438/2006 Sb. , kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních

(2) V zařízení mohou zaměstnanci zajišťovat stravování za pomoci dětí obdobně jako v rodině, zejména snídaně, svačiny, celodenní stravování o víkendech, v době svátků apod., s tím, že současně mohou provádět nákup potravin, a to v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem³⁾.

(3) V rodinné skupině a ve výchovné skupině ředitel zařízení zajišťuje denní péči o děti způsobem obdobným jako v rodině, a to zpravidla 3 pedagogickými pracovníky. Noční služba v zařízeních je zajišťována zpravidla pedagogickými pracovníky a dbá o bezpečnost dětí v nočních hodinách zpravidla od 21 do 8 hodin. Noční služba může podle potřeby též zajišťovat pomoc dětem při hygienické obsluze a jejich sebeobsluze, při oblékání a přípravě na odchod z budovy, při péči o nemocné děti, při doprovodu dětí k lékařskému vyšetření apod. Počet zaměstnanců zajišťujících noční službu a jejich složení z hlediska počtu mužů a žen stanoví ředitel zařízení s přihlédnutím k provozním podmínkám zařízení a jeho aktuální situaci.

(4) Rodinná skupina a výchovná skupina může být umístěna i v bytové jednotce, která splňuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem²⁾.

(5) Pro nezaopatřené osoby⁴⁾ může ředitel zařízení zajistit samostatné ubytování v prostorách zařízení nebo mimo zařízení.

(6) V zájmu přípravy na budoucí samostatný život dítěte může být v zařízení zřízena jedna nebo více samostatných bytových jednotek pro ubytování jednotlivých dětí nebo nejvýše tříčlenné skupiny dětí, které se připravují na odchod ze zařízení. Do těchto bytových jednotek mohou být umístěny děti starší 16 let podle kritérií a za podmínek stanovených vnitřním řádem zařízení.

(7) Pro děti po ukončení povinné školní docházky, které se dále nepřipravují na budoucí povolání, může být z výchovných a vzdělávacích důvodů zřízena v diagnostickém ústavu, dětském domově se školou a výchovném ústavu samostatná výchovná skupina nebo rodinná skupina se zaměřením na přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti dětí (dále jen "pracovně výchovná skupina").

(8) Dítě starší 15 let zařazené do pracovně výchovné skupiny může vedle přípravy na výkon povolání a na pracovní činnosti vykonávat též pracovní činnosti v pracovněprávním vztahu, odpovídající jeho věku, zdravotnímu stavu a schopnostem.

(9) Postup v případech zásadní důležitosti pro život dítěte, zejména souvisejících s přípravou dítěte na budoucí povolání, s lékařskými zákroky a předpokládanou hospitalizací ve zdravotnickém zařízení, ředitel zařízení předem projedná se zákonnými zástupci, popřípadě také s jinými osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. Jedná-li se o akutní lékařský zákrok nebo hospitalizaci, ředitel zařízení o něm bezodkladně písemně informuje osoby uvedené ve větě první. Ve věci přípravy na budoucí povolání ředitel zařízení respektuje názor dítěte, je-li to možné. Pokud není možné respektovat názor dítěte ve věci přípravy na budoucí povolání, vyžádá si ředitel zařízení stanovisko školy, kterou dítě navštěvuje, a vyjádření psychologa nebo speciálního pedagoga-etopeda, a rozhodne se zřetelem k těmto vyjádřením.

(1) Při dětských domovech se školou a při diagnostických ústavech zřizovatel podle potřeby zřizuje mateřskou školu a základní školu.

(2) Školy, jejichž činnost vykonává právnická osoba vykonávající zároveň činnost zařízení, se zřizují při počtu nejméně 10 dětí nebo žáků. Diagnostická třída se zřizuje při počtu nejméně 4 žáků. Třída školy a skupina pro praktické vyučování má nejméně 4 děti nebo žáky. Třída školy, s výjimkou třídy školy při diagnostickém ústavu, se naplňuje do počtu 14 dětí nebo žáků, skupina pro praktické vyučování se naplňuje do počtu 8 žáků, s přihlédnutím k jejich speciálním vzdělávacím potřebám a při zajištění bezpečnosti a zdraví dětí a žáků.

(3) Ve školách, jejichž činnost vykonává právnická osoba vykonávající zároveň činnost zařízení, mohou být odděleně zřízeny třídy pro děti s uloženou ochrannou výchovou.

(1) Děti splňující zákonné podmínky pro přijetí jsou do diagnostického ústavu přijímány po předchozím projednání s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. V diagnostickém ústavu je dítě převzato sociálním pracovníkem, který současně přebírá a kontroluje úplnost dokladů podle zákona⁵⁾. Vstupní pohovor s dítětem, obsahující zejména informace o důvodech umístění dítěte, o podmínkách jeho pobytu v diagnostickém ústavu, o vnitřním řádu diagnostického ústavu, o právech a povinnostech dítěte a o jeho dalších perspektivách, provádí psycholog, speciální pedagog-etoped nebo jiný pedagogický pracovník určený ředitelem zařízení, který dítě seznámí též s organizačním zajištěním jeho vzdělávání.

(2) Zařazení dítěte do výchovné skupiny provádí pedagogický pracovník určený ředitelem zařízení, který dítě seznámí s ostatními dětmi, přidělí mu lůžko, osobní skříňku a věci osobní potřeby. Současně informuje dítě o organizaci života v zařízení.

(3) Úkony uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou vedeny v pracovnách příslušných zaměstnanců nebo v prostorách určených pro provoz výchovné skupiny a je o nich proveden záznam, který je součástí osobní dokumentace dítěte.

(4) S rozhodnutím o umístění dítěte do dětského domova, dětského domova se školou nebo do výchovného ústavu seznámí dítě psycholog nebo speciální pedagog-etoped nejpozději 3 dny před jeho umístěním.

(5) Děti vyžadující výchovně léčebný režim v důsledku jejich neurologického poškození a psychického onemocnění diagnostický ústav umísťuje nebo přemísťuje do zařízení, která jsou schopna zajistit výchovnou a zdravotní péči na odpovídající odborné úrovni.

(6) Komplexní diagnostická zpráva je složena ze závěrečné zprávy psychologa, speciálního pedagoga-etopeda, pedagogického pracovníka školy nebo třídy zřízené jako součást diagnostického ústavu a popisu celkového stavu dítěte, obsahujícího informace o zdravotním stavu dítěte ze zdravotní dokumentace a aktuální údaje. Obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození dítěte, místo trvalého pobytu, u dítěte-cizince bydliště v cizině nebo adresu místa pobytu, popis sociální anamnézy dítěte a doporučení zpracovaná na základě výsledků psychologického vyšetření a výsledků výchovně vzdělávacích činností. Dále obsahuje hodnocení schopností adaptace dítěte, jeho sebevědomí a schopnosti sebehodnocení, volních vlastností, společenských a pracovních návyků, vztahu dítěte k rodině a blízkým osobám, k autoritám, k vrstevníkům a ostatním dětem, informace o znalostech a dovednostech dítěte, o jeho chování ve škole, o postavení dítěte ve skupině, o jeho zvláštnostech a o chování v zátěžových situacích, při zvládání konfliktů, a o jeho zájmech.

(7) Umísťování dítěte se vždy účastní pověřený zaměstnanec diagnostického ústavu a příslušného dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.

(1) Zaměstnanec určený ředitelem zařízení zajistí převzetí dokumentace dítěte a provede s dítětem vstupní pohovor. Seznámí dítě s vnitřním řádem zařízení, s právy a povinnostmi dítěte, s organizací a s režimem zařízení, zařadí dítě do rodinné skupiny nebo výchovné skupiny a přidělí mu lůžko, osobní skříňku a osobní potřeby.

(2) Pedagogický pracovník určený ředitelem zařízení zpracuje program rozvoje osobnosti dítěte na základě komplexní diagnostické zprávy. Zpráva je zpracována ve spolupráci s odborným zaměstnancem diagnostického ústavu, který nejméně dvakrát ročně ověřuje účelnost a výsledky výchovně vzdělávací činnosti v zařízení. Současně ředitel zařízení zajistí, aby se s programem seznámili všichni pedagogičtí pracovníci zařízení.

(3) Jestliže je dítě dlouhodobě na útěku, ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření a vyžadují-li to provozní podmínky zařízení, může být dítě přemístěno do jiného zařízení.

(1) Pro přijetí dětí zadržených na útěku z jiných zařízení je v každém diagnostickém ústavu vytvořeno záchytné pracoviště, jehož součástí je místnost vybavená lůžkem, stolem a židlí, a oddělené sociální zařízení.

(2) Při přijetí dítěte zadrženého na útěku do záchytného pracoviště podle odstavce 1 zaměstnanec určený ředitelem zařízení provede potřebná hygienická a protiepidemická opatření a zajistí bezodkladnou zdravotní péči, vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte.

(3) Speciální pedagog-etoped nebo psycholog provede po přijetí s dítětem zadrženým na útěku pohovor, při němž podá dítěti přiměřeně jeho věku a rozumovým schopnostem také informace o předpokládaném průběhu jeho pobytu v diagnostickém ústavu a o jeho právech a povinnostech. Originál písemného záznamu o obsahu pohovoru je součástí osobní dokumentace dítěte, kopie zůstane uložena v diagnostickém ústavu.

(4) Po dobu pobytu dítěte v záchytném pracovišti je dítěti poskytována individuální péče formou zájmových činností, pro něž jsou dítěti poskytnuty nezbytné pomůcky a potřeby, a to po dohodě s dítětem, při zajištění bezpečnosti dítěte, dalších osob i prostor, kde se dítě nachází. Péči o dítě v záchytném pracovišti zajišťuje pedagogický pracovník, a to v době od 8 do 20 hodin formou pracovních nebo relaxačních činností v rozsahu nejméně 6 hodin denně. Mimo tuto dobu kontroluje stav dítěte pravidelně ve třicetiminutových intervalech zaměstnanec určený ředitelem zařízení.

(5) Nejsou-li zjištěny zdravotní nebo psychické překážky, je dítě zařazeno do odpovídající výchovné skupiny.

(6) V místě, kde je zřízeno více diagnostických ústavů členěných podle věku nebo pohlaví dětí, jsou děti umísťovány na záchytné pracoviště podle tohoto členění.

(1) Děti se zdravotním postižením⁶⁾ se umísťují zejména do dětských domovů, a to s přihlédnutím k druhu a stupni jejich postižení a ke vzdálenosti dětského domova od sídla právnické osoby vykonávající činnost školy, kam je dítě přijato. Současně se přihlíží k oprávněným zájmům dítěte na udržení a rozvíjení kontaktu s rodinou.

(2) Do dětských domovů se děti se zdravotním postižením umísťují jednotlivě nebo pro ně mohou být vytvořeny samostatné rodinné skupiny. Samostatné rodinné skupiny lze zřídit v dětských domovech, které mohou zajistit denní docházku do odpovídající školy.

(3) Je-li v zařízení umístěno dítě, které nemůže vnímat řeč sluchem, zajišťuje se komunikace s dítětem prostřednictvím zaměstnance zařízení, který ovládá znakový jazyk. Pro děti, které v důsledku zrakového postižení používají pouze Braillovo písmo, se vždy zajišťuje možnost používání Braillova písma a písemná komunikace touto formou.

(1) Nezletilé těhotné dívky se zpravidla od dvanáctého týdne těhotenství umísťují nebo přemísťují do zařízení, která jsou schopna zajistit příslušnou zdravotnickou a pedagogickou péči.

(2) Nezletilým těhotným dívkám nebo matkám ředitel zařízení zajišťuje lékařskou a poradenskou péči prostřednictvím zdravotnických zařízení.

(3) Ředitel zařízení je povinen informovat nezletilou těhotnou dívku o možnostech péče o dítě po porodu v rámci výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy v zařízeních. Pokud nezletilá těhotná dívka informuje ředitele zařízení o svém úmyslu podstoupit umělé přerušení těhotenství a požádá ředitele zařízení o součinnost při projednání této věci se svým zákonným zástupcem, popřípadě jinou osobou odpovědnou za výchovu, je ředitel zařízení povinen takovou součinnost poskytnout.

(4) Nezletilé těhotné dívky nebo matky plní povinnou školní docházku nebo se připravují na budoucí povolání v příslušné škole, nebrání-li tomu jejich zdravotní stav. Jejich děti jsou po dobu výuky v péči pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání⁷⁾ všeobecné sestry nebo ošetřovatele, nebo pedagogického pracovníka, popřípadě v jeslích nebo v zařízeních pečujících o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo v mateřské škole.

(1) Zařízení pro děti-cizince zřizovatel zřizuje s počtem nejméně 3 a nejvíce 6 rodinných nebo výchovných skupin, z toho nejméně 1 skupina se zřizuje za účelem diagnostického vyšetření dětí-cizinců.

(2) Rodinná skupina nebo výchovná skupina se zpravidla sestavuje s přihlédnutím k věku a pohlaví dětí-cizinců a k jejich specifickým náboženským a sociálně a kulturně historickým zvyklostem.

(1) Zařízení zřízené podle § 12 plní úkoly diagnostické, výchovně vzdělávací, terapeutické a sociální, v nezbytných případech za účasti tlumočníka.

(2) V rámci diagnostických úkolů odborní zaměstnanci zařízení zjišťují úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností dítěte-cizince, dále míru jeho znalostí českého jazyka a jeho sociálně kulturní a sociálně právní úroveň.

(3) V rámci výchovně vzdělávacích úkolů zřizovatel zajišťuje dětem-cizincům předškolní vzdělávání, základní vzdělávání nebo střední vzdělávání, a to podle míry jejich rozumových a jazykových schopností. Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy zařízení pro děti-cizince.

(4) V rámci terapeutických úkolů se provádějí individuální konzultace zaměřené na zklidnění dítěte, odbourávání úzkosti a traumat, posilování pocitu jistoty a bezpečí, které směřují k sebeuvědomění dítěte-cizince a rozvoji jeho osobnosti. Terapeutickými postupy se usiluje o adaptaci na systém výchovné péče v zařízení, k vytváření vztahů k ostatním dětem v rámci zařízení i mimo ně. Dítě-cizinec je postupně připravováno na poznání osobních perspektiv po ukončení pobytu v zařízení, podle potřeb i na následný samostatný život v zemi původu, popřípadě v jiné zemi.

(5) Při plnění sociálních úkolů jsou v rámci možností akceptovány kulturně historické a náboženské zvyklosti, například v ubytování, stravování a oblékání.

(1) Územní obvody diagnostických ústavů vymezují správní obvody krajů nebo obcí s rozšířenou působností, z nichž diagnostické ústavy přijímají děti. Současně stanoví území, ve kterých jsou rozmístěny dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy, do nichž diagnostické ústavy děti umísťují.

(2) Diagnostický ústav v Liberci je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Tanvald, Turnov, Železný Brod, Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec.

(3) Diagnostický ústav v Hradci Králové je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Trutnov, Vrchlabí, Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk.

(4) Diagnostický ústav v Českých Budějovicích je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou.

(5) Diagnostický ústav v Plzni je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov, Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.

(6) Diagnostický ústav v Praze 4 - Michli je určen pro hlavní město Prahu a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Votice.

(8) Diagnostický ústav v Bohumíně je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Králíky, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec a Vítkov.

(9) Diagnostický ústav v Olomouci je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Olomouc, Přerov, Šternberk, Uničov, Litovel, Hranice, Jeseník, Mohelnice, Konice, Prostějov, Zábřeh, Šumperk, Lipník nad Bečvou, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín, Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín.

(10) Diagnostický ústav v Praze 2 je určen pro hlavní město Prahu a kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký, Jihočeský, Královéhradecký a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Vysoké Mýto, Přelouč, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou, a to pro chlapce. Pro dívky má tuto územní působnost Diagnostický ústav v Praze 4-Hodkovičkách.

(11) Diagnostický ústav v Ostravě je určen pro kraje Moravskoslezský a Olomoucký a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Česká Třebová, a to pro chlapce. Územní působnost pro dívky zahrnuje správní obvody obcí s rozšířenou působností Bohumín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Karviná, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Opava, Orlová a Ostrava.

(12) Zařízení pro děti-cizince v Praze je určeno pro celou Českou republiku.

Diagnostické ústavy uvedené v § 14 odst. 2 až 6, 8 a 9 a v § 14 odst. 7 písm. a) přijímají děti zpravidla od 3 let do ukončení povinné školní docházky. Diagnostické ústavy uvedené v § 14 odst. 10 a 11 a v § 14 odst. 7 písm. b) přijímají děti po ukončení povinné školní docházky.

Vzorový vnitřní řád zařízení je uveden v příloze k této vyhlášce.