Volby

Základní škola porušila volební řád školské rady, nebyla dodržena lhůta u voleb do školské rady, stanovená volebním řádem – nebyla dodržena 15denní lhůta pro zveřejnění listiny kandidátů (potvrzeno šetřením ČŠI). Zákonní zástupci namítají neplatnost voleb a nutnost volby do školské rady zopakovat, jelikož byli kráceni na svých právech seznámit se s kandidáty. Je opravdu nutné volby zopakovat, pokud na tom zákonní zástupci trvají, nebo je možné chápat nedodržení lhůty, stanovené ve volebním řádu v rovině nedodržení tzv. pořádkové lhůty, nemající právní následek? Zákonní zástupci poukazují na to, že pokud by tyto lhůty byly vnímány jen jako pořádkové, nemají potom pravidla volebního řádu žádný význam.

Celých 89 % středoškoláků a středoškolaček se v nedávném dotazníkovém šetření agentury Median pro JSNS označilo za zatím neaktivní. Pouze 15 % si myslí, že mohou vlastní iniciativou nějakým způsobem ovlivnit řešení problémů v obci, kde bydlí, či v ČR. Ve srovnání s podobnými šetřeními v letech 2017 a 2020 navíc stoupá počet studentů, kteří nevěří v možnost něco změnit vlastní aktivitou. Příležitostí, jak a do čeho se zapojit, však dnešní studující mají bezpočet. Za chvíli jsou tu navíc volby do Evropského parlamentu a mnozí z nich budou prvovoliči. Odhadovaná volební účast mladých v těchto volbách je podle analytického ústavu STEM až 42 %.

Měl bych dotaz vzhledem ke komunálním volbám. Kdyby byl ředitel školy zvolen do uvolněné funkce na městě, jaký je další postup? Z pozice ředitele bude novou RM odvolán? Pověřen vedením školy bude zástupce a bude konkurz na místo ředitele? Má možnost se ředitel vrátit zpět na svou pozici? Jak je to v situaci, když by v době funkčního období na městě měl proběhnout řádný konkurz na ředitele?

Podle povolební studie organizace PAQ Research, zveřejněné začátkem listopadu 2021, se volební účast mladých lidí ve věku 18–34 let v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v porovnání s posledními parlamentními volbami v roce 2017 zvýšila o výrazných jedenáct procentních bodů (z 52 na 62 %).

Jak má být prakticky řešeno hlasování žáků a jejich zákonných zástupců o členovi školské rady za tuto skupinu. Je to tak, že maximální počet hlasů odpovídá počtu žáků školy? Tedy, že za každého žáka může být odevzdán jeden hlas? To by znamenalo, že se zákonní zástupci musí shodnout. Co když tomu tak nebude? Čí hlas platí? Zároveň by to znamenalo, že zákonný zástupce má tolik hlasů, kolik žáků zastupuje. Je tomu tak?

Chystáme volby do školské rady naší ZŠ. Tedy i volby zákonných zástupců nezletilých žáků do školské rady. Zájem o práci ve školské radě naší ZŠ, projevila jedna maminka, jejíž dítě není žákem naší základní školy.  Zatím (i od 1. 9. 2021) dítě navštěvuje naši MŠ. Proto jsem, té paní odpověděl, že nemůže členem školské rady jako zástupce zákonných zástupců nezletilých žáků (pokud by byla zvolena). Ale později jsem zjistil, že §167 Školského zákona tuto variantu neřeší. Prosím, může tedy výše uvedená maminka: kandidovat do školské rady na člena zákonných zástupců nezletilých žáků (když její dítě není žákem naší ZŠ)? Naše školská rada je tříčlenná. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků  a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy.

Školská rada je orgánem základní, střední a vyšší odborné školy, jehož jednu třetinu členů volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci. Cílem článku je zrekapitulovat předpoklady a důsledky dvou možných právních výkladů, jejichž optikou je chápáno právo zákonného zástupce nezletilého žáka volit členy školské rady.