301/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 6. září 2011,
kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní
činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví
ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví
ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže),
ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb.,
zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 93 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
g), které zní:
„g) ochranné léčení.“.
2. V § 93 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Ochranné léčení může soud pro mládež uložit dítěti mladšímu patnácti
let a to na základě výsledků předchozího vyšetření duševního stavu dítěte (§ 58),
jestliže spáchalo čin jinak trestný
a) ve stavu vyvolaném duševní poruchou, nebo
b)
pod vlivem návykové látky nebo v souvislosti s jejím zneužíváním, jde-li o dítě,
které se oddává zneužívání takové látky,
a jeho pobyt na svobodě bez uložení ochranného
léčení je nebezpečný.(5) Podle povahy nemoci a léčebných možností soud pro mládež uloží ochranné
léčení ústavní nebo ambulantní. Ústavní léčení může soud pro mládež změnit dodatečně
na léčení ambulantní a naopak. Ochranné léčení potrvá, dokud to vyžaduje jeho účel.
Soud pro mládež nejméně jednou za dvanáct měsíců přezkoumá, zda důvody pro další
pokračování ochranného léčení trvají, jinak je zruší.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 6 až 11.
3. V § 93 odst. 8 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , s výjimkou
ochranného léčení, které lze uložit a vykonávat i po dovršení osmnácti let věku dítěte“.
4. V § 93 odst. 11 větě druhé se za slova „o upuštění od uložení opatření“
vkládají slova „ , o změně uloženého opatření“.
5. Za § 95 se vkládá nový § 95a, který včetně nadpisu zní:
„§ 95a
Výkon ochranného léčení
(1) Výkon ochranného léčení nařídí soud pro mládež zdravotnickému zařízení,
v němž má být ochranné léčení vykonáno. K nařízení výkonu ochranného léčení soud
pro mládež pro potřeby zdravotnického zařízení připojí znalecký posudek, opis protokolu
o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu dítěte mladšího patnácti
let, pokud v průběhu řízení byly opatřeny. Je-li dítě, u něhož bylo uloženo ústavní
ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečné pro své okolí, zařídí soud pro
mládež bezodkladně jeho dodání do zdravotnického zařízení; jinak je vyzve prostřednictvím
jeho rodičů nebo jiného zákonného zástupce nebo osoby, které bylo dítě svěřeno do
výchovy nebo jiné obdobné péče, k nástupu ochranného léčení v přiměřené lhůtě, kterou
zároveň stanoví. Nenastoupí-li dítě uložené ochranné léčení ve stanovené lhůtě, může
soud pro mládež u ústavního ochranného léčení nařídit jeho dodání do zdravotnického
zařízení nebo u ambulantního ochranného léčení nařídit jeho předvedení v součinnosti
s příslušnými státními orgány.
(2) Soud pro mládež požádá zdravotnické zařízení, aby mu oznámilo, kdy
bylo s výkonem ochranného léčení započato. Zároveň požádá zdravotnické zařízení,
aby soudu pro mládež podalo neprodleně zprávu, jestliže pominou důvody pro další
pokračování ochranného léčení nebo nastanou důvody pro jeho změnu. Nebude-li ochranné
léčení vykonáno tak, aby do jednoho roku od jeho započetí bylo rozhodnuto o jeho
zrušení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty jednoho
roku od počátku výkonu ochranného léčení nebo od předchozího rozhodnutí o jeho pokračování
návrh na jeho další pokračování. V návrhu na propuštění z ochranného léčení, na jeho
změnu nebo zrušení anebo v návrhu na jeho další pokračování zdravotnické zařízení
popíše průběh a výsledky ochranného léčení a uvede důvody navrhovaného postupu. O
tom je třeba zdravotnické zařízení poučit.
(3) O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje soud pro mládež
na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce, dítěte, na němž se vykonává
ochranné léčení, zákonného zástupce dítěte, příslušného orgánu sociálně-právní ochrany
dětí, anebo i bez takového návrhu.
(4) Soud pro mládež na podkladě vyžádaných zpráv sleduje výkon ochranného
léčení a nejméně jednou za dvanáct měsíců od započetí jeho výkonu nebo od předchozího
rozhodnutí o jeho pokračování přezkoumá, zda důvody pro jeho další pokračování trvají.
Odalším pokračování ochranného léčení nebo o zrušení uloženého ochranného léčení
rozhodne soud pro mládež na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce, dítěte,
na němž se vykonává ochranné léčení, zákonného zástupce dítěte, příslušného orgánu
sociálně-právní ochrany dětí, anebo i bez takového návrhu.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.