Informace

Školy poskytují informace téměř každý den. V první části článku autoři ukazují, že:

Matka žáka dala škole plnou moc s poskytováním údajů (prospěch, výchovná opatření apod.) o jejím dítěti pro svého přítele. Stačí to, nebo je potřeba souhlas i druhého zákonného zástupce (otce dítěte)? 

Nově lze odmítnout poskytnutí informace v případech obstrukčních a šikanózních žádostí, a to pokud je cílem žadatele způsobit nátlak na fyzickou osobu, jíž se požadované informace týkají, nebo způsobit nepřiměřenou zátěž škole.

Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu?

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), nejen obsahuje povinnost poskytovat zákonem předpokládané informace, ale také ukládá povinným subjektům, mezi něž patří minimálně část škol, podle § 5 odst. 3 povinnost do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost je však limitována, neboť zveřejnit plné znění poskytnutých informací má povinný subjekt pouze v případě elektronicky poskytnutých informací.

V poslední době mnoho ředitelů a učitelů ráno otevře e-mailovou nebo datovou schránku a v ní naleznou několik právních stanovisek, výzev k ukončení dělení na očkované a neočkované a jsou upozorněni, že páchají trestné činy a bude na ně podáno trestní oznámení. Jak se k těmto dopisům postavit?

Často při semináři ve sborovně zmíním – například při popisu expertních skupin - něco podobného jako: „… a tam žáci pracují s prameny.“ Někdy se mě nějaký učitel zeptá: „Ale co jsou to ty prameny? Třeba učebnice?“

… aneb co (ne)musíme, (ne)smíme a (ne)můžeme nejen ve školství. Abych se vyhnula debatám o tom, že nevím, co je informace, protože každý čtenář může tomuto slovu rozumět rozdílně, snažila jsem se najít její definici. Až jsem se málem nevyhnula tautologii, že „informace je informace, která obsahuje informaci“. Po nezbytném hledání pojmu „informace“ jsem se dopracovala k jednoduše vypadajícímu „údaji, který má nějaký význam“.

Nadace OSF spustila přihlašování do 8. ročníku soutěže Společně otevíráme data. Soutěž tradičně oceňuje aplikace postavené na otevřených datech; letos ale mění svou podobu a představuje nové soutěžní kategorie. Soutěžící z řad veřejnosti, neziskových organizací, veřejných institucí, studentů i firem budou moci své aplikace přihlásit do následujících kategorií: životní prostředí a klimatická krize, vzdělávání, zdraví, městská data a speciální kategorie COVID-19. Přihlašování do soutěže je otevřeno od 1. září do 25. října 2020. Vítěz každé kategorie získá cenu v hodnotě 30 000 Kč.  

… aneb co (ne)musíme, (ne)smíme a (ne)můžeme nejen ve školství. Abych se vyhnula debatám o tom, že nevím, co je informace, protože každý čtenář může tomuto slovu rozumět rozdílně, snažila jsem se najít její definici. Až jsem se málem nevyhnula tautologii, že „informace je informace, která obsahuje informaci“. Po nezbytném hledání pojmu „informace“ jsem se dopracovala k jednoduše vypadajícímu „údaji, který má nějaký význam“.

Dnešní doba by se dala označit jako doba dezinformací šířených vysokou rychlostí. Jakákoliv zpráva, obzvláště ta v online prostředí, se dostane k široké veřejnosti během několika minut. Ověřit pravdivost informace je v některých případech téměř nemožné a toho je využíváno ze strany některých autorů.

Digitální nástěnky ÁMOS vision získávají platné místo na českých školách. Kromě běžných sdělení, jako je rozvrh hodin a suplování, jejichž aktuálnost zajišťuje integrace systému Bakaláři, poskytují moderní nástěnky dětem a studentům další důležité a užitečné informace.

Problematika zveřejňování platů zaměstnanců bude vždy sporným tématem. Dochází totiž ke střetu dvou základních práv podle Listiny, a sice práva na informace podle čl. 17 Listiny a práva na ochranu lidské důstojnosti, soukromí podle čl. 10 Listiny. Poté, co Nejvyšší správní soud opakovaně[1] dospěl k závěru, že zaměstnanec, jemuž je odměna za práci vyplácena z veřejných rozpočtů, je příjemcem veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. A proto takovou informaci o konkrétní odměně takového zaměstnance, a to včetně její výše, je povinný subjekt zásadně poskytnout aniž by provedl tzv. test proporcionality dvou protichůdných základních práv, neboť takový test v obecné rovině provedl již zákonodárce. [1] Rozsudek rozšířeného senátu NSS 8 As 55/2012 ze dne 22. 10. 2014, taktéž rozsudek NSS 5 As 57/2010-79 ze dne 27. 5. 2011

Otázka uvedená v titulku článku činí v soudní praxi značné problémy, a dokonce i z pohledu judikatury vrcholných soudních instancí v ČR existují rozdílné pohledy na tuto problematiku. Dochází totiž ke střetu dvou základních práv podle Listiny, a sice práva na informace podle čl. 17 Listiny a práva na ochranu lidské důstojnosti a soukromí podle čl. 10 Listiny.

Podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, mimo jiné sazebník úhrad za poskytování informací. V sazebníku povinný subjekt sděluje, že opatření informací si vyžádá určité náklady, že povinný subjekt může po právu žádat jejich úhradu a předkládá žadateli možnost tyto náklady akceptovat a uhradit, nebo neuhradit.

Série článků o interních směrnicích školy se v prvé řadě zaměřuje na směrnice, které jsou pro školu nebo školské zařízení povinné. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, neobsahuje ustanovení o tom, že škola nebo školské zařízení musí zpracovat směrnici o poskytování informací. Z tohoto úhlu pohledu směrnice není povinná.

Někteří ředitelé škol se již setkali s žádostí, ve které se žadatel domáhal informace o výši platu nebo odměny kolegů a zejména vedení školy. Tuto žádost nelze hodit do koše ani odložit hluboko do zásuvky psacího stolu. Ředitel školy si proto musí ujasnit, z čeho vyplývá právo žadatele na informaci, jaké jsou meze tohoto práva, jakou informaci poskytnout, či neposkytnout.

Jakým způsobem máme odpovědět plnoletému žákovi gymnázia, který písemně předkládá, že nesouhlasí s poskytováním informací o svém vzdělávání a své absenci rodičům. Má na takovou žádost právní nárok? Jak by se v tomto případě pak omlouvala absence? Jaké další následné kroky musí udělat škola vzhledem k rodičům? Stačí je jen informovat nebo si nechat něco podepsat?