Etický kodex

Účelem tohoto dokumentu je primárně úprava chování osob, kterým je adresován. Etický kodex mohou mít různé profesní skupiny, ale není neobvyklé, aby jej vydal i zaměstnavatel v rámci regionálního školství.

Tak se nám zase rozhořely diskuse na sociálních sítích. Po oficiální, poněkud zběsilé publikaci etického kodexu Učitelské platformy, ke kterému se hned připojili zástupci ministerstva, se vzedmula velká vlna připomínek, komentářů, různých pohledů a kritiky. Následně se vedou disputace, zda něco takového vůbec potřebujeme či v jaké podobě. (Velmi dobrá diskuse se objevila na LinkedIn.) Je smutnou skutečností, že jsme se k tomuto důležitému tématu dostali vlastně až přes dezinformace. Kdyby se v češtině nezačal tento novotvar poslední dobou používat až redundantně, nejspíš bychom o etickém kodexu zase ani neslyšeli.

Toho, že koncem minulého roku vznikl Etický kodex učitele, si pravděpodobně každý z vás všiml. Možná jste zaregistrovali jeho představení, ale určitě jste zaznamenali i hlasitou diskusi a argumentaci, která, místy možná až poměrně agresivně, útočila na jeho obsah, smysl i proces vzniku. Máloco vyvolalo v poslední době ve školství takovou kontroverzi. Iniciátorem kodexu je Učitelská platforma, členem jejího výkonného výboru je i Michal Kaderka. Právě jeho jsme se na kodex zeptali v rozhovoru pro Učitelský měsíčník.

Na konci jedné z covidových vln nám zavolala maminka patnáctileté žačky s tím, že se jí nelíbí chování učitele vůči dceři a jejím spolužačkám. Šlo o výměnu fotek, kdy učitel dostával dívčí zadky (oblečené) a na oplátku jim poslal své selfie v upnutém triku (od pasu po krk). Dívkám to přišlo zábavné, mamince nikoliv a chtěla, aby učitel dostal okamžitý vyhazov. Jak by se taková situace řešila na vaší škole?