MZDR 14600/2021-19/MIN/KAN mimořádné opatření - stanovení podmínek pro osobní přítomnost dětí a žáků na vzdělávání nebo při poskytování školských služeb, podmínek výkonu práce zaměstnanců škol a školských zařízení a podmínek ubytování studentů vysokých škol v ubytovacích zařízeních vysokých škol

Praha 20. srpna 2021

Podle odhadu Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) [1] dojde od září 2021 u dětí a mladších dospělých k nárůstu počtu případů nákazy virem SARS-CoV-2 vzhledem k nižší imunitě a proočkovanosti a očekávané zvýšené cirkulaci viru a s tím související vznik lokálních ohnisek v této populaci. V zemích EU včetně ČR, kde se postupně zvyšuje procento proočkovanosti proti onemocnění covid-19 v dospělé populaci, lze tak důvodně očekávat, že v nadcházejících měsících bude narůstat podíl hlášených případu onemocnění covid-19 právě v neočkované dětské populaci.

Děti všech věkových kategorií jsou vnímavé k infekci SARS-CoV-2 a mohou virus přenášet. U mladších dětí je přenos méně častý než u dětí starších a dospělých a zároveň jde u dětí často o nákazu s mírným průběhem nebo zcela bezpříznakovou. U dětí ve věku 1-18 let je počet hospitalizací, závažných průběhů onemocnění, které vyžadují intenzivní nemocniční péči, a počet úmrtí nižší než v ostatních věkových skupinách. Skutečný vliv a riziko onemocnění covid-19 a jeho dlouhodobé důsledky v pediatrické populace je prioritou dalšího výzkumu.[1]

Současná epidemická situace ve výskytu onemocnění covid-19 v ČR je stále charakterizována zvýšeným počtem denně nově diagnostikovaných případů onemocnění. Aktuální denní průměrný počet nových případů se pohybuje okolo 190 případů, což představuje téměř dvojnásobný počet případů ve srovnání s přelomem června a července tohoto roku (tehdy se denní průměr pohyboval okolo 100 případů).

Aktuální data a trend vývoje sledovaných ukazatelů a parametrů pro hodnocení epidemie ukazují v posledních dnech mírný a trvalý nárůst nových případů (v mezitýdenním srovnání nárůst o 10 %), který je často vázán na výskyt v rámci lokalizovaných ohnisek. Aktuální vývoj je stále také ovlivněn dlouhodobě zvýšeným počtem případů na území hlavního města Prahy ve srovnání s ostatními kraji. Praha je v současnosti jediným krajem se sedmidenní incidencí nad hranicí 25 případů na 100 tisíc obyvatel, kdy celorepubliková incidence se pohybuje dlouhodobě v rozmezí 10 až 16 případů onemocnění na 100 tisíc obyvatel. Stále je však možné hovořit o poměrně stabilním stavu epidemie, neboť není v žádném z regionů pozorována významná eskalace počtu nových případů nebo „průnik“ nákazy do skupin obyvatel, které jsou z hlediska věku nebo svého zdravotního stavu ohroženější skupinou co se týče závažnosti průběhu onemocnění.

Bližší pohled na věkové rozložení nově diagnostikovaných případů na republikové úrovni však ukazuje trvající významně zvýšený výskyt nákazy v populační skupině 16 až 29 let, která představuje více než jednu třetinu všech nových případů zjištěných v posledním týdnu. Významný je však i podíl u mladší věkové kategorie, a to jak ve věkové kategorii dětí 6 až 11 let, tak i v kategorii starších dětí ve věku 12 až 15 let. Každá z těchto skupin se podílí zhruba 10 % na celkovém počtu nových případů.

Zvýšený výskyt v populační skupině dětí a mladistvých je zapříčiněn i výskytem vyššího počtu případů zjištěných v rámci ohnisek vzniklých v průběhu zotavovacích akcí/dětských táborů a soustředění, které představují v období letních prázdnin významnou část identifikovaných clusterů. V průběhu letošního léta i přes veškerá stanovená preventivní protiepidemická opatření (včetně testování) byl na téměř čtyřech desítkách zotavovacích akcí/dětských táborech a různých sportovních a zájmových soustředěních prokázán výskyt onemocnění covid-19 s tím, že v některých případech se jednalo o významné clustery čítající i několik desítek případů onemocnění.

Z celkového pohledu na tyto šetřené události se zatím nejedná o záležitost, která by signalizovala nárůst epidemie ve smyslu významného komunitního šíření, ale o situaci způsobenou zvýšeným výskytem v rámci daného ohniska za krátký časový úsek. Přesto však tyto výskyty ukazují na významné riziko těchto činností a akcí s potenciálem dalšího šíření do populace. Základním principem je proto tato ohniska včas lokalizovat, aby nedošlo k rozšíření nákazy dále do populace, což by pak jistě znamenalo celkové zhoršení situace v dané lokalitě, potažmo v celé ČR.

Zvýšený počet případů mezi mladými lidmi není neobvyklým jevem ani při pohledu na vývoj v okolních zemích. Vyšší podíl počtu případů u mladistvých je pozorován celosvětově, nezřídka je zde souvislost s návratem z dovolené, studijního pobytu či po návštěvě hromadných akcí, jako tomu bylo v řadě evropských zemí. Tento nepřiznivý vývoj souvisí nejen se stále nízkou proočkovaností této populační skupiny, ale také s jejím „vzorcem chování“, často se sníženou ochotou dodržovat nastavená opatření a také vyšším počtem sociálních kontaktů a aktivit u této věkové skupiny.

Důležitým a pozitivním momentem současného vývoje je skutečnost, že se trvající zvýšený záchyt nových případů onemocnění dosud negativně neprojevil v počtu hospitalizací, jelikož zátěž zdravotního systému je významným ukazatelem pro hodnocení míry rizika pro veřejné zdraví. V tomto segmentu aktuálně pozorujeme stabilizovanou situaci, neboť počty hospitalizovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče jsou stále nízké (v celé ČR je hospitalizováno průměrně 10 pacientů vyžadujících vysoce intenzivní péči).

Tomuto stavu výrazně napomáhá i pokračující vakcinace a s tím související zvyšující se míra proočkovanosti obyvatel napříč populačními skupinami. Je však nutno poznamenat, že v nejstarší a zároveň nejohroženější populační skupině, tj. osoby starší 80 let, je stále nenaočkováno přibližně 20 % osob, což představuje v případě opětovného nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž nemocniční péče.

Vzhledem k aktuálně cirkulujícím variantám viru SARS-CoV-2 je i nadále zásadní dodržovat všechna preventivní protiepidemická opatření, která snižují riziko přenosu viru v populaci včetně škol a školských zařízení. Tato opatření by měla také respektovat potřeby dětí a zajistit jim optimální učební a sociální prostředí a zároveň omezit riziko přenosu. [1]

Ochrana dýchacích cest zůstává prioritním opatřením, zejména ve vnitřních prostorech a u netestovaných jedinců. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje vzhledem k cirkulujícím vysoce nakažlivým variantám viru SARS-CoV-2 ochranu dýchacích cest uvnitř budov u všech dětí, žáků, studentů, zaměstnanců a návštěvníků škol bez ohledu na stav očkování. [2]

Důležité je také nastavit správný hygienický režim včetně častého opakovaného větrání ve třídách a dalších školních prostorech, aby se minimalizovalo riziko přenosu infekce od případných netestovaných nebo asymptomatických jedinců. Zajištění dezinfekčních prostředků a pravidelná dezinfekce dotýkaných povrchů jsou dalšími z nutných preventivních opatření.[3] Schopnost viru SARS-CoV-2 přežít na porézních površích není velká a virus zde přežívá jen několik minut až hodin, zatímco na neporézních površích lze životaschopný virus detekovat dny až týdny. [4-9] Důsledná hygiena rukou, omývání povrchů detergenty či jejich dezinfekce tak mohou snížit riziko přenosu onemocnění covid-19.

Ochrana dýchacích cest, preventivní testování, časté větrání pobytových prostor, pravidelná hygiena rukou, respirační hygiena a v případě onemocnění dodržování zásady zůstat doma a nešířit tak nákazu na okolí, sledování kontaktů v kombinaci s karanténou a izolace nemocného patří k důležitým protiepidemickým opatřením, která významně zvýší bezpečné prostředí škol a školských zařízení. [2]

Vzhledem k tomu, že v současné době je očkování proti onemocnění covid-19 dostupné osobám až od 12 let věku a ve věkové skupině 12 až 19 let je kompletní proočkovanost, tj. s dokončeným očkovacím schématem dle souhrnu údajů o přípravku (SPC), velmi nízká (k 18. 8. 2021 je kompletně naočkováno 10 % dětí ve věku 12 až 15 let a zhruba 15 % má aplikovánu jednu dávku v případě dvoudávkového očkovacího schématu, ve věkové skupině 16 až 19 let má pak dokončené očkování 36 % osob a jednu dávku má aplikovánu necelých 13 % osob), a s ohledem na současný vývoj epidemické situace a přetrvávající riziko přenosu viru SARS-CoV-2 mezi neočkovanými dětmi a mladistvými, je nezbytné přistoupit k preventivnímu screeningovému testování (dále jen „preventivní testování“) dětí a žáků na začátku školního roku 2021/2022, jakožto to jednomu ze zásadních protiepidemických opatření k minimalizaci rizika vzniku nových ohnisek nákazy.

Je nezbytné vnímat, že období letních prázdnin a dovolených je obecně spojeno se zvýšenou mobilitou osob především v rámci cestování ať už do zahraničí nebo v České republice a nelze opominout ani riziko vyplývající z účasti na hromadných akcích v rámci tuzemských pobytů, které je ilustrováno výše. Při cestování do zahraničí pak v souvislosti s postupným nepříznivým vývojem epidemické situace ve výskytu onemocnění covid-19 ve většině často navštěvovaných zahraničních turistických destinací (Španělsko, Řecko, Itálie, Bulharsko, Tunisko) hrozí i vyšší riziko zavlečení některé z rizikových variant viru SARS-CoV-2 a s tím související riziko jejího další šíření do populace. Reálnou existenci rizika dokládají i data získaná z Informačního systému infekční nemocí, kdy od 1. července do 15. srpna 2021 bylo hlášeno více než 1 100 případů onemocnění s cestovatelskou anamnézou do zahraničí s tím, že v 15 % případů se jednalo o osoby ve věkové skupině 5 až 14 let.

Hlavním cílem tohoto preventivního testování je tedy zajistit bezpečný návrat dětí a žáků do škol po prázdninách a ihned na začátku školního roku minimalizovat riziko přenosu onemocnění covid-19 v této populační skupině, a to primárně tím, že se podaří v prvopočátku odhalit a včasně a adekvátně reagovat na případná ohniska nákazy, která mohou vzniknout na základě zavlečení nákazy do škol a školských zařízení například po návratu ze zahraničních dovolených. Zachycení případů nákazy v co nejkratší době po návratu dětí a žáků zamezí dalšímu šíření infekce a případnému zhoršení epidemické situace.

Cílem tohoto testování je zároveň snaha předejít případnému zavádění opatření omezujících standardní chod škol, ke kterému by bylo nutno přistoupit v případě vyššího výskytu nemoci covid-19 ve školách.

Znalost virové nálože v populaci po období letních prázdnin a dovolených je nutná pro nastavení adekvátních a cílených opatření pro efektivní řízení epidemie. Na základě výsledků z preventivního testování bude rozhodnuto o dalším postupu a strategii testování.

Preventivní testování není bariérové, tedy podrobení se testováním není podmínkou pro osobní účast dítěte nebo žáka na prezenční výuce. Současně jsou mimořádným opatřením stanoveny případy, kdy se preventivní testování neprovádí (jiný provedený test, prodělání onemocnění covid-19 nebo dokončené očkování). V případě dřívějšího prodělání onemocnění covid-19 (do 180 dní od prvního pozitivního výsledku testu) a absolvování očkování se předpokládá, že taková osoba je vůči nákaze covid-19 chráněna a pravděpodobnost reinfekce nebo primoinfekce je velmi nízká. Riziko nákazy u očkovaných osob a u osob v době do 180 dní od záchytu onemocnění je výrazně menší než u osob, které se prokázaly negativním výsledkem RT-PCR testu nebo rychlého antigenního testu (RAT). Stejně tak je u těchto osob výrazně nižší riziko, že se v případě kontaktu s onemocněním nakazí. [10] Testování je tedy v těchto případech nadbytečné z hlediska dopadů na veřejné zdraví.

Vzhledem k současnému vývoji v předmětné populační skupině dětí a mladistvých nelze vyloučit, že dítě (žák), které není očkováno nebo neprodělalo onemocnění a nebude se preventivního testování účastnit, není potenciálně infekční, a tak z důvodu snížení rizika přenosu onemocnění na ostatní osoby a zároveň umožnění takovému dítěti osobní přítomnosti ve škole je jako alternativní řešení stanovena povinnost nošení náležitého ochranného prostředku dýchacích cest (respirátor nebo zdravotnická obličejová maska - rouška) po celou dobu pobytu ve škole nebo školském zařízení. Výjimkou z povinného ochranného prostředku jsou případy, kdy dítě nebo žák nemůže nosit respirátor nebo zdravotnickou obličejovou masku - roušku ze zdravotních důvodů nebo z důvodu poruchy intelektu (výjimky stanovené v jiném mimořádném opatření, které ukládá povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest).

Preventivní testování se týká dětí navštěvujících přípravné třídy základních škol, přípravné stupně základních škol speciálních a žáků základních škol, základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, středních škol v denní formě studia a konzervatoří v denní formě studia (dále jen „škola“). Dětí v přípravných třídách, resp. v přípravných stupních se pravidla týkají z toho důvodu, že tyto děti jsou spolu se žáky základních škol v jedné budově a děti a žáci se tedy ve společných prostorech mohou stýkat. K testování byl vybrán tento základní segment vzdělávací soustavy, jelikož z hlediska navrhovaného preventivního testování je nejvhodnější, neboť umožňuje získat komplexní informaci o virové náloži a s tím související riziko šíření nákazy v populační věkové skupině 6 až 19 let při jejím návratu do škol.

Samotné testy, ať se jedná o rychlé antigenní testy (RAT) nebo RT-PCR testy, musí být neinvazivní povahy, čímž se rozumí takové typy testů, kterými se nevykonávají úkony, které jsou subjektivně vnímány jako nepříjemné a zároveň se musí jednat o takové testy, při kterých nedochází k zásahu do tělesné integrity osoby (§ 93 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

Rychlé antigenní testy (RAT) jako hlavní typ testu při použití v rámci preventivního testování byly zvoleny z důvodu získání výsledku vyšetření téměř okamžitě po jeho provedení a tím je umožněno izolovat případnou pozitivní osobu v co nejkratším době a následně nastavit adekvátní protiepidemická opatření k minimalizaci rizika dalšího přenosu v rámci školního kolektivu.

Tato nesporná výhoda proti použití RT-PCR testů vyváží o něco nižší diagnostickou citlivost rychlých antigenních testů (RAT) ve srovnání s RT-PCR testy. Při výběru vhodných druhů testů s doporučenou senzitivitou a specificitou se vycházelo ze seznamu německého Spolkového institutu pro léčiva a zdravotnické prostředky (Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte BfArM - Antigen tests).

Preventivní testování bude probíhat ve třech termínech v prvních dvou týdnech školního roku 2021/2022, konkrétně pak 1. září, 6. září a 9. září 2021. Vzhledem ke stávající epidemické situaci bude pro zjištění aktuální virové nálože v populaci dětí a žáků navržená frekvence testování dostatečná s ohledem na senzitivitu a specificitu použitých testů. Tato frekvence testování byla vybrána také z důvodu, aby bylo případně podchyceno co nejvíce případů v co nejkratším časovém úseku, což je klíčové pro následné vyhodnocení situace a nastavení dalších opatření pro zajištění standardního průběhu školní docházky. Stanovená frekvence je i v souladu s doporučením amerického CDC, které uvádí, že optimální frekvence je alespoň jednou týdně. [11]

S ohledem na to, že žáci prvních tříd (a obdobně pak děti přípravných tříd základní školy a přípravného stupně základní školy speciální) jdou do školy úplně poprvé a je to tak pro tyto děti významný životní okamžik, který je často školou organizován jako svým způsobem slavnostní akt, umožňuje se školám, aby preventivní testování u těchto žáků proběhlo až 2. září 2021. V takovém případě se na děti a žáky uplatňuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které stanovuje povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest. Případně je možné, aby školy uspořádaly první školní den pro tyto děti a žáky ve venkovních prostorech.

Důsledky pozitivního výsledku testu v rámci preventivního testování jsou pak takové, že žák se nemůže účastnit prezenčního vzdělávání, neboť se jedná o osobu podezřelou z nákazy, a je proto třeba provést konfirmační RT-PCR test k potvrzení nebo vyloučení infekce. Osoba s pozitivním výsledkem testu (její zákonný zástupce) je tedy povinna kontaktovat svého praktického lékaře a podstoupit konfirmační RT-PCR test. V případě, kdy by dítě nebo žák nemohl okamžitě opustit školu, je škola povinna zajistit oddělení takového žáka od ostatních osob, přičemž musí vykonávat nad žákem dozor.

Mimořádné opatření rovněž upravuje důsledky pro epidemiologicky významné kontakty (spolužáky, popř. zaměstnance školy) dítěte nebo žáka, který byl pozitivně testován ve škole. Těmto kontaktům bude znemožněna osobní přítomnost na vzdělávání nebo při poskytování školských služeb (ve školní družině a školním klubu) do doby zjištění výsledku konfirmačního RT-PCR testu dítěte nebo žáka s pozitivním výsledkem preventivního testu provedeného ve škole laickou osobou. Bude-li tento výsledek negativní, pak se všichni žáci (včetně původně pozitivně testovaného) mohou vrátit do školy (školní družiny/školního klubu). Pokud bude výsledek pozitivní, rozhodne místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) na základě epidemiologického šetření o následných protiepidemických opatřeních. Osobám s dokončeným očkováním dle SPC, nebo které jsou po prodělání nemoci v tzv. ochranné lhůtě do 180 dní, a které nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 (teplota 37o C a více, suchý kašel, obtíže s dýcháním, ztráta chuti a čichu, bolesti v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, méně často rýma, průjem, nechutenství nebo nevolnost), bude umožněna osobní přítomnost ve škole i v případě, že byly v jedné třídě s pozitivně testovanou osobou.

Z důvodu nutnosti provedení epidemiologického šetření v co nejkratším termínu a s tím související nastavením adekvátních protiepidemických opatření je zavedena škole povinnost hlášení pozitivních výsledků testů provedených ve školách ve stanoveném formátu místně příslušné krajské hygienické stanici v co nejkratším časovém horizontu po obdržení výsledku testů, a to elektronickou formou. Nadto bude ze statistických důvodů škola poskytovat v anonymizované formě údaje o počtu provedených testů a o počtu pozitivních výsledků do aplikace Covid Forms Application (CFA).

Škola může k testování využít i neinvazivní RT-PCR testy. Testování pomocí RT-PCR testů bude probíhat jednou týdně, vždy v první den daného týdne. Testování se provádí první dva vyučovací týdny. Výslovně je stanoveno, že pokud by se dítě či žák netestoval RT-PCR testem ve škole a chtěl by předložit výsledek testu z odběrového místa, pak v případě, kdy by dítě nebo žák předložilo výsledek rychlého antigenního testu (RAT), je nutné jej předložit ve stejných termínech, jaké jsou stanoveny pro preventivní testování antigenními testy. Důvodem pro tento postup je skutečnost, že zatímco RT-PCR testy jsou obecně platné 7 dní, antigenní testy pouze 72 hodin. Bylo by tak nevyvážené, pokud by RT-PCR test bylo bez dalšího možné nahradit rychlým antigenním testem (RAT).

Následky pozitivního výsledky RT-PCR testu jsou totožné s následky u pozitivního výsledku rychlého antigenního testu (RAT) s tím rozdílem, že v případě RT-PCR testu již není nezbytné provést konfirmační test. V případě RT-PCR testů pak rovněž platí, že do doby sdělení výsledků se na děti a žáky uplatňuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které stanovuje povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest.

Z důvodů minimalizace rizika přenosu nákazy jsou pak pro děti a žáky, kteří se nebudou testovat, stanovena další pravidla:

Tyto děti a žáci se musí zdržet aktivit, které jsou z hlediska šíření koronaviru rizikovější. Jedná se především o sportování a cvičení ve vnitřních prostorech a zpěv. Při sportovní aktivitě není z pochopitelných důvodů možné používat ochranný prostředek dýchacích cest, zároveň je obecně fyzická aktivita spojená se zvýšenými nároky na dýchání a často při sportu dochází k blízkému fyzickému kontaktu mezi osobami. To vše jsou vysoce rizikové faktory pro přenos onemocnění covid-19, jako kapénkové infekce, které jsou dále násobené v případě, pokud tyto aktivity probíhají ve vnitřním prostorech, které jsou samy o sobě rizikovější pro přenos nákazy než prostory vnější. [12,13] Obdobně při zpěvu dochází k snadnějšímu šíření kapének a infekčního aerosolu do okolí jedince.

Logicky pak tyto děti a žáci nenosí ochranný prostředek v době konzumace pokrmů a nápojů, a proto je v tomto případě nezbytné, aby dítě (žák) sedělo minimálně 1,5 metru od ostatních osob a bylo usazeno u stolu. Stanovený rozestup je důležitý, aby se minimalizovalo riziko přenosu onemocnění od netestované osoby v situaci, kdy nelze použít ochranný prostředek dýchacích cest.

Pokud během preventivního testování bude probíhat praktická výuka, včetně výuky na pracovištích fyzických či právnických osob, preventivní testování přesto musí proběhnout ve stanovených termínech. Totéž se pak týká i adaptačních kurzů, školních výletů apod. S ohledem na cíl preventivního testování je nezbytné, aby proběhlo i v těchto případech.

Přestože samotné preventivní testování bude probíhat pouze v uvedených školách, negativní výsledek testu (očkování, prodělaná nemoc) bude nutný i pro umožnění osobní přítomnosti ve školní družině a školním klubu, protože činnost těchto zařízení je se školou úzce spojena. Pokud žák nepředloží čestné prohlášení o tom, že byl testován ve škole s negativním výsledkem, případně nedoloží, že byl očkován anebo se na něj vztahuje lhůta po prodělané nemoci, školské zařízení mu umožní osobní přítomnost pouze pokud bude mít po celou dobu nasazený ochranný prostředek dýchacích cest. Důvodu pro toto řešení jsou stejné jako v případě škol - z epidemiologického hlediska není možné umožnit pobyt v budově školní družiny nebo školního klubu bez testu a zároveň i bez ochrany dýchacích cest. Je třeba si uvědomit, že ve školním klubu a školní družině se spolu setkávají žáci z různých tříd, kteří se v samotné škole při výuce nemusí vůbec potkat. Nad to by nedávalo ani žádný smysl, aby netestovaný žák musel při vzdělávání nosit ochranný prostředek dýchacích cest a následně si jej mohl sundat ve školní družině, kde se setká nejen se svými spolužáky ze třídy, ale i s dalšími žáky z jiných tříd.

Je-li školní družina nebo školní klub se školou jednou právnickou osobou (což je zpravidla), nebude třeba předkládat čestné prohlášení, neboť škola ví, kdo byl testován a nemusí tedy nosit roušku a kdo nikoliv.

Pokud se poměřuje zájem na ochraně zdraví a právo na vzdělávání, je třeba zdůraznit, že mimořádné opatření neomezuje právo na vzdělávání. Dětem a žákům je umožněna osobní přítomnost na vzdělávání i bez toho, aniž by se podrobili preventivnímu testování. Jak je uvedeno výše, tyto děti nebo žáci jsou pak povinni s ohledem na ochranu zdraví ostatních osob a s ohledem na validní vyhodnocení preventivního testování, po celou dobu pobytu ve škole používat ochranný prostředek dýchacích cest. Testování za použití testů určených k sebetestování představuje minimální zásah, který umožní naplnit právo na vzdělání jednotlivce a zároveň je účinným preventivním opatřením v ochraně veřejného zdraví.

Děti, žáci a jejich zákonní zástupci, ale i všichni zaměstnanci a osoby podílející se na preventivním testování obdrží před zahájením testování od školy informace o způsobu testování a o pravidlech stanovených tímto opatřením.

Tatáž pravidla preventivního testování se pak týkají také zaměstnanců škol a školských zařízení (školní družina, školní klub, školní jídelna). Vzhledem k tomu, že se děti a žáci podrobují preventivnímu testování, je nezbytné k zachování účelu preventivního testování, aby zaměstnanci škol a školských zařízení podléhali stejným podmínkám jako děti a žáci. Na rozdíl od dětí a žáků je však ve skupině zaměstnanců škol mnohem vyšší míra proočkovanosti částečně dána i prioritizací této skupiny osob v samotném počátku zahájení vakcinace. V případě, že očkování neabsolvovali (nedoloží certifikát o dokončeném očkování), musí se ve škole prokázat negativním výsledkem vyšetření na onemocnění covid-19 nebo dokladem o prodělání nemoci do 180 dní od prvního pozitivního výsledku testu. Pokud se neprokážou, musí nosit po celou dobu pobytu ve škole ochranný prostředek dýchacích cest, kterým je respirátor (se stanovenými výjimkami). Tato pravidla platí pouze po dobu preventivního testování.

Pravidla vyplývající z tohoto mimořádného opatření budou platit do 10. září 2021.

Provoz na ubytovacích zařízeních vysokých škol probíhá za stejných podmínek stanovených pro poskytování ubytovacích služeb v jiném mimořádném opatření. Důvodem je skutečnost, že na kolejích se setkávají studenti z celé České republiky a mnohdy i ze zahraničí, a zároveň zde dochází k velkému množství sociálních kontaktů, a tedy riziku vzniku lokálních ohnisek nákazy, a proto byla stanovena povinnost se před zahájením ubytování prokázat negativním výsledkem testu nebo certifikátem o dokončeného očkování nebo dokladem o prodělání nemoci v tzv. ochranné lhůtě do 180 dní. Tato skutečnost se pak prokazuje každých 7 dní v souladu s podmínkami stanovenými pro poskytovatele ubytovacích služeb. Dokončené očkování nebo prodělanou nemoc pak postačuje prokázat pouze jednou před zahájením ubytování.