Digitální technologie

Navazujeme na předchozí číslo Učitelského měsíčníku a přinášíme čtenářům další odpověď na dotaz týkající se digitálního světa v prostředí škol, tentokrát týkající se třídnických chatovacích skupin. Své dotazy a náměty můžete zasílat autorce na e-mail akretikova@gmail.com.

Žádná moderní škola se dnes neobejde bez intuitivního školního informačního systému (ŠIS), který je srdcem administrativní a komunikační struktury vzdělávací instituce. Řídí veškeré aspekty školního života – od správy dat studentů přes komunikaci s rodiči až po hodnocení výsledků a správu rozvrhů. Přestože většina škol v České republice dnes používá nějakou formu ŠIS, mnoho z nich stále spoléhá na zastaralé informační systémy běžící na vlastním hardwaru, které byly kdysi považovány za revoluční. S nástupem cloudových technologií se však situace změnila a školy častěji volí cloud. Zjistěte, jaké jsou klíčové rozdíly mezi školními informačními systémy běžícími na vlastním serveru, a těmi v cloudu a proč je čas na změnu.

V tomto nepravidelném seriálu o vývoji umělé inteligence (AI) ve vzdělávání se snažím upozorňovat na zajímavosti, ale také na praktické aspekty dalšího vývoje, které se týkají práce učitelů a ředitelů škol. Dnešní článek se soustřeďuje na to, zda AI může vytvářet autorská díla, a na nový fenomén multimodální AI.

Je to už dost dávno, co jsem začala používat elektronickou nástěnku Padlet. Tuším, že jsem jej poprvé viděla na konferenci pro učitele angličtiny v Brightonu. A protože ráda zkouším nové věci a obzvlášť IT ve výuce, hned jsem začala s Padletem experimentovat. Přesto je možné, že Padlet nevyužíváte, a to je opravdu škoda. Je to užitečný nástroj umožňující spolupráci, ale já jej také využívám ke „skladování“ materiálů. Navíc se neustále vyvíjí a dnes je propojen s umělou inteligencí, což – přiznám se – zatím nemám odzkoušené. Ale pojďme na to pomalu. Ráda bych vám ukázala několik svých oblíbených způsobů využití Padletu.

Není to tak dávno, co se objevily první články o rozhodnutí starosty jednoho moravského okresního města o fyzickém odebrání mobilních telefonů (podle textu spíše VŠECH digitálních zařízení), protože podle něj a zastupitelů tohle harampádí do škol nepatří z mnoha důvodů. Na LinkedIn se rozběhla mírně žhavá diskuse a ještě žhavější na více čtených Novinkách. Někteří nad závěry kývali hlavou, jiným se protáčely panenky. No, alespoň nějaký tělocvik u displejů.

Učitelů, kteří zcela odmítají vpustit digitální technologie do svých hodin, je už minimum. Snižuje se i nejistota pedagogů. V některých školách však zatím chybí jasná koncepce, jak technologie smysluplně zařazovat do výuky v jednotlivých ročnících a předmětech, soudí Pavel Černý. Kromě toho, že vede 3. ZŠ v Chebu, působí jako lektor NPI ČR pro sborovny a lektor kurzů o využití technologií v přírodovědných předmětech v rámci podpory škol při zavádění IT do výuky a rozvíjení digitálních kompetencí žáků.

I ve školním roce 2024/2025 mohou školy využít široké palety služeb Národního pedagogického institutu ČR, mnohé z nich jsou navíc zdarma. S ohledem na novou informatiku, důraz na digitální kompetence a obměnu školní techniky jde jistě o příjemnou zprávu.

Už čtyři roky krajský ICT metodik – KIM – David Kalivoda pomáhá pod Národním pedagogickým institutem ČR školám s digitálními technologiemi. Náplní jeho práce je zejména vytváření odborné podpory učitelům i vedení škol, jak začlenit nové digitální technologie do výuky, ukazuje jim také aplikace a metody vhodné pro tyto účely.

Vede předmětovou komisi informatiky, a tak se implementace revizí a přechodu na novou informatiku na její škole Lenka Blehová účastní v první linii. Pardubické Gymnázium Dašická se nicméně rozhodlo jít vlastní cestou a změny přišly ze sborovny namísto z ředitelny. Také na ně najíždějí postupně, aby se systém nezhroutil a učitelům se vše podařilo zvládnout.

Abychom mohli děti vést ke zdravému vztahu k technologiím a ochránit je před možnými hrozbami, které na ně v digitálním prostoru číhají, potřebujeme ho nejprve sami prozkoumat. Aktivní zapojení do dětského online světa navíc přináší řadu dalších benefitů.

S partou srdcařů ze Slovenska obrazně řečeno na koleni postavili robustní systém, díky kterému se letošní deváťáci hlásí na střední školy elektronicky. Miroslav Krejčí, šéf Cermatu, nyní v KYBcastu Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) slíbil, že pokud se ministru Mikuláši Bekovi podaří podobným způsobem změnit legislativu i u přijímání dětí do mateřských a základních škol, DiPSy to zvládne. V podcastu promluvil i o tom, jak už systém pomohl ředitelům škol v praxi.

„AI není stříbrná kulka, neumí vyřešit všechny problémy. Nenahradí lidi. Ale může nám pomoci řešit některé z nejnaléhavějších problémů naší doby.“ – Fei-Fei Li, profesorka informatiky na Stanford University „Umělá inteligence může být konečnou verzí Googlu. Nejlepší vyhledávač, který bude rozumět všemu na webu. Bude rozumět všemu, co chcete, a dá vám správnou odpověď. Jsme ale ještě daleko od cíle. Stále na tom pracujeme a blížíme se k tomu.“ – Larry Page, spoluzakladatel Googlu Alchymista: „Patlamo, patlamo.“ Rudolf II.: „Sice mu nerozumíme, ale stejně mu to věříme.“ – Císařův pekař (1951)

Poslední povinný rok předškolního vzdělávání by měl být pozvolným přechodem mezi mateřskou školou a školou základní, především tím, že dítě nadchne pro učení, poznávání, zkoumání a experimentování. Podpoří jeho samostatnost a odpovědnost a vybaví je dovednostmi, které mu pomohou zažít v počátcích školní docházky úspěch a pozitivní přijetí od učitelů i ostatních dětí.

Mohou aplikace či digitální hry v budoucnu nahradit učitele? I o tom jsme si povídali s Michaelou Slussareff, která se věnuje výzkumu vlivu digitálních technologií na vývoj a zdraví dětí i dospělých. Je zakladatelkou iniciativy Digitální zdraví dětí (digitalnizdravideti.cz), která je určena rodičům, pedagogům, ale i pediatrům a nabízí jim odpovědi na otázky, jaká nebezpečí, ale i příležitosti digitální technologie dětem přináší a jakým způsobem okolo nich nastavit zdravá pravidla a hranice. Spolu s odborníky, kteří se zabývají novými technologiemi, založila neziskovou organizaci Slow Tech Institute (slowtechinstitute.org), usilující o podporu výzkumu a vzdělávání veřejnosti v otázkách zdravého přístupu k technologiím. Je autorkou knihy Hry, sítě, porno.

(Ne)dostatek a kvalita spánku ovlivňuje školní výkon i náladu vašich studentů a studentek. Zahánět je po večerech „na kutě“ sice není ve vašich kompetencích, důležitost spánkového režimu však alespoň můžete společně probrat. Přečtěte si, jak na tom mladí lidé se spaním jsou, jakou roli v tom hrají obrazovky a co dělat jinak a lépe, abychom se vyspali do růžova.

Technologie samy o sobě nejsou dobré nebo špatné, záleží na tom, jak a k čemu je využíváme. Většina toho, co se děje online, je jen zrcadlem toho, co se děje offline. V kyberprevenci je klíčová vzájemná důvěra dětí a rodičů, ale i učitel může sehrát významnou roli, vysvětluje Adéla Lábusová, metodička NPI a odbornice na kyberprevenci, digitální wellbeing a kyberbezpečnost.

Pro některé školy jsou digitální technologie zatím strašákem. To ovšem neplatí o základní škole v Ludgeřovicích u Ostravy, jejíž ředitel Karel Moric věří, že brzy budou suplovat i roli klasických učebnic.

ÁMOSky inspirují a vzdělávají žáky už pět let a neustále přicházejí s novými nápady. A ten poslední stojí za to! Škola nejsou jen písemky a dlouhé hodiny v lavicích, ale i různé zajímavé aktivity. Školní soutěže patří mezi ty nejoblíbenější. Skvělou zprávou je, že se jedná o hravou cestu k vědomostem, podporují soutěživého ducha a přirozeně žáky motivují k seberozvoji. V dnešní době už to dávno není jen matematika nebo jazyky, ale na výběr je široká škála témat jako programování, ekologie, filantropie, tanec… takže si každý přijde na své.

V prvním ze tří dílů seriálu s tématem umělé inteligence (artificial intelligence, AI) z pohledu ředitele školy jsme se zaměřili na to, jak může ředitel školy ve své učitelské roli využít nejrůznější nástroje založené na umělé inteligenci, aby sám získal dostatečnou praxi, zvýšil své sebevědomí v oblasti digitálních kompetencí a mohl svým vzorem inspirovat další pedagogické pracovníky.

Nikdo již nezpochybňuje vliv technologií na vzdělávání, spíš bych řekl, že v současné době je tomu přesně naopak. Digitální technologie, a zvláště AI, se staly doslova modlou ve všech odborných i popularizačních textech. Mnohé úvahy a nápady, jak využívat AI ve vzdělávání, vycházejí především z jejích možností, a už ne tolik z reality skutečného vzdělávání, školské praxe a prostého lidského běhu na dlouhou trať.