MSMT-43301/2013
Metodické doporučení
pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování
žáků
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
V Praze dne 3. prosince 2013
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doporučuje při využití Individuálního
výchovného programu následující jednotný postup při řešení rizikového chování žáků:
Čl. I
Individuální výchovný program
Individuální výchovný program (dále jen IVýP) je forma spolupráce mezi školou,
žákem, zákonným zástupcem, případnědalší zúčastněnou stranou při řešení rizikového
chování žáka. Cílem IVýP je odstranit rizikové chování žáka a předejít tak důsledkům
z tohoto chování vycházejícím.
Při řešení problému se škola obrací k zákonnému zástupci žáka jako k partnerovi,
s nímž pracuje na dosažení stejného cíle - odstranění rizikového chování žáka. Soustředěný
a jednotný tlak obou důležitých institucí (školy a rodiny) na žáka zvyšuje pravděpodobnost
úspěchu.
V mnohých případech výskytu rizikového chování se často stává, že zákonný zástupce
žáka si je vědom rizikového chování svého dítěte, ale sám nemá potřebné kompetence
k řešení situace. Tlak školy na úpravu chování žáka je pro něj zdrojem frustrace,
kterou se může snažit zmírnit např. odmítavým postojem ke škole nebo vyhýbáním se
společné komunikaci se školou. IVýP nabízí prostor pro vzájemný dialog a možnost
vyhledat a nastavit vhodnou podporu pro žáka/zákonného zástupce k získání potřebných
kompetencí směřujících k odstranění rizikového chování.
Praxe v rámci pokusného ověřování IVýP ukázala, že mnohé rodiny, které byly
původně školou označeny jako spíše nespolupracující až ofenzivní, se v průběhu spolupráce
ukázaly jako přístupné, ale spíše bezradné a potřebující podporu. Užší spolupráce
v podpůrném, ale pevně ohraničeném prostředí, od sebe oddělí rodiny bezradné od rodin,
které spolupráci skutečně odmítají. Pokud ani přes veškerou podporu nedojde k odstranění
rizikového chování žáka (a to z důvodu, že žák není schopen za dané podpory na svém
chování pracovat či jedna/více stran není schopna danou podporu v potřebné míře poskytovat),
je rodina indikována pro spolupráci s další stranou, která má k řešení dané situace
potřebné nástroje (odborné či právně vymahatelné).
Čím IVýP je:
* IVýP je nástrojem spolupráce a komunikace.
* Cílem IVýP je pojmenování problému, označení slabých míst a vyhledání
vhodné podpory.
* IVýP vybízí všechny zúčastněné strany k přijetí určitého dílu zodpovědnosti
na vzniku/pokračování rizikového chování žáka a na závazku při jeho řešení.
* Spolupráce formou IVýP je pro všechny zúčastněné dobrovolná. Odmítnutí
či odstoupení od spolupráce formou IVýP však škole nezabraňuje využití těch opatření,
která odpovídají závažnosti rizikového chování žáka.
* Spolupráce prostřednictvím IVýP a její dokumentace je pro školu uceleným
přehledem o využití různých možností podpory žáka/zákonných zástupců a usnadňuje
tak indikaci rodiny pro její případné předání k represivnímu řešení rizikového chování
(postoupení případu další straně).
* IVýP škole poskytuje nástroj strukturovaného jednotného postupu řešení
rizikového chování.
Čím IVýP není:
* IVýP není fungující nástroj sám o sobě, jeho účinnost je podmíněna angažovaností
a kompetencemi všech zúčastněných stran.
* Sestavení, podpis a naplňování IVýP není právně vymahatelné. Nelze žádnou
ze zúčastněných stran k této formě spolupráce nutit.
* IVýP nestaví žádnou ze zúčastněných stran do role arbitra, neslouží k
označování viníků.
* IVýP nevytváří prostor pro monolog.
* IVýP není nástrojem represe, není vytvářen za trest, byť jeho nezbytnou
součástí jsou defi novaná opatření, kterých bude užito při neodstranění rizikového
chování.
* Práce formou IVýP není jednorázovou akcí, která spočívá pouze v sestavení
a popisu programu, ale dlouhodobější spoluprací mezi školou, rodinou, případně další
stranou.
Spolupráce mezi školou a rodinou prostřednictvím IVýP zajišťuje vyvážení určitého
tlaku a potřebné podpory žákovi a zákonnému zástupci za účelem dosažení požadované
změny. V součinnosti s tímto jsou využívány postupy, které vytvářejí kolem rodiny
pevněvymezený rámec prostřednictvím definování a uplatňování kontrolních mechanismů,
kázeňských a jiných opatření a odkazováním na obecnědefinované povinnosti zákonného
zástupce a žáka. Na druhé straně by měl být rodině poskytován určitý prostor pro
učinění potřebné změny s ohledem na potřebu získání určitých potřebných kompetencí,
rodina by měla být k této změněprovázena a pozitivněmotivována.
Na základě specifik daného případu je však někdy nutné přiklonit se spíše k
postupům vyvíjejícím tlak na rodinu, jindy spíše k postupům podpůrným, nikdy by se
však forma práce s rodinou neměla přesunout k pouhé represi.
Spolupráce se žákem a jeho zákonným zástupcem prostřednictvím IVýP je jedním
ze stupňůstrukturovaného postupu řešení rizikového chování žáka v rámci školy. Jednotlivé
stupně přehledně představuje tabulka č. 1.
Tabulka č. 1 - Řešení rizikového chování žáka v rámci školy ---------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------- Stupeň Forma spolupráce Popis spolupráce Specifika spolupráce ---------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------- 1. Pohovor se žákem Rizikové chování žáka je řešeno pouze K dosažení žádoucí změny se škola opírá v rámci školy mezi pedagogickým zejména o motivovanost žáka a jeho pracovníkem školy a žákem. kompetence. Míra kontroly a tlaku na změnu jsou mírné. Spolupráce na bázi domluvy. ---------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------- 2. Jednání se žákem Rizikové chování žáka je řešeno v rámci K dosažení žádoucí změny se škola opírá a zákonným školy mezi pedagogickým pracovníkem o motivovanost a kompetence zákonných zástupcem školy, žákem a jeho zákonným zástupcem. zástupců žáka, s jejichž pomocí vytváří kolem žáka pevně ohraničený prostor. Dochází ke zvýšení kontroly a tlaku na změnu, žákova autonomie začíná být omezována. Spolupráce na bázi domluvy. ---------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------- 3. Individuální Prostřednictvím IVýP se jednotlivé strany Dochází ke zvýšení kontroly a tlaku výchovný program zavazují k plnění stanovených úkolů. na změnu, a to nejen v případě žáka, ale Dokument dále obsahuje konkrétně v určité míře u všech zúčastněných. Je zde stanovená opatření, která budou předpoklad, že jedna či více zapojených stran naplněna, pokud ani za podpory všech není motivována k požadované změně či zúčastněných stran nedojde k odstranění k poskytování potřebné podpory. rizikového chování žáka (a to z důvodu, že žák není schopen za dané podpory na svém chování pracovat či jedna/více stran není schopna danou podporu v potřebné míře poskytovat). Spolupráce na bázi závazku. ---------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------- 4. Postoupení případu Škola aktuálně využila všech dostupných způsobů řešení rizikového chování žáka další straně a možností podpory zákonných zástupců, případ je předán do kompetence další straně. ---------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------------------
Systém péče o žáka je zde představen v tzv. čisté podobě. V realitě ale může
docházet k případům, kdy řešení rizikového chování od stupněč. 1 by bylo kontraproduktivní
a je zapotřebí okamžitě přistoupit ke spolupráci se zákonným zástupcem, tedy k formě
spolupráce na stupni č. 2 nebo č. 3. Dosažení stupněč. 4 nezamezuje vytvoření nového
IVýP za přímé účasti nově zainteresované strany.
Čl. II
Využití Individuálního výchovného programu
Impulzem pro využití IVýP může být dosažení určité závažnosti rizikového chování
žáka, v jehož důsledku dochází k výraznému narušování procesu vzdělávání tohoto žáka,
případně žáků ostatních. Podnět může podat kdokoliv z potenciálně zapojených stran,
to znamená pedagogický pracovník školy, zákonný zástupce žáka, žák či další zainteresovaná
strana mimo školu (orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), pedagogickopsychologická
poradna (PPP), středisko výchovné péče (SVP), pediatr, - . Není k tomu zapotřebí doporučení
školského poradenského zařízení nebo jiného odborníka.
Postoupení případu další straně nezabraňuje škole přistoupit k využití IVýP,
které bude korespondovat s nově vzniklou situací. Je potom vhodné ke spolupráci přizvat
i zástupce nově angažující se instituce.
S IVýP lze pracovat v případech, kdy chceme předejít uplatnění některého z
kázeňských opatření, ale lze s ním pracovat i v případě žáků, u kterých v minulosti
byla kázeňská opatření uplatněna. IVýP najde také své využití v případě žáků, u kterých
je v určitých oblastech rizikové chování řešeno, ale do procesu je zapojeno více
stran (např. pedagogický pracovník školy, pracovník školského poradenského zařízení,
pediatr, neurolog, -). IVýP zde napomáhá k udržení koordinace komplexnosti služeb
a jejich efektivnímu zacílení.
S přihlédnutím k individuálním možnostem žáka lze IVýP využít i pro práci se
žáky se sníženou úrovní kognitivních schopností.
Prostřednictvím IVýP by neměly být řešeny případy, které přesahují kompetence
školy (např. závislost žáka na návykových látkách, domácí násilí, týrání, -).
Čl. III
Personální zajištění
Pro personální obsazení IVýP může být využito několika základních modelů. Zůstává
na rozhodnutí ředitele školy, který model (z níže uvedených nebo jiných variant)
na základě zvážení všech vstupujících faktorů zvolí.
Vstupující faktory:
* velikost školy,
* velikost pedagogického sboru,
* úroveň proškolení pedagogických pracovníků v oblasti rizikového chování,
* přítomnost (výše úvazku) poradenských odborníků,
* míra výskytu rizikového chování žáků na škole.
Základní modely personálního obsazení systému péče o žáka včetně IVýP1:
* Model TU + ŠMP/VP: Stupeň č. 1 (pohovor se žákem) naplňuje třídní učitel
žáka. Stupeňč. 2 (jednání s žákem a zákonnými zástupci) a stupeňč. 3 (sestavení a
podpis IVýP) spadá do kompetence výchovného poradce a/nebo školního metodika prevence.
* Model ŠMP/VP: Celý proces spadá do kompetence výchovného poradce a/nebo
školního metodika prevence.
* Model s využitím ŠPS/ŠSPP 1: Celý proces spadá do kompetence školního
psychologa/školního speciálního pedagoga.
* Model s využitím ŠPS/ŠSPP 2: Celý proces je v kompetenci ŠMP/VP a poradenští
odborníci pracují se žákem/rodinou pouze v rámci jednoho ze stanovených úkolů v IVýP
= pracují zejména jako podpora2.
Žák/zákonný zástupce se se ŠMP/VP setká po třech nebo šesti měsících (dle závažnosti
problému) za účelem vyhodnocení IVýP.
V případě předpokladu náročnějšího průběhu setkání (zejména s některými typy
zákonných zástupců - agresivní vystupování, ofenzivní postoj ke škole, -) se vedle
standardně stanovených pedagogických pracovníků odpovědných za vedení jednání na
daném stupni může společného setkání za školu účastnit více osob (např. ředitel školy
nebo školní psycholog). Skupina zástupců školy by neměla, pokud to není nezbytně
nutné, ve veliké míře převažovat nad skupinou členů rodiny. Při jednání v rámci IVýP
by měl být kladen důraz na atmosféru spolupráce, která by při převaze pedagogických
pracovníků nad členy rodiny mohla být narušena.
Čl. IV
Příprava podmínek pro využití Individuálního výchovného programu
Principy IVýP by měly být představeny potenciálně zainteresovaným institucím
v lokalitě (školská poradenská zařízení, neziskový sektor, pediatři, pracovníci OSPOD,
Policie ČR, -). Služby těchto institucí lze využívat v rámci podpory pro žáka a zákonné
zástupce (např. diagnostika obtíží žáka; konání poradenských skupin pro rodiče dětí
s poruchou chování; -), podpory pro pedagogické pracovníky (proškolení či poskytování
konzultací v potřebných tématech; pomoc při sestavení krizových scénářů; -), zaštítění
práce s rodinou z hlediska jejich kompetencí (např. OSPOD).
Principy IVýP by měly být představeny především žákům a jejich zákonným zástupcům,
a to dříve, než se přistoupí k aplikaci těchto postupů. Zveřejnění strukturovaného
a posléze jednotně naplňovaného postupu řešení rizikového chování žáků působí na
mnohé žáky ve smyslu generální prevence (odstrašení). Jakou formou toto představení
škola uskuteční je ponecháno na vedení školy (na rodičovských schůzkách, na webových
stránkách školy, informačním letákem, atd.).
Doporučení k nastavení jednotnosti postupů v rámci IVýP:
* vymezení kompetencí jednotlivých pedagogických pracovníků v rámci řešení
rizikového chování žáků (např. kdo zodpovídá za naplňování jednotlivých kroků),
* stanovení standardů postupů
- co, kdy a jakým způsobem bude řešeno (např.
stejný přestupek by měli dva různí pedagogičtí pracovníci řešit stejným způsobem),
- vypracování krizových scénářů pro krizové situace (např. výrazně agresivní žák
ve třídě - pro koho dojít, kam odeslat zbývající žáky, komu se může a komu se musí
volat, -)
Čl. V
Postup při řešení rizikového chování žáka s využitím Individuálního výchovného
programu
Pedagogický pracovník na základě vyhodnocení situace rozhodne, na kterém stupni
řešení rizikového chování žáka bude zahájena spolupráce.
Následující kroky se vztahují zejména k práci s IVýP, ale lze se jimi řídit
i v případě práce s žákem/zákonným zástupcem na stupni č. 1, na stupni č. 2.
Pedagogický pracovník školy se se žákem a zákonným zástupcem setká:
* na úvodním setkání, jehož výstupem je nastavení parametrů spolupráce
(co bude řešeno, kdo a jak se na řešení problému bude podílet, časový harmonogram)
prostřednictvím IVýP,
* na kontrolních setkáních, kde dochází k průběžnému vyhodnocování efektivity
nastaveného IVýP,
* na závěrečném setkání, když byl program ukončen a jeho naplnění bylo
celkově vyhodnoceno.
Četnost kontrolních setkání a jejich frekvence závisí na povaze každého
konkrétního případu:
* na motivaci žáka/zákonných zástupců k dosažení změny a jejich kompetencích,
* zda je s žákem/zákonným zástupcem pracováno i jinde (školní psycholog,
poradna, OSPOD),
* na časových možnostech zákonných zástupců, pedagogických a ostatních
zainteresovaných pracovníků.
IVýP může být nastaven na pololetí nebo na celý školní rok. Nejpozději
na konci školního roku by měl být každý IVýP uzavřen a vyhodnocen. Závěrečné setkání
by mělo proběhnout osobně (neuzavírat po telefonu, atd.).
Základní podnětné kroky pro vedení úvodního setkání, získání podkladů pro
IVýP:
1) pojmenování rizikového chování žáka
2) pojmenování dosavadních důsledků tohoto chování
- může se jednat o zhoršení
prospěchu, kázeňská opatření, ale i ztížená pozice v třídním kolektivu, -,
3) hledání „slabých míst“, která by toto chování mohla podněcovat
- může
se jednat o kombinaci snadné ovlivnitelnosti žáka a přítomnosti tzv. “našeptávače“
ve třídě, který žáka dokáže podnítit k narušování výuky,
- je možné sem zařadit diagnózu žáka - např. ADHD,
- spadá sem i nedostatečná komunikace mezi školou a rodinou, která může dávat prostor
k záškoláctví nebo podvádění - např. falšování podpisů,
4) definování žádoucího chování
- je nutné konkrétně pojmenovat, co se
od žáka očekává; doporučuje se vyhýbat obecným frázím jako např. „Žák bude dodržovat
školní řád a řádně plnit své školní povinnosti.“,
5) motivování žáka/zákonných zástupců k žádoucímu chování
- motivovat lze
přislíbením nějakých výhod, např. umožnění plnění nějakého prestižního úkolu ve třídě,
- motivací mnohdy může být zpětné získání své autonomie, která je často režimem IVýP
omezena,
6) stanovení úkolů
- pokud to lze, úkoly je lepší defi novat směrem k žádoucímu
chování (co by se mělo dělat): „Žák bude ve škole 10 minut před prvním zvoněním“,
než směrem od nežádoucího (co by se nemělo dělat): „Nebude chodit pozdě“,
- je nutné se vyvarovat nadměrné detailnosti, jako např.: „V případě, že žák úkolu
neporozumí, přihlásí se a požádá o bližší vysvětlení, nebude na sebe upoutávat pozornost,
což znamená nedělat grimasy, groteskní pohyby a pronášet nevhodné komentáře.“,
7) stanovení potřebné podpory
- podpora zákonným zástupcům ze strany školy,
např. poskytnutí kontaktu/pomoc při zkontaktování poradenského zařízení/odborníka,
- podpora žákovi ze strany rodiny - pokud to situace umožňuje, tak si např. dočasně
upravit pracovní dobu, aby mohl ráno zákonný zástupce dohlédnout na odchod žáka do
školy, nebo vyhledání jiné osoby za tímto účelem,
- podpora žákovi ze strany školy - žák se sklony k výbušnosti dostane např. možnost
si v případě potřeby zažádat, aby mohl přestávky trávit mimo třídu, v klidném prostředí,
aby si odpočinul,
8) stanovení frekvence a způsobu kontroly
- frekvence kontrolních setkání
může být proměnlivá; v počátku spolupráce se doporučuje setkávat se s rodinou častěji
a poté postupně frekvenci setkávání rozvolňovat,
- kontrola může probíhat formou osobních setkání nebo kombinací telefonické a emailové
komunikace atd., a to podle specifik daného případu,
9) definování dalších postupů a případných opatření při nedosažení žádoucích
změn
- může se jednat o kázeňská opatření, postoupení případu další straně - např.
OSPOD, který má své další nástroje pro práci s rodinou; pokud už je rodina vedena
na OSPOD a OSPOD je do IVýP zapojen, lze využít některých jeho opatření.
Veškeré výše uvedené kroky jsou uvedeny s ohledem na kompetence pedagogického
pracovníka, který žáka a zákonného zástupce řešením rizikového chování provází. Pokud
pedagogický pracovník vnímá, že k nastavení některého kroku jsou jeho kompetence
nedostačující, prováže rodinu s odpovídajícím odborníkem.
Nejdůležitější ale je vést dialog s rodinou a k potřebným informacím se dopracovávat
prostřednictvím rozhovoru.
Efektivně nastavený IVýP by měl (zejména) žákovi poskytovat následující:
* informace - Mám dostatek informací, abych rozuměl, co dělám špatně. Mám
dostatek informací, abych rozuměl, co je správné.
* aktivitu - V procesu jsem aktivní, chápu své úkoly.
* motivaci - Změna je pro mne z daných důvodů výhodná.
* podporu - Vím, kdo a jak mi pomůže s tím, s čím si (prozatím) neumím pomoci.
* kontrolu - Vím, kdo, kdy a jak bude sledovat moji aktivitu.
* postih - Pochopil jsem, že pokud nebudu dostatečně aktivní, nevyužiji
řádně podpory, která mi je nabízena a nedojde ke změně mého chování, stane se následující.
Základní podnětné kroky pro vedení kontrolního setkání v rámci IVýP:
* vyhodnocení míry změny v chování žáka směrem k žádoucímu chování,
* vyhodnocení účinnosti nastaveného způsobu práce,
* případné stanovení/přenastavení podpory.
Základní podnětné kroky pro vedení závěrečného setkání v rámci IVýP:
* shrnutí vývoje práce na odstranění rizikového chování,
* vyhodnocení aktuálního chování žáka směrem k žádoucímu chování,
* ukončení dosavadní spolupráce/domluva další spolupráce/předání případu
další straně.
Čl. VI
Administrace Individuálního výchovného programu
Administrace IVýP je především nápomocným průvodcem celým procesem řešení rizikového
chování žáka.
Vedení záznamů napomáhá:
* k udržení struktury jednotlivých setkání,
* ohraničení celého procesu řešení rizikového chování žáka,
* při získání zpětné vazby o změnách ve vývoji rizikového chování (úroveň
změny),
* k získání přehledu postupů řešení rizikového chování konkrétního žáka
(co vše bylo pro eliminaci rizikového chování žáka vykonáno).
K vytvoření záznamů o postupu řešení rizikového chování je k dispozici skupina
formulářů pro jednotlivá setkání (úvodní, kontrolní, závěrečné), a to pro každý stupeňřešení
rizikového chování žáka (jednání se žákem, jednání se žákem a zákonným zástupcem,
sestavení a podpis Individuálního výchovného programu). Formuláře lze vyplňovat elektronicky
či si je vytisknout a vypisovat ručně.
Formuláře lze z velké části vyplňovat formou zaškrtávání předem nastavených
kategorií, ale je také k dispozici volný prostor pro případný záznam vlastního textu.
Rozhodnutí, kterou z forem upřednostní, je na administrátorovi. Samozřejmě existuje
také možnost kombinace obojího (zaškrtávání a posléze upřesnění záznamem vlastního
textu). Po skončení setkání každý z účastníků obdrží kopii záznamu o jednání.
Postup při přestupu žáka na jinou školu
Dokumentace vztahující se jak k celému procesu řešení rizikového chování žáka,
tak i samotný dokument Individuální výchovný program, se stává součástí školní dokumentace
a je uchovávána v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Při přestupu žáka z jedné
základní školy na druhou platí, že dokumentace zůstává uložena v původní základní
škole.
Skutečnost, že s žákem a jeho zákonným zástupcem byl uzavřen Individuální výchovný
program, nemusí být zaznamenána ve školní matrice. Doporučuje se však tak učinit
v případech řešení závažnějších problémů rizikového chování žáka. Záznamem v matrice
se nové škole předává informace, že při řešení rizikového chování žáka bylo využito
tohoto postupu (IVýP). Vlastní IVýP či související doklady však již od původní základní
školy nezíská (musel by je nové škole následně poskytnout zákonný zástupce, který
má k dispozici kopie záznamových formulářů, či může původní školu o vytvoření dalších
kopií pro tento účel požádat).
Čl. VII
Účinnost
Toto metodické doporučení nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Věstníku Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy.
Čl. VIII
Přílohy
Příloha č. 1 - Záznam o jednání se žákem
Příloha č. 2 - Záznam o jednání se zákonným
zástupcem
Příloha č. 3 - Individuální výchovný program
_________________*) Pozn. ASPI: Formuláře jsou k dispozici na adrese http://ftp.aspi.cz/aspi/vestniky/SK2013_11.pdf.
Jindřich Fryč
I. náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy
1
TU - třídní učitel
VP - výchovný poradce
ŠMP - školní metodik prevence
ŠPS - školní psycholog
ŠSPP - školní speciální pedagog
2 Podpora pro žáka - např. jednou týdně navštěvuje ŠPS/ŠSPP za účelem zvýšení
reflexe svého agresivního chování;
Podpora pro zákonného zástupce - např. dvakrát do měsíce se setkává s ŠPS/ŠSPP v rámci
získávání podpory pro stanovení a udržení hranic vůči svému dítěti.