Ochrana osobnosti

K evidenci docházky, výdeji obědů ani podepisování bačkůrek souhlas se zpracováním osobních údajů rozhodně potřeba není. Kdy se ale škola bez souhlasu neobejde?

V souvislosti s úvahami o větší ochraně učitelů analyzovala AK Holubová advokáti, jak je upravena ochrana učitelů v jiných státech. Tento článek se zaměřuje na Belgii (Vlámsko). Ta nemá žádné zvláštní zákony, které by cílily výhradně na ochranu učitelů před nežádoucím jednáním, obtěžováním nebo zastrašováním ze strany rodičů, žáků či dalších osob. Nicméně existují obecné zákony a předpisy, které se uplatňují v situacích, kdy se učitelé stávají oběťmi násilí nebo obtěžování.

Problematika pořizování záznamů při jednání mezi školou a rodiči není jednoznačně rozřešena a vyplývá z ní tak plno otázek pro obě strany.

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“), je často označován za největší novinku od dob GDPR (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES - obecné nařízení o ochraně osobních údajů). V obou případech se jedná o dva velké samostatné ucelené systémy, které se však spolu prolínají. V rámci plnění povinností podle zákona o ochraně oznamovatelů dochází ke zpracování osobních údajů ve velkém rozsahu, při implementaci měla být zohledněna také pravidla ochrany osobních údajů, jak je stanoví GDPR.

Jednou z povinností, které stanoví zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon ochraně oznamovatelů“), je povinnost jmenovat příslušnou osobu.

Nestihli jste webinář o whistleblowingu pro školy, který pořádala advokátní kancelář Holubová advokáti, s. r. o., v červnu letošního roku? Nyní je jeho sestříhaný záznam k dispozici široké veřejnosti. Pokud máte 20 minut čas, pusťte si ho a dozvíte se vše, co mají školy k 1. 8. 2023 splňovat. A pokud raději čtete, než posloucháte, podívejte se na naše články a aktuality, které máme k whistleblowingu k dispozici.

Byť jsou některé školy povinným subjektem podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, často se v praxi objevují pochybnosti, zda zákon reálně na školy dopadne. Opakovaně je vznášena otázka, jaké typy oznámení se mohou škol týkat.

Dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“). Vzhledem k tomu, že na rozdíl od předchozí právní úpravy (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, která nabylo přímé účinnosti dne 17. 12. 2021) se náš národní zákon vztahuje i na příspěvkové organizace, které zaměstnávají k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, vznikly nové povinnosti i některým školám.

„Whistleblowing“ označuje situaci, kdy osoba – nejčastěji stávající či bývalý zaměstnanec, upozorňuje na neetické či nezákonné praktiky na pracovišti oznámením určité instituci. Osoba, která takové porušení oznamuje, se označuje jako „whistleblower.“ Aby ochrana whistleblowerů byla zajištěna obdobně na celém území Evropské unie, byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, tedy whistleblowerů.

Školy se často snaží zachytit svou historii i v širším kontextu, a to v podobě školních almanachů. Ty obvykle mapují vývoj školy za desetiletí, obsahují vzpomínky, seznamy absolventů, fotografie žáků, studentů i pedagogů, ale také například výtvarné práce současných i minulých studentů.

V návaznosti na vraždu učitele na učilišti v pražské Michli se ve veřejném prostoru objevily požadavky, aby byl učitel v trestním zákoníku označen jako úřední osoba. Na otázky, zda je to vůbec možné, zda by to přispělo k ochraně učitelů a co by to pro ně v praxi znamenalo, hledáme v tomto textu odpovědi.