251/2005 Sb. o inspekci práce

Schválený:
251/2005 Sb.
ZÁKON
ze dne 3. května 2005
o inspekci práce
Změna: 230/2006 Sb.
Změna: 264/2006 Sb.
Změna: 213/2007 Sb.
Změna: 362/2007 Sb.
Změna: 382/2008 Sb.
Změna: 294/2008 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 341/2011 Sb., 350/2011 Sb., 365/2011 Sb., 367/2011 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 247/2014 Sb.
Změna: 136/2014 Sb., 250/2014 Sb.
Změna: 81/2015 Sb.
Změna: 88/2016 Sb.
Změna: 47/2016 Sb.
Změna: 93/2017 Sb.
Změna: 206/2017 Sb.
Změna: 205/2017 Sb.
Změna: 225/2017 Sb., 327/2017 Sb.
Změna: 176/2019 Sb.
Změna: 285/2020 Sb.
Změna: 285/2020 Sb. (část)
Změna: 250/2021 Sb.
Změna: 358/2022 Sb.
Změna: 172/2023 Sb.
Změna: 281/2023 Sb.
Změna: 303/2023 Sb.
Změna: 284/2021 Sb., 281/2023 Sb. (část), 408/2023 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
 
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie78) a upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek a služby péče o dítě v dětské skupině, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.
 
§ 2
(1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“), které jsou správními úřady. Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2) Úřad je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek úřadu.
(3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
(4) Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem úřadu. Úřad je nadřízeným služebním úřadem inspektorátu.
(5) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí inspektor. Výběr, jmenování a odvolání generálního inspektora a vedoucího inspektora se řídí zákonem o státní službě.
 
ČÁST DRUHÁ
PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ
 
§ 3
(1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z
a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a),
f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),
g) právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu75),
h) právního předpisu upravujícího péči o dítě v dětské skupině82),
i) právní úpravy zákona o ochraně oznamovatelů.
(2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování
a) kolektivních smluv5) v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,
b) vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce6a), jestliže zakládají práva zaměstnanců.
(3) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování právních předpisů upravujících právní postavení zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb79), přičemž ve vzájemné souvislosti posuzují zejména následující skutečnosti:
a) za účelem zjištění skutečného místa výkonu činnosti zaměstnavatele v České republice úřad a inspektoráty provedou celkové posouzení všech skutečností charakterizujících činnosti, jež provádí zaměstnavatel v České republice, popřípadě též v jiném členském státě Evropské unie, v němž je usazen, přičemž se vezme v úvahu období 5 let předcházející vyslání zaměstnance; při tomto posouzení jsou zohledněny zejména následující skutečnosti:
1. místo, kde má zaměstnavatel své sídlo, popřípadě kde má administrativní zázemí,
2. místo, kde zaměstnavatel platí daně a příspěvky sociálního pojištění,
3. členský stát, který vydal zaměstnavateli povolení k výkonu příslušné činnosti, případně kde je zaregistrován u obchodní komory nebo jiných profesních subjektů v souladu s právem daného členského státu,
4. místo, kde zaměstnavatel vykonává hlavní předmět podnikání, a kde zaměstnává zaměstnance vykonávající administrativní práce,
5. místo, kde zaměstnavatel přijímá zaměstnance do pracovněprávního vztahu a odkud jsou zaměstnanci vysíláni,
6. rozhodné právo, kterým se řídí pracovněprávní vztahy uzavřené mezi zaměstnavatelem a vysílanými zaměstnanci,
7. objem zaměstnavatelem realizovaných nadnárodních služeb nebo výše obratu uskutečněného v jiném členském státě Evropské unie s přihlédnutím ke specifické situaci zejména nově založených podniků a malých a středních podniků,
b) za účelem zjištění, v jakém členském státě Evropské unie zaměstnanec dočasně vyslaný k výkonu práce v České republice obvykle koná práci, se zkoumají veškeré skutečnosti charakterizující tuto práci a zaměstnance, přičemž je zkoumáno zejména
1. zda zaměstnanec vykonává práci v České republice po omezenou dobu,
2. místo, kde zaměstnanec obvykle vykonává svoji práci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) nebo podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Římská úmluva),
3. datum, ke kterému bylo vyslání zaměstnance zahájeno,
4. zda se zaměstnanec po skončení vyslání vrací do jiného členského státu Evropské unie, ze kterého byl vyslán, anebo má v tomto jiném členském státě Evropské unie pokračovat ve výkonu práce,
5. povaha vykonávaných činností,
6. skutečnost, zda dopravu, stravování a ubytování poskytuje nebo proplácí zaměstnavatel, který zaměstnance vysílá, a způsob jejich poskytování nebo proplácení,
7. zda pracovní místo bylo opakovaně obsazované týmž nebo jiným zaměstnancem.
(4) Úřad a inspektoráty vykonávají kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy9).
 
§ 4
(1) Úřad
a) řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,
b) odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc,
c) zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů, a předkládá jej ministerstvu ke schválení,
d) koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek,
e) vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle tohoto zákona,
f) je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,
g) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění,
h) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
i) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. g),
j) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. g) vydaná inspektorátem,
k) vydává závazná stanoviska ohledně posouzení souladu podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté zákona o námořní plavbě a zákoníku práce76).
(2) Úřad
a) předkládá ministerstvu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,
b) podílí se společně s ministerstvem na mezinárodní spolupráci týkající se pracovního prostředí, bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek,
c) poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích zaměstnávají fyzické osoby (dále jen "zaměstnavatel"), a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,
d) na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční souhrnnou zprávu o výsledcích kontrolních akcí, kterou předkládá ministerstvu, a informuje o jejím obsahu vyšší odborové orgány a organizace zaměstnavatelů,
e) spolupracuje na programech osvěty o ochraně pracovních vztahů a pracovních podmínek zajišťovaných jinými správními úřady, vyššími odborovými orgány nebo organizacemi zaměstnavatelů,
f) poskytuje Úřadu práce České republiky a ministerstvu informaci o uložení pokuty agentuře práce za porušení povinností, které pro agentury práce vyplývají z § 307b až 309 zákoníku práce, a o uložení pokuty zaměstnavateli za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, jejichž dodržování úřad a inspektoráty kontrolují, a to do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty,
g) podává příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie (dále jen "příslušný cizí orgán") žádosti o pomoc, informace, oznámení nebo vymáhání pokuty nebo jiné sankce na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80), přičemž žádost úřadu o vymáhání pokuty nebo jiné sankce, jakož i oznámení rozhodnutí, na jehož základě je příslušná pokuta nebo jiná sankce ukládána, obsahuje alespoň:
1. jméno a známou adresu zaměstnavatele a veškeré ostatní příslušné údaje nebo informace nezbytné pro jeho identifikaci,
2. shrnutí skutečností a okolností, na jejichž základě došlo k závěru o možném porušení právních předpisů, povahu tohoto porušení a výčet příslušných právních předpisů,
3. nástroj umožňující vymahatelnost v České republice (vykonatelné rozhodnutí) a veškeré další příslušné informace nebo doklady, včetně informací a dokladů právní povahy, které se týkají související pohledávky, pokuty nebo jiné sankce,
4. v případě oznámení rozhodnutí účel oznámení a lhůtu pro jeho provedení,
5. v případě žádosti o vymáhání pokuty, jiné sankce nebo související pohledávky či její složky, datum, kdy se stalo rozhodnutí vykonatelným, celkovou vymáhanou částku, veškeré informace důležité pro její vymáhání, včetně skutečnosti zda, a případně jak bylo rozhodnutí zaměstnavateli doručeno, včetně sdělení úřadu, zda proti uložení pokuty nebo jiné sankce lze podat další opravný prostředek,
h) sděluje příslušnému cizímu orgánu skutečnosti naznačující porušování právních předpisů v oblasti vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb a informuje Evropskou komisi o přetrvávajících problémech při výměně informací s jinými členskými státy Evropské unie v této oblasti,
i) poskytuje na svých internetových stránkách v českém jazyce a v dalších jazycích nejčastěji používaných dočasně vysílanými zaměstnanci aktuální informace o pracovních podmínkách podle § 319 odst. 1 a 2 a § 319a zákoníku práce zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb a v českém a anglickém jazyce základní informace o právech zaměstnanců podle § 324a zákoníku práce. Tyto informace úřad zpřístupní i jinými vhodnými způsoby, a na žádost osoby se zdravotním postižením také v podobě, v níž se s nimi tato osoba může seznámit.
(3) Úřad vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech10) a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou; přitom vychází z údajů inspektorátů.
(4) Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o
a) fyzické osobě, která utrpěla pracovní úraz, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, adresa místa trvalého pobytu a pohlaví,
b) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele, předmět jeho podnikání, místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k pracovnímu úrazu došlo,
c) pracovním úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh pracovního úrazu, co bylo zdrojem pracovního úrazu, včetně jejich organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo.
Informační systém o pracovních úrazech slouží pro potřebu úřadu a ministerstva; údaje z něho se poskytují jiným orgánům v případech stanovených zvláštními zákony11) nebo v případech, kdy dala předchozí souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba, která by poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního zabezpečení se údaje z informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup.
(5) Informační systém o rizicích při výkonu práce obsahuje údaje o
a) zaměstnavateli, jimiž jsou označení zaměstnavatele a předmět jeho podnikání,
b) rizicích při výkonu práce a o tom, jaká opatření k jejich odstranění byla přijata.
Informační systém o rizicích při výkonu práce slouží pro potřebu úřadu, ministerstva a Úřadu práce České republiky - krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky Úřadu práce“). Ministerstvu a krajským pobočkám Úřadu práce se údaje z informačního systému poskytují též v elektronické podobě umožňující dálkový přístup.
(6) Úřad je povinen při vedení informačního systému podle odstavců 4 a 5 zajistit ochranu osobních údajů způsobem stanoveným zvláštním zákonem12).
 
§ 5
(1) Inspektorát
a) vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,
b) ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění,
c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
d) je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,
e) poskytuje úřadu údaje o
1. pracovních úrazech10), pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle § 4 odst. 4, ke kterým došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických příčin,
2. rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4 odst. 5,
f) předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,
g) poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá úřadu,
h) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
i) uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení14),
j) poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,
k) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) nebo odnětí či omezení podle § 7 odst. 1 písm. g),
l) prostřednictvím úřadu informuje příslušný cizí orgán oprávněný podle práva jiného členského státu Evropské unie poskytovat nebo požadovat přeshraniční spolupráci, doručovat a vymáhat rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce při kontrole dodržování právních předpisů upravujících vysílání zaměstnanců k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb o skutečnostech souvisejících s vysláním zaměstnanců, v případě, že má pochybnosti o skutečnostech souvisejících s vysláním zaměstnance z jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v České republice v rámci nadnárodního poskytování služeb,
(2) Provedl-li inspektorát kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal.
 
§ 6
(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na
a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,
b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují15),
c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu16) a nikoho nezaměstnávající17),
d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)18),
e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18b),
f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu19),
g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť20) nebo vyšších odborných škol,
h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené21),
i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),
j) rodinný závod77),
(dále jen "kontrolovaná osoba").
(2) V zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal.
(3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených zákonem o státní službě22), mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby.
(4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na
a) vojáky v činné službě povolané k výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení podle branného zákona,
b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání24),
c) fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů25),
d) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy26),
e) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor orgány státního zdravotního dozoru27),
f) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost28),
g) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor drážní správní úřady29),
h) bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených silách České republiky30),
i) činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku31) nebo zásahu podle zvláštních právních předpisů32).
(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně příslušný inspektorát.
 
ČÁST TŘETÍ
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE
 
§ 7
(1) Inspektor je oprávněn
a) vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,
b) požadovat prokázání totožnosti fyzických osob uvedených v písmenu a) podle občanského průkazu, cestovního dokladu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance22),
c) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,
d) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou34),
e) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje,
f) vydat rozhodnutí o zákazu
1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za tím účelem mohou nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno ústně, musí jej inspektor uvést v dílčím protokolu [§ 8 písm. b)]. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,
2. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním předpisem35),
g) vydat rozhodnutí o odnětí nebo omezení oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, pokud jeho držitel neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku ve stanoveném rozsahu,
h) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik36),
i) vstupovat se souhlasem zaměstnance a jiných dotčených osob, které v daném místě žijí, do jiných míst, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku83) nebo služba z jiného místa84).
(2) Průkaz inspektora [§ 4 odst. 1 písm. e)] je dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti.
 
§ 8
Povinnosti inspektora
Inspektor je povinen
a) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,
b) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. f) a g)]; dílčí protokol musí být součástí protokolu,
 
§ 9
(1) Inspektor může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.
(2) Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků kontroly.
 
ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTUPKY
 
HLAVA I
PŘESTUPKY FYZICKÝCH OSOB
nadpis vypuštěn
 
§ 9a
(1) Fyzická osoba se jako osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby, dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
 
§ 10
Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 11
Přestupky na úseku rovného zacházení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39).
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
 
§ 11a
Přestupky na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců tím, že
a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce,
b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo
c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).
 
§ 12
Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce, nebo
e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce,
f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a) a c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. d) až f) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 12a
Přestupky na úseku práce na dálku
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku práce na dálku tím, že
a) v rozporu s § 317 odst. 1 zákoníku práce neuzavře dohodu o práci na dálku písemně,
b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce,
c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 zákoníku práce a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.
 
§ 13
Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že
a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody jako jinému zaměstnanci,
b) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat, alespoň ve výši minimální mzdy40), popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat ve stanovené výši,
c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku,
d) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas,
e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci,
g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
h) poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,
i) provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky,
j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne ve stanovené výši,
k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce43), ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce,
m) neposkytne zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr odměnu z dohody nebo některou její složku ve výši a za podmínek stanovených jiným právním předpisem a sjednaných v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr,
n) jako ručitel neuspokojí mzdové nároky zaměstnanců podle § 324a odst. 4 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
c) písm. b), c), f), g), i), l), m) a n) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 14
Přestupky na úseku náhrad
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody anebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 15
Přestupky na úseku pracovní doby
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že
a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu45),
b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46),
c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48),
d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,
e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti,
f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,
g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech,
h) neposkytne nepřetržitý denní odpočinek nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stanoveném minimálním rozsahu,
i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50),
j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,
k) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52),
l) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě45),
m) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 240 odst. 3 zákoníku práce,
n) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53),
o) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce,
p) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,
q) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53),
r) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54), 55), nejde-li o jejich výchovu k povolání,
s) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu54),
t) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56),
u) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci,
v) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc,
w) neuzavře dohodu o kratší pracovní době písemně85).
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c), e) a u) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. k), l), s), v) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
c) písm. f), h), i), j), o), p), r) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
d) písm. a), b), d), g), m), n) a q) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 16
Přestupky na úseku dovolené
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části, k dodatkové dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 17
Přestupky na úseku bezpečnosti práce
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že
a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,
b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce,
c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,
d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,
e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu36),
f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce,
g) neposkytne nebo neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu57),
h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,
i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu58),
j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím10),
o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,
p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání,
q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí59), nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky59a) a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu59b)
r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a) a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí59c),
s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat60), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru61), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky62), nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě62b),
t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,
u) zaměstná mladistvé zaměstnance3) pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob,
v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322 zákoníku práce,
w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu34),
x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,
y) nedoručí ve stanoveném termínu oznámení o zahájení prací na stavbě splňující požadavky stanovené v § 15 odst. 1 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo neprovede bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci,
z) neplní povinnost zhotovitele poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci62d),
za) nesplní některou z povinností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 10 odst. 4 nebo § 18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsích75),
zc) nesplní některou z povinností odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 10 odst. 4 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
zd) v rozporu s § 10 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vykonává činnost odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik nebo činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi bez příslušného oprávnění,
ze) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neurčí jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi,
zf) v rozporu s § 15 odst. 2 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi před zahájením prací nebo nezajistí jeho aktualizaci při realizaci stavby,
zg) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí součinnost všech zhotovitelů nebo jiné osoby s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi po celou dobu přípravy a realizace stavby.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. b), c), v), w), x), za) a zc) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. l), m), n), p), y), zd), ze), zf) a zg) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
c) písm. a), j), k), q), r), s), t) a z) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
d) písm. d), e), f), g), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 18
Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že
a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,
c) nevyhoví písemné žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), o kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody,
d) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce,
e) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241a zákoníku práce,
f) neposkytne mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,
g) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242 zákoníku práce,
h) zaměstná mladistvé zaměstnance3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 244 až 246 zákoníku práce,
i) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance3) v případech stanovených v § 247 zákoníku práce,
j) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců3) se neřídí lékařským posudkem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c) a j) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. b), f) a i) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
c) písm. a), g) a h) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
d) písm. d) a e) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 19
Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 20
Přestupky na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že
a) neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku v souvislosti s uváděním do provozu nebo provozem vyhrazených technických zařízení,
b) bez oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení provede prohlídku, revizi nebo zkoušku vyhrazeného technického zařízení, pro které je nezbytné být držitelem tohoto osvědčení,
c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. a) a b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 20a
Přestupky na úseku agenturního zaměstnávání
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku agenturního zaměstnávání tím, že
a) nesplní povinnost podle § 307b zákoníku práce,
b) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce
1. obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) zákoníku práce, nebo
2. byla uzavřena písemně podle § 308 odst. 2 zákoníku práce,
c) nesplní některou povinnost podle § 309 nebo 309a zákoníku práce, nebo
d) jako uživatel81) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. f) nebo tyto údaje uvede nepravdivě.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
Přestupky na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti
 
§ 21
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 22
(1) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
 
HLAVA II
PŘESTUPKY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
nadpis vypuštěn
 
§ 22a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
 
§ 23
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 24
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku rovného zacházení
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že
a) nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,
b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),
c) postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,
d) neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu39).
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a), b) nebo c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. d) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
 
§ 24a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců tím, že
a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce,
b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo
c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).
 
§ 25
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
d) poruší některou z povinností stanovených v § 37, 37a, 77a nebo v § 77b zákoníku práce, nebo
e) poruší povinnost stanovenou v § 77 odst. 4 zákoníku práce,
f) nesplní informační povinnost podle § 279 odst. 1 písm. j) zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a) a c) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
c) písm. d) až f) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 25a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku práce na dálku
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku práce na dálku tím, že
a) v rozporu s § 317 odst. 1 zákoníku práce neuzavře dohodu o práci na dálku písemně,
b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 až 3 zákoníku práce,
c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 zákoníku práce a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.
 
§ 26
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku odměňování zaměstnanců
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že
a) neposkytne zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody jako jinému zaměstnanci,
b) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat, alespoň ve výši minimální mzdy40), popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo plat ve stanovené výši,
c) neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku,
d) neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas,
e) neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,
f) neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci,
g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
h) poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují,
i) provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky,
j) neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne ve stanovené výši,
k) nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
l) odmění zaměstnance v rozporu s § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku práce,
m) neposkytne zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr odměnu z dohody nebo některou její složku ve výši a za podmínek stanovených jiným právním předpisem a sjednaných v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr,
n) jako ručitel neuspokojí mzdové nároky zaměstnanců podle § 324a odst. 4 zákoníku práce.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
c) písm. b), c), f), g), i), l), m) a n) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 27
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku náhrad
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody anebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 28
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku pracovní doby
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že
a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu45),
b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46),
c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48),
d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,
e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti,
f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku,
g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech,
h) neposkytne nepřetržitý denní odpočinek nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stanoveném minimálním rozsahu,
i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50),
j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,
k) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52),
l) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě45),
m) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 240 odst. 3 zákoníku práce,
n) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53),
o) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce,
p) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,
q) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53),
r) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54), 55), nejde-li o jejich výchovu k povolání,
s) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu54),
t) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56),
u) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci,
v) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc,
w) neuzavře dohodu o kratší pracovní době písemně85).
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c), e) a u) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. k), l), s), v) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
c) písm. f), h), i), j), o), p), r) a t) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
d) písm. a), b), d), g), m), n) a q) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 29
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku dovolené
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části, k dodatkové dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 30
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku bezpečnosti práce
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že
a) nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,
b) neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce,
c) nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,
d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,
e) nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu36),
f) nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce,
g) neposkytne nebo neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu57),
h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,
i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu58),
j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu10),
n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím10),
o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,
p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání,
q) neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí59), nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky59a) a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu59b),
r) neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a) a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí59c),
s) poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci58a), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat60), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru61), nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky62), nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích62a) a nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě62b),
t) nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,
u) zaměstná mladistvé zaměstnance3) pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob,
v) nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 322 zákoníku práce,
w) nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu34),
x) nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,
y) nedoručí ve stanoveném termínu oznámení o zahájení prací na stavbě splňující požadavky stanovené v § 15 odst. 1 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo neprovede bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci,
z) neplní povinnost zhotovitele poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci62d),
za) nesplní některou z povinností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 10 odst. 4 nebo § 18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsích75),
zc) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neurčí jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi,
zd) v rozporu s § 15 odst. 2 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi před zahájením prací nebo nezajistí jeho aktualizaci při realizaci stavby,
ze) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí součinnost všech zhotovitelů nebo jiné osoby k součinnosti s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi po celou dobu přípravy a realizace stavby.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. b), c), v), w), x) a za) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. l), m), n), p), y), zc), zd) a ze) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,
c) písm. a), j), k), q), r), s), t) a z) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
d) písm. d), e), f), g), h), i), o), u) a zb) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 31
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že
a) nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
b) poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,
c) nevyhoví písemné žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)3a), o kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody,
d) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce,
e) písemně neodůvodní zamítnutí žádosti zaměstnance podle § 241a zákoníku práce,
f) neposkytne mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,
g) neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242 zákoníku práce,
h) zaměstná mladistvé zaměstnance3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s § 244 až 246 zákoníku práce,
i) nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance3) v případech stanovených v § 247 zákoníku práce,
j) při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců3) se neřídí lékařským posudkem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c) a j) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. b), f) a i) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
c) písm. a), g) a h) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
d) písm. d) a e) lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
 
§ 32
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem63), která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 33
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku vyhrazených technických zařízení
(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že
a) neprovede řádně prohlídku, revizi, montáž, opravy nebo zkoušku v souvislosti s uváděním do provozu nebo provozem vyhrazených technických zařízení,
b) bez oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení provede prohlídku, revizi, montáž, opravy, rekonstrukci nebo zkoušku vyhrazeného technického zařízení, pro které je nezbytné být držitelem tohoto oprávnění nebo osvědčení,
c) v rozporu s § 20 odst. 5 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nezajistí odstranění zjištěných závad na vyhrazeném technickém zařízení,
d) v rozporu s § 20 odst. 2 písm. d) zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nezajistí řádnou obsluhu vyhrazených technických zařízení,
e) jako provozovatel vyhrazeného technického zařízení neohlásí havárii v rozporu s § 22 zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. c) a d) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
b) písm. a), b) a e) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 33a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osobna úseku agenturního zaměstnávání
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku agenturního zaměstnávání tím, že
a) nesplní povinnost podle § 307b zákoníku práce,
b) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce
1. obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) zákoníku práce, nebo
2. byla uzavřena písemně podle § 308 odst. 2 zákoníku práce,
c) nesplní některou povinnost podle § 309 nebo 309a zákoníku práce, nebo
d) jako uživatel81) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. f) nebo tyto údaje uvede nepravdivě.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu pokuta až do výše 1 000 000 Kč.
 
§ 34
Přestupek na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
 
§ 34a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany oznamovatelů
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako povinný subjekt podle zákona o ochraně oznamovatelů
a) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů,
b) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů,
c) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů,
d) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů, nebo
e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 400 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
 
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PŘESTUPCÍCH
nadpis vypuštěn
 
§ 35
Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni úřad.
 
§ 36
zrušen
 
§ 37
Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
 
ČÁST PÁTÁ
KONTROLA A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE PŘI VYSÍLÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V RÁMCI NADNÁRODNÍHO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
 
§ 37a
Přístup k informacím a správní spolupráce
(1) Úřad ve spolupráci s inspektoráty na základě odůvodněné žádosti příslušného cizího orgánu nebo Evropské komise podané na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80), která se týká zaměstnavatele usazeného v České republice, bezplatně
a) poskytne příslušnému orgánu informace za účelem identifikace vyslání a kontroly dodržování právních předpisů upravujících postavení zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb,
b) prošetří skutečnosti související s vysláním zaměstnance,
c) poskytne písemnosti související s vysláním zaměstnance.
(2) Úřad poskytne informace podle odstavce 1 písm. a)
a) v odůvodněných naléhavých případech vyžadujících nahlížení do příslušných rejstříků bez zbytečného odkladu, nejvýše však do 2 pracovních dnů,
b) v ostatních případech nejpozději do 25 pracovních dnů od obdržení žádosti.
(3) Nelze-li žádost podle odstavce 1 vyřídit, informuje o tom úřad příslušný cizí orgán. Úřad bez zbytečného odkladu informuje příslušný cizí orgán o skutečnostech souvisejících s vysláním, pokud jsou pochybnosti o dodržování pracovních a mzdových podmínek.
(4) Úřad může požádat příslušný cizí orgán o poskytnutí přeshraniční spolupráce v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b) a c), která se týká zaměstnavatele usazeného v jiném členském státě Evropské unie. Informace poskytnuté příslušným cizím orgánem na základě této žádosti může úřad využít pouze za účelem kontroly dodržování právních předpisů upravujících vysílání zaměstnanců k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb.
 
§ 37b
Doručování rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce zaměstnavateli usazenému v jiném členském státě Evropské unie a její vymáhání
(1) Rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce a s ním související písemnosti doručuje úřad a inspektorát zaměstnavateli usazenému v jiném členském státě Evropské unie, který vysílá zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím příslušného orgánu státní správy pověřeného k doručování písemností do ciziny. Pokud se tímto způsobem nepodaří písemnost zaměstnavateli usazenému v jiném členském státě Evropské unie doručit, požádá úřad na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80) příslušný cizí orgán o doručení písemností podle věty první.
(2) Pokud zaměstnavatel usazený v jiném členském státě Evropské unie, který vysílá zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, nesplnil dobrovolně povinnost na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce v České republice v určené lhůtě, požádá úřad na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80) o výkon rozhodnutí příslušný cizí orgán. Přijetím žádosti příslušným cizím orgánem podle věty první zaniká pohledávka České republiky.
(3) V případě, že rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce, o jehož výkon úřad požádal podle odstavce 2, bylo napadeno v souladu s právními předpisy České republiky, oznámí úřad tuto skutečnost bezodkladně příslušnému cizímu orgánu.
 
§ 37c
Doručování rozhodnutí o uložení pokuty nebo jiné sankce zaměstnavateli usazenému v České republice a její vymáhání
(1) Úřad na základě žádosti příslušného cizího orgánu podané na jednotném formuláři postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie80)
a) doručí zaměstnavateli usazenému v České republice vysílajícímu zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie rozhodnutí o uložení pokuty vydané v jiném členském státě Evropské unie, nebo
b) zabezpečí výkon pravomocného a vykonatelného rozhodnutí vydaného v jiném členském státě Evropské unie podle právních předpisů České republiky.
(2) Úřad bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce od přijetí žádosti podle odstavce 1 doručí zaměstnavateli usazenému v České republice vysílajícímu zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie rozhodnutí o uložení pokuty a doručí podle odstavce 1 písm. b) obecnému správci daně podle zvláštního právního předpisu žádost o vymáhání pokuty.
(3) Úřad odmítne žádost podle odstavce 1, pokud žádost obsahuje takové formální nebo obsahové vady, pro něž je třeba ji považovat za zmatečnou, anebo pokud zjevně neodpovídá příslušnému rozhodnutí. Úřad může odmítnout žádost, pokud je zjevné, že vymáhání pokuty či jiné správní sankce by bylo nehospodárné.
(4) Pokuta uložená v jiném členském státě Evropské unie je příjmem státního rozpočtu, který spravuje a vymáhá obecný správce daně podle jiného právního předpisu. Vykonatelné rozhodnutí cizího orgánu přiložené k této žádosti je exekučním titulem.
(5) Úřad informuje bez zbytečného odkladu příslušný cizí orgán o
a) úkonech, které byly uskutečněny na základě jeho žádosti podle odstavce 1, a datu doručení rozhodnutí,
b) důvodech odmítnutí žádosti.
(6) Pokud po přijetí žádosti podle odstavce 1 došlo k napadení rozhodnutí podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, ve kterém byla pokuta uložena, a toto napadení má vliv na vykonatelnost rozhodnutí, je výkon tohoto rozhodnutí v České republice přerušen, dokud v této věci nerozhodne příslušný cizí orgán.
(7) Pokuta uložená cizím orgánem v jiné měně, než je česká koruna, se převede na české koruny podle kursů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro den uložení pokuty.
 
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
 
§ 38
Působnost ministerstva
Ministerstvo
a) schvaluje roční program kontrolních akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)],
b) koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním zdravotním dozorem27),
c) v případech hodných zvláštního zřetele je oprávněno určit rozsah a počet kontrolních akcí v ročním programu těchto akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)],
d) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná úřadem v prvním stupni,
e) shromažďuje a projednává podněty příslušných odborových orgánů, organizací zaměstnavatelů týkající se kontroly podle tohoto zákona,
f) je vůči úřadu nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců.
 
§ 39
Průkazy inspektorů
Vzor a provedení průkazu inspektorů podle § 4 odst. 1 písm. f) stanoví ministerstvo vyhláškou.
nadpis vypuštěn
 
§ 40
zrušen
 
§ 41
zrušen
 
§ 42
zrušen
 
§ 43
zrušen
 
§ 44
zrušen
 
§ 45
Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby, včetně jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku 83) nebo služba z jiného místa 84). Za činnost kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů.
Přechodná ustanovení
 
§ 46
Kontroly a správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona inspektoráty bezpečnosti práce, Českým úřadem bezpečnosti práce, úřady práce nebo ministerstvem se dokončí podle dosavadních právních předpisů v působnosti inspektorátů, pokud kontrolu a správní řízení zahájil inspektorát bezpečnosti práce nebo úřad práce, a v působnosti úřadu, pokud kontrolu a správní řízení zahájil Český úřad bezpečnosti práce nebo ministerstvo.
 
§ 47
(1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Českém úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad73).
(2) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v inspektorátech bezpečnosti práce přechází z
a) Inspektorátu bezpečnosti práce pro hlavní město Prahu na inspektorát pro hlavní město Prahu73),
b) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Středočeský kraj na inspektorát pro Středočeský kraj73),
c) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu na inspektorát pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina73),
d) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj na inspektorát pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj73),
e) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj na inspektorát pro Ústecký kraj a Liberecký kraj73),
f) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj na inspektorát pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj73),
g) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj na inspektorát pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj73),
h) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj na inspektorát pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj73).
(3) Výkon práv a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad. Výkon práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na inspektoráty podle odstavce 2.
(4) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v úřadech práce, k jejichž pracovním úkolům patří kontrola nad dodržováním povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s výjimkou pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a pracovněprávních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, přechází dnem 1. července 2005 z úřadů práce na inspektoráty podle odstavce 2. Úřad práce dohodne se zaměstnancem v úřadu práce podle věty první, na který inspektorát výkon jeho práv a povinností z pracovněprávních vztahů přejde.
(5) Úřad práce na základě dohody podle odstavce 4 provede delimitaci zaměstnanců v úřadech práce podle odstavce 4 věty první na inspektoráty podle odstavce 2. Takto provedená delimitace je závazná.
(6) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4 nejpozději do 30. dubna 2005, stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců v úřadech práce na inspektoráty podle odstavce 2 na návrh ředitele úřadu práce ministerstvo.
 
§ 48
Do doby nabytí úplné účinnosti zákona o státní službě jmenuje a odvolává74) generálního inspektora a vedoucího inspektora ministr práce a sociálních věcí; vedoucího inspektora jmenuje a odvolává po projednání s generálním inspektorem.
Závěrečná ustanovení
 
§ 49
Zrušují se Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce.
 
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou ustanovení § 47 odst. 4 až 6, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Paroubek v. r.
 
Příl.
Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce
1. Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze vykonává působnost v hlavním městě Praze
2. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze vykonává působnost ve Středočeském kraji
3. Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích vykonává působnost v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina
4. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni vykonává působnost v Plzeňském kraji a v Karlovarském kraji
5. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem vykonává působnost v Ústeckém kraji a v Libereckém kraji
6. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové vykonává působnost v Královéhradeckém kraji a v Pardubickém kraji
7. Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně vykonává působnost v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji
8. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě vykonává působnost v Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji
Vybraná ustanovení novel
Čl. LXV zákona č. 64/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Správní řízení ve věci uložení pořádkové pokuty pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2) § 276 odst. 1 zákoníku práce.
3) § 350 odst. 2 zákoníku práce.
3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
4) § 34 občanského zákoníku.
§ 121 až 124 zákona o zaměstnanosti.
5) § 22 až 29 zákoníku práce.
6a) § 305 zákoníku práce.
8) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10) § 105 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů.
11) Například § 128 občanského soudního řádu, § 11 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 9 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 136 odst. 2 zákoníku práce.
14) Například nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
15) § 12 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
16) Například živnostenský zákon.
17) § 12 písm. b) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
18) § 12 písm. c) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
18a) § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
18b) § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
19) § 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
20) § 65 odst. 1 a 2 školského zákona.
21) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
29) § 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení.
31) Například § 59 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
32) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
34) § 108 a § 276 odst. 1 zákoníku práce.
35) § 93, 94 a § 245 odst. 1 zákoníku práce.
36) § 102 zákoníku práce.
37) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38) § 116 a § 117 občanského zákoníku.
39) § 25c odst. 7 zákoníku práce.
40) § 111 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy a o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
43) § 300 zákoníku práce.
45) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
46) § 74 odst. 2, § 76 odst. 3 a § 84 zákoníku práce.
47) § 82 zákoníku práce.
48) § 97 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
50) § 91 zákoníku práce.
52) § 94 zákoníku práce.
52) § 96 odst. 1 zákoníku práce.
53) § 78 odst. 1 písm. i), § 93 odst. 2 a 4 zákoníku práce.
54) § 94 zákoníku práce.
55) § 245 odst. 1 zákoníku práce.
56) § 99 odst. 4 zákoníku práce.
56) § 94 odst. 2 zákoníku práce.
57) Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
58) § 133b zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.
58a) Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
59) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
59a) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
59b) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
59c) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
60) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
61) Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.
62) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
62a) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
62b) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.
62d) § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.
63) § 134b zákoníku práce.
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
66) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
67) Například § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
68) § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
73) § 251c zákoníku práce.
74) § 33 odst. 2 zákoníku práce.
75) Zákon č. 350/2011 Sb.
76) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.
76) § 12n odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
77) § 12 písm. e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
78) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu ("nařízení o systému IMI").
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
79) Například § 319 zákoníku práce.
80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES ("nařízení o systému IMI"), v platném znění.
81) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
82) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
83) § 317 zákoníku práce.
84) § 117 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
85) § 80 zákoníku práce.
86) Čl. 22 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.

Související dokumenty

Články

Dovolená
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Pracovní doba a její evidence
Nová úprava pracovních poměrů od 1. ledna 2012
Zaměstnavatel odmítá umožnit čerpání dovolené po mateřské dovolené
Odborová organizace a kolektivní smlouva 2013
Právní předpisy významné pro práci škol a školských zařízení - Změny za období prosinec 2014
Věcná novela zákoníku práce, 1. část
Dovolená - kurz (prohloubení kvalifikace) - cestovné

Pracovní situace

Konkrétní určení dovolené
Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství
Okamžik vzniku práva na mzdu/plat
Evidence pracovní doby ve školství
Práce konané mimo pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Komentář k jednotlivým částem vnitřního mzdového předpisu + vzor
Komentář k jednotlivým částem vnitřního platového předpisu + vzor
Vyřizování stížností - směrnice