49/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. ledna 2009,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna školského zákona
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona
č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb.,
zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006
Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb.,
zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb.,
zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008
Sb. a zákona č. 243/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou
č. 1a zní:
„(5) Druhy školských zařízení jsou zařízení pro
další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská
poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové
vzdělávání, školská účelová zařízení, školská výchovná
a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská
zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou
péči. Členění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy
nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro
preventivně výchovnou péči stanoví zvláštní právní
předpis1a).
1a) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně
výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 8 odst. 3 se za slovy „Ministerstvo vnitra“
slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „Ministerstvo
spravedlnosti“ se vkládají slova „a Ministerstvo práce
a sociálních věcí“.
3. V § 8a odst. 1 písmeno b) zní:
„b) označení příslušného typu školského zařízení pro
výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou
péči, pokud vykonává činnost tohoto školského
zařízení,“.
4. V § 9 odstavec 4 zní:
„(4) Dlouhodobé záměry se vyhodnocují a zpracovávají
jednou za 4 roky postupem uvedeným v odstavcích
1 a 2.“.
5. V § 16 odstavec 8 zní:
„(8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení,
zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením
školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé
třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými
vzdělávacími programy. Žáci se středně těžkým a těžkým
mentálním postižením, žáci se souběžným postižením
více vadami a žáci s autismem mají právo se
vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni
jinak. Příprava na vzdělávání dětem se středně těžkým
a těžkým mentálním postižením, se souběžným
postižením více vadami nebo s autismem se může poskytovat
v přípravném stupni základní školy speciální.“.
6. V § 16 odst. 9 se za slova „střední školy“ vkládá
slovo „ , konzervatoře“.
7. V § 23 odstavec 3 zní:
„(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých
druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků
a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení.“.
8. V § 23 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího
počtu dětí, žáků a studentů stanoveného tímto
zákonem a prováděcím právním předpisem za předpokladu,
že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost
školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem.
(5) Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího
počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím
právním předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů
za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na
újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny
podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.“.
9. V § 27 odst. 6 větě první se za slova
„přípravných tříd základních škol,“ vkládají slova „přípravného
stupně základní školy speciální,“.
10. V § 28 odstavec 5 zní:
„(5) Ministerstvo, popřípadě jím zřízená organizace,
sdružuje pro statistické účely a plnění dalších
povinností podle tohoto zákona údaje z dokumentace
škol a školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou
údajů uvedených v odstavci 2 písm. g) a i)
a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2
písm. f) a odstavci 3 písm. d) se sdružují v anonymizované
podobě. Právnické osoby vykonávající činnost
škol a školských zařízení předávají tyto údaje ministerstvu,
popřípadě jím zřízené organizaci. Právnické osoby
vykonávající činnost škol a školských zařízení, které
nezřizuje ministerstvo, předávají tyto údaje v podobě
statistických informací také krajskému úřadu, v případě
škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem
obcí také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“.
11. V § 28 odst. 6 se slova „jeho prostřednictvím“
zrušují.
12. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně
nadpisu a poznámek pod čarou č. 21a a 21b zní:
„§ 32a
Spolupráce škol a školských zařízení
(1) Právnická osoba vykonávající činnost školy
nebo školského zařízení, která hodlá uskutečňovat projekt
financovaný z prostředků Evropské unie, jehož
předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti
vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona
(dále jen „předkladatel projektu“), může uzavírat
s ostatními právnickými osobami vykonávajícími činnost
školy nebo školského zařízení a dalšími osobami
oprávněnými k výkonu činnosti související s předmětem
projektu (dále jen „partner“) smlouvy o partnerství.
(2) Smlouvou o partnerství se partner zavazuje
podílet se svým jménem a na svůj účet na uskutečňování
projektu a předkladatel projektu se zavazuje poskytnout
partnerovi finanční prostředky, které na projekt
obdrží, ve výši odpovídající podílu partnera na
uskutečňování projektu.
(3) Smlouva o partnerství obsahuje zejména:
a) určení projektu, jehož se smlouva týká,
b) obsah a rozsah činností, jimiž se partner bude na
projektu podílet,
c) výši finančních prostředků, které předkladatel projektu
partnerovi na realizaci projektu poskytne,
a pravidla vyúčtování poskytnutých prostředků,
d) pravidla, podle nichž může smluvní strana kontrolovat
plnění závazků ze smlouvy druhou smluvní
stranou,
e) pravidla hodnocení výsledků plnění smlouvy,
f) možnosti vypovězení smlouvy smluvními stranami.
(4) Smlouvou o partnerství mohou být dohodnuta
pravidla uzavírání smluv o partnerství týkajících se téhož
projektu předkladatelem projektu s dalšími partnery,
popřípadě může být uzavírání těchto smluv výslovně
vyloučeno.
(5) Smlouva o partnerství musí mít písemnou
formu, jinak je neplatná. Je-li smluvní stranou právnická
osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem
obcí, je podmínkou platnosti smlouvy také doložka
osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická
osoba smlouvu o partnerství uzavřela.
(6) Na uzavírání smluv o partnerství a právní
vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných
zakázek21a). Možnosti spolupráce podle zvláštních
právních předpisů21b) nejsou odstavci 1 až 5 dotčeny.
21a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů.
21b) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve
znění pozdějších předpisů.“.
13. V § 34 odst. 2 se slova „pro následující školní
rok“ nahrazují slovy „od následujícího školního roku“.
14. V § 36 odstavec 3 zní:
„(3) Povinná školní docházka začíná počátkem
školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne
šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad.
Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od
září do konce června příslušného školního roku, může
být přijato k plnění povinné školní docházky již
v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně
vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou
přijetí dítěte narozeného v období od září do
konce prosince k plnění povinné školní docházky podle
věty druhé je také doporučující vyjádření školského
poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného
od ledna do konce června doporučující vyjádření
školského poradenského zařízení a odborného lékaře,
která k žádosti přiloží zákonný zástupce.“.
15. V § 37 odstavec 1 zní:
„(1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku
tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li
o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května
kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou
školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné
školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost
doložena doporučujícím posouzením příslušného školského
poradenského zařízení, nebo odborného lékaře.
Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do
zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok
věku.“.
16. § 38 včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 24a zní:
„§ 38
Plnění povinné školní docházky v zahraničí,
v zahraniční škole na území České republiky
nebo v evropské škole
(1) Žák může plnit povinnou školní docházku
také
a) ve škole mimo území České republiky,
b) ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním
úřadu České republiky,
c) v zahraniční škole zřízené na území České republiky
cizím státem, právnickou osobou se sídlem
mimo území České republiky nebo cizím státním
občanem a nezapsané v České republice do rejstříku
škol a školských zařízení, v níž ministr školství,
mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné
školní docházky, nebo
d) v evropské škole působící na základě Úmluvy
o statutu Evropských škol24a) (dále jen „evropská
škola“).
(2) Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou
školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1
písm. a), b) nebo d), plní povinnou školní docházku
formou individuální výuky.
(3) Žák, který plní povinnou školní docházku
způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, je zároveň
žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České
republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou
zvolil zákonný zástupce žáka.
(4) Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit
řediteli školy uvedené v odstavci 3 předpokládanou
dobu plnění povinné školní docházky způsobem uvedeným
v odstavci 1 nebo 2, adresu místa pobytu žáka
a popřípadě i adresu příslušné školy uvedené v odstavci
1. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit
žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo
d) nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země
pobytu.
(5) Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve
škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c), nebo způsobem
uvedeným v odstavci 2, konají zkoušky z vybraných
předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve
škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu
České republiky nebo v diplomatické misi nebo konzulárním
úřadu České republiky.
(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se nevztahují na
občany jiného členského státu Evropské unie, kteří pobývají
na území České republiky přechodně po dobu
delší než 90 dnů, a jiné cizince, kteří jsou oprávněni
pobývat na území České republiky přechodně po dobu
delší než 90 dnů, pokud plní povinnou školní docházku
ve škole uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo d).
(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem výčet předmětů, podmínky pro konání, způsob,
obsah a náležitosti zkoušek podle odstavce 5, podmínky
pro poskytování učebnic a učebních textů žákům,
kteří plní povinnou školní docházku podle odstavce
1, a pro zařazování těchto žáků do příslušných
ročníků základního vzdělávání.
24a) Úmluva o statutu Evropských škol, přijatá v Lucemburku
dne 21. června 1994 (č. 122/2005 Sb. m. s.).“.
17. V § 47 odst. 2 větě první se za slova „školského
poradenského zařízení“ vkládají slova „ , které
k žádosti přiloží zákonný zástupce“.
18. § 48 včetně nadpisu zní:
„§ 48
Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým
mentálním postižením, se souběžným postižením
více vadami a s autismem
(1) Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním
postižením, se souběžným postižením více vadami
a s autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální,
a to se souhlasem zákonného zástupce a na základě
písemného doporučení školského poradenského
zařízení.
(2) Vzdělávání v základní škole speciální má deset
ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První
stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem, druhý
stupeň sedmým až desátým ročníkem.“.
19. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně
nadpisu zní:
„§ 48a
Přípravný stupeň základní školy speciální
(1) Zřizovatel základní školy speciální může zřídit
třídy přípravného stupně základní školy speciální, které
poskytují přípravu na vzdělávání v základní škole speciální
dětem se středně těžkým a těžkým mentálním
postižením, se souběžným postižením více vadami
nebo s autismem. Ke zřízení třídy přípravného stupně
základní školy speciální registrovanou církví nebo
náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění
k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, je
nezbytný souhlas ministerstva. V ostatních případech je
ke zřízení třídy přípravného stupně základní školy speciální
nezbytný souhlas krajského úřadu, pokud zřizovatelem
uvedené školy není kraj nebo ministerstvo.
(2) O zařazení dítěte do třídy přípravného stupně
základní školy speciální rozhoduje ředitel školy na žádost
zákonného zástupce a na základě písemného doporučení
školského poradenského zařízení.
(3) Do třídy přípravného stupně základní školy
speciální lze zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne
5 let věku, do zahájení povinné školní docházky,
a to i v průběhu školního roku. Třída přípravného
stupně základní školy speciální má nejméně 4 a nejvýše
6 žáků.
(4) Vzdělávání v přípravném stupni základní školy
speciální trvá nejvýše 3 školní roky.“.
20. V § 49 odst. 2 se slova „odborného lékaře a“
zrušují.
21. V § 52 odst. 1 se za slovo „uvolněn“ vkládají
slova „ , pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku
podle odstavce 6 věty třetí“.
22. V § 52 odstavce 4 až 6 znějí:
„(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti
o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého
pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se
o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do
3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat
ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení
žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel
školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak,
ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální
přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů
od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se
zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne
součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského
úřadu.
(5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků
hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo
předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy,
je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy,
krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků
vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2.
V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy
nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li
pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena,
výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do
14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce
poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského
úřadu.
(6) Žák, který plní povinnou školní docházku,
opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl
nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi,
který na daném stupni základní školy již jednou
ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na
žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího
vyjádření odborného lékaře opakování ročníku
z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to,
zda žák na daném stupni již opakoval ročník.“.
23. V § 55 odstavec 1 zní:
„(1) Ředitel školy může žákovi, který po splnění
povinné školní docházky nezískal základní vzdělání,
povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho
zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků
vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání,
nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne
osmnáctého roku věku.“.
24. V § 60 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Pro přijímací řízení ředitel školy stanoví
a) jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané
v každém jednotlivém kole přijímacího řízení do
příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání
pro daný školní rok; kritéria přijímacího řízení
mohou být stanovena odlišně podle obsahového
zaměření školního vzdělávacího programu,
b) předpokládaný počet přijímaných uchazečů do
jednotlivých oborů vzdělání a forem vzdělávání;
pokud ředitel školy stanovil kritéria přijímacího
řízení podle obsahového zaměření školního vzdělávacího
programu, je při stanovování počtu přijímaných
uchazečů oprávněn tuto skutečnost zohlednit.
(4) Rozhodnutí o konání přijímací zkoušky, pokud
o jejím konání v rámci přijímacího řízení ředitel
školy rozhodl, o termínech konání přijímací zkoušky,
o stanovených jednotlivých kritériích a předpokládaném
počtu přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy
a) pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělání
s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní
obory vzdělání do 31. ledna,
b) pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu
vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení.
Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna
rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
25. V § 60 odstavec 10 zní:
„(10) Ředitel školy k naplnění předpokládaného
stavu žáků může vyhlásit další kola přijímacího řízení,
přičemž postupuje obdobně jako v prvním kole s výjimkou
povinnosti stanovit 2 termíny přijímací
zkoušky. Pro další kola přijímacího řízení se přijímací
zkouška koná v termínech stanovených ředitelem
školy, nejdříve však 14 dní po vyhlášení příslušného
kola přijímacího řízení. Pozvánku k přijímací zkoušce
pro další kola přijímacího řízení zasílá ředitel školy nejpozději
7 pracovních dnů před termínem konání přijímací
zkoušky.“.
26. V § 60 odstavec 17 zní:
„(17) Pokud se přijímací zkouška v prvním kole
přijímacího řízení nekoná, odešle ředitel školy rozhodnutí
o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému
zástupci nezletilého uchazeče v termínu stanoveném
prováděcím právním předpisem pro přijímací zkoušky
do oborů vzdělání v denní formě vzdělávání bez talentové
zkoušky.“.
27. V § 60a se na konci odstavce 7 doplňuje věta
„O zpětné vydání zápisového lístku může uchazeč požádat
nejvýše jednou.“.
28. V § 61 odst. 2 se za slova „sedmý ročník základní
školy“ doplňují slova „nebo druhý ročník nižšího
stupně osmiletého gymnázia nebo druhý ročník
osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře“.
29. V § 62 odst. 4 se slova „s výjimkou odstavce
7“ zrušují.
30. V § 69 odstavec 5 zní:
„(5) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí,
určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní
termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo
provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné
žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první
pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného
předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani
v náhradním termínu, neprospěl.“.
31. V § 69 se na konci odstavce 8 doplňuje věta
„Do doby náhradního termínu opravné zkoušky navštěvuje
žák nejbližší vyšší ročník.“.
32. V § 69 odstavec 9 zní:
„(9) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého
žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na
konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních
dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně
dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání
vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání
výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném
předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále
stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí
komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději
do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu
dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká
školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele
školy nebo krajského úřadu.“.
33. V § 69 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec
10, který zní:
„(10) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků
hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů
výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li
vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření
ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro
hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2.
V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy
nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li
pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena,
výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do
14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce
poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského
úřadu.“.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce
11 a 12.
34. V § 78 odst. 5 větě první se za slova „formou
didaktického testu“ vkládají slova „s výjimkou nepovinné
zkoušky konané z cizího jazyka, která se skládá
z dílčích zkoušek podle odstavce 4“.
35. V § 78 odst. 7 se slova „§ 60 odst. 3“ nahrazují
slovy „§ 60b“.
36. V § 78a se na konci odstavce 2 doplňuje věta
„V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
je povolena též účast osob zajišťujících asistenci nebo
službu tlumočení do znakového jazyka nebo do dalších
komunikačních systémů, a to za podmínek stanovených
prováděcím právním předpisem.“.
37. V § 80 odstavec 2 zní:
„(2) Ministerstvo zřizuje Centrum jako státní příspěvkovou
organizaci podle zákona o majetku České
republiky a o jejím vystupování v právních vztazích4)
a podle § 169a.“.
38. V § 80 odst. 3 písmeno h) zní:
„h) jmenuje na návrh ředitele školy komisaře a odměňuje
jej,“.
39. V § 80a odst. 1 větě třetí se slova „je v případě“
nahrazují slovy „jsou v případě“ a slovo „hodnotitel“
nahrazuje slovem „hodnotitelé“.
40. V § 80a odst. 4 se na konci věty první doplňují
slova „ , včetně kontroly podmínek, za kterých byla
v učebně, kde je zkouška konána, povolena přítomnost
osob, zajišťujících asistenční služby žákům se speciálními
vzdělávacími potřebami nebo službu tlumočení do
znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů“.
41. V § 80a odst. 4 se doplňuje věta „Zadavatel je
rovněž oprávněn vykázat z učebny osobu zajišťující
asistenční službu žákům se speciálními vzdělávacími
potřebami nebo službu tlumočení do znakového jazyka
nebo dalších komunikačních systémů, a to v případě, že
vážně nebo opakovaně porušila podmínky stanovené
prováděcím právním předpisem nebo jiným způsobem
vážně narušila průběh zkoušek.“.
42. V § 80a odst. 5 se slovo „Hodnotitel“ nahrazuje
slovem „Hodnotitelé“.
43. V § 80a odst. 6 se slova „Komisařem, hodnotitelem
a zadavatelem pro daný zkušební předmět“ nahrazují
slovy „Hodnotitelem pro daný zkušební předmět,
komisařem a zadavatelem“.
44. V § 80b odst. 4 se slovo „vedoucí“ nahrazuje
slovem „ředitel“.
45. V § 80b odst. 4 se slovo „vedoucího“ nahrazuje
slovem „ředitele“.
46. V § 81 odst. 11 písm. b) se slova „určení předmětů,
k jejichž výuce musí být odborně kvalifikovaný
zadavatel, hodnotitel nebo komisař pro daný zkušební
předmět“ nahrazují slovy „vymezení předpokladů pro
výkon funkce zadavatele, hodnotitele a komisaře“ a za
slova „termíny pro jmenování“ se vkládají slova „a pravidla
pro odměňování“.
47. V § 83 odstavec 1 zní:
„(1) Střední školy mohou organizovat nástavbové
studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání
s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání.
Vzdělávání se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího
programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost
oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového
studia stanoví vláda nařízením.“.
48. V § 84 odst. 1 se za slovo „zkouškou“ vkládají
slova „ , nebo pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání
s výučním listem v jiném oboru vzdělání“ a slova
„1 až 1,5 roku“ se nahrazují slovy „1 až 2 roky“.
49. V § 94 odst. 7 se slova „ , nejdříve však 1. června“
zrušují.
50. V § 102 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větou
„Nevykonal-li student úspěšně absolutorium v případě
vzdělávacího programu v délce 3 roky v řádném termínu,
přestává být studentem školy 30. června roku,
v němž měl vzdělávání řádně ukončit, v případě vzdělávacího
programu v délce 3,5 roku přestává být studentem
školy 31. ledna roku, v němž měl vzdělávání
řádně ukončit.“.
51. § 108 včetně poznámky pod čarou č. 26c zní:
„§ 108
(1) Absolvent zahraniční školy, který získal doklad
o dosažení základního, středního nebo vyššího
odborného vzdělání (dále jen „zahraniční vysvědčení“),
může požádat krajský úřad příslušný podle místa pobytu
žadatele o
a) vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního
vysvědčení v České republice, nebo
b) rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení
v České republice (dále jen „nostrifikace“).
(2) Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního
vysvědčení v České republice vydá na základě žádosti,
obsahující v příloze originál zahraničního vysvědčení
nebo jeho úředně ověřenou kopii, krajský
úřad v případech, kdy je Česká republika na základě
svých mezinárodních závazků zavázána dané zahraniční
vysvědčení uznat za rovnocenné s dokladem
o vzdělání vydaným v České republice. Pokud ze zahraničního
vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných
předmětů, předloží žadatel také rámcový
obsah vzdělávání v oboru, v němž dosažené vzdělávání
získal.
(3) Pokud Česká republika není vázána mezinárodní
smlouvou uznat dané zahraniční vysvědčení za
rovnocenné s dokladem o vzdělání vydaným v České
republice, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě
žádosti obsahující v příloze
a) originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně
ověřenou kopii,
b) doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného
v zahraniční škole,
c) doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem,
podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení
vydáno, za součást jeho vzdělávací soustavy,
pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost
nevyplývá.
(4) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána, nestanoví jinak, pravost podpisů
a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení
a skutečnost, že škola je uznána státem, podle jehož
právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno,
musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem
České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí
státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení
vydáno, popřípadě notářem působícím na
území takového státu. K žádosti se současně připojí
úředně ověřený překlad dokladů uvedených v odstavci
2 nebo 3 do českého jazyka, vyhotovený tlumočníkem
zapsaným v České republice do seznamu znalců
a tlumočníků26c). V případě dokladu vyhotoveného ve
slovenském jazyce se překlad do českého jazyka nevyžaduje.
V případě zahraniční školy nezapsané do
školského rejstříku a zřízené na území České republiky
cizím státem, právnickou osobou se sídlem mimo
území České republiky nebo cizím státním občanem,
v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil
plnění povinné školní docházky, se doklad podle odstavce
3 písm. c) a ověření podle věty první nepožaduje.
(5) V případě, že krajský úřad v rámci řízení
o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělávání absolvovaného
v zahraniční škole se v porovnání se vzděláváním
podle obdobného rámcového vzdělávacího programu
v České republice podstatně odlišuje, žádost
zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělávání
v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nesplní
požadavky uvedené v odstavci 3 písm. b) nebo v odstavci
4, nařídí krajský úřad nostrifikační zkoušku.
Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě,
že žadatel nevykoná nostrifikační zkoušku
úspěšně. Žadatel, který není státním občanem České
republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu
český jazyk a literatura.
26c) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění
zákona č. 322/2006 Sb.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích
a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.“.
52. Za § 108 se vkládá nový § 108a, který včetně
poznámky pod čarou č. 26d zní:
„§ 108a
(1) Ministerstvo vydává na základě žádosti, obsahující
v příloze originál zahraničního vysvědčení nebo
jeho úředně ověřenou kopii, osvědčení o uznání rovnocennosti
zahraničního vysvědčení v České republice absolventům
evropské školy.
(2) Ministerstvo rozhoduje o nostrifikaci zahraničního
vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou
se vzdělávacím programem, který je uskutečňován
v dohodě s ministerstvem. Ustanovení § 108 odst. 3
až 5 se použijí obdobně, doklad podle § 108 odst. 3
písm. b) a c) a ověření podle § 108 odst. 4 věty první
se nevyžaduje.
(3) Ministerstvo vnitra vydává osvědčení o uznání
rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního
vysvědčení v oblasti činnosti policie a požární ochrany.
Ministerstvo obrany vydává osvědčení o uznání rovnocennosti
a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení
v oblasti vojenství.
(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice
nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta
mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové
ochrany11) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních
závazků České republiky pohlížet jako na
uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci
jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného
v § 108 odst. 1 až 3 a ověření podle § 108 odst. 4 nahradit
čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech
jinak prokazovaných takovýmto dokladem
nebo ověřením26d). V případě pochybnosti o dosaženém
vzdělání nařídí krajský úřad žadateli nostrifikační
zkoušku.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podmínky uznání rovnocennosti a nostrifikace
vysvědčení vydaných zahraničními školami, podmínky
organizace nostrifikační zkoušky, složení komise
pro vykonání nostrifikační zkoušky a pravidla jejího
rozhodování.
26d) Čl. 27 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004
o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci
třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby
mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných
důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu
poskytované ochrany.“.
53. V § 110 odst. 1 se za větu první vkládá věta
„V případě vzdělávání cizinců se za cizí jazyk považuje
také jazyk český.“.
54. V § 113 odst. 2 písm. a) se slovo „vedoucímu“
nahrazuje slovem „řediteli“.
55. V § 113 odst. 3 písm. c) bodu 1 se slovo „vedoucí“
nahrazuje slovem „ředitel“.
56. V § 113a odst. 1 větě první se slova „státního
rozpočtu“ nahrazují slovem „Centra“.
57. V § 122 odst. 2 se za slova „mateřských školách,“
vkládají slova „přípravných třídách základní
školy a přípravném stupni základní školy speciální,“.
58. V § 123 odstavec 2 zní:
„(2) Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání,
lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické
osoby vykonávající činnost dané školy nebo školského
zařízení. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské
školy, v přípravné třídě základní školy a v přípravném
stupni základní školy speciální se v případě škol
zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí
poskytuje bezúplatně.“.
59. V § 143 odst. 2 se za slovy „zřízených ministerstvem“
čárka zrušuje a vkládají se slova „a registrovanými
církvemi nebo náboženskými společnostmi,
kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního
práva zřizovat církevní školy“.
60. V § 144 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem typy školských zařízení, u nichž se nejvyšší
povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných
jednotek podle odstavce 1 neuvádějí.“.
61. V § 146 odst. 1 se slovo „souhrnně“ zrušuje.
62. V § 147 odst. 2 větě druhé se slova „v případě,
že je součástí žádosti návrh na zápis této právnické
osoby do obchodního nebo jiného obdobného rejstříku,“
zrušují.
63. V § 148 se na konci odstavce 5 doplňuje věta
„O nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých
povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání ve
školách zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými
společnostmi, kterým bylo přiznáno
oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní
školy, rozhodne ministerstvo.“.
64. V § 149 odst. 1 se slova „vždy krajský úřad“
nahrazují slovy „v případě střední nebo vyšší odborné
školy krajský úřad, pokud nejde o střední nebo vyšší
odbornou školu zřizovanou registrovanými církvemi
nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno
oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat
církevní školy; v tomto případě rozhoduje ministerstvo“.
65. V § 154 odst. 1 písm. d) se slova „a datum
narození“ nahrazují slovy „ , datum narození a místo
trvalého pobytu“.
66. V § 160 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce
2 a 3, které znějí:
„(2) Finanční prostředky podle odstavce 1 může
právnická osoba vykonávající činnost školy použít také
tehdy, zajišťuje-li v souladu s tímto zákonem a rámcovým
vzdělávacím programem povinnou součást vzdělávání
dětí, žáků a studentů u jiné fyzické nebo právnické
osoby. Finanční prostředky podle věty první lze
použít na:
a) úhradu ceny za služby poskytované jinou fyzickou
nebo právnickou osobou, finanční prostředky
podle odstavce 1 písm. c) a d) lze takto použít
pouze do úhrnné roční výše stanovené krajským
úřadem v rozpisu rozpočtu finančních prostředků
na činnost školy;
b) náhradu nákladů, které jiné fyzické nebo právnické
osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně
za účelem uskutečňování praktického vyučování
na jejím pracovišti na základě smlouvy
podle § 65 odst. 2, pokud byla náhrada nákladů
v této smlouvě sjednána.
(3) Finanční prostředky podle odstavce 1 lze
v souladu s odstavcem 2 použít pouze na náhradu nákladů
rozpočtovaných v ceně podle odstavce 2 písm. a)
nebo vynaložených jinou fyzickou nebo právnickou
osobou podle odstavce 2 písm. b), které odpovídají
druhům nákladů vyplývajícím pro daný případ z odstavce
1; do rozsahu nákladů podle odstavce 1 písm. a)
se pro tyto účely nezapočítávají náklady na pořízení
a zhodnocení dlouhodobého majetku s výjimkou nákladů
na učební pomůcky.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4
až 6.
67. V § 165 odstavec 2 zní:
„(2) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje
stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech
a povinnostech v oblasti státní správy v těchto
případech:
a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího
plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení
žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle
§ 17 odst. 3,
b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34
a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35,
zařazení dítěte do přípravného stupně základní
školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné
třídy základní školy podle § 47,
c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky
podle § 37,
d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní
školy podle § 39 odst. 2,
e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu
žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do
jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2
a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním
vzdělávání podle § 55 odst. 2,
f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59
a následujících, vyšší odborné škole podle § 93
a následujících a v konzervatoři podle § 88,
g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání,
přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle
§ 66 a 97,
h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním
vzdělávání podle § 55 odst. 1,
i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta
ze školy nebo školského zařízení podle § 31
odst. 2 a 4,
j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání
podle § 70 a 100,
k) povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání
žáka podle § 41.“.
68. V § 167 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8) Předčasné volby do funkce voleného člena
školské rady lze konat, požádá-li o to ředitele školy
alespoň většina voličů oprávněných podle odstavce 2
volit tohoto člena školské rady, která je podle volebního
řádu nezbytná ke zvolení člena školské rady.
Doplňovací volby do školské rady se v souladu s volebním
řádem konají, přestane-li být volený člen školské rady
jejím členem před skončením funkčního období z důvodů
stanovených v odstavci 9 písm. a) až d). Funkční
období člena školské rady zvoleného v předčasných
nebo doplňovacích volbách končí shodně s funkčním
obdobím členů školské rady zvolených v řádných volbách.
(9) Funkce člena školské rady skončí před uplynutím
funkčního období
a) vzdáním se funkce písemným prohlášením do rukou
předsedy školské rady,
b) dnem doručení písemného odvolání jmenovaného
člena školské rady zřizovatelem do rukou předsedy
školské rady,
c) vznikem neslučitelnosti podle odstavce 2 věty
třetí,
d) v případě opakované neomluvené neúčasti na zasedání
školské rady, pokud tak stanoví volební
řád, nebo
e) dnem, kdy byl do funkce člena školské rady zvolen
nový člen v předčasných volbách podle odstavce
8 věty první.“.
69. V § 169 se odstavec 10 zrušuje.
70. Za § 169 se vkládají nové § 169a až 169c, které
znějí:
„§ 169a
(1) Ministerstvo zřizuje Centrum zřizovací listinou,
která obsahuje zejména
a) označení zřizovatele,
b) název Centra v souladu s § 78a odst. 4 a jeho sídlo,
c) den, měsíc a rok vzniku Centra,
d) vymezení účelu, pro který se Centrum zřizuje,
a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti,
e) vymezení majetku, který ministerstvo svěřuje
Centru při jeho zřízení,
f) označení statutárního orgánu a uvedení toho, kdo
jej na vedoucí pracovní místo jmenuje a z něho
odvolává,
g) vymezení základní organizační struktury Centra,
h) datum vydání zřizovací listiny.
(2) Ve zřizovací listině může ministerstvo stanovit
také předmět jiné činnosti Centra, má-li ji Centrum
v souladu s rozpočtovými pravidly36) vykonávat.
§ 169b
(1) Ministerstvo může rozhodnout také o změnách
státní příspěvkové organizace, jejímž je zřizovatelem na
základě tohoto zákona nebo v souladu se zákonem
o majetku České republiky a o jejím vystupování
v právních vztazích4) a na kterou se nevztahuje § 169,
nebo o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou
organizací zřizovanou ministerstvem. Opatření,
jímž ministerstvo rozhodne o změně, sloučení
nebo splynutí státní příspěvkové organizace, musí obsahovat
dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací
listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace.
Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným
v opatření o jejím splynutí, a je-li právním nástupcem
jiná státní příspěvková organizace, také o jejím
sloučení.
(2) V opatření ministerstva podle odstavce 1, na
jehož základě zaniká státní příspěvková organizace, popřípadě
je omezen rozsah její hlavní činnosti, ministerstvo
rovněž rozhodne o způsobu vypořádání odpovídajícího
rozsahu práv a povinností vykonávaných státní
příspěvkovou organizací včetně příslušnosti hospodařit
s majetkem státu. Pokud ministerstvo nerozhodne
o způsobu vypořádání práv a povinností podle věty
první, přechází příslušnost státní příspěvkové organizace
hospodařit s majetkem státu a vykonávat práva
a povinnosti státu na ministerstvo.
71. V § 170 písm. b) se za slova „přidělovaných
podle“ vkládají slova „§ 160 odst. 2 a 3 a podle“.
72. V § 178 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou
č. 47 zní:
„(1) Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění
povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu
na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve
školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním
právním předpisem47) nevzdělávají ve školách zřízených
při těchto školských zařízeních. Obec
a) zřizuje a zrušuje základní školu, nebo
b) zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní
škole zřizované jinou obcí nebo svazkem
obcí.
47) § 12 odst. 2 a § 13 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu
ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních
a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních
a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
73. Za § 180 se vkládá nový § 180a, který včetně
odkazu na poznámku pod čarou č. 21a zní:
„§ 180a
(1) Obec, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný
z prostředků Evropské unie, jehož předmětem
je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání
a školských služeb podle tohoto zákona, může
uzavírat s právnickými osobami vykonávajícími činnost
školy nebo školského zařízení smlouvy o partnerství.
Na obsah a formu smlouvy o partnerství uzavírané obcí
se obdobně vztahuje § 32a.
(2) Uzavírá-li obec smlouvu s právnickou osobou
vykonávající činnost školy nebo školského zařízení,
kterou nezřizuje, je podmínkou platnosti smlouvy doložka
osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická
osoba smlouvu o partnerství uzavřela.
(3) Na uzavírání smluv o partnerství a právní
vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných
zakázek21a).“.
74. V § 183 odst. 2 se slova „§ 80 odst. 8“ nahrazují
slovy „§ 80a odst. 4“, spojka „a“ se nahrazuje čárkou
a doplňují se slova „a § 165 odst. 2 písm. b), e), f)
a g)“.
75. V § 183a odstavec 3 včetně poznámky pod
čarou č. 49a zní:
„(3) Ministerstvo vnitra poskytuje ministerstvu
a krajskému úřadu pro výkon působnosti podle tohoto
zákona z informačního systému evidence obyvatel49a)
údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo může
údaje podle věty první poskytovat ředitelům škol
a školských zařízení podle tohoto zákona.
49a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),
ve znění pozdějších předpisů.“.
76. V § 185 se odstavec 10 zrušuje.
Dosavadní odstavce 11 až 25 se označují jako odstavce
10 až 24.
77. V § 185 odstavec 24 zní:
„(24) V případě, že vyšší odborná škola poskytuje
vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání, přestává
být student studentem školy, nevykoná-li úspěšně absolutorium,
a to:
a) v případě vzdělávání v oboru vzdělání v délce
3 roky dne 30. června roku, v němž měl vzdělávání
řádně ukončit,
b) v případě vzdělávání v oboru vzdělání v délce
3,5 roku dne 31. ledna roku, v němž měl vzdělávání
řádně ukončit.“.
78. V § 185 se doplňuje odstavec 25, který zní:
„(25) Ve školním roce 2008/2009 se na přezkoumání
průběhu a výsledků maturitní zkoušky konané
podle dosavadních právních předpisů použije obdobně
§ 82 odst. 2 věty první až třetí a § 82 odst. 4.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Ministerstvo zřídí Centrum pro zjišťování výsledků
vzdělávání jako státní příspěvkovou organizaci
podle § 169a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni 1. dubna
2009 a k témuž dni stanoví také den jeho vzniku.
2. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
zřízené ve formě organizační složky státu podle § 80
odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „Centrum“)
ke dni 1. dubna 2009 zaniká. Příslušnost hospodařit
s majetkem České republiky, s nímž je k danému
dni příslušné hospodařit Centrum, a práva a povinnosti
z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České
republiky zařazených do Centra přecházejí ke dni
1. dubna 2009 na Centrum pro zjišťování výsledků
vzdělávání zřízené podle bodu 1. K témuž dni přecházejí
na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
zřízené podle bodu 1 také závazky státu, jež je Centrum
k danému dni povinno vést v účetnictví.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem
následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení
čl. I bodů 37, 44, 45 a 54 až 56, která nabývají
účinnosti dnem 1. dubna 2009.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Topolánek v. r.