367/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 6. listopadu 2011,
kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 134/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. I
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb.,
zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č.
382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005
Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006
Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona
č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007
Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona
č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009
Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona
č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010
Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:
1. § 4 včetně poznámky pod čarou č. 80 zní:
㤠4
Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání
(1) Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou
povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo
na zaměstnání.
(2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace80).
80) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích
ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).“.
2. V § 5 písm. e) bod 1 včetně poznámek pod čarou č. 81 a 82 zní:
„1. výkon závislé práce81) fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah82),
nebo
81) § 2 zákoníku práce.
82) § 3 zákoníku práce.“.
3. V § 6 odst. 1 písm. g) se za slova „zelené karty,“ vkládají slova „volných
pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty,“.
4. V § 8a písm. k) se slova „zajišťuje posuzování“ nahrazují slovem „rozhoduje“.
5. V § 8a písm. m) bod 7 zní:
„7. o tom, zda s uchazečem o zaměstnání byl v posledních 6 měsících před
zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončen pracovněprávní vztah z důvodu
porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané
práci zvlášť hrubým způsobem33), nebo s ním byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného
důvodu,“.
6. V § 8a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) Místní působnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí místem, ve kterém
je nebo má být zaměstnávání vykonáváno, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy
nestanoví jinak.“.
7. V § 9 odst. 2 se slova „příslušná krajská pobočka Úřadu práce, která
si provedení výkonu vyžádala“ nahrazují slovy „Úřad práce“.
8. V § 12 odst. 2 větě první se slova „s § 4 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy
„se zvláštním právním předpisem80)“ a ve větě čtvrté se slova „odst. 3“ zrušují.
9. V § 14 odst. 6 se za slovo „spolupracují“ vkládají slova „při zprostředkovatelské
činnosti podle odstavce 1 písm. a) a c)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Agentury
práce mohou zprostředkovatelskou činnost podle odstavce 1 písm. a) a c) vykonávat
i na základě dohody s Úřadem práce (§ 119a).“.
10. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Pro uchazeče o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně prospěšných
prací, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí
nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce
a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti.“.
11. V § 24 se slova „Úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu
práce“.
12. V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene r) doplňují slova „ , s výjimkou
uvedenou v odstavci 4“.
13. V § 25 odst. 1 písm. a), § 44 odst. 1 písm. b) a § 56 odst. 1 písm.
d) a v § 56 odst. 2 písm. a) a d) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
14. V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud
fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v rozhodném období
(§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle
jiného právního předpisu32g) v délce alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně
připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce
oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo osobně anebo písemně
do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
15. V § 25 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
je, pokud
a) fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se
zaměstnavatelem vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu
práce, nebo
b) zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované
krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních
předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem33).
V případech
podle písmene a) nebo b) může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné
žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného
jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce.“.16. V § 29 v úvodní části ustanovení se slova „Úřad práce“ nahrazují slovy
„krajská pobočka Úřadu práce“ a písmeno a) zní:
„a) kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v
evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností
uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) a c), a to na základě osobního nebo písemného oznámení
uchazeče o zaměstnání,“.
17. V § 30 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin
týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než
2 měsíce,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
18. V § 30 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , pokud
tento zákon nestanoví jinak,“.
19. V § 33 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
20. V § 33 odst. 2 se za větu čtvrtou vkládá věta „Uchazeč o zaměstnání
může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení
v evidenci uchazečů o zaměstnání.“.
21. V § 35 odst. 1 větě první se slova „je povinen do 10 kalendářních dnů“
nahrazují slovem „může“ a slova „a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů,
oznámit obsazení těchto míst“ se zrušují.
22. V § 35 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
23. § 36 se zrušuje.
24. V § 37b odst. 2 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce
Úřadu práce“.
25. V § 38 větě třetí se slova „vyplývající z právních“ nahrazují slovy
„vyplývající ze zvláštních právních“.
26. V § 39 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
27. V § 41 odst. 1 a v § 49 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
28. V § 48 větě první se slova „3 letech“ nahrazují slovy „2 letech“.
29. V § 53 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky pod čarou č.
83 zní:
„(1) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se vyplácí v
české měně, převodem na platební účet určený uchazečem o zaměstnání, nebo v hotovosti,
anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů, a to podle rozhodnutí uchazeče
o zaměstnání83). Způsob výplaty určuje příjemce dávky.
83) § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
30. § 58a včetně poznámek pod čarou č. 84 až 87 zní:
㤠58a
(1) Agentura práce, které bylo uděleno povolení ke zprostředkování zaměstnání
podle § 14 odst. 1 písm. b), je povinna sjednat pojištění záruky pro případ svého
úpadku84) (dále jen „pojištění“), na základě něhož vzniká dočasně přidělenému zaměstnanci
právo na plnění v případě, kdy mu agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila
mzdu.
(2) Agentura práce podle odstavce 1 je povinna sjednat pojištění ve výši
zajišťující výplatu mzdy nejméně do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého
výdělku85) všech svých zaměstnanců, které dočasně přiděluje nebo které bude dočasně
přidělovat k výkonu práce u uživatele. Sjednání pojištění je agentura práce povinna
doložit generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání.
(3) Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona o
pojišťovnictví84) oprávněna provozovat pojištění záruky.
(4) Povinné pojištění záruky se řídí zákonem o pojistné smlouvě86), pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(5) Úpadek agentury práce musí být osvědčen nebo zjištěn dokazováním
podle insolvenčního zákona87).
(6) Agentura práce je povinna před uzavřením pojistné smlouvy a kdykoli
v průběhu trvání pojištění umožnit pojišťovně na její žádost přístup ke všem dokladům,
které souvisejí s pojištěním podle odstavce 1, a podat k nim vysvětlení.
(7) Nároky dočasně přiděleného zaměstnance, které mu vznikly vůči agentuře
práce podle odstavce 1 nebo 2, přecházejí na pojišťovnu, a to až do výše trojnásobku
průměrného měsíčního čistého výdělku.
(8) Agentura práce je povinna neprodleně informovat generální ředitelství
Úřadu práce o poskytnutém pojistném plnění a o zániku pojištění.
84) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010
Sb.
85) § 356 zákoníku práce.
86) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících
zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů.
87) § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
31. V § 59 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „z toho
počet uchazečů o zaměstnání umístěných na základě dohody s Úřadem práce podle § 119a,“.
32. V § 60 odst. 8 větě druhé se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Úřad
práce“.
33. V § 61 odst. 6 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „Úřadu práce“.
34. V § 65 větě první se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Úřad práce“
a ve větě třetí se slova „§ 61 odst. 1 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „§ 61 odst.
1 písm. a) až e)“.
35. V § 66 větě třetí se slova „nebo modrá karta“ nahrazují slovy „ , modrá
karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo je osobou se zdravotním
postižením“.
36. § 67 včetně poznámky pod čarou č. 88 zní:
㤠67
(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním
postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou
orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními
a) ve třetím stupni32a) (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“),
nebo
b) v prvním nebo druhém stupni88).
(3) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce
2, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení.
(4) Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se považují
i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou
invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.
88) § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.“.
37. V § 72 odst. 2 písm. b) se slova „v chráněných pracovních dílnách a“
zrušují.
38. V nadpisu § 75 se slova „a chráněná pracovní dílna“ zrušují.
39. § 75 a 76 včetně poznámky pod čarou č. 46 znějí:
㤠75
(1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem
pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení
chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné
pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být
i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno
v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3
let.
(2) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze uzavřít se
zaměstnavatelem, pokud v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti podle odstavce
6
a) provedl zaměstnanci srážky ze mzdy nebo z platu podle § 78 odst.
2 písm. b) nebo c),
b) bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání jako obviněnému z trestného
činu podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku
na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78,
c) mu byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek
na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, nebo
d) na něj byla opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušení povinnosti
podle zákoníku práce.
(3) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze dále uzavřít
se zaměstnavatelem, pokud z jeho předchozí činnosti nevyplývá přínos pro zaměstnávání
osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení na trhu práce.
(4) Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním
postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením
maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné
dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení
jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně
desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek
výše uvedené průměrné mzdy.
(5) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá ke dni
podání žádosti v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo
celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění
nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není
v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně.
(6) Žádost o zřízení chráněného pracovního místa nebo žádost o vymezení
chráněného pracovního místa obsahuje
a) identifikační údaje zaměstnavatele,
b) místo a předmět podnikání a
c) charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet.
(7) K žádosti o zřízení chráněného pracovního místa je nutné přiložit
doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu a potvrzení o splnění podmínky uvedené v
odstavci 5, pokud zaměstnavatel nedá souhlas k tomu, aby si údaje o splnění této
podmínky zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný
finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Úřad práce může požadovat
předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. Při posuzování
žádosti vychází Úřad práce i z dalších skutečností, zejména situace na trhu práce
a struktury dalších příspěvků a dotací poskytovaných zaměstnavateli z veřejných rozpočtů,
s cílem zamezit souběhu příspěvků a dotací poskytnutých pro stejný účel.
(8) Dohoda o zřízení chráněného pracovního místa obsahuje
a) identifikační
údaje účastníků dohody,
b) charakteristiku chráněného pracovního místa,
c) závazek
zaměstnavatele, že chráněné pracovní místo bude obsazováno pouze osobami se zdravotním
postižením,
d) den, od kterého bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním
postižením,
e) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním
postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa
splněna,
f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
g) podmínky, za kterých
bude příspěvek poskytován,
h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny,
i)
podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
j) závazek zaměstnavatele vrátit
příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem
nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku a
k) ujednání o vypovězení
dohody.
V závislosti na charakteristice zřizovaného chráněného pracovního místa lze
v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.(9) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku,
jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění
bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46).
(10) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové
kázně46).
(11) Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa
i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou
činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1 až 9 obdobně s tím, že
vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou
výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.
(12) Dohodu o vymezení chráněného pracovního místa může Úřad práce uzavřít
se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která vykonává samostatnou
výdělečnou činnost. Dohoda mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem obsahuje údaje uvedené
v odstavci 8 písm. a) až c), e), h) a k), dohoda mezi Úřadem práce a osobou samostatně
výdělečně činnou obsahuje údaje podle odstavce 8 písm. a) a b), e), h) a k).
§ 76
(1) Úřad práce může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo
poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně
činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu
provozních nákladů chráněného pracovního místa. Dohodu je možno uzavřít nejdříve
po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo
ode dne vymezení chráněného pracovního místa.
(2) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního
místa se poskytne za předpokladu splnění podmínky podle § 75 odst. 5 ke dni podání
žádosti o příspěvek. Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000 Kč.
(3) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního
místa se neposkytne na pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele
(4) Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného
pracovního místa obsahuje
a) identifikační údaje zaměstnavatele,
b) místo a předmět podnikání a
c) seznam chráněných pracovních míst a jejich počet.
(5) K žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného
pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu a potvrzení
o splnění podmínky podle § 75 odst. 5, pokud zaměstnavatel nedá souhlas k tomu, aby
si údaje o splnění této podmínky zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto
účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce.
Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení
žádosti.
(6) Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje podle § 75 odst. 8 písm.
a), f) až k) a odst. 9.
46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
40. V § 77 odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku
chráněného pracovního místa, druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa
nezbytných k provozování chráněného pracovního místa, na které lze poskytnout příspěvek
podle § 76, a způsob poskytování příspěvku a další skutečnosti rozhodné pro uzavření
dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa.“.
41. § 78 včetně nadpisu zní:
㤠78
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném
pracovním místě
(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech
(§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců
se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady
vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušnou krajskou
pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v
jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu
má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
(2) Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na
mzdy nebo platy v měsíční výši 75%skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy
na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího
základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku
se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající
výši
a) poskytnuté naturální mzdy,
b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele
podle § 327 zákoníku práce, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou
zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236
zákoníku práce,
c) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance
podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy,
nebo
d) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách
v práci na straně zaměstnavatele.
(3) Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného
pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel
v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení
příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem
na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o
příspěvek žádá, nejvýše však o 2 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je
osobou se zdravotním postižením. Zvýšení příspěvku podle věty první nelze uplatnit
pro chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele.
(4) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti
zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do
konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního
čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným
finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále
na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy
a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení
se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo
b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu
dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky
uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za
které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto
nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích
podle § 147b zjistil Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a
za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti mlčenlivosti
vůči Úřadu práce; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu
práce doložit.
(5) Součástí žádosti je
a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců,
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou
osobami s těžším zdravotním postižením,
b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného
čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených
prostředků na mzdy nebo platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
a
c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek
požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Při opakovaném poskytování
příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti.
(6) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne
tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením,
pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí,
poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal;
v případě, že o příspěvek požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první.
Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní
poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance
nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním
postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně
ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené
prostředky na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které
zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech
pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
(7) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením
a)
za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance Úřadem práce poskytován jiný příspěvek,
jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy
na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za
sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu
na nový podnikatelský program (§ 117),
b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec,
který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu,
c) za čtvrtletí,
ve kterém byl zaměstnanec zaměstnán na chráněném pracovním místě, na které je poskytován
příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, nebo
d)
za čtvrtletí, ve kterém zaměstnanec, s nímž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako
místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, nesouhlasil s provedením kontroly v
místě výkonu jeho práce (§ 126 odst. 3).
(8) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o
a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro
poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4,
b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené
v písmenu a),
c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající vynaloženým
prostředkům na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch
zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením,
nebo na které nelze podle odstavce 6 nebo 7 příspěvek poskytnout; současně musí být
splněny podmínky uvedené v písmenu a),
d) neposkytnutí příspěvku nebo jeho části ve výši odpovídající nevyplacené
mzdě nebo platu a neodvedenému pojistnému ke dni podání žádosti, nebo
e) neposkytnutí zvýšeného příspěvku podle odstavce 3 nebo jeho části
v případě, že další náklady nebudou prokazatelně souviset se zaměstnáváním osob se
zdravotním postižením.
(9) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí.
(10) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen
prostřednictvím Úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže
mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění
této povinnosti je porušením rozpočtové kázně46).
(11) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se
zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný
průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
(12) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců,
kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí a druhy dalších
nákladů, o které se příspěvek podle odstavce 3 zvyšuje, stanoví ministerstvo prováděcím
právním předpisem.
(13) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele
ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené
v odstavci 4 písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele.
Žádost musí být ministerstvu doručena nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce
následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které je o příspěvek žádáno.“.
42. V § 80 písm. c) se slova „písm. a) až c)“ zrušují a hranaté závorky
se nahrazují kulatými závorkami.
43. V § 81 odst. 2 písm. b) se slova „nebo odebíráním výrobků nebo služeb
chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením47), státem registrovanou
církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona
upravujícího postavení církví a náboženských společností48) nebo obecně prospěšnou
společností,49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům“ včetně poznámek pod čarou
č. 47 až 49 zrušují.
44. V § 81 odstavec 3 zní:
„(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci
2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním
roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku
průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího
kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného
v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést
evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků,
služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty.“.
45. V § 81 odst. 5 se slova „a výpočtu plnění povinného podílu“ nahrazují
slovy „ , způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných
zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu“.
46. V § 82 odst. 4 se slova „příslušný správce daně“ nahrazují slovy „místně
příslušný celní úřad“.
47. V § 86 odst. 1 se slova „úřadu práce“ nahrazují slovy „krajské pobočce
Úřadu práce“ a slova „s ním“ se nahrazují slovy „s ní“.
48. V § 87 odst. 1 a 2 se slova „ke které jsou tyto osoby svým zahraničním
zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce“ nahrazují slovy „která
uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly tyto osoby
vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy“.
49. V § 87 odst. 3 se slova „ke které byly osoby uvedené v odstavci 1 svým
zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce“ nahrazují
slovy „která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly
osoby uvedené v odstavci 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících
z této smlouvy“.
50. V § 90 se slova „nebo ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem
k výkonu práce“ nahrazují slovy „ , nebo prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby,
která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě mají být
osoby uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících
z této smlouvy“.
51. V § 92 odst. 1 se slova „úřadem práce“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou
Úřadu práce“.
52. V § 95 odst. 1 a 2 se za slova „České republiky“ vkládají slova „k
plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy“.
53. V § 95 odst. 3 se slova „k níž bude cizinec vyslán k výkonu práce na
území České republiky“ nahrazují slovy „která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem,
na jejímž základě budou cizinci vysláni na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících
z této smlouvy“.
54. V § 102 odst. 2 větě první se slova „nebo kteří jsou k němu vysláni
k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem“ zrušují, za větu první se vkládá věta
„Stejnou povinnost má právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním
zaměstnavatelem, na jejímž základě byly osoby uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území
České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy.“ a ve větě třetí se
slova „k výkonu práce“ zrušují.
55. V § 105 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) sdílené zprostředkování zaměstnání (§ 119a),“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
56. V § 109 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit poměrnou
část ceny rekvalifikace, pokud v průběhu rekvalifikace přestane být uchazečem o zaměstnání
nebo zájemcem o zaměstnání,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
57. V § 109 odstavec 3 zní:
„(3) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku,
jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění
bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46).“.
58. V § 109 odstavec 4 zní:
„(4) Porušení povinnosti vrácení příspěvku na úhradu prokázaných nutných
nákladů spojených s rekvalifikací je porušením rozpočtové kázně46).“.
59. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který zní:
㤠109a
(1) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si může zabezpečit
rekvalifikaci sám a za tím účelem si zvolit
a) druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat,
b) rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést (§ 108
odst. 2).
(2) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen doložit
krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání
nebo zájemce o zaměstnání cenu zvolené rekvalifikace.
(3) V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče
o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho
zdravotnímu stavu vhodná, může Úřad práce po jejím úspěšném absolvování uhradit cenu
rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení.
(4) V případě, že bude Úřad práce cenu rekvalifikace hradit, vydá uchazeči
o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání před zahájením rekvalifikace potvrzení o tom,
že po předložení dokladu o úspěšném absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu
zařízení cenu rekvalifikace. Úřad práce může hradit cenu rekvalifikace pouze po dobu,
po kterou je uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání veden v evidenci uchazečů
o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání.
(5) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace nebo
její poměrnou část, pokud uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání z vážných
důvodů nedokončí rekvalifikaci.
(6) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace podle
odstavce 4 do 30 kalendářních dnů po předložení dokladu o úspěšném absolvování rekvalifikace.
(7) Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské pobočce
Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání neplní studijní nebo
výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením.
(8) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen uhradit
Úřadu práce cenu rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů odmítne nastoupit do zaměstnání,
odpovídajícího nově získané kvalifikaci.
(9) Celková finanční částka, kterou může Úřad práce vynaložit na zvolenou
rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, nesmí v období
3 po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci
přesáhnout částku 50 000 Kč.“.
60. V § 111 odst. 12 se za slovo „ukazateli,“ vkládají slova „okruh osob,
které mohou být umístěny na podpořených nových pracovních místech,“.
61. V § 112 odst. 2 a v § 113 odst. 5 se slova „vyplacených mzdových nákladů“
nahrazují slovy „vynaložených prostředků na mzdy nebo platy“.
62. V § 113 odst. 5 se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“ a věta třetí se
zrušuje.
63. V § 118 odst. 2 písm. b) se za slova „daňové nedoplatky“ vkládají slova
„vedené příslušným finančním nebo celním úřadem“ a na konci textu písmene b) se doplňují
slova „ , pokud žadatel nedá souhlas k tomu, aby si tyto údaje zjistil podle § 147b
Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad
mlčenlivosti vůči Úřadu práce,“.
64. V § 119 odstavec 4 zní:
„(4) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku,
jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění
bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46).“.
65. V § 119 odstavec 5 zní:
„(5) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové
kázně46).“.
66. V části páté se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu
zní:
„HLAVA V
SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
§ 119a
(1) Krajská pobočka Úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání uchazečům
o zaměstnání prostřednictvím agentury práce (dále jen „sdílené zprostředkování zaměstnání“).
(2) Do sdíleného zprostředkování zaměstnání může krajská pobočka Úřadu
práce zařadit uchazeče o zaměstnání na základě individuálního akčního plánu (§ 33
odst. 2) a s jeho předchozím písemným souhlasem. Při výběru uchazečů o zaměstnání
přihlíží zejména k situaci na trhu práce.
(3) O sdíleném zprostředkování zaměstnání uzavírá Úřad práce s agenturou
práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek
a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého
uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání,
b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu
neurčitou ve výši 1 250 Kč a
c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru
na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.
(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce
přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává
zaměstnání podle této dohody.
(5) Dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) počet uchazečů o zaměstnání, kterým bude agenturou práce zprostředkováváno
zaměstnání,
c) dobu, po kterou bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání
uchazečům o zaměstnání; tato doba nesmí překročit 6 měsíců,
d) počet uchazečů o zaměstnání, kterým agentura práce zprostředkuje
zaměstnání v době sjednané podle písmene c),
e) závazek agentury práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce
ve sjednaných termínech o průběhu zprostředkování zaměstnání,
f) závazek agentury práce neprodleně informovat krajskou pobočku
Úřadu práce o tom, že uchazeč o zaměstnání
1. se nedostavil ve sjednaném termínu
na jednání s agenturou práce nebo k zaměstnavateli k projednání možného nástupu do
zaměstnání,
2. odmítl zprostředkované zaměstnání,
3. bude přijat do zprostředkovaného
zaměstnání, včetně dne nástupu do zaměstnání,
g) způsob ověření zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou
Úřadu práce,
h) druh příspěvku, který bude agentuře práce poskytnut,
i) výši, termín a způsob poskytnutí příspěvku,
j) závazek agentury práce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud agentura práce nesplní závazky sjednané podle písmen b) až d), nebo pokud jí
byl jejím zaviněním příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel,
lhůtu pro vrácení a podmínky vrácení tohoto příspěvku a
k) ujednání o vypovězení dohody.
(6) V závislosti na druhu příspěvků poskytovaných podle odstavce 3
lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Součástí
dohody je jmenný seznam uchazečů o zaměstnání, kterým je agentura práce povinna zprostředkovávat
zaměstnání.
(7) Nevrácení příspěvku ve stanovené lhůtě je porušením rozpočtové
kázně46).
(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) způsob předávání informací o průběhu zprostředkování zaměstnání
a o spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce,
b) termín a způsob úhrady příspěvků podle odstavce 2 a
c) způsob výběru agentury práce, se kterou bude uzavřena dohoda
o sdíleném zprostředkování zaměstnání.“.
Dosavadní hlava V se označuje jako hlava VI.
67. V § 125 se slova „Úřad práce, ministerstvo a“ nahrazují slovy „Státní
úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce,“ a za slova „celní úřady“ se vkládají
slova „a v rozsahu uvedeném v § 127 generální ředitelství Úřadu práce a krajské pobočky
Úřadu práce“.
68. V § 126 odst. 1 se slova „Úřad práce kontroluje“ nahrazují slovy „Státní
úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce kontrolují“.
69. V § 126 odstavec 3 zní:
„(3) Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce jsou oprávněny
kontrolovat, zda a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje práci svým zaměstnancům,
na které je zaměstnavateli poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením podle § 78 a s nimiž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu
práce pracoviště zaměstnavatele. Za tím účelem jsou Státní úřad inspekce práce nebo
oblastní inspektoráty práce oprávněny vstupovat se souhlasem zaměstnance do míst
výkonu práce.“.
70. V § 126 odst. 4 větě třetí se za slova „cizinců,“ vkládají slova „občanů
Evropské unie a jejich rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků
občanů České republiky uvedených v § 3 odst. 3,“.
71. V § 126 odst. 4 větě čtvrté se slova „příslušnou krajskou pobočku Úřadu
práce“ nahrazují slovy „příslušný oblastní inspektorát práce“ a slova „této pobočce“
se nahrazují slovy „tomuto oblastnímu inspektorátu“.
72. V § 127 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna kontrolovat výši průměrného
měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v
nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.“.
73. V § 130 větě první se za slovo „zaměstnanců“ vkládají slova „Státního
úřadu inspekce práce a“ a slova „generální ředitelství Úřadu práce“ se nahrazují
slovem „ministerstvo“.
74. V § 130 větě druhé se za slovo „Zaměstnanci“ vkládají slova „Státního
úřadu inspekce práce a“ a poznámka pod čarou č. 65 zní:
„65) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
75. V § 132 odst. 3 se částka „5 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“
a částka „50 000 Kč“ se nahrazuje částkou „100 000 Kč“.
76. V § 139 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
77. V § 139 odst. 1 na konci textu písmene d) se doplňuje slovo „nebo“.
78. V § 139 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno e), které zní:
„e) nesplní oznamovací povinnost podle § 87.“.
79. V § 139 odst. 3 písm. c) se za slova „písm. c)“ vkládají slova „ ,
e) a odstavce 2 písm. d)“ a částka „10 000 Kč“ se nahrazuje částkou „100 000 Kč“.
80. V § 139 odst. 3 písm. d) se slova „a d)“ zrušují.
81. V § 140 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.
82. V § 140 odst. 1 na konci textu písmene c) a v § 140 odst. 2 na konci
textu písmene b) se doplňují slova „nebo“.
83. V § 140 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
„d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci
v tomto zákoně stanovenou.“.
84. V § 140 odst. 2 písm. c) se čárka za slovem „zákonů“ nahrazuje tečkou
a slovo „nebo“ a písmeno d) se zrušují.
85. V § 140 odst. 4 písm. c) se slova „a d)“ zrušují a za písmeno c) se
vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
86. V § 140 odst. 4 písmeno f) zní:
„f) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), nejméně
však ve výši 250 000 Kč.“.
87. V § 141 odst. 4 se slova „projednává Úřad práce“ nahrazují slovy „projednávají
Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce“.
88. V § 145 se slovo „Povolení“ nahrazuje slovy „Záměr zaměstnávat cizince
na více místech výkonu práce projedná a povolení“.
89. V § 147 větě první se číslo „35“ a čárka za ním zrušují, slova „povinnosti
uvedené v § 35 a 81 se nevztahují“ se nahrazují slovy „povinnost uvedená v § 81 se
nevztahuje“ a věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 71 se zrušuje.
90. V § 147a odst. 2 se za slova „celních úřadech“ vkládají slova „nebo
ve Státním úřadu inspekce práce“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo
generální inspektor Státního úřadu inspekce práce“.
91. Za § 147c se vkládá nový § 147d, který včetně poznámky pod čarou č.
89 zní:
㤠147d
(1) Údaje z evidencí podle § 6 odst. 1 písm. g) jsou vedeny v informačním
systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, jehož správcem je ministerstvo.
(2) Úřad práce je povinen zajistit uchování všech údajů jednotného informačního
systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, které byly získány na základě zpracování
údajů podle odstavce 1, jakož i všech dokumentů a spisů týkajících se pravomocně
ukončených správních řízení o podporách a dokumentů a spisů o příspěvcích po dobu
15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému
ukončení tohoto správního řízení nebo k poslednímu zápisu údajů do informačního systému.
(3) Všechny údaje, které jsou uvedeny v informačním systému v oblasti
státní politiky zaměstnanosti, jsou součástí jednotného informačního systému práce
a sociálních věcí89).
89) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Při posuzování překážky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
podle § 25 odst. 8 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se nepřihlíží k ukončení zaměstnání zprostředkovaných krajskou pobočkou
Úřadu práce do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pojistné smlouvy podle § 58a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu, na kterou byly sjednané.
3. Řízení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, která nebyla pravomocně
ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s
nimi související se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném v době
podání žádosti o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou.
4. Rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaná do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, platí po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 1.
ledna 2015. Po dobu platnosti těchto rozhodnutí jsou osoby zdravotně znevýhodněné
považovány pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením podle § 67 odst.
2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. ledna
2012.
5. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí příspěvku na vytvoření
chráněné pracovní dílny a z dohod o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních
nákladů chráněné pracovní dílny, uzavřených do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
6. Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením v chráněné pracovní
dílně, vytvořené nebo vymezené na základě dohody mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce,
se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za chráněná pracovní místa.
7. Doba 12 měsíců podle § 76 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří provozovali
chráněné pracovní místo nebo pracovní místa nepřetržitě nejméně 12 měsíců do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona
a dvě kalendářní čtvrtletí následující po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí
podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením, která nebyla pravomocně ukončena do posledního dne druhého kalendářního
čtvrtletí následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona
č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Pro vznik nároku a výši příspěvku podle § 78 odst. 2 zákona č. 435/2004
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a poskytovaného za
třetí kalendářní čtvrtletí následující po dni nabytí účinnosti tohoto zákona je rozhodné
uzavření dohod o vymezení chráněných pracovních míst v průběhu prvního a druhého
kalendářního čtvrtletí následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
charakter chráněného pracovního místa již nemají na základě dříve uzavřené dohody
o vytvoření chráněného pracovního místa nebo dohody o vytvoření nebo vymezení chráněné
pracovní dílny.
11. Doba 12 měsíců podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří v
posledních 2 kalendářních čtvrtletích do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a v prvních
dvou kalendářních čtvrtletích po nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnávali v průměrném
přepočteném počtu více než 50 % osob se zdravotním postižením.
12. Práva a povinnosti z dohod podle § 308 zákoníku práce o dočasném přidělení
zaměstnanců agentury práce k výkonu práce u uživatele, uzavřených do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
13. Plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto
zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
14. Odvody do státního rozpočtu podle § 82 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevymožené do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona se dále vymáhají podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
15. Kontroly a správní řízení ve věci uložení pokut za přestupky a správní
delikty, zahájené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona krajskými pobočkami Úřadu
práce dokončí podle dosavadních právních předpisů příslušné oblastní inspektoráty
práce. Správní řízení zahájená nebo vedená ministerstvem do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů Státní úřad inspekce práce.
Lhůty pro vydání rozhodnutí podle věty první a druhé se prodlužují o 30 dnů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
V § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 134/1997
Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona
č. 267/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 479/2008
Sb., se písmeno c) zrušuje.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, která nebyla pravomocně ukončena
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související
se posuzují podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Čl. V
V § 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 73/2006 Sb. a zákona
č. 217/2009 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Zákon se nevztahuje na zaměstnance agentur práce, kterým je zprostředkováno
zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) a § 66 zákona o zaměstnanosti a kteří byli
uspokojeni z pojištění agentury práce sjednaného podle § 58a zákona o zaměstnanosti.“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Řízení o uspokojení nevyplacených splatných mzdových nároků, která nebyla
pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona
č. 118/2000 Sb., ve znění účinném v době podání žádosti o uspokojení nevyplacených
splatných mzdových nároků.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VII
V § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
ve znění zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a
zákona č. 206/2009 Sb., se za slova „zdravotní pojištění,“ vkládají slova „o zaměstnanosti,“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o inspekci práce
Čl. VIII
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb.,
zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č.
382/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 73/2011
Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti
a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,“
zrušují.
2. § 12 zní:
㤠12
Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru
nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního
poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo
dohodu o pracovní činnosti.
(2) Za přestupek podle odstavce 1
a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.“.
3. § 25 zní:
㤠25
Správní delikty právnických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr
(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního
poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního
poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo
dohodu o pracovní činnosti.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákoníku práce
Čl. X
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona
č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008
Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona
č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009
Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona
č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb. a zákona č. 185/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 48 se odstavec 5 zrušuje.
2. V § 103 odst. 5 se slova „a dílen“ zrušují.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.