Dohoda o pracovní činnosti
Jsme střední a základní škola (soukromý zřizovatel). Pro pedagogické pracovníky není z toho důvodu u nás závazné nařízení č. 75/2005 o stanovení rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, my se ale nicméně v případě učitelů SŠ a ZŠ tímto nařízením s malými změnami (nikoli u učitelů) řídíme a máme to tak uvedeno ve vnitřní směrnici. Přímo ze zákona o pedagogických pracovnících je pro nás ale závazné, že ke každé hodině přímé pedagogické činnosti patří nějaký časový úsek pro práce, které s přímou pedagogickou činností souvisí - hovorově tzv. „přímá“ a „nepřímá“ činnost. Zaměstnáváme jako učitele i zaměstnance v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak máme postupovat se stanovením nepřímé činnosti u dohod? Příklad: učitel v pracovním poměfu má přímou činnost 10 hodin (t. j. 10 hodin výuky v rozvrhu), jeho týdenní úvazek činí 10/21 × 100, t.j. 47,62 %, tedy 19 hodin, tedy o 9 hodin víc než přímo učí. Musí se tento výpočet dodržet i u dohodáře a i když učí jen zmíněných 10 hodin týdně, (což je vlastně 10 × 45 minut, tedy 7,5 hodiny) vykazovat 19 hodin? Bylo by možné u dohodáře dopočítávat nepřímou činnost jinak než-li u učitele v pracovním poměru? Navyšuje se tak téměř na dvojnásobek počet odpracovaných hodin se všemi důsledky (rychlejší dosažení limitu 300 hodin, rychlejší nárok na dovolenou, problém dodržet limit hodin týdně u DPČ apod.), což je pro zaměstnavatele samozřejmě nepříjemné a hlavně nepraktické. Přitom odměna pro učitele-dohodáře je vyšší právě s ohledem na to, že obsahuje i nepřímou činnost. Nestačilo by tedy evidovat například jen 45 minut přímá činnost – výuka plus 15 minut nepřímá činnost – příprava? Byla by z toho celkem hodina, tedy 60 minut práce. Jak k problematice dopočtu přistoupit?
Náš zaměstnanec pracující na DPČ má ve smlouvě uvedenou pracovní dobu: „v průměru 20 hodin týdně". Předem stanoveným rozpisem pracovní doby má stanovené dny většinou takto: v pondělí nepracuje, v úterý pracuje 2 hodiny, ve středu 2 hod., ve čtvrtek 4 hod., v pátek 6 hod., celkem tedy 14 hodin týdně. Za dobu od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 odpracoval celkem 281 hodin, čímž mu vznikl nárok na 27 hod. dovolené. V červnu bude tyto hodiny čerpat. Jakým způsobem stanovím počet dnů dovolené? Bude to dle rozvrhu pracovní doby, tj. za 1 týden 14 hodin, v druhém týdnu 13 hodin, což je tedy bez 1 hodiny 10 pracovních dnů dovolené? Samotné čerpání dovolené u DPČ se považuje stejně jako u zaměstnance za dobu odpracovanou, čímž by mu čerpáním dovolené v červnu vznikl nárok na další dovolenou?
Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?
Jsme základní škola a zřizovatelem je město. Musíme mít dohody o provedení práce na zájmové kroužky, nebo stačí odměna do výplaty? Rodiče dětí tyto kroužky hradí.
Je nutné předělávat ve smyslu novely zákoníku práce všechny DPP, nebo novinky platí pro dohody uzavřené až od 1. 10. 2023?
Do základní školy, příspěvkové organizace města, nastupuje nová paní učitelka. Doposud nevyučovala. V roce 2014 v květnu dokončila VŠ v magisterském oboru v řádném termínu. Dále ještě jeden rok studovala (toto další studium po roce ukončila). Od 1. 3. 2015 nastoupila k jednomu zaměstnavateli na dohodu o pracovní činnosti s 20 hodinami týdně s měsíčním platem 18 000 Kč. U tohoto zaměstnavatele pracovala do 15. 9. 2016, kdy nastoupila na nemocenskou a následně mateřskou dovolenou a dne 30. 6. 2017 byla sepsána dohoda o ukončení DPČ – v daném případě nepracovala ve školství.
1) Lze počítat odpracované měsíce na DPČ 1. 3. 2015 – 15. 9. 2016 za splněnou praxi nebo lze považovat za praxi i nemocenskou a mateřskou dovolenou?
2) Pokud začala po porodu vykonávat novou práci na PP (souběh s DPČ, na DPČ už nepracovala, pouze jí „běžela“) a PP zahájen 1. 5. 2017, pak souběh se počítá dvakrát?
3) Je možné započítat do praxe i výkon samostatné výdělečné činnost (nikdy nebyla přihlášena k povinné účasti) a pokud by byla (její činnost by byla hlavní), pak lze uznat praxi např. dle přehledu pro OSSZ?
Podle § 132 zákoníku práce přísluší pedagogickému pracovníkovi za hodinu přímé vyučovací, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. Podle § 23, odstavce 4 u pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní. Má tedy zaměstnanec s týdenním úvazkem například 10 hodin přímé pedagogické činnosti nárok na příplatek podle § 132, pokud splní všechny zákonné podmínky nebo je tato hodina placena platem bez příplatku a na příplatek je nárok až při naplnění rozsahu týdenní pracovní doby podle nařízení vlády č. 75/2005 SB., o stanovení rozsahu přímé vyučovací činnosti?
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává metodický pokyn k realizaci pedagogické intervence ve školách, školních družinách a školních klubech. V metodickém pokynu naleznete základní vymezení právního rámce a doporučení pro...
Dobrovolnická činnost v MŠ ,kteráje zřízena obcí. Může MŠ sepsat s VOŠ "Smlouvu o výkonu dobrovolnické činnosti studenta VOŠ"?
Náš IT pracovník má plný úvazek a navíc nám pomáhá s výukou dle potřeby na základě DPČ. Letos potřebujeme hodin více (mám prohlášení, že je odborník), a tak má v úterý až čtvrtek více hodin a již dochází k přerušení více jak 2 hodiny a za ten mu i příplatek zaplatíme. Jako IT pracovníkovi bych mu chtěla pracovní dobu rozložit:
v pondělí a v pátek – 11 hodin + 0,5 oběd,
v úterý, středu a ve čtvrtek – dopoledne a odpoledne tak, aby byl pokryt celý úvazek, s čímž souhlasí.
V jeho náplni práce ale máme pracovní dobu od 7:00 – 15:30 hodin.
Můžete mi poradit, jak máme postupovat?
Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce účinná od 1. 10. 2015 zpřesňuje text zákoníku práce v částech upravujících povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (§ 271a, § 271b, § 271p zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění). Novelizovaná ustanovení jsou doplněna o výslovnou úpravu nároku na náhradu škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání i pro zaměstnance, kterým tato škoda vznikne při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jde o zpřesnění textu, neboť nárok na náhradu škody těmto zaměstnancům vzniká i podle současné právní úpravy; zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti i v těchto případech pojištěn.
Dohoda o provedení práce může být uzavřena na dobu určitou i na dobu neurčitou. Zákoník práce neuvádí možné způsoby skončení DPP před uplynutím sjednané určité doby nebo způsoby skončení DPP sjednané na dobu neurčitou.
Ustanovení § 11 odst. 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb., že jde-li o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se neprovádějí.