Ekologie

EFG Educa si jakožto vzdělávací organizace klade za cíl poskytnout žákům a studentům ucelený pohled na potenciál třídění odpadních surovin včetně kuchyňských zbytků z domácností, škol a restaurací. Ty je možné namísto skládkování ekologicky zpracovat a využít jako obnovitelný zdroj energie. Pro školy, školní stravovací zařízení i dětské tábory po celé republice tak organizace pořádá již více než dva roky interaktivní environmentální výuku, prostřednictvím které ukazuje, jak správným nakládáním s odpady aktivně předcházet znečišťování životního prostředí a proč podporovat využívání obnovitelných zdrojů. Svůj program začátkem tohoto roku navíc rozšířila o environmentální semináře pro střední školy.

Planeta hoří. Ano, to je metafora, ale jen částečně. Někde hoří doslova. Někde jsou sucha a někde povodně. Extrémy spojené se změnou klimatu jsou a budou stále častější. Vedle toho nám před očima mizí biodiverzita, různorodost druhů života, které dohromady vytvářejí ekosystémy, na nichž sami závisíme. Pak je tu ještě znečištění, především plasty, které už se v malém množství najdou úplně všude, včetně vody, kterou pijeme, a vzduchu, který dýcháme.

Herec, moderátor, režisér, ale hlavně ekolog tělem i duší. Svůj ekologický postoj k životu a planetě se snaží předat nejen rodině, ale také svým hereckým kolegům. Doma třídí odpad, splachuje vodou z dřezu, nejezdí autem, nejí maso a vyrábí mýdlový sliz. O tom, co je dobré pro životní prostředí, o oblíbených hereckých rolích, ale také o tom, proč se nestal lékařem, jsme si povídali s Petrem Vackem.

Ekologické svátky jsou důležité, protože nám pomáhají uvědomit si naši zodpovědnost za životní prostředí a připomínají nám, že máme povinnost chránit prostředí a přírodní zdroje pro příští generace. Slavení ekologických svátků je skvělou příležitostí k osvětě a vzdělávání o těchto tématech. Mohou nás také inspirovat k tomu, abychom změnili své chování a začali žít odpovědněji.

Dle výzkumu organizace "Skutečně zdravá škola" skončí v koších českých závodních a školních jídelen až 50 tisíc tun potravin ročně. Do odpadu a následně na skládky se ale nedostanou pouze zbytky z biologického odpadu v pravém slova smyslu, jako jsou odřezky či slupky, ale také prošlé potraviny nebo celé nesnědené pokrmy, s nimiž se tak ve velkém plýtvá a končí nevyužité na skládkách, kde produkují škodlivé emise. Co můžeme kromě náležité edukace o předcházení vzniku odpadu udělat my, zaměstnanci či vedení škol a lektoři?

O prospěšnosti venkovního pobytu a venkovního učení toho již bylo napsáno mnoho. Tématem se zabývá celá řada článků, vědeckých studií i obsáhlých knih. Zároveň nemálo škol učení venku v současnosti zažívá na vlastní kůži, užívá si benefity, které venkovní prostředí nabízí, a vrací se tím k něčemu, co by pro nás i pro děti mělo být vlastně přirozené.

O tématu ekologie a udržitelnosti slyšíme poslední dobou ze všech stran. A to je dobře. Pokud chceme dalším generacím zanechat zdravou, zelenou planetu, pitnou vodu a čistou půdu, musíme se všichni začít víc snažit. Vzdělávací projekt EFG Educa, jehož hlavními tématy jsou nakládání s odpady a udržitelnost, přistupující k odpadu jako k cenné surovině, se už snažit začal. A dostává toto téma přímo do škol prostřednictvím seminářů. Jak? O tom jsme si povídali s projektovou manažerkou Danielou Duškovou.

Ve čtvrtek 16. června 2022 si převzalo mezinárodní titul Ekoškola 29 školních Ekotýmů oceněných škol z celé České republiky. Ocenění školy získaly za dlouhodobou práci v mezinárodním programu Ekoškola, který pomáhá žákům a učitelům aktivně a samostatně zlepšovat životní prostředí ve svém okolí. Certifikát si mateřské, základní a střední školy převzaly na Staroměstské radnici v Brožíkově síni. Titul si žáci převzali z rukou Jaroslava Millera, náměstka člena vlády Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Tomáše Kažmierského, Ministerstvo životního prostředí, Odbor finančních a dobrovolných nástrojů, Víta Šimrala, člena Rady hl. m. Prahy pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání, Elišky Tůmové ze Skautu Rožmitál, Petra Holého, koordinátora oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Magistrátu Hlavního města Prahy,Kláry Bělíčkové, představitelky hnutí Fridays for Future, Jana Smrčky vedoucího programu Ekoškola a Petra Daniše, ředitele Vzdělávacího centra TEREZA.

Měsíc duben je každoročně zasvěcen Dni Země. U jeho příležitosti dne 22. dubna zveřejňuje vzdělávací program JSNS společnosti Člověk v tísni nové dokumentární filmy a materiály do výuky, které pomohou vyučujícím přiblížit žákům nelehké téma klimatické změny. Zapojte se se svou třídou ve dnech 22. až 29. dubna do kampaně “Spotřebujte do:” a posuňte složité pojmy spojené s životním prostředím do osobní roviny a k zajímavým projektům. 

O ekologii se dnes hodně mluví, někdy zapáleně, jindy s velkým despektem, a občas to vypadá na dva nesmiřitelné tábory. A není to náhodou jen módní výstřelek? Zkusme se na toto téma podívat s nadhledem a bez emocí. Představte si, že žijete v partnerství s někým, komu věnujete velkou pozornost, zatímco on či ona vás ignoruje. Nebo co kdybyste každý den jenom pracovali, bez spánku a dodržování životosprávy? Ať jde o vztah k člověku, vlastnímu tělu anebo planetě, důležitá je rovnováha. Nelze dlouhodobě brát, aniž bychom (alespoň občas) neposkytli péči.

Ze zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů) vyplývá všem fyzickým, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost počínat si vždy takovým způsobem, aby nevznikl požár, a v případě jeho vzniku učinit nezbytná opatření proti jeho šíření. Dále je v tomto zákoně stanoveno, že fyzická osoba nesmí provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku (lze uložit pokutu do výše 25 000 Kč), právnická a podnikající fyzická osoba nesmí provádět vypalování porostů (lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč). Vypalováním porostů rozumíme plošné ničení trávy např. rostoucí kolem plotu, křoví, strniště nebo rákosí u rybníka pomocí ohně a podobně.

Digitální technologie a environmentální výchova – dvě zdánlivě nesouvisející oblasti. Právě jejich propojením se zabývá projekt DEEDU (Digital Environmental Education), který v České republice realizuje nezisková mezinárodní organizace EDUcentrum. Hlavním cílem projektu je seznámit žáky základních a středních škol s některými ze současných environmentálních problémů zajímavým a neobvyklým způsobem využívajícím moderní technologie a poskytnout praktické vzdělávací nástroje podporující aktivní přístup ke svému okolí.

Město získalo dotaci z projektu Dešťovka, který vypisuje Ministerstvo životního prostředí.

Labyrint poznávání je již tradiční podzimní akcí Gymnázia Jana Palacha v Praze, která se zaměřuje na aktuální problémy společenské reality. V minulosti se jednalo o témata spojená s migrací, terorismem, dnešní Čínou a vznikem Československa. V letošním roce jsme chtěli studentům připomenout události spojené s nastolením demokracie v roce 1989 i dobu před listopadem a léta následující. Zároveň jsme vyslyšeli jejich volání po tématech, která jsou spojená s ekologií. Dokonce se ukázalo, že mezi těmito dvěma okruhy témat lze najít průsečíky.

RNDr. Jiří Kulich působí jako ředitel Střediska ekologické výchovy SEVER, člen výkonného výboru SSEV Pavučina a místopředseda Výboru pro vzdělávání rady vlády pro udržitelný rozvoj. V roce 1996 byl u založení SSEV Pavučina, v roce 2004 získal Cenu Josefa Vavrouška. Žije a pracuje v Krkonoších v Horním Maršově. Věnuje se vzdělávání učitelů, metodické činnosti (v poslední době např. metodice místně zakotveného učení) a vytváření podmínek pro environmentální výchovu a vzdělávání pro udržitelný rozvoj (účastní se tvorby koncepčních materiálů a strategií, pracuje v různých orgánech a skupinách při MŽP, MŠMT, Úřadu vlády).