Informační technologie

Ucelený vzdělávací koncept AI pro informatiku na 1. stupni (ideálně třetí a čtvrté ročníky), který vzniká v rámci Kurikula umělé inteligence pro základní a střední školy, se jmenuje Ju a Pí. 

Kolem 15 procent rodičů se nezúčastňuje třídních schůzek. Jedním z hlavních důvodů je neefektivní časová organizace setkávání s učiteli. Většina by uvítala možnost rezervovat si schůzku na přesný čas. Některé školy v Česku proto začínají využívat rezervační systémy, které časovou náročnost nejen třídních schůzek snižují. Při jakékoli školní akci navíc výrazně usnadňují administrativní práci učitelům. S Ondřejem Šibravou a Pavlem Ivonem, tvůrci rezervačního systému Reservando, jsme si přesně o tomto tématu povídali.

Z LinkedIn se stal opravdu užitečný zdroj informací, vřele doporučuji všem, kteří se zajímají o novinky v mnoha oborech. Ať už je to ochrana osobních údajů (no, těch zas tolik nebude), kybernetická bezpečnost, či využití umělé inteligence kdekoli a kdykoli. A mnohé z mých úvah vycházejí právě z tohoto sociálního zdroje, protože v komentářích najdeme celou řadu podnětných myšlenek. Musím říci, že to jsou ideje opravdu zrozené v lidské mysli, nikoli konstruované nějakým botem.

V tomto nepravidelném seriálu o vývoji umělé inteligence (AI) se snažím upozorňovat na zajímavosti, ale také na praktické aspekty dalšího vývoje, které se týkají práce učitelů a ředitelů škol. Dnes se podíváme na dvě novinky – na umělou inteligenci, která programuje, a na nový koncept počítačů, které by mohly dostat AI doslova ke každému.

Žádná moderní škola se dnes neobejde bez intuitivního školního informačního systému (ŠIS), který je srdcem administrativní a komunikační struktury vzdělávací instituce. Řídí veškeré aspekty školního života – od správy dat studentů přes komunikaci s rodiči až po hodnocení výsledků a správu rozvrhů. Přestože většina škol v České republice dnes používá nějakou formu ŠIS, mnoho z nich stále spoléhá na zastaralé informační systémy běžící na vlastním hardwaru, které byly kdysi považovány za revoluční. S nástupem cloudových technologií se však situace změnila a školy častěji volí cloud. Zjistěte, jaké jsou klíčové rozdíly mezi školními informačními systémy běžícími na vlastním serveru, a těmi v cloudu a proč je čas na změnu.

V tomto nepravidelném seriálu o vývoji umělé inteligence (AI) ve vzdělávání se snažím upozorňovat na zajímavosti, ale také na praktické aspekty dalšího vývoje, které se týkají práce učitelů a ředitelů škol. Dnešní článek se soustřeďuje na to, zda AI může vytvářet autorská díla, a na nový fenomén multimodální AI.

Úpravy v souvislosti s revizemi vzdělávacího programu jsou dnes nezbytnou součástí cesty ke kvalitnímu a modernímu vzdělávání. Ředitelé a pedagogové tak čelí výzvě, jak tyto změny vhodně, smysluplně a citlivě začlenit do školního prostředí a zároveň udržet motivaci všech zúčastněných. Pojďme se zaměřit na klíčové kroky, které mohou školám pomoci projít tímto transformačním procesem úspěšně.

Je to už dost dávno, co jsem začala používat elektronickou nástěnku Padlet. Tuším, že jsem jej poprvé viděla na konferenci pro učitele angličtiny v Brightonu. A protože ráda zkouším nové věci a obzvlášť IT ve výuce, hned jsem začala s Padletem experimentovat. Přesto je možné, že Padlet nevyužíváte, a to je opravdu škoda. Je to užitečný nástroj umožňující spolupráci, ale já jej také využívám ke „skladování“ materiálů. Navíc se neustále vyvíjí a dnes je propojen s umělou inteligencí, což – přiznám se – zatím nemám odzkoušené. Ale pojďme na to pomalu. Ráda bych vám ukázala několik svých oblíbených způsobů využití Padletu.

Není to tak dávno, co se objevily první články o rozhodnutí starosty jednoho moravského okresního města o fyzickém odebrání mobilních telefonů (podle textu spíše VŠECH digitálních zařízení), protože podle něj a zastupitelů tohle harampádí do škol nepatří z mnoha důvodů. Na LinkedIn se rozběhla mírně žhavá diskuse a ještě žhavější na více čtených Novinkách. Někteří nad závěry kývali hlavou, jiným se protáčely panenky. No, alespoň nějaký tělocvik u displejů.

Škola zakoupila tablety. Co s nimi? Nebojte se, že na nich budou žáci umět líp než Vy. Vy totiž můžete mít úžasného rádce hned vedle sebe!

Vede předmětovou komisi informatiky, a tak se implementace revizí a přechodu na novou informatiku na její škole Lenka Blehová účastní v první linii. Pardubické Gymnázium Dašická se nicméně rozhodlo jít vlastní cestou a změny přišly ze sborovny namísto z ředitelny. Také na ně najíždějí postupně, aby se systém nezhroutil a učitelům se vše podařilo zvládnout.

Učitelů, kteří zcela odmítají vpustit digitální technologie do svých hodin, je už minimum. Snižuje se i nejistota pedagogů. V některých školách však zatím chybí jasná koncepce, jak technologie smysluplně zařazovat do výuky v jednotlivých ročnících a předmětech, soudí Pavel Černý. Kromě toho, že vede 3. ZŠ v Chebu, působí jako lektor NPI ČR pro sborovny a lektor kurzů o využití technologií v přírodovědných předmětech v rámci podpory škol při zavádění IT do výuky a rozvíjení digitálních kompetencí žáků.

Možná už jste slyšeli o dvou studentech Soukromé střední školy výpočetní techniky Františku Ivanovi a Petru Hofmanovi. Kamarádech, kteří zvítězili s aplikací E-jednotka v národním finále Soutěž & Podnikej v loňském roce. Nás zajímalo, jak tato aplikace funguje, jaké s ní mají autoři plány a co se u nich od vítězství v soutěži událo jak na poli studijním, tak pracovním.

Svět výpočetní techniky mu v dětství učaroval natolik, že se po večerech vracel do školy. Láska k počítačům byla tak silná, že se z Tomáše Bazalíka stal ještě na gymnáziu správce školní sítě, což předurčilo jeho budoucí kariéru. Stal se z něj IT guru Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) a majitel IT firmy. Kruh pomyslně uzavřel návratem do škol v obou ze svých profesí.

Teze učitelů, že budou studenti díky generativní umělé inteligenci podvádět, je podle IT expertů lichá. Vysvětlují, že je prozatím tato technologie nedokonalá, přesto může být skvělým pomocníkem nejen při přípravě na vyučování, ale i v samotných hodinách. Zmiňují také, jak se školství i kantorská profese v nejbližších letech mohou díky nových digitálním technologiím proměnit.

Znáte nějaké učitele, kterým nevyhovovaly stávající výukové nástroje, a tak si vytvořili vlastní? Pokud ne, dovolte mi vám jednoho takového pana učitele představit. Jmenuje se Martin Stříbný a je autorem webové aplikace s názvem Výuka na webu. Jejím hlavním cílem je pedagogům ušetřit co nejvíce času, ukázat jim, který žák je v daném učivu zdatný a který naopak potřebuje pomoct, nabízí okamžitou zpětnou vazbu a krom toho i zpestří výuku.

Téma umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) je aktuálně všudypřítomné. Oblast školství není výjimkou, což dokazují i některé předchozí články v Řízení školy. Daniela Kramulová a Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu ČR čtenáře seznámili se základními pojmy i možnostmi využití AI učiteli. Eva Nečasová z neziskové iniciativy AI dětem pak představila základní předpoklady systematického zavádění umělé inteligence ve školách.

Na Základní škole Pražačka působí jako ICT metodik, učí informatiku od 4. po 9. ročník a ještě trochu na sousedícím Gymnáziu Na Pražačce. „A hlavně pořád učím i sebe,“ nezapomene dodat pedagog Josef Meszáros.

Co je wellbeing, jak správně rozumět termínu digitální wellbeing a především jakým způsobem k němu žáky vést?

Také jste v posledních letech zaznamenali, že celkový dosah a význam webových stránek školy se postupně snižuje? Uživatelé si – zjednodušeně řečeno – odvykli chodit na web, aby se podívali, „co je nového“. Jako by najednou opadl zájem o fotografie ze školních akcí, procházení aktualit či čtení o úspěších školy.