Oznamovací povinnost

Osobně mám velmi ráda rozhovory, které na Lince pro rodinu a školu 116 000 vedeme s vyučujícími na ZUŠ. Je z nich obvykle cítit velký zájem o daného žáka a touha mu pomoci. Je radost slyšet, že žáci se se svými učiteli věnují umění v atmosféře důvěry, která jim umožní sdílet své zážitky. Někdy se však žáci svěří se závažnými informacemi. A i když učitel výslovně neslíbí, že tato informace zůstane (jako všechny ostatní) jen mezi nimi, přesto nechce nevyslovený slib porušit… právě se chytili do pasti. Jak z ní ven?

Od 1. srpna 2023 začíná platit zákon o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing). Vztahuje se také na školy s 50 a více zaměstnanci. 

Tento text shrnuje právní pohled na situaci, kdy některý z žáků ve škole veřejně schvaluje agresi Ruské federace proti Ukrajině. Shrnuje především právní aspekty věci. Těžiště působení školy však leží ve výchovném a vzdělávacím působení. Rovněž je třeba dbát na to, aby uplatňováním právních nástrojů nepřispívala v dnešní vyostřené situaci k vytváření prostředí, v němž bude ohrožena fyzická či psychická bezpečnost určitých žáků např. pro jejich příslušnost k ruské národnosti.

Opakuje se to několikrát do roka. Na Linku pro rodinu a školu 116 000 se obrátí učitel, který se od svého žáka dozvěděl závažné informace. Ovšem s tou podmínkou, že je nikomu neprozradí. A učitel v dobré víře slíbil, že to zůstane jen mezi ním a žákem. A posléze řeší, jak z toho ven – pokud má svému žákovi pomoci (event. nedostat sám sebe, resp. celou školu do potíží), tak tyto informace musí sdílet. Jenže to přece ztratí žákovu důvěru, tak jak z toho ven?