Projekt

Projektové metodiky slouží jako návody, jak využít aplikace generativní umělé inteligence pro zlepšení života ve škole.

Program Erasmus+ otevírá dveře do světa zahraničního vzdělávání, které obohacuje nejen žáky, ale i učitele. Díky mezinárodním výjezdům učitelé zlepšují své jazykové a digitální dovednosti, rozšiřují profesní obzory a přinášejí do škol novou inspiraci. Erasmus+ tak podporuje nejen rozvoj jednotlivců, ale i škol jako celku, přičemž klade důraz na evropské hodnoty a mezikulturní porozumění.

Žáci a učitelé gymnázia v Jateční ulici v Ústí nad Labem realizují projekt nazvaný symbolicky Den dobra už od roku 2014, kdy nápad poprvé padl na úrodnou půdu. Od té doby je vždy v adventním čase Den dobra důležitou součástí života školy. Celý projekt je velmi úzce spjat s dobrovolnictvím a některými aktivitami žáků v rámci mezinárodního programu Cena vévody z Edinburghu (DofE), který má v Ústeckém kraji velkou podporu.

Možná už jste slyšeli o dvou studentech Soukromé střední školy výpočetní techniky Františku Ivanovi a Petru Hofmanovi. Kamarádech, kteří zvítězili s aplikací E-jednotka v národním finále Soutěž & Podnikej v loňském roce. Nás zajímalo, jak tato aplikace funguje, jaké s ní mají autoři plány a co se u nich od vítězství v soutěži událo jak na poli studijním, tak pracovním.

Každé šesté dítě v Česku trpí obezitou a každé čtvrté je voženo do školy autem. Na tuto skutečnost a také na neúnosnou dopravní situaci před českými školami reaguje sedmý ročník zářijové výzvy Pěšky do školy.

Střední článek podpory působí od března 2024 v celé České republice. Projekt, jehož hlavním cílem je přímá metodická podpora škol a zřizovatelů, odstartoval 1. července loňského roku jen s několika málo zaměstnanci. Personální obsazení týmu, a to zejména v krajích, proto bylo a stále je největší prioritou.

Nadační fond hledá cesty k podpoře škol na Kutnohorsku už čtvrtým rokem. Celkový rozpočet projektu je přes 200 milionů korun a pilotnímu projektu zbývá poslední rok. Jaké jsou zatím výsledky? A co bude s Eduzměnou dál? Odpovídá Ondřej Matějka, ředitel projektu na Kutnohorsku.

Pro školy a učitelský sbor je v oblasti kariérového poradenství a vzdělávání často důležitá otázka spolupráce s externími subjekty. Řada z nich má již navázané spojení se státními institucemi, oborovými komorami, personálními agenturami nebo zaměstnavateli ze soukromé sféry. Velmi flexibilní, nezávaznou a celoročně dostupnou alternativu představuje program Den pro školu, který reaguje na potřeby pracovního trhu 21. století a sdružuje ve své databázi přes 1 200 prověřených odborníků různých profesí z aktuálních oborů a z celé republiky.

Článek pojednává o jedné z mnoha akcí, které vznikly spontánně s cílem udělat život v místní komunitě trochu lepší, přinést někomu radost, propojit subjekty působící v městské části tak, aby se všem žilo o něco lépe.

Kdo lépe představí aktuální trendy a novinky ze svého oboru než přímý zástupce dané profese? Kdo přesvědčivěji a autentičtěji zvýší motivaci žáků a studentů než nadšený expert či specialista? S kým jiným připravit tematicky pestré projektové hodiny než s proškolenými dobrovolníky, kteří přispějí k diverzitě vaší výuky a posílí růstové nastavení mysli školáků?

Jaké to je, když u jednoho stolu nad hrou člověče, nezlob se usedne žák základní školy a senior z centra pro osoby s Alzheimerovou chorobou? Přesně to popisuje v následujícím rozhovoru Martin Novák, učitel z pražské základní školy a koordinátor projektu Obejmi hrou. „Na začátku bylo možné pozorovat obavy a jakousi rozpačitost. Vše ale ustalo ve chvíli, kdy si žáci ke klientům přisedli a museli začít přirozeným způsobem komunikovat. Nervozita odpadla a sociální pracovníci i my učitelé jsme byli mile překvapeni, jak hladký to mělo průběh. Po pár minutách jsme měli pocit, že u stolů sedí staří známí, kteří se sešli, aby si spolu zahráli společenské hry. Prostě taková škola života, se kterou se děti postupně seznamují.“

Pomyslné dveře do praxe otevírá projekční a architektonická kancelář LOXIA již druhým rokem všem studentům se svou akademií s názvem Škola projektování. Série přednášek a aktivit mimo jiné pomůžou studentům v rozhodování ohledně jejich budoucnosti. „Zájem předčil naše očekávání, volných termínů už moc nezbývá, máme z toho radost,“ říká ředitel Školy projektování Matouš Fejfar.

Participativní rozpočtování se stává klíčovým nástrojem v procesu zapojování studentů do rozhodování a rozvoje školního prostředí. Zlínský kraj se v tomto ohledu stal průkopníkem, když přidělil 47 středním školám dotace na zvelebení školního prostoru, nákup vybavení nebo financování studentských aktivit. Klíčovým prvkem tohoto programu je aktivní účast studentských samospráv, které mají rozhodující slovo v tom, jak budou prostředky využity.

Článek navazuje na předchozí tři díly seriálu ke čtení v oborech, který připravují autoři z projektu Pomáháme školám k úspěchu. Učitelé ZŠ a MŠ Dobronín spatřují v propojování oborů pomocí témat příležitost pro spolupráci mezi učiteli různých oborů druhého stupně. S oporou o konkrétní projekt se dělí o své zkušenosti.

Asi ten pocit znáte také... Když uděláte dobrý skutek, abyste ostatním pomohli nebo je potěšili, často tím vlastně potěšíte i sami sebe. Na Základní škole Pečky musí mít radosti na rozdávání, protože dobré skutky se tam vykonávaly celý jeden rok.

Vzdělávací projekt organizace Post Bellum Příběhy našich sousedů je původně určený především pro osmé a deváté třídy základních škol, lze jej ale realizovat i na prvním stupni – pod názvem Vyprávěj příběhy. Za jednou z těchto netradičních realizací projektu stojí paní učitelka Jana Okrouhlá ze Základní a mateřské školy Nechanice.

Zdi její učebny zdobí štíty a přilbice, žáci celý rok bojují s krakenem a na přespávačce ve škole potkali bohyně. Na pozadí her se však učí spolupracovat, chápat souvislosti historie i tvořit. Celoroční tematické hry jsou jen jednou z neotřelých aktivit, kterými své žáky Lenka Kratochvílová motivuje. S touto prvostupňovou učitelkou ze ZŠ Uhlířské Janovice se zkrátka žáci nenudí.

Rok se s rokem sešel a opět se blíží 17. listopad, svátek svobody, demokracie a také Mezinárodní den studentstva. Byli to právě studenti a studentky, kteří v letech 1989 i 1939 hráli stěžejní roli. Na školách po celé republice si tyto události připomínají a organizují festivaly pro své spolužáky. Z nabídky Sametu na školách si mohou vybrat i vyučující, na webu najdou celou řadu aktivit a online materiálů. Projekt pořádá spolek Díky, že můžem spolu s Pamětí národa (Post Bellum). Do programu se však zapojuje organizací i jednotlivců celá řada.

Během listopadových událostí v roce 1939 i 1989 stáli studenti přímo ve středu dění. Samet na školách je vzdělávací projekt, který studentům i vyučujícím přináší možnost připomenout si tyto události a reflektovat jejich odkaz a dopady do dnešních dní. Studenti mohou navíc v rámci projektu uspořádat vlastní sametové festivaly na své škole. Školám zprostředkovává program od více než 60 organizací i jednotlivců zaměřený na soudobé dějiny s důrazem na dění kolem 17. listopadu. Za projektem stojí spolek Díky, že můžem společně s Pamětí národa (Post Bellum). Zapojí se i vaše škola?

V loňském roce proběhl na Základní škole Písečná v Chomutově zajímavý workshop na téma povolání. Žáci 9. tříd pro své mladší spolužáky z 1. stupně připravili celodenní akci k vybraným povoláním. Na to, jak vše probíhalo, jsme se zeptali Barbory Mikulky, koordinátorky žákovského parlamentu, toho času na mateřské dovolené. „Jsme sídlištní škola ve vyloučené lokalitě, máme velký počet znevýhodněných dětí. Jak často zažívají úspěch? Mnoho deváťáků během workshopu slyšelo z úst menších spolužáků, že by chtěli být jako oni. A mnohým z nich to přineslo zjištění, že mohou být vzorem. V tu chvíli víte, že to, co děláte, dává smysl.“