362/2005 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 17. srpna 2005
o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích
s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Vláda nařizuje podle § 134a odst. 2 a podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965
Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje
způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit
při práci na pracovištích, na nichž jsou zaměstnanci vystaveni nebezpečí pádu z výšky
nebo pádu do volné hloubky (dále jen "práce ve výškách a nad volnou hloubkou"), a
bližší požadavky na bezpečný provoz a používání technických zařízení poskytovaných
zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou.
§ 2
(1) Toto nařízení se nevztahuje na práce ve výškách a nad volnou hloubkou
vykonávané při
a) hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na pracovištích
podléhajících vrchnímu dozoru podle zvláštního právního předpisu2),
b) provozování námořních plavidel podle zvláštního právního předpisu3),
c) provádění záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného
systému4),
d) přípravě a výcviku složek integrovaného záchranného systému4) k provádění
záchranných a likvidačních prací.
(2) Tímto nařízením nejsou dotčeny jiné požadavky na pracoviště a pracovní
prostředí stanovené zvláštními právními předpisy5).
§ 3
(1) Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu
zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému
zachycení (dále jen "ochrana proti pádu") a zajistí jejich provádění
a) na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné
výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob
například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením,
b) na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží
ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje
1,5 m.
(2) Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků
kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná
zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě a dočasné stavební
konstrukce, například lešení nebo pracovní plošiny.
(3) Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky
proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní
ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný
rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na
bezpečnost zaměstnance dostatečné.
(4) Ochranu proti pádu není nutné provádět
a) na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10 stupňů,
pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou
proti pádu, například zábranou6) umístěnou ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje,
na němž hrozí nebezpečí pádu (dále jen "volný okraj"),
b) podél volných okrajů otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom
směru nepřesahují 0,25 m,
c) pokud úroveň terénu nebo podlahy pracoviště uvnitř objektu leží nejméně
0,6 m pod korunou vyzdívané zdi.
(5) Zaměstnavatel zajistí, aby otvory v podlaze a terénní prohlubně, jejichž
půdorysné rozměry ve všech směrech přesahují 0,25 m, byly bezprostředně po jejich
vzniku zakryty poklopy o odpovídající únosnosti zajištěnými proti posunutí nebo aby
volné okraje otvorů byly zajištěny technickým prostředkem ochrany proti pádu, například
zábradlím nebo ohrazením. Zajištěny proti vypadnutí osob nemusí být otvory ve stěnách,
jejichž dolní okraj je výše než 1,1 m nad podlahou, a otvory ve stěnách o šířce menší
než 0,3 m a výšce menší než 0,75 m.
(6) Zaměstnavatel zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou
při zatížení osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti
prolomení, případně na nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí
(pracovní, popř. přístupová podlaha apod.), bylo provedeno zajištění proti propadnutí.
Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu není dovoleno používat nestabilní předměty
a předměty určené k jinému použití (vědra, sudy, židle, stoly apod.).
(7) Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní
situace, s ohledem na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví
zaměstnanců.
(8) Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně
musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti
nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanec vykonávající práci uvedenou
ve větě první musí být poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat
bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance,
popřípadě zaměstnavatele.
§ 4
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, a na bezpečný provoz
a používání technických zařízení poskytovaných zaměstnancům pro práci ve výškách
a nad volnou hloubkou jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení.
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
Ing. Škromach v. r.
Příl.
DALŠÍ POŽADAVKY NA ZPŮSOB ORGANIZACE PRÁCE A PRACOVNÍCH POSTUPŮ, KTERÉ JE
ZAMĚSTNAVATEL POVINEN ZAJISTIT PŘI PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU, A NA BEZPEČNÝ
PROVOZ A POUŽÍVÁNÍ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÝCH ZAMĚSTNANCŮM PRO PRÁCI VE VÝŠKÁCH
A NAD VOLNOU HLOUBKOU
I. Zajištění proti pádu technickou konstrukcí
1. Způsob zajištění a rozměry technických konstrukcí (dále jen "konstrukce")
musejí odpovídat povaze prováděných prací, předpokládanému namáhání a musí umožňovat
bezpečný průchod. Výběr vhodných přístupů na pracoviště ve výšce musí odpovídat četnosti
použití, požadované výšce místa práce a době jejího trvání. Zvolené řešení musí umožňovat
evakuaci v případě hrozícího nebezpečí. Pohyb na pracovních podlahách a dalších plochách
ve výšce a přístupy k nim nesmí vytvářet žádná další rizika pádu.
2. V závislosti na způsobu zajištění a typu konstrukce musí být přijata odpovídající
opatření ke snížení rizik spojených s jejím používáním. Volné okraje musí být zajištěny
osazením konstrukce ochrany proti pádu vhodně uspořádané, dostatečně vysoké a pevné
k zabránění nebo zachycení pádu z výšky. Při použití záchytných konstrukcí je nutno
dbát na zamezení úrazů zaměstnanců při jejich zachycení. Konstrukce ochrany proti
pádu může být přerušena pouze v místech žebříkových nebo schodišťových přístupů.
3. Požadavky na uspořádání, montáž, demontáž, zajištění stability a únosnosti,
na používání a kontrolu konstrukce jsou obsaženy v průvodní, popřípadě provozní dokumentací7).
4. Zábradlí se skládá alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy (ochranné
lišty) o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než
2 m, musí být prostor mezi horní tyčí (madlem) a zarážkou u podlahy zajištěn proti
propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně,
s ohledem na místní a provozní podmínky. Za dostatečnou se považuje výška horní tyče
(madla) nejméně 1,1 m nad podlahou, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak8).
5. Jestliže provedení určité pracovní operace vyžaduje dočasné odstranění
konstrukce ochrany proti pádu, musí být po dobu provádění této operace přijata účinná
náhradní bezpečnostní opatření. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou nesmí být
zahájena, dokud nejsou tato opatření provedena. Bezprostředně po dočasném přerušení
nebo ukončení příslušné pracovní operace se odstraněná konstrukce ochrany proti pádu
opět osadí.
II. Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky
1. Zaměstnavatel zajistí, aby zvolené osobní ochranné pracovní prostředky
odpovídaly povaze prováděné práce, předpokládaným rizikům a povětrnostní situaci,
umožňovaly bezpečný pohyb a aby byly pravidelně prohlíženy a zkoušeny v souladu s
požadavky průvodní dokumentace; přitom smí být použity pouze osobní ochranné pracovní
prostředky, které splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy9).
2. Podle účelu a způsobu použití se rozlišují
a) osobní ochranné pracovní prostředky pro pracovní polohování a prevenci
proti pádům z výšky (pracovní polohovací systémy),
b) osobní ochranné pracovní prostředky proti pádům z výšky (systémy zachycení
pádu).
3. Osobní ochranné pracovní prostředky se používají samostatně nebo v kombinaci
prvků a součástí systémů a v souladu s návody k používání dodanými výrobcem tak,
že je
a) zaměstnanci zamezen přístup do prostoru, v němž hrozí nebezpečí pádu
(1,5 m od volného okraje),
b) zaměstnanec udržován v pracovní poloze tak, že pádu z výšky je zcela
zabráněno, nebo
c) pád bezpečně zachycen a zachyceného zaměstnance lze neprodleně a bezpečně
vyprostit, popřípadě dopravit do bezpečného místa; k zachycení pádu musí dojít v
dostatečné výšce nad překážkou (terénem, podlahou, konstrukcí apod.), aby se vyloučilo
zranění zaměstnance.
4. Zaměstnanec se musí před použitím osobních ochranných pracovních prostředků
přesvědčit o jejich kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadném stavu.
5. Vhodný osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu, popřípadě pracovní
polohovací systém, včetně kotevních míst, musí být určen v technologickém postupu.
Pokud se jedná o práce, které zpracování technologického postupu nevyžadují, určí
vhodný způsob zajištění proti pádu, respektive pracovního polohování, včetně míst
kotvení, odborně způsobilý zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem. Místo kotvení osobního
ochranného pracovního prostředku proti pádu musí být ve směru pádu dostatečně odolné.
6. Přístupy v závěsu na laně a pracovní polohovací systémy lze používat jen
v případech, kdy z posouzení rizik vyplývá, že práce může být při použití těchto
prostředků vykonána bezpečně a že použití jiných prostředků není opodstatněné. S
ohledem na související rizika, čas potřebný pro provedení práce a plnění ergonomických
požadavků musí být přednostně používána sedačka s vhodnými doplňky.
7. Použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je dále
možné, jen pokud
a) systém je tvořen nejméně dvěma nezávislými lany, přičemž jedno slouží
jako nosný prostředek pro výstup, sestup a zavěšení v požadované poloze (pracovní
lano) a druhé jako záložní (zajišťovací lano),
b) zaměstnanec používá zachycovací postroj, který je prostřednictvím pohyblivého
zachycovače pádu, jenž sleduje pohyb zaměstnance, připojen k zajišťovacímu lanu,
c) k pohybu po pracovním laně se používají výhradně k tomu určené prostředky
pro výstup a sestup (např. slaňovací prostředky) a připojení k pracovnímu lanu zahrnuje
samosvorný systém k zabránění pádu zaměstnance, který ztratil kontrolu nad svými
pohyby,
d) nářadí a další vybavení užívané při práci je přichyceno k postroji
nebo k sedačce, popřípadě jinak zajištěno proti pádu,
e) práce je prováděna podle zpracovaného technologického postupu a pod
dozorem tak, aby zaměstnanec konající práci mohl být v případě nouze neprodleně vyproštěn.
8. Za výjimečných okolností, kdy s ohledem na posouzení rizik by použití
druhého lana mohlo způsobit, že provádění práce by bylo nebezpečnější, lze připustit
použití jediného lana, pokud byla učiněna náležitá opatření k zajištění bezpečnosti
a součásti systému jsou výrobcem k takovému způsobu použití určeny a vyhovují parametrům
jejich stanovené životnosti.
9. Zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanec provádějící práce při použití osobních
ochranných pracovních prostředků proti pádu byl pro předpokládané činnosti vyškolen,
zejména pak pro vyprošťovací postupy při mimořádných událostech.
III. Používání žebříků
1. Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití
jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné
a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových
prostředků neumožňují. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné
práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů
nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí,
se na žebříku nesmějí vykonávat.
2. Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen
obličejem k žebříku a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou
oporu.
3. Po žebříku mohou být vynášena (snášena) jen břemena o hmotnosti do 15
kg, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak10).
4. Po žebříku nesmí vystupovat (sestupovat) ani na něm pracovat současně
více než jedna osoba.
5. Žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek s výjimkou případů,
kdy je k takovému použití výrobcem určen.
6. Žebříky používané pro výstup (sestup) musí svým horním koncem přesahovat
výstupní (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, přičemž tento přesah lze nahradit pevnými
madly nebo jinou pevnou částí konstrukce, za kterou se vystupující (sestupující)
zaměstnanec může spolehlivě přidržet. Sklon žebříku nesmí být menší než 2,5 : 1,
za příčlemi musí být volný prostor alespoň 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu
musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m.
7. Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou
dobu použití. Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně
velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. Závěsný žebřík musí
být upevněn bezpečným způsobem a s výjimkou provazových žebříků zajištěn proti posunutí
a rozkývání. Provazový žebřík může být používán pouze pro výstup a sestup.
8. U přenosných žebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním
bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových přípravků nebo jiných
opatření s odpovídající účinností. Skládací a výsuvné žebříky musí být užívány tak,
aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu. Pojízdné žebříky musí
být před zahájením prací a v jejich průběhu zajištěny proti pohybu. Přenosné dřevěné
žebříky o délce větší než 12 m nelze používat.
9. Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho
horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně
0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce.
10. Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly
ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.
11. Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem
na používání.
12. Chůze na dřevěném dvojitém žebříku (malířské práce) může být prováděna
zaškolenými zaměstnanci, pohybují-li se po ploše, kde je vyloučeno nebezpečí ztráty
stability žebříku.
IV. Zajištění proti pádu předmětů a materiálu
1. Materiál, nářadí a pracovní pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány
ve výškách tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo
shození jak během práce, tak po jejím ukončení.
2. Pro upevnění nářadí, uložení drobného materiálu (hřebíky, šrouby apod.)
musí být použita vhodná výstroj nebo k tomu účelu upravený pracovní oděv.
3. Konstrukce pro práce ve výškách nelze přetěžovat; hmotnost materiálu,
pomůcek, nářadí, včetně osob, nesmí překročit nosnost konstrukce stanovenou v průvodní
dokumentaci.
V. Zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí
1. Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí
riziko pádu osob nebo předmětů (dále jen "ohrožený prostor"), je nutné vždy bezpečně
zajistit.
2. Pro bezpečné zajištění ohrožených prostorů se použije zejména
a) vyloučení provozu,
b) konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni místa práce
ve výšce nebo pod místem práce ve výšce,
c) ohrazení ohrožených prostorů dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně
1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dostatečnou stabilitou; pro práce
nepřesahující rozsah jedné pracovní směny postačí vymezit ohrožený prostor jednotyčovým
zábradlím, popřípadě zábranou o výšce nejméně 1,1 m, nebo
d) dozor ohrožených prostorů k tomu určeným zaměstnancem po celou dobu
ohrožení.
3. Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště nejméně
a) 1,5 m při práci ve výšce od 3 m do 10 m,
b) 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m,
c) 2,5 m při práci ve výšce nad 20 m do 30 m,
d) 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m.
Šířka ohroženého prostoru se vytyčuje od paty svislice, která prochází
vnější hranou volného okraje pracoviště ve výšce.
4. Při práci na plochách se sklonem větším než 25 stupňů od vodorovné roviny
se šířka ohroženého prostoru podle bodu 3 zvětšuje o 0,5 m. Obdobně se zvětšuje tato
šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu vertikálně dopravovaného břemene
v místech dopravy materiálu.
5. S ohledem na vyhodnocení rizika při práci na vysokých objektech, například
na komínech, stožárech, věžích, je ohroženým prostorem pás o šířce stanovené v bodě
3 kolem celého obvodu paty objektu.
6. Práce nad sebou lze provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit provedení
prací jinak. Technologický postup musí obsahovat způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců
na níže položeném pracovišti.
VI. Práce na střeše
1. Zaměstnance vykonávající práci na střeše je nutné chránit proti
a) pádu ze střešních plášťů na volných okrajích,
b) sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů,
c) propadnutí střešní konstrukcí.
2. Ochranu proti pádu ze střechy nejen po obvodu, ale i do světlíků, technologických
a jiných otvorů, zaměstnavatel zajistí použitím ochranné, případně záchytné konstrukce
nebo použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu.
3. Zajištění proti sklouznutí zaměstnavatel zajistí použitím žebříků upevněných
v místě práce a potřebných komunikací, případně použitím ochranné konstrukce nebo
osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu. U střech se sklonem nad 45
stupňů od vodorovné roviny je nutno použít vedle žebříků ještě osobní ochranné pracovní
prostředky proti pádu.
4. Zajištění proti propadnutí se provádí na všech střešních pláštích, kde
je půdorysná vzdálenost mezi latěmi nebo jinými nosnými prvky střešní konstrukce
větší než 0,25 m a kde není zaručeno, že jednotlivé střešní prvky jsou bezpečné proti
prolomení zatížením osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu, případně
není toto zatížení vhodně rozloženo pomocnou konstrukcí (pracovní nebo přístupová
podlaha apod.).
5. Stavba a oprava komínů ze střechy se sklonem nad 10 stupňů se provádí
z bezpečné pracovní plochy o šířce nejméně 0,6 m.
VII. Dočasné stavební konstrukce
1. Dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá
průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí. Návod na
montáž, včetně potřebných doplňujících nákresů a dokumentů, musí být k dispozici
zaměstnancům, kteří konstrukci montují, používají a demontují.
2. Pokud pro dočasnou stavební konstrukci není dostupná potřebná dokumentace
nebo tato dokumentace nepokrývá zamýšlené konstrukční uspořádání, musí být odborně
způsobilou osobou proveden individuální výpočet pevnosti a stability kromě případů,
kdy je konstrukce montována ve shodě s uspořádáním obsaženým v české technické normě.
3. V závislosti na složitosti zvolené dočasné stavební konstrukce navrhne
odborně způsobilá osoba konkrétní postup montáže, používání a demontáže.
4. Dočasné stavební konstrukce lze považovat za bezpečné tehdy, pokud
a) jsou založeny na dostatečně únosném terénu nebo na konstrukci, jejíž
únosnost je staticky prokázána,
b) nosné součásti jsou zajištěny proti podklouznutí buď připevněním k
základové ploše nebo jiným způsobem s odpovídající účinností, který zajišťuje stabilitu
lešení; pojízdná lešení jsou zajištěna vhodnými zařízeními proti náhodnému pohybu
během práce,
c) jsou provedeny tak, aby tvořily prostorově tuhý celek, zajištěný proti
lokálnímu i celkovému vybočení, posunutí nebo překlopení,
d) jsou dostatečně pevné a odolné vůči vnějším silám a nepříznivým vlivům;
jsou schopné přenést předpokládané zatížení a jejich funkce je prokázána statickým
výpočtem nebo jiným dokumentem,
e) rozměry, tvar a vybavení podlah odpovídají povaze prováděných prací,
podlahy umožňují bezpečný pohyb a výkon práce ve vhodné pracovní poloze,
f) podlahy jsou osazeny takovým způsobem, aby se jejich součásti při běžném
použití neposouvaly, v podlahách a mezi podlahovými dílci a svislou kolektivní ochranou
proti pádu nejsou nebezpečné mezery,
g) pohyblivé konstrukce jsou zabezpečeny proti samovolným pohybům,
h) pracovní plochy na nich jsou přístupné po bezpečných komunikacích (žebříky,
schody, rampy nebo výtahy).
Pokud nejsou části dočasných stavebních konstrukcí připraveny k používání,
například během montáže, demontáže nebo přestavby, musí být vstup na tyto části dočasných
stavebních konstrukcí zamezen vhodnými zábranami a označen bezpečnostními značkami11).
5. Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání
odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou
odpovědnou za jejich užívání. O předání a převzetí vyhotoví předávající na základě
odborné prohlídky zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce.
Zápis o předání a převzetí se nevyžaduje u
a) typizovaných lehkých pracovních lešení o výšce pracovní podlahy do
1,5 m,
b) pohyblivých pracovních plošin, pokud při přemísťování na jiné pracoviště
nebyly demontovány jejich nosné části, přičemž za demontáž se nepovažuje úprava nosných
částí do přepravní polohy.
6. Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným
prohlídkám způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly
mimořádné okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například
nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně.
7. Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat
jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod
vedením osoby, která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou
pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny.
Školení zahrnuje osvojení si znalostí a dovedností, zejména pokud jde o
a) pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu použitého lešení,
b) bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného
lešení,
c) opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů,
d) opatření v případě změn povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě
ovlivnit bezpečnost použitého lešení,
e) přípustná zatížení,
f) další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou.
Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob
ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení
stanoví zaměstnavatel.
8. Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s
výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny.
9. Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení lze použít i dřevěné sbíjené
žebříky o největší délce 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených postranic dostatečné
pevnosti doložené výpočtem.
VIII. Shazování předmětů a materiálu
1. Shazovat předměty a materiál na níže položená místa nebo plochy lze
jen za předpokladu, že
a) místo dopadu je zabezpečeno proti vstupu osob (ohrazením, vyloučením
provozu, střežením apod.) a jeho okolí je chráněno proti případnému odrazu nebo rozstřiku
shozeného předmětu nebo materiálu,
b) materiál je shazován uzavřeným shozem až do místa uložení,
c) je provedeno opatření, zamezující nadměrné prašnosti, hlučnosti, popřípadě
vzniku jiných nežádoucích účinků.
2. Nelze shazovat předměty a materiál v případě, kdy není možné bezpečně
předpokládat místo dopadu, jakož ani předměty a materiál, které by mohly zaměstnance
strhnout z výšky.
IX. Přerušení práce ve výškách
Při nepříznivé povětrnostní situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení
prací. Za nepříznivou povětrnostní situaci, která výrazně zvyšuje nebezpečí pádu
nebo sklouznutí, se při pracích ve výškách považuje:
a) bouře, déšť, sněžení nebo tvoření námrazy,
b) čerstvý vítr o rychlosti nad 8 m.s
-1
(síla větru 5 stupňů Bf) při práci
na zavěšených pracovních plošinách, pojízdných lešeních, žebřících nad 5 m výšky
práce a při použití závěsu na laně u pracovních polohovacích systémů; v ostatních
případech silný vítr o rychlosti nad 11 m.s-1
(síla větru 6 stupňů Bf),c) dohlednost v místě práce menší než 30 m,
d) teplota prostředí během provádění prací nižší než -10 st. C.
X. Krátkodobé práce ve výškách
Při krátkodobých montážních pracích ve výškách nevyhnutelných pro osazení
stavebních prvků se mohou stavební prvky osazovat a vzájemně spojovat z konzol, z
navařených nebo jiným způsobem upevněných příčlí, z profilů ztužujících příhradovou
konstrukci nebo podobných nášlapných ploch, pokud zaměstnanec provádějící tyto práce
použije osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.
XI. Školení zaměstnanců
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, zejména pokud jde o
práce ve výškách nad 1,5 m, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných
pracovních podlah, kdy pracují na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících
ve výšce nad 5 m a o používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při montáži
a demontáži lešení postupuje zaměstnavatel podle části VII. bodu 7 věty druhé.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/45/ES ze dne 27. června 2001, kterou
se mění směrnice Rady 89/655/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu
zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná
směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
2) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské
správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993
Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona
č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003
Sb., zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 3/2005 Sb.
3) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
Vyhláška č. 25/2001 Sb., o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní
lodi.
4) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb., zákon
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994
Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona
č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002
Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb., zákon č. 61/1988 Sb., o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště
a pracovní prostředí, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu, nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování
dopravy dopravními prostředky.
6) § 2 písm. m) vyhlášky č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení
při stavebních pracích.
7) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný
provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
8) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001
Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb., nařízení vlády č. 173/1997
Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády
č. 174/1998 Sb., nařízení vlády č. 78/1999 Sb., nařízení vlády č. 323/2000 Sb., nařízení
vlády č. 329/2002 Sb.
9) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní
ochranné prostředky.
10) Například nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a nařízení
vlády č. 441/2004 Sb., vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště,
které jsou zakázány těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým,
a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy
na povolání.
11) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních
značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.