V předchozí části článku se autoři zaměřili na činnost pedagogických pracovníků a školy v souvislosti se zákonným a nezákonným užitím učebnic, odborných publikací a literárních děl (publikováno v Řízení školy č. 2/2018). V této části článku1) jsou vyčleněny aktivity typické pro žáky nebo studenty.2)
Aktivity žáků a zákonné a nezákonné užití učebnic, odborných publikací a literárních děl
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
specialistka na školskou problematiku
Mgr. Bc.
Adam
Hlaváč,
firemní právník v Pardubicích
Skutečnosti, které mají vliv na zákonné nebo nezákonné užití autorského díla
Žák, který se připravuje na vyučování a v této souvislosti bude užívat učebnici, odbornou publikaci nebo literární dílo, by si měl ujasnit alespoň tři základní skutečnosti:
1)
zda se jedná, nebo nejedná o volné dílo,
2)
zda se jedná o dílo, ke kterému se váže, nebo neváže licence umožňující sdílení díla,
3)
zda se v případě zamýšleného užití publikace bude, nebo nebude jednat o volné užití díla.
Volné dílo
Volné dílo je takové autorské dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv3) [viz § 28 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), dále jen "autorský zákon"]. Majetková práva přitom dle ustanovení § 27 odst. 1 autorského zákona trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, a jedná-li se o dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv podle ustanovení § 27 odst. 2 autorského zákona od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
Pro žáky je však důležité odlišit dvě základní skutečnosti, které (spolu s jejich důsledky) pro snazší pochopení uvádíme na příkladu v následující tabulce.
I-----------------------------I----------------------------------------------I
I Shakespearova divadelní hra I Publikace obsahující český překlad I
I I Shakespearovy divadelní hry opatřená I
I I ilustracemi I
I-----------------------------I----------------------------------------------I
I Autor divadelní hry je více I Publikace, která "jen přepisuje" volné dílo I
I než 400 let po smrti. Z I (to, co kdysi Shakespeare vytvořil), může I
I tohoto úhlu pohledu je I být sama o sobě autorským dílem. I
I divadelní hra jako taková I I
I volné dílo. I Proč? V publikaci se může původní autorské I
I I dílo (Shakespearova divadelní hra) I
I I zpracovávat tvůrčím způsobem. Může se jednat I
I I např. o originální grafické zpracování nebo I
I I použití zvláštního fontu písma. I
I I I
I I V takovém případě publikace představuje I
I I "nové" autorské dílo ve smyslu ustanovení I
I I §§ 2 odst. 4 autorského zákona. To znamená, I
I I že uvedená publikace není volným dílem, ale I
I I podléhá standardní ochraně jako jakékoliv I
I I jiné autorské dílo. I
I I I
I I Publikace obsahuje kromě volného díla I
I I (Shakespearovy divadelní hry) ilustrace I
I I vytvořené jiným autorem (malířem, grafikem), I
I I u kterého autorská majetková práva stále I
I I trvají. I
I I I
I I Jazykový překlad Shakespearovy divadelní hry I
I I je sám o sobě autorským dílem. Překlad této I
I I hry (např. do češtiny) nemusí být volným I
I I dílem, ale naopak autorským dílem se stále I
I I platnými majetkovými právy překladatele. I
I-----------------------------I----------------------------------------------I
I Závěr: Aby žák užil toto I Závěr: I když je Shakespearova divadelní hra I
I volné dílo v souladu s I jako taková volné dílo, v žádném případě to I
I autorským zákonem, musel by I neznamená, že by bylo možné danou publikaci I
I např. oskenovat původní I (obsahující Shakespearovu divadelní hru) I
I vydání Shakespearovy hry I libovolně kopírovat, rozmnožovat či jinak I
I jakožto skutečně "původní", I šířit. I
I a tedy již volné dílo. I I
I I Pokud by chtěl žák takové dílo užívat dle I
I I svého uvážení, musel by Shakespearovu I
I I divadelní hru samostatně přeložit do I
I I češtiny, popř. ji i graficky upravit. Pak by I
I I se totiž jednalo o žákovo nové - tvůrčí - I
I I ztvárnění jinak volného díla (Shakespearovy I
I I divadelní hry). I
I-----------------------------I----------------------------------------------I
Lze tedy uzavřít, že při zvažování, zda se jedná, či nejedná o volné dílo, nelze vycházet jen z toho, zda od smrti autora uplynulo více než 70 let. S ohledem na tato rizika nelze než doporučit, aby žáci, mají-li zájem s dílem libovolně nakládat, tak činili pouze v případě, že si ověřili, že se skutečně a prokazatelně jedná o volné dílo ve smyslu § 28 autorského zákona. V opačném případě lze dílo užívat pouze pro osobní potřebu ve smyslu ustanovení § 30 autorského zákona.
I v případě prokazatelně volného díla, které lze dle ustanovení § 12 odst. 4 autorského zákona bez svolení a bezúplatně rozmnožovat a rozšiřovat v podobě rozmnoženin, však dle § 11 odst. 5 autorského zákona platí, že:
-
žák si nesmí osobovat autorství k dílu (jednoduše řečeno: nesmí se vydávat za autora díla),
-
volné dílo nesmí být užito způsobem snižujícím jeho hodnotu,
-
pokud se nejedná o dílo anonymní, musí být uvedeno jméno autora, resp. pseudonym autora.
Licence umožňující sdílení díla
Skutečnost, že některé autorské dílo není volným dílem, ještě automaticky neznamená, že s ním není možné nakládat jinak než jen pro osobní potřebu. Jedním z důvodů, na základě kterého je možné autorské dílo dále legálně rozmnožovat či rozšiřovat, je poskytnutí licence. Autor, popř. držitel majetkových autorských práv, je-li odlišný od autora, může licenci poskytnout:
a)
individuálně (na základě smlouvy s tím, kdo by chtěl autorské dílo dále šířit, rozmnožovat apod.),
b)
dopředu neomezenému okruhu zájemců ve formě tzv. veřejné licence.
Lze předpokládat, že žáky bude zajímat zejména veřejná licence. Princip veřejné licence spočívá v tom, že držitel majetkových autorských práv poskytne dle svého uvážení některá svá autorská práva k užití veřejnosti a jiná si ponechá.4) To, zda byla veřejná licence k danému dílu udělena, a rozsah dané licence (která práva si držitel majetkových autorských práv ponechal a která poskytl k užití) zjistí žák zpravidla přímo z databáze, jejíž součástí je licencované autorské dílo. Vzhledem k tomu, že veřejné licence jsou "výtvorem" moderní elektronické doby, nacházejí své využití především v autorských dílech v elektronické podobě (fotografie, hudba a autorské texty na internetu). Jedna z největších databází založených na veřejné licenci Creative Commons k tomu sama uvádí: "Mezi nejznámější projekty, jejichž obsah může být licencován pod jednou z licencí Creative Commons, patří encyklopedie Wikipedie, komunitní web pro sdílení fotek Flickr, Picasa/Google+, geolokačně zaměřené Panoramio, umělecký komunitní web deviantART, FreeMusicArchive.org a pod touto licencí je šířeno například i vysílání arabské televize Al-Džazíra, stránky českého ministerstva životního prostředí nebo web městské části Praha 10."5)
Poskytnutí veřejné licence k tištěné publikaci není příliš rozšířené ani obvyklé. Je tomu tak logicky proto, že zhotovení výtisku autorského díla je nákladnější než jeho prosté umístění na internet a autor, popř. nakladatel jakožto držitel majetkových autorských práv, by v takovém případě náklady na tisk utratil zbytečně, jelikož by si mohl kdokoliv koupit jen jeden výtisk a následně jej sám volně šířit.
Je proto nutné zdůraznit, že pokud žák zjistí, že autorské dílo je opatřeno veřejnou licencí, nemůže "automaticky" činit závěr, že s dílem může libovolně nakládat. V každém jednotlivém případě je totiž třeba zjistit, jaký rozsah veřejné licence držitel majetkových autorských práv poskytl a jestli tento rozsah odpovídá tomu, jak chce žák s autorským dílem nakládat. Zatímco některá veřejná licence může být velmi benevolentní (např. jen podmiňující další užití díla uvedením autora), jiná může být mnohem restriktivnější (např. zakazující jakékoliv úpravy díla a využití díla pro komerční účely).
Volné užití díla
V případě, že nejde o volné dílo nebo o autorské dílo s licencí umožňující sdílení díla, lze takové dílo užívat pouze na základě některé zákonné licence (§ 31 a násl. autorského zákona) nebo na základě volného užití díla (§ 30 autorského zákona).
Principy volného užití díla jsou již vyloženy v předchozím článku.6) Proto jen zopakujeme, že žák dílo volně užívá, pokud pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla a účelem zhotovení záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Ve vztahu k žákovi je nutné zdůraznit, jak se chápe charakteristika "užívá dílo pro svou osobní potřebu". Užití díla "pro svou osobní potřebu" se chápe jako užití v rámci domácnosti a případně i dalšími blízkými osobami, jde-li při užití díla stále o uspokojování "osobních potřeb". Za osobní potřebu tak není možné považovat užití například v rámci nějaké zájmové či pracovní skupiny, tedy užití jdoucí již nad rámec osobní potřeby. O volné užití díla se proto bude jednat např. tehdy, když žák vytvoří "papírovou" kopii díla (např. obrazový slovník anglického jazyka) a tuto kopii sdílí se sourozencem tak, že ji společně využívají při přípravě na vyučování (procvičují si společně slovíčka).
Žák se připravuje na vyučování a jedná, nebo nejedná v souladu s autorským zákonem
Autoři předpokládají, že typicky dochází buď k legálnímu, nebo nelegálnímu užívání autorského díla tehdy, když:
-
se žáci připravují na vyučování a mají zájem zhotovit a sdílet digitální rozmnoženiny autorského díla,
-
publikace, e-kniha atd., ze které vycházejí, není volné dílo.
Z uvedeného předpokladu vyplývá schematické shrnutí legálního a nelegálního díla na předchozí straně.
Závěr
Při zhotovování papírových i digitálních rozmnoženin autorského díla, které není volným dílem, žák postupuje v souladu s autorským zákonem, pokud:
-
buď dílo nesdílí, užívá dílo pouze pro svou osobní potřebu a účelem zhotovení rozmnoženiny není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
-
anebo rozmnoženinu veřejně sdílí při dodržení licenčních podmínek.
V případě volného díla lze jeho rozmnoženiny činit bez omezení. Prověření, zda nějaká publikace je, či není volným dílem, však klade na zájemce o její použití vysoké nároky na posouzení, zda skutečně jde, či nejde o volné dílo.
Poznámka redakce
V Řízení školy č. 8/2015 jsme publikovali článek Ondřeje Neumajera "Licence Creative Commons pro podporu otevřeného vzdělávání", ve kterém vysvětluje, co vlastně licence Creative Commons jsou. Ve Speciálu pro střední školy č. 2/2017 najdete text Michala Kaderky "Inteligentní průvodce veřejnými licencemi Creative Commons".
Vše v online archivu časopisu na www.online.rizeniskoly.cz
.
1 V tomto článku je vyjádřen právní názor jeho autorů. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, která jsou v tomto článku prezentována.
2 Na tyto činnosti žáků a studentů upozorňuje sdělení Svazu českých knihkupců a nakladatelů, z. s., rozeslané ředitelům škol pod názvem Zákonné a nezákonné užití učebnic, odborných publikací a literárních děl při výuce (dále jen "Sdělení Svazu") a Stanovisko k výkladu užití autorských děl ve školách z pohledu příslušných ustanovení autorského zákona, zpracované Ústavem státu a práva AV ČR, v. v. i.
3 Majetková autorská práva jsou - stručně řečeno - taková práva, která opravňují určovat, jak bude s dílem nakládáno (jak bude užíváno, rozmnožováno, půjčováno, vystavováno apod.) . Vedle majetkových autorských práv upravuje autorský zákon i osobnostní autorská práva. Tím se rozumí zejména právo osobovat si autorství a náleží vždy jen autorovi. Majetková autorská práva naopak mohou náležet - a často také náležejí - jiné osobě než autorovi (např. nakladatelství, filmovému producentovi apod.).
4 Jednou z nejznámějších veřejných licencí jsou tzv. Creative Commons licence. Ty jsou oblíbené především pro svou mezinárodní srozumitelnost, neboť jednotlivé licenční prvky (tedy rozsah toho, jak může uživatel s autorským dílem nakládat) jsou vyjádřeny jednoduchými grafickými symboly. Na základě vysvětlivek k těmto grafickým symbolům lze pak velmi snadno zjistit, v jakém rozsahu je licence poskytována. Bližší informace např. na www.creativecommons.cz
5 Creative Commons. In: Wikipedia [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Creative_Commons
6 PUŠKINOVÁ, M. a A. HLAVÁČ. Zákonné a nezákonné užití učebnic, odborných publikací a literárních děl při výuce. Řízení školy. 2018, č. 2.