Žáci plnící povinnou školní docházku v zahraničí

Novela zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášená pod č. 101/2017 Sb. s účinností od 1.9.2017 změnila mj. i jeho § 38 odst. 3 a 5. Žáci plnící povinnou školní docházku vzděláváním ve škole mimo území ČR, ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR nebo v evropské škole nebo formou individuální výuky (pro zjednodušení dále jen „v zahraničí“) již (dále jen „kmenová škola“).¹⁾ Pokud tito žáci nebudou mít kmenovou školu, budou jejich zákonní zástupci dokládat plnění povinné školní docházky žáka Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).²⁾ V návaznosti byla novelizována i vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, novelou vyhlášenou pod č. 243/2017 Sb. Pro podrobnější obecné informace odkazuji na web ministerstva.³⁾

Z výše uvedeného nelze dovozovat, že by žák nebyl nikde evidován. Pokud se zákonný zástupce žáka rozhodne, že žák nebude žákem kmenové školy, pak je povinen plnit oznamovací povinnost a dokládat průběh plnění povinné školní docházky tohoto žáka ministerstvu. Takový žák tedy bude evidován právě na ministerstvu. Nedošlo ani ke zrušení možnosti být žákem kmenové školy. Ředitel školy tedy nemůže o své vůli vyřadit žáka plnícího povinnou školní docházku v zahraničí ze školní matriky. Výběr, zda žák bude, nebo nebude žákem kmenové školy, je totiž v dispozici výhradně zákonného zástupce. Pokud zákonný zástupce neprojeví vůli, aby žák přestal být žákem kmenové školy, nelze jej vyřadit; zákon to řediteli školy ani neumožňuje – žák totiž přestává být žákem školy jen v případech, kdy tak zákon stanoví.

Ředitel školy dále nemůže v době zápisu odmítnout přijmout žáka plnícího povinnou školní docházku v zahraničí kvůli této skutečnosti; nemůže situaci vyřešit tím, že žáka odkáže, aby se zaevidoval na ministerstvo. Právo žáka na zápis do kmenové školy zůstává shodné jako doposud – ve spádové škole má žák na přijetí nárok, v nespádové škole pak záleží na jeho umístění v přijímacím řízení. Nesprávné je i tvrzení, že žák bude žákem kmenové školy a zároveň bude evidován na ministerstvu. Zákon jednoznačně stanoví, že platí buď první možnost, nebo druhá možnost. Obě možnosti současně však nepřipouští.

Právní předpisy neřeší situaci, kdy se zákonný zástupce rozhodne pro – tedy pokud žáka odhlásí z kmenové školy a začne jej evidovat na ministerstvu nebo naopak. V takovém případě je žádoucí, aby došlo k předání dokumentace žáka, nicméně domnívám se, že je nezbytné, aby zákonný zástupce udělil souhlas se zpracováním osobních údajů podle § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon nestanoví sankce pro případ, že by zákonný zástupce neplnil oznamovací povinnost a nedokládal plnění povinné školní docházky žáka. Tyto povinnosti podle mého názoru nelze zahrnout pod péči o povinnou školní docházku, neboť ta směřuje na samotné vzdělávání se žáka (přítomnost ve výuce atd.).

Závěrem zdůrazňuji, že výše uvedené možnosti se vztahují pouze na žáky pobývající v zahraničí a nemohou sloužit k obcházení plnění povinné školní docházky žáky, kteří pobývají v ČR. Pokud se ředitel školy o takových skutečnostech dozví, podá podnět k zahájení řízení o přestupku příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, případně věc též oznámí orgánu sociálně-právní ochrany dětí.