnost na adresu elektronické
pošty, kterou si státní zaměstnanec zřídil a kterou sdělil služebnímu orgánu nebo
jinému příslušnému orgánu jako adresu elektronické pošty, na kterou mu může služební
orgán nebo jiný příslušný orgán doručovat písemnosti.
(3) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu
zaměstnanci písemnost postupem podle odstavce 2, doručuje písemnost na adresu elektronické
pošty, která byla státnímu zaměstnanci zřízena služebním úřadem.
(4) Nemůže-li služební orgán nebo jiný příslušný orgán doručit státnímu
zaměstnanci písemnost postupem podle odstavců 1 až 3, doručuje písemnost způsobem
stanoveným správním řádem.
(5) Doručení podle odstavců 1 až 3 má stejné právní účinky jako doručení
do vlastních rukou.
(6) Využití elektronického nástroje a adresy elektronické pošty podle odstavce
3 k doručování písemnosti státnímu zaměstnanci je možné tehdy, je-li do nich státnímu
zaměstnanci umožněn dálkový přístup.
(7) Písemnost doručovaná prostřednictvím elektronického nástroje se považuje
za doručenou okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní
zaměstnanec její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího dodání do elektronického
nástroje, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
(8) Písemnost doručovaná na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou
okamžikem, kdy státní zaměstnanec její převzetí potvrdí. Jestliže státní zaměstnanec
její převzetí nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické
pošty, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty; to neplatí pro
doručování písemnosti ve výběrovém řízení podle § 24 odst. 12. Věta první a část
věty druhé před středníkem se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná;
v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem.
(9) Státní zaměstnanec může za podmínek stanovených správním řádem žádat
o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.
Věta první se nepoužije v případě písemnosti ve výběrovém řízení.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně i pro doručování zaměstnanci
v pracovním poměru vykonávajícímu činnosti podle § 5.
§ 183b
Zvláštní ustanovení o uzavírání dohod
Dohoda podle tohoto zákona, včetně dohody o změně jejího obsahu, může být
uzavřena také prostřednictvím datové schránky, elektronické pošty nebo prostřednictvím
elektronického nástroje. V tomto případě je dohoda uzavřena okamžikem, kdy ten, komu
je návrh dohody určen, potvrdí navrhovateli, že s jeho návrhem dohody souhlasí.
§ 183c
Elektronický nástroj
Elektronický nástroj musí umožňovat alespoň
a) vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo
o písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje
1. identifikaci úkonu,
právního jednání nebo písemnosti,
2. identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání
nebo odeslal písemnost,
3. identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti
a
4. datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku
možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem
a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a
b) uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je
v dispozici jejich adresáta.
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 184
Systemizace a systemizace pracovních míst
(1) První systemizace a první systemizace pracovních míst podle tohoto zákona
se ve všech správních úřadech stanoví s účinností od 1. července 2015. Namísto služebního
orgánu předloží návrh těchto systemizací Ministerstvu vnitra, po projednání s Ministerstvem
financí, ten, kdo je v čele správního úřadu, jehož se tento návrh týká.
(2) Systemizace podle odstavce 1 se zaměřují zejména na vymezení služebních
míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců.
(3) Ke dni 1. ledna 2016 lze provést změnu systemizací podle odstavce 1,
jejímž cílem je zpřesnění vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních
míst zaměstnanců; ustanovení § 18 se nepoužije.
(4) Na systemizace podle odstavce 1 a jejich změnu se jinak použijí § 17,
18 a 172 obdobně.
§ 185
Náměstek pro státní službu
(1) Výběrové řízení organizuje Ministerstvo vnitra.
(2) Výběrového řízení se může zúčastnit
a) zaměstnanec v pracovním poměru ve správním úřadu (dále jen „dosavadní
zaměstnanec“),
b) vedoucí úředník územního samosprávného celku, který řídí jiné vedoucí
úředníky,
c) vedoucí zaměstnanec, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,
pokud je státním občanem České republiky, ke dni jmenování dosáhne věku
40 let a v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci
ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie, mezinárodní
organizaci nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností
činnosti obdobné činnostem podle § 5, a stanoví mu plat podle části deváté.
(3) Na výběrové řízení se obdobně použije § 52. Náměstek pro státní službu
složí služební slib před předsedou vlády; jinak platí § 31 a 32.
(4) Na výběrové řízení na služební místo personálního ředitele sekce pro
státní službu se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.
§ 186
Vedoucí služebního úřadu
(1) Vedoucí správního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu ve
služebním poměru na dobu neurčitou; může vykonávat službu na služebním místě vedoucího
služebního úřadu, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem
podle tohoto zákona.
(2) Vedoucí služebního úřadu, který je v čele ústředního správního úřadu,
složí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před náměstkem
pro státní službu, vedoucí jiného služebního úřadu složí služební slib před nadřízeným
služebním orgánem, popřípadě před náměstkem pro státní službu; nesloží-li služební
slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu
zanikne.
(3) Je-li vedoucí služebního úřadu osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2, učiní
neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo
2.
(4) Náměstek pro státní službu vyhlásí do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona výběrové řízení na služební místo vedoucího služebního úřadu; toto
výběrové řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2016. Výběrového řízení se může
zúčastnit státní zaměstnanec, který v uplynulých 5 letech vykonával nejméně po dobu
3 let ve správním úřadu, územním samosprávném celku, instituci Evropské unie nebo
mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné; ustanovení § 51
odst. 4 se použije obdobně.
§ 187
Státní tajemník
(1) Náměstek pro státní službu na základě výběrového řízení jmenuje v
ministerstvu a v Úřadu vlády státního tajemníka z dosavadních
a) vedoucích zaměstnanců alespoň 2. stupně řízení nebo představených
s výjimkou vedoucích oddělení v těchto správních úřadech, kteří vykonávají činnosti
obdobné činnostem podle § 5,
b) úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních místech
ředitelů krajských úřadů a
c) úředníků územních samosprávných celků zařazených na pracovních místech
tajemníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,
pokud splňují předpoklady podle § 25 odst. 1 a v uplynulých 8 letech
vykonávali nejméně po dobu 4 let ve správních úřadech, v obecním úřadu obce s rozšířenou
působností, krajském úřadu, institucích Evropské unie nebo mezinárodních organizacích
činnosti obdobné činnostem podle § 5, a stanoví mu plat podle části deváté.
(2) Na výběrové řízení se obdobně použije § 53. Státní tajemník složí služební
slib před náměstkem pro státní službu, jinak platí § 31 a 32.
§ 188
Představený
(1) Dosavadní vedoucí zaměstnanec ve správním úřadu vykonávající činnosti
obdobné činnostem podle § 5 se dnem 1. července 2015 považuje za státního zaměstnance
ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného; může vykonávat službu na služebním
místě představeného, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno
postupem podle tohoto zákona.
(2) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje
jako vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení se považuje za představeného na služebním
místě vedoucího oddělení, zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července
2015 pracuje jako vedoucí zaměstnanec 2. stupně řízení, se považuje za představeného
na služebním místě ředitele odboru.
(3) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který ke dni 1. července 2015 pracuje
jako
a) náměstek vedoucího ústředního správního úřadu, který současně řídí
sekci, nebo
b) vedoucí zaměstnanec 3. stupně řízení,
se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje v ministerstvu nebo v
Úřadu vlády za náměstka pro řízení sekce, v jiném správním úřadu za ředitele sekce.
(4) Představený uvedený v odstavci 2 nebo 3 složí do 31. srpna 2015 služební
slib před služebním orgánem; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit
nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(5) Je-li představený osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2, učiní neprodleně
právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo 2; neučiní-li
tak, postupuje se podle § 33 odst. 4.
(6) Služební orgán vyhlásí do 31. prosince 2015 výběrové řízení na služební
místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce; toto výběrové řízení se zpravidla
dokončí do 30. června 2016. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení
vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 30. června 2016; toto výběrové
řízení se zpravidla dokončí do 30. června 2017. K výběrovému řízení se mohou přihlásit
státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají službu
na služebním místě ve stejném oboru služby, v jakém je služební místo představeného,
které má být obsazeno; ustanovení § 51 odst. 4 se použije obdobně.
§ 189
Náměstek člena vlády
Dosavadní vedoucí zaměstnanec, který ke dni 1. července 2015 pracuje jako
náměstek člena vlády, nejde-li o náměstka podle § 188 odst. 3 písm. a), se považuje
za náměstka člena vlády podle § 173 odst. 2.
Služební poměr ostatních dosavadních zaměstnanců
§ 190
(1) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je
ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být na základě
systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5,
c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31.
srpna 2015 a
d) vykonával v den podání žádosti v uplynulých 10 letech ve správním
úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské
unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně
po dobu 4 let.
(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá
ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu neurčitou; to
nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem
služebního poměru.
(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.
(4) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do
služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 30. června
2017 a v případě zaměstnance, který vykonává činnosti jako lékař orgánu sociálního
zabezpečení, uplynutím 31. prosince 2018; to nevylučuje skončení pracovního poměru
před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního
poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5.
(5) Odstavec 4 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec
požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje
předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1; v tomto případě
mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.
§ 190a
(1) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v § 190 odst. 1, který
nebyl přijat do služebního poměru proto, že nesplňoval předpoklad podle § 25 odst.
1 písm. e), nebo nepožádal o přijetí do služebního poměru a nesplňoval předpoklad
podle § 25 odst. 1 písm. e), zaniká uplynutím 31. prosince 2021.
(2) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního
poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně
do 31. srpna 2017, v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje předpoklady
podle § 25 odst. 1 písm. a), c), d) a f) a podmínku uvedenou v § 190 odst. 1 písm.
b), dosáhl věku 50 let a vykonával ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou
působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti
podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 20 let.
(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního
poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně
do 31. srpna 2021 a v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje podmínky
uvedené v § 190 odst. 1 písm. a), b) a d).
(4) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do čtyř měsíců od doručení žádosti o přijetí
do služebního poměru podle odstavce 2 nebo 3.
(5) Nárok na odstupné podle § 190 odst. 5 zaniká přijetím dosavadního zaměstnance
do služebního poměru.
(6) Vznikem služebního poměru státního zaměstnance podle odstavce 4 platí,
že úspěšně vykonal úřednickou zkoušku; služební orgán mu o tom vystaví osvědčení.
§ 191
(1) Dosavadní zaměstnanec, který splňuje předpoklady uvedené v § 190 odst.
1, s výjimkou předpokladu uvedeného v § 190 odst. 1 písm. d), má nárok být na základě
systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, a to
s trváním do 30. června 2017.
(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá
ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu určitou; to nevylučuje
skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního
poměru.
(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 je povinen do 30. června
2017 úspěšně vykonat obecnou část úřednické zkoušky.
(4) Služební poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 zanikne
posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nevykonal úspěšně ani opakovanou úřednickou
zkoušku, nejpozději však marným uplynutím lhůty stanovené v odstavci 3 pro úspěšné
vykonání této zkoušky; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních
předpisů. Jinak se použije § 190 odst. 3 až 5 obdobně.
(5) Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má po úspěšném vykonání
úřednické zkoušky nárok na přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou.
§ 192
(1) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je
ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu určitou, má nárok být na základě
systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu určitou, která
nesmí překročit dobu, na kterou byl sjednán pracovní poměr, jestliže
a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5 a
c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31.
srpna 2015.
(2) Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v odstavci 1 trvá
ode dne 1. července 2015 až do dne vzniku služebního poměru na dobu určitou; to nevylučuje
skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního
poměru. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat
činnosti podle § 5.
(3) Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do 31. prosince 2015.
(4) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 o přijetí do
služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu určitou uplynutím této doby,
nejpozději však uplynutím 30. června 2017. Nepožádá-li o přijetí do služebního poměru
dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který vykonává činnosti jako lékař orgánu
sociálního zabezpečení, zaniká jeho pracovní poměr nejpozději uplynutím 31. prosince
2018.
§ 193
(1) Dosavadní zaměstnanec žádost o přijetí do služebního poměru podává
písemně v českém jazyce.
(2) Předpoklad bezúhonnosti dosavadní zaměstnanec osvědčuje písemným čestným
prohlášením. Za účelem ověření plnění předpokladu bezúhonnosti si příslušný služební
orgán do 30. června 2016 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání
výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyjde-li na základě
výpisu z Rejstříku trestů najevo, že dosavadní zaměstnanec předpoklad bezúhonnosti
nesplňoval, služební poměr skončí dnem následujícím po dni, kdy byl výpis z Rejstříku
trestů služebnímu orgánu doručen.
(3) Dosavadní zaměstnanec uvedený v § 190 až 192, který nepožádal o přijetí
do služebního poměru, vykonává na služebním místě druh práce podle pracovní smlouvy,
přitom smí vykonávat činnosti podle § 5; při odměňování tohoto zaměstnance se postupuje
podle § 178 odst. 2.
§ 194
(1) Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, jehož
pracovní místo bylo systemizací podle § 17 nebo její změnou podle § 18 nebo § 184
odst. 3 vymezeno jako služební místo státního zaměstnance, se použijí § 190 až 193
obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají
ode dne nabytí účinnosti systemizace nebo její změny.
(2) Na dosavadního zaměstnance vykonávajícího činnosti podle § 5, který
nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle § 191 až 205 zákoníku
práce, se použijí § 190 až 193 obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode
dne 1. července 2015 počítají ode dne odpadnutí překážky v práci na straně zaměstnance.
§ 195
Vznikl-li podle § 185 až 188, § 190 až 192 nebo § 194 služební poměr osobě,
která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku,
v němž vznikl.
§ 195a
Na státního zaměstnance, který je zařazen nebo jmenován na služební místo
lékaře orgánu sociálního zabezpečení, se v období do 31. prosince 2017 ustanovení
§ 74 odst. 1 písm. h) nepoužije. Státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován
na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení a který dosáhl věku 70 let
přede dnem 1. ledna 2018, skončí služební poměr dnem 31. prosince 2018.
§ 196
Úřednická zkouška
(1) Vznikem služebního poměru státních zaměstnanců podle § 185 až 188 a 190
platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.
(2) Vznikem služebního poměru státních zaměstnanců podle § 191 a 192 platí,
že úspěšně vykonali zvláštní část úřednické zkoušky pro příslušný obor služby; služební
orgán jim o tom vystaví osvědčení.
§ 197
Omezení některých práv státních zaměstnanců
Do doby 3 měsíců po vzniku služebního poměru jsou státní zaměstnanci povinni
ukončit jinou výdělečnou činnost nebo požádat služební orgán o udělení souhlasu podle
§ 81 odst. 2.
Odměňování
§ 198
(1) Dosavadnímu zaměstnanci se ke dni vzniku jeho služebního poměru stanoví
osobní příplatek a příplatek za vedení ve výši, která odpovídá výši jeho osobního
příplatku a příplatku za vedení podle platového výměru platného ke dni bezprostředně
předcházejícímu vzniku služebního poměru; zařazení do platové třídy a platového stupně
se nemění, nejde-li o případy, kdy ke dni vzniku služebního poměru dosavadní zaměstnanec
splnil podmínky pro postup do vyššího platového stupně.
(2) Dosavadnímu zaměstnanci, kterému byl určen platový tarif v rámci rozpětí
platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové
třídy a jeho platový tarif podle platného platového výměru ke dni bezprostředně předcházejícímu
vzniku služebního poměru je v důsledku toho nižší, než by odpovídalo jeho započitatelné
praxi, se ke dni vzniku služebního poměru platový tarif stanoví tak, aby odpovídal
platovému stupni podle započitatelné praxe.
(3) Dosavadní zaměstnanec, kterému byl určen platový tarif v rámci rozpětí
platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové
třídy, a jeho platový tarif podle platového výměru platného ke dni bezprostředně
předcházejícímu vzniku služebního poměru je v důsledku tohoto postupu vyšší, než
by odpovídalo jeho započitatelné praxi, se ke dni vzniku služebního poměru zařadí
do platového stupně, pro který je stanoven platový tarif hodnotově nejbližší platovému
tarifu určenému zaměstnanci v rámci rozpětí platových tarifů. V tomto platovém stupni
bude státní zaměstnanec zařazen do doby, než dosáhne délky započitatelné praxe stanovené
pro vyšší platový stupeň. Obdobně se postupuje u dosavadního zaměstnance, který byl
zařazen do vyššího platového stupně, než odpovídá délce jeho započitatelné praxe.
(4) Dosavadnímu zaměstnanci, který je odměňován smluvním platem, se ke
dni vzniku služebního poměru stanoví platový tarif, osobní příplatek a příplatek
za vedení, popřípadě zvláštní příplatek a příplatek za službu ve ztíženém pracovním
prostředí, tak, aby jejich úhrn odpovídal dosavadní výši sjednaného smluvního platu;
pokud by však takto stanovená výše osobního příplatku, příplatku za vedení, popřípadě
zvláštního příplatku a příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, přesahovala
jejich nejvyšší přípustnou výši podle tohoto zákona, tyto složky platu se sníží na
jejich nejvýše přípustnou výši. Platový tarif musí odpovídat zařazení do platové
třídy stanovené pro příslušné služební místo a délce započitatelné praxe.
(5) V případě státních zaměstnanců uvedených v odstavci 1 se § 149 odst.
2 nepoužije.
§ 200
Započtení doby pracovního poměru dosavadních zaměstnanců a jejich nároky
(1) Do doby trvání služebního poměru státních zaměstnanců podle § 185 až
188 a § 190 až 192 se započítává doba trvání pracovních poměrů ve správních úřadech,
které vzniku služebního poměru bezprostředně předcházely.
(2) Nároky dosavadních zaměstnanců z pracovního poměru, které vznikly přede
dnem vzniku služebního poměru a do tohoto dne nezanikly, se od dne vzniku služebního
poměru považují za nároky vyplývající jim ze služebního poměru.
§ 201
Výjimka z předpokladu vzdělání
(1) Dosavadního zaměstnance, který se při výkonu práce v pracovním poměru
dlouhodobě osvědčil, přestože nesplňoval pro požadované činnosti předpoklad vzdělání
podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, lze
přijmout do služebního poměru a zařadit nebo jmenovat na služební místo, na kterém
bude vykonávat službu obdobného obsahu, jaký měl jeho druh práce v pracovním poměru,
i v případě, že dosahuje nižšího vzdělání, než je pro toto služební místo stanoveno
tímto zákonem jako předpoklad vzdělání.
(2) Po dobu výkonu služby na služebním místě uvedeném v odstavci 1 se státní
zaměstnanec považuje za státního zaměstnance, který stanovené vzdělání splňuje.
(3) Státní zaměstnanec přijatý do služebního poměru a zařazený nebo jmenovaný
na služební místo podle odstavce 1 může být převeden nebo zařazen na jiné služební
místo podle § 49 odst. 2 části věty před středníkem nebo § 49 odst. 3. Ustanovení
odstavce 2 se použije obdobně.
(4) Představený podle odstavce 1 nebo 3 může být jmenován na služební místo
vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele
odboru, pokud na tomto služebním místě vykonával službu ke dni vyhlášení výběrového
řízení nebo ke dni bezprostředně předcházejícímu změně služebního poměru uvedené
v § 70 odst. 1. Ustanovení odstavce 2 se použije obdobně.
§ 203
Zvláštní postup do doby zprovoznění informačního systému o státní službě
(1) Ministerstvo vnitra zprovozní informační systém o státní službě nejpozději
do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Do doby zprovoznění rejstříku státních zaměstnanců vede Ministerstvo
vnitra přehled státních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby včetně důvodu zařazení
mimo výkon služby. Služební orgán je povinen Ministerstvu vnitra do 7 dnů sdělit
údaje o evidenčních číslech, služebním označení, oborech služby a platovém zařazení
státních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby včetně důvodu zařazení mimo výkon
služby, jakož i změnu těchto údajů.
(3) Do doby zprovoznění ostatních součástí informačního systému o státní
službě se jeho funkcionality zabezpečují způsobem stanoveným Ministerstvem vnitra;
Ministerstvo vnitra zveřejní tento způsob na svých internetových stránkách.
§ 204
Služební průkaz
Služební úřad vystaví státnímu zaměstnanci služební průkaz nejpozději do
31. prosince 2019.
§ 205
Zmocňovací ustanovení
Vláda stanoví nařízením
a) pravidla pro organizaci služebního úřadu a obsah jednotlivých částí
charakteristiky služebního místa, postup při jejím zpracování a její změně,
b) pravidla pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života
s výkonem služby,
c) podmínky výkonu služby z jiného místa a charakteristiku činností vykonávaných
v jednotlivých oborech služby, u kterých výkon služby z jiného místa nelze sjednat.
ČÁST DVANÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 206
Zrušuje se:
1. Zákon č. 213/1948 Sb., o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných
zájmů.
2. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních
úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech
(služební zákon).
3. Zákon č. 281/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.,
a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 123/2003 Sb.
4. Část první zákona č. 426/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002
Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony.
5. Část jedenáctá zákona č. 359/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 90/1995
Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony v souvislosti se stanovením platu a dalších náležitostí poslanců Evropského
parlamentu, zvolených na území České republiky.
6. Část čtyřicátá sedmá zákona č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti.
7. Část čtvrtá zákona č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).
8. Část devátá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti
na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování.
9. Část dvacátá zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
10. Část padesátá čtvrtá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti
s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11. Část devatenáctá zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti
se sjednocením dohledu nad finančním trhem.
12. Část čtyřicátá čtvrtá zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.
13. Část padesátá první zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.
14. Část první zákona č. 531/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002
Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony.
15. Část třicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných
rozpočtů.
16. Část pátá zákona č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006
Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
17. Část dvanáctá zákona č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006
Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
18. Část dvacátá zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995
Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
19. Zákon č. 381/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20. Část třicátá první zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů
v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
21. Část desátá zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu
a sociální stability.
22. Část devátá zákona č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009
Sb., daňový řád, a další související zákony.
23. Část dvacátá druhá zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky
a o změně souvisejících zákonů.
24. Část čtrnáctá zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních
věcí.
25. Část šedesátá sedmá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických
zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě.
26. Zákon č. 445/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
27. Část dvacátá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.
28. Část padesátá čtvrtá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související
se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.
Hamáček v. r.
Sobotka v. r.
Příloha 1
Charakteristika platových tříd státních zaměstnanců
6. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Činnosti vykonávané podle obvyklých postupů se stanovenými výstupy, postupy a značnými
vazbami na další procesy (dále jen „odborná činnost“), jejichž předmětem jsou ucelené
samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další
systémy, například vyřizování věcí ve správním řízení s jednoznačným postupem a s
malým počtem účastníků nebo samostatné vyřizování dílčích částí správního řízení
podle běžných postupů.
7. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené
subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním, například
vyřizování správních případů (správního řízení) s více účastníky, s rozsáhlou podkladovou
dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí, náročné na dobu řízení
(lhůty) a předpokládající složitou podkladovou dokumentaci, vedení jednoduchých agend
s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další
agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy),
dokumentováním, složitými výpočty (mnoho parametrů), šetřením, prošetřováním.
8. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou
Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání
a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů, kde jsou předmětem
činnosti zvlášť složité správní případy s mnoha účastníky zasahující do mnoha různorodých
právních a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou dokumentaci, dožádání,
znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí. Zajišťování uceleného souhrnu prací
v oboru služby (dále jen „služební agenda“) územních správních úřadů.
9. platová třída
Stanovené vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy,
značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh
procesů (dále jen „systémová činnost“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy
složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími
vazbami, například složité služební agendy územních správních úřadů s rozsáhlými
vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy správních
úřadů s celostátní působností.
10. platová třída
Stanovené vzdělání: vyšší odborné vzdělání nebo bakalářský studijní program
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ústředních správních úřadů s
danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo
služební agenda správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a
vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti
s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi
širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémová specializovaná činnost“) v
oborech služby územních správních úřadů.
11. platová třída
Stanovené vzdělání: bakalářský nebo magisterský studijní program
Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ústředních správních úřadů nebo
obor služby správních úřadů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti
v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými
vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.
12. platová třída
Stanovené vzdělání: bakalářský nebo magisterský studijní program
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy
s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „koncepční činnost“) v oborech
služby správních úřadů s celostátní působností nebo v oborech služby územních správních
úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami
na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť
obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace
a sjednocování postupu územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby. Systémové
činnosti v oborech služby ústředních správních úřadů nebo ve služebních agendách
těchto úřadů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak věcně
a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby.
13. platová třída
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Systémové specializované činnosti v oborech služby dalších ústředních správních úřadů
nebo systémové činnosti v oborech služby ministerstev a dalších ústředních správních
úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní
působností. Koncepční činnosti správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlým
vnitřním členěním na obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující
do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění
úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu dalších
územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby.
14. platová třída
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Koncepční činnost v oborech služby dalších ústředních správních úřadů včetně systémové
koordinace více oborů služby a systémů celospolečenského významu. Systémové specializované
činnosti v oborech služby ministerstev a dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým
vnitřním členěním s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností.
15. platová třída
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje oborů služby ministerstev a dalších ústředních
správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na obory služby a s širokými vazbami
na jiné obory služby s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy předurčující
konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech včetně systémové koordinace
s mezinárodními a nadnárodními systémy.
16. platová třída
Stanovené vzdělání: magisterský studijní program
Komplexní koordinace stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů hlavní činnosti
v zákonem vymezené působnosti ministerstev nebo dalších ústředních správních úřadů
s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby s vazbami na jiné obory
správy s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy předurčující chování
nejširších skupin osob v zásadních oblastech.
Příloha 2
ROZPĚTÍ PŘÍPLATKŮ ZA VEDENÍ
(v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je místo představeného zařazeno) +-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+ | Představený | Ústřední | Správní úřady | Správní úřady | Ostatní správní | | | správní úřady | s celostátní | s územní | úřady | | | | působností | působností | | +-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+ | zástupce vedoucího | 10 až 20 | 5 až 15 | | oddělení, určený podle | | | | § 9a | | | +-----------------------------+-----------------------------------------------------------------------------------+ | vedoucí oddělení, | 20 až 30 | 10 až 20 | | zástupce ředitele odboru, | | | | určený podle § 9a, | | | | zástupce vedoucího | | | | zastupitelského úřadu, | | | | určený podle § 9a | | | +-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+ | ředitel odboru, | 30 až 40 | 25 až 35 | 20 až 30 | 15 až 25 | | zástupce náměstka pro | | | | | | řízení sekce nebo zástupce | | | | | | ředitele sekce, určení | | | | | | podle § 9a, | | | | | | vedoucí zastupitelského | | | | | | úřadu, | | | | | | zástupce státního | | | | | | tajemníka, určený podle | | | | | | § 9a | | | | | +-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+ | vrchní ředitel sekce | 40 až 50 | 35 až 45 | 30 až 40 | 25 až 35 | | nebo ředitel sekce, | | | | | | státní tajemník, | | | | | | zástupce vedoucího | | | | | | služebního úřadu, určený | | | | | | podle § 9a | | | | | +-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+ | vedoucí služebního úřadu, | 50 až 60 | 45 až 55 | 35 až 45 | 30 až 40 | | nejvyšší státní tajemník | | | | | +-----------------------------+--------------------+--------------------+--------------------+--------------------+
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 144/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Státnímu zaměstnanci, kterému podle § 29 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přísluší nejnižší platový
tarif v platové třídě stanovené pro služební místo, na něž je zařazen nebo jmenován,
protože dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, přísluší od prvého dne kalendářního
měsíce, v němž nabyl tento zákon účinnosti, platový tarif v platové třídě stanovené
pro služební místo, na které je zařazen, nebo pro služební místo představeného, na
které je jmenován, a v platovém stupni podle právního předpisu upravujícího platové
poměry státních zaměstnanců účinného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Státnímu zaměstnanci, který byl na základě výsledku výběrového řízení
jmenován na volné služební místo představeného a podle § 59 odst. 1 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byl přijat do služebního
poměru na dobu určitou s trváním 2 měsíců, protože dosud úspěšně nevykonal úřednickou
zkoušku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění doba trvání služebního poměru
na dobu určitou s trváním 12 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, nebyla-li v
oznámení o vyhlášení výběrového řízení uvedena doba kratší; příplatek za vedení se
státnímu zaměstnanci stanoví ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Státnímu zaměstnanci, který byl jako národní expert vyslán do orgánu nebo
instituce Evropské unie, mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo
za účelem humanitární pomoci v zahraničí podle § 109 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se do 1 měsíce ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona vydá rozhodnutí o změně služebního poměru podle §
67a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Nabytím právní moci rozhodnutí vydaného podle § 67a zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá rozhodnutí
vydané podle § 109 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, právních účinků. Obdobně pozbývá právních účinků i rozhodnutí
vydané podle § 109 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, u státního zaměstnance, jehož vyslání jako národního experta
skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.V zákona č. 335/2018 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Služební místo pro výkon činnosti lékaře orgánu sociálního zabezpečení
může služební orgán v období od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 obsadit osobou v
základním pracovněprávním vztahu podle pracovněprávních předpisů. Finanční prostředky
schválené na platy státních zaměstnanců při postupu podle věty první se použijí na
platy nebo odměny zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu.
2. Státní zaměstnanec zařazený na služebním místě uvedeném v bodě 1, který
je v den 31. prosince 2018 ve služebním poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1
zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
s výjimkou případů uvedených v § 21 odst. 2 větě druhé a v § 21 odst. 3 zákona č.
234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode
dne 1. ledna 2019 považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou.
Ustanovení § 35 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se u státních zaměstnanců uvedených ve větě první a u státních zaměstnanců
zařazených na služebním místě uvedeném v bodě 1 ve služebním poměru na dobu určitou
podle § 29 odst. 1 v případech uvedených v § 21 odst. 2 větě druhé a v § 21 odst.
3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
nepoužije.
3. Jestliže státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru na dobu neurčitou
zařazen na služební místo uvedené v bodě 1 a který do konce roku 2019 nedovrší věku
70 let, písemně požádá správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, do
31. května 2019 o uzavření pracovní smlouvy s druhem práce lékařská posudková činnost
v pracovním poměru na dobu neurčitou, má právo na to, aby s ním Česká republika,
za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, tuto pracovní
smlouvu se dnem nástupu do práce 1. července 2019 uzavřela; u služebního místa představeného
a jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance se postupuje obdobně. Ustanovení
§ 61 odst. 1 písm. c), § 72 odst. 1 písm. d) a § 72 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě postupu podle
věty první nepoužije. Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je
státní zaměstnanec zařazen, je povinna se státním zaměstnancem uvedeným ve větě první
pracovní poměr na dobu neurčitou podle věty první založit. Dnem 30. června 2019 státnímu
zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební poměr zanikne.
4. Jestliže státní zaměstnanec uvedený v bodě 3 písemně nepožádá za podmínek
uvedených v bodě 3 o založení pracovního poměru, jeho dosavadní služební poměr dnem
30. června 2019 zanikne.
5. Státní zaměstnanec, kterému podle bodů 3 a 4 zanikl jeho dosavadní služební
poměr, má nárok na výplatu zadostiučinění ve výši trojnásobku jeho průměrného měsíčního
výdělku. Pro výplatu zadostiučinění se použije obdobně § 67 odst. 4 zákoníku práce;
ustanovení § 68 zákoníku práce se na zadostiučinění nepoužije. Pro účely jiných právních
předpisů se na zadostiučinění hledí jako na odstupné podle zákoníku práce.
6. Pracovní poměr podle bodu 3 musí být založen i se státním zaměstnancem,
který věku 70 let dovrší do konce roku 2019, pokud splňuje ostatní podmínky stanovené
v bodě 3, s tím, že se zakládá pracovní poměr na dobu určitou do 31. prosince 2019;
založen může být pracovní poměr i na dobu neurčitou. Dnem 30. června 2019 státnímu
zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební poměr zanikne.
7. Do doby trvání pracovního poměru, který byl založen na základě bodů 3
a 6, se započítává doba trvání služebního poměru, který pracovnímu poměru bezprostředně
předcházel, a dále doba trvání pracovního poměru ve správním úřadu, který vzniku
služebního poměru bezprostředně předcházel.
8. Nároky dosavadních státních zaměstnanců, které vznikly přede dnem vzniku
pracovního poměru podle bodu 3 nebo 6 a do tohoto dne nezanikly, se ode dne vzniku
pracovního poměru považují za práva vyplývající jim z pracovního poměru, pokud nejsou
v pracovním poměru zákonem vyloučeny.
Čl.XX zákona č. 32/2019 Sb.
Přechodné ustanovení
Plat ve snížené výši v době dočasné neschopnosti k výkonu služby, která vznikla
před účinností tohoto zákona a trvá za jeho účinnosti, se řídí podle dosavadních
právních předpisů.
Čl.II zákona č. 35/2019 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Jako podklad pro vydání rozhodnutí podle § 60 odst. 1 písm. b) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde
o závěr služebního hodnocení, že představený ve službě dosahoval dostačujících nebo
nevyhovujících výsledků, lze použít služební hodnocení provedené nejdříve za období,
které zahrnuje alespoň 60 dnů, v nichž státní zaměstnanec vykonával službu převážnou
část své směny, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Státní zaměstnanec, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona úspěšně
nevykonal zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, který je stanoven na služebním
místě, na němž vykonává službu, je povinen tuto zvláštní část úřednické zkoušky vykonat
nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K dříve neúspěšně
vykonané úřednické zkoušce v tomto oboru služby se nepřihlíží. Toto ustanovení se
nepoužije na státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru na dobu
určitou podle § 29 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Ustanovení § 61 odst. 1 písm. h) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije po uplynutí 12 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služebním místě,
na němž budou služebním předpisem podle § 5 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nově stanoveny obory služby, vydá
služební orgán do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnutí o stanovení
oborů služby na služebním místě, na kterém je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován.
5. Státnímu zaměstnanci, kterému se podle § 4 odst. 3 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, změní služební působiště,
vydá služební orgán do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnutí
o určení služebního působiště.
6. Služební hodnocení za rok 2018 se provede podle dosavadních právních předpisů.
Služební hodnocení podle § 155 odst. 2 věty druhé zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních
předpisů; uplyne-li však ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona období, které zahrnuje
alespoň 90 dnů, v nichž státní zaměstnanec vykonával službu převážnou část své směny,
provede se podle § 155 odst. 9 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Služební hodnocení podle § 155 odst. 6 až 8 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provést nejdříve
za období, které zahrnuje alespoň 60 dnů, v nichž státní zaměstnanec vykonával službu
převážnou část své směny, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Služební hodnocení
podle § 155 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nelze u státních zaměstnanců, kteří v roce 2018 vykonávali službu
po dobu delší než 6 měsíců, provést před provedením služebního hodnocení za rok 2018.
7. Kárná odpovědnost státního tajemníka se posoudí podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k jednání
zakládajícímu kárnou odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Podle § 60 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, lze státního tajemníka odvolat za jednání, k němuž došlo
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Zahájené řízení o kárném provinění státního tajemníka, které nebylo pravomocně
skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 384/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Dosavadní náměstek ministra vnitra pro státní službu je ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona nejvyšším státním tajemníkem.
2. Dosavadní náměstek pro řízení sekce je ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona vrchním ředitelem sekce.
3. Dosavadní služební předpisy vydané náměstkem ministra vnitra pro státní
službu se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za služební předpisy vydané
nejvyšším státním tajemníkem.
4. Státní zaměstnanec, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával
službu na služebním místě představeného na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, která
by přesáhla dobu uvedenou v § 54 odst. 1, § 55 odst. 1, § 56 nebo v § 57 odst. 1
zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance jmenovaného
na služební místo představeného na dobu určitou uvedenou v § 54 odst. 1, § 55 odst.
1, § 56 nebo v § 57 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, jejíž běh počal dnem jmenování státního zaměstnance na služební
místo představeného; doba určitá přitom uplyne nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona. Tento státní zaměstnanec může vykonávat službu na služebním místě představeného
nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 12 měsíců
ode dne uplynutí doby určité, jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele
sekce nebo ředitele sekce, a 24 měsíců, jde-li o personálního ředitele sekce pro
státní službu nebo ředitele odboru.
5. Výběrová řízení na obsazení volných služebních míst představených zahájená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se
ruší; o zrušení výběrového řízení se učiní záznam do spisu. Služební orgán vyhlásí
podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
výběrová řízení nová; dokud se neprokáže opak, má se za to, že účastníci zrušeného
výběrového řízení jsou účastníky i nového výběrového řízení. Ostatní výběrová řízení
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená
se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Státní zaměstnanec, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával
službu na služebním místě představeného, se po dobu 3 let od ukončení výkonu služby
na služebním místě představeného považuje za osobu splňující předpoklady pro účast
ve výběrovém řízení uvedené v § 52 až 58 na služební místo představeného na stejný
nebo nižší stupeň řízení; to neplatí, jde-li o osobu, která byla ze služebního místa
představeného odvolána z důvodů uvedených v § 60 odst. 1 písm. b) nebo které bylo
uloženo kárné opatření uvedené v § 89 odst. 2 písm. c), a dále jde-li o osobu, jejíž
předchozí služební poměr skončil z důvodů uvedených v § 72 odst. 1 písm. b) nebo
v § 74 odst. 1 písm. a) až c) a e).
Čl.XIII zákona č. 172/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
1. Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije
zákon č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Na prošetření oznámení státních zaměstnanců podaných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se použije nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících
s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.
Čl.XIV zákona č. 281/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud státní zaměstnanec neobdržel informaci o skutečnosti uvedené v § 30a
odst. 1 nebo v § 45 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo o její změně podle § 30a odst. 3 zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li
mu informace o skutečnosti uvedené v § 30a odst. 1 nebo v § 45 odst. 2 zákona č.
234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuta
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne mu ji na požádání postupem podle
§ 30a odst. 2 až 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, služební orgán písemně.
Čl.IX zákona č. 196/2024 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Rovnocennost obecné části zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka
územního samosprávného celku podle § 36 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rovnocennost zkoušky
vstupního vzdělávání úředníka územního samosprávného celku podle § 36 odst. 4 zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního
samosprávného celku podle zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se pro účely § 36 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za zkoušku zvláštní odborné
způsobilosti úředníka územního samosprávného celku podle zákona č. 312/2002 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 448/2024 Sb.
Přechodná ustanovení
1. - 6. neplatily
7. Výběrová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do
tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související
se posoudí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
8. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne pravomocně neskončená se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují. Kárná
řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterých bylo rozhodnutí
kárné komise zrušeno rozhodnutím soudu a věc byla kárné komisi vrácena k dalšímu
řízení, se dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu zastavují.
9. Porušení služební kázně, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a které splňuje znaky zaviněného porušení povinnosti vyplývající státnímu
zaměstnanci z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních
předpisů a z příkazů k výkonu služby podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze postihnout podle tohoto zákona, s výjimkou
postupu podle § 72 odst. 1 písm. c) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do běhu lhůt podle § 72 odst. 1 písm. b) a d)
a § 89 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se nezapočítává doba trvání kárného řízení zastaveného podle bodu
8 včetně doby trvání soudního řízení.
10. Řízení o náhradě škody zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Jako podklad pro vydání rozhodnutí podle § 60 odst. 1 písm. b) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde
o hodnocení organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených
státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců s výhradami, lze použít
služební hodnocení provedené nejdříve za období, které zahrnuje alespoň 60 dnů, v
nichž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou část své směny, ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Řízení o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst.
2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená
se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
13. Řízení o přeložení podle § 47 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Řízení o převedení na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. h)
zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená
se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují, pokud dosud neuplynulo 18 měsíců ode dne,
kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, a
pokud se nejedná o případ, kdy státní zaměstnanec nevykonal úspěšně ani opakovanou
úřednickou zkoušku. Jinak se tato řízení dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
15. Řízení o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. a), c) a
d) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená
se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
16. Řízení o skončení služebního poměru podle § 73 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
17. Řízení o odbytném zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Výše odbytného, na které
vznikl nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčena.
18. Řízení o odchodném zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
19. Státnímu zaměstnanci, který byl podle § 29 odst. 1 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přijat do služebního
poměru na dobu určitou s trváním 12 měsíců, protože dosud úspěšně nevykonal úřednickou
zkoušku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění doba trvání služebního poměru
na dobu neurčitou nebo na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového
řízení. Státní zaměstnanec uvedený ve větě první je povinen vykonat obecnou část
úřednické zkoušky nejpozději do 12 měsíců ode dne vzniku služebního poměru a zvláštní
část úřednické zkoušky nejpozději do 18 měsíců ode dne vzniku služebního poměru.
20. Státnímu zaměstnanci, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
vykonal úspěšně obecnou část úřednické zkoušky, avšak její zvláštní část vykonal
neúspěšně, vystaví služební orgán osvědčení o úspěšném vykonání obecné části úřednické
zkoušky podle § 42b odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
21. Na státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 107d odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. Jeho vstupní vzdělávání
úvodní se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
22. Pracovní poměr podle § 178 nebo 178a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčen. Zaměstnanec
v pracovním poměru podle § 178a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, má ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na
přijetí do služebního poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou v délce doby,
na kterou bylo služební místo zřízeno, a na zařazení na toto služební místo, požádá-li
písemně o přijetí do služebního poměru a v den podání žádosti splňuje předpoklady
a požadavky stanovené pro služební místo podle § 25 odst. 1, § 25 odst. 3 písm. a),
b) a c) a § 25a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
23. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního
poměru podle § 44 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního
zaměstnance, který nevykonává službu z důvodu překážky ve státní službě na straně
státního zaměstnance podle § 104 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce.
24. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního
poměru podle § 44 písm. k) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního
zaměstnance, který nevykonává službu z důvodu překážky ve státní službě na straně
státního zaměstnance podle § 104 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
25. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního
poměru podle § 44 písm. l) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního
zaměstnance, který nevykonává státní službu z důvodu překážky ve státní službě na
straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
26. Státní zaměstnanec, který nevykonává státní službu z důvodu změny služebního
poměru podle § 44 písm. q) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se po odpadnutí důvodu změny služebního poměru zařadí k
výkonu státní služby na jeho původní služební místo. Nelze-li postupovat podle věty
první v důsledku zrušení služebního místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na
kterou byl státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován na služební místo, zařadí se
k výkonu státní služby na volné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná.
K výkonu státní služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě však lze
státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.
27. Státní zaměstnanec zařazený mimo výkon státní služby z organizačních
důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance
zařazeného mimo výkon státní služby z organizačních důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba zařazení mimo
výkon státní služby podle § 62 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uplyne nejdříve za 1 měsíc ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Věta první se nepoužije v případě státního zaměstnance zařazeného
mimo výkon státní služby z organizačních důvodů podle § 62 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jemuž by doba zařazení
mimo výkon státní služby z organizačních důvodů, pokud by uplynula marně, uplynula
nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
28. Zástupce představeného určený podle § 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona zástupcem představeného určeným podle § 9a zákona č. 234/2014 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba zastupování podle §
9a odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, počala běžet dnem určení státního zaměstnance zástupcem představeného podle
§ 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona. Je-li doba zastupování podle věty druhé ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona delší než 4 týdny, přísluší zástupci plat, který by mu příslušel, pokud by
byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
29. Je-li představený ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zastupován zástupcem
podle § 9 odst. 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, který je přítomen ve státní službě, příkaz k zastupování téhož představeného
vydaný podle § 66 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušuje.
30. Délka neplaceného služebního volna povoleného podle § 105 odst. 1 zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není
tímto zákonem dotčena.
31. Stížnost ve věcech výkonu státní služby a ve věcech služebního poměru
podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nastala-li skutečnost,
která může být předmětem stížnosti, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stížnost
musí být podána do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
32. Příslušný služební orgán, popřípadě ten, koho zmocnil, zapíše do rejstříku
státních zaměstnanců do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaj o odbytném
vyplaceném bývalému státnímu zaměstnanci v roce 2024.
33. Služební místo v 5. platové třídě nebo v krajském vojenském velitelství
nelze obsadit státním zaměstnancem ve služebním poměru.
34. Jestliže státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru zařazen na
služební místo zařazené do 5. platové třídy nebo v krajském vojenském velitelství,
písemně požádá správní úřad, ve kterém je zařazen, do 31. prosince 2024 o uzavření
pracovní smlouvy s druhem práce odpovídajícím dosud vykonávané státní službě ve služebním
poměru na dobu odpovídající době dosavadního služebního poměru, má právo na to, aby
s ním Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec
zařazen, tuto pracovní smlouvu, na jejímž základě vznikne pracovní poměr ke dni 1.
ledna 2025, uzavřela. Ustanovení § 61 odst. 1 písm. c), § 74 odst. 1 písm. g) a §
74a odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se v případě postupu podle věty první nepoužijí. Česká republika, za kterou
jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, je povinna se státním
zaměstnancem uvedeným ve větě první pracovní poměr podle věty první založit. Dnem
31. prosince 2024 státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební
poměr zanikne.
35. Jestliže státní zaměstnanec podle bodu 34 písemně nepožádá o založení
pracovního poměru, jeho dosavadní služební poměr dnem 31. prosince 2024 zanikne.
36. Státní zaměstnanec, kterému podle bodů 34 a 35 zanikl jeho dosavadní
služební poměr, má nárok na výplatu zadostiučinění ve výši trojnásobku jeho průměrného
měsíčního výdělku. Pro výplatu zadostiučinění se použije obdobně § 67 odst. 4 zákoníku
práce; ustanovení § 68 zákoníku práce se na zadostiučinění nepoužije. Pro účely jiných
právních předpisů se na zadostiučinění hledí jako na odstupné podle zákoníku práce.
37. Do doby trvání pracovního poměru, který byl založen na základě bodu 34,
se započítává doba trvání služebního poměru, který pracovnímu poměru bezprostředně
předcházel, a dále doba trvání pracovního poměru ve správním úřadu, který vzniku
služebního poměru bezprostředně předcházel.
38. Nároky státních zaměstnanců, které vznikly přede dnem vzniku pracovního
poměru podle bodu 34 a do tohoto dne nezanikly, se ode dne vzniku pracovního poměru
považují za práva vyplývající jim z pracovního poměru, pokud nejsou v pracovním poměru
zákonem vyloučeny.
39. Strategie trvalého rozvoje služebního úřadu podle § 14 odst. 2 a § 15
odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se zpracuje do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
40. Organizační řád podle § 19 odst. 5 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vydá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
41. Charakteristika služebního místa podle § 19 odst. 6 zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zpracuje do 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Před tímto datem se zpracuje, má-li být poskytnuta
osobě, která má být přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo
jmenována na služební místo představeného, požaduje-li její předložení správní orgán
v rozhodování ve věcech služebních vztahů, nebo požaduje-li její předložení Ministerstvo
vnitra nebo příslušný ústřední správní úřad v souvislosti s předkládáním návrhů systemizace
a jejích změn a návrhů organizační struktury služebního úřadu a jejích změn.
42. Služební hodnocení podle § 155 odst. 6 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provést nejdříve za období, které
zahrnuje alespoň 60 dnů, v nichž státní zaměstnanec skutečně vykonával službu převážnou
část své směny, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
43. Řízení o nárocích státního zaměstnance nebo bývalého státního zaměstnance
vůči služebnímu úřadu a o nárocích služebního úřadu vůči státnímu zaměstnanci nebo
bývalému státnímu zaměstnanci zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 234/2014 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
44. Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci
k vyúčtování uzavřená podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených
státnímu zaměstnanci k vyúčtování uzavřenou podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
45. Údaj o dosaženém vzdělání, včetně oboru nebo odborného zaměření vzdělání,
podle § 181 odst. 1 písm. e), § 181 odst. 2 písm. e) a § 181 odst. 3 písm. e) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, údaj o
služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, podle
§ 181 odst. 1 písm. l) a § 181 odst. 2 písm. j) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, údaj o pracovním místě a činnostech,
jejichž výkon se na pracovním místě požaduje, podle § 181 odst. 3 písm. j) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a údaj
o povolení zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu podle § 181 odst. 1 písm.
t) nebo o uzavření kvalifikační dohody podle § 181 odst. 2 písm. p) a § 181 odst.
3 písm. n) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se do rejstříku státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech
zapíše do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
46. Údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z důvodu změny
služebního poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve spojení s § 44 písm. j) zákona
č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která
trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
stává údajem podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Údaj o zařazení státního zaměstnance
mimo výkon služby z důvodu změny služebního poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve
spojení s § 44 písm. k) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, která trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává údajem podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu
2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Údaj o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z důvodu změny služebního
poměru podle § 181 odst. 1 písm. s) ve spojení s § 44 písm. l) zákona č. 234/2014
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která trvá ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stává údajem
podle § 181 odst. 1 písm. q) bodu 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Údaj o zkrácení služební doby podle § 181 odst.
1 písm. w) zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona stává údajem o povolení kratší služební doby podle § 181 odst. 1 písm.
p) bodu 7 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
1) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti
a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS).
Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním
úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech
na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného
zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec
pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých
aspektech úpravy pracovní doby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení
zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání
a povolání (přepracované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních
a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze
mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice
Rady 2010/18/EU.