379/2005 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. srpna 2005
o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem
a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů
Změna: 225/2006 Sb.
Změna: 274/2008 Sb.
Změna: 305/2009 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 247/2014 Sb.
Změna: 250/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA PŘED ŠKODAMI PŮSOBENÝMI TABÁKOVÝMI VÝROBKY, ALKOHOLEM A JINÝMI NÁVYKOVÝMI
LÁTKAMI
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon stanoví
a) opatření směřující k ochraně před škodami na zdraví působenými
tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami2),
b) opatření omezující dostupnost tabákových výrobků a alkoholu,
c) působnost správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků
při tvorbě a uskutečňování programů ochrany před škodami působenými užíváním tabákových
výrobků, alkoholu a jiných návykových látek.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) prodejnou provozovna určená k prodeji zboží a poskytování služeb
kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu3),
b) provozovatelem fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky
stanovené zvláštními právními předpisy3),4),5),
c) velkoplošnou prodejnou prodejní prostory obchodních domů, nákupních
středisek a velkoprodejen se specializovanými odděleními nebo pulty,
d) specializovaným oddělením velkoplošných prodejen i stavebně neoddělené,
zjevně a viditelně označené prostory provozoven určené k nabídce alkoholických nápojů,
e) specializovanou prodejnou prodejna s úzkým sortimentem zboží stejného
nebo obdobného charakteru,
f) smíšenou prodejnou prodejna se širokým sortimentem potravinářského
a spotřebního zboží a prodejna s prodejem zboží s převahou potravin, v níž je doplňkově
prodáváno další zboží,
g) zařízením společného stravování zařízení poskytující stravovací
služby podle zvláštních právních předpisů4),6),
h) tabákovým výrobkem výrobek určený ke kouření, šňupání, sání nebo
žvýkání, pokud je vyroben zcela nebo zčásti z tabáku, včetně tabáku geneticky upraveného,
i) tabákovou potřebou výrobek sloužící ke kouření, šňupání, sání nebo
žvýkání tabáku, s výjimkou výrobků plnících funkci uměleckého předmětu,
j) elektronickou cigaretou výrobek napodobující funkci tabákového výrobku
nebo tabákové potřeby, jehož účelem je vdechování nikotinových výparů, včetně příslušenství
takových výrobků,
k) alkoholickým nápojem lihovina, víno a pivo; alkoholickým nápojem
se rozumí též nápoj, který není uveden ve větě první, pokud obsahuje více než 0,5
objemového procenta alkoholu,
l) škodlivým užíváním způsob užívání tabákových výrobků, alkoholu nebo
jiných návykových látek, vedoucí k poškození tělesného nebo duševního zdraví uživatele,
m) škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami škody, které zahrnují poškození zdraví, zejména závažná chronická onemocnění,
úrazy, otravy a škody způsobené dopravními nehodami, poškození plodu v těhotenství,
předčasná úmrtí, sociální problémy, zejména ztrátu zaměstnání a rodinné problémy,
včetně škod ekonomických souvisejících s užíváním těchto látek, požáry a kriminalitu,
n) protidrogovou politikou zahrnující primární prevenci, sekundární
prevenci a terciární prevenci soubor právních, organizačních a dalších opatření přijímaných
a prováděných na úrovni vlády, správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků
s cílem snižovat dostupnost tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek
a předcházet jejich užívání, rizikům a škodám, jež z jejich užívání plynou, a vzniklé
škody mírnit,
o) orientačním vyšetřením dechová zkouška, odběr slin nebo stěr z kůže
nebo sliznic,
p) odborným lékařským vyšetřením cílené klinické vyšetření lékařem
a podle jeho ordinace provedení dechové zkoušky nebo odběru vzorků biologického materiálu,
q) odběrem biologického materiálu zejména odběr vzorku žilní krve,
moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic,
r) záchytnou službou činnost zajišťující vyšetření, ošetření a následný
pobyt osob pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek na záchytné stanici
s) kuřáckým zařízením zařízení společného stravování provozovaného
na základě hostinské činnosti5), jehož provozovatel rozhodl o tom, že v prostorách
přístupných zákazníkům je kouření povoleno a provedl příslušné označení v souladu
s tímto zákonem,
t) nekuřáckým zařízením zařízení společného stravování provozovaného
na základě hostinské činnosti5), jehož provozovatel rozhodl o tom, že v prostorách
přístupných zákazníkům je kouření zakázáno a provedl příslušné označení v souladu
s tímto zákonem,
u) zařízením s vyhrazenými prostory zařízení společného stravování
provozovaného na základě hostinské činnosti5), v němž jsou některé jeho prostory
přístupné zákazníkům vyhrazeny pro kuřáky a jiné prostory vyhrazeny pro nekuřáky
a jehož provozovatel rozhodl, ve kterých prostorách přístupných zákazníkům je kouření
zakázáno a ve kterých prostorách přístupných zákazníkům je kouření povoleno a provedl
příslušné označení v souladu s tímto zákonem.
HLAVA II
OMEZENÍ DOSTUPNOSTI TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A ZÁKAZY KOUŘENÍ
§ 3
Tabákové výrobky, tabákové potřeby a elektronické cigarety lze prodávat
pouze v prodejnách podle zvláštního právního předpisu3), a to na vyčleněném místě,
dále ve stáncích s prodejem denního a periodického tisku, v zařízeních společného
stravování provozovaných na základě hostinské činnosti5) nebo v ubytovacích zařízeních,
s výjimkou ubytovacích zařízení určených k ubytování dětí a mládeže7). Další omezení
a zákazy prodeje tabákových výrobků a tabákových potřeb stanoví zvláštní právní předpis8).
Zákazy a omezení prodeje tabákových výrobků a povinnosti osob prodávajících
tabákové výrobky
§ 4
Prodej tabákových výrobků, tabákových potřeb a elektronických cigaret
pomocí prodejních automatů, u nichž nelze vyloučit prodej osobám mladším 18 let věku,
je zakázán. Zásilkový prodej a veškeré další formy prodeje výrobků uvedených ve větě
první, při kterých není možno ověřit věk kupujícího, jsou zakázány.
§ 5
(1) Zakazuje se prodej a výroba potravinářských výrobků nebo hraček napodobujících
tvar a vzhled tabákových výrobků nebo tabákových potřeb.
(2) Zakazuje se dovoz potravinářských výrobků nebo hraček napodobujících
tvar a vzhled tabákových výrobků nebo tabákových potřeb.
§ 6
(1) Prodávat tabákové výrobky, tabákové potřeby a elektronické cigarety
osobám mladším 18 let se zakazuje.
(2) Prodej tabákových výrobků, tabákových potřeb a elektronických cigaret
na kulturních, společenských a sportovních akcích určených pro osoby mladší 18 let
je zakázán.
§ 7
(1) Provozovatel je povinen na místech prodeje tabákových výrobků, tabákových
potřeb a elektronických cigaret umístit pro kupujícího zjevně viditelný text zákazu
prodeje tabákových výrobků osobám mladším 18 let; text musí být pořízen v českém
jazyce černými tiskacími písmeny na bílém podkladě, o velikosti písma nejméně 5 cm.
(2) Osoba prodávající tabákové výrobky, tabákové potřeby a elektronické
cigarety musí být starší 18 let, pokud se nejedná o žáka připravujícího se soustavně
na budoucí povolání v oborech hotelnictví a turismus, kuchař-číšník a prodavač.
Zákaz kouření
§ 8
(1) Zakazuje se kouřit
a) na veřejných místech, kterými jsou
1. veřejnosti volně přístupné
uzavřené prostory;
2. veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory budov státních orgánů
a orgánů územních samosprávných celků;
3. veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory
zařízení zřízených státem nebo územními samosprávnými celky;
4. veřejnosti volně přístupné
vnitřní prostory finančních institucí;
5. dopravní prostředky veřejné silniční a drážní
dopravy a městské hromadné dopravy;
6. veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory
budov související s veřejnou dopravou;
7. kryté nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné
silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy,
s výjimkou stavebně oddělených
prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo
budovu,
b) ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol a školských zařízení7) a dále
ve vnitřních prostorách, kde je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině,
c) ve vnitřních prostorách nekuřáckých zařízení a ve vnitřních prostorách vyhrazených
pro nekuřáky v zařízeních s vyhrazenými prostory,
d) v uzavřených zábavních prostorách, jako jsou kina, divadla, výstavní a koncertní
síně, dále ve sportovních halách a prostorách, kde jsou pořádána pracovní jednání
s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným
dostatečným větráním podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem4),
e) ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení všech typů, s výjimkou uzavřených
psychiatrických oddělení nebo jiných zařízení pro léčbu závislostí, ve kterých je
dovoleno kouřit pouze v prostorách stavebně oddělených, ke kouření vyhrazených a
při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu,
(2) Ve vnitřních prostorách budov užívaných státními orgány, orgány územních
samosprávných celků, zařízení zřízených státem nebo územním samosprávným celkem poskytujících
veřejné služby a finančních institucí včetně jejich zařízení společného stravování
jsou osoby pověřené jejich řízením povinny zajistit, aby osoby byly v těchto budovách
chráněny před škodami působenými kouřením. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno.
(3) U vstupu do zařízení společného stravování provozovaného na základě
hostinské činnosti5) je jeho provozovatel povinen viditelně označit, aby byla zajištěna
informovanost osob před vstupem do zařízení, zda jde o
a) nekuřácké zařízení; musí být označeno grafickou značkou „Kouření
zakázáno“ (obrázek č. 1 přílohy),
b) kuřácké zařízení; musí být označeno grafickou značkou „Kouření
povoleno“ (obrázek č. 2 přílohy), nebo
c) zařízení s vyhrazenými prostory; musí být označeno grafickou značkou
„Stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky“ (obrázek č. 3 přílohy) a zároveň
prostory, v nichž je kouření zakázáno, musí být označeny grafickou značkou „Kouření
zakázáno“ (obrázek č. 1 přílohy) a prostory, v nichž je kouření povoleno, musí být
označeny grafickou značkou „Kouření povoleno“ (obrázek č. 2 přílohy).
Vzhled grafických značek je upraven v příloze tohoto zákona. Velikost
grafických značek „Kouření zakázáno“ a „Kouření povoleno“ musí být nejméně 12 cm
x 16 cm. Velikost grafické značky „Stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky“
musí být nejméně 16 cm x 24 cm.
(4) Kuřácká zařízení a zařízení s vyhrazenými prostory, v nichž je kouření
povoleno, musí mít zajištěné dostatečné větrání podle požadavků stanovených zvláštním
právním předpisem4). Zařízení s vyhrazenými prostory musí mít prostory, v nichž je
kouření povoleno, stavebně odděleny od prostor, v nichž je kouření zakázáno.
§ 9
(1) Místa, kde je kouření zakázáno, je jejich provozovatel povinen označit
zjevně viditelnou grafickou značkou „Kouření zakázáno“. Místa ke kouření vyhrazená
je jejich provozovatel povinen označit zjevně viditelnou grafickou značkou „Kouření
povoleno“. Vzhled grafických značek je upraven v příloze tohoto zákona. Velikost
grafických značek musí být nejméně 12 cm x 16 cm.
(2) Nedodržuje-li osoba zákaz kouření v místech uvedených v § 8 odst.
1 a 2, a to ani po výzvě provozovatele, aby v tomto jednání nepokračovala nebo aby
prostor opustila, je provozovatel oprávněn požádat obecní policii, nebo Policii České
republiky o zákrok směřující k dodržení zákazu.
§ 9a
Obec v samostatné působnosti může obecně závaznou vyhláškou dočasně nebo
trvale zakázat kouření na veřejně přístupných dětských hřištích, veřejně přístupných
sportovištích, nebo ve vnitřních prostorách budov určených pro pořádání sportovních,
kulturních a společenských akcí, anebo na sportovních, kulturních a společenských
akcích, pokud jsou tato místa nebo akce určeny nebo vyhrazeny osobám mladším 18 let.
HLAVA III
OMEZENÍ DOSTUPNOSTI ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ
§ 10
Podmínky prodeje a podávání alkoholických nápojů
(1) Alkoholické nápoje lze prodávat pouze
a) ve specializovaných prodejnách alkoholických nápojů,
b) ve specializovaných odděleních velkoplošných prodejen určených k
prodeji alkoholických nápojů, v prodejnách potravin a smíšených prodejnách, nebo
c) v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské
činnosti, v ubytovacích zařízeních a kulturních zařízeních s výjimkou zařízení určených
pro osoby mladší 18 let.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příležitostný prodej rozlévaných
alkoholických nápojů při slavnostech, tradičních akcích, výročních trzích a jim podobných
akcích.
§ 11
Omezení prodeje a dovozu
(1) Zakazuje se prodej a výroba hraček napodobujících tvar a vzhled alkoholických
nápojů.
(2) Zakazuje se dovoz hraček napodobujících tvar a vzhled alkoholických
nápojů.
(3) Osoba prodávající nebo podávající alkohol musí být starší 18 let, pokud
se nejedná o žáka soustavně se připravujícího na budoucí povolání v oborech hotelnictví
a turismus, kuchař-číšník a prodavač.
Zákaz prodeje nebo podávání alkoholických nápojů a povinnosti osob prodávajících
alkoholické nápoje
§ 12
(1) Zakazuje se prodávat nebo podávat alkoholické nápoje
a) osobám mladším 18 let,
b) na všech akcích určených osobám mladším 18 let,
c) osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou
látkou,
d) ve zdravotnických zařízeních,
e) v prostředcích výlučně určených pro vnitrostátní hromadnou dopravu
osob s výjimkou železničních jídelních vozů, palub letadel a určených prostor plavidel
veřejné lodní dopravy,
f) na sportovních akcích, s výjimkou výčepního piva s extraktem původní
mladiny do 10 hmotnostních procent,
g) ve všech typech škol a školských zařízení7).
(2) Prodej alkoholických nápojů pomocí prodejních automatů, u nichž nelze
vyloučit prodej osobám mladším 18 let věku, se zakazuje. Zásilkový prodej a veškeré
další formy prodeje, při kterých není možno ověřit věk kupujícího, jsou zakázány.
(3) Další omezení a zákazy prodeje lihovin stanoví zvláštní právní předpis8).
§ 13
Obec v samostatné působnosti může v případě konání kulturní, společenské
nebo sportovní akce přístupné veřejnosti s důvodným rizikem nárůstu problémů a negativních
společenských jevů způsobených jednáním fyzických osob pod vlivem alkoholu obecně
závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých
místech prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů.
HLAVA IV
OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ A MÍRNĚNÍ ŠKOD PŮSOBENÝCH TABÁKOVÝMI VÝROBKY, ALKOHOLEM
A JINÝMI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI
§ 15
Zákaz vstupu pro osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných
návykových látek
Osobám, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových
látek2) a jsou ve stavu, v němž bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný
pořádek nebo majetek, se zakazuje vstupovat do
a) všech veřejných prostor, kde by mohly způsobit sobě nebo jiné osobě
škodu nebo vzbudit veřejné pohoršení,
b) veškerých prostředků veřejné dopravy,
c) veřejně přístupných prostor budov souvisejících s veřejnou dopravou,
d) přístřešků zastávek a nástupišť veřejné silniční a drážní dopravy
a městské hromadné dopravy,
e) prostor, kde probíhají sportovní akce; pořadatel sportovní akce je povinen zajistit
zabránění vstupu těmto osobám,
f) všech prostor, kde je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině.
§ 16
Vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky
(1) Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo
zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje
nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním.
(2) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu
obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává
činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření,
že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje.
Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené
analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem9a),
odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního
vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.
(3) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu
obsah jiné návykové látky než alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze
důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem jiné návykové
látky, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví
v souvislosti s užitím jiné návykové látky.
(4) Vyzvat osobu podle odstavců 1 až 3 ke splnění povinnosti podrobit se
vyšetření podle odstavce 2 a 3 je oprávněn příslušník Policie České republiky, příslušník
Vojenské policie, příslušník Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatel, její
ošetřující lékař, strážník obecní policie nebo osoby pověřené kontrolou osob, které
vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších
osob nebo poškodit majetek.
(5) Orientační vyšetření provádí útvar Policie České republiky, útvar Vojenské
policie, Vězeňská služba České republiky, osoba pověřená kontrolou osob, které vykonávají
činnost, při níž by mohly ohrozit život anebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo
poškodit majetek, zaměstnavatel, ošetřující lékař nebo obecní policie. Odborné lékařské
vyšetření provádí poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý.
Odmítne-li osoba podle odstavců 1 až 3 vyšetření podle odstavců 2 a 3, hledí se na
ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
(6) Poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý
je povinen poskytnout subjektům uvedeným v odstavci 4 potřebnou pomoc provedením
odběru biologického materiálu.
(7) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen sdělit výsledky vyšetření
subjektům uvedeným v odstavci 4 na základě jejich žádosti. To neplatí, je-li pacient
vyšetřován na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v organismu pouze v souvislosti
s poskytovanou zdravotní péčí pro diferenciální diagnostiku.
(8) Vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení
za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže
přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li
se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady podle věty první nese osoba,
která podle odstavce 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy
hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisů10).
(9) Za dopravu osob do zdravotnického zařízení odpovídá osoba, která k
vyšetření podle odstavce 4 vyzvala.
§ 17
Ošetření v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici
(1) Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen „záchytná
stanice“) je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který
může v samostatné působnosti zajišťovat v tomto zařízení poskytování zdravotních
služeb též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba.
(2) Pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý
zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních
funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování,
a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek,
nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit
ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace.
(3) Za dopravu osob do záchytné stanice odpovídá osoba, která k vyšetření
podle § 16 odst. 4 vyzvala.
(4) Dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí
v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba.
V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady
nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální
diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.
(5) Ošetření osoby přijaté na záchytnou stanici oznamuje záchytná stanice
jejímu registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické
lékařství. Jde-li o osobu mladší 18 let, oznamuje se tato skutečnost také jejímu
zákonnému zástupci, popřípadě jiné osobě odpovědné za její výchovu. Při přijetí osoby
mladší 18 let se tato skutečnost oznamuje též orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Jde-li o osobu s omezenou způsobilostí k právním úkonům nebo zbavenou způsobilosti
k právním úkonům, oznamuje se tato skutečnost opatrovníkovi určenému soudem11).
§ 18
Preventivní opatření
Realizaci preventivních opatření koordinuje vláda, finančně a organizačně
zajišťují
a) vláda,
b) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o opatření primární, sekundární
a terciární prevence,
c) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jde-li o opatření
primární prevence, realizovaná v rámci minimálních preventivních programů a výchovné
péče o osoby mladší 18 let a o uživatele tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových
látek mladší 18 let,
d) Ministerstvo vnitra, jde-li o opatření primární, sekundární a terciární
prevence pro příslušníky Policie České republiky a žáky policejních škol,
e) Ministerstvo obrany, jde-li o opatření primární, sekundární a terciární
prevence pro příslušníky Armády České republiky,
f) Ministerstvo práce a sociálních věcí, jde-li o opatření primární,
sekundární a terciární prevence pro oblast sociální péče,
g) Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o opatření primární, sekundární
a terciární prevence pro osoby ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody.
§ 19
Krátká intervence
Zdravotničtí pracovníci12) jsou při výkonu svého povolání povinni u osob
užívajících tabákové výrobky, alkohol nebo jiné návykové látky provést krátkou intervenci
spočívající ve včasné diagnostice škodlivého užívání.
§ 20
Typy odborné péče poskytované osobám škodlivě užívajícím tabákové výrobky,
alkohol nebo jiné návykové látky a osobám na těchto látkách závislým
(1) Osobám škodlivě užívajícím tabákové výrobky, alkohol nebo jiné návykové
látky a osobám závislým na těchto látkách se poskytuje odborná péče, jejímž cílem
je mírnění škod na zdraví působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
látkami.Tato odborná péče je poskytována poskytovateli zdravotních služeb13), zařízeními
sociálních služeb, popřípadě jinými zařízeními zřízenými za tímto účelem.
(2) Typy odborné péče o osoby závislé na tabákových výrobcích, alkoholu
nebo jiných návykových látkách jsou:
a) akutní lůžková péče, kterou je diagnostická
a léčebná péče poskytovaná pacientům, kteří se požitím alkoholu nebo jiných návykových
látek uvedli do stavu, v němž jsou bezprostředně ohroženi na zdraví, případně ohrožují
sebe nebo své okolí,
b) detoxifikace,
kterou je léčebná péče poskytovaná poskytovatelem ambulantní a lůžkové péče,
c) terénní
programy, kterými jsou programy sociálních služeb a zdravotní osvěty pro problémové
uživatele jiných návykových látek a osoby na nich závislé,
d) kontaktní a poradenské
služby,
e) ambulantní léčba závislostí na tabákových výrobcích, alkoholu a jiných
návykových látkách,
f) stacionární programy, které poskytují nelůžkovou denní léčbu
problémovým uživatelům a závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, jejichž
stav vyžaduje pravidelnou péči bez nutnosti vyčlenit je z jejich prostředí,
g) krátkodobé a střednědobé poskytnutí lůžkové péče,
kterým je léčba problémových uživatelů a závislých na alkoholu a jiných návykových
látkách ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče v obvyklém rozsahu 5 až 14 týdnů,
h) rezidenční péče v terapeutických komunitách, kterou je program léčby a resocializace
ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče a v nezdravotnických zařízeních v obvyklém
rozsahu 6 až 15 měsíců,
i) programy následné péče, které
zajišťují poskytovatelé zdravotních služeb a jiná zařízení; obsahují soubor služeb,
které následují po ukončení základní léčby a pomáhají vytvářet podmínky pro udržení
abstinence,
j) substituční léčba,
kterou je krátkodobá nebo dlouhodobá léčba závislosti na návykových látkách, jež
spočívá v podávání nebo předepisování látek nahrazujících původní návykovou látku,
je prováděna ve zdravotnických zařízeních ambulantních služeb pod vedením lékaře;
poskytovatelé zdravotních služeb, kteří poskytují substituční léčbu, jsou povinni
hlásit pacienty do Národního registru léčby uživatelů drog, zřízeného zákonem o zdravotních
službách. (3) Technické, organizační a personální podmínky poskytování typů odborné
péče uvedených v odstavci 2 písm. a), b), e), f), g), h), i) a j) stanoví Ministerstvo
zdravotnictví vyhláškou a kontroluje jejich dodržování.
HLAVA V
ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ PROTIDROGOVÉ POLITIKY
§ 21
Státní orgány
(1) Realizaci protidrogové politiky zajišťuje a koordinuje vláda prostřednictvím
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, jak vyplývá z jejich působnosti
na základě zvláštního právního předpisu15). Komplexní preventivní opatření v oblasti
protidrogové politiky provádějí zejména
a) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o opatření primární, sekundární
a terciární prevence zdravotních škod působených užíváním tabákových výrobků, alkoholu
a jiných návykových látek,
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí v oblasti sociálních služeb,
jde-li o opatření primární, sekundární a terciární prevence sociálních škod působených
užíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek,
c) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární
prevence ve školách a školských zařízeních, v léčebné výchovné péči o děti a mladistvé
do 18 let a o uživatele návykových látek mladší 18 let.
(2) Vláda může za účelem koordinace protidrogové politiky zřídit zvláštní
poradní orgán a případně ho pověřit přímým výkonem některých činností.
(3) Orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se podílejí na financování programů
protidrogové politiky a kontrolují účelné využití finančních prostředků ze státního
rozpočtu. Při své činnosti se řídí Národní strategií protidrogové politiky, kterou
schvaluje vláda. Národní strategii protidrogové politiky předkládá pověřený člen
vlády.
§ 22
Územní samosprávné celky
(1) Kraj v samostatné působnosti
a) koordinuje a podílí se na realizaci protidrogové politiky na svém
území, za tím účelem spolupracuje se státními orgány, s orgány obcí a s poskytovateli
služeb v oblasti protidrogové politiky,
b) ve spolupráci se státními orgány i s orgány obcí zpracovává krajskou
strategii protidrogové politiky,
c) podílí se na financování programů protidrogové politiky a kontroluje
účelné využití těchto finančních prostředků,
d) zřizuje za účelem koordinace protidrogové politiky na svém území
funkci krajského protidrogového koordinátora,
e) zřizuje svůj iniciativní nebo poradní orgán pro oblast protidrogové
politiky v souladu se zvláštním právním předpisem16),
f) zajišťuje záchytnou službu na svém území dle potřeby; za tímto účelem
zřizuje nebo zakládá záchytné stanice, nemůže-li zajistit tuto službu záchytnými
stanicemi, provozovanými jinými právnickými osobami nebo fyzickými osobami,
g) koordinuje zřizování, zakládání a činnost záchytných stanic zřizovaných
či zakládaných obcemi v samostatné působnosti či fyzickými nebo právnickým osobami,
h) ročně soustřeďuje a vyhodnocuje údaje o situaci týkající se škod
působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami na svém území.
(2) Obec v samostatné působnosti
a) podílí se na realizaci protidrogové politiky na svém území, za tím
účelem spolupracuje se státními orgány, s orgány kraje a s poskytovateli služeb v
oblasti protidrogové politiky,
b) v případě potřeby a ve spolupráci s orgány kraje zpracovává a přijímá
místní plán protidrogové politiky, který schvaluje zastupitelstvo obce,
c) v případě potřeby se podílí na financování programů protidrogové
politiky a kontroluje účelné využití těchto finančních prostředků,
d) v případě potřeby zřizuje za účelem koordinace protidrogové politiky
na svém území funkci místního protidrogového koordinátora, případně zvláštní iniciativní
nebo poradní orgán17),
e) je oprávněná zřizovat či zakládat záchytné stanice, nebo se podílet
na financování takových stanic.
(3) Obce mohou uzavřít smlouvu o společném výkonu některých činností podle
odstavce 218).
(4) Obec v přenesené působnosti kontroluje dodržování ustanovení tohoto
zákona a dalších předpisů týkajících se ochrany před škodami působenými tabákovými
výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, činí opatření k odstranění zjištěných
nedostatků a vyvozuje důsledky, zejména ukládá sankce.
§ 23
Krajský a místní protidrogový koordinátor
(1) Krajský protidrogový koordinátor
a) napomáhá při uskutečňování veškerých činností kraje v oblasti protidrogové
politiky,
b) koordinuje, průběžně kontroluje a vyhodnocuje plnění úkolů vyplývajících
z krajské strategie protidrogové politiky,
c) spolupracuje s obcemi na tvorbě místních plánů protidrogové politiky,
d) spolupracuje se státními a nestátními subjekty zabývajícími se programy
prevence a léčby návykových nemocí,
e) řeší úkoly v oblasti protidrogové politiky státu na úrovni kraje
a poskytuje součinnost státním orgánům v oblasti protidrogové politiky.
(2) Místní protidrogový koordinátor
a) napomáhá při uskutečňování veškerých činností obce v oblasti protidrogové
politiky,
b) koordinuje, průběžně kontroluje a vyhodnocuje plnění úkolů vyplývajících
z místního plánu protidrogové politiky,
c) spolupracuje se státními a nestátními subjekty zabývajícími se programy
prevence a léčby návykových nemocí.
(3) V rámci pracovního poměru krajského protidrogového koordinátora nemůže
být sjednán jiný druh práce, než je plnění úkolů krajského protidrogového koordinátora.
Vedlejší činnost krajského protidrogového koordinátora u téhož zaměstnavatele je
vyloučena. V rámci pracovního poměru místního protidrogového koordinátora může být
sjednán i jiný druh práce, pokud tím není ohroženo plnění úkolů místního protidrogového
koordinátora19).
HLAVA VI
KONTROLA, SPRÁVNÍ DELIKTY A SANKCE
§ 24
(1) Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem, s výjimkou
povinností podle § 5 a § 11 odst. 1 a 2, vykonává
a) obec v přenesené působnosti,
b) obecní policie,
c) Policie České republiky,
d) v případě stravovacích služeb též orgán ochrany veřejného zdraví.
(2) Kontrolu dodržování povinností podle § 5 odst. 1 a § 11 odst. 1 vykonává
Česká obchodní inspekce.
(3) Kontrolu dodržování povinností podle § 5 odst. 2 a § 11 odst. 2 vykonává
celní úřad.
(4) Sankce za správní delikty ukládají orgány uvedené v odstavci 1 písm.
a) a d) a v odstavcích 2 a 3.
(5) Při provádění kontroly a při ukládání sankcí postupují kontrolní orgány
podle zvláštních právních předpisů20).
(6) Fyzická nebo právnická osoba se jako provozovatel dopustí správního
deliktu tím, že
a) neprovede povinné značení podle tohoto zákona,
b) umožní kouření na místě, na němž je kouření tímto zákonem nebo obecně
závaznou vyhláškou obce zakázáno,
c) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu, elektronickou cigaretu
nebo alkoholický nápoj mimo místa tímto zákonem pro prodej stanovená,
d) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu, elektronickou cigaretu
nebo alkoholický nápoj pomocí prodejního automatu, u něhož nelze vyloučit prodej
osobě mladší 18 let věku nebo pomocí jiné formy, u které není možno ověřit věk kupujícího,
e) prodá, vyrobí nebo doveze potravinářský výrobek nebo hračku napodobující
tvar a vzhled tabákového výrobku nebo tabákové potřeby anebo hračku napodobující
tvar a vzhled alkoholického nápoje,
f) nezajistí prodej tabákových výrobků, tabákových potřeb nebo alkoholických
nápojů anebo podávání alkoholických nápojů osobou uvedenou v § 7 odst. 2 a v § 11
odst. 3,
g) prodá tabákový výrobek, tabákovou potřebu, elektronickou cigaretu
nebo alkoholický nápoj na akci určené pro osoby mladší 18 let anebo podá alkoholický
nápoj na akci určené pro osoby mladší 18 let,
h) prodá tabákovou potřebu osobě mladší 18 let,
i) prodá tabákový výrobek, elektronickou cigaretu nebo alkoholický
nápoj osobě mladší 18 let anebo podá alkoholický nápoj osobě mladší 18 let.
(7) Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje substituční léčbu,
se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 20 odst. 2 písm. j) nenahlásí
pacienty do Národního registru léčby uživatelů drog.
(8) Za správní delikt se uloží pokuta ve výši
a) až 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. a),
b) 5 000 Kč až 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6
písm. b) a odstavce 7,
c) 10 000 Kč až 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6
písm. c) až h),
d) 50 000 Kč až 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce
6 písm. i).
(9) Za správní delikt podle odstavce 6 písm. c) až i) a odstavce 7 lze
navíc uložit provozovateli zákaz činnosti až na dobu 2 let.
(10) Při stanovení sankce se přihlédne k délce doby, po kterou porušování
povinnosti trvalo, k okolnostem, za nichž k protiprávnímu jednání došlo a k následkům
tohoto jednání.
(11) Řízení o uložení sankce lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kontrolní
orgány o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo.
(12) Pokutu nelze uložit, byla-li za totéž jednání uložena pokuta podle
jiných právních předpisů.
(13) Na řízení o správních deliktech se vztahuje správní řád.
(14) Orgán, který pokutu uložil, ji vybírá. Pokuta je příjmem státního
rozpočtu, s výjimkou pokuty uložené obcí, která je příjmem rozpočtu obce. Při vybírání
a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu21).
(15) Probíhá-li souběžně několik řízení o tomtéž správním deliktu, v řízení
pokračuje a dokončí je orgán, který řízení zahájil jako první.
HLAVA VII
HLAVA VIII
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 27
Zrušují se:
1. Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2. Zákon č. 190/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně
před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.
3. Vyhláška č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 132/2000 Sb.
§ 28
V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících
se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním
městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb., zákona č. 86/2002
Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 93/2004 Sb., zákona
č. 99/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 587/2004 Sb., se část třicátá
třetí zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 320/2002 Sb.
§ 29
V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti
s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č.
518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb.,
zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004
Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona
č. 587/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se část třicátá druhá zrušuje.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Příloha
Grafické značky
A. Grafická značka "Kouření zakázáno" charakteru zákazové grafické značky
(obrázek č. 1) má obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 3 : 4, bílým pozadím, černým
okrajem a s kruhem s červeným okrajem, červeným šikmým pruhem a s černou hořící cigaretou
na bílém pozadí a černými tiskacími písmeny "KOUŘENÍ ZAKÁZÁNO".
Obrázek č. 1
B. Grafická značka "Kouření povoleno" charakteru výstražné grafické značky
(obrázek č. 2) má obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 3 : 4, bílým pozadím, černým
okrajem a s trojúhelníkem s černým okrajem a s černou hořící cigaretou na žlutém
pozadí a černými tiskacími písmeny "KOUŘENÍ POVOLENO" a "KOUŘENÍ VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM
I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ". Slova "KOUŘENÍ POVOLENO" jsou uvedena dvojnásobnou velikostí
písma než "KOUŘENÍ VÁŽNĚ ŠKODÍ VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ".
Obrázek č. 2
C. Grafická značka "Stavebně oddělené prosotry pro kuřáky a nekuřáky" (obrázek
č. 3), má obdélníkový tvar s poměrem šířka/výška 4 : 6, s bílým pozadím, černým okrajem
a jsou na ní znázorněny symboly "Kouření zakázáno" s kruhem s červeným okrajem, červeným
šikmým pruhem a s černou hořící cigaretou na bílém pozadí a "Kouření povoleno" s
trojúhelníkem s černým okrajem a s černou hořící cigaretou na žlutém pozadí, mezi
nimi je znázorněn symbol zdi z červených cihel. Pod oběma symboly je černými tiskacími
písmeny "STAVEBNĚ ODDĚLENÉ PROSTORY PRO KUŘÁKY A NEKUŘÁKY".
Obrázek č. 3.
2) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
4) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
při práci.
5) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
6) § 23 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
7) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon).
8) § 132 a 133 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů.
9) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních
značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.
9a) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví
měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění vyhlášky
č. 65/2006 Sb.
10) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) Občanský soudní řád.
12) § 2 písm. b) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné
způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře,
zubního lékaře a farmaceuta.
§ 2 písm. b) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání
a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
13) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách).
15) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
§ 22 a 23 zákona
č. 131/2000 Sb.
19) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
20) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České
obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.