Dějiny

Vrcholem celoroční práce spolku Díky, že můžem je 17. listopadu Korzo Národní. Není to ale zdaleka jeho jediná aktivita. Právě naopak. V průběhu celého roku aktivizuje společnost a mladé lidi, například letos novým projektem Díky, že můžem volit. Se začátkem podzimu spustil spolek poprvé Akademii Díky, že můžem v celoročním formátu, nicméně zájemci se stále mohou hlásit i do jednotlivých víkendových akcí. Nejbližší část Akademie se uskuteční 10.–11. ledna a přihlásit se bude možné od prosince na webu dikyzemuzem.cz/akademie.

Hesla, která se v listopadu 1989 nesla po celé republice a která každému z nás připomínají sametovou revoluci. Letos tomu bude 35 let, co se studenti vysokých škol setkali na Albertově, aby uctili památku studenta Jana Opletala a připomněli si tak uzavření vysokých škol nacistickým Německem v roce 1939. Tento akt přerostl především vzhledem k brutálnímu zásahu tehdejšího totalitního režimu ve studentskou demonstraci a odstartoval politický převrat v Československu. Komunistický režim padl a do naší republiky se vrátila svoboda a demokracie.

Stovka učitelů z celé České republiky se 12. září sešla na Slavnosti škol Paměti národa, která se tentokrát konala ve vile Grébovka v Praze 2. Do projektů a aktivit Vzdělávání Paměti národa se každoročně zapojuje více než tisíc učitelů a Slavnost škol je pro ně připravována jako poděkování a ocenění jejich práce a zájmu o nové trendy ve výuce moderních dějin.

Vzdělávání Paměti národa se již více než 12 let snaží, aby pamětnické příběhy byly nedílnou součástí výuky dějepisu v základních a středních školách po celé České republice. Naše mise je jasná: přinést autentické svědectví o minulosti přímo do tříd a inspirovat tím nejen studenty, ale i pedagogy.

Chtěli byste se místo několika hodin dějepisu přenést se svou třídou do nějakého období našich novodobých dějin a na konkrétním příběhu pamětníka žákům tento úsek představit? Nebo by vás lákalo svým žákům s pomocí našich metodických listů osvětlit význam Dne válečných veteránů a pak s nimi vyrazit do ulic a zapojit se do sbírky? Nebo byste jim chtěli doporučit smysluplnou volnočasovou aktivitu, která propojuje historii a divadlo? Pak neváhejte prozkoumat náš web skoly.pametnaroda.cz, kde jsou všechny nové i osvědčené aktivity pro vás, pedagogy, i vaše žáky. Nebo nás kontaktujte přímo, rádi vše vysvětlíme a poradíme vám.

Navzdory tomu, že jsme se od Kosmovy kroniky posunuli do jiných letopisů, a to nejen obsahově, ale i formou, ve škole bychom na kořeny české státnosti tak úplně neměli zapomínat. Co na tom, že na materii notně napadal prach, pisálkové i slovutní historici dané pověsti tisíckrát převyprávěli, pořád jsme přeci potomci jednoho pantáty, který si prý říkal Čech (Boemus). V době, kdy všemu kolem nás vládne internet, globalizace, europanství a dnes chatboty, se může zdát, že i pro běžnou výuku je takovéto téma málem dezinformací. Co na tom, že se Jiráskova verze příchodu Čechů nejspíš od té skutečné docela liší? Pořád máme před sebou i základy české literatury jako takové.

Vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni provedl již pošesté výzkum mezi českými středoškoláky, zjišťoval názory a postoje 1200 respondentů z 33 středních škol. Za největší problémy ČR považují mladí lidé zadluženost, ekonomickou situaci a nekvalitní školství a vzdělávání. Polovina studentů považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Pouze 15 % středoškolských studentů si myslí, že mohou ovlivnit řešení problémů ve své obci či v České republice. V rozhovoru výsledky výzkumu představuje ředitel JSNS Karel Strachota, dává je do kontextu a popisuje trendy, které jsou patrné ze srovnání s předchozími šetřeními, která JSNS realizuje pravidelně od roku 2009.

Ve Vzdělávání Paměti národa máme výběr programů a aktivit vhodných právě pro středoškoláky. Přinášíme vám jejich stručný přehled. Věříme, že vás a vaše studenty zaujmou. Neváhejte se nám ozvat.

Prší. Zase. Pršelo už celou noc. To budou zase ve zprávách říkat, kolik se rozvodnilo potoků a řek. No nic, jdu si dát tu vánočku. Mařenka ji tedy dělávala lepší, nešetřila na másle. Alespoň si ji namažu marmeládou, už je trochu tvrdá. Snad mi Jirka s Jonášem odpoledne přinesou třeba koláč nebo štrúdl.

Instituty Paměti národa se nachází v Brně a Pardubicích a školám nabízí velké množství vzdělávacích aktivit zaměřených na události 20. století, které se snaží vyprávět skrze osudy pamětníků. Hlavním lákadlem obou institutů je expozice Tichá hrdinství, která přivádí k životu vzpomínky několika z nich. Dovolte nám pozvat vás a vaše žáky do našich institutů. Expozice je dostupná i v anglické variantě.

Dokumentaristický projekt Příběhy našich sousedů, ve kterém žáci základních škol nahrají vzpomínky pamětníka, zpracují je do reportáže a představí veřejnosti, je už poměrně známý. Co ale tak známé není, jsou všechny dílčí aktivity projektu, které pro žáky a učitele Vzdělávání Paměti národa v rámci projektu připravuje. Jednou z nich je možnost exkurze do archivu, a tak vám přinášíme dvojrozhovor s Mgr. Xenií Penížkovou (XP) z Archivu bezpečnostních složek a Mgr. Martinem Sovákem (MS) ze Státního oblastního archivu v Praze.

Ředitel školy (řídící učitel nebo správce školy obecné) byl od dob Rakouska-Uherska vždy součástí státního byrokratického aparátu. Státní úředník plnící příkazy vrchnosti, starající se o svěřený majetek, dodržování učiva, školního řádu a kontrolující výuku svých učitelů.

Na sklonku roku 2023 spatřila světlo světa nová publikace autora Michala Šimáně. Již při studiu na Ústavu pedagogiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se setkal s využíváním metody oral history. Svými možnostmi jej oslovila natolik, že ji i nadále využívá při své výzkumné činnosti spojené s jeho současným pracovištěm, vysokoškolským ústavem Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně. Nejinak tomu bylo také při řešení výzkumného projektu „Střední odborná škola v socialistickém Československu pohledem dějin každodennosti. Orálně historické rozhovory s učiteli“, který byl podporován Grantovou agenturou České republiky (číslo projektu 19-24776S) a díky němuž se můžeme začíst do výše jmenované knihy.

Co vás napadne jako první, když se řekne Kuba? Zkuste se na pár vteřin zamyslet. Dost pravděpodobně vám ze všeho nejdřív na mysl naskočily věci jako kubánský rum, doutníky, staré americké veterány nebo pláže plné zelených palem.

Heslo, které si řada dospělých spojí s mistrovstvím světa v ledním hokeji v roce 1969. Ale co o této události ví naše mladší generace? Zná příběhy sportovců, kteří si kromě vítězství nad SSSR přivezli problémy se stávajícím režimem, a to jen proto, že projevili veřejně nesouhlas s okupací v srpnu 1968? Jakým způsobem to udělali a co jejich gesto znamenalo pro občany tehdejšího Československa?

Vezměte své žáky do Pardubic nebo do Brna na výlet do československé historie, který je zaujme i vzdělá! Cestovatele pohltí rozšířená realita, netradiční projekce, dotykové obrazovky, vizuální a zvukové efekty. Sami se navíc aktivně zapojí do zkoumání a pomocí tabletu budou moci příběh i ovlivňovat.

Příběhy našich sousedů jsou dokumentaristický projekt určený pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a studenty středních škol. Ti se na několik měsíců stanou mladými dokumentaristy a v týmech pod vedením svých pedagogů a regionálních koordinátorů vyhledají pamětníka ze svého okolí, natočí jeho celoživotní vyprávění a to zpracují do poutavé reportáže. Píší také pamětníkův životopis, získávají dobové fotografie i další materiály a mohou se zúčastnit zajímavých workshopů a exkurzí.

Česká školní inspekce doporučuje školám Post Bellum/Paměť národa jako jednu z organizací, kterou lze využívat při výuce moderních dějin. Co vše od nás vaše škola může získat k výuce moderních dějin?

V předchozích měsících jste se prostřednictvím našich výukových lekcí pohybovali „za horizontem“. V seriálu jsme se pokusili vybrat tematicky a oborově různorodé náměty do hodin, které budou pestré i geograficky. Poslední díl si zaslouží věnovat odlehlému, o to však krásnějšímu a mystickému kraji Broumovska na hranicích s Polskem. Vydáváme se do Police nad Metují. Na každém kroku nás tudy provázejí Kryštof a Kilian Ignác Dientzenhoferové, budeme se věnovat barokní architektuře. Dějepis ale zdaleka není jediným oborem, k němuž lekce přispívá.

Divadlo Paměti národa ve spolupráci s nizozemským divadlem Theater Na de Dam představilo letos již šestou edici pravidelného divadelního cyklu „Paměť jsme my“. Spolupráce s nizozemským divadlem probíhá od roku 2019 a pražské inscenace se tak již tradičně stala součástí mezinárodního projektu „Theatre of Remembrance“. Cílem je uvést autorskou inscenaci mladé generace studentů, která tematicky vychází ze skutečných příběhů pamětníků zaznamenaných dokumentaristy Post Bellum, a propojit studenty s již integrovanými profesionálními umělci.