Nová témata v adiktologické prevenci

Obě látky mají společné rovněž to, že se jejich prodejci a producenti vyhnuli regulaci. Nikotinové sáčky nespadají do kategorie tabákových produktů a kratom je dokonce prodáván jako upomínkový předmět a nevztahují se tak na něj ani normy pro potraviny. Sdílím s veřejností pobouření nad tím, že nikotinové sáčky jsou dětem nejen prodávány, ale dokonce uzpůsobovány příchutí a designem krabiček. Také mě silně irituje obcházení pravidel u kratomu – látka je jednoznačně kupována k užití (nikoliv na výstavku) a pro své psychoaktivní účinky. Rozplývá se důvěra v etiku distributorů a je jasné, že potřebujeme rychle přijmout zákonné normy, které budou obchod s oběma látkami regulovat. V současnosti již představilo vyhlášku regulující prodej nikotinových sáčků Ministerstvo zdravotnictví. Platná by měla být od června příštího roku.

Na redakci časopisu se obracejí pedagogové s otázkou, jak s oběma látkami nakládat ve škole. A to jak v rovině restrikcí (v případě, že je u žáků látka nalezena), tak v rovině prevence. K první rovině dosud není stanovisko MŠMT (je připravována aktualizace metodického doporučení k prevenci rizikového chování). Jako zásadní je zatím ze strany MŠMT (ústně, jednotlivými pracovníky) zmiňováno informování rodičů. Také je zdůrazňován význam školního řádu, který umožňuje regulovat nošení látek do školy, pokud mohou ohrožovat (a ze současného stavu poznání je to zřejmé) zdraví dětí.

V rovině prevence se nacházíme v obdobné situaci. Obě látky (či způsob jejich užívání) jsou nové a jako takové také atraktivní i pro děti. Nárůst můžeme pozorovat u kratomu ve výsledcích šetření: podle šetření CSSP v roce 2021 užilo alespoň jednou kratom 9 % respondentů, podle výsledků šetření Než zazvoní z října 2022 jej vyzkoušela pětina středoškoláků.¹⁾

V odborné veřejnosti zatím také nepanuje naprostá shoda o rizikovosti látek z adiktologického pohledu (ačkoliv je dobrá shoda na potřebě regulovat jejich dostupnost, například nikotinové sáčky jsou velmi pravděpodobně bezpečnější alternativou ke kouření cigaret, řada dětí je však užívá bez předchozí zkušenosti s kouřením). Je zde na místě opatrnost. Některé důsledky budeme schopni posoudit až po delší době. Spíše mírnit lze obavy z toho, že půjde o tzv. startovací drogy, které povedou k užívání dalších látek. Teorie vstupních nebo startovacích drog (gateway effect) je dosud diskutována zejména u marihuany. Přestože je nalézáno mnoho argumentů pro podporu této teorie, výsledky většiny studií zároveň ukazují, že vznik závislostí je ovlivněn mnoha různorodými faktory. Ani potvrzení této teorie (že užívání např. marihuany zvyšuje riziko užívání dalších látek) však není důvodem ke kriminalizaci látek, protože na zvýšení tohoto rizika má vliv i zapojení do nelegálních transakcí místo legální možnosti si látku obstarat.

V samotné realizaci preventivních programů se pak nemění nic na zásadách efektivní prevence, které by měl každý program naplňovat. Jednou ze složek programu by mělo být poskytnutí pravdivých informací o rizicích, ale i přínosech látek. Jako kontraproduktivní se ukázalo odstrašování a přehánění negativních důsledků užívání. Dobrým zdrojem informací jsou například stránky Prev-centra.²⁾ Zároveň však poskytování informací nesmí být jedinou složkou programu. Program by měl být interaktivní, dlouhodobý, navázaný na další služby. Měl by se zaměřovat především na podporu protektivních faktorů – copingových strategí (zvládání náročných situací), interpersonální dovednosti, seberegulační dovednosti. Jedná se v zásadě o faktory průřezové, které mají pozitivní vliv napříč oblastmi rizikového chování. Zvláštní pozornost si zaslouží také sledování duševní ho zdraví a wellbeingu dětí a péče o ně. Psychické obtíže jsou jedním z nejsilnějších faktorů, které zvyšují riziko užívání návykových látek, a prevence duševních onemocnění tak přináší velký výsledný efekt i na výskyt rizikového chování.

Máme dosud poměrně širokou nabídku organizací poskytujících preventivní programy v oblasti adiktologie. Poskytovatelé, kteří dříve prošli certifikací, dosud naplňují standardy a rozvíjí kvalitu primární prevence. Aktualizují informativní část programů a budou dobrou volbou i pro prevenci užívání kratomu či nikotinových sáčků. Je proto veliká škoda, že se dosud nepodařilo obnovit proces certifikace poskytovatelů a usnadnit tím jak orientaci uživatelům jejich služeb, tak zapojení dalších poskytovatelů (řada z nich se zaměřuje právě na oblast péče o duševní zdraví). Přesto bude pro školy dřívější zisk certifikace dobrým vodítkem. Dalším pak bude informace, zda organizace poskytuje i další služby v oblasti sociální, vzdělávací či zdravotnické. Naopak pokud některé programy provázely veliké kontroverze v odborné diskuzi, či jsou jejich poskytovatelé zaměřeni spíše třeba na pořádání kulturních či sportovních akcí, neměly by být primární volbou školy ani při současné absenci jednotného systému ověřování kvality. V současné situaci můžeme sledovat riziko spojené se snahou děti od konzumace pouze odstrašit, jak ukazováním tragických důsledků, tak přísnými tresty. S větší ochotou pak sahají po látkách zatím legálních, navíc často veřejně podporovaných jejich vzory.