Mimoškolní akce
Tzv. „mimoškolní akce“ jsou aktivity, které se konají mimo běžnou školní výuku, resp. mimo rozvrh hodin a mimo areál školy [přesněji „mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání“, srov. § 3 vyhlášky 48/2005 Sb. a § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona]. Jsou však organizovány školou nebo školským zařízením, i když doslovné chápání „mimo školu“ může vyvolávat odlišnou představu. Tyto akce mohou být například výlety, školy v přírodě, soustředění, tábory, sportovní turnaje, kulturní akce, exkurze, soutěže a podobně.
Školní výlety jsou u dětí velmi oblíbené. Na ředitele škol a pedagogy však tyto akce kladou značné nároky. Je třeba vyřešit otázky týkající se pracovního práva, např. jak se vypořádat s limity pracovní cesty a cestovními náhradami, s pracovní dobou atd.
- Článek
Za dveřmi ředitelny se často odehrávají nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.
V tomto případě dva právní předpisy stanoví odlišné lhůty. Podle § 6 odst. 5 vyhlášky MŠMT 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí ("Vyhláška o pracovním řádu"), platí, že místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. Vyhláška o pracovním řádu se použije pro školy zřízené MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.
Při výběru vhodného dopravního prostředku pro mimoškolních akci je vhodné zohlednit několik faktorů jako např. cenu či přepravní kapacitu. V následujících třech příkladech jsou rozepsány základní typy přepravy, jejich výhody a nevýhody.
Základní body jsou definovány ve školském zákoně, jehož § 22 vymezuje, jaké jsou povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců (samozřejmě také žáků zletilých, ty ale v této práci vynecháme), z nichž se následně odvozují požadavky, které žáci musí splnit pro účast na jednotlivých mimoškolních akcích.
Lokalitu vodáckého kurzu je potřeba vybírat s rozmyslem. Musí se brát v úvahu totiž nejen zkušenosti a výkonnost účastníků, ale i aktuální podmínky říčního toku, které se navíc mohou změnit vlivem vydatných dešťových srážek i během několika málo dnů před začátkem akce.
Během přípravy cyklistického kurzu je vhodné dbát na několik věcí. Přednostně by měl vedoucí kurzu myslet na zajištění podmínek k tomu, aby se akce mohl zúčastnit každý žák, pro kterého je určena, také na uzpůsobení lokality a tras(y) výkonnosti a zdravotnímu stavu žáků, stavu komunikací a hustotě provozu (během akce pak opět přizpůsobit program aktuálním podmínkám). Snad více než u jiných akcí nelze než doporučit, aby si plánované trasy osobně projel (z mapy nelze odhadnout všechna krizová místa).
Z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví se jedná o jedny z nejrizikovějších akcí, navíc se na účastníky vztahuje legislativa jak česká, tak i dané země. Je-li zahraniční výjezd pořádán školou zapsanou v rejstříku škol a školských zařízení, vztahují se na něj české školské právní předpisy upravující vztah mezi školou a jejími žáky a tedy i např. odpovědnost za škodu. Nikoli však nutně již předpisy hygienické – zde se věc naopak řídí právními předpisy země, kde se akce koná. Důležitá je důkladná příprava a poučení, které je vhodné, aby účastníci (případně i jejich zákonní zástupci) stvrdili svým podpisem.
Před samotným sestavením harmonogramu mimoškolní akce je důležité mít na paměti základní pravidla, která je nutno dodržovat, aby nedošlo například k přetížení žáků (a následným úrazům z únavy). Základním pravidlem pro všechny akce je plánovat pouze takové činnosti, které svou fyzickou a psychickou náročností budou odpovídat věku žáků, jejich schopnostem a možnostem.
Akce velmi jednoduchá k organizování z pohledu materiálního zajištění, co se však týče plánování, to už není zdaleka tak jednoduché. Je nutné zohlednit, že doba trvání pochodu se odvíjí od náročnosti terénu, který musí být uzpůsoben možnostem účastníků kurzu. Dále počítat s možnými náhlými změnami počasí a mít naplánované „únikové cesty“. V úvahu je také nutno brát nejen celkovou únavu účastníků, ale také např. nařízení Horské služby.
V tomto textu bude komentováno několik obecně platných zásad a účelově vybraných činností, které mohou být provozovány na různých mimoškolních akcích, a proto o nich pojednáváme souborně.
Ubytovací prostory musí splňovat požadavky vyhlášky č. 106/2001 Sb. Je vhodné, pokud jde o nové a neznámé místo, si ubytování dopředu prohlédnout a seznámit se s prostředím i kvůli tomu, že se pak bude daleko lépe plánovat program akce (a eliminuje se tím například zbytečná příprava her, které nejsou vhodné pro dané prostory, ať už venkovní, nebo vnitřní). Pokud se jedná o akci, která má každý rok stejný termín, je dobré si místo pojistit s předstihem několika měsíců, nejlépe i celý rok dopředu.
Bezpečnost a ochranu zdraví žáků zajišťuje škola i při mimoškolních akcích. Jedním ze způsobů, jimž tak činí, je zajišťování dohledu.
V současné době je zařazování lyžařských výcviků do výuky základních škol ukotveno v samotném Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, konkrétně v rámci vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, vzdělávací obor Tělesná výchova; na prvním stupni je u lyžování kladen akcent na hry na sněhu a základní techniky pohybu na lyžích, u žáků druhého stupně pak na běžecké lyžování, lyžařskou turistiku, sjezdové lyžování nebo jízdu na snowboardu, bezpečnost pohybu v zimní horské krajině, jízdu na vleku (RVP ZV, 2021 str. 104–105). Realizace a obsah kurzu však vychází z možností dané školy, což říká právě i RVP ZV, výuka lyžování tak může probíhat různým způsobem.