Kritické myšlení

V České republice je již nejméně 10 let aktivní nové náboženské hnutí 1) Sinčchondži. V posledních několika letech se ve veřejném prostoru začínají objevovat i organizace, jejichž předsedou je zakladatel Sinčchondži Lee Man-hee, ale tuto spojitost nikde neuvádějí a vystupují jako lidskoprávní, dobrovolnické či studentské iniciativy. Článek ve zkratce shrnuje v současné době známé informace o činnosti Sinčchondži a organizací HWPL a IPYG, zejména se zabývá možnostmi rozvoje mediální a informační gramotnosti ve výuce a zařazení problematiky rizikovosti nových náboženských hnutí či sekt.

V České republice je již několik let aktivní nové náboženské hnutí Sinčchondži. Jeho zakladatel Lee Man-hee kromě Sinčchondži založil také několik organizací, které se tváří jako lidskoprávní, dobrovolnické, environmentální či studentské iniciativy, ale ve skutečnosti mohou sloužit k legitimizaci činnosti Sinčchondži a nelze zcela vyloučit, že i k náboru nových členů. Podle dostupných internetových zdrojů některé školy s těmito organizacemi spolupracují.

Než dnešní děti vyrostou, náš svět se výrazně změní. Můžeme jen hádat, jaké profese budou žádané – možná to budou zcela nové profese, které zatím ani neexistují. Jak tedy připravovat děti na život v tak rychle se měnícím světě? Jaké klíčové dovednosti budou potřebovat pro úspěšnou práci v budoucnosti a jak mohou rodiče pomoci tyto dovednosti rozvíjet?

Když se vám do rukou dostane publikace s červeno-černou obálkou a názvem Toto není jenom kniha, zpozorněte. Opravdu to totiž není „jenom“ kniha. Dle slov autorky – pedagožky, lektorky a zakladatelky platformy Designéři dětem Kateřiny Přidalové – je to hlavně „populárně naučná kniha pro čtenáře od 15 let, jejímž hlavním posláním je rozvíjení vizuální gramotnosti, stěžejní kompetence pro kritické myšlení. Zároveň je i cenným nástrojem k posilování mediální a informační gramotnosti, kreativního myšlení a k prohlubování citlivosti vůči funkční a estetické rovině vizuálního jazyka“. V jakých předmětech lze knihu využívat i co vše v ní čtenáři najdou, jsme probraly v následujícím rozhovoru.

Předkládat žákům zajímavé texty, které je budou uvádět do různých přírodovědných „zákoutí“ a dráždit je natolik, že je daný problém zaujme a budou o něm přemýšlet, láká Štěpánku Dekastellovou, učitelku přírodopisu na 8. ZŠ Most, mnoho let. V dalším díle seriálu o čtení v oborech popisuje na jedné ze svých lekcí, jak propojuje čtenářství s pisatelstvím a rozvíjí kritickou gramotnost u žáků.

Popularita osobnosti v dnešním světě nesouvisí s jejími kvalitami, pozitivními schopnostmi nebo charakterem. Naopak, nejvíce pozornosti získávají konflikty, bezohlednost a bezskrupulózní dravost. Rád bych se s vámi v tomto článku podělil o metodu, pomocí které se mi podařilo u svých sedmáků zbourat kult osobnosti jménem Andrew Tate.

„Škola musí vést mladé lidi také k sebevědomému občanství; nebudou-li se o politiku zajímat všichni, stane se doménou těch nejméně vhodných,“ napsal Václav Havel v roce 1991 v knize Letní přemítání. Vzdělávací projekty Knihovny Václava Havla motivují mladou generaci k zamyšlení se nad otázkami občanské společnosti, demokracie a lidských práv. Současně fungují jako virtuální komunita nabízející on-line vzdělávací zdroje přístupné zdarma školám nejen v „celé“ České republice.

Dějepis+ je projekt, který má za cíl zlepšit výuku moderních dějin na českých školách tak, aby odpovídala aktuálním přístupům ve vzdělávání. A jde na to v českém prostředí netradičně, ale přesně tak, jak se na podobnou výzvu sluší a patří – moderně a inovativně. Tedy od učících komunit a od zvyšování kompetencí zapojených učitelů a vzájemném sdílení s přístupem ke kvalitním a ověřeným výukovým materiálům.