Evropská unie (EU)

České mateřské a základní školy mají poslední příležitost využít finanční podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Tyto tzv. šablony, které školám poskytují peníze z evropských fondů, představují konkrétní možnost, jak školám pomoci zlepšit výukové procesy a vybavit je potřebnými nástroji pro efektivnější vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Českou školní inspekcí (ČŠI) vytipovalo několik oblastí, kde mohou školy tyto finanční prostředky cíleně využít.

Systém Evropských škol je jedinečným vzdělávacím systémem, který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje výzvám v oblasti vzdělávání. Evropské školy zřizují vlády členských států Evropské unie a orgány EU. Tyto školy kladou důraz na vícejazyčnou a multikulturní výuku v mateřských, základních a středních školách s cílem zajistit dětem, jejichž rodiče jsou zaměstnáni v institucích EU, výuku v mateřském jazyce na takové úrovni, aby mohly plynule přestoupit do českého vzdělávacího systému, když jejich rodičům skončí v evropské instituci pracovní smlouva.

V článku zjistíte více o možnostech, které EU nabízí (nejen) mladým lidem, a o tom, jak je jejich hlas důležitý pro nadcházející volby do Evropského parlamentu.

Jak bude vypadat svět, do kterého děti ze školy jednou vykročí? Jistotou je, že se od toho současného bude lišit. Zásadní pro kvalitní život bude schopnost všímat si věcí kolem sebe a nevnímat je jako problémy, ale jako příležitosti. Následně v sobě i ve svém okolí najít sílu a zdroje pro jejich řešení a to nakonec realizovat. Je jasné, že všechny tyto dovednosti nelze vyčíst ze skript ani vyhledat na internetu. Je třeba si je průběžně osvojovat a nepolevovat. Tuto sadu zásadních dovedností pro život v 21. století označuje pojem podnikavost.

Mentoring jako jeden ze způsobů kolegiální profesní podpory mezi učiteli znají zahraniční vzdělávací systémy již delší dobu. Přestože se jedná o skvělý nástroj, jak podporovat profesní růst nejen začínajících učitelů, v českém prostředí jde o poměrně novou metodu. Popularizace efektivního způsobu vzdělávání učitelů, inovování výuky a tím i zvyšování kvality škol byly také cíli mezinárodního projektu MenSI, do kterého se zapojily i české základní školy. Co se díky projektu naučily a jak může mentoring pomoci českým učitelům a školám?

V posledních patnácti letech stála u řady projektů, které měnily a mění české vzdělávání. Začínala jako učitelka, sbírala zkušenosti při koordinaci evropských programů i v rámci českého neziskového sektoru. Nyní Silvie Pýchová po 12 letech opustila pozici ředitelky Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV). „Společným jmenovatelem všeho, co jsem dělala a dělám, je zaměření na člověka a jeho kvalitu života. A taky na jeho svobodu a autonomii, na to, že má člověk v rukou nástroje, kterými kvalitu svého života může rozvíjet, včetně vzdělávání,“ říká Silvie Pýchová.

Pavel Novota v minulosti vyučoval několik let na českém gymnáziu anglický jazyk a dějepis, ale od září minulého roku působí jako učitel na Evropské škole v Bruselu. Program zajišťuje vzdělání dětem pracovníků institucí Evropské unie, Novota vyučuje angličtinu jako druhý či třetí jazyk a humanitní vědy. Co ho přimělo odjet z Česka učit do zahraničí? Jak se liší výuka v Bruselu od českého gymnázia? Proč je podle něj program důležitý? A jaký je život v evropské metropoli?

Jsme součástí Evropské unie už téměř dvacet let, přesto zůstávají některé pojmy týkající se existence a fungování tohoto svazku sedmadvaceti členských států poněkud zastřené a valné části veřejnosti málo pochopitelné. V průběhu českého předsednictví Radě EU jsme proto s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem začali natáčet podcast. Věnujeme se v něm aktuálním i obecným tématům, která s členstvím v Unii souvisejí. K dosavadním čtyřem epizodám budou na informační platformě Euroskop a v podcastové aplikaci Spotify postupně přibývat další.

Následujícím textem přibližuji svůj pohled na představení ZUŠ v Evropském parlamentu, které se konalo ve dnech 5. a 6. prosince 2022 v Bruselu. Přes původní plánovanou účast žáka naší školy jsem se po jeho onemocnění této mimořádné akce zúčastnil alespoň jako „tichý účastník“, a tak vám přináším krátký nezávislý pohled na akci s akcentem na veřejné slyšení Komise pro kulturu a vzdělávání.

Více než sedmdesát žáků a pedagogů z českých ZUŠ zamířilo do Bruselu představit unikátní umělecké školství v Evropském parlamentu v rámci předsednictví ČR v Radě EU pod hlavičkou celostátního festivalu ZUŠ Open Nadačního fondu Magdaleny Kožené díky pozvání české europoslankyně Ing. Michaely Šojdrové.

České předsednictví v Radě EU bylo příležitostí nabídnout Evropské unii naši zkušenost a dobrou praxi, a to i v oblasti vzdělávání a kultury. Umělecké vzdělávání dětí má v naší zemi dlouholetou tradici a věřím, že i velkou budoucnost. Jedná se o propracovaný systém, který nemá ve světě obdoby, a my se musíme o něj starat jako o rodinné stříbro.

To je název nového podcastu českého ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, ve kterém srozumitelnou formou vysvětluje a rozebírá evropská témata.

Evropské školy (EŠ) jsou oficiální nadnárodní vzdělávací instituce vzniklé na základě mezivládních dohod zemí Evropské unie, z nichž zásadní je tzv. Úmluva o statutu Evropských škol podepsaná v Lucemburku 21. června 1994. Ve všech zemích mají EŠ právní postavení veřejných institucí.

Mgr. Martina Klímová a Mgr. Martina Švarcová pracují dlouhodobě v Evropské škole v Bruselu v české sekci. Obě pracují v mateřské škole – M. Švarcová jako hlavní učitelka, M. Klímová zajišťuje ve školce jazykové podpory v malých skupinách dětí a poskytuje jazykové a další podpory žákům se speciálními vzdělávacími potřebami také na 1. stupni české sekce. V článku vám přiblíží možnosti a způsob poskytování podpor napříč českou jazykovou sekcí.

Evropské školy (EŠ) jsou oficiální nadnárodní vzdělávací instituce vzniklé na základě mezivládních dohod zemí Evropské unie, z nichž zásadní je tzv. Úmluva o statutu Evropských škol podepsaná v Lucemburku 21. června 1994. Ve všech zemích mají EŠ právní postavení veřejných institucí.

Jsem učitelem vyššího stupně Evropské školy Brusel 3. Jako vyslaný učitel členského státu EU zde mám za povinnost vyučovat lege artis a s nejlepším vědomím a svědomím děti z bezmála celé EU. Já konkrétně vyučuji humanitní předměty, zejména výtvarné umění a český jazyk. Jak je obvyklé v rámci české jazykové sekce, vyučuji také předmět s názvem Human Sciences, v jehož kurikulu se skrývá historie a geografie. Úvazek je s učitelem diskutován předem a je přihlédnuto k jeho zkušenostem.

Evropský den jazyků se slaví každoročně 26. září již od roku 2001. Hlavním cílem oslav je představit výhody znalosti cizích jazyků a podpořit jazykovou rozmanitost v Evropě, což má vést k dosažení porozumění napříč mezi kulturami. Zapojení do oslav je na jednotlivých školách různé, i tak ale značná část učitelů vymýšlí aktivity, které by žákům přiblížily cizí jazyky a kultury jiných států.

Nedávno mě moje jedenáctiletá známá poprosila o pomoc s přípravou evropského projektu do školy. Úžasná, šikovná mladá dáma, fascinovaná příběhy z Bruselu, které jí občas vyprávím. Tentokrát jsem však byla opět šokována chaosem v její výuce o EU. Umí mi vysvětlit princip měnové parity, ale reálně si neuvědomila, proč si na výletě v Praze zmrzlinu za eura nekoupí. Dokáže vyčíslit rozlohu EU, ale až spolu jsme si vyhodnotily, jaké výhody přináší členství Slovenska v celku, který je stokrát větší než tato země.

Co jsou regionální a menšinové jazyky? Kde se jimi hovoří a jak se je EU i jednotlivé státy snaží uchovat? Jaká podpůrná opatření existují pro jejich výuku? Odpovědi nabízí publikace Eurydice.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opět z fondů EU podpoří mateřské a základní školy v celé republice. Ve vyhlášené výzvě Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Šablony III je připravena částka 3 mld. Kč.