48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

(1) Vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin.

(2) Ředitel základní školy (dále jen "škola") umožní žákům vstup a pobyt v budově školy nejméně 20 minut před začátkem vyučování a o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním.

(3) Žáci mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin. Konkrétní počet vyučovacích hodin stanoví škola s přihlédnutím k charakteru vzdělávací činnosti a k základním fyziologickým potřebám žáků.

(4) Počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech stanoví školní vzdělávací program.

(5) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové. Během dopoledního vyučování, zpravidla po druhé vyučovací hodině, se zařazuje alespoň jedna přestávka v délce nejméně 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut. V případech hodných zvláštního zřetele lze zkrátit některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Při zkracování přestávek ředitel školy přihlédne k základním fyziologickým potřebám žáků.

(6) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

(1) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy.

(2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění.

(1) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání,¹⁾ a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem.²⁾ Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

(2) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy.

(3) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků.

(1) Zápis k povinné školní docházce (dále jen "zápis") je složen z formální části a, je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, rovněž z rozhovoru a případně dalších činností s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu.

(2) V průběhu formální části zápisu zákonný zástupce dítěte požádá o zápis dítěte k plnění povinné školní docházky.

(3) Rozhovor pedagogického pracovníka se zapisovaným dítětem trvá nejvýše 20 minut. Rozhovor je zaměřen na motivování dítěte pro školní docházku a orientační posouzení jeho školní připravenosti.

(4) Pokud škola připraví i jiné činnosti spojené s orientačním posouzením školní připravenosti dítěte formou hry nebo jinou vhodnou formou, je doba jejich trvání nejvýše 60 minut.

(5) Školní připravenost dítěte se orientačně posuzuje ve vztahu k očekávaným výstupům vzdělávacích oblastí rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Škola v průběhu zápisu nezjišťuje dosaženou úroveň rozvoje ve všech vzdělávacích oblastech stanovených rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, nýbrž volí schopnosti a dovednosti, jejichž úroveň rozvoje lze v průběhu zápisu orientačně posoudit.

(6) Škola při zápisu prokazatelným způsobem informuje zákonného zástupce dítěte, jak může do doby zahájení povinné školní docházky pomoci dítěti v jeho dalším rozvoji.

(7) Škola před zahájením zápisu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace k organizaci a průběhu zápisu, které obsahují kritéria pro přijímání žáků, počet žáků, které je možné přijmout, popis formální a případných dalších částí zápisu a popřípadě další údaje.

(8) Škola, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, může v kritériích pro přijímání žáků stanovit požadavek přítomnosti dítěte u zápisu. Na školu, kterou nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, se nevztahují odstavce 3 až 5.

(2) Škola tvořená třídami prvního a druhého stupně má nejnižší průměrný počet žáků ve třídě 17 žáků a v případě školy, která má nejvýše 2 třídy v každém ročníku, 15 žáků.

(4) Škola s jazykem národnostní menšiny tvořená třídami prvního a druhého stupně má nejnižší průměrný počet žáků ve třídě 10 žáků.

(5) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. Nejvyšší počet žáků podle věty první se snižuje o 2 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého a pátého stupně vzdělávajícího se ve třídě; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet žáků podle věty první se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě druhé. Postupem podle věty druhé a třetí lze snížit nejvyšší počet žáků ve třídě nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve třídě podle věty druhé a třetí se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve třídě v průběhu školního roku.

(6) Počet žáků ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona se řídí právním předpisem upravujícím vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Do průměrného počtu žáků na třídu podle odstavců 1 až 4 se tyto třídy nezapočítávají.

(1) Škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud se k němu při zahájení výuky přihlásí alespoň 7 žáků.

(2) Do 1 třídy lze zařadit žáky z více než 1 ročníku daného stupně. Do 1 třídy nelze zařadit žáky prvního a druhého stupně.

(3) V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy.

(4) Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí zejména podle prostorových,⁴⁾ personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.

(5) Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.

(6) Za každého ve skupině zařazeného žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého nebo pátého stupně se nejvyšší počet žáků ve skupině podle odstavce 5 snižuje o 2 žáky; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet podle odstavce 5 se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě první. Postupem podle věty první a druhé lze snížit nejvyšší počet žáků ve skupině nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve skupině podle věty první a druhé se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve skupině v průběhu školního roku.

(1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům druhých a vyšších ročníků uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.

(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky⁵⁾ nebo v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, a žákovi, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí⁶⁾, poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 hrazené státem spádová škola nebo jiná škola zapsaná ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (dále jen „kmenová škola“).

(3) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky,⁷⁾ poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 hrazené státem tato škola.

(1) Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě⁸⁾ je 15.

(3) Ředitel přihlédne před rozhodnutím o vyřazení dítěte z přípravné třídy vždy k zájmu dítěte.

(4) Obsah vzdělávání se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání⁹⁾ a je součástí školního vzdělávacího programu.

(5) Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro první ročník.

(7) Zprávu podle odstavce 6 předá škola na konci druhého pololetí školního roku zákonnému zástupci dítěte a škole, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku, pokud se nejedná o školu, ve které bylo dítě zařazeno do přípravné třídy. Zároveň se zpráva stává součástí dokumentace školy.

Maximální týdenní počet hodin výuky zabezpečované vedle učitele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu ve třídě přípravného stupně základní školy speciální je 20 hodin v případě počtu dětí ve třídě 4 a více.

Třídy jednotlivých ročníků školy se označují řadovými číslovkami vyjádřenými římskými číslicemi od I. do IX. Třídy téhož ročníku se rozlišují velkými písmeny připojenými k číslicím označujícím ročník. Třídy, v nichž jsou zařazeni žáci dvou nebo více ročníků, se označují podle věty první a v závorce se vyznačí řadovými číslovkami vyjádřenými arabskými číslicemi příslušné ročníky.

(1) Ředitel školy zařadí žáka do třídy nebo skupiny žáků s rozšířenou výukou některého předmětu nebo skupin předmětů stanovených školním vzdělávacím programem (dále jen „rozšířená výuka“) na základě posouzení nadání a předpokladů žáka a se souhlasem zákonného zástupce žáka.

(2) Žák je ze skupiny žáků nebo třídy s rozšířenou výukou přeřazen do skupiny žáků nebo třídy bez rozšířené výuky v případě, že dlouhodobě neprokazuje předpoklady pro tuto výuku, nebo i z jiných závažných důvodů. Ředitel školy přeřadí žáka v rámci školy na základě doporučení vyučujícího daného předmětu a po projednání v pedagogické radě a se zákonným zástupcem žáka zpravidla ke konci pololetí. Ze závažných důvodů, zejména zdravotních, může být žák přeřazen i v průběhu pololetí.

(3) Náležitosti vzdělávání žáků mimořádně nadaných se řídí zvláštním právním předpisem¹⁹⁾.

(1) Bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků cizinců, kteří plní povinnou školní docházku (dále jen "jazyková příprava"), je poskytována ve škole zřízené obcí, krajem nebo svazkem obcí, která je na seznamu škol určených k poskytování jazykové přípravy (dále jen "seznam určených škol"). Škola je od 1. září zařazena na seznam určených škol tehdy, pokud je podíl žáků cizinců z celkového počtu žáků školy k 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku alespoň 5 %. Na seznam určených škol může být zařazena pouze škola tvořená třídami prvního a druhého stupně, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Není-li ve správním obvodu obce s rozšířenou působností žádná škola, která splňuje podmínky podle odstavce 1 věty druhé, zařadí krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem ve správním obvodu této obce s rozšířenou působností na seznam určených škol školu, která má pro poskytování jazykové přípravy cizinců nejvhodnější podmínky. Krajský úřad může ve spolupráci se zřizovateli namísto školy podle odstavce 1 věty druhé zařadit na seznam určených škol jinou školu, pokud má s jazykovou přípravou dlouhodobé zkušenosti nebo má pro jazykovou přípravu vytvořeny vhodnější podmínky než škola podle odstavce 1 věty druhé.

(4) Krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem může na seznam určených škol zařadit školu od 1. září nebo od pozdějšího dne v průběhu školního roku v případě, že k naplnění podmínek podle odstavce 1 věty druhé dojde po 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku; odstavec 2 platí obdobně.

(5) Krajský úřad zařadí školu na seznam určených škol na její žádost od 1. září nebo od pozdějšího dne v průběhu školního roku, pokud je žákem školy alespoň 5 žáků podle § 11 odst. 1. Tato škola nemá povinnost zajišťovat jazykovou přípravu pro žáky z jiných škol. Postupem podle tohoto odstavce může být určena i škola tvořená pouze třídami prvního stupně.

(6) Určená škola poskytuje jazykovou přípravu osobním způsobem. Krajský úřad stanoví, které z určených škol budou poskytovat jazykovou přípravu také distančním způsobem.

(7) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam určených škol včetně údaje, zda škola poskytuje jazykovou přípravu také distančním způsobem, zda se jedná o určenou školu podle odstavce 1 nebo 5, a případně doplňující informace o tom, na jaké mateřské jazyky žáků a jaký věk žáků se škola specializuje.

(1) Ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka cizince, který plní povinnou školní docházku ve škole na území České republiky nejvýše 24 měsíců před podáním žádosti.

(2) Žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě žádosti zákonného zástupce. Součástí žádosti zákonného zástupce žáka je sdělení, zda se žák bude účastnit jazykové přípravy osobně, nebo distančním způsobem.

(3) Ředitel určené školy zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.

(4) Žák určené školy se účastní jazykové přípravy přednostně osobně v této určené škole. Pokud není možný vznik skupiny pro jazykovou přípravu s osobní účastí nebo je to pro žáka vhodnější, žák se může účastnit jazykové přípravy distančně v této škole nebo osobně nebo distančně v jiné určené škole, kterou zvolí jeho zákonný zástupce, pokud je tato škola ve stejném kraji jako škola, ve které žák plní povinnou školní docházku.

(5) Žák školy, která není určenou školou, se může účastnit jazykové přípravy osobně nebo distančně v určené škole, kterou zvolí jeho zákonný zástupce. Zvolit lze pouze určenou školu, která je ve stejném kraji jako žákova škola.

(6) Ředitel školy nemusí zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu žáka jiné školy, pokud zařazení neumožňují prostorové podmínky školy. Pokud nelze žáka zařadit podle věty první, ředitel školy bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole.

(1) Ředitel určené školy zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu.

(2) Ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, vyrozumí zákonného zástupce žáka uvedeného v § 11 odst. 1 do 1 týdne po přijetí žáka do školy o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání.

(3) Ředitel určené školy zřizuje zvlášť skupinu pro žáky, kteří se jazykové přípravy účastní osobně (dále jen „prezenční skupina“), a skupinu pro žáky, kteří se jazykové přípravy účastní distančním způsobem (dále jen „distanční skupina“), není-li dále stanoveno jinak. Prezenční i distanční skupinu pro jazykovou přípravu ředitel určené školy zřídí zvlášť pro žáky prvního a druhého stupně, pokud má každá tato skupina alespoň 2 žáky.

(4) Prezenční skupina pro jazykovou přípravu žáků prvního stupně vznikne při nejméně 1 žákovi a má nejvýše 8 žáků podle § 11 odst. 1, s výjimkou první skupiny pro jazykovou přípravu, která vznikne při nejméně 2 žácích a má nejvýše 8 žáků podle § 11 odst. 1. Další prezenční skupinu pro jazykovou přípravu žáků prvního stupně lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny pro žáky prvního stupně zařazeno 8 žáků podle § 11 odst. 1.

(5) Prezenční skupina pro jazykovou přípravu žáků druhého stupně vznikne při nejméně 1 žákovi a má nejvýše 10 žáků podle § 11 odst. 1, s výjimkou první skupiny pro jazykovou přípravu, která vznikne při nejméně 2 žácích a má nejvýše 10 žáků podle § 11 odst. 1. Další prezenční skupinu pro jazykovou přípravu žáků druhého stupně lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny pro žáky druhého stupně zařazeno 10 žáků podle § 11 odst. 1.

(6) Distanční skupina pro jazykovou přípravu vznikne při nejméně 1 žákovi a má nejvýše 5 žáků podle § 11 odst. 1, s výjimkou první distanční skupiny pro jazykovou přípravu, která vznikne při nejméně 2 žácích a má nejvýše 5 žáků podle § 11 odst. 1. Další distanční skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny zařazeno 5 žáků podle § 11 odst. 1.

(7) Ředitel určené školy může zřídit smíšenou skupinu pro jazykovou přípravu pro žáky prvního a druhého stupně, pokud zřízení oddělených skupin není možné z personálních důvodů nebo pro nedostatek žadatelů o zařazení do skupiny pro jazykovou přípravu. Na smíšenou skupinu se vztahuje odstavec 4 obdobně.

(8) Skupina zanikne, pokud nejsou splněny podmínky pro její vznik, s výjimkou situace, kdy je ve škole pouze jedna skupina, ve které zůstane 1 žák.

(9) Ředitel určené školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory žáka zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky než žáky podle § 11 odst. 1, a to i do vyššího počtu, než stanoví odstavce 4 až 6, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy žáků podle § 11 odst. 1.

(1) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce 400 hodin po dobu nejvýše 20 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy určí ředitel školy, ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy, podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy. Délku jazykové přípravy lze v odůvodněných případech opakovaně prodloužit až do nejvyšší celkové délky jazykové přípravy 400 hodin.

(2) Jazyková příprava probíhá v době vyučování. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Je-li to pro dané žáky z hlediska jejich vzdělávání vhodnější, může se souhlasem zákonných zástupců všech žáků ve skupině pro jazykovou přípravu jazyková příprava probíhat mimo vyučování.

(3) Škola zajistí žákovi ve škole přístup k informačním technologiím pro účast na jazykové přípravě konané distančním způsobem.

(4) Rozsah absolvované jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, v níž žák plní povinnou školní docházku.

(5) Škola, ve které žák plní povinnou školní docházku, a určená škola vzájemně spolupracují a poskytují si informace o žákovi a o průběhu a výsledcích jazykové přípravy žáka.

(1) Nárok na jazykovou podporu ve skupinách pro jazykovou přípravu podle § 11a mají i děti cizinci v přípravných třídách.

(2) Na jazykovou přípravu v přípravných třídách se vztahují § 10 až 11b, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Děti v přípravných třídách se nezapočítávají do počtu ani podílu rozhodného pro stanovení určené školy podle § 10 odst. 1. Děti v přípravných třídách se započítávají do počtu rozhodného pro stanovení určené školy podle § 10 odst. 5.

(4) Dítě v přípravné třídě může být zařazeno pouze do prezenční skupiny.

(1) Délku a formu kurzu pro získání základního vzdělání (dále jen „kurz“)¹¹⁾ určí ředitel školy, nejvýše však v délce jednoho školního roku. Kurzy se zahajují k začátku prvního nebo druhého pololetí.

(2) Nejvyšší počet žáků ve třídě kurzu je 24. Ustanovení § 4 o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu kurzu nevztahují a počty tříd kurzu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků stanovených v § 4 nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy kurzu nejsou žáky školy.

(1) Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

(2) Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných.

(3) Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení.

(4) Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v kurzu.

(5) Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se nejpozději do šesti měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu.

(6) Pro jmenování komise pro opravnou zkoušku podle odstavce 5, její složení a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 1 až 6.

(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

(2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

(3) Za slovní hodnocení se považuje i hodnocení kriteriální, kdy je žák z chování a z jednotlivých vyučovacích předmětů hodnocen na základě posouzení míry naplnění předem stanovených kritérií. Konkrétní kritéria i vyjádření míry jejich naplnění stanoví ředitel školy v pravidlech hodnocení.

(5) Při hodnocení podle odstavce 4 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

(6) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

(7) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 5, která ovlivňuje jejich výkon.

(1) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn²⁰⁾, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.

(2) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu²¹⁾, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.

(1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.

(2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.

(5) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

(6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

(7) Udělení pochvaly ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.¹⁴⁾ Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy hodnocení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li hodnocení žáka vyhotoveno ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

(3) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením dokladu o této skutečnosti vydaného školou mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li doklad o plnění povinné školní docházky žáka vyhotoven ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává, kromě případů podle § 18c odst. 1 a 2.

(4) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 3 lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň název a adresu školy a školní rok, za který se čestné prohlášení vydává.

(5) Žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku.

(6) Žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.

(7) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

(8) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle věku. Vyžaduje-li to jeho zájem, lze ho s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadního vzdělání a zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb zařadit o jeden ročník níže.

(1) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

(2) Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

(3) Žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku.

(4) Žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky formou individuální výuky v zahraničí evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.

(5) Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

(6) Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle věku. Vyžaduje-li to jeho zájem, lze ho s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadního vzdělání a zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb zařadit o jeden ročník níže.

(1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

(2) Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Je-li vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky vyhotoveno ve slovenském jazyce, překlad do českého jazyka se nevyžaduje. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.

(3) Žák je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona evidován v příslušném ročníku a třídě podle výsledků zkoušek. Ve školním roce, ve kterém žák zkoušky nekoná, je evidován podle svého věku. Nekoná-li žák v souladu s § 18c odst. 2 zkoušky, je evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.

(4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

(2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.

(3) Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení podle odstavce 1 nebo 2 za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky a v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

(4) Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy podle odstavce 1 nebo 2 vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

(1) Žák je v kmenové škole po dobu plnění povinné školní docházky ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky evidován v příslušném ročníku a třídě podle svého věku.

(2) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

(2) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 1 písm. b) lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím průběh plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy a školní rok nebo roky, za které se čestné prohlášení vydává.

(4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel školy žáka do příslušného ročníku podle věku. Vyžaduje-li to jeho zájem, lze ho s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadního vzdělání a zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb zařadit o jeden ročník níže. Škola oznámí ministerstvu přijetí takového žáka.

(5) Zákonný zástupce žáka oznamuje skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), c) a d) a odstavce 3 písm. a), c) a d) do 1 měsíce ode dne jejich vzniku a dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 3 písm. b) do 1 měsíce od uplynutí období 2 školních let.

Doklady o plnění povinné školní docházky žáka podle § 18 až 18e se uchovají 12 let.

(1) Komisi pro komisionální přezkoušení¹⁵⁾ (dále jen "přezkoušení") jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

(3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

(4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

(5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

(6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

(7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.¹⁶⁾

(1) Komisi pro opravnou zkoušku¹⁷⁾ jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

(2) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6.

(1) Tato vyhláška se obdobně vztahuje také na vzdělávání žáků nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia,¹⁸⁾ s výjimkou ustanovení § 1, 2, 4, 5, 7, 8, 9a až 11c, 22 a 23.

(2) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí touto vyhláškou, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

(3) Na vzdělávání dětí v přípravných třídách podle § 7 se obdobně vztahují ustanovení § 1 až 3, § 5 odst. 1, 3 a 4, § 6, 11c, 14, 17, odstavce 2, § 25 odst. 2.

(1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních právních předpisů a konkretizované školou neobsahují části nebo údaje, u kterých tato vyhláška požaduje, aby byly stanoveny školním vzdělávacím programem, ředitel školy je doplní s platností od 1. září 2005.

(2) Podle § 4 odst. 1 až 5 a 7, § 5 odst. 1 a 5, § 12, 13 a 16 se postupuje od školního roku 2005/2006.