Pokračující komentář vztahu zřizovací listiny, vnitřního platového předpisu a písemnosti, kterými je zaměstnanec informován nebo kterými se aplikuje existující právo nebo povinnost.
Vnitřní platový předpis v pracovněprávních souvislostech
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
specialista na pracovní právo a pracovněprávní judikaturu
JUDr.
Petr
Bukovjan,
právník a specialista na školskou problematiku
I----------------------------------------------------------------------------I
I Zřizovací listina: část vymezující hlavní účel a předmět činnosti I
I----------------------------------------------------------------------------I
I I I
I I I
I V I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Organizační řád: I
I I
I část popisující vedoucí zaměstnance a zaměstnance, kteří nejsou vedoucími I
I zaměstnanci, ale jsou kompetentní řídit ostatní; část popisující stupně I
I řízení; část vyčleňující organizační útvary, ve kterých se poskytuje I
I vzdělávání I
I----------------------------------------------------------------------------I
I I I
I I I
I V I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Vnitřní platový předpis: rozlišení zaměstnanců I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I odlišení zaměstnanců, kterým I odlišení pedagogických pracovníků v I
I přísluší příplatek za vedení I návaznosti na příplatky I
I I pedagogického pracovníka: I
I I specializační příplatek, zvláštní I
I I příplatek I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
Organizační řád a vnitřní platový předpis musejí být konzistentní v části vymezující zaměstnance, kterým přísluší příplatek za vedení. Je důležité připomenout, že příplatek za vedení přísluší nejen vedoucím zaměstnancům (§ 124 odst. 1 zákoníku práce), ale i zaměstnancům, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, avšak jsou podle organizačního předpisu oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (§ 124 odst. 4 zákoníku práce).
Vedoucím zaměstnancům přísluší příplatek za vedení podle stupně řízení a náročnosti řídicí práce.
Vnitřní platový předpis bude plnit svou funkci, pokud bude jeho obsah odpovídat podmínkám konkrétní příspěvkové organizace. Proto si lze představit vnitřní platový předpis,
-
ve kterém je uveden výčet pracovních pozic, v jejichž případě zaměstnancům přísluší příplatek za vedení, spojených s výší příplatku, a to buď s nominální částkou (jedna konkrétní částka nebo rozpětí od-do, pokud je pro jednu pracovní pozici výše příplatku dále diferencována v závislosti na určitých kritériích), nebo s procentuálním vyjádřením (jeden konkrétní údaj nebo rozpětí od-do, pokud je pro jednu pracovní pozici výše příplatku dále diferencována v závislosti na určitých kritériích); uvedený vnitřní platový předpis je pravděpodobný v případě větších příspěvkových organizací;
-
ve kterém je uveden výčet pracovních pozic, v jejichž případě zaměstnancům přísluší příplatek za vedení, a tyto pracovní pozice lze jednoznačně spojit s kategoriemi zaměstnanců, kterým dle zákoníku práce přísluší příplatek za vedení; výše příplatku za vedení je uvedena pouze v platovém výměru; uvedený vnitřní platový předpis je pravděpodobný v případě menších příspěvkových organizací, u kterých není obtížné v případě každého jednotlivého zaměstnance porovnávat obsah platového výměru přímo s pravidly stanovenými zákoníkem práce.
Dle § 133 zákoníku práce ve spojení s § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se pedagogickým pracovníkům, kteří vedle přímé pedagogické činnosti vykonávají také specializované činnosti, poskytuje specializační příplatek. Taxativní výčet specializovaných činností je uveden v § 9 odst. 1 vyhlášky č. 317/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a obsahuje např. činnost prevence sociálně patologických jevů (tj. ve škole činnost školního metodika prevence). Je důležité upozornit, že v současné době do specializovaných činností nespadá činnost výchovného poradce, a proto se výchovnému poradci specializační příplatek nemůže poskytovat.
Specializační příplatek se pedagogickým pracovníkům poskytuje pouze tehdy, pokud současně splňují dvě podmínky: vykonávají specializované činnosti a absolvovali studium vymezené v § 9 odst. 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže např. školní metodik prevence úspěšně ukončí studium dle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v průběhu měsíce (např. 15. 3.), pak je mu vydán v průběhu měsíce nový platový výměr a za daný měsíc se mu poskytne poměrná část příplatku. Neuplatní se pravidlo obsažené v ustanovení § 4 odst. 10 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, o prvním dni v kalendářním měsíci, protože to se vztahuje výslovně na zvýšení platového tarifu v souvislosti s dosažením doby započitatelné praxe předepsané pro příslušný platový stupeň.
Zvláštní příplatek
poskytovaný pedagogickým pracovníkům je stanoven v souladu s přílohou 8, Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek, nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Pro přehlednost uvádíme její část související s činností pedagogických pracovníků.I----------------------------------------------------------------------------I
I I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným I
I možným rizikem ohrožení zdraví nebo života I
I I
I 2. Přímá pedagogická činnost spojená s I
I I
I 2.1. výkonem práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři I
I nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší I
I odborné škole, I
I I
I 2.2. dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu I
I z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického I
I vyučování nebo praktické přípravy. I
I----------------------------------------------------------------------------I
I II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným I
I možným rizikem ohrožení zdraví nebo života I
I I
I 1. Přímá pedagogická činnost, práce třídního učitele, diagnostická činnost I
I nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními I
I vzdělávacími potřebami I
I I
I 1.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně I
I zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při I
I zdravotnických zařízeních, I
I I
I 1.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro I
I tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách I
I školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty, I
I I
I 1.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro I
I výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou I
I péči, I
I I
I 1.4. v zařízeních sociálních služeb pro osoby pro osoby s mentálním nebo I
I tělesným postižením. I
I I
I 2. Přímá pedagogická činnost spojená s výkonem práce třídního učitele I
I vykonávaná ve třídách se žáky různých postupných ročníků v rámci jedné I
I třídy v základních školách, které nemají zřízeny všechny ročníky. I
I----------------------------------------------------------------------------I
Časté dotazy spojené s poskytováním zvláštního příplatku jsou následující: Poskytuje se zvláštní příplatek v době jarních prázdnin, kdy zaměstnanec čerpá samostudium? Jak se poskytuje zvláštní příplatek v době hlavních prázdnin, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, ale v době "přípravného týdne" již pracuje?
Pokud zaměstnanec čerpá volno na samostudium nebo dovolenou, pak mu za tuto dobu přísluší náhrada platu, nikoli plat. Podle § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. V souladu s § 222 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (vypočítává se z průměrného výdělku dosaženého v rozhodném období, kterým je předcházející kalendářní čtvrtletí). Proto lze uzavřít, že v uvedených případech se zvláštní příplatek jako složka platu zaměstnanci neposkytuje. Ve vztahu k odměňování za práci v době "přípravného týdne" jsou autoři toho názoru, že i v této době pedagogický pracovník vykonává práce, které jsou spojeny s jeho postavením třídního učitele, a není tedy důvodu, aby mu zvláštní příplatek v přípravném týdnu nenáležel.
Současně je nutné zdůraznit, že zaměstnavatel musí postupovat v souladu s § 112 odst. 1 zákoníku práce a akceptovat, že zaměstnanci vznikl nárok na plat (tj. i na zvláštní příplatek, který je složkou platu) na základě platového výměru. Jinými slovy, zaměstnanec má nárok na zvláštní příplatek tak dlouho, dokud bude tento příplatek uveden v platovém výměru. Teprve tehdy, když dojde ke změně platového výměru (o kterém rozhodne zaměstnavatel) a zaměstnavatel vydá zaměstnanci nový platový výměr, ve kterém nebude uveden zvláštní příplatek, nebude zvláštní příplatek zaměstnanci poskytován.
Pokud je to v případě daného zaměstnavatele důvodné a účelné, lze výši zvláštního příplatku diferencovat podle určitých kritérií (např. zvláštní příplatek třídního učitele se stanoví v závislosti na počtu žáků ve třídě). Diferenciace je důvodná také v souvislosti s tím, že zaměstnanci přísluší pouze jeden zvláštní příplatek. Pokud je např. učitel třídním učitelem ve dvou třídách, náleží mu jeden zvláštní příplatek. Lze předpokládat, že učiteli, který bude vykonávat činnost třídního učitele současně ve dvou třídách, bude příslušet jeden zvláštní příplatek, ten však bude vnitřním platovým předpisem stanoven ve větší výši než zvláštní příplatek učitele, který vykonává činnost třídního učitele v jedné třídě.
Jak výše specializačního příplatku, tak výše zvláštní příplatku je v právních předpisech stanovena v rozpětí (§ 133 zákoníku práce, § 8 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.). Stejně jako v případě příplatku za vedení lze pro účely vymezení specializačního nebo zvláštního příplatku předpokládat dva postupy, které odvisí od podmínek zaměstnavatele:
-
ve vnitřním platovém předpisu budou uvedeny činnosti zakládající nárok na specializační nebo zvláštní příplatek a výše příplatku,
-
ve vnitřním platovém předpisu budou uvedeny činnosti zakládající nárok na specializační nebo zvláštní příplatek a výše příplatku bude uvedena pouze v platovém výměru.
I----------------------------------------------------------------------------I
I Vnitřní platový předpis: rozlišení zaměstnanců I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I odlišení zaměstnanců, kterým I odlišení pedagogických pracovníků I
I přísluší příplatek za vedení I v návaznosti na příplatky I
I I pedagogického pracovníka I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I I
I I I
I I I
I V I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Písemnosti, kterými je zaměstnanec informován I
I Písemnosti aplikující existující právo nebo povinnost I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I informování o obsahu pracovního I platový výměr I
I poměru I I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
Platový výměr povinně obsahuje informace také o výši platového tarifu a výši ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu, tj. i specializačního příplatku a zvláštního příplatku (§ 136 odst. 2 zákoníku). Dojde-li ke změně tarifu nebo ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Důvody změny tarifu nebo ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu mohou být uvedeny v platovém výměru, mohou však být obsaženy v "dopisu" určeném zaměstnanci.
Stejně jako v případě platového tarifu v platovém výměru je vždy nutné uvádět výši příplatku (za vedení, specializačního, zvláštního) jako nominální částku.
Podle názoru autorů je v případě zaměstnanců s "kratším úvazkem" (v terminologii zákoníku práce zaměstnanců, se kterými byla sjednána kratší pracovní doba) vhodné v platovém výměru uvádět platový tarif a další pravidelně měsíčně poskytované složky platu ve výši, která odpovídá "zkrácenému úvazku" (jednoduše řečeno: v platovém výměru je již uvedena nižší částka, která odpovídá zkrácenému úvazku). Tato skutečnost však musí být v platovém výměru jednoznačně uvedena. Formulace platového výměru, ve kterém by byly uvedeny částky platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu dvakrát (jednou ve vztahu k celému úvazku a jednou krácené úměrně úvazku), není nutná a mohla by být pro zaměstnance nepřehledná.
I----------------------------------------------------------------------------I
I Zřizovací listina: část vymezující hlavní účel a předmět činnosti I
I----------------------------------------------------------------------------I
I I
I I I
I I I
I V I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Organizační řád: I
I část popisující vedoucí zaměstnance a zaměstnance, kteří nejsou I
I vedoucími zaměstnanci, ale jsou kompetentní řídit ostatní I
I----------------------------------------------------------------------------I
I I
I I I
I I I
I V I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Vnitřní platový předpis: rozlišení zaměstnanců I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I odlišení zaměstnanců, kteří mohou I odlišení zaměstnanců, kterým I
I přikázat práci přesčas nebo mohou I přísluší příplatek za práci I
I souhlasit s prací přesčas I přesčas s omezením nebo nepřísluší I
I zaměstnance; postup navazující I příplatek za práci přesčas I
I na vykonanou práci přesčas I I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
Připomeňme, že legální definice práce přesčas je obsažena v § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce. Podle uvedené legální definice není prací přesčas jakákoli práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Tuto práci musí oprávněný vedoucí zaměstnanec nebo zaměstnanec, který není vedoucím zaměstnancem, ale je kompetentní řídit ostatní zaměstnance, nařídit nebo s ní musí souhlasit.
Jak stanoví § 127 odst. 1 zákoníku práce, za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci plat nebo náhradní volno. Na poskytnutí náhradního volna se však musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Pokud se zaměstnancem není dohodnuto poskytnutí náhradního volna, nelze zaměstnanci tuto alternativu "vnutit", a to ani vnitřním platovým předpisem.
Organizační řád a vnitřní platový předpis na sebe musejí navazovat v části, která vymezuje zaměstnance, kterým přísluší příplatek za vedení. Důsledek spojený s odměňováním zaměstnance vymezuje § 127 odst. 3 zákoníku práce: Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti.
Jak bylo uvedeno v první části článku, vnitřní platový předpis neupravuje odměňování statutárního orgánu příspěvkové organizace (tj. ředitele příspěvkové organizace). Přesto zde upozorňujeme, že situace ředitele příspěvkové organizace (statutárního orgánu) se zcela liší od ostatních vedoucích zaměstnanců, kterým přísluší příplatek za vedení. Dle § 127 odst. 3 zákoníku práce v platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. Pro úplnost dodáváme, že práce přesčas (§ 127 zákoníku práce) a přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah (§ 132 zákoníku práce) jsou odlišné právní instituty. Pokud ředitel příspěvkové organizace vykoná přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah (tzv. přespočetné hodiny), přísluší mu za tuto činnost příplatek.
Shrnutí
Obsah vnitřního platového předpisu je jednoznačně navázán na obsah organizačního řádu v případě příplatku za vedení a přesčasové práce (např. vyčlenění vedoucích zaměstnanců, statutárního zástupce ředitele). Poskytování specializačního příplatku pedagogického pracovníka a zvláštního příplatku je logicky spojeno s vyčleněním organizačních útvarů, v rámci kterých vykonávají činnost pedagogičtí pracovníci. Výši specializačního nebo zvláštního příplatku je vhodné ve vnitřním platovém předpisu vymezit nebo diferencovat, pokud to odpovídá podmínkám činnosti školy.