410/2010 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. prosince 2010,
kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona
č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona
č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004
Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb.,
zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona
č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb.,
zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007
Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb.,
zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona
č. 230/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1)“
nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července
1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních
účetních závěrkách určitých forem společností, ve znění
směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS,
90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES, směrnic
Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES a 2009/49/ES.
Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983,
založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných
účetních závěrkách, ve znění směrnic Rady 89/666/EHS,
90/604/EHS, 90/605/EHS, směrnic Evropského
parlamentu a Rady 2001/65/ES a 2009/49/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002
ze dne 19. července 2002, o uplatňování mezinárodních
účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 297/2008.“.
2. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta
„Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční
fyzické osoby.“.
3. V § 6 odst. 4 a v § 23b odst. 1 se za číslo „22“
vkládají slova „až 22b“.
4. V § 9 odst. 2 se slova „§ 19 odst. 9 a § 23a“
nahrazují slovy „§ 19a a 23a“.
5. V § 13 odst. 2 se na konci textu písmene b)
doplňují slova „ , nenaplní-li tuto povinnost vybraná
účetní jednotka v jiné účetní knize“.
6. V § 18 se na konci textu odstavce 1 doplňují
slova „ , pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně
předcházející účetní období splní obě kritéria uvedená
v § 20 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2“.
7. V § 19 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta
„Povinnost použít ustanovení § 25 odst. 3 a ostatní
ustanovení týkající se použití účetních metod k rozvahovému
dni při sestavování mezitímní účetní závěrky
se na vybrané účetní jednotky nevztahuje.“.
8. V § 19 se odstavec 9 včetně poznámky pod čarou
č. 11e zrušuje.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 9
a 10.
9. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu
a poznámky pod čarou č. 35 zní:
„§ 19a
Použití mezinárodních účetních standardů
pro účtování a sestavení účetní závěrky
(1) Účetní jednotka, která je obchodní společností
a je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování
na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské
unie, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky
mezinárodní účetní standardy upravené právem
Evropské unie35) (dále jen „mezinárodní účetní standardy“).
(2) Pokud došlo k přijetí cenných papírů emitovaných
účetní jednotkou podle odstavce 1 k obchodování
na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské
unie k jinému dni než k prvnímu dni účetního období,
účetní jednotka, která dosud nepoužívá mezinárodní
účetní standardy, rozhodne o jejich použití již od
počátku účetního období, v němž k přijetí cenného papíru
k takovému obchodování došlo, nebo od počátku
účetního období následujícího po účetním období,
v němž byly cenné papíry k takovému obchodování
přijaty.
(3) Pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou podle
odstavce 1 již nejsou obchodovány na žádném
z regulovaných trhů se sídlem v členském státě
Evropské unie a přestaly být takto obchodovány k jinému
dni než k poslednímu dni účetního období,
účetní jednotka rozhodne o použití mezinárodních
účetních standardů až do konce účetního období,
v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány,
nebo rozhodne o ukončení jejich použití k poslednímu
dni účetního období předcházejícího účetnímu období,
v němž cenné papíry přestaly být takto obchodovány.
(4) Postup podle odstavců 2 a 3 se použije, pokud
to neodporuje přímo použitelnému předpisu Evropské
unie nebo zvláštnímu právnímu předpisu.
(5) Pokud cenné papíry emitované účetní jednotkou
podle odstavce 1 již nejsou obchodovány na žádném
z regulovaných trhů se sídlem v členském státě
Evropské unie a nejvyšší orgán účetní jednotky rozhodne
do konce účetního období, v němž cenné papíry
přestaly být takto obchodovány, o záměru požádat nejdéle
do tří let od okamžiku, kdy cenné papíry přestaly
být takto obchodovány, o přijetí nového cenného papíru
k obchodování na regulovaném trhu se sídlem
v členském státě Evropské unie, může účetní jednotka
rozhodnout o použití mezinárodních účetních standardů
až do konce účetního období, ve kterém má dojít
k přijetí tohoto cenného papíru k obchodování.
(6) Pokud nejpozději k poslednímu dni účetního
období, ve kterém skončí tříletá lhůta podle odstavce 5,
účetní jednotka požádá o přijetí cenného papíru k obchodování
na regulovaném trhu se sídlem v členském
státě Evropské unie, může prodloužit používání mezinárodních
účetních standardů ještě o jedno účetní období.
Pokud v tomto účetním období k přijetí cenného
papíru k takovému obchodování nedojde, nepoužije
účetní jednotka od následujícího účetního období pro
účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní
standardy.
(7) Pokud lze předpokládat, že k rozvahovému
dni bude účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 3 písm. a)
nebo b) povinna podrobit se sestavení konsolidované
účetní závěrky za použití mezinárodních účetních standardů,
může rozhodnout o použití mezinárodních
účetních standardů pro účtování a sestavení své účetní
závěrky k uvedenému rozvahovému dni. Rozhodnutí
o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování
a sestavení účetní závěrky a stanovení účetního
období, od kterého budou mezinárodní účetní standardy
používány, podléhá schválení nejvyšším orgánem
této účetní jednotky.
(8) Pokud lze předpokládat, že k rozvahovému
dni bude účetní jednotka uvedená v § 22 odst. 2 sestavovat
konsolidovanou účetní závěrku za použití mezinárodních
účetních standardů, může rozhodnout
o použití mezinárodních účetních standardů pro účtování
a sestavení své účetní závěrky k uvedenému rozvahovému
dni. Rozhodnutí o použití mezinárodních
účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky
a stanovení účetního období, od kterého budou
mezinárodní účetní standardy používány, podléhá
schválení nejvyšším orgánem této účetní jednotky.
(9) Využije-li účetní jednotka možnosti podle odstavců
7 nebo 8 a dojde ke změně původního předpokladu,
a to i v průběhu účetního období, nepoužije
účetní jednotka pro účtování a sestavení účetní závěrky
mezinárodní účetní standardy od počátku účetního období,
ve kterém došlo ke změně původního předpokladu,
případně od počátku účetního období, které
bylo stanoveno rozhodnutím nejvyššího orgánu účetní
jednotky, nebo od následujícího účetního období. Jsou-li
však k prvnímu dni následujícího účetního období
důvody pro další použití mezinárodních účetních standardů,
uvedené v odstavcích 1 až 8, použije účetní jednotka
pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní
účetní standardy v souladu s ustanoveními těchto
odstavců.
35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.
Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008,
kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy
v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1606/2002.“.
10. V § 21 odst. 4 se slova „a zprávu o auditu“
nahrazují slovy „podle § 18, 19a, 22 a 23a a zprávu
auditora“.
11. § 22 včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:
„§ 22
(1) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí
účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace.
Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona
týkající se účetní závěrky se použijí i pro konsolidovanou
účetní závěrku.
(2) Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku
má, za podmínek stanovených tímto zákonem
a prováděcími právními předpisy, účetní jednotka,
která je obchodní společností a je ovládající osobou20),
s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají spo-
lečný vliv podle odstavce 4 (dále jen „konsolidující
účetní jednotka“).
(3) Povinnost podrobit se sestavení konsolidované
účetní závěrky má, za podmínek stanovených tímto zákonem
a prováděcími právními předpisy, osoba bez
ohledu na její sídlo, pokud je
a) ovládanou osobou20), s výjimkou ovládaných
osob, ve kterých je vykonáván společný vliv podle
odstavce 4 (dále jen „konsolidovaná účetní jednotka“),
b) osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná
účetní jednotka vykonává společný vliv (dále jen
„účetní jednotka pod společným vlivem“), nebo
c) osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává
podstatný vliv (dále jen „účetní jednotka
přidružená“).
(4) Společným vlivem se pro účely sestavení konsolidované
účetní závěrky rozumí takový vliv, kdy
osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více
osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají
jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný
vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné
osobě.
(5) Podstatným vlivem se rozumí takový významný
vliv na řízení nebo provozování podniku podle
zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující20)
ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za
podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích
práv.
(6) Konsolidační celek tvoří účetní jednotky uvedené
v odstavcích 2 a 3 písm. a), a to za podmínek
stanovených § 22a a prováděcími právními předpisy.
(7) Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena
tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu
účetnictví a finanční situace konsolidačního celku, účetních
jednotek pod společných vlivem a účetních jednotek
přidružených.
20) § 66a obchodního zákoníku.“.
12. Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které
znějí:
„§ 22a
(1) Konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit
konsolidovanou účetní závěrku, pokud ke konci
rozvahového dne účetního období, za nějž se konsolidovaná
účetní závěrka sestavuje, konsolidující účetní
jednotka a konsolidované účetní jednotky společně,
na základě svých posledních řádných účetních závěrek,
nesplnily alespoň dvě z těchto kritérií:
a) aktiva celkem činí více než 350 000 000 Kč; aktivy
celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn
zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky
podle § 26 odst. 3,
b) roční úhrn čistého obratu činí více než
700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu
se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů
snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých
měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená
dvanácti,
c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně
případů pracovního vztahu člena k družstvu, zjištěný
způsobem stanoveným na základě zvláštního
právního předpisu, činí v průběhu účetního období
více než 250.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u účetních
jednotek, které jsou bankami nebo provozují pojišťovací
nebo zajišťovací činnost podle jiných právních
předpisů, nebo jsou emitentem cenných papírů přijatých
k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů
se sídlem v členském státě Evropské unie.
(3) Konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit
konsolidovanou účetní závěrku, pokud k podání
věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční
situace konsolidačního celku postačuje účetní
závěrka konsolidující účetní jednotky, protože konsolidující
účetní jednotka ovládá pouze konsolidované
účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné.
§ 22b
(1) Konsolidující účetní jednotka je povinna včas
sdělit účetním jednotkám uvedeným v § 22 odst. 3, že
budou konsolidovány. Současně jim sdělí informaci
o vymezení konsolidačního celku a určí, které účetní
záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní
jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro
sestavení konsolidované účetní závěrky.
(2) Konsolidující účetní jednotka je povinna vyhotovit
konsolidovanou výroční zprávu. Povinnosti
podle § 22 odst. 2 a 3 a podle odstavce 1 platí obdobně
v souvislosti s povinností vyhotovit konsolidovanou
výroční zprávu. Konsolidovanou výroční zprávou se
rozumí výroční zpráva, která obsahuje informace
o konsolidačním celku, účetních jednotkách pod společným
vlivem a účetních jednotkách přidružených.
Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny
informace o konsolidující účetní jednotce, které
musí obsahovat výroční zpráva, nemusí tato konsolidující
účetní jednotka vyhotovovat výroční zprávu. Nestanoví-li
se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající
se výroční zprávy se použijí i pro konsolidovanou
výroční zprávu.“.
13. V § 23 odst. 3 větách první a druhé se slova
„zahrnutých do konsolidačního celku“ nahrazují
slovy „a účetních jednotek pod společným vlivem“.
14. V § 23 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou
„Dojde-li v průběhu účetního období ke změnám ve
vymezení účetních jednotek, které mají povinnost podrobit
se sestavení konsolidované účetní závěrky podle
§ 22 odst. 3, musí být tato informace uvedena v příloze
v konsolidované účetní závěrce.“.
15. V nadpisu § 23a se slovo „Mezinárodních“ nahrazuje
slovem „mezinárodních“.
16. V § 23a odstavec 1 zní:
„(1) Konsolidující účetní jednotka, která je emitentem
cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném
trhu se sídlem v členském státě Evropské
unie, použije pro sestavení konsolidované účetní závěrky
mezinárodní účetní standardy.“.
17. V § 23a odst. 2 se slova „a vyhotovení výroční
zprávy použít Mezinárodní účetní standardy podle odstavce
1“ nahrazují slovy „použít mezinárodní účetní
standardy“.
18. V § 24 odst. 7 se věta čtvrtá zrušuje.
19. V § 24 odst. 8 větě druhé se slova „Českou
konsolidační agenturu,20i)“ včetně poznámky pod čarou
č. 20i zrušují.
20. V § 24 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje
kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka
pro její přepočet
a) kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD
nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený
Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke
stejnému dni, nebo
b) poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný
Českou národní bankou; tento postup nepoužijí
účetní jednotky, na které se nevztahuje ustanovení
odstavce 7.“.
21. V § 27 odst. 1 se na konci textu písmene h)
doplňují slova „s výjimkou zásob“.
22. V § 30 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Ustanovení týkající se inventarizace majetku
a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv
a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize
podrozvahových účtů.“.
23. V § 33 odst. 7 větě druhé se slova „§ 37
odst. 3“ nahrazují slovy „§ 32 odst. 1“.
24. V § 33a odst. 2 se slova „až d)“ nahrazují slovy
„a c)“.
25. V § 33a odst. 3 se věty první a poslední zrušují.
26. V § 33a odst. 7 se slova „písm. d)“ nahrazují
slovy „písm. c)“.
27. § 37 a 37a včetně nadpisu a poznámky pod
čarou č. 34 znějí:
„Správní delikty
§ 37
(1) Účetní jednotka, která není podnikatelem, se
dopustí přestupku tím, že
a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6,
b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4, nebo
nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému
v § 19 odst. 1, nebo nevyhotoví výroční zprávu
podle § 21 odst. 1 až 5,
c) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
d) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
e) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné
součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,
f) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou
auditorem nebo v rozporu s § 21 odst. 6
nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
g) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu
podle § 21a, nebo
h) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše
a) 6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1
písm. a) bodu 1, jde-li o přestupek podle odstavce
1 písm. a) a b),
b) 3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1
písm. a) bodu 1, jde-li o přestupek podle odstavce
1 písm. c) až h).
§ 37a
(1) Účetní jednotka neuvedená v § 37 se dopustí
správního deliktu tím, že
a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,
b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4, nebo
nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému
v § 19 odst. 1, nebo nevyhotoví výroční zprávu
podle § 21 odst. 1 až 5,
c) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
d) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
e) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné
součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,
f) v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování
a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní
standardy,
g) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou
auditorem nebo v rozporu s § 21 odst. 6
nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
h) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu
podle § 21a,
i) nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek
státu nebo účetní výkazy za Českou republiku, ač
je k tomu povinna podle § 23b,
j) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, nebo
k) nepředá účetní záznam do centrálního systému
účetních informací státu způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem vydaným na základě
§ 4 odst. 8 a § 23b odst. 534).
(2) Konsolidující účetní jednotka se dopustí
správního deliktu tím, že
a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku podle § 6
odst. 4, nebo nesestaví konsolidovanou účetní závěrku
ke dni stanovenému v § 23 odst. 2, nebo
nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle
§ 22b odst. 2,
b) jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje
všechny povinné součásti podle § 18 odst. 1
nebo 2,
c) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá konsolidovanou
účetní závěrku ověřenou auditorem nebo v rozporu
s § 21 odst. 6 nemá konsolidovanou výroční
zprávu ověřenou auditorem,
d) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu
podle § 21a, nebo
e) v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení
konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní
standardy.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do výše
a) 6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1
písm. a) bodu 1, jde-li o správní delikt podle odstavce
1 písm. a), b) a f),
b) 3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1
písm. a) bodu 1, jde-li o správní delikt podle odstavce
1 písm. c) až e) a g) až j),
c) 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem podle
§ 22a odst. 1 bodu 1, jde-li o správní delikt podle
odstavce 2,
d) 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1
písm. k) a není-li dále stanoveno jinak.
34) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické
formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do
centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích
na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická
vyhláška o účetních záznamech).“.
28. Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje.
29. Za § 37a se vkládají nové § 37aa a 37ab, které
včetně nadpisu znějí:
„§ 37aa
(1) Hodnota aktiv celkem uvedená v § 37 odst. 2
a v § 37a odst. 3 se zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované
účetní závěrky účetní jednotky sestavené za
účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti
došlo.
(2) Pokud hodnota aktiv celkem zjištěná podle
odstavce 1 neodpovídá aktivům celkem zjištěným v řízení
o uložení pokuty, použije se pro účely § 37 odst. 2
a § 37a odst. 3 tato zjištěná výše aktiv neupravená o položky
podle § 26 odst. 3. Obdobně se postupuje, pokud
účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka nebyla
za dané účetní období sestavena.
(3) Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem
podle odstavce 2, stanoví hodnotu aktiv celkem orgán,
který porušení právních povinností projednává, kvalifikovaným
odhadem.
(4) V případě, že rozsah a obsah účetních případů
v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení
povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem
účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního
období, kvalifikovaným odhadem pro účely odstavce
3 se rozumí hodnota aktiv celkem zjištěná
z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní
období.
§ 37ab
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá,
jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní
bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti
zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne
k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu
jeho spáchání a jeho následkům, době trvání
a okolnostem, za kterých byl spáchán. Od uložení pokuty
za správní delikt podle § 37a odst. 1 písm. k) lze
upustit.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt
zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení
do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním
stupni projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při
podnikání fyzické osoby, nebo v přímé souvislosti
s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu
právnické osoby.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se
použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce
2011 nebo později, pokud není v bodech 2 nebo 3 stanoveno
jinak.
2. Ustanovení § 18 zákona č. 563/1991 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
použijí organizační složky státu, státní fondy podle
rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky,
územní samosprávné celky, dobrovolné svazky
obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové
organizace a zdravotní pojišťovny pro sestavení přehledu
o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního
kapitálu poprvé za účetní období, které započalo
v roce 2010 nebo později.
3. Ustanovení § 22 až 23 zákona č. 563/1991 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se poprvé použijí při sestavení konsolidované
účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy za
účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.
4. Řízení o uložení pokuty podle zákona o účetnictví,
zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva
a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona
č. 563/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, není-li právní úprava uvedená
v zákoně č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, pro účetní jednotku
výhodnější.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.