291/1991 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ze dne 14. června 1991
o základní škole
Změna: 225/1993 Sb.
Změna: 138/1995 Sb.
Změna: 234/2003 Sb.
Změna: 9/2004 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
podle § 34 odst. 4 a § 43 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů stanoví:
ČÁST II
§ 2
Základní škola
(1) Základní škola (dále jen "škola") 1) má devět ročníků.
(2) Školu lze zřídit nebo zrušit pouze k začátku školního
roku.
(3) Název školy se skládá ze slov "základní škola", úředního
názvu jejího sídla v prvním pádě a z názvu okresu v prvním pádě,
jestliže sídlem školy není okresní město; u základní školy s jiným
vyučovacím jazykem než českým se uvede vyučovací jazyk. V místech,
kde je více základních škol, se za názvem sídla uvede název ulice
nebo náměstí a číslo hlavní školní budovy. Pokud byl škole
propůjčen čestný název, je součástí názvu školy. Název školy musí
být shodný s názvem školy uvedeným v síti škol. 2)
(4) Listiny a úřední dokumenty vydávané školou se opatřují
kulatým úředním razítkem a malým státním znakem České
republiky. 3) V tomto razítku se uvádí název školy podle
odstavce 3. V běžné korespondenci se používá podlouhlé úřední
razítko s názvem školy bez státního znaku.
(5) Hlavní školní budova se označuje tabulkou bílé barvy
s rozměry 70 x 50 cm, na které jsou slova "základní škola".
Písmena jsou tiskací, modré barvy. Nad touto tabulkou se umísťuje
velký státní znak České republiky. 4)
(6) Třídy jednotlivých ročníků školy se označují římskými
číslicemi od I. do IX. Třídy téhož ročníku se rozlišují velkými
písmeny připojenými k římským číslicím označujícím ročník. Třídy
prvního stupně školy, v nichž jsou zařazeni žáci dvou nebo více
ročníků, se označují římskými číslicemi a v závorce se vyznačí
příslušné ročníky arabskými číslicemi.
Docházka do školy
§ 3
(1) Zápis do 1. ročníku se koná v období od 15. ledna do
15.února. Místo a dobu stanoví ředitel školy a oznámí to způsobem
v místě obvyklým.
(2) Odložení povinné školní docházky tělesně postiženým
dětem, které mohou být podle odstavce 4 zařazeny do školy,
navrhuje příslušný odborný lékař a pedagogicko - psychologická
poradna nebo centrum. O odložení rozhodne ředitel školy, a to na
dobu nejdéle do začátku školního roku, který následuje po dni, kdy
dítě dovrší devátý rok věku.
(3) O možnosti odložení začátku povinné školní docházky škola
informuje zástupce žáka při zápisu.
(4) Na základě žádosti zástupce žáka a vyjádření příslušného
odborného lékaře a pedagogicko - psychologické poradny nebo centra
může ředitel školy zařadit žáka smyslově nebo tělesně postiženého
nebo žáka s vadou řeči do příslušného ročníku školy. Podle
charakteru postižení a po dohodě se zástupcem žáka může ředitel
školy tomuto žáku upravit učební plán.
(5) Žáka s mentálním postižením může ředitel školy zařadit do
příslušného ročníku školy na základě žádosti zástupce žáka
a vyjádření příslušného odborného lékaře
a pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického
centra. Zařazení je možné pouze při zajištění nezbytné speciálně
pedagogické podpory stanovené v individuálním vzdělávacím
programu. Její rozsah i obsah určí na základě odborného posouzení
žáka po dohodě se zástupci žáka pedagogicko-psychologická poradna
nebo speciálně pedagogické centrum.
(6) Ředitel školy může z vlastního podnětu a se souhlasem
zástupce žáka nebo na základě žádosti zástupce žáka převést žáka
do jiné školy v dohodě s jejím ředitelem.
(7) Žáky, kteří navštěvovali školu na území jiného státu,
nebo školu zřízenou při zastupitelském úřadu jiného státu, nebo
školu zřízenou právnickou nebo fyzickou osobou jiného státu na
území České republiky a nezařazenou do sítě škol, v níž
ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále
jen "ministerstvo") povolilo zvláštní způsob plnění povinné školní
docházky, a nekonali zkoušky podle § 18, a děti cizinců zařazuje
do příslušného ročníku ředitel školy po zjištění úrovně jejich
dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.
(8) Žákům, jejichž rodiče z důvodů povolání často mění místo
svého působiště, vydá vysvědčení škola, v níž by měli plnit
povinnou školní docházku. Vysvědčení se vydává na základě záznamů
o hodnocení a klasifikaci ve školním roce.
(9) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem
známých žákovi nebo jeho zástupci, požádá zástupce žáka třídního
učitele nebo ředitele školy o uvolnění z vyučování. Nemůže-li se
žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zástupce žáka
povinen nejpozději do dvou dnů oznámit třídnímu učiteli důvod
nepřítomnosti. Dobu, na kterou žáka uvolní třídní učitel nebo
ředitel školy, stanoví řád školy.
(10) Nepřítomnost žáka omlouvá zástupce žáka; V odůvodněných
případech může škola požadovat lékařské potvrzení o nemoci žáka či
jiný úřední doklad potvrzující důvod nepřítomnosti žáka.
(11) Žákovi, který splnil devět let povinné školní docházky
v nižším než devátém ročníku, může ředitel školy po projednání
v pedagogické radě v odůvodněném případě povolit pokračování
v docházce do školy.
§ 4
(1) Ředitel školy může ze zdravotních a jiných závažných
důvodů uvolnit žáka zcela nebo zčásti z vyučování některého
předmětu, a to buď na celý školní rok, nebo na jeho část; zároveň
určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého
byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední
vyučovací hodinu, může ředitel školy na základě žádosti zástupce
žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela.
(2) Žákovi, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do
školy a byl ředitelem školy osvobozen od této povinnosti 5) a je
v domácím ošetřování, zajistí ředitel školy individuální vyučování
v potřebném rozsahu. Zástupce žáka je povinen vytvořit pro
individuální vyučování podmínky.
(3) Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka se souhlasem
zástupce žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování
předchozího ročníku na základě výsledku komisionálního
přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny.
§ 5
(1) Ředitel školy může zřizovat speciální třídy pro žáky se
sluchovým postižením, žáky se zrakovým postižením, žáky s tělesným
postižením, žáky s mentálním postižením, žáky s vadami řeči a žáky
s lékařskou diagnózou autismus.6)
(2) Ředitel školy podle místních podmínek zřizuje
specializované třídy6) pro žáky se specifickými vývojovými
poruchami v učení a chování.
(3) Ředitel školy může zřídit pro žáky dočasně opožděné ve
výuce vyrovnávací třídy a pro žáky, kteří nezvládli učivo,
doučovací skupiny; současně stanoví rozsah doučování. Ve
vyrovnávacích třídách a doučovacích skupinách zůstává žák jen po
dobu nezbytně nutnou pro osvojení učiva.
§ 6
Rozvoj zájmů a schopností žáků
(1) Ředitel školy může zřizovat třídy s rozšířeným vyučováním
některých předmětů nebo skupin předmětů. Žáky do těchto tříd
zařazuje ředitel školy na základě doporučení školy, ve které žák
plní povinnou školní docházku, a podle nadání a předpokladů žáka,
a to do 15. června. K zařazení žáka je třeba souhlasu jeho
zákonného zástupce.
(2) Žáka, který neprokáže předpoklady pro plnění povinné
školní docházky ve třídách uvedených v odstavci 1 (trvale
neuspokojivý prospěch, zdravotní důvody, výchovné důvody apod.)
převede ředitel školy po projednání v pedagogické radě a po
projednání se zástupcem žáka na konci klasifikačního období do
třídy (školy) bez rozšířeného vyučování. Na základě žádosti
zástupce žáka nebo návrhu lékaře převede ředitel školy žáka
i během klasifikačního období.
(3) zrušen
(4) Ministerstvo po dohodě s obcí může zřídit pro rozvíjení
mimořádného nadání a talentu žáků základní a střední školu ve
společné správě. 7)
Organizace a řízení výchovně vzdělávací činnosti školy
§ 7
(1) Vyučování ve škole probíhá podle učebních plánů
a učebních osnov schválených ministerstvem.
(2) Třídy školy se naplňují do počtu 30 žáků. Ředitel školy
stanoví s přihlédnutím k pedagogickým, hygienickým, ekonomickým
a prostorovým podmínkám počty žáků v jednotlivých třídách; může
stanovit i vyšší počet žáků ve třídě, umožňují-li to pedagogické,
hygienické a prostorové podmínky školy. Ředitel školy může
v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny; počet skupin
a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru
vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost
a ochranu zdraví žáků.
§ 8
(1) Ředitel školy 8) ustanovuje třídní učitele, vedoucí
vychovatele školní družiny a školního klubu.
(2) Ředitel školy může jmenovat jednoho zástupce, má-li
škola alespoň 8 tříd, dva zástupce, má-li škola více než 22 třídy.
Dalšího zástupce ředitel školy může jmenovat, má-li škola více než
30 tříd, nebo vyžadují-li to zvlášť náročné provozní podmínky
školy.
(3) Po zajištění provozně ekonomických a personálních
činností školy jako samostatného právního subjektu může ředitel
školy jmenovat dalšího zástupce pro ekonomickou oblast; tyto
činnosti může též pro školu zajišťovat jiná právnická nebo fyzická
osoba na základě smlouvy.
(4) Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní
orgán. Jejími členy jsou všichni pedagogičtí pracovníci školy.
(5) Ředitel školy vzdává po projednání s pracovníky školy
a se souhlasem pedagogické rady na základě § 15 této vyhlášky řád
školy, schvaluje řád odborných pracoven, laboratoří, tělocvičen
a hřišť.
§ 9
(1) Vyučování začíná v 8.00 hodin. Ředitel školy může podle
místních podmínek stanovit začátek vyučování odchylně, avšak
nejdříve od 7.00 hodin. Jestliže se z prostorových důvodů nemůže
uskutečnit vyučování všech žáků v dopoledních hodinách, ředitel
školy organizuje vyučování ve dvou směnách. Vyučování musí být
dokončeno nejpozději do 17.00 hodin.
(2) Vyučovací hodina trvá 45 minut. Přestávky jsou nejméně
desetiminutové. Zpravidla po 2.vyučovací hodině je přestávka
v trvání minimálně 20 minut; její délku stanoví ředitel školy.
Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 60
minut.
(3) Žáci prvního ročníku mohou mít v jednom sledu nejvýše
čtyři vyučovací hodiny, ve druhém až čtvrtém ročníku pět
vyučovacích hodin, v pátém až devátém ročníku šest vyučovacích
hodin. Žáci pátého ročníku mohou mít v jednom dni nejvýše šest
vyučovacích hodin, žáci šestého až devátého ročníku nejvýše sedm
vyučovacích hodin. Ředitel školy může v odůvodněném případě zvýšit
počet vyučovacích hodin v jednom dni v pátém až devátém ročníku
o jednu hodinu předmětu s převahou výchovného zaměření, a to
jednou týdně.
(4) Škola organizuje školu v přírodě, 9) lyžařské kursy 10)
a plavecký výcvik žáků; jejich program schvaluje ředitel školy.
Škola může organizovat školní výlety a další akce související
s výchovně vzdělávací činností školy.
(5) Při akcích organizovaných mimo sídlo školy vykonává dozor
do počtu 25 žáků jeden pedagogický pracovník. Při větším počtu
žáků zajistí ředitel školy účast další zletilé osoby. Výjimku
z počtu osob vykonávajících dozor nad žáky stanoví ředitel školy,
a to s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti v prostředí,
v němž se žáci budou pohybovat.
(6) Škola ve spolupráci s lékařem pověřeným preventivní péčí
o žáky napomáhá při vytváření a realizaci ozdravných programů
podle aktuálních potřeb.
(7) Pro žáky zdravotně oslabené zajišťuje škola ve spolupráci
s lékařem příslušný počet oddělení zdravotní tělesné výchovy.
(8) Škola může zřizovat pro žáky školy zájmové útvary;
poskytuje své prostory a vybavení k účelnému využití pro činnosti
zájmových organizací dětí a mládeže. 11)
Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy
§ 10
(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je
klasifikován těmito stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
(2) Při hodnocení prospěch žáka může být u žáka v prvním a
třetím ročníku ve všech vyučovacích předmětech a u žáka ve čtvrtém
ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
použito širší slovní hodnocení. O použití širšího slovního
hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a
souhlasu zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je
klasifikován podle odstavce 1.
(3) Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé.
(4) Celkový prospěch žáka je hodnocen
a) v prvním až čtvrtém ročníku školy těmito stupni:
prospěl
neprospěl,
b) v pátém až devátém ročníku školy těmito stupni:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl.
(5) Žák je hodnocen stupněm
a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu
hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než
"chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50
a jeho chování je velmi dobré;
b) "prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při
celkové kvalifikaci stupněm "nedostatečný".
(6) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou
se hodnotí těmito stupni:
pracoval úspěšně
pracoval.
(7) U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči,
prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se
při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení.
U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou
vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o
použití širšího slovního hodnocení na základě žádost zástupce
žáka.
(8) Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové
klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách
dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl".
§ 11
(1) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat
na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci
náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být
provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.
Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za
první pololetí neklasifikuje.
(2) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat
na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci
náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být
provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje
podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze
závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován
ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
(3) Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace
v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí,
může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení,
požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li
vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka
požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního
inspektora. Ředitel školy nebo školní inspektor oprávněnost
žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák
přezkoušen.
(4) Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy;
v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi školní
inspektor. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je
zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející
učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící,
který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační
stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se
pořizuje protokol.
(5) Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti
dnů; není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu
přezkoušet, může ředitel školy nebo školní inspektor stanovit nový
termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů.
Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy
prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je
nepřípustné.
§ 12
Opravné zkoušky
(1) Žákovi pátého až devátého ročníku školy, který je na
konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech
stupněm "nedostatečný", ředitel školy umožní vykonat opravné
zkoušky.
(2) Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu
hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák
z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel
školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15.září; do té doby
žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom
dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
(3) Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném
termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož
měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.
(4) Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.
(5) Pokud žák v kursu k získání základního vzdělání
poskytovaného základní školou byl při zkouškách na závěr tohoto
kursu klasifikován stupněm "nedostatečný", umožní mu ředitel školy
vykonání opravné zkoušky. Jestliže byl stupněm "nedostatečný"
klasifikován nejvíce ze dvou předmětů, může opravné zkoušky
vykonat do dvou měsíců; jestliže byl stupněm "nedostatečný"
klasifikován z více předmětů, může opravné zkoušky vykonat
nejdříve za půl roku.
§ 13
Výchovná opatření
(1) Výchovná opatření jsou pochvaly a jiné ocenění a opatření
k posílení kázně.
(2) Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo
krajského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě
udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní
iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou
práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala").
(3) Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění
udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí
řediteli školy. Ředitel školy může žákovi po projednání
v pedagogické radě udělit důtku.
(4) Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení
výchovného opatření prokazatelným způsobem zástupci žáka.
(5) Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do
katalogového listu žáka.
§ 14
Dokumentace
(1) zrušen
(2) Pokud jsou pro vedení dokumentace podle odstavce 1
ministerstvem předepsány tiskopisy, vede se tato dokumentace pouze
na těchto tiskopisech; pro jejich ukládání a vyřazování platí
zvláštní předpisy. 12)
(3) Třídní knihy a třídní výkazy vedou třídní učitelé podle
pokynu ředitele školy. Podobným způsobem vedou učitelé
a vychovatelé další dokumentaci uvedenou v odstavci 1 písm. c).
(4) Listiny a úřední dokumenty vydávané školou jsou psány
trvalým způsobem. Na vysvědčení není přípustné provádět opravy
zápisu.
(5) Vydávání druhopisů vysvědčení se řídí zvláštními
předpisy. 13)
§ 15
Řád školy
Řád školy obsahuje zejména ustanovení o
a) chování žáka,
b) docházce do školy,
c) zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem,
d) povinnostech chránit zdraví své i svých spolužáků,
e) plnění dalších pravidel vnitřního režimu školy,
f) provozu školy a povinnostech pracovníků školy.
ČÁST III
Zvláštní způsob plnění povinné školní docházky
§ 16
(1) Zvláštním způsobem plnění povinné školní docházky se
rozumí:
a) školní docházka do školy s českým nebo slovenským vyučovacím
jazykem zřízené při československém zastupitelském úřadě nebo
b) školní docházka do školy na území jiného státu nebo do školy
zřízené právnickou nebo fyzickou osobou jiného státu na území
České republiky a nezařazené do sítě škol, v níž ministerstvo
povolilo zvláštní způsob plnění povinné školní docházky (dále
jen "zahraniční škola") nebo
c) individuální výuka.
(2) Do škol zřízených při československých zastupitelských
úřadech se přednostně zařazují žáci, jejichž zástupci byli
československými právnickými osobami vysíláni do zahraničí
k plnění pracovních úkolů.
(3) Zástupce žáka ho přihlásí do školy uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo do zahraniční školy, pokud se jedná o školu na území
jiného státu, nejpozději do týdne po příjezdu do země pobytu.
§ 17
(1) Zástupce žáka oznámí řediteli školy, v níž žák plní
povinnou školní docházku (dále jen "kmenová škola"), že žák bude
plnit povinnou školní docházku zvláštním způsobem; v oznámení
uvede druh zvláštního způsobu povinné školní docházky, adresu
zahraniční školy, bydliště v zahraničí a předpokládanou dobu
pobytu. Tento žák je nadále žákem kmenové školy.
(2) Žák, který je přijat z 8.ročníku základní školy do
zahraniční školy poskytující vzdělání odpovídající střednímu
odbornému vzdělání nebo úplnému střednímu vzdělání nebo úplnému
střednímu odbornému vzdělání nebo vyššímu odbornému vzdělání,
nekoná zkoušku podle § 18 a devátý rok povinné školní docházky
ukončí v zahraniční škole.
(3) Žáku, který plní povinnou školní docházku podle § 16 odst. 1 písm. a), poskytuje učebnice a školní potřeby hrazené
státem škola zřízená při československém zastupitelském úřadě.
V ostatních případech je poskytuje na žádost zástupce žáka kmenová
škola.
(4) Další náklady vzniklé v souvislosti s docházkou žáka do
zahraniční školy hradí zástupce žáka.
§ 18
(1) Žák, který plní zvláštním způsobem povinnou školní
docházku v zahraniční škole, vykoná na základě žádosti zástupce
žáka v kmenové škole nebo škole při československém zastupitelském
úřadě nebo jiné škole na území České republiky zařazené do sítě
škol zkoušku z českého jazyka, vlastivědy, dějepisu a zeměpisu
České a Slovenské Federativní Republiky. Rozsah zkoušky stanoví
ředitel školy podle platných učebních osnov. Pokud zástupce žáka
nepožádá o vykonání zkoušky, postupuje ředitel školy při zařazení
žáka do ročníku podle § 3 odst. 6.
(2) Žák, který plní povinnou školní docházku individuální
výukou, koná zkoušku v kmenové škole nebo škole při
československém zastupitelském úřadě nebo jiné škole na území
České republiky zařazené do sítě škol vždy, a to z předmětů
uvedených v učebním plánu příslušného ročníku s výjimkou výtvarné
výchovy a pracovního vyučování.
(3) Zkoušku lze konat za delší časové období než je jeden
školní rok, nejdéle však za dva školní roky.
(4) Termín konání zkoušky dohodne zástupce žáka s ředitelem
školy, v které bude žák zkoušku konat.
(5) Před konáním zkoušky podle odstavce 1 předloží zástupce
žáka řediteli školy, na které žák koná zkoušku, ověřený překlad
vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy do českého
nebo slovenského jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje
jednoznačné vyjádření, že žák je způsobilý postoupit do vyššího
ročníku, předloží zástupce žáka ověřený překlad potvrzení
zahraniční školy o způsobilosti žáka postoupit do vyššího ročníku.
(6) Žáci prvního až čtvrtého ročníku školy konají zkoušku
před jedním zkoušejícím. Ředitel školy jmenuje zkoušejícím
zpravidla učitele, který v příslušném školním roce vyučuje
v ročníku, z jehož učební látky žák koná zkoušku. Žáci pátého až
devátého ročníku školy konají komisionální zkoušku.
(7) Vykonal-li žák zkoušku na kmenové škole, zaznamená
ředitel školy výsledek zkoušky v katalogovém listu žáka a vydá
žákovi vysvědčení. Vykonal-li žák zkoušku na jiné než kmenové
škole, ředitel této školy vydá žákovi vysvědčení a jeho opis zašle
kmenové škole.
(8) Na vysvědčení žák není klasifikován z chování.
(9) Doložka na vysvědčení se doplní o text: "Žák byl
klasifikován podle § 18 odst. 2 vyhlášky ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky č. 291/1991 Sb., o základní
škole.".
ČÁST IV
Zrušovací ustanovení
§ 19
Zrušují se:
1. vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č.
123/1984 Sb.,o základní škole;
2. Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č.
89/1979 Sb., o plnění povinné školní docházky mimo území
Československé socialistické republiky;
3. instrukce ministerstva školství České socialistické republiky
č.j. 21 106/85-200 ze dne 12.7. 1985 o základní škole.
Ministr:
Vopěnka v.r.
1) § 6 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990
Sb.
2) § 6 odst. 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě
a samosprávě ve školství.
3) § 2 vyhlášky MV ČR č.435/1990 Sb., kterou se stanoví
podrobnosti o užívání státního znaku a státní vlajky České
republiky.
4) § 1 vyhlášky MV ČR č. 435/1990 Sb.
5) § 37 školského zákona.
6) § 2 odst. 10 vyhlášky č. 127/1997 Sb., o speciálních školách
a speciálních mateřských školách.
7) § 41 školského zákona.
8) § 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb.
9) Vyhláška MŠMT ČR č. 102/1989 Sb., o školách v přírodě.
10) Směrnice MŠ ČSR č.j. 29 394/72-200 ze dne 21.12.1972
o organizaci lyžařského výcviku žáků a učňů, reg. v částce
30/1972
11)§ 47 školského zákona.
12) Instrukce MŠ ČSR č.j. 18 200/86-49 z 11.6.1986, kterou se
vydává skartační řád pro školy a školská zařízení spravovaná
národními výbory.
13) Směrnice MŠ ČSR pro vydávání náhradních dokladů č.j. 23
742/68-S/3 ze dne 19. června 1968, reg. v částce 39/1969 Sb.