312/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. června 2002
o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů
Změna: 46/2004 Sb.
Změna: 234/2006 Sb.
Změna: 264/2006 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 365/2011 Sb., 420/2011 Sb.
Změna: 89/2012 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚŘEDNÍCI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje pracovní poměr úředníků územních samosprávných
celků a jejich vzdělávání.
(2) Na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků se vztahuje
zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) Tento zákon se nevztahuje na zaměstnance územního samosprávného
celku
a) zařazené v jeho organizačních složkách,1)
b) zařazené jen v jeho zvláštních orgánech,2)
c) kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce
nebo kteří výkon takových prací řídí.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1) Územním samosprávným celkem je obec a kraj a pro účely tohoto zákona
též hlavní město Praha, město, statutární město a městská část hlavního města Prahy.
(2) Úřadem se pro účely tohoto zákona rozumí obecní úřad, městský úřad,
magistrát statutárního města, magistrát územně členěného statutárního města, úřad
městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města, krajský
úřad, Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy.
(3) Správními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí plnění úkolů
v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních
právních předpisů.
(4) Úředníkem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec územního samosprávného
celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského
úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního
města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního
města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo do úřadu městské
části hlavního města Prahy.
(5) Vedoucím úředníkem se pro účely tohoto zákona rozumí úředník, který
je vedoucím zaměstnancem.3)
(6) U vedoucích úředníků se zakládá pracovní poměr jmenováním. Jmenování
provede vedoucí úřadu.
(7) Vedoucím úřadu se pro účely tohoto zákona rozumí vedoucí úředník, který
vykonává funkci tajemníka obecního úřadu, tajemníka magistrátu statutárního města,
tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního
města, ředitele krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy nebo tajemníka
úřadu městské části hlavního města Prahy.
(8) V obcích, městských obvodech a městských částech, kde není funkce tajemníka
zřízena nebo kde není tajemník ustanoven, plní úkoly vedoucího úřadu podle tohoto
zákona starosta.
HLAVA II
PRACOVNÍ POMĚR ÚŘEDNÍKA
Díl 1
Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka a předpoklady pro jmenování
vedoucího úřadu
§ 4
Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka
(1) Úředníkem se může stát fyzická osoba, která je státním občanem České
republiky, popřípadě fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice
trvalý pobyt,4) dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná,
ovládá jednací jazyk5) a splňuje další předpoklady pro výkon správních činností stanovené
zvláštním právním předpisem.
(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba,
která byla pravomocně odsouzena
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
b) pro trestný
čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s výkonem veřejné správy, pokud
se podle zákona na tuto osobu nehledí, jakoby nebyla odsouzena.
(3) Pracovní smlouvu k výkonu činnosti úředníka lze uzavřít jen s fyzickou
osobou, která splňuje předpoklady podle odstavce 1; pro jmenování vedoucího úřadu
a jmenování vedoucího úředníka se vyžaduje též splnění dalších předpokladů stanovených
zvláštním zákonem.6)
§ 5
Předpoklady pro jmenování vedoucího úřadu
(1) Vedoucím úřadu se může stát fyzická osoba, která splňuje předpoklady
podle § 4 a má nejméně tříletou praxi
a) jako vedoucí zaměstnanec, nebo
b) při výkonu správních činností v pracovním poměru k územnímu samosprávnému
celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu,
c) ve funkci člena zastupitelstva územního samosprávného celku dlouhodobě
uvolněného pro výkon této funkce.
(2) Délka praxe podle odstavce 1 musí být splněna v průběhu 8 let bezprostředně
předcházejících jmenování do funkce.
Díl 2
Veřejná výzva a výběrové řízení
§ 6
Veřejná výzva
(1) Uzavření pracovní smlouvy se zájemcem o uzavření pracovní smlouvy
(dále jen "zájemce") musí předcházet veřejná výzva k přihlášení zájemců (dále jen
"veřejná výzva"), nestanoví-li tento zákon jinak [§ 7 odst. 1 písm. b)]. Věta první
neplatí pro pracovní poměr na dobu určitou.
(2) Veřejná výzva obsahuje
a) název územního samosprávného celku,
b)
druh práce a místo výkonu práce,
c) předpoklady podle § 4,
d) jiné požadavky územního
samosprávného celku pro vznik pracovního poměru odpovídající povaze správní činnosti,
kterou má zájemce vykonávat,
e) výčet dokladů, které zájemce připojí k přihlášce (odstavec
4),
f) platovou třídu odpovídající druhu práce,
g) lhůtu pro podání přihlášky,
h) místo
a způsob podání přihlášky, a
i) adresu, na kterou se přihláška odesílá.
(3) Zájemce podá k územnímu samosprávnému celku písemnou přihlášku.
Přihláška zájemce musí obsahovat tyto náležitosti:
a) jméno, příjmení a titul zájemce,
b) datum a místo narození zájemce,
c) státní příslušnost zájemce,
d) místo trvalého pobytu zájemce,
e) číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu,
jde-li o cizího státního občana,4)
f) datum a podpis zájemce.
(4) K přihlášce se připojí tyto doklady:
a) životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních
a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních činností,
b) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce; u cizích
státních příslušníků též obdobný doklad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským
státem; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost čestným
prohlášením,
c) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání.
(5) Veřejná výzva se vyvěsí na úřední desce úřadu nejméně 15 dnů přede
dnem určeným pro podání přihlášek zájemců a současně se zveřejní i způsobem umožňujícím
dálkový přístup;7) za splnění této povinnosti odpovídá vedoucí úřadu.
(6) Nemá-li přihláška náležitosti stanovené v odstavci 3 nebo nejsou-li
k ní připojeny doklady podle odstavce 4, vedoucí úřadu vyzve zájemce, aby náležitosti
nebo doklady v přiměřené lhůtě doplnil.
(7) Do 15 dnů od uzavření pracovní smlouvy se zájemcem na základě veřejné
výzvy nebo od rozhodnutí, že s žádným ze zájemců nebude uzavřena pracovní smlouva,
vedoucí úřadu pořídí o posouzení a hodnocení zájemců zprávu, která obsahuje
a) přehled
zájemců,
b) seznam zájemců vyřazených, protože nesplňovali předpoklady a podmínky
stanovené ve veřejné výzvě nebo nedoplnili náležitosti přihlášky nebo požadované
doklady v dodatečné lhůtě,
c) stručný popis způsobu hodnocení zájemců, a
d) označení
zájemce, se kterým byla uzavřena pracovní smlouva, nebo sdělení, že s žádným ze zájemců
nebyla uzavřena pracovní smlouva.
Vedoucí úřadu je povinen umožnit nahlédnout do zprávy
všem zájemcům. (8) Pracovní smlouvu lze uzavřít pouze se zájemcem, který splňuje předpoklady
a podmínky stanovené ve veřejné výzvě a podal úplnou přihlášku, předložil občanský
průkaz nebo doklad o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana,4) a doklady
podle odstavce 4.
Výběrové řízení
§ 7
(1) Výběrové řízení je podmínkou pro
a) jmenování do funkce vedoucího úřadu a vedoucího úředníka,
b) vznik pracovního poměru na dobu neurčitou úředníka zařazeného
1. v krajském úřadě,
2. v Magistrátu hlavního města Prahy,
3. v obecním úřadě obce
s rozšířenou působností,
4. v pověřeném obecním úřadě,
5. v úřadu městského obvodu
nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního
města Prahy, kterému je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního
úřadu.
(2) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení (dále jen "oznámení") obsahuje
údaje uvedené v § 6 odst. 2. Vyhlašuje-li se výběrové řízení na funkci, do níž lze
jmenovat pouze fyzickou osobu, která splňuje předpoklad podle § 5, uvedou se v oznámení
i tyto předpoklady. Splnění předpokladů podle § 5 prokazuje zájemce čestným prohlášením.
(3) Výběrové řízení vyhlašuje vedoucí úřadu oznámením na úřední desce
úřadu územního samosprávného celku nejméně 15 dnů přede dnem určeným pro přihlášení
uchazečů o jmenování do funkce vedoucího úředníka nebo uchazečů o přijetí do pracovního
poměru úředníka podle odstavce 1 písm. b) (dále jen "uchazeč") a současně i způsobem
umožňujícím dálkový přístup.7) Jde-li o výběrové řízení na funkci vedoucího úřadu,
vyhlašuje oznámení hejtman, primátor nebo starosta.
(4) Uchazeč podá k územnímu samosprávnému celku písemnou přihlášku.
Přihláška uchazeče musí obsahovat tyto náležitosti:
a) jméno, příjmení a titul uchazeče,
b) datum a místo narození uchazeče,
c) státní příslušnost uchazeče,
d) místo trvalého pobytu uchazeče,
e) číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu,
jde-li o cizího státního občana,4)
f) datum a podpis uchazeče.
(5) K přihlášce se připojí doklady podle § 6 odst. 4.
(6) Nemá-li přihláška náležitosti stanovené v odstavci 4 nebo nejsou-li
k ní připojeny doklady podle § 6 odst. 4, vedoucí úřadu vyzve uchazeče, aby náležitosti
nebo doklady v přiměřené lhůtě doplnil.
(7) Po uplynutí lhůty podle odstavce 3, případně podle odstavce 6 předá
osoba uvedená v odstavci 3 přihlášky výběrové komisi.
§ 8
(1) Uchazeče posuzuje výběrová komise. Výběrová komise má nejméně 3
členy.
(2) Předsedu a ostatní členy výběrové komise jmenuje a odvolává osoba
uvedená v § 7 odst. 3. Alespoň jedna třetina členů komise jsou úředníci územního
samosprávného celku, který výběrové řízení vyhlásil.
(3) Jednání výběrové komise je neveřejné. Výběrová komise jedná, je-li
přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů, a rozhodnutí přijímá nadpoloviční
většinou hlasů přítomných členů výběrové komise.
§ 9
(1) Výběrová komise posoudí, zda uchazeč předložil úplnou přihlášku
a doklady podle § 6 odst. 4 a splňuje předpoklady podle § 4, popřípadě § 5, jde-li
o uchazeče o jmenování vedoucího úředníka. Je-li to nutné k posouzení, zda uchazeči
splňují požadavky stanovené v oznámení, výběrová komise pozve k jednání uchazeče,
kteří předložili úplné přihlášky, včetně dokladů podle § 6 odst. 4 a splňují předpoklady
podle § 4, popřípadě § 5, jde-li o uchazeče o jmenování vedoucího úředníka.
(2) Výběrová komise pořídí o posouzení uchazečů písemnou zprávu,
která obsahuje
a) údaje o složení výběrové komise,
b) seznam uchazečů,
c) seznam a pořadí uchazečů, kteří předložili úplné přihlášky,
včetně dokladů podle § 6 odst. 4, splňují předpoklady podle § 4 nebo podle § 5 a
splňují požadavky stanovené v oznámení.
(3) Zprávu podle odstavce 2 podepisují všichni přítomní členové výběrové
komise a její předseda tuto zprávu předá se spisovým materiálem vztahujícím se k
výběrovému řízení osobě uvedené v § 7 odst. 3.
(4) Do funkce vedoucího úřadu nebo vedoucího úředníka může být jmenován
jen uchazeč uvedený v seznamu podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva může být
uzavřena jen s uchazečem uvedeným v seznamu podle odstavce 2 písm. c).
(5) Ke zprávě podle odstavce 2 připojí vedoucí úřadu záznam o uzavření
pracovní smlouvy nebo o jmenování podle odstavce 4. Osoba uvedená v § 7 odst. 3 musí
na požádání umožnit uchazeči do zprávy nahlédnout.
(6) Uchazeč nese náklady, které mu účastí ve výběrovém řízení vznikly.
Díl 3
Úprava pracovního poměru
§ 10
Doba trvání pracovního poměru
(1) Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však
pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo
nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské
dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat,
že bude delší než 3 měsíce, výkonu civilní nebo vojenské služby nebo výkonu veřejné
funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.
(2) V pracovní smlouvě na dobu určitou uvede územní samosprávný celek
důvod, pro který nebyl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Není-li v pracovní
smlouvě nebo ve jmenování do funkce uveden důvod podle věty první nebo není-li tento
důvod v souladu s odstavcem 1, jde o pracovní poměr na dobu neurčitou.
§ 11
Převedení na jinou práci
Neprokázal-li úředník zvláštní odbornou způsobilost ve lhůtě podle §
21 odst. 2, převede jej územní samosprávný celek na jinou činnost, pro kterou úředník
předpoklady splňuje.
§ 12
Odvolání z funkce
(1) Vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu lze z funkce odvolat,
jen
a) pozbyl-li některý z předpokladů podle § 4,
b) porušil-li závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených
povinností nebo dopustil-li se nejméně dvou méně závažných porušení zákonem stanovených
povinností v době posledních 6 měsíců, nebo
c) neukončil-li vzdělávání vedoucích úředníků ve lhůtě podle § 27
odst. 1.
(2) Vedoucí úředník nebo vedoucí úřadu se může této funkce též vzdát.
(3) Odvolání nebo vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému
účastníku, jinak je neplatné. Odvolání z funkce musí navíc obsahovat důvody podle
odstavce 1, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem následujícím po doručení odvolání
nebo vzdání se funkce, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se funkce uveden den pozdější.
(4) Odvoláním nebo vzdáním se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího
úřadu pracovní poměr nekončí; to neplatí, jestliže byl pracovní poměr založen jmenováním
na dobu určitou. Územní samosprávný celek je povinen podat vedoucímu úředníku nebo
vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného
celku na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže
územní samosprávný celek nemá pro vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu takovou
práci nebo ji vedoucí úředník či vedoucí úřadu odmítne, jde o překážku v práci na
straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle § 52
písm. c) zákoníku práce; odstupné poskytované vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu
při organizačních změnách nenáleží v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání
nebo vzdání se funkce vedoucího úředníka či vedoucího úřadu.
§ 13
Další odstupné
(1) Úředníkovi, s nímž územní samosprávný celek rozváže pracovní poměr
výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž
důvodů, vedle odstupného podle § 67 a 68 zákoníku práce náleží další odstupné ve
výši a za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4.
(2) Další odstupné náleží úředníkovi, který ke dni rozvázání pracovního
poměru dovršil stanovený počet let trvání pracovního poměru. Výše dalšího odstupného
činí
a) dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku u úředníka, který ke dni rozvázání
pracovního poměru dovršil nejméně 10 let pracovního poměru podle odstavce 3,
b) trojnásobek
průměrného měsíčního výdělku u úředníka, který ke dni rozvázání pracovního poměru
dovršil nejméně 15 let pracovního poměru podle odstavce 3,
c) čtyřnásobek průměrného
měsíčního výdělku u úředníka, který ke dni rozvázání pracovního poměru dovršil nejméně
20 let pracovního poměru podle odstavce 3.
(3) Pro účely uvedené v odstavci 2 se
a) započítává pouze doba trvání pracovního poměru úředníka po 24.
listopadu 1990 u územního samosprávného celku, který rozváže s úředníkem pracovní
poměr způsobem stanoveným v odstavci 1, u jiného územního samosprávného celku nebo
u správního úřadu, a to za podmínky, že v tomto pracovním poměru byly v převážném
rozsahu vykonávány správní činnosti (§ 2 odst. 3),
b) nezapočítává doba pracovního poměru, který je vedlejším pracovním
poměrem.
§ 14
Pracovní pohotovost
Je-li vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu
podle zvláštního právního předpisu,8) územní samosprávný celek může úředníkovi nařídit
pracovní pohotovost na pracovišti nebo na jiném místě. Pracovní pohotovost v takovém
případě lze nařídit, jestliže je dán předpoklad výkonu práce přesčas, a jen na dobu
nezbytně nutnou nepřesahující 400 hodin v kalendářním roce.
HLAVA III
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ÚŘEDNÍKA
§ 16
(1) Úředník je povinen
a) dodržovat ústavní pořádek České republiky,9)
b) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané;
dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl
řádně seznámen,
c) hájit při výkonu správních činností veřejný zájem,
d) plnit pokyny vedoucích úředníků, nejsou-li v rozporu s právními
předpisy; má-li úředník za to, že vydaný pokyn je v rozporu s právními předpisy,
je povinen to bezodkladně oznámit osobě, která mu pokyn vydala, a to písemně, nebo,
hrozí-li nebezpečí z prodlení, ústně; poté je úředník povinen splnit daný pokyn pouze
tehdy, dostane-li od vedoucího úřadu písemný příkaz tak učinit; úředník nesmí vykonat
pokyn ani příkaz, pokud by se tím dopustil trestného činu, přestupku, popřípadě jiného
správního deliktu, a tuto skutečnost je povinen bez zbytečného prodlení písemně oznámit
vedoucímu úřadu,
e) prohlubovat si kvalifikaci v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
f) jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet
se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
g) zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost
územního samosprávného celku,
h) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu
se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem
zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného,
i) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody,
s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných územním samosprávným celkem, u něhož je
zaměstnán, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv,
j) v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu zaměstnání a v souvislosti s ním; to
neplatí, pokud byl povinnosti mlčenlivosti zproštěn; povinnosti zachovávat mlčenlivost
může úředníka zprostit vedoucí úřadu, jím pověřený vedoucí úředník nebo příslušný
správní úřad podle zvláštních právních předpisů, nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak,10)
k) poskytovat informace o činnosti územního samosprávného celku podle
zvláštních právních předpisů11) v rozsahu, v jakém to vyplývá z jeho pracovního zařazení,
l) při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami
sdělit své jméno, příjmení, úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení v
útvaru úřadu; územní samosprávný celek v organizačním řádu může stanovit, pro které
funkce a činnosti lze nahradit toto označení uvedením identifikačního čísla úředníka,
m) oznámit územnímu samosprávnému celku, že nastaly skutečnosti, které
odůvodňují převedení na jinou práci (§ 11) nebo odvolání z funkce (§ 12).
(2) Úředník je dále povinen
a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností,
b) plně využívat pracovní doby a pracovních prostředků k vykonávání
svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly,
c) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným
celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím
a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy územního samosprávného celku,
d) zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání a vůči ostatním
zaměstnancům působícím ve veřejné správě.
(3) Úředník nesmí být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu
právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání. To neplatí, pokud do takového
orgánu byl vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem. Úředníkovi,
který byl do takového orgánu vyslán tímto územně samosprávným celkem, nenáleží odměna
za výkon funkce podle věty první. Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po skončení
pracovního poměru.
(4) Úředník může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným
souhlasem územního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán.
(5) Omezení stanovené v předchozím odstavci se nevztahuje na činnost vědeckou,
pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka
vykonávanou podle zvláštního právního předpisu12) pro soud nebo správní úřad, na
činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku.
(6) Ustanovení § 301 a 303 zákoníku práce se nepoužije.
HLAVA IV
VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ
§ 17
(1) Prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona může poskytovat jen
a) právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke vzdělávací činnosti podle
zvláštního předpisu, jíž byla udělena akreditace podle § 30,
b) příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo"),
c) územní samosprávný celek, jemuž byla udělena akreditace podle §
30,
(dále jen "vzdělávací instituce").
(2) Vzdělávací instituce poskytuje vzdělávání v souladu se vzdělávacím
programem akreditovaným podle § 31 pro příslušný druh prohlubování kvalifikace (§
18 odst. 1 a 2).
(3) Územní samosprávný celek zajišťuje prohlubování kvalifikace úředníka
prostřednictvím vzdělávacích institucí akreditovaných pro příslušný vzdělávací program.
(4) Územní samosprávný celek je povinen úředníkovi zajistit prohlubování
kvalifikace podle tohoto zákona; postupuje při tom podle plánu vzdělávání podle odstavce
5.
(5) Plán vzdělávání obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka
v rozsahu nejméně 18 pracovních dnů po dobu následujících 3 let. Územní samosprávný
celek je povinen vypracovat plán vzdělávání do 1 roku od vzniku pracovního poměru
úředníka, nejméně jedenkrát za 3 roky plnění tohoto plánu hodnotit a podle výsledků
hodnocení provést jeho aktualizaci.
§ 18
(1) Úředník je povinen prohlubovat si kvalifikaci účastí na
a) vstupním vzdělávání,
b) průběžném vzdělávání, a
c) přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti,
nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Vedoucí úředník a vedoucí úřadu jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci
též účastí na vzdělávání vedoucích úředníků (§ 27), nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) K opakování zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (dále jen "zkouška")
poskytne územní samosprávný celek úředníkovi pracovní volno bez náhrady platu.
(4) Náklady prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona nese územní samosprávný
celek; náklady spojené s opakováním zkoušky nese úředník, s výjimkou jejího opakování
podle § 26 odst. 1.
§ 19
Vstupní vzdělávání
(1) Vstupní vzdělávání zahrnuje
a) znalosti základů veřejné správy, zvláště obecných zásad organizace
a činnosti veřejné správy a územního samosprávného celku, základy veřejného práva,
veřejných financí, evropského správního práva, práv a povinností a pravidel etiky
úředníka,
b) základní dovednosti a návyky potřebné pro výkon správních činností,
c) znalosti základů užívání informačních technologií,
d) základní komunikační, organizační a další dovednosti vztahující
se k jeho pracovnímu zařazení.
(2) Úředník je povinen ukončit vstupní vzdělávání nejdéle do 3 měsíců ode
dne vzniku pracovního poměru.
(3) Ukončení vstupního vzdělávání se prokazuje osvědčením vydaným vzdělávací
institucí, která vstupní vzdělávání pořádala.
(4) Povinnost absolvovat vstupní vzdělávání se nevztahuje na úředníka,
který má zvláštní odbornou způsobilost.
§ 20
Průběžné vzdělávání
(1) Průběžné vzdělávání zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační
vzdělávání úředníků zaměřené na výkon správních činností v územním samosprávném celku,
včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí.
(2) Průběžné vzdělávání se uskutečňuje formou kurzů.
(3) O účasti úředníka na jednotlivých kurzech rozhoduje vedoucí úřadu na
základě potřeb územního samosprávného celku a s přihlédnutím k plánu vzdělávání úředníka;
úředník je povinen se kurzu zúčastnit.
(4) Účast na kurzu, jež je součástí průběžného vzdělávání, se prokazuje
osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurz pořádala.
§ 21
Zvláštní odborná způsobilost
(1) Správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem zajišťuje
územní samosprávný celek prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou
způsobilost. Výjimečně tyto činnosti může vykonávat i úředník, který nemá zvláštní
odbornou způsobilost,
a) nejdéle však po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka
k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž
výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem, nebo
b) splňuje-li podmínky stanovené v § 34 odst. 1 nebo v § 43 odst. 10.
(2) Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením.
Úředník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností
stanovených prováděcím právním předpisem do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru
k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž
výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.
(3) Zvláštní odborná způsobilost zahrnuje souhrn znalostí a dovedností
nezbytných pro výkon činností stanovených prováděcím právním předpisem. Zvláštní
odborná způsobilost má obecnou a zvláštní část. Obecná část zahrnuje znalost základů
veřejné správy, zvláště obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost
zákona o obcích, zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze a zákona o správním
řízení, a schopnost aplikace těchto znalostí. Zvláštní část zahrnuje znalosti nezbytné
k výkonu správních činností stanovených prováděcím právním předpisem, zvláště znalost
působnosti orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů vztahující se k těmto
činnostem, a schopnost jejich aplikace.
(4) Jestliže úředník vykonává 2 nebo více správních činností stanovených
prováděcím právním předpisem
a) v obci, kde nejsou zřízeny alespoň 2 odbory obecního
úřadu nebo kde není zřízen pověřený obecní úřad, je povinen prokázat zvláštní odbornou
způsobilost jen pro 1 správní činnost, kterou určí vedoucí úřadu,
b) v jiných případech
než uvedených v písmenu a), je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro
každou jím vykonávanou správní činnost; u druhého a u dalších ověření se zkouška
vykoná jen ze zvláštní části.
(5) Územní samosprávný celek je povinen přihlásit úředníka, který vykonává
správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem, k vykonání zkoušky do 6
měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo do
3 měsíců ode dne, kdy úředník začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je
prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Prováděcí právní předpis upraví
způsob přihlašování ke zkoušce, náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky a
náležitosti osvědčení.
(6) Vedoucí úředník, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti
stanovené prováděcím právním předpisem, prokazuje zvláštní odbornou způsobilost z
obecné části a ze zvláštní části alespoň pro jednu ze správních činností stanovených
prováděcím právním předpisem, vykonávaných jím řízenými úředníky, určenou vedoucím
úřadu.
(7) Vedoucí úřadu je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost jen
z obecné části.
§ 22
Zabezpečení zkoušky
(1) Provádění zkoušek a vydávání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti
zabezpečuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a s ostatními ústředními
správními úřady.
(2) Ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení přihlášky úředníkovi písemně
sdělí den, místo a čas konání zkoušky, soubor zkušebních otázek a seznam odborné
literatury.
§ 23
Zkušební komise
(1) Pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vytváří ministerstvo zkušební
komise. Zkušební komise mají 3 členy a jsou složené z odborníků na obecnou část a
z odborníků na zvláštní část. Předsedu a ostatní členy zkušební komise jmenuje ministerstvo.
(2) Činnost zkušební komise řídí její předseda. Zkušební komise rozhoduje
většinou hlasů svých členů.
(3) Při zkoušce je zkušební komise vázána stanovenými soubory zkušebních
otázek.
(4) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který v průběhu
zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje.
§ 24
Zkouška
(1) Zkouška se člení na 2 samostatně vykonávané a hodnocené části, písemnou
a ústní zkoušku. Při písemné zkoušce i při ústní zkoušce se ověřují znalosti z obecné
části a ze zvláštní části samostatně.
(2) Úředník koná nejdříve písemnou zkoušku. Úspěšné složení písemné zkoušky
je předpokladem pro konání ústní zkoušky.
(3) V případě dalšího ověření zvláštní odborné způsobilosti koná úředník
písemnou a ústní zkoušku pouze ze zvláštní části.
(4) Zkušební komise vypracuje o průběhu a výsledku zkoušky protokol. Zkouška
a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Ministerstvo oznámí úředníkovi výsledek
písemné zkoušky a ústní zkoušky v den jejich konání.
(5) Jestliže úředník nevyhověl při písemné nebo ústní zkoušce, může ji
dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po 30, nejpozději však do
90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.
§ 25
Osvědčení
(1) Je-li při ústní zkoušce úředník hodnocen klasifikačním stupněm "vyhověl"
v obecné části i ve zvláštní části, do 15 dnů ode dne konání ústní zkoušky obdrží
od ministerstva osvědčení.
(2) Ministerstvo vede evidenci o osvědčeních zvláštní odborné způsobilosti,
které vydalo.
(3) Vzdělávací instituce vede evidenci o osvědčeních o ukončení kurzů vstupního
vzdělávání, vzdělávání vedoucích úředníků a průběžného vzdělávání, které pořádala.
§ 26
Řízení o námitkách
(1) Je-li úředník při písemné nebo ústní zkoušce hodnocen klasifikačním
stupněm "nevyhověl", má právo podat do 15 dnů ode dne oznámení této skutečnosti námitky
proti postupu zkušební komise; námitky se podávají zkušební komisi. Zkušební komise
námitkám vyhoví nebo je předá k rozhodnutí ministerstvu. Ministerstvo o námitkách
rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení, a to tak, že potvrdí hodnocení zkušební
komise nebo, bylo-li hodnocení zkušební komise vydáno v rozporu se zákonem nebo jiným
právním předpisem, změní jej nebo zruší a pozve úředníka k opakovanému složení zkoušky.
(2) Pokud i při opakovaném složení zkoušky byl úředník hodnocen klasifikačním
stupněm "nevyhověl", vydá mu o tom ministerstvo na návrh zkušební komise rozhodnutí.
(3) Úředník má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby,
které mají význam pro rozhodnutí o zkoušce.
(4) Na řízení o námitkách se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.13)
§ 27
Vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů
(1) Řízení úředníků zajišťuje územní samosprávný celek prostřednictvím
vedoucích úředníků, kteří ukončili vzdělávání vedoucích úředníků. Výjimečně řízení
těchto úředníků může vykonávat i vedoucí úředník, který neukončil vzdělávání vedoucích
úředníků, nejdéle však po dobu 2 let ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího
úředníka, nebo nestanoví-li tento zákon jinak (§ 43 odst. 10). Účast na vzdělávání
vedoucích úředníků se prokazuje osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurz
pořádala. Vedoucí úředník je povinen ukončit vzdělávání vedoucích úředníků do 2 let
ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího úředníka.
(2) Vzdělávání vedoucích úředníků zahrnuje obecnou část a zvláštní část.
Obecná část zahrnuje znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníků. Zvláštní část
zahrnuje přehled o činnostech stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných
podřízenými úředníky.
(3) Úředník, který se účastnil vzdělávání vedoucích úředníků podle tohoto
zákona a jehož náklady hradil územní samosprávný celek, je povinen setrvat po ukončení
tohoto vzdělávání v pracovním poměru k tomuto územnímu samosprávnému celku po dobu
3 let. Pokud takový úředník rozváže s územním samosprávným celkem pracovní poměr
dříve než po uplynutí 3 let od ukončení vzdělávání vedoucích úředníků, je povinen
uhradit územnímu samosprávnému celku náklady s tímto vzděláváním spojené. Splní-li
úředník svou povinnost setrvat v pracovním poměru u územního samosprávného celku
pouze zčásti, povinnost uhradit náklady se poměrně sníží. Ustanovení § 235 odst.
3 zákoníku práce platí přiměřeně i pro povinnost úředníka k úhradě nákladů podle
tohoto odstavce.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují obdobně na vzdělávání vedoucích
úřadů.
§ 28
Počítání lhůt
(1) Do lhůt uvedených v § 21 odst. 1, 2 a 5 a v § 27 odst. 1 a 3 se nezapočítávají
doby mateřské dovolené, rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní
(náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce. Nezapočítává
se též nepřítomnost v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby,
došlo-li k pravomocnému odsouzení, nejde-li o trestný čin, který je v rozporu s předpokladem
bezúhonnosti podle § 4 odst. 2.
(2) Ukončení pracovního poměru a jeho opětovné uzavření nemá za následek
nový běh lhůt uvedených v odstavci 1.
§ 29
Akreditace vzdělávacích institucí nebo vzdělávacích programů
(1) Ministerstvo akredituje pro účely tohoto zákona vzdělávací instituce
nebo vzdělávací programy na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen
"žadatel") a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu
se uděluje na dobu 3 let. Před uplynutím lhůty podle věty první může držitel akreditace
vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu požádat o její obnovení.
(3) Akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu
je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce.
(4) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování vzdělávacího
programu, vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li
tato vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci
vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme. Ministerstvo akreditaci
vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme i v případě, že
na straně vzdělávací instituce nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí
žádosti o akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu.
(5) V případě, že ministerstvo odejme akreditaci vzdělávací instituce nebo
akreditaci vzdělávacího programu, je povinností vzdělávací instituce, které byla
akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu odňata, zajistit
úředníkům možnost pokračovat v účasti na stejném nebo obdobném vzdělávacím programu
v téže nebo jiné vzdělávací instituci. Pro splnění této povinnosti stanoví ministerstvo
přiměřenou lhůtu.
§ 30
Akreditace vzdělávací instituce
(1) Součástí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce je i žádost o akreditaci
alespoň 1 vzdělávacího programu (§ 31 odst. 1 a 2).
(2) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce obsahuje jméno, příjmení,
místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") žadatele,
je-li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, statutární orgán a identifikační
číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou.
(3) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se připojí
a) oprávnění
ke vzdělávací činnosti dle zvláštního právního předpisu;15) oprávnění není třeba
prokazovat, pokud je žadatel o akreditaci vzdělávací instituce územním samosprávným
celkem,
b) přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele o akreditaci
vzdělávací instituce v oblasti vzdělávání podle tohoto zákona,
c) přehled dosavadní
činnosti žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti vzdělávání,
d) vzdělávací
program, o jehož akreditaci se současně žádá.
(4) Skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou důvěrné a ministerstvo
je může použít pouze pro účely vyhodnocení žádosti o akreditaci vzdělávací instituce,
pro kterou byly doloženy.
(5) Ministerstvo udělí akreditaci vzdělávací instituce fyzické nebo právnické
osobě, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3.
(6) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce neudělí, jestliže
fyzická nebo právnická osoba
a) k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 3,
b) v žádosti uvedla nesprávné nebo neúplné údaje a ve lhůtě stanovené
ministerstvem ji nedoplnila,
c) nesplňuje podmínky podle odstavce 3,
d) vzdělávací program nesplňuje požadavky podle § 31 odst. 3,
e) není bezúhonná.
(7) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně
odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(8) Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně
odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(9) Za účelem prokázání bezúhonnosti podle odstavce 7 nebo 8 si ministerstvo
vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu19). Žádost
o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se
předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 31
Akreditace vzdělávacího programu
(1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje jméno, příjmení,
místo podnikání a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou, nebo
název, sídlo, statutární orgán a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou
osobou.
(2) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se připojí
a) ověřená
kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude vzdělávací program zabezpečovat,
nebo žádost fyzické nebo právnické osoby o akreditaci vzdělávací instituce,
b) vzdělávací
program,
c) nejméně 2 odborné posudky vzdělávacího programu.
(3) Vzdělávací program obsahuje
a) název, typ, formu a cíle; typ vzdělávacího
programu vyjadřuje druh prohlubování kvalifikace (§ 18 odst. 1 a 2); forma vzdělávacího
programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,
b)
členění na vzdělávací předměty a jejich charakteristiku,
c) vzdělávací plán; vzdělávací
plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost vzdělávacích předmětů a dobu vzdělávání,
d)
seznam odborných lektorů pro vzdělávací program.
(4) Skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou důvěrné a ministerstvo
je může použít pouze pro účely vyhodnocení žádosti o akreditaci vzdělávací instituce,
pro kterou byly doloženy.
(5) Ministerstvo udělí fyzické nebo právnické osobě akreditaci vzdělávacího
programu, jestliže vzdělávací program splňuje podmínky uvedené v odstavci 3.
(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže fyzická nebo právnická
osoba
a) k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 2,
b) v žádosti uvedla nesprávné
nebo neúplné údaje a ve lhůtě stanovené ministerstvem ji nedoplnila,
c) vzdělávací
program nesplňuje požadavky podle odstavce 3.
§ 32
Akreditační komise
(1) Ministerstvo zřizuje akreditační komise jako své poradní orgány pro
udělování akreditací podle § 29 až 31.
(2) Akreditační komise je složena z odborníků v oblasti veřejné správy
a ze zástupců krajů a obcí. Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministerstvo.
(3) Akreditační komise posoudí, zda jsou splněny podmínky pro udělení akreditace,
a zpracuje stanovisko k žádosti.
Rovnocennost vzdělání
§ 33
(1) Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost (§ 21), povinnost
účastnit se vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů (§ 27) nebo povinnost
účastnit se vstupního vzdělávání (§ 19) nemá úředník, který získal vzdělání v bakalářských
nebo magisterských studijních programech stanovených prováděcím právním předpisem
nebo kterému bylo vydáno osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části
podle § 34. Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost z obecné části se nevztahuje
na fyzickou osobu, která vykonala úřednickou zkoušku podle zákona o státní službě.
(2) Územní samosprávný celek může zajišťovat činnosti stanovené prováděcím
právním předpisem (§ 21) nebo řízení úředníků (§ 27) též prostřednictvím úředníků
uvedených v odstavci 1.
§ 34
(1) Na žádost úředníka nebo územního samosprávného celku ministerstvo
vydá osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části získaného úředníkem
v jiném studijním programu, než který je stanoven prováděcím právním předpisem, nebo
vzdělání získaného v jiném oboru, popřípadě kurzu, pokud žadatel prokáže, že obsah
a rozsah vzdělávání, o jehož uznání se žádá, jsou rovnocenné příslušnému vzdělávacímu
programu pro prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona nebo jeho části.
(2) Zjistí-li ministerstvo, že rozsah a obsah oboru, studijního programu
nebo kurzu, o jehož uznání se žádá, jsou v podstatných rysech odlišné od příslušného
vzdělávacího programu pro prohlubování kvalifikace podle tohoto zákona, žádost o
uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části zamítne.
(3) Na řízení o vydání osvědčení se vztahují obecné předpisy o správním
řízení,13) pokud není dále stanoveno jinak. O žádosti o uznání rovnocennosti vzdělání
nebo jeho části ministerstvo rozhodne do 3 měsíců od jejího doručení.
HLAVA V
STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ
§ 35
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) koordinuje prohlubování kvalifikace úředníků podle tohoto zákona,
b) stanoví obsah obecné části zkoušky,
c) určuje soubor zkušebních otázek pro obecnou část zkoušky, včetně
obsahu a kritérií hodnocení zkoušky,
d) vede seznam odborníků na obecnou a na zvláštní část zkoušky,
e) rozhoduje o zařazení fyzických osob do seznamu odborníků na obecnou
část zkoušky,
f) jmenuje ze seznamu odborníků podle písmene d) členy zkušební komise,
g) každoročně zveřejňuje seznam odborníků podle písmene d) způsobem
umožňujícím dálkový přístup,7)
h) vydává osvědčení podle § 25 a vede jejich evidenci,
i) rozhoduje o námitkách proti rozhodnutí podle § 26,
j) uznává rovnocenné vzdělání podle § 34,
k) zřizuje akreditační komisi podle § 32 a jmenuje a odvolává její
členy,
l) materiálně a finančně zabezpečuje činnost akreditační komise,
m) kontroluje činnost akreditovaných vzdělávacích institucí a uskutečňování
akreditovaných programů (§ 29 odst. 4); postupuje při tom podle zvláštního právního
předpisu,16)
n) rozhoduje o udělení akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích
programů,
o) zveřejňuje každoročně seznam vzdělávacích institucí, které mají
platnou akreditaci podle tohoto zákona, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány
obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup,7)
p) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup7) zprávy vzdělávacích
institucí podle § 39,
r) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vzdělávání úředníků
územních samosprávných celků,
s) plní jiné úkoly podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo spolupracuje s ostatními ústředními správními úřady a
kraji.
§ 36
Rozsah spolupráce ministerstva s ostatními ústředními správními úřady
Příslušná ministerstva a ostatní ústřední správní úřady
a) stanoví obsah zvláštní části zkoušky a průběžně provádějí jeho aktualizaci
tak, aby odpovídal platnému právnímu stavu,
b) určují soubor zkušebních otázek pro zvláštní část zkoušky, včetně
obsahu a kritérií hodnocení zkoušky,
c) rozhodují o zařazení fyzických osob do seznamu odborníků na zvláštní
část zkoušky.
§ 37
Nezabezpečí-li vzdělávací instituce přípravu ke zkouškám nebo vzdělávání
vedoucích úředníků a vedoucích úřadů, ministerstvo ve spolupráci s ostatními příslušnými
ústředními správními úřady zabezpečí přípravu a vzdělávání. V takovém případě ministerstvo
zajišťuje přípravu na zkoušku z obecné části a vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích
úřadů, a příslušná ministerstva a další ústřední správní úřady zajišťují přípravu
na zkoušku ze zvláštní části.
HLAVA VI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
Díl 1
Ustanovení společná
§ 38
Přestupek vzdělávací instituce
(1) Vzdělávací instituce se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost
podle § 29 odst. 5.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává ministerstvo.
§ 39
Vzdělávací instituce vypracují každoročně písemnou zprávu obsahující
základní údaje o vzdělávání poskytovaném podle tohoto zákona v uplynulém kalendářním
roce. Zprávu zašle vzdělávací instituce ministerstvu do 31. května roku následujícího.
§ 41
Společná ustanovení o komisích
(1) Účast členů výběrové komise na jejím jednání, členů akreditační komise
na jejím jednání a členů zkušební komise při zkouškách podle tohoto zákona je jiným
úkonem v obecném zájmu17), při němž náleží členům těchto komisí pracovní volno v
nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy (platu). Členům těchto komisí, kteří nejsou
v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, jsou však výdělečně činní,
přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena komise v jimi prokázané
výši, nejvýše však 80 Kč za hodinu nebo 680 Kč za jeden den. Členům komise náleží
náhrada jízdních výdajů v prokázané výši; způsob dopravy určí předseda komise; náhradu
jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí ministerstvo. Zaměstnavateli člena
komise nenáleží náhrada mzdy nebo platu za dobu uvolnění jeho zaměstnance.
(2) Členy komise nesmějí být fyzické osoby, u nichž se zřetelem na jejich
vztah k některému ze zájemců ve výběrovém řízení nebo k žadateli o akreditaci nebo
k úředníkovi vykonávajícímu zkoušku jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Člen komise je povinen bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících
jeho podjatosti, oznámit to tomu, kdo jej jmenoval. Uchazeč, účastník řízení nebo
úředník oznámí osobě, která jmenuje členy komise, skutečnosti nasvědčující podjatosti
člena komise, jakmile se o těchto skutečnostech dozví. O podjatosti člena komise
rozhodne bez zbytečného odkladu osoba, která jmenuje členy komise. Shledá-li, že
je člen komise podjatý, odvolá jej a na jeho místo jmenuje jinou osobu.
Díl 2
Přechodná ustanovení
§ 43
(1) Tímto zákonem se řídí také pracovní poměry vzniklé před 1. lednem
2003, pokud není dále stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé
a právní úkony učiněné před 1. lednem 2003 se však posuzují podle dosavadních předpisů.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, fyzická osoba, která je ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona zaměstnancem územního samosprávného celku, vykonává správní
činnosti a splňuje předpoklady podle § 4, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
považuje za úředníka podle tohoto zákona.
(3) Fyzická osoba, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedoucím
zaměstnancem územního samosprávného celku, vykonává správní činnosti a splňuje předpoklady
podle § 4, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vedoucího úředníka
podle tohoto zákona.
(4) Fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává
funkci tajemníka obecního úřadu, tajemníka magistrátu statutárního města, tajemníka
úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, ředitele
krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy nebo tajemníka úřadu městské
části hlavního města Prahy, se považuje za vedoucího úřadu podle tohoto zákona.
(5) Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle zvláštních právních
předpisů18) v době od 24. listopadu 1990 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se
považuje za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.
(6) Přihlášky ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti podané přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za přihlášky učiněné podle § 21 odst.
5.
(7) U úředníka, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává
správní činnost, na niž se vztahuje předpoklad zvláštní odborné způsobilosti a tento
předpoklad nesplňuje, počínají lhůty podle § 21 odst. 1 a 2 běžet ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona a činí 30 měsíců. Není-li tento úředník ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona přihlášen ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti, územní samosprávný
celek je povinen jej přihlásit do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8) U úředníka, u kterého by lhůty podle § 21 odst. 1 a 2 jinak skončily
před uplynutím 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se tyto lhůty prodlužují
o 12 měsíců.
(9) Zaměstnanec, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedoucím
zaměstnancem v úřadu územního samosprávného celku, má povinnost ukončit vzdělávání
vedoucích úředníků do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10) Úředník, jemuž do 31. prosince 2007 vznikne nárok na starobní důchod,
prokazuje zvláštní odbornou způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá. Vedoucí
úředník, jemuž do 31. prosince 2007 vznikne nárok na starobní důchod, se účastní
vzdělávání vedoucích úředníků jen tehdy, jestliže o to sám požádá.
(11) Plán vzdělávání úředníka podle § 17 odst. 5 pro osobu, která je
úředníkem ke dni účinnosti tohoto zákona, vypracuje vedoucí úřadu nejpozději do 2
let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(12) Fyzická osoba, která se podle odstavce 3 považuje za vedoucího úředníka
podle tohoto zákona, a fyzická osoba, která se podle odstavce 4 považuje za vedoucího
úřadu podle tohoto zákona, je povinna prokázat splnění předpokladů podle § 4 odst.
3 části věty za středníkem nejpozději do 30. června 2003.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
§ 46
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001
Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona
č. 311/2002 Sb., se mění takto:
1. § 84, 85 a 86 se zrušují.
2. V § 120 odst. 2 se slova "a 86" zrušují.
3. § 127 se včetně poznámky pod čarou č. 24) a odkazu na ni zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých
funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky,
České republiky a Slovenské republiky
§ 47
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon
některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní
Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu
České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992 vyhlášeného v částce
116/1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb., zákona č. 422/2000 Sb., zákona č. 147/2001
Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
"g) v úřadech územních samosprávných celků,".
2. V § 1 odst. 3 se na konci doplňuje tato věta: "Funkcemi podle odstavce
1 písm. g) se rozumí funkce vedoucího úřadu a vedoucích úředníků.".
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.X zákona č. 234/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ruší převedení na jinou práci provedené
na základě § 11 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 196/2024 Sb.
neplatil
1) § 23 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
samosprávných celků.
2) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb.
3) § 9 odst. 3 zákoníku práce.
4) § 65 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
5) Například § 3 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
6) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon
některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní
Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 3 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
8) § 2 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
9) Čl. 112 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
10) Například § 46 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 363/2000 Sb.
11) Například zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších
odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění pozdějších předpisů.
Živnostenský zákon.
Obchodní zákoník.
16) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
17) § 203 zákoníku práce.
18) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 147/2000
Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb.
Vyhláška č. 345/2000 Sb.,
o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města
Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele
zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým
byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti),
ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.
Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady
pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a
v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky
č. 121/1999 Sb.
Vyhláška č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků
okresních úřadů a jejím ověřování, ve znění vyhlášky č. 535/1992 Sb.
19) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.