Integrace ukrajinských dětí, žáků, studentů

Už více než dva a půl roku uplynulo od začátku ruské invaze na Ukrajinu a v České republice našlo útočiště přes 23 tisíc mladých Ukrajinců a Ukrajinek ve věku středoškolské docházky. Na české střední školy chodí ale jen méně než polovina z nich. Je klíčové poskytnout této generaci podporu a příležitost ke vzdělávání. Adaptační centrum Paměti národa proto ve spolupráci s Gymnáziem Paměti národa otevírá již třetí nultý ročník, který pomáhá ukrajinské mládeži připravit se na studium v českém vzdělávacím systému.

Od února roku 2022 do České republiky dorazilo mnoho ukrajinských uprchlíků, včetně řady matek s dětmi, hledajících bezpečí před válkou. Jednou z hlavních výzev bylo zajistit pokračování vzdělávání jejich dětí v českých školách a zvládnutí výuky podle ukrajinského školního systému. Učitelé a ředitelé škol se museli snažit integrovat žáky do nového vzdělávacího prostředí navzdory jazykovým bariérám a odlišnému školnímu systému, než na který byly děti zvyklé. Digitální vzdělávací materiály projektu Red Monster se staly cenným nástrojem pro učitele, umožňujícím žákům procvičovat látku a materiály podle českého i ukrajinského vzdělávacího plánu.

Opatření pro žáky MŠMT koncipuje tak, aby poskytovala cizincům dlouhodobou a systematickou podporu, která je nezbytná pro jejich úspěšnou integraci do českého vzdělávacího systému. Zároveň posilují schopnost škol reagovat na individuální vzdělávací potřeby žáků s odlišným mateřským jazykem a přispívají k jejich rovnému přístupu ke vzdělání.

Přinášíme poslední díl seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme se zaměřili na kapitolu, která pojednávala o Romanovi – žákovi, který se potýkal s demotivací. Na konci jsme zmiňovali, že tato situace se zdárně vyřešila, mimo jiné i díky úsilí asistentky pedagoga Anny. Anna odvedla dobrou práci při řešení všech výzev, se kterými se setkala společně s protagonisty prvních tří kapitol, tedy s Daryou, Olenou a s Romanem. Anna se ale dostala do fáze, kdy začala pociťovat příznaky vyhoření, a sama by nyní ocenila pomoc. Jak taková pomoc může vypadat?

Stav k 30. 9. 2023: v MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatořích celkem 48 tisíc dětí a žáků z celkového počtu 1,86 mil. V meziročním srovnání o 2 195 méně.

V PAQ Researclink neustále rozšiřujeme nabídku dat, která může každý procházet na DataPAQ.cz . Nadále se věnujeme i sledování aktuálních témat školství, jako je integrace ukrajinských uprchlíků. Pojďme si společně projít několik důležitých témat a dat, která nám ukáží, o čem se bude v dalších měsících mluvit v novinách, školách i ve sněmovně.

Dospívající Ukrajinci jsou v Česku méně integrovaní než jejich mladší krajané. Vyplývá to z výzkumu Hlas Ukrajinců společnosti PAQ Research. Ze zhruba dvaceti tisíc jich podle dat navštěvuje českou střední školu jen 3 368.

Vícejazyční žáci navštěvovali české školy dávno předtím, než do ČR přišli ukrajinští uprchlíci. Příchod dětí a mladých lidí z Ukrajiny téma jejich vzdělávání a nutnost jazykové přípravy zviditelnil. V základních školách je ve školním roce 2022/23 těchto žáků téměř 2,5krát více a bez systémových řešení se budou prohlubovat problémy s jejich vzdělávacím neúspěchem, který zažívají navzdory tomu, že jejich potenciál je větší. Účinná změna vyžaduje úpravy ve školském zákoně, důsledný sběr dat a meziresortní spolupráci.

Bezprecedentní invaze ruských vojsk na území Ukrajiny, která již trvá více než rok, donutila miliony lidí opustit své domovy. Do České republiky tak přijelo hledat bezpečí přes pět set tisíc z nich. Ve velké míře se jedná o ženy a děti. A pod označením „děti“ se neskrývají jen dvouletá batolata a desetiletí školáci, ale i mladiství, kteří jako děti už tolik nevypadají. Jsou to lidé, kteří právě dospívají. Dvacet sedm tisíc Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou na území České republiky je ve věku 15 až 18 let.

Sympatická ukrajinská psycholožka Olesia Parkhomenko již více než rok usiluje o pomoc a podporu ukrajinských dětí i rodin. Působí na ZŠ Zruč nad Sázavou a spolupracuje s týmy projektu Duševní zdraví pro děti s cílem hasit pomyslné požáry na poli duševního zdraví dětí v regionu. Jaká je její zkušenost, jak vnímá duševní zdraví a potřeby ukrajinských dětí a co můžeme udělat proto, abychom ukrajinským uprchlíkům nelehkou situaci a adaptaci usnadnili?

V září tohoto roku nastoupilo do českých škol několik desítek tisíc žáků z Ukrajiny, kteří sem přišli kvůli válečnému konfliktu ve svém domově. Proto vznikla v rámci projektu Podpora rovných příležitostí při NPO příručka Stručný průvodce pro asistenty podporující děti a žáky z Ukrajiny. Posloužit může ale i pedagogům, výchovným poradcům a školním speciálním pedagogům. Provede vás procesem adaptace, integrace a výuky češtiny jako druhého jazyka u žáků z Ukrajiny.

Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení Změny za období listopad 2022 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. Poradenské služby ve školství Informace MŠMT Zdroj: www.msmt.cz,...

Aplikace Comenio (https://comenio.cz) pomáhá bourat jazykovou bariéru a díky tomu umí lépe integrovat ukrajinské žáky do českého školství. Zároveň dokáže pomoci českým učitelům se zvládnutím momentální situace.

Když se mluví o ukrajinských dětech a jejich vzdělávání, většina lidí si automaticky představí předškoláky a školáky. Velký problém ale do budoucna bude představovat integrace dospívajících. Ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová s kolegy pro šestnáct z nich otevřela „ukrajinský nulťák“. „Bylo mi jich líto, a pokud jim stát za nějakých podmínek neotevře střední školy, je to časovaná bomba,“ říká.

Kdysi přišel do Česka pracovat, aniž by tušil, že se po letech vrátí k oboru, který vystudoval. Nakonec tu ale využívá svoje pedagogické vzdělání a na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze učí matematiku a informatiku. Jeho ukrajinský původ se stal po únorové invazi ruských vojsk velkou výhodou. Dnes Valerij Prymak mimo jiné pomáhá s integrací žáků z rodin válečných uprchlíků.

S novým školním rokem přišlo do škol několik desítek tisíc nových dětí a žáků z Ukrajiny. Protože se vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem, navíc ve větší míře, nemá mnoho pedagogů příliš zkušeností, přinášíme vám inspiraci, jak vyjít vstříc potřebám nově příchozích žáků a sladit je s potřebami své školy. Inspiraci našli redaktoři webu Zapojmevšechny.cz ve Velké Británii, kde mají ve školách již letitou zkušenost s adaptací a vzděláváním dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem z mnoha různých (a to i mimoevropských) zemí. Mnohé léty osvědčené vzdělávací strategie a učební aktivity z nich se dají úspěšně přenést i do českého vzdělávacího systému.

Vzdělávací program v rámci projektu iKAP 2 – Inovace ve vzdělávání poskytuje v Praze pomoc ukrajinským dětem i jejich rodinám. Program nabízí kurzy českého jazyka, interkulturní podporu od specialistů i terapie. Od poloviny července do konce léta se projektu zúčastnilo devadesát dětí a dospívajících. Většina z nich bude chodit do českých škol. Kurzy se pořádají v Pražském inovačním institutu nebo na pražských základních a středních školách. Partnerem projektu je nezisková organizace InBáze, která dlouhodobě pomáhá imigrantům. O tom, co všechno projekt účastníkům nabízí, jsme si povídali s Mgr. Palinou Mahilinou, MA, koordinátorkou kurzů českého jazyka pro ukrajinské děti.

Provizorní škola pro ukrajinské žáky vznikla v březnu za spolupráce města Brno a Základní školy Jana Amose Komenského, pod kterou spadá. Skrze spolek přivedla Masarykova univerzita ke škole dobrovolníky, kteří by se ukrajinským žákům věnovali. Jedním z nich byla také studentka Tereza Veverková.

Článek je zaměřen na reflexi zvládnuté integrace cizinců v uplynulém školním roce z pohledu vedení školy. Nově příchozí žáci tvořili kolem 10 % všech žáků naší školy. Stejně jako pro mnoho jiných škol bylo i pro nás jejich plynulé zapojení do výuky těžkým oříškem. Každá pomoc byla vítána. Nastavení systému vzdělávání se mohlo v jednotlivých školách lišit, důležité však bylo, aby poskytlo migrujícím azylantům vhodné zázemí.

Série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR