Parlament

V pátek 14. 4. 2023 se konala v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky konference k tématu uměleckého vzdělávání pod osobní záštitou pana poslance Marka Výborného, s názvem „Umělecké vzdělávání – rodinné stříbro české vzdělávací soustavy v kontextu výzev 21. století“. Na konferenci vystoupil kromě jiných také Tomáš Kolafa, prezident AZUŠ ČR a ředitel ZUŠ Liberec. To nejdůležitější z jeho příspěvku si můžete přečíst níže. Na Tomáše Kolafu navázala Ivona Křivánková, výkonná ředitelka AZUŠ ČR a ředitelka ZUŠ Kroměříž. Na konferenci vystoupil také Mgr. Jan Mareš, MBA, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT ČR.

Velkým benefitem žákovského parlamentu je, že si všímá věcí, které se ve škole dějí, a svou činností je ovlivňuje. Hledá řešení v různých krizových situacích. Jednou takovou byla i dlouhodobá uzavírka škol v době covidu. Děti ze Základní školy profesora Švejcara v Praze vymyslely, jak si se svými spolužáky vynahradit absenci sociálního kontaktu.

Žákovský parlament je vytvořený, role v něm jsou rozdělené, spolupráce s třídními učiteli navázaná, projekty rozjeté. Všechno je, jak má být, ale přitom děti přestávají chodit na zasedání a nezajímají se o potřeby svých spolužáků. Jejich motivace klesá. Jak ji znovu probudit?

Žákovský parlament je vytvořený, role v něm jsou rozdělené, spolupráce s třídními učiteli navázaná, projekty rozjeté. Všechno je, jak má být, ale přitom děti přestávají chodit na zasedání a nezajímají se o potřeby svých spolužáků. Jejich motivace klesá. Jak ji znovu probudit?

Žákovský parlament je vytvořený, role v něm jsou rozdělené, spolupráce s třídními učiteli navázaná, projekty rozjeté. Všechno je, jak má být, ale přitom děti přestávají chodit na zasedání a nezajímají se o potřeby svých spolužáků. Jejich motivace klesá. Jak ji znovu probudit?

Na půdě Senátu PČR v rámci akce „Co dělají školy pro demokracii?“ už deset let představujeme projekty žákovských parlamentů, které děti samostatně zrealizovaly a které jsou zajímavé i pro ostatní školy. Součástí programu je vyhlášení nejinspirativnějšího projektu žákovského parlamentu. Cílem je rozšířit myšlenku občanského vzdělávání na školách, ukázat dětem, jak přijímat odpovědnost a aktivně ovlivňovat své prostředí.

Žákovský parlament potřebuje mít za sebou viditelné výsledky. Měl by se snažit měnit školu a klima v ní k lepšímu. K tomu, aby projekty proběhly zdárně, je dobré si v rámci parlamentu rozdělit role a funkce.

Žádný tým včetně žákovského parlamentu nemůže úspěšně pracovat, pokud se ve skupině nedomluví na jednoduchých, ale zároveň všemi přijímaných, pravidlech komunikace. Naformulování pravidel je možné provést buď při běžném zasedání parlamentu, nebo na prožitkovém kurzu.

Badatelsky orientované vyučování a formativní hodnocení jsou dva fenomény posledních let, o kterých se velmi často hovoří. Zájem o tyto přístupy je patrný nejen u vedení škol, které se snaží následovat současné trendy, ale i mezi učiteli, kteří chtějí oživit svou výuku. Při současném volání po trvalé proměně dnešního pojetí výuky je potřeba učitele lépe připravovat na použití takových inovativních metod. Velká část učitelů z praxe se s těmito přístupy detailně během své přípravy na vysoké škole nesetkala, takže se s nimi potřebuje seznámit formou dalšího vzdělávání či samostudiem.

Každoročně se zástupci 10 žákovských parlamentů z celé ČR scházejí na půdě Senátu, aby veřejnosti představili své nejúspěšnější projekty. Letošnímu, 9. ročníku akce „Co dělají školy pro demokracii?“ předcházelo online hlasování veřejnosti, do kterého se zapojilo přes 1 355 hlasujících. Titul nejinspirativnější projektu roku si odnesl projekt Stop plastovým obalům žákovského parlamentu ze Základní školy TGM v Milovicích.

Působení žákovského parlamentu na Základní škole Znojmo, Mládeže 3, má dlouholetou tradici. Po celou dobu od svého vzniku se snaží pozitivně ovlivňovat chod školy a propojovat vzájemnou vazbu mezi vedením školy, žáky a učiteli. V letošním roce pracuje v parlamentu 43 žáků a dvě koordinátorky. Zasedání dětského zastupitelstva probíhají každý druhý pátek.