Hybridní výuka

Milá Sofie, vzpomínáš si na mé dopisy, kterými jsem Tě seznamoval s historií filozofie a které v Tobě probouzely touhu ptát se a myslet? Věděla jsi však v tu chvíli, že to, co se mezi námi odehrává, je vlastně „distanční výuka“, kterou na nejrůznějších místech a dokonce v naprosto odlišných časech pak projdou tisíce dalších lidí? A dokážeš si vůbec představit, jak různorodé podoby by mohlo vyučování nezávislé na čase nebo alespoň prostoru jednou mít? A mohlo by to snad být pro lidstvo i obohacením?

Podstatou „převrácení třídy“ je, že se studenti nejprve setkají s novým materiálem mimo vyučování, obvykle prostřednictvím četby nebo online přednášek, a poté využijí čas ve třídě k tomu, aby zvládli těžší práci na osvojení si těchto znalostí, např. prostřednictvím řešení problémů nebo debaty. Z hlediska Bloomovy revidované taxonomie1) to znamená, že studenti provádějí nižší úrovně kognitivní práce (získávání znalostí a porozumění) mimo třídu a zaměřují se na vyšší úrovně (aplikace, analýza, syntéza nebo hodnocení) ve třídě, kde mají podporu svých vrstevníků a učitele. Jednou z inspirací pro tento vzdělávací přístup je Salman Khan, náhodný zakladatel Khan Academy, a jeho příběh pozoruhodné pedagogické inovace.