Žáky drtí úzkosti, deprese a nárůst technologických závislostí

Velký unikátní výzkum o rizikovém chování žáků 2. stupně základních škol a studentů středních škol přináší datově podložené informace o dopadech protiepidemických omezení a uzavření škol na děti. Výzkum probíhá každý rok již od roku 2016, aktuální kolo proběhlo v prosinci 2020 a zúčastnilo se ho 8 724 respondentů ve věku 11 až 21 let z pražských základních škol, středních škol a gymnázií. Srovnání dat s předešlými roky tak nabízí ojedinělou možnost srovnání současného stavu se situací před nástupem koronaviru
a distanční výuky.
Dovolujeme si úvodem upozornit, že jsme si vědomi limitů při snaze zobecnit výsledky na celkovou populaci v České republice. Výzkum se týká pouze žáků, kteří navštěvují základní a střední školy umístěné v Praze. Bydliště žáků nezkoumáme, minimálně u části je tak možné, že se jedná o obyvatele Středočeského kraje. Protože je průměrná socioekonomická situace obyvatelstva v Praze či středních Čechách odlišná od průměrné situace rodin např. v Ústeckém kraji, budou odlišnosti také v oblasti rizikového chování žáků. Zároveň jsme ale přesvědčeni, že klíčová zjištění prezentovaná v tomto článku jsou do velké míry platná pro žáky po celé zemi a poučení z nich mohou čerpat všechny školy v České republice.
Shrnutí hlavních zjištění můžeme formulovat do pěti klíčových bodů:
1.
Rozmach technologických závislostí
2.
Nápor na duševní zdraví
3.